Pivní turistika v České republice 6.: Průzkum poptávky pivního cestovního ruchu

A máme tu poslední díl z diplomové práce Hany Lepkové, který nás seznámí s výsledky průzkumu poptávky pivního cestovního ruchu...

Dle kolektivu autorů z kanadské Brock univerzity (2003), kteří se zabývali průzkumem pivního cestovního ruchu v oblasti kanadské Waterloo-Wellingtonské pivní stezky, je pivní cestovní ruch prozatím relativně nedostatečně prozkoumán. Většina průzkumů, které byly provedeny v oblasti gastronomického cestovního ruchu, se podle nich vztahují pouze k vinařskému cestovnímu ruchu. Průzkumné studie přitom představují souhrn důležitých údajů a slouží nejen k lepšímu pochopení účastníků, ale i k rozšíření nabídky a spolupráce mezi jednotlivými aktéry pivního cestovního ruchu.

Z tříletého průzkumu, který byl prováděn v šesti pivovarech podél kanadské Waterloo-Wellingtonské pivní stezky, byl sestaven profil účastníka pivního cestovního ruchu v této oblasti. Podle průzkumu typický účastník pivního cestovního ruchu je muž (62%) ve věkové kategorii 30 – 50 let (45%) přijíždějící do regionu s doprovodem (35%). Nejvíce informací o pivní stezce účastníci obdrželi ústně (43%) od těch, kteří objevili stezku návštěvou některého z pivovarů. Návštěva destinace byla od účastníků cílená za pivní stezkou (64%), délka návštěvy regionu byla nejčastěji jeden den bez přespání (70%). Ti, kteří v regionu přespali, byli ubytováni u svých známých nebo u rodiny (56 %). Nadpoloviční většina účastníků (55%) se zastavila minimálně v jedné restauraci pivní stezky a zde pak ochutnala (90%) pivní speciál. 99 % účastníků by doporučila navštívit tuto pivní stezku ostatním.

Průzkum účastníků pivního cestovního ruchu v České republice, který byl proveden jako součást této diplomové práce, použil formu dotazníkového šetření. Průzkumu se zúčastnili respondenti, kteří se o pivní cestovní ruch zajímají a kteří se v minulosti alespoň jednou pivním cestovním ruchem zabývali. Dotazníkové šetření je zaměřeno na monitorování struktury účastníků, profilu typického účastníka pivního cestovního ruchu, jeho chování a spokojenosti s aktivitami pivního cestovního ruchu v České republice.

Výběr respondentů (obyvatelů České republiky) se uskutečnil prostým náhodným výběrem formou anonymního dotazníku umístěného na internetových stránkách www.google.com a www.vyplnto.cz. Odkaz na dotazník byl zveřejněn na internetových stránkách Pivní.info. Skladba respondentů nebyla nijak ovlivněna. Průzkumu se zúčastnilo 115 respondentů. V dotazníku byly použity otázky uzavřené s variantami odpovědí i otázky otevřené pro získání detailnějších informací.

Předmětem průzkumu je rozbor názorů a zkušeností účastníků pivního cestovního ruchu. Struktura účastníků je monitorována ukazateli identifikujícími respondenty z hledisek důležitých pro jejich kategorizace do specifických skupin. Na základě vyhodnocení získaných informací lze pak navrhnout další možnosti rozvoje pivního cestovního ruchu v České republice.

Průzkum postihuje oblasti a jimi korespondující cíle:

1) Sociodemografická a geografická segmentace respondentů

Cílem je určit profil typického účastníka, charakterizovat nejsilněji zastoupené skupiny účastníků pivního cestovního ruchu, segmentovat respondenty podle věku, pohlaví a vzdělání. Získat informace o přijíždějících turistech, odkud přijíždějí, jak a s kým přijíždějí.

2) Charakteristika pobytu

Cílem je zjistit délku a frekvenci pobytu, typ využívaného ubytování, poptávané služby a nejoblíbenější aktivity pivního cestovního ruchu.

3) Hodnocení aktivit pivního cestovního ruchu respondenty

Cílem je získat informace o spokojenosti účastníků pivního cestovního ruchu s úrovní poskytovaných služeb, infrastrukturou, vybaveností a péčí o rozvoj pivního cestovního ruchu v České republice.

4) Zjištěné souvislosti u vybraných skupin účastníků pivního cestovního ruchu

Cílem je vybrat podle určitých třídících znaků ze souboru specifické skupiny návštěvníků charakteristické svým zvláštním postavením oproti ostatním a blíže sledovat jejich názory a chování.

Hypotézy

• Pivnímu cestovnímu ruchu se věnují převážně muži, kteří se svými přáteli přijedou do regionu na jednorázovou akci pivovaru.
• Nejvyhledávanější aktivitou pivního cestovního ruchu jsou pivní slavnosti, které jsou nejvíce propagovány.
• Účastníci pivního cestovního ruchu nejsou dostatečně informováni o aktivitách pivního cestovního ruchu v České republice.

Hodnocení dotazníkového průzkumu

Sociodemografická a geografická segmentace

Struktura respondentů podle pohlaví ukázala jasnou převahu mužů (71%). Z hlediska věkové struktury byla nejsilněji zastoupena věková kategorie 21 – 40 let (77%). Podíl osob nad 51 let byl velmi malý (7 %), stejně tak osob ve věku 15 – 20 let (5%). 87% respondentů mělo minimálně ukončené středoškolské vzdělání.

Geografický původ respondentů byl různorodý. V průzkumu byli zastoupeni obyvatelé ze všech krajů České republiky. Z hlavního města Prahy a Jihomoravského kraje pocházela více než třetina dotázaných (37%). Z ostatních krajů byli nejčastěji zastoupeni respondenti z kraje Středočeského a Moravskoslezského. Více než třetina respondentů (35%) pocházela z měst s počtem obyvatel větším než sto tisíc.

64 % respondentů uvedlo, že se věnují pivnímu cestovnímu ruchu společně se svými přáteli. Jako nejčastější dopravní prostředek, který v souvislosti s pivním cestovním ruchem respondenti využívají, byl označen vlak a osobní automobil.

Charakteristika pobytu

62% respondentů uvedlo, že se pivním cestovním ruchem zabývali více než třikrát, což poukazuje na pokročilou znalost této formy cestovního ruchu mezi respondenty. Pivního cestovního ruchu v zahraničí se zúčastnila třetina respondentů. Z hlediska délky pobytu nejčastější účastníci pivního cestovního ruchu jsou ti, kteří v regionu nepřespí (52%), a když už přespí, zdrží se jednu nebo dvě noci (37%). Respondenti, kteří v regionu přespí, volí levnější typy ubytování jako penzion (16%) nebo kemp (9%). 10% respondentů pak využilo ubytování jiné, blíže nespecifikované. Hotely preferuje 8% návštěvníků. Při zohlednění hotelové kategorizace mezi respondenty byly preferovány luxusnější vícehvězdičkové hotely.

Většina dotázaných (66%) se účastní pivního cestovního ruchu cíleně a ne pouze doplňkově v rámci své dovolené v regionu. V odpovědích se nejvíce vyskytoval zájem respondentů o ochutnávku novinek a specialit (76%), prohlídku pivovaru (72%), účast na pivních slavnostech (53%) a návštěvu stylové krčmy (48%).

Hodnocení pivního cestovního ruchu samotnými účastníky

76% respondentů uvedlo, že nejvíce využívá k získávání informací o pivním cestovním ruchu a aktivitách jednotlivých pivovarů internet. 44% respondentů čerpá informace od svých příbuzných nebo známých. Průměrná známka při hodnocení informovanosti o pivním cestovním ruchu v České republice byla 2,45 (hodnotící škála byla od 1 – 5, tzn. 1 je nejlepší, 5 je nejhorší). 97% dotázaných nevyužívá k objednávání aktivit pivního cestovního ruchu služeb cestovních kanceláří.

Nejvíce žádaná aktivita pivního cestovního ruchu – ochutnávka pivních novinek a specialit – byla respondenty ohodnocena též nejlepší průměrnou známkou, tj. 1,67. Druhá nejžádanější aktivita – exkurze pivovaru – získala v průměru známku 1,86. Pivní cyklostezky a pivní masáže, o které respondenti projevili nejmenší zájem, byly hodnoceny nejhůře, a to známkami 2,83 a 2,86. Svou účast na pivním cestovním ruchu v České republice ocenili respondenti známkou 2,01. O spokojenosti respondentů vypovídá i jejich vůle opakovat svou účast na aktivitách pivního cestovního ruchu v budoucnu (84%).

Nespokojenost respondentů se nejvíce týkala špatného dopravního spojení (19%) a malé informovanosti (18%). Svou nespokojenost respondenti vyjádřili též k ceně, která neodpovídala kvalitě služeb (16%), a k nevlídnému personálu (13%). Někteří respondenti využili možnost vyjádřit svoji nespokojenost i v otevřené otázce, kde uváděli nejčastěji nespokojenost s neochotou některých pivovarů pořádat exkurze a s neznalostí personálu o vlastních produktech. V další otevřené otázce týkající se návrhů na vylepšení nabídky pivního cestovního ruchu se respondenti shodli na tom, že je nutná lepší propagace, větší informovanost, podpora obcí a krajů a vytvoření internetového portálu pro zahraniční návštěvníky.

Vybrané profily návštěvníků

Mladí účastníci pivního cestovního ruchu věkové kategorie 21 – 30 let

Podsoubor zahrnuje 48 respondentů, tj. 43% základního souboru. Je to nejsilněji zastoupená věková skupina respondentů. Tato skupina častěji využívá k dopravě za aktivitami pivního cestovního ruchu linkový autobus (29 %), což je nárůst o 10% oproti základnímu souboru. Nejoblíbenější aktivita jsou pivní slavnosti (62%, nárůst o 9%) a ochutnávka pivních specialit (81%, nárůst o 5%). Mladí účastníci využívají při získávání informací častěji než ostatní internet (79%, nárůst o 3%) a o aktivitách pivního cestovního ruchu se dozvídají od svých přátel a známých (50, nárůst o 6%), naopak méně využívají tisk (12%, pokles o 1%) a ostatní zdroje téměř nevyužívají.

Mladí návštěvníci byli při hodnocení aktivit pivního cestovního ruchu ve většině oblastí kritičtější. Lépe než ostatní hodnotí pouze cyklostezky, a to průměrnou známkou 2,44 oproti 2,83 a ochutnávku pivních speciálů průměrnou známkou 1,56 oproti 1,67. Hůře hodnotí pivní masáže a relaxaci průměrnou známkou 3,17 oproti 2,86.

Celkově pak mladí návštěvníci hodnotili svoji účast na pivním cestovním ruchu známkou 2,11 oproti 2,01.

Skupina, která v regionu přespí

Podsoubor zahrnuje 55 respondentů, tj. 48% základního souboru. Tato skupina zahrnuje respondenty, kteří uvedli, že délka jejich pobytu v regionu spojená s pivním cestovním ruchem trvá minimálně 2 dny, tj. alespoň s jedním přespáním v regionu. Účastníci, kteří v regionu přespí, vyhledávají více než ostatní posezení ve stylové krčmě (58%, nárůst o 10%), naopak méně vyhledávanou aktivitou se ukázala účast na pivních slavnostech (47%, pokles o 6%). Posezení ve stylové krčmě tito respondenti hodnotili lépe než ostatní, a to průměrnou známkou 1,88 oproti 1,93, pivní slavnosti naopak hůře, a to průměrnou známkou 2,04 oproti 1,99. Horší hodnocení udělili i pivním cyklostezkám známkou 3,00 oproti 2,83.

Účastníci, kteří v regionu přespí, vyjádřili oproti ostatním větší nespokojenost s malou nabídkou služeb (18%, nárůst o 8%) a se špatným ubytováním (7%, nárůst o 3%), naopak menší nespokojenost projevili se špatným dopravním spojením (16%, pokles o 3 %).

Celková spokojenost je touto skupinou hodnocena známkou 1,94 oproti 2,01.

Skupina, která se zabývala pivním cestovním ruchem více než třikrát

Podsoubor zahrnuje 71 respondentů, tj. 62 % základního souboru. Jedná se o respondenty, kteří s pivním cestovním ruchem mají již větší zkušenosti. Tato skupina zkušených respondentů vyhledává více než ostatní návštěvu pivovarnických muzeí (37%, nárůst o 7%) a ochutnávku pivních specialit (82%, nárůst o 6%).

Respondenti z tohoto podsouboru jsou kritičtí, vyhodnotili všechny aktivity horší průměrnou známkou než ostatní s výjimkou pivních cyklostezek, kterým udělili průměrnou známku 2,65 oproti 2,83. Výrazně vyšší nespokojenost však byla zjištěna pouze u špatného dopravního spojení (24%, zvýšení o 5 %).

Celková spokojenost pak vyhodnocena známkou 1,95 oproti 2,01.

Skupina, která se zúčastnila pivního cestovního ruchu i v zahraničí

Podsoubor zahrnuje 34 respondentů, tj. 30 % základního souboru. Jedná se o respondenty, kteří se věnovali pivnímu cestovnímu ruchu i v zahraničí, mají tedy možnost srovnání. Tato skupina respondentů projevila nižší zájem o pivní slavnosti (41%, pokles o 12%), naopak vyšší zájem o ochutnávku pivních specialit (85%, nárůst o 9%). V hodnocení aktivit těchto respondentů byly hůře oceněny exkurze pivovarů (2,07 oproti 1,86) a cyklostezky (3,2 oproti 2,83).

Respondenti, kteří mají možnost srovnání aktivit pivního cestovního ruchu v České republice se zahraničím, byli více než ostatní nespokojeni s malou informovaností (24%, nárůst o 6%), nízkou atraktivitou prostředí (18%, nárůst o 7 %) a špatným dopravním spojením (26%, nárůst o 7%), naopak nižší nespokojenost projevili s malou nabídkou služeb (3%, pokles o 7%).

Celkové hodnocení své účasti bylo 1,97 oproti 2,01.

Souhrnné vyhodnocení průzkumu

Na základě provedeného dotazníkového průzkumu lze určit profil typického účastníka pivního cestovního ruchu v České republice. Jako typického účastníka (49 respondentů z celkového počtu 115, tj. 43%) lze označit muže se vzděláním středoškolským nebo vyšším, ve věku 21-40 let, který za aktivitami pivního cestovního ruchu přijel vlakem nebo automobilem společně se svou partnerkou či přáteli. První hypotéza, že se pivnímu cestovnímu ruchu věnují převážně muži, kteří se svými přáteli přijedou do regionu na jednorázovou akci pivovaru, byla potvrzena.

Návštěva regionu je účastníkem cílená, ale krátkodobá (jednodenní). Nejvyhledávanějšími aktivitami pivního cestovního ruchu jsou exkurze pivovarů a ochutnávka pivních specialit. Druhá hypotéza, že nejvyhledávanější aktivitou pivního cestovního ruchu jsou pivní slavnosti, které jsou nejvíce propagovány, byla vyvrácena.

Pozitivní zpětná vazba od respondentů jednoznačně znamená, že účastníci pivního cestovního ruchu v České republice jsou ochotni doporučit tuto formu cestovního ruchu i ostatním. Průzkum však ukazuje, že respondenti nebyli zcela spokojeni s informovaností o akcích pivovarů a jeho produktech pivního cestovního ruchu. Třetí hypotéza, že účastníci pivního cestovního ruchu nejsou dostatečně informováni o aktivitách pivního cestovního ruchu v České republice, byla potvrzena.

Na základě porovnání průzkumu pivního cestovního ruchu v oblasti kanadské Waterloo-Wellingtonské pivní stezky a průzkumu účastníků pivního cestovního ruchu v České republice lze učinit závěr, že oba průzkumy určily velmi podobný profil typického účastníka pivního cestovního ruchu. Odlišnosti se vyskytly ve způsobu získávání informací o pivním cestovním ruchu a v typu ubytování.

SWOT analýza (silné a slabé stránky, příležitosti a rizika rozvoje pivního cestovního ruchu v České republice)

Nabídka, financování

Silné stránky

• Atraktivní forma cestovního ruchu jak pro specifické klienty, kteří tuto formu cíleně vyhledávají, tak i pro návštěvníky, kteří se věnují jiným formám cestovního ruchu, jako je cykloturistika, kongresový cestovní ruch, cesty za poznáváním a památkami
• Tradice a historie českého pivovarnictví
• Dostatečné množství pivovarů a jejich rovnoměrné rozmístění po celé České republice
• Světové známé značky piva
• Existence nově vybudovaných sítí pivovarnických turistických stezek a cyklostezek
• Vlastní ubytovací kapacita a restaurační zařízení u pivovarů
• Pestrá nabídka produktů pivního cestovního ruchu (exkurze pivovarů, pivovarnická muzea, ochutnávky pivních specialit, festivaly)
• Nabídka produktů pivního cestovního ruchu nejen v hlavní turistické sezóně (pivní lázně)
• Všechny pivovary mají své internetové stránky, na kterých informují o svých produktech pivního cestovního ruchu

Slabé stránky

• Nevyvážená škála nabídky produktů pivního cestovního ruchu a vybavenost poskytovatelů služeb pivního cestovního ruchu v rámci celé České republiky
• Absence ucelených produktů pivního cestovního ruchu od jednotlivých pivovarů do jednotného celku daného regionu
• Nedostatečné dopravní možnosti a dostupnost či alternativní propojení pivovarů v daném regionu - Nedoceněné možnosti spojené s pivovarnictvím v oblasti cestovního ruchu
• Nevyjasněná představa o možnosti posílení místních ekonomik o příjmy z doplňkových služeb pivovarů v oblasti cestovního ruchu (exkurze, balíčky pro turisty) a jejich malá podpora

Příležitosti

• Možnost využití pivního cestovního ruchu k propojení s firemními akcemi a teambuildingem
• Lepší využití stávajícího potenciálu pivovarů o další nové produkty pivního cestovního ruchu spojeného s podporou malého a středního podnikání
• Pomocí pivního cestovního ruchu využití méně turisticky vyhledávaných regionů pro účely cestovního ruchu
• Další budování cyklotras a pivních stezek s doprovodnou infrastrukturou (např. pro propojení malých pivovarů v daném regionu)
• Využití spojení tradice pivovarnictví a lázeňské tradice v České republice (pivní lázně)
• Prodloužení pobytu návštěvníků v regionu díky novým produktům pivního cestovního ruchu
• Aktivace soukromých investic do vzniku nových produktů pivního cestovního ruchu, příchod nových investorů, vznik dalších malých pivovarů
• Využití možností financování ze zdrojů EU, zvýšení participace na rozvojové spolupráci EU

Hrozby

• Snížení zájmu o pivní cestovní ruch z důvodu nedostatečně kvalitních stravovacích, ubytovacích a doplňkových služeb
• Podcenění významu zajištění dopravní obslužnosti, mnohdy nedostatečná kvalita a struktura infrastruktury
• Nedocenění významu kvality produktů pivního cestovního ruchu, podcenění lidského faktoru a profesionality v oblasti poskytování služeb
• Nedostatek zájmu o rozšiřování nabídky produktů pivního cestovního ruchu ze strany pivovarů
• Špatná dostupnost kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v oblasti pivovarnictví a jejich aktivit v oblasti cestovního ruchu
• Neinformovanost majitelů pivovarů o možnostech spolufinancování jejich projektů z veřejných fondů
• Neochota obcí spolupracovat při rozvoji pivního cestovního ruchu a finančně se spoluúčastnit při získávání dotací a rozvojových podpor
• Nedostatek ucelených informací pro účastníky pivního cestovního ruchu v rámci České republiky jako celku
• Nejednotný orientační informační systém pivního cestovního ruchu v České republice

Poptávka

Silné stránky

• Rostoucí zájem domácích i zahraničních návštěvníků o české pivovarnictví (exkurze pivovarů, muzea, pivní lázně)
• Vnímání České republiky jako zajímavé turistické destinace spojené s dobrým pivem
• Vysoký stupeň spokojenosti návštěvníků po zkušenostech s pivním cestovním ruchem, vůle se znovu účastnit těchto aktivit
• Vůle návštěvníků doporučit produkty pivního cestovního ruchu svým příbuzným a známým
• Vysoký stupeň znalosti produktů pivního cestovního ruchu mezi účastníky
• Pestrá struktura využívaných ubytovacích zařízení

Slabé stránky

• Návštěva České republiky je u zahraničních návštěvníků spojována převážně s Prahou a zde ochutnávkou piva v restauračních zařízeních, nedostatečná účast zahraničních návštěvníků na aktivitách pivovarů v ostatních regionech České republiky
• Vnímání nedostatků ve službách ze strany účastníků pivního cestovního ruchu
• Koncentrace poptávky převážně na letní sezónu (letní festivaly)
• Nedostatečná spolupráce s cestovními kancelářemi, nízký podíl využití zprostředkování služeb v oblasti pivního cestovního ruchu
• Krátká doba pobytu, převaha jednodenních návštěvníků

Příležitosti

• Rozvoj image České republiky jako atraktivní destinace pivního cestovního ruchu
• Potenciál pro zvýšení organizovanosti pivního cestovního ruchu (skupinové exkurze pivovarů zprostředkované prostřednictvím cestovních kanceláří, on-line rezervace služeb)
• Využití preferencí a chování návštěvníků mladšího a středního věku, kteří se o pivní cestovní ruch nejvíce zajímají
• Spojení propagace měst a značek jednotlivých pivovarů (např. na pivních etiketách)
• Spojení propagace produktů pivního cestovního ruchu společně s jinými místními gastrospecialitami
• Směřování propagace k lidem, kteří už mají předchozí znalosti produktů pivního cestovního ruchu, informace o novinkách
• Vytvoření jednotného aktualizovaného informačního systému, který by umožňoval ucelený informační servis a sdílení informací v oblasti pivního cestovního ruchu jako celku

Hrozby

• Nedostatečná schopnost reagovat na vývojové trendy a nové požadavky účastníků pivního cestovního ruchu
• Snížený zájem o pivní cestovní ruch spojený s nedostatečnou invencí nápadů vzniku nových produktů pivního cestovního ruchu
• Podcenění vzdělávání v jazykových dovednostech personálu
• Vliv sezónnosti
• Podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy a soukromých aktérů pivního cestovního ruchu
• Nepravidelná aktualizace informací poskytovaných obcemi a internetových stránek jednotlivých aktérů pivního cestovního ruchu

Východiska pro rámcový návrh strategie rozvoje pivního cestovního ruchu

Vztah mezi cestovním ruchem a pivovarnictvím musí být integrován do strategie rozvoje pivního cestovního ruchu, podle které se dosáhne využití potenciálu pivní tradice a pivovarnictví v cestovním ruchu a maximalizuje pozitivní ekonomický a sociální vliv na rozvoj místních ekonomik i České republiky jako celku.

Podle definice Ústavu územního rozvoje 58 je potenciál cestovního ruchu chápán jako „formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.“ Rozvoj cestovního ruchu a tudíž i jeho jednotlivých forem, jako je pivní cestovní ruch ovlivňuje souhrn selektivních, lokalizačních a realizačních faktorů. Mezi selektivní faktory patří nejen vnitropolitická situace, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti, kvalita životního prostředí, ale i psychologické podněty motivující k návštěvě destinace, na které působí reklama, módní trendy nebo vlastní zážitky a zkušenosti. Lokalizační faktory bezprostředně odrážejí nabídku a vyskytují se jako určitá relativně fixní danost, která v oblasti existuje. U pivního cestovního ruchu je to existence pivovarů, které jsou svými aktivitami atraktivní pro návštěvníky daného regionu. Realizační faktory vytvářejí podmínky pro využívání lokalizačních faktorů. Mezi ně patří především infrastruktura a ubytovací a stravovací zařízení.

Hlavní poznatky o současné nabídce pivního cestovního ruchu v České republice

V České republice se nachází přes 150 pivovarů, z toho dvě třetiny tvoří malé pivovary. Nejvíce pivovarů je ve Středočeském kraji (23), Praze (15) a Moravskoslezském kraji (14). Nejméně pivovarů je v Karlovarském kraji (5), Libereckém kraji (6) a Zlínském kraji (7). Pivovary nabízejí pro své návštěvníky růzorodé produkty pivního cestovního ruchu, jako jsou exkurze do pivovarů, pivní cyklostezky, pivní lázně, pivní festivaly, aj. Exkurzi pivovaru nabízí pro své návštěvníky na svých internetových stránkách přibližně třetina českých pivovarů. Nevýhodou je, že se většinou jedná o nabídku pro předem objednanou skupinu návštěvníků, jen málo pivovarů nabízí prohlídku svých pivovarů pro předem neobjednané jednotlivce. U většiny pivovarů se nacházejí pivovarské restaurace, ve kterých pivovary nabízejí ke konzumaci své pivní speciality. Jen přibližně dvacet procent pivovarů nabízí pro své návštěvníky možnost ubytování. V letní sezóně pivovary organizují pivní festivaly s kulturním programem. V sedmi krajích České republiky jsou vybudovány pivní stezky a cyklostezky.

Hlavní poznatky z průzkumu turistické poptávky

O pivní cestovní ruch se nejvíce zajímají muži mladšího a středního věku. Za aktivitami pivního cestovního ruchu se dopravují se svými přáteli nejčastěji vlakem, a to cíleně za konkrétní aktivitou pivního cestovního ruchu. Poté se v dané destinaci nezdrží, nepřespí zde a vracejí se zpět. Nejvyhledávanější aktivitou pivního cestovního ruchu je exkurze pivovaru spojená s ochutnávkou pivních novinek a specialit. O aktivitách pivního cestovního ruchu se účastníci dozvídají nejčastěji z internetu, přičemž považují informovanost o pivním cestovním ruchu za nedostačující.

Možné zdroje financování

Podle Návrhu věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu60 je v současné době systém podpory rozvoje cestovního ruchu a jeho forem nekoordinovaný. „Finanční toky mezi jednotlivými úrovněmi řízení cestovního ruchu nejsou sledovány, stejně jako není sledována efektivita a návratnost vynaložených prostředků.“

Rozvoj cestovního ruchu může být hrazen z několika zdrojů, a to ze státního rozpočtu, konkrétně z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, kam cestovní ruch spadá, dále z krajských a obecních rozpočtů, z fondů Evropské unie nebo ze soukromých zdrojů na základě spolupráce s veřejnou správou.

Zdroje ze státního rozpočtu

Zdroje ze státního rozpočtu hrají nezanedbatelnou roli při rozvoji cestovního ruchu a při realizaci jeho rozvojových projektů. Dotace jsou udělovány v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu 2010 – 2013. Národní program podpory cestovního ruchu je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky na období 2007 – 2013. V roce 2010 byl realizován podprogram s názvem „Cestovní ruch pro všechny“ a byl zaměřen na tvorbu nových produktů v cestovním ruchu včetně vytvoření podmínek pro realizaci a marketing těchto produktů. V roce 2011 ho nahradil podprogram s názvem „Cestování dostupné všem.“ Podprogram je zaměřen na rekonstrukci a vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty a dále na zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu včetně jeho marketingu. Z tohoto podprogramu lze financovat například vznik nových pivních stezek.

Zdroje z Evropské unie

Strukturální fondy Evropské unie64 představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Evropská unie disponuje dvěma strukturálními fondy, a to Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem. Zprostředkujícím mezistupněm mezi strukturálními fondy a konkrétními příjemci finanční podpory jsou operační programy. Ze strukturálních fondů Evropské unie je realizována většina aktivit z oblasti marketingu či rozvoje infrastruktury. Tento finanční zdroj však omezuje koordinaci rozvoje a jeho plánování, neboť získání finančních prostředků je odvislé od úspěšnosti předložených projektů.65 V programovacím období 2007 – 2013 jsou pro cestovní ruch určeny programy Integrovaný operační program, Regionální operační programy, Programy přeshraniční spolupráce a Program rozvoje venkova. Jednotlivé programy v současné době představují hlavní nástroje realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013.

Integrovaný operační program je zaměřen na zefektivnění fungování veřejné správy a lepší využití potenciálu území prostřednictvím národních systémových intervencí, přičemž cestovní ruch je zde chápán jako jedna z těchto intervencí. Cestovní ruch je podporován v rámci prioritní oblasti Národní podpora cestovního ruchu. V rámci aktivit této prioritní oblasti by mohl být financován jednotný informační a rezervační systém všech poskytovatelů produktů pivního cestovního ruchu, zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů u poskytovatelů služeb, podpora marketingu na národní úrovni, podpora prezentace České republiky jako destinace nabízející kvalitní pivní cestovní ruch.

V rámci Regionálních operačních programů, které jsou samostatně řízeny příslušnou regionální radou daného regionu soudržnosti, mohou být financovány zejména aktivity zaměřené na vybudování nebo obnovu základní a doprovodné infrastruktury pivního cestovního ruchu, např. výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení pivovarů, turistických pivních cest, výstavba pivovarnických muzeí nebo rozvoj pivních lázní. Další oblasti podpory lze zdroje čerpat na marketingové kampaně jednotlivých pivovarů, informační a komunikační technologie v oblasti řízení a propagace pivního cestovního ruchu.

V současném programovém období 2007 – 2013 již čerpaly prostředky v rámci Regionálních operačních programů obce Chrudim, Broumov, Žatec a Žirovnice, dále pak Plzeňský kraj, pivovary (pivovar Černá Hora, a.s., pivovar Bohemia Regent, a.s., pivovar Holba, a.s., Akciový pivovar Dalešice, a.s.) a další soukromé firmy (DAVAZ, s.r.o., Rožnovské pivní lázně, s.r.o., Trade finance, s.r.o., STINGO, s.r.o.). Získanými prostředky pak příjemci spolufinancovali rekonstrukci pivovarů, výstavbu a rekonstrukci ubytovacích zařízení, pivovarnických muzeí, pivních lázní, pivní cyklostezky, turistického pivovarského centra a propagaci.

Rekonstruované pivovary:

• Pivovar a restaurace Černý orel, žadatel DAVAZ, s.r.o. Rekonstrukce komplexu pivovaru, restaurace a hotelu.
• Pivovar Třeboň – technická infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu, žadatel Bohemia Regent, a.s. Rekonstrukce objektu pivovaru s ubytováním.
• Pivovar Hotel na Rychtě, žadatel Trade finance, s.r.o. Rekonstrukce pivovaru s ubytováním.

Výstavba hotelů:

• Hotel Sladovna, žadatel Pivovar Černá Hora, a.s. Nově vybudovaný hotel, který do své nabídky zahrnul nejen ubytování, restauraci, ale i pivní lázně a muzeum pivovarnictví.
• Hotel Budweis, žadatel STINGO, s.r.o. Nový Hotel Budweis se nachází ve starobylém centru Českých Budějovic.

Nová muzea:

• Muzeum Historie pivovarnictví v Hanušovicích, žadatel pivovar Holba, a.s. Expozice vznikla v budově nevyužívané školy, kterou pivovar odkoupil od města. Pro veřejnost bylo muzeum otevřeno v roce 2010.
• Revitalizace zámeckého pivovaru – Knoflíkářské muzeum, žadatel město Žirovnice. Expozice knoflíkářství a pivovarnictví byly otevřeny pro veřejnost v roce 2011.

Pivovarská cyklostezka:

• Cyklostezka Chrudim – Medlešice, žadatel město Chrudim. Pivovarská cyklostezka spojuje město Chrudim s pivovarem Medlešice a jeho pivovarskou restaurací.

Zrekonstruované pivní lázně:

• Rožnovské pivní lázně, žadatel Rožnovské pivní lázně, s.r.o. Po rekonstrukci byly otevřeny v roce 2010.

Nové turistické centrum:

• Chrám Chmele a Piva, žadatel: město Žatec. Zábavný a poučný komplex, který se skládá z následujících částí: Chmelový maják, Labyrint, Chmelařské muzeum, Chmelový orloj, minipivovar U orloje, pivovarský restaurant a klášterní zahrada.

Propagace pivního cestovního ruchu:

• Jihozápadní Morava – jedinečná turistická destinace, žadatel Akciový pivovar Dalešice, a.s., pivovar filmových Postřižin, který svoji propagaci spojil i s dalšími atraktivními cíli regionu Jihozápadní Morava.
• Do Plzeňského kraje za gastronomií, žadatel Plzeňský kraj. Propagace kraje pomocí brožury Pivní stezky a Mapa pivovarů a turistických cílů Plzeňského kraje. Brožura informuje o pivovarech v kraji a přináší recepty několika regionálních potravin, k jejichž přípravě se pivo používá nebo které se s pivem podávají.

Zdroje z Programů na podporu přeshraniční spolupráce na všech hranicích České republiky by teoreticky mohly být použity na propojení pivních stezek Horního Rakouska, přes Plzeňsko do Bavorska. Organizátory tohoto projektu jsou Jihočeská centrála cestovního ruchu a agentura Oberösterreich Tourismus, které podepsaly dohodu o spolupráci mezi oběma regiony v letech 2007 – 2013. Obě organizace vytvořily již několik příhraničních projektů, na které navazuje projekt s názvem Pivní kultura bez hranic. Cílem tohoto projektu je vytvoření středoevropského pivního regionu, a to v oblasti mezi Východním Bavorskem přes Plzeňsko, jižní Čechy až po Horní Rakousy.

Návrh strategie rozvoje pivního cestovního ruchu v České republice

Strategie rozvoje pivního cestovního ruchu vymezuje strategickou vizi, strategické cíle, jednotlivé priority a opatření vedoucí k naplnění cílů. Cíle rozvoje jsou chápány jako proklamace o budoucím stavu, kterého má být dosaženo. Pod pojmem priority rozvoje se rozumí prohlášení komplexní povahy, které v obecné formě definují řešení rozporu mezi současným a budoucím stavem. Opatření zahrnují soubor aktivit, které vedou k naplnění priorit a strategických cílů.

Návrh strategie rozvoje pivního cestovního ruchu formuluje přístup státu (veřejné správy) k podpoře rozvoje pivního cestovního ruchu na národní úrovni. Nositeli strategie jsou státní orgány jako Ministerstvo pro místní rozvoj, státní organizace cestovního ruchu, krajské a obecní úřady, regionální rady.

Strategická vize

Česká republika – země zážitků s chutí pivní tradice a kvality

Česká republika se stane vyhledávanou destinací pro své kvalitní konkurenceschopné produkty pivního cestovního ruchu a bude vnímána jako země nabízející nevšední zážitky spojené s českým pivovarnictvím. České pivovary se stanou moderními poskytovateli atraktivních produktů pivního cestovního ruchu, které budou důvodem, proč trávit dovolenou v České republice.

Strategický cíl

Využití potenciálu pivovarnictví pro rozvoj pivního cestovního ruchu v České republice společně se zvýšením všeobecného povědomí o pivním cestovním ruchu a o jejím přínosu pro konkurenceschopnost odvětví cestovního ruchu.

Z výše uvedeného strategického cíle vycházejí dílčí cíle:

• podpořit rozvoj pivovarnictví v České republice,
• postarat se o udržitelný rozvoj pivního cestovního ruchu,
• zvýšit konkurenceschopnost produktů pivního cestovního ruchu,
• zvýšit celkové pozitivní povědomí o pivním cestovním ruchu v České republice.

Priority

Priorita 1: Podpora budování základní a doprovodné turistické infrastruktury

Kvalita infrastruktury má vliv na dobu setrvání návštěvníka v dané destinaci. Samotní účastnící pivního cestovního ruchu vyjádřili svoji nespokojenost se stavem základní i doprovodné infrastruktury. Účastníci pivního cestovního ruchu, kteří v destinaci přespali, byli nespokojeni s kvalitou ubytování, další vyjádřili své výhrady k nedostatečnému dopravnímu spojení k pivovarům a jejich aktivitám, což znamená pro nemotorizovanou část návštěvníků značnou komplikaci. Je zapotřebí brát v úvahu, že po ochutnávce piva coby alkoholického nápoje není automobil jako dopravní prostředek vhodný. Je proto důležité rozšířit základní a doprovodnou infrastrukturu a zvyšovat její kvalitu.

Pro naplnění priority 1 jsou navržena následující opatření:

• Podpora výstavby a rekonstrukce pivních stezek a cyklostezek
• Rozvoj a zkvalitnění dopravní obslužnosti
• Modernizace přístupových komunikací k produktům pivního cestovního ruchu
• Zkvalitnění orientačního a navigačního systému
• Podpora zvyšování kvality ubytovacích a stravovacích zařízení

Priorita 2: Podpora nabídky produktů pivního cestovního ruchu

Nabídku jednotlivých produktů pivního cestovního ruchu lze spojit do tématicky zaměřených balíčků a tím docílit zvyšování poptávky i mimo sezónu. Z průzkumu pivního cestovního ruchu vyplynulo, že naprostá většina účastníků pivního cestovního ruchu v regionu nepřespí, proto je třeba motivovat účastníky pivního cestovního ruchu k delším a opakovaným pobytům a nabídnout jim komplexnější nabídku. Je třeba vytvořit ucelené balíčky služeb a provázat nabídku pivního cestovního ruchu i s lokálními gastronomickými specialitami. Prostřednictvím pivního cestovního ruchu lze podpořit rozvoj malého a středního podnikání – vznik nových malých pivovarů a přilehlých restauračních a ubytovacích zařízení. Cílem je zvýšit přitažlivost produktů pivního cestovního ruchu pro specifické cílové skupiny zákazníků, zajistit jejich atraktivnost pro nové cílové skupiny, a tak prodloužit pobyt účastníků pivního cestovního ruchu v dané destinaci.

Pro naplnění priority 2 je navrženo následující opatření: Tvorba tématicky zaměřených produktových balíčků

Priorita 3: Marketing pivního cestovního ruchu – vytvoření silné image České republiky postavené na pivovarnické tradici

Bývalý mluvčí asociace Českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura varoval před poklesem zahraničního zájmu o české pivovarnictví. Na vině je podle Okamury roztříštěnost reklamních kampaní pivovarů. „Hovoří se hodně o víně, které se popularizuje. Není ale žádný pořádný časopis nebo pořad v televizi, který by kulturu piva řešil a vedl nás k tomu, abychom pivo měli rádi jako společenský fenomén… Propagace českého piva je roztříštěná na jednotlivé zájmové skupiny, nedaří se táhnout za jeden provaz. Výsledkem je to, že značka českého piva ve světě slábne.“

Pivní cestovní ruch České republiky by měl mít vytvořené internetové stránky podobně jako vinařský cestovní ruch, který má oficiální národní jednotné stránky. V sekci víno a turistika jsou ucelené vinařské programy cestovních kanceláří, v databázi vinařů je možné si vybrat a kontaktovat vinaře či provozovatele vinného sklepa. K přehledu jednotlivých vinařských akcí slouží interaktivní kalendář vinařských akcí, který nabídne zájemci přesný popis akce, její zaměření, místo, den i hodinu trvání. Jsou zde uvedené i další zajímavé informace o vinařství v České republice.

Výsledky průzkumu mezi účastníky pivního cestovního ruchu též ukazují, že je důležité v oblasti propagace pivního cestovního ruchu využít více informačních kanálů. Zatímco většina účastníků čerpala informace o aktuálních akcích a nových produktech pivního cestovního ruchu nejčastěji z internetu, jiné zdroje zůstaly téměř nevyužity. Reklama na pivovary a jejich značky piva by měla být spojena i s reklamou na ubytování nebo na zájezdy pro organizované skupiny. Koncentrace marketingových aktivit se musí zaměřit na podporu vyššího povědomí o produktech pivního cestovního ruchu v České republice. K tomu je potřeba analýza poptávky a pravidelný sběr a vyhodnocování marketingových informací, aby byl zajištěn dokonalý přehled o měnících se preferencích účastníků pivního cestovního ruchu.

Marketingová podpora by měla zahrnout nejen všechny produkty pivního cestovního ruchu, ale také veškeré poskytovatele pivního cestovního ruchu a propojit prezentaci České republiky s českým pivovarnictvím prostřednictvím navázání spolupráce veřejné správy a podnikatelů. Výsledkem spolupráce pak bude poskytování turistických informací o regionu v návštěvnických centrech pivovarů a naopak v turistických informačních centrech poskytování informací o aktivitách pivovarů v daném regionu. Jako prostředky marketingu lze využít veletrhy cestovního ruchu, tisk, internetovou reklamu, reklamu v rozhlase a televizi. Informační materiály musí sloužit k prezentaci pivního cestovního ruchu v České republice jako celku. Poskytování těchto materiálů by mělo být koordinované a sjednocené.

Pro naplnění priority 3 jsou navržena následující opatření: Marketingová podpora a vytvoření jednotného informačního systému

Závěr

Vzhledem k ekonomickému přínosu cestovního ruchu je nutné rozvoj cestovního ruchu koordinovat a systematicky podporovat. Je důležité sledovat trendy na straně poptávky a dostatečně využívat potenciál cestovního ruchu na straně nabídky. Rozvoj nových zážitkových forem cestovního ruchu souvisí se změnami ve společnosti, jako jsou například změny životního stylu, technologický pokrok, ale i měnící se aspekty životního prostředí. Pivní cestovní ruch je nová dynamicky se rozvíjející forma cestovního ruchu, která se dá začlenit mezi podmnožiny gastronomického cestovního ruchu. Gastronomický cestovní ruch lze označit jako formu zážitkového cestovního ruchu, jehož účastníci jsou motivováni vyhledáváním zážitků odlišných od všedního života. Jídlo a nápoje se v gastronomickém cestovním ruchu stávají hlavními motivátory celkové přitažlivosti konkrétního místa a turistických zážitků.

Vzhledem k historické tradici a množství pivovarů má Česká republika dobrý potenciál k rozvoji pivního cestovního ruchu. Na území České republiky je dostatečný počet velkých i malých pivovarů, které nabízejí produkty pivního cestovního ruchu, jako jsou exkurze do pivovaru, pivní lázně, pivní stezky, pivní festivaly, pivovarská muzea a jiné. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že je o pivní cestovní ruch v České republice zájem. Typický český účastník pivního cestovního ruchu se výrazně neliší od typického kanadského účastníka pivního cestovního ruchu, což je důležitá informace k pochopení účastníka pivního cestovního ruchu a dalšímu zaměření marketingových aktivit, např. pro určení cílových skupin pivního cestovního ruchu, k tvorbě nových produktů pivního cestovního ruchu, lepšímu zaměření balíčků komplexních služeb a všeobecně k dalšímu rozvoji pivního cestovního ruchu.

Rozvoj pivního cestovního ruchu závisí i na spoluprácí pivovarů – soukromých podnikatelů s veřejnou správou. Z této spolupráce mohou mít prospěch jak pivovary, tak i obce a celé regiony. Prostřednictvím aktivit pivovarů v oblasti cestovního ruchu dochází k navazování neformálních vztahů nejen mezi zákazníky a pivovary, ale i k tomu, že produkty pivního cestovního ruchu přilákají návštěvníky i do turisticky opomíjených regionů a tím se stanou významnými přínosy celému regionu, ve kterém se pivovar nachází.

K financování rozvoje pivního cestovního ruchu lze využít kromě soukromých zdrojů i zdroje ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie. V aktuálním programovém období 2007 – 2013 již byly ze zdrojů Evropské unie spolufinancovány různé projekty pivního cestovního ruchu, jejichž žadatelé byly subjekty ze soukromého i veřejného sektoru. Ze zdrojů Regionálního operačního programu byly spolufinancovány rekonstrukce i výstavby pivovarů, ubytovacích zařízení, pivovarská muzea, pivní cyklostezka, pivní lázně, pivovarské turistické centrum nebo marketingové aktivity.

V oblasti marketingových aktivit a propagace pivního cestovního ruchu je nutné zaměřit se na podporu vyššího povědomí o produktech pivního cestovního ruchu v České republice. Vhodným nástrojem propagace bude vytvoření jednotného informačního systému, poskytující podrobný přehled aktivit pivního cestovního ruchu v České republice pro domácí i zahraniční návštěvníky.

Dnes to bylo trošku delší a bez obrázků. I přesto věřím, že Vás dočetlo dost a stejně jako já se těšíte na další výlet za pivem, čímž se stanete opět účastníkem pivního cestovního ruchu...

A paní Lepková s pivním cestovním ruchem neskončila touto diplomovou prací, ale pokračuje v něm i prakticky, více na stránkách Pivo & Víno.cz

---

Zdroj: Diplomová práce Pivní turistika v České republice

Autor: Ing. Hana Lepková

Katedra Regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2012

---

[Hana Lepková] [Zobrazeno 7554x] [10. říjen 2012]
[Glosy] [no comments] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře