Váš průvodce na cestě za dobrým pivem
"Pivo jemné chmelové hořkosti, s dobrým řízem, s vysokým stupněm prokvašení a s vysokou pěnivostí"...Platan Linie 2008I Bystrouška holduje pivu
Co se píše o pivovarech a pivu
I Bystrouška holduje pivu
[středa, 21. červen 2006]
Přítomnost lokálního pivovaru měla v historii i v současnosti klíčový vliv na utváření tvůrčí osobnosti mladých hudebních skladatelů. Pominu-li svou maličkost a rannou symbiózu s někdejším Ostravarem, za příklady této teorie nám může sloužit hostinská rodina zakladatele české národní opery Bedřicha Smetany, příbytek Bohuslava Martinů s výhledem na pivovar v Poličce (dosud činný) i osoba regionálního slavného rodáka Leoše Janáčka.
Ten poslední jmenovaný byl geografi cky sžit s někdejší pivovárečnou provozovnou na Hukvaldech. Pamětníci si ještě vybavují historickou budovu a její produkty, z nichž nejznámější bylo hukvaldské černé pivo. Již v roce 1970 však společně s pivovarem v Loučce u Nového Jičína a potažmo i v Jindřichově ve Slezsku hukvaldský podnik zanikl, aby uvolnil odbytové místo nově otevřené výrobně v nedalekých Nošovicích. Tehdejší propaganda slibovala produkci značky ve stejné kvalitě, jakou disponoval tehdejší Plzeňský Prazdroj a tak se „nošovické“, Beskyd a vzápětí Radegast staly na dlouhou dobu jedinými artikly chudobného pivního sortimentu v celém lašském mikroregionu i daleko za jeho hranicí.
Dílčí přítrž této žalostné situaci učinil až koncem roku 2003 Vít Lanča, který se k várečné tradici navrátil ve své hospodě v nedalekém Dolním Sklenově. Malý domácí pivovárek zaplnil prostory tradičního restauračního objektu a zrodil se nový produkt Hukvaldské kvasnicové pivo.Vlastně spíše staronový, neboť prvním sládkem ve Sklenově se stal bývalý zaměstnanec původního hukvaldského pivovaru. K prodeji svého výrobku zvolil majitel jednoduchou a asertivní metodu. Chceš-li desítku, posluž si zdejší nízkoalkoholovou močkou, která zamořuje pod názvem někdejší regionální pýchy široké okolí, máš-li však chuť na dvanáctku, nabízíme své jakostní nefi ltrované pivo, po kterém pookřeje tělo i duše. Po pár letech se stal nápoj ze Sklenova velmi oblíbeným. V létě, když se o konzumaci starají zejména cykloturisté a návštěvníci nejrůznějších kulturních akcí a festivalů, malá varna jede na plný výkon, ve skromnější zimní sezoně zase pivovárek obohacuje svůj sortiment o výživnou čtrnáctku, která kaloricky stimuluje místní konzumenty po dobu vánoční, novoroční, tříkrálové a hromniční hibernace. Zatímco světlé pivo je v prvním chuťovém plánu lehce nasládlé, truňk černý disponuje uspokojivou hořkostí a pomůže alespoň ve fantazii navodit obraz pilně pivovárečných malebných Hukvald na přelomu 19. a 20. století s rozšafně se potácející a broukající postavou mistra Leoše Janáčka. Přijdete-li do sklenovského pohostinství po zarostlém chodníčku, můžete zasednout ke štamgastskému stolu s místní pivařkou Káťou Kabanovou, která většinou již od rána popíjí s její pastorkyní. Do večera se budete při veselém pivaření cítit jak v mrtvém domě a ulehneteli po setmění zmoženi hukvaldským kvasničákem na travnatou louku před hospodou, přijde vám popřát dobrou noc roztomile opilá liška Bystrouška. (Listy moravskoslezské)
[Minipivovar Hukvaldy] 14:09 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
1Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!







