Nahlédnutí pod pokličku varny minipivovaru na Bulovce

Když se řekne minipivovar na Bulovce, tak člověku srdce zaplesá při vzpomínce na oázu klidu a uspokojení chuťových buněk, žízně i naplnění prázdného žaludku, které toto místo nabízí.

Dobrý mok, kvalitní krmě i pohodové prostředí – to je dominanta pivovaru u Bulovky. Při konzumaci skvělých pivních počinů pocházejících z pera Franty Richtera, sládka a majitele v jedné osobě, si člověk ani neuvědomí, že sedí kousek od nemocnice, která se vybaví většině národa, vyslovíme-li před ní slovo Bulovka. Rád zůstanu v té menšině (je to rozhodně příjemnější představa sedět nad ležákem než ležet na lůžku).

Ležák o stupňovitosti 12,3% je zde vždy na čepu. Nemám možnost ctít svou návštěvou toto místo pravidelně (jaká škoda), ale přesvědčil jsem se, že ležák se liší co várka – jak to má v každém minipivovárku být. Někdy osloví více, jindy o ždibíček méně, ale ještě nikdy jsem nebyl zklamán.

Každý ale, kdo na toto bohulibé místo zavítá a je věci znalý, je určitě natěšený na to, jaký speciálek je k ležáku ještě na čepu. Může se jednat o jeden, dva, největší množství piv na čepu, na které jsem měl štěstí, byly čtyři druhy včetně ležáku. Může se i stát, že na čepu k ležáku už nic dalšího není, ale to se (vycházím z mé zkušenosti) stává jednou, maximálně dvakrát za 10 let...

Dostali jsme se sem poprvé necelý rok po otevření. K ochutnání byl ležák a ještě Jarní Speciál. Nemaje zkušeností s tímto typem piva, byli jsme dost překvapeni tím, co je možné dle zákona Reiheintsgebot, na kterém si pan Richter zakládá, uvařit. Připadlo nám to, jako by jsme doslova pili vůni z rozkvetlé jarní louky... U jednoho nezůstalo, dodnes na to první seznámení se zdejším pivem rád vzpomínám... Nebyl jsem již pivní panic (co se týká seznamování se s pivy z minipivovarů), ale bylo to to nejlepší, co jsem do té doby pil.

Bylo zde již možné ochutnat mnoho světových stylů piva typu Ale, Alt, Weizenbier, Stout – Richterův Stoutík dá si rád nejen každý skautík (plnoletý:-)) a další laskominy...

Je libo jedno pšeničné orosené, chuti lahodné?

Například 17° Bock byl nebezpečně pitelný. Což vzhledem k jeho síle může dopadnout nevesele... Při tomto jsem si vzpomněl na vyprávění paní sládkové – dříve štamgasti pili tyto silné speciály dlouho, bylo možné je bez problému zastihnout na čepu, později se ale na ně naučili a zmizely během několika dní. Tyto konzumenty prý potkávali po zavíračce všude rozházené po cestě – po lavičkách, ve křoví... Najít správnou míru u silného skvěle pitelného moku je jen pro zrovna tak silné vůle... :-)

Nelze opomenout raritu – pivo z dřevěného, vysmoleného dubového sudu, čepované samospádem. Mělo by být pravidelně každý čtvrtek. Mně se poštěstilo z tohoto sudu ochutnat Mnichovský Helles. Velmi zajímavé...

Instalace dřevěného sudu

Radost pohledět… Jen do mě!!!

Sládek v akci (a přece se točí…)

Mnichovský Helles z dřevěného sudu?

A jídlo? Připravované ve stejném duchu jako pivo. Krásně nazdobené – radost pohledět. Pokud zavítáte do pivovárku s osobou pivu neholdující, tak krom jiných druhů alkoholických nápojů je možno si dát i dobré černohorské limonády. A nebo také nefalšovanou pivní zmrzlinu coby dezert. Však po pivu raději ne...

A budete-li mít štěstí a pan Richter bude právě připravovat další skvělý mok z klasicky v restauraci dobře umístěných dvou 5 hl varnách, tak dobré pivo před vámi na stole bude ještě lepší, jelikož budete obklopeni libou vůní sladu a chmele z poměděných varen se linoucí...

Toť lesk jako blesk

Co říci závěrem? Místu tomuto nemohu vytknout nic. Za celou tu dobu se mi udála jen jedna negativní věc. Chtěl jsem si uvařit pivo z Richterových surovin, bohužel jsem si zvolil špatnou dobu, kdy pro nedostatek času se rozhodli domácí pivovařiče surovinami přestat zásobovat. A tak i když jsem si objednal suroviny ještě včas, jel jsem do Prahy pro ně 2x zbytečně. Vždy jsem se ale dobře pobavil a dobrého moku popil, nejen proto vše dávno odpuštěno jest. :-)

Pohoda, klid, idylka...

Takže díky za vše a jen tak dál! To, že již v Praze nepracuji, mi zabraňuje ochutnat zde nové druhy piva, ale rád si o nich přečtu alespoň na webu pivovaru u Bulovky, případně vyslechnu od kamarádů Pražáků...

Hodnocení

[Tomáš Kroupa] [Zobrazeno 667x] [27. září 2007]
[Minipivovary] [comments: 5] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

Vložit komentář

Komentáře

Rosťa

pátek, 5. říjen 2007
16:08

Tak jsem převčírem byl na Bulovce, koupil si tričko a lepší weisbier jsem nepil, oktoberfest 13,6 výbornej, ale fakt silnej a řezanej světlej s tmavym ležákem... no, trochu jsem jí po degustaci celého středečního sortimentu měl...

---

posted by: Rosťa [Odpovědět]

Tomáš Kroupa

pátek, 5. říjen 2007
09:29

Tak včera jsem zavítal na Bulovku a přátelé - lepší ležák jsem tam ještě nepil!!! Předčil i Říjňáka...

---

posted by: Tomáš Kroupa [Odpovědět]

Dwarf

pátek, 28. září 2007
11:10

jej, to se mi sbíhaj sliny... no nic, musím si nechat zajít chuť

---

posted by: Dwarf [Odpovědět]

jindra

pátek, 28. září 2007
10:45

JJ, Oktoberfest je fakt skvělý, testováno ve středu. Na čepu byly ještě Weizen 13˚ a černé 14˚.

---

posted by: jindra [Odpovědět]

tomas

čtvrtek, 27. září 2007
21:45

Právě jsem se odtud vrátil a doporučuju 13%Oktoberfest,mimořádný výborný pivo

---

posted by: tomas [Odpovědět]