Pivovar se kdysi nalézal skoro v každém městě. Dnes se mluví o tom, že trh válcují nadnárodní pivovarnické giganty. I mezi nimi si však lze nalézt svoje místo.

To dobře dokládá příklad malého rodinného pivovaru v Medlešicích. Vlastně spíš pivovárku. Vždyť každý rok se v něm uvaří jen asi 300 hektolitrů lahodného světlého i černého ležáku. Pivo bez filtrace získává přítomností ušlechtilých kvasnic typické jemné zakalení. Co na tom, že tenhle nápoj nenaleznete na každém rohu. Věrní štamgasti už dobře vědí, že na originálním a lahodném nápoji si mohou co hrdlo ráčí pochutnat jen v Pivovarské hospodě v Medlešicích a pak také v Měšťanské restauraci v budově chrudimského Muzea.

„Nikdy jsme do velké sítě restaurací nedodávali. Vždy se jednalo maximálně o čtyři provozovny,“ vysvětluje vedoucí pivovarské restaurace Drahomír Chalupa. Medlešiští pivovarníci říkají, že své tři stovky hektolitrů tak jako tak za rok bez problémů udají.

Není divu. Vždyť vysoká kvalita a osobitá chuť jejich nápoje vytváří ve spojení s lidovou cenou za dvanáctistupňový ležák takřka neodolatelnou kombinaci. Ochutnávka medlešického piva se navíc stává vítaným zpestřením nabídky pro turisty a návštěvníky Chrudimě.

„Zase jedno dobré české pivo,“ prohlásil nedávno Tomáš Svačina ze vzdáleného Ostrova nad Ohří. Muž se na skok vrátil do vlasti z dlohodobého pracovního pobytu v Irsku a zavítal přitom za svými příbuznými do Chrudimě. „A to si zrovna v Irsku nemůžu vůbec na pivo naříkat,“ dodal host.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina

Pro Adolfa Zemana se stalo pivo, stejně jako pro mnoho jiných lidí, celoživotní vášní. Na rozdíl od břichatých pivařů však kvašený nápoj nepije po litrech, ale už ho více než šedesát let vaří.

V současnosti už čtyři roky vyrábí v rodném pivovaru v Medlešicích na Chrudimsku kvasnicovou dvanáctku. Celý svůj život ale strávil v cizině.

Pivo vařil na čtyřech kontinentech. "Po roce 1948 jsem utekl do Německa a odtud odešel za bratrem do Íránu," vypráví osmdesátiletý sládek. V íránském Teheránu vařil pivo osm let. "V Teheránu byly tehdy tři pivovary. Ke konci mého pobytu jsme denně vyrobili sedmdesát tisíc lahví piva, všechny končily v íránském hlavním městě. Přestože je to muslimská země, tehdy se tam pivo pilo běžně," říká Zeman.

Z Íránu potom odešel do Argentiny, kde strávil dalších osm let. "Také jsem se tam oženil a měl dvě dcery a syna. Z Jižní Ameriky jsem nakonec odešel do Spojených států a na Aljašce založil vlastní pivovar. Ten už dnes sice nefunguje, můj syn ale na Aljašce žije a živí se jako právník," říká světoběžník, který se v roce 1991 vrátil zpět do Československa.

Před čtyřmi lety v medlešickém pivovaru, který před válkou vlastnil jeho otec, obnovil výrobu tradičního medlešického piva. Ročně uvaří kolem čtyř set hektolitrů a pivo točí jen v přilehlé hospodě a v chrudimském muzeu.

"Je to nefiltrované a nepasterované pivo a tím má plnější až hutnější chuť. Nechutná každému, ale za těch několik let se vytvořila skupina lidí, která ho vyhledává. Ochutnejte," podává nám sklenici s chladným napěněným pivem.

Pivovarská hospoda v Medlešicích otvírá každý den a nouzí o hosty netrpí. "Chodí sem jak místní, tak i lidé z okolí. Často se tu například zastaví skupina cyklistů nebo sem lidé přijedou pro soudek, když něco slaví," říká zkušený sládek.

"Teď už to dělám spíš ze setrvačnosti a samozřejmě hlavně proto, že to mám rád," přiznává absolvent vyšší pivovarnické školy v Praze a vrací se zpět k várnicím. "Nezlobte se, ale musím se zase dát do práce," loučí se osmdesátiletý sládek. (MF Dnes)

Dobré pivo, to je pro Čechy, kteří patří dlouhodobě k nejlepším pijákům tohoto nápoje na světě, vpravdě boží dar. Mnohaletou tradici jeho výroby má i pivovar v Medlešicích, který dobře prosperoval již před první světovu válkou, jak dokumentuje i tento snímek z 8. prosince roku 1913. Uprostřed zaměstnaců sedí nájemce Antonín Richter, po jeho pravici "pan účetní" a po levici "pan podstarší", oba pro nás již bezejmenní. Ale třeba je, ale i ostatní, identifikuje někdo ze čtenářů. (Noviny Chrudimska)

Již třetí týden funguje v pivovaru Medlešicích pivovarská hospoda. Najdete ji po pravé straně areálu pivovaru, se vstupem od sousedního hřiště. Je to pořádný krok vpřed pro pivovar, který ukončil provoz v druhé polovině 40. let minulého století a obnovil výrobu piva v tomtéž areálu koncem roku 2000.

Dostanete v ní vynikající místní Medlešický ležák 12% světlý i tmavý (nefiltrovaný) za 12 Kč a výběr točeného piva je doplněn úlitbou českému zaburalému konzervatismu – Gambrinusem 10%. Hospoda je lidovou pivnicí a pro cyklisty a vyznavače venkovního posezení je vybavená letní terasou.

Podle sdělení výčepního dodává v současnosti pivovar do dalších třech hospod v okolí.

Otevírací doba:

Po zavřeno

Út, St, Čt 14 – 21.30 hod.

Pá, So 14 – 23.00 hod.

Ne 14 – 21.30 hod.

(svetpiva.cz)