Levná pivní turistika? Ano!

Točený olivětínský Opat se mi již drahnou dobu nevyhýbá jako čert kříži. Tak jsem na zdraví všech odpíračů pivní chemie a s milou vzpomínkou na Chodyho dal pár medových speciálních Opatů v Obžerství, aby se mi lépe psalo.

Již nějakou dobu jsem měl v hlavě vizi, že udělám pivní výlet se zřetelem na dvě hlediska: nejnižší možná cena a nejvyšší možná kvalita. Ano, o postojích k cenovému hledisku lze napsat mnohé, pokud máte peníze. A je jistě snazší tvořit na základě zážitků s podporou peněz, než bez této podpory. Ačkoliv.

Medový Opat v Obžerství

Nicméně karty jsem si rozdal. Co nejmíň peněz a co nejvíce pivně turistické rozkoše. Mou slabostí je pivovar v Kácově. Jednou jsem holt kluk z půlky z Posázaví a jednou jsem holt na ty kvasnicový, co se ještě dvakrát rmoutí, ležej a dokvašujou. A tento výlet nemá za cíl překračovat stíny, naopak! Rituálem si potvrdit své místo teď a tady, v koldokolém běsnění ekonomických hledisek, jejichž principem není vždy původnost, či dokonce kvalita, nebo tradice. Prostě: jede se do Kácova!

Pivovar Kácov

A tak jsem pátral! Bylo nabíledni, že stěžejní částí výdajů bude doprava, Kácov ještě stále není ten typ pivovaru, který Vás ztrestá za to, že jste za jeho pivem vážil cestu - to je výrok jedno pivního turisty vozíčkáře, s nímž jsem příjemně pohovořil loni v Chyši.

Pátral jsem a nakonec tomu sám nevěřil. Každou sobotu jede od Europarku v Praze-Štěrboholích linka Europark - Žďár nad Sázavou se zastávkou Kácov. To je autobus, který v sobotu ráno vyjede ze Žďáru, naloží nákupůchtivé venkovany a vyplivne je ze svých útrob v jedné z Mekk tržního konzumu, v Europarku, aby je poté v jednu odpo rozvezl zpět. Já můžu tak akorát v těchto konsekvencích o konzumu pohovořit jen dobře. Ačkoliv jsem se obával, že řidič léta znalý svých venkovanů mě odmítne dopravit za pivem s logickým zdůvodněním, že jelikož mě nevezl tam, nepoveze mě ani zpět, nebylo tomu tak.

Na Kácov, Vávro na Kácov

Řidič znal skutečně prakticky všechny cestující krom mě, nicméně v půl třetí jsem byl v Kácově, pln dojmů, neboť od Olešky jsem cestu busem trávil obličejem přitisklým na sklo a hltal tu krajinu ponořenou do poklidu předjaří. V Ratajích jsem jednu chvíli zpanikařil, nevěřil jsem, že řidič to opravdu vezme doleva do té myší díry nad strží a pokud ano, že to přežiju. Vzal to tam a já to přežil, zůstala jen pachuť hrůzy z výšek. Ale jinak mě Ladovská krajina jako vždy převážně konejšila.

Kácov Vás vítá

Kácov mě přivítal zalitý sluncem, jakoby sluníčko vyčítalo potměšilé přírodě, že dosud netečně chrápe. Nelenil jsem a obešel tu podívanou přes řeku, abych si vyfotil ten neomrzitelný téměř kýč. V letech 1727 - 1733 patrně pro tento nádherný pohled Anna Marie Toskánská nechala zámek přestavět ve stylu barokního severoitalského šlechtického sídla a já ji nemohu nic vyčíst.

Kácovské panorama

Vpravo dosud funkční lihovar, vlevo dosud funkční pivovar, nad pivovarem barokní zámek, nad pivovarským komínem věž a střecha lodi kostela a nad lihovarem vrcholek barokního sošného sloupu na náměstí. To vše nad řekou. Stačí zajít kousek proti proudu a máte foto pivovaru z čela s pozadím se zalesněným ohbím řeky, kde se vyvřelá a následně řekou erodovaná skála snoubí s borem. Bory mám rád, původně totiž nahosemenné borové lesy pokrývaly prakticky veškeré nížinné části Čech, dobývajíce si životní prostor vyčůraným okyselováním půdy odpadnuvšími jehlicemi, ale to sem nepatří.

Pivovarská hospoda

Krom toho, jel jsem sem hodinu a půl a mám žízeň. Tedy vzhůru na Šalandu! Na pivko přímo z tanků! Za pár let prošla několika obměnami, i tentokrát je pípa jinde! Dynamika těchto pochodů zanechává mne v pokoji, pivo jest totiž stále takové, abych Kácov mohl milovati i z tohoto hlediska. Po povodních v r. 2002 se rozhodli přesunout ležácké tanky ze sklepů pivovaru pod úrovní hladiny řeky výše, do bývalé ledárny, kruhové budovy z dvojitými zdmi, kam dříve ukládali v zimě vysekaný led ze Sázavy, jímž následně chladili pivovar a přilehlé hospody. A také varnu a další technologii poněkud rozšířili, krom pochopitelného zájmu o skvělé pivo v hospodách se rozhodli k lahvování. Odpouštím své pivní lásce Kácovu fakt, že lahvování bude realizováno do litrových PET lahví distribuovaných zatím pouze do okolních prodejen; počítám, že Jednota či její pohrobci. Prostě v Praze si kácovské lahváče zatím nekoupím.

Výčep v Šalandě

Božínku Šalanda. Stále vesnická, stále s milými čepujícími děvčaty neskoupými na slovo, s dřevěným obložením, s výzdobou starých reklamních plechových cedulí, povětšinou ten cennější, tlačený plech. Cena? Už ne desítka za deset a dvanáctka za dvanáct, jistota posledních let. I sem neuchopitelná ruka trhu dopadla tvrdě sevřena v pěst dělného čínského lidu a amerických kormidelníků světové ekonomiky a desítka je za dvanáct a dvanda za čtrnáct. Jasně, nerozbrečel jsem se, je to má první dnešní investice. PETky mají své originální, plněné přímo z tanků, stačí při placení si o ně říci a máte je ihned ze sklepa na stole.

Šalanda se opět změní po Velikonocích, odstraní tu zeď mezi Šalandou a chodbou oddělující Šalandu a starý pivovar, dříve byly v chodbě stoly se starých šicích strojů a mělo to své kouzlo, to ale nemění nic na faktu, že Šalanda potřebuje rozšířit. Ptám se samozřejmě na Velikonoční, tedy spíše žebrám o možnost degustace, ale ne ne, až tuto středu jej pustí mezi pivaře a pivníky.

Ledovna, dnes ležácká místnost

Vkládám PETky do batůžku a odcházím na vlak, čas jeho odjezdu sdělila milá výčepní a ten přijíždí zalit sluncem. Odjíždím do Lštění, ČD mi vydaly IN kartu, ve vlaku zakupuji jízdenku, je na ní napsáno: Kácov - Lštění, 44 km, důchodce, 23 Kč. Do Lštění proto, že nedaleko je domeček po rodičích mámy. A důchodce? Sám se tomu divím, protože to průvodčímu sdělila ta mašinka po načtení mé IN karty.

Ale k pivním faktům: Kácovské Velikonoční černé, které pivovar pustí nejdříve ve středu 19., bude dle mých informací po Zeleném speciálu ze Starobrna (měli jej v Obžerství i loni, takže není pravda, že jej vloni mohli ochutnat jen moravští pivaři) naraženo v Obžerství, dále samozřejmě U Klokočníka, ve Zlých časech v Čestmírově ul. U Synkáče a pravděpodobně i v ulici Jugoslávských partyzánů v Praze 6 U Švejka, ale to jen abstrahuji, neboť tam měli i Vánoční.

Plechová cedule

Výlet jsem si moc užil, ale nekoukám jen do minulosti. V merku mám již chystanou akci jedné z hospod, kterou jsem zde jmenoval. Jsem nekonkrétní, poněvadž není jisto, zda to mohu zveřejnit a zda to vyjde. Chystá se tam akce Semafor. Tedy Červený král od Konráda, nějaké žluté a zelené pivo. Ve třetinách jako jedna objednávka! Kéž by!

---

Hodnocení

---

[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 1367x] [23. březen 2008]
[Minipivovary] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:
www:

Komentáře

1