Báječná příroda za poloviční ceny! Ke dvěma porcím malebnosti třetí zdarma! Východočeský Žamberk by si mohl půjčit slogany z právě probíhajících výprodejů. A to bez obchodnické nadsázky. Městečko skutečně nabízí to, co mnohá velká města postrádají: útulný kout s kostelem, poctivým čtvercovým náměstím, klikatící se řekou a hustými lesy za humny.

Jak Žamberk, tak okolní kopce a údolí lze moderní terminologií pojmenovat jako "outlet české přírody". Čistá krajina značkových parametrů a její lidské módní úpravy už trochu po sezoně. Stále ale pěkné, funkční a kvalitní. Tohle není mondénní Špindlerův Mlýn, nýbrž poctivé orlické podhůří s ryzí lidovostí.

Žamberk, který vznikl ve druhé polovině 13. století na místě původní slovanské osady při obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem, je město, kde se zesměšní každý, kdo by chtěl jídlo zapíjet cizími pivy jako Heineken nebo Stella Artois. Tady se sluší pít zdejšího Kance, nepasterovaný ležák vařený v místním minipivovaru už deset let.

Jako se vedou spory o to, zda dříve bylo vejce či slepice, můžete se přít, co je první pamětihodností Žamberka při příjezdu od Hradce Králové. Pro někoho to bude muzeum po pravé straně silnice, pro jiného pivovar, jehož vchod je přesně proti dveřím muzea na levé straně silnice. Pivovar je také jediným místem ve městě, kde lze ochutnat Kance čerstvě natočeného. V ostatních hospodách ho mají jen v lahvích. Pípa se roztáčí od středy do neděle vždy ve čtyři hodiny odpoledne a zavírá se v deset večer. Kdo by si chtěl Kance přivézt domů, může si ho ve všední dny koupit stočeného do lahví ve zdejší pivovarské prodejně.

Silný dravec, slabý kňour

Více než čtyři sta let je kanec také součástí městského znaku. Původně měl Žamberk ve znaku Minsterberskou orlici, kterou v roce 1576 doplnil majitel panství Mikuláš z Bubna o divočáka. K novému a dodnes používanému znaku se vztahují hned dvě legendy.

Ta první říká, že na kance pobíhajícího na louce u zámku se snesla orlice a usedla mu na hřbet. Výjev, který z okna spatřila zámecká paní, se pak dostal do městského erbu. Druhá pověst zase vypráví, že na louku u města přilétl orel a jako kořist si vyhlédl malé divoké prase. V pařátech měl údajně takovou sílu, že do nich divočáka sevřel a ukořistil.

Ať už platí první či druhá legenda nebo zcela jiná událost, znakem Žamberka je po dlouhá staletí zlatý štít, který má ve spodní části zelený trávník. Stojí na něm kanec s černou srstí a na zádech má černo-červenou orlici se zlatými spáry a zobákem.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Václav Poustka | kráceno

Pokud chcete ochutnat originální pivo pro labužníky, dobrou příležitost máte v Žamberku. Právo vařit pivo mají v tomhle městě už od středověku a využívají ho dodnes. V prostorách, kde v minulosti byly dílny ČSAD, se dneska vaří Žamberecký kanec.

Malému pivovaru šéfuje sládek a provozní v jedné osobě Zdeněk Kalous. "Pivovar mám v nájmu šestým rokem. Výrobu piva zajišťuji sám a vyrábím čtyři druhy piv - desetistupňové, dvanáctistupňové, třináctistupňové a tmavé čtrnáctistupňové. Nejvyhledávanější je ta třináctka," popisuje nabídku Zdeněk Kalous. Sedí v pivnici, kam na kance chodí místní štamgasti, a také turisté.

Štamgasti mají na výčepním pultu přihrádky s notýsky, kam se zapisuje jejich spotřeba. Každé desáté pivo pak mají zdarma. "Zaměřuji se spíše na labužníky, kdy si dáma dá třeba malé černé, pak řezané a pán dvě nebo tři," vysvětluje Kalous.

V pivovaru se vaří pivo devátým rokem, celý podnik funguje ve třech lidech. O prodejnu s nápoji se stará prodavačka, o hospůdku hospodský a o výrobu sládek. Kromě piva pivovar vyrábí i vlastní likéry.

"Výrobu dělám sám a zvládnu to. V létě je to šrumec, to se pije čtyřikrát víc, hlavně od dubna do července, ale od srpna je to klidnější. Ročně udělám tak třicet várek, takže to jde," popisuje fungování malého pivovaru. Výroba piva trvá měsíc.

Základními surovinami jsou voda, slad, chmel a pivařské kvasnice. Výroba jedné várky trvá přibližně měsíc. "K vaření piva jsem přišel jako slepý k houslím, vystudoval jsem zemědělskou školu, po revoluci jsem na malé vesnici provozoval hospůdku, a pak jsem tady začal vařit pivo. Za rok se člověk vařit naučí, je to jako s řízením auta. Jenom nesmí nic ošulit, musí všechno přesně dodržet," dodává Zdeněk Kalous. (iDnes)