Želivský klášterní pivovar se s belgickým řádem o pivo přít nebude. Podle informací agentury ČTK si na premonstráty stěžují belgičtí pivovarní mniši. Podle nich Želivští své pivo na internetu vydávají za trapistické, ačkoliv takové označení přísluší jen moku z šesti trapistických klášterů v Belgii. Podle premonstrátů jejich propagační materiál označení používá pouze k vysvětlení původu tohoto druhu piva.

„Nikdy jsme netvrdili, že vaříme trapistické pivo,“ řekl sládek Libor Pavelec. Podle něj je želivské pivo označováno pouze jako klášterní, proti čemuž nemohou Belgičané nic namítat. Jejich stížnost považuje za nedorozumění. Želivští premonstráti obnovili výrobu piva před dvěma lety. Pivovar jako jediný v zemi zavedl způsob kvašení, který se používal u staročeských piv. Pivo obsahuje víc alkoholu a má výraznější chuť, podobně jako výrobky z Belgie nebo Irska. „Klášterní piva se vyznačují hutností, plností, jsou svrchně kvašená a jsou sladší,“ podotkl Pavelec.

Pivovar ročně vaří 1 200 hektolitrů piva. Převážně na domácí trh dodává asi 300 tisíc třetinkových lahví. V názvech piv se objevují jména slavných želivských opatů. Bez příchuti je patnáctistupňový Gottschalk, dva třináctistupňové druhy chutnají po medovině nebo po višních. Další dva druhy se chystají.

Podle sládka je ve světě jen málo klášterů, které by vlastnily pivovar. „Hodně pivovárků prodalo licence,“ konstatoval. Klášterní pivo je rarita, proto je o něj zájem i v zahraničí. Většímu zvýšení kapacity podle něj zatím brání málo výkonné technologie.

Nejstarší zmínka o premonstrátském pivovaru je ze 17. století. Tradici přerušil požár v roce 1907. (MF Dnes)