*Je pravdou, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří?

Máme-li hovořit o českých pivovarech, pak nezbývá, než si připomenout jedno z pijáckých přísloví, které zdobí stěny šenku: "Pívali Čechové, pívali z hluboka, pívali, pívali, co je dnů do roka." Přísloví není od věci, poněvadž, pakliže s něčím chvályhodným vstoupíme 1. května do Evropské unie, tak to bude spotřeba piva na českou hlavu - nějakých 160 litrů za rok. Po pravdě řečeno, jsou regióny, kde se to blíží 200 litrům, ale musíme dodat, že tady českým pijákům zlatavého či černého moku vydatně pomáhají nejen občané Unie. Dokonce, a to je inovace, jsou vypravována ze zahraničí zvláštní víkendová letadla, která z útrob na pražském letišti vychrlí českého piva a povětrných ženštin chtivé turisty. Máme-li hovořit o pivovaru Podkováň u Mladé Boleslavi, který se ocitl v konkursu, pak musíme učinit malý exkurs, protože patří mezi ty nejstarší, co na území Česka máme. Z podnětu pana Bohuše z panství Kovaně vystavěli pivovar v roce 1434 mniši. Dobře udělali, protože je tady vynikající pramen vody. Pivo se těšilo oblibě a není divu, že těch pivovarů ze 13. a 14. století máme u nás nespočet. Lidstvo vědělo, co je dobré, takže vaření piva můžeme považovat za jednu z prvních biotechnologií, co svět zná. Z kvašeného ječného sladu se pivo vařilo 4000 let před Kristem v Mezopotámii - údajně až 16 druhů piv. Stěhování národů zaneslo pivo i do Čech. První zmínka o vaření piva u nás je zaznamenána v zakládací listině kapituly Vyšehradské z roku 1088. Podmínky pro vaření piva v českých zemích byly více než příznivé, poněvadž už od 9. století se u nás dařilo chmelu a i podzemní vody byly tehdy kvalitní. Abychom podali úplnější zprávu, tak z roku 1357 pochází zmínka o samostatném bratrstvu šenkéřů - není divu, poněvadž dobré pivo dělá sládek, voda a šenkýř. Loni 15. května "spadl" provozovatel pivovaru v Podkováni do konkursu. Výroba se v něm nezastavila, což byla dobrá startovací čára pro jeho záchranu. Jaké bylo zákulisí, na to jsme se zeptali správce konkursní podstaty ing. Víta Jung- bauera. Správcem konkursní podstaty, řekl nám ing. Jungbauer, jsem byl ustanoven já, jako fyzická osoba a když jsem tady nastoupil, tak mě čekalo rozhodnutí, zda provoz v pivovaru zachovat anebo jej ukončit. Ve hře byl také osud více než 50 zaměstnanců pivovaru, kteří pocházejí z okolí a naděje na sehnání nějakého jiného pracovního místa je tady malá. Navíc, a to není zanedbatelné, jsem nechtěl dopustit, aby "padl" další z českých pivovarů.

* Byl přerušen provoz?

Provoz přerušen nebyl, pivo se vařilo dál a stáčela se i kvalitní přírodní sodová a kojenecká voda Aqua. Ve funkci ředitele jsem ponechal ing. Červeného. O finanční toky jsem se staral pouze já. Rozhodl jsme se po konzultaci s konkursní soudkyní provozovat pivovar dál i vzhledem k dobrým kontaktům se zákazníky. Musel jsem zajistit, aby nepoklesl výstav piva a nesnížilo se stáčení velice kvalitní kojenecké vody. Jak už to u nás bývá, dojde-li ke konkursu, jsou dodavatelé surovin i odběratelé ostražití, takže jsem je musel přesvědčit, že budeme pokračovat ve výrobě. Dodavatelé mají nyní naprostou jistotu, že jim za dodávky zboží bude zaplaceno, což před vyhlášením konkursu neměli. Podařilo se je přesvědčit, takže nám dodavatelé nic neodmítali a vědí, že v období konkursu dostanou stoprocentně zaplaceno.

* Kdo podal návrh na konkurs?

Návrh na konkurs podal ze zákona provozovatel pivovaru, společnost A+C, s.r.o. Jak už jsem řekl, výrobu se nám podařilo udržet a loni se uvařilo stejně piva, jako v roce předloňském. Odbyt sodové a kojenecké vody se dokonce zvýšil o zhruba 20 procent, takže jsme se dostali do kladných čísel. To byl jeden z důvodů, proč věřitelský výbor nic nenamítal proti provozování pivovaru a stáčírny vod. Kdybychom pivovar provozovali ve ztrátě, byly by s tím jistě potíže. Takto je firma životaschopná a má šanci se dále rozvíjet.

* Jaké je složení věřitelského výboru?

Ve věřitelském výboru byl a je Finanční úřad Mladá Boleslav, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Mladá Boleslav a výrobce sladu Sladovna Mšeno, s.r.o. Pivovar byl prodáván za provozu... Po dohodě s věřitelským výborem jsem rychle hledal kupce. Loni v srpnu jsem podal inzerát na prodej podniku s tím, že smlouva se musí uzavřít do 30. září. Z nabídek, které přišly, jsem s věřitelským výborem vybral tu nejvýhodnější, což se týkalo nejen ceny, ale i podnikatelského záměru. 30. září jsem podepsal smlouvu s firmou Lora Viktoria, s.r.o., která má zahraniční majitele s původem v Izraeli. K předání všech aktiv a k doplacení kupní ceny došlo k 30. říjnu, kdy nabyla smlouva účinnosti. Na nového provozovatele pivovaru přešla nájemní smlouvu s majitelem nemovitostí.

* A to je kdo?

Majitelem nemovitostí a části technologie byla Aqua Bohemia, s.r.o., která v současné době fúzovala se Sodovkárnou Příbram, s.r.o., takže majitelem je v současnosti Sodovkárna Příbram, s.r.o. Aqua Bohemia, s.r.o. pivovar kdysi koupila od Pivovarů Bohemia, a.s.

* Kdy předpokládáte ukončení konkursu?

Konkurs zatím běží, protože jsou s ním ještě spojeny nějaké soudní spory, ale předpokládám, že při troše dobré vůle soudu, by konkurs měl tak do půl roku skončit, a pak bych mohl, podle vydaného rozvrhového usnesení, poměrně uspokojit věřitele.

* Konečná zpráva bude kdy?

Já bych rád, aby vše proběhlo rychle, řekněme do pololetí, ale bude záležet na rozhodnutí soudu. Jsem například správce konkursní podstaty u jednoho konkursu, kde je celá konkursní podstata zpeněžena již více než 2 roky, a na vrchním soudu "visí" jeden incidenční spor, který nikdo neotevřel, takže situace u ta- kovýchto konkursů je prostě taková, že jeden incident či vylučovací žaloba dokáží vše zablokovat, i když třeba prodaná firma již roky úspěšně podniká. U tohoto konkursu pivovaru Podkováň je proti mně podána jedna vylučovací žaloba, která by však vzhledem k tomu, že se týká práva, které již není v konkursní podstatě, měla být zastavena ze zákona a vylučovatel, pokud se cítí mými kroky poškozen, mě může žalovat o náhradu škody, pokud bude mít pocit, že k nějaké škodě došlo. Ředitele pivovaru ing. Antonína Červeného jsme se ptali na spory ohledně provozování pivovaru. Firma A+C tady začínala v roce 1997, kdy jsme prakticky přebírali zavřený pivovar od Pivovarů Bohemia Praha, a.s. Historicky patřil pivovar Podkováň Pojizerským pivovarům, poté Středočeským, potom Pivovarům Bohemia Praha, a.s. a ty skončily v likvidaci. Po převzetí pivovaru jsme si zkraje vedli vcelku dobře. Jenže postupně se měnilo vedení Pivovarů Bohemia Praha, a.s. a když zjistilo, že se pivovar v Podkováni nechá nadále provozovat, tak se nás všemi možnými prostředky, včetně obsazení pivovaru bezpečnostními agenturami, sna- žili vytlačit ze závodu a získat pivovar zpátky. Tím jsme se dostali do finančních problémů a skončili jsme vlastně s tím, že provozování pivovaru už začalo být neúnosné. Proto jsem musel dát firmu, jako její jediný vlastník a jednatel, do konkursu. Jiné cesty prostě nebylo.

* Průběh konkursního řízení?

Mohu jenom kvitovat to, že ing. Jungbauer, jako správce konkursní podstaty, se té věci chopil tak, aby se provoz pivovaru Podkováň zachoval. Tedy opak toho, co v konkursech vidíme, že mnozí správci konkursní podstaty přijdou do firmy, která je v konkursu a zlikvidují ji. Inženýr Jungbauer přistupoval velice lidsky a rozumně, zkrátka viděl, že firma je po očištění schopná udržet se na trhu a prosperovat. Pivovar byl prodán české firmě Lora Viktoria, s.r.o. se zahraničním kapitálem a v současnosti se jedná o koupi celého areálu. Lora Viktoria, s.r.o. má určité investiční záměry na rozšíření výroby a posílení exportu. Je to logické, protože karty na českém trhu jsou rozdány a jedinou šancí na zvýšení výstavu je zahraniční trh, což majitelé pivovaru prosazují. To se týká i zvýšení produkce kvalitní kojenecké vody a tří stolních vod.

* Zachovali vám dodavatelé přízeň?

I přesto, že jsme byli v konkursu, zůstali nám dodavatelé věrni, žádný neodešel a věřili, že ve výrobě budeme pokračovat i když v konkursu nedosáhnou 100% vyrovnání pohledávek. Mohu říct, že prakticky žádný odběratel či dodavatel od nás neodešel. Jsme pro ně perspektivní, což se týká i odběratelů piva i vod.

* Jaký je výstav?

Výstav piva jsme zachovali na úrovni zhruba 21 000 hektolitrů a stáčení vod jsme zvýšili o 10-15 % na 15 500 hektolitrů. Stáčení vod chceme dále zvyšovat, protože je velká škoda, pokud by takováto kvalitní voda z vlastního vrtu odtékala do potoka a nedostala se na trh.

* Jaká piva vaříte?

Vaříme osm druhů piv - sudovou osmičku pro horké provozy, jako jsou např. sklárny. Dále výčepní piva - devítku, desítku světlou, tmavou, dvanáctku, čtrnáctku, pro diabetiky diapivo a nealkoholické pivo. Stáčíme 4 druhy vod, z toho kojeneckou vodu, která tvoří asi 78 % celé produkce; z dalších vod je to Viva, to je mírně sycená voda, dále pak stolní vodu nesycenou a sodovku. Kojenecké a stolní vody expedujeme v 1,5 l láhvích a na přání odběratelů také plníme 5ti a 18,9 litrové barely".

* V obchodech většinou diapivo nenajdeme...

V Česku je asi 600 tisíc diabetiků, takže zájem o toto pivo by měl být velký, ale záleží na obchodnících, jak je objednávají. Pokud jde o nealkoholické pivo, tak to je spíše sezónní záležitost, kdy je největší poptávka v létě.

Nakonec už nezbývá, než dát jednu radu: ideální teplota piva, pokud jej neberete ze sedmého schodu, je 7 až 10 stupňů Celsia. Na šenkýře, který toho nedbá, zapomeňte. (Konkursní noviny)