Žatecký pivovar se stal nejúspěšnějším pivovarem tradiční Žatecké degustace na Dočesné 2008 v Žatci. Degustaci organizoval Chmelařský Institut v Žatci, což samo o sobě je zárukou profesionálně připravené a realizované soutěže jednotlivých piv a pivovarů. V nejprestižnější kategorii Ležák Světlý triumfoval Žatecký pivovar se svým pivem ŽATEC EXPORT. Tmavý speciál ŽATEC XANTHO získal 2. místo v kategorii Speciální piva tmavá a pivo LUČAN PREMIUM TMAVÉ obsadilo 3. místo mezi Ležáky Tmavými.

Zdroj: Žatecký pivovar.cz

Žatecký pivovar ze severu Čech nyní vyrábí 30 tisíc hektolitrů piva ročně. Přitom v roce 2002 to bylo jen osm tisíc hektolitrů a pivovaru hrozil zánik. Spasil ho nový majitel, angličan Rolf Munding. Ten zde investoval půl miliardy a pivo se snaží prosadit například v prestižních londýnských restauracích.

"Pohybuje se v mezinárodním obchodě dlouho, takže nám pomohl s exportem. Otevření cest do Anglie, Ameriky, Austrálie, to je jeho práce," oceňuje pomoc majitele současný obchodní ředitel Radek Vincík.

Pro pivovar je přitom vývoz životně důležitý. Polovina produkce se vyváží, roste například odbyt v Rusku. Naproti tomu v Česku se žatecké pivo prodává jen v okolí. I když...

"Jsme lokální pivovar, nemáme větší ambice. Ale je pravda, že ty lokální hranice se pořád rozšiřují, jak do našeho okolí přichází i jiné pivovary," vysvětluje Vincík. Žatecké pivo už je tak k dostání nejen v okrese Loun a jeho okolí, ale třeba na Karlovarsku, Mělnicku, Kladensku.

Ceny piva v Česku ale pořád nejsou takové jako v zahraničí. "Od začátku bylo naším cílem vařit vysoce kvalitní pivo. Tomu také odpovídají ceny. Snažíme se například dostat do prestižních restaurací. Ať je to ve středu Londýna nebo v trendových restauracích v Americe. Ceny jako tam si ale v tuzemsku dovolit nemůžeme," říká Vincík.

Proto není výjimkou, že když mladí Angličané, kteří ochutnali pivo v Londýně, přijedou do Žatce, nestačí se divit. "To se stává. Přijdou tady do restaurace, otevřou jídelní lístek a když vidí ceny, málem jim vypadnou oči,“ potvrzuje Vincík. Zatímco v Londýně je žatecké pivo za tři a půl libry, tedy přes 100 korun, v Žatci je za nějakých patnáct korun.

Zdroj: iDnes.cz | foto: Karel Kopáč

Poprvé se v Žatci pivo začalo vyrábět již v roce 1261 a dodávalo se odtud i na královský dvůr. Před šesti lety ale místnímu pivovaru hrozil zánik. Tradici zachránil anglický investor. Dnes se žatecké pivo vyváží i do Anglie, Ameriky a Austrálie.

Na vrcholku svahu nad řekou Ohře, kde kdysi stával hrad přemyslovských knížat, se už 207 let vyrábí tradiční české pivo. Žatecký pivovar tak spojuje středověkou historii i nejmodernější techniku, jakou je vířivka, v níž se usazují stovky hektolitrů piva během pouhé hodiny. Zlatavý mok se zde i dnes vyrábí podle léty ověřených receptur a používají se domácí suroviny.

Recept: vlastní kvasnice a žatecký chmel „Stále používáme otevřené spilky a dlouhodobé zrání, kdy pivo leží v tancích pětačtyřicet až sedmdesát dní. Některé pivovary ale technikou tuhle dobu dokáží zkrátit na nějakých šest dní,“ popisuje obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík jeden z rozdílů mezi malými českými výrobci a obrovskými pivovarskými skupinami.

Základem dobrého piva je kvalitní voda. Žatecký pivovar si ji proto sám speciálně upravuje. Dále používá středočeský sladovnický ječmen. „Vozíme slad hotový ze Mšena ze středních Čech. Dřív jsme měli i vlastní sladovnu, ale to je tak deset let. Teď už si slad jen sami šrotujeme,“ ukazuje ve varně pivovaru sládek PetrWisinger.

Ze čtyř měděných kádí, které dokáží uvařit 220 hektolitrů piva najednou, se jako první používá ta vystírací. V ní se ohřívá sladový šrot. Ve druhém kotli, rmutovém, se hustá tekutina z vody a sladu zahřívá na 72 stupňů Celsia, pak se vrací do vystírací kádě a znovu putuje ke druhému rmutování.

Ve třetí kádi se horká rmut scezuje. Čirá tekutina z ní pak samospádem odtéká do čtvrté mladinové kádě, hustý zbytek, takzvané mláto, už pivovar nepotřebuje. „Odvážejí si ho soukromníci a krmí jím dobytek,“ potvrzujeWisinger.

V mladinové kádi se děje zázrak, díky kterému svět zná pojem pivo ze žateckého chmele. Právě do ní se přidává chmel, třetí a poslední surovina. Za necelé dvě hodiny vaření se do kádě ve třech dávkách nasype deset až čtrnáct kilogramů chmelu.

„Používáme granulovaný žatecký chmel, konkrétně odrůdy Premiant, Sládek a Žatecký poloraný červeňák. Ten je tam vždycky. Ale pořadí nebo množství se liší podle toho, jaké pivo se vyrábí,“ vysvětluje sládek. Po dvanácti hodinách ve varně mladé pivo samospádem teče do vířivky a zde se za hodinu 220 hektolitrů pěnivého moku ochladí ze sta na šedesát stupňů.

A pivo putuje dál, opět samospádem do spilkových kádí. „Využíváme toho, že pivovar je ve svahu, proto je každá další fáze výroby o něco níže, čímž ušetříme za čerpadla,“ říkáWisinger.

Pivo tak proudí stále níž a níž až pod úroveň země, tím pádem i do stále větší zimy. Ve spilce už je jen devět stupňů Celsia. Na každý hektolitr mladiny, jak se říká mladému pivu, se zde přidává půl litru pivovarských kvasnic, jež si pivovar sám vyrábí. V několika kádích pak pivo kvasí a zraje, čím silnější pivo, tím déle.

„Desítka je tu asi šest dní, dvanáctka osm. Pak se pivo dostává do ležáckých tanků,“ popisuje sládek.

A opět putujeme směrem dolů, do větší zimy i do historie. Ve sklepích, kde snad před staletími bývaly konírny, jsou na chodbě už jen čtyři a v místnostech, kde je celkem 55 tanků o objemu 165 hektolitrů, dokonce jen dva stupně Celsia. Teplota se kvůli zrání piva musí udržovat stále stejná, a tak je na trubkách pod stropem vidět námraza.

Pivo se filtruje přes prášek z ulit mlžů „Každý nováček z toho chvíli kašle a kýchá. Když jste tady deset let jako já, tak si zvyknete a už nejste nastydlý a zvládáte i prudké přechody ven do tepla,“ vypráví Wisinger, který za třiadvacet let práce v pivovaru prošel všemi provozy a dlouho byl právě sklepmistrem.

Pivo v tancích musí zrát minimálně měsíc, to v případě desetistupňového, ale dvanáctka tam vydrží déle než dva měsíce. Teprve pak začne pod tlakem téct „do kopce“, k filtraci. „U nás filtrujeme přes křemelinu, což je hnědý prášek z ulit pravěkých mlžů. My ji dovážíme z Francie, ale těží se i v Americe nebo Rusku. Tady se pivo čistí a vlastně dokončuje,“ ukazuje sládek další velké nádrže za filtračními válci. Pro zajímavost, jedna dávka křemeliny do filtru stojí zhruba 1 500 korun a stačí na přefiltrování 700 hektolitrů piva.

Odtud už hotové pivo trubkami teče na dvě závěrečná místa: do stáčírny, kde se jím plní sudy, a lahvárny. Linka dokáže naplnit až 16 tisíc lahví za hodinu.

***

* Historie vaření piva Již v roce 1261 vznikla v Žatci společnost, která vařila piva Samec a Kozel. Pila je šlechta a podávala se i u královského dvora. Podle historicky doložených pramenů je žatecká výroba piva druhá nejstarší v Čechách. Jako první začali pivo vařit od roku 1256 ve Svitavách. Výjimečnou kvalitu žateckého piva chválil kronikář Tadeáš Hájek z Hájku ve svém latinském spise z roku 1585. Na konci 18. století bylo v Žatci 30 sladoven a 4 pivovary, kde vařilo pivo 235 právovárečných měšťanů. Přesto nestačili vyrábět tolik, kolik žádal trh. Měšťané proto připravují stavbu nového pivovaru. Ten vznikl roku 1801 na místě bývalého přemyslovského hradu. Zatímco Pivovar Žatec rozšiřoval nabídku, ostatní pivovary ve městě postupně zanikly. Jako poslední skončil vývozní Dreherův pivovar v roce 1948. V devadesátých letech byl pivovar zprivatizován, soukromý majitel Gustav Seifert založil akciovou společnost Saaz spol. Od ní koupil v roce 2002 pivovar současný vlastník, Angličan Rolf Munding.

Stále užíváme otevřené spilky a dlouhé zrání. Radek Vincík, obchodní ředitel

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Město Žatec a tamní pivovar se dohodly na splátkování dluhu, jehož zaplacení město požaduje po firmě za to, že včas neopravila tři domy v centru. Dluh je ve výši 485 tisíc korun.

Společnost Žatecký pivovar koupila v roce 2002 od města domy č.p. 84 a 85 s tím, že pod podmínkou smluvní pokuty je opraví do konce letošního ledna. K tomu ale nedošlo. Stejně tak jako v případě domu č.p. 639, který měl pivovar zrekonstruovat rovněž do konce letošního ledna. Pivovar bude dluh hradit od tohoto měsíce formou měsíčních splátek ve výši třicet tisíc korun. Tento týden to schválili žatečtí radní. Trojice domů se nachází v bezprostřední blízkosti pivovaru mezi ulicí J. Hory a Žižkovým náměstím.

Zatímco ještě před několika lety město zpravidla žádosti vlastníků domů o posunutí termínů rekonstrukcí schvalovalo, nyní je téměř vždy zastupitelstvo na doporučení radních zamítá. Majitelé nemovitostí, kteří je před časem koupili od města, tak musí v případě nedodržení termínu splatit smluvní pokuty. Například na poslední schůzi žatečtí zastupitelé jednali o celkem třech žádostech na prodloužení termínů oprav domů nebo prominutí smluvní pokuty.

Ani jedné tamní zástupci občanů nevyhověli, a to i přesto, že někteří zastupitelé vyjádřili pochybnosti o tom, zda město není příliš tvrdé v hodnocení dokončení rekonstrukcí. Některým domům totiž prý chybí k dokončení jen fasáda. „Každý ví, do čeho jde. Stavebníci nemohou vstupovat do projektů, pokud ví, že nemohou dostát svým závazkům. Nemůžeme jim neustále ustupovat,“ vysvětloval nekompromisní postoj radnice Erich Knoblauch, starosta Žatce.

Promíjení pokut a žádosti o prodloužení termínů se staly v poslední době tradičním bodem jednání žateckých zastupitelů. Někteří z nich volají po změně systému prodeje domů.

Zdroj: Žatecký deník | Autoři: Petr Kynšt, Zbyněk Dlouhý | Foto: Jan Vraný

Žatecký pivovar vyprodukoval loni 27.500 hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o zhruba 15 procent z téměř 24.000 hektolitrů. Srovnatelně stouply i tržby za prodej piva, na konci loňského roku dosáhly 35 milionů korun. Informoval o tom obchodní ředitel firmy Radek Vincík. Růst produkce i tržeb ovlivnil podle Vincíka zejména zvýšený odbyt na zahraničních i domácích trzích a také obohacení nabídky sortimentu o nový výrobek.

"Zlepšené výsledky vykazujeme od roku 2002, kdy pivovar odkoupil současný majitel. V tomto trendu chceme pokračovat i letos, podnikatelský záměr počítá s výstavem přes 30.000 hektolitrů piva," uvedl. Pivovar vyrábí světlou desítku, jedenáctku, dvanáctku, tmavý ležák a kvasnicové pivo. Loni na podzim rozšířil nabídku o pivo Baronka, silnější světlý ležák s delší dobou zrání. Export tvoří 15 procent produkce, hlavními zahraničními odběrateli jsou Británie, Švédsko a Itálie. Tradičně dováží pivo i do Německa, Hongkongu a Japonska, nově firma začala prodávat i v Austrálii. S.r.o. Žatecký pivovar odkoupila v listopadu 2001 od firmy Saaz společnost s britským kapitálem, zaměstnává 44 lidí.

Zdroj: Agris

Obrys Žatce a nové logo pivovaru zdobí žatecké pivo. Zcela nové etikety, které se mění po šesti letech a jež navrhla Hana Klůchová z Prostějova, včera představil Žatecký pivovar. „Nové etikety se budou na lahvích v prodeji objevovat postupně. Ke kompletní výměně u všech piv by mělo dojít během dvou měsíců,“ vysvětlil ředitel závodu a hlavní sládek Radek Bařtipán.

Přestože pivovar mírně změnil i druh písma, název produktu zůstává. Dominantou etiket je dál nápis Žatec. Změna nálepky na lahvích přišla po relativně dlouhé době, obchodníci jejich vzhled většinou mění častěji. „Nám se ale původní etikety líbily, proto jsme ke změně přikročili až po šesti letech,“ přiznal obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Během šesti let ale v pivovaru došlo k mnoha jiným změnám. „Za tu dobu jsme investovali asi 400 milionů korun. Prakticky se vyměnila kompletně výrobní technologie, tedy varna, vířivá káď, spilka, tanky nebo filtry,“ prozradil Vincík.

Všechny změny platil majitel pivovaru Rolf Munding. Hosté slavnostního představení nových etiket se včera mohli se všemi novinkami seznámit na prohlídkové trase, při které prošli celou výrobou piva. Pivovar po ní pravidelně provází i turisty. „Máme tady dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ říká jeden z průvodců.

Sklepy pocházejí ze středověku, neboť pivovar vznikal na konci 18. století na místě bývalého přemyslovského hradu. Ten připomíná i věž v areálu pivovaru, které se říká Vodárenská. „Nevím vlastně proč, protože vodárna tam snad nikdy nebyla. Je to poslední nadzemní připomínka hradu. Bohužel je ve špatném stavu a není přístupná,“ řekl Bařtipán.

Jako hlavní sládek připomněl i hlavní výhody žateckého piva. „Už se nevaří jako před časem ze všeho, co se dalo koupit. Používáme výhradně přirozené suroviny, tedy zdejší vodu, středočeský slad a chmel z žatecké oblasti, konkrétně ze Stekníku,“ řekl Bařtipán.

Žatecký pivovar patří k malým výrobcům, kterým se daří udržet pozici na trhu. Loni dokonce navýšil výstav na 26 400 hektolitrů, což je nejvíc v moderní historii. Kromě Česka se žatecké pivo prodává třeba v USA, Austrálii či Velké Británii. Pivovar vyrábí sedm druhů piv, včetně speciálů Baronky a Xantho.

Chystá speciální velikonoční ležák

Žatečtí kromě etikety chystají letos i další novinky. „Před Vánoci jsme uvedli na trh speciální patnáctistupňový ležák, o který byl velký zájem. Další speciál chceme představit o Velikonocích,“ prozradil Vincík. Během včerejší slavnosti přinesl jeden z místních sběratelů do pivovaru také sbírku etiket starých až čtyřicet let. Pamětníci tak mohli vzpomínat na národní podnik Severočeské pivovary nebo cenu 2,50 Kčs za tehdejší žateckou světlou desítku.

Zdroj: MF Dnes