Karel Witz odpovídá...

Dnes na Vaše otázky v historicky prvním Offline rozhovoru Pivního.infa odpovídá pan Ing. Karel Witz, předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce, a.s.

ladin

1) Neuvažujete o rozšíření sortimentu piva? Něco silnějšího, nějaký speciál?Neuvažujeme. Přiznávám, že nejsem spokojený se sníženým výstavem naší 11° Otakar a 10° světlé Hradební. Na straně druhé jsem spokojený s rostoucím výstavem 12° Záviš a 10° tmavé Hradební. Naše 4 nepasterovaná piva získala 1. 6. 2009 od Státní zemědělské a potravinářské inspekce svolení s používáním značky "České pivo". Kromě toho, srovnáním extraktu mladiny na varně a na nových etiketách zjistíte, že naše 10° světlá má EPM 10,6 %, 10% tmavá 10,3 %, 11° ležák Otakar 11,4 % a 12° Záviš 12,4 % průměrně. Zatímco jiná piva, například Gambrinus Premium má 11,7 %, Gambrinus Excellent 11,3 % a Gambrinus výčepní 9,6 %. Čili 12° pivo v našem pojetí je skutečná 12°, a proto se nezdráháme na etiketu nyní napsat nejenom slova České pivo, ale i NEPASTEROVÁNO, průměrný extrakt původní mladiny či upravený (granulovaný) žatecký chmel.Vyzkoušeli jsme si, že naše 12° Záviš je skutečným „speciálem“ mezi dnešními „dvanáctkami“.

Kromě toho všeho jsme malým pivovarem (cca 70.000 hl piva odhadem v roce 2009), lidé na Vysočině jsou normální. Jsou zvědaví na normální pivo za normální ceny a žádný extra super nápoj. Nikdy jsme se nesetkali s poptávkou po silném pivu respektive silnějším, než je naše 12° Záviš.

Kromě filtrovaného piva stáčíme za příplatek 35 % v ležáckém sklepě pouze do KEG sudů nefiltrované ležáky.

2) Proč se ve složení piva dočítám o použití cukru? Má to jiný důvod než uspoření za slad?

Na každou jednotlivou várku dodáme do naší varny Novák & Jahn r. v. 1930, ať jde o 10° světlou, tmavou, 11° či 12°, pouhých 1980 kg sladu. Pokud chceme z varny vyrážet objemy od 130 do 150 hl horké mladiny, nezbývá nám, než přidávat bílý krystal. Dle předpisu Českého piva můžeme přidávat maximálně 20% cukru. Uvedený objem cukru pochopitelně nepřidáváme. Do 10° přidáváme méně cukru, než do 12°.

“Úspora za slad” navozuje dojem, že jde o úsporu finanční, ale není tomu tak. Kilo cukru je totiž mnohem dražší než kilo sladu, maltóza (extrakt) ze sladu činí 80-82 %. Je tedy skutečný důvod doslazování várky cukrem jen objem “vyrážené” mladiny. Kilo cukru je mnohem dražší, než stejný objem maltózy ze sladu. Vzhledem k extraktivnosti sladu 80–82 % potřebujeme na stejnou váhu sacharózy cca 1,25 kg sladu.

Vedle toho existuje někdy domněnka, že kvasnice – Sacharomyces cerevisiae si “navyknou” na sacharózu spíše než na maltózu. Bohužel, v případě pivovaru Budvar, který “nasazuje” kvasnice jenom jednou, si kvasnice nemají možnost “zapamatovat“ cokoliv. V případě našem, kdy kvasnice nasazujeme čtyřikráte, by to snad mohla být sporná pravda.

3) Jak se díváte na známku "České pivo"? Myslíte si, že bude někdo, kdo na to označení (v definované geografické oblasti) nedosáhne? Slibujete si od toho vetší vliv u exportu nebo se domníváte, že si toho všimnou i domácí spotřebitelé?

Dle našich dosavadních zkušeností jsme zatím jediným pivovarem, který podstoupil testy na České pivo u Státní zemědělské a potravinářské inspekce na všechny své 4 druhy piva, která vaříme. Bavil jsem se se sládkem Josefem Vávrou z Bernarda, který pravil, že by si v budoucnu u jednoho svého piva objednali uvedený atest. A taktéž mi sdělil, že mají v pivovaru Havlíčkův Brod jedno blíže neurčené pivo s atestem „České pivo“. Máme relativně blízko do Humpolce, proto si vzpomínám na „kmenovou várku“ na nové 4nádobové varně, na které zahájili vaření v Humpolci cca v r. 1996-7. Dnes se „kmenová várka“ a posléze „dořeďování„ piva odkysličenou odplyněnou vodou (metoda HGB) u Českého piva, myslím, nepřipouští. Proto dnes netuším, jak se pan ing. Vávra s případným atestem „Českého piva“ vyrovná.

Stále nemáme na našem pivovaru instalovány inertní plyny. Je to otázka příštího půl roku, kdy je budeme mít nainstalované. A další půl rok, než si „novinku“ osaháme. O export našeho piva jsme se zatím ani nepokoušeli. Na straně druhé, s naším pivem jsme uspěli v Bruselu na Czech Street Party 26. 6. 2009. Ovšem, to bylo pro nás velice jednoduché. Prostě jsme dodali naše nefiltrované pivo na Krajské hejtmanství v Pardubicích. Oni to zvládli druhý den zavézt do Bruselu a zkusili pivo vytočit. To se jim povedlo dle senzačního ohlasu tamních občanů.

Myslíme si, že ochranné známky „České pivo“ si všimli především pivaři v ČR, což nakonec dokazují na internetu. A pivo, které si získá uvedenou ochranu, bude určitě v popředí zájmu o kvalitu. Noviny, denní tisk či TV stanice si uvedené značky zatím „nevšímají“. Jedná se o profit z vysílání, a proč by komukoliv dělali zadarmo reklamu? Možná by si TV povšimli, že presidentský pár Livia a Václav Klausovi a hejtmanský pár Marie a Radko Martínkovi byli 9. 9. 2009 na návštěvě a obědě v Měšťanském pivovaru v Poličce. K výbornému jídlu z Poličky nechyběl výtečný ležák 12° Záviš nefiltrovaný a pan prezident vypil jako vinař celkem 6 džbánků 0,3 litrových. Pan prezident vykonal nejenom zdvořilostní návštěvu na pivovaru, viděl varnu Novák & Jahn r. v. 1930, spilku, sklepy a lahvárnu při práci a setkal se se zaměstnanci firmy. Při obědě se hovořilo i o dodavatelích piva na Pražský hrad.

4) Přivítal bych na Vašem webu informace o dostupnosti nejen v Praze, ale i v jiných méně tradičních lokalitách.

Naše pivo se v Praze točí a také i prodává lahvové v Praze 2, Vinohrady, restaurant „Hrom do police“, roh Moravské a Chodské ulice. Mají zde naše 4 nepasterovaná filtrovaná a 2 nepasterovaná nefiltrovaná piva. Do lahví NRW 0,5 litru stáčíme jen piva filtrovaná. Vozíme sem pivo každé úterý. V jiné prodejně na Praze 7 mají všechny 4 druhy našeho lahvového filtrovaného piva. Potom mají někde jinde jednotlivě sudové pivo, spíše 11° Otakar apod. Každý, kdo nám napíše, tomu odpovídáme (e-mailem), kde sežene naše lahvové i sudové pivo v Praze, v Brně, ve Vsetíně, v Olomouci či jinde. Internet je určen především pro „smluvní odběratele“, kteří mají „hostinskou“ živnost apod. Běžným zákazníkům bez živnostenského listu můžeme jenom poradit. Můžeme jim poslat etikety apod. Víme, že se běžní lidé bez živnostenského listu dívají na náš internet také.

---

Marek Kamlar

1) Pane Witzi, v posledních několika měsících jsem si opakovaně koupil vaše lahvové pivo (10, 11 i 12ku) a až na jednu výjimku bylo vždycky zkažené. Do data minimální trvanlivosti přitom obvykle zbývaly 3 až 4 týdny, přičemž způsob skladování odpovídal běžnému supermarketovému způsobu. Jak mi to vysvětlíte? Máte snad problém s filtrací nebo při následném stáčení? Nebo jde o nějakou chybu, s kterou nelze nic dělat a zákazník s ní prostě musí počítat? Jsem toho názoru, že byste s tím měli něco dělat, protože mít dobré pivo jen dva tři týdny po stočení, tak s tímto přístupem byste mohli také rychle skončit. Mě tyto neblahé zkušenosti od pití lahvové Poličky (podotýkám, že s točeným jsem problém nikdy neměl) odradí třeba jen na chvíli, ale co myslíte, že se stane, když vaše lahvové zkusí někdo, kdo o něm jaktěživ neslyšel, někdo, pro koho je to jakási exotika? Já myslím, že to označí za patok a už se k tomu nikdy v budoucnu nevrátí. A to je podle mě škoda. Nebo je snad vaším cílem vařit pivo jenom na jedno ochutnání?

Víme o tom, že máme skutečně dobré pivo nejvíce 3 týdny a potom (postupně) podléhá zkáze. „České pivo“ nepasterujeme. Jde však o kyslík v pivu. Chceme to napravit tím, že zamezíme zcela kyslíku přístup do ležáckého sklepa, na křemelinovou filtraci, přetlačné tanky a na stáčírny. Jedná se o dodávku inertních plynů do našeho pivovaru. V našem případě jde o dusík (ležácký sklep) a oxid uhličitý (stáčírny). Smlouvu již máme podepsanou, ovšem k dodání a zkoušení to bude až na jaře příštího roku 2010. Týká se to lahvového i sudového piva. U lahvového piva je k dispozici malý objem půl litru piva. Proto je více patrný jeho zákal a také závada nastupuje mnohem dříve než u sudového piva. Naše lahvové pivo se vyskytuje v nabídce Penny Marketu a TESCO v Poličce a nejbližším okolí. S kolegou z odbytu jsme nedávno konstatovali, že v případě, že se nám dostane kvasnice po filtraci (vlivem chyby filtrace) do piva, pivo se po čase opět zakalí. Posílal jsem kolegu z odbytu na obchody, aby tam zařídil po 2 týdnech výměnu za nové pivo. Jemu se však nechce jít. Vymlouvá se na to, že již měsíc čeká na nové tabulky na lahvové pivo. Pane Kamlar, velmi by mi pomohlo, kdybych se od Vás dozvěděl, kdy a kde jste konkrétní pivo zakoupil. Mohl bych alespoň dnes dosáhnout nápravy, uložil bych tu výměnu piva pracovníkům - našim Rychlým šípům.

Vaše prvá věta pane Kamlare je strašidelná. Rádi bychom alespoň dodatečně napravili špatný dojem na konkrétní prodejně. K tomu bychom potřebovali znát datum expirace na zadní etiketě a kdy a kde jste si pivo koupil. Jinak, zákal nebo kvasnice v pivu nejsou jedovaté, ale není to příjemné, tento problém neustále vysvětlovat, když k tomu přijde.

2) Můj druhý dotaz se týká vašich reklamních předmětů. Již více než 10 let (možná i déle) používáte stále jedno a totéž logo, které nejenže je už okoukané, ale navíc není příliš povedené. Co takhle udělat nějakou změnu? Zatím jste změnili pouze rok založení z 1865 na 1517, ale to je podle mě málo, to k nějakému lepšímu zviditelnění nestačí. V souvislosti s vašimi reklamními předměty bych také uvítal, kdybyste do vašeho eShopu dodali nějaké fotky. Text je skutečně nic neříkající, zákazník chce vybírat i očima. Pokud je však tento virtuální obchod určen primárně hospodským, kterým je jedno, jak to či ono vypadá, a ne běžným konzumentům vašeho piva, kteří by si třeba rádi vaším suvenýrem ozdobili zahradní stolek či zpestřili šatník, možná byste to měli někam doplnit, příp. ten eShop úplně zrušit, neb do hospod můžou dodávat suvenýry i sami obchodní zástupci či přímo závozníci a není třeba to komplikovat nákupem na internetu.

Pane Kamlar, jak jsem výše na jiném místě poznamenal, webové stránky jsou určeny především „smluvním odběratelům“. Je tato smlouva k ničemu nezavazuje (nemáme zde zakotven výhradní odběr našeho piva a minimální odběry). Hostinský musí mít živnostenský list - hostinskou činnost - a prodejce piva lahvového musí mít živnost obchodnickou (nákup a prodej). Čili se nejedná o eShop neboli nákup piva na internetu. To ani nejde provozovat, neboť naši obchodní zástupci (Rychlé šípy) minimálně jednou měsíčně navštěvují každého smluvního odběratele, vyčistí u něho pivní potrubí, nastaví tlaky, zkontrolují dodané věci, chlazení, kompresor. Přijedou i mimo pořadí na telefonickou výzvu a spolu s hostinským napravují chybu. Vymění pivo lahvové, pokud jeví známky stárnutí apod. Dále dodáváme pivo minimálně jednou týdně a u většiny odběratelů i dvakrát týdně. Zhruba 45 % odběratelů si jezdí k nám po vlastní ose. Potom máme ty, kteří si přejí pivo dodat našimi smluvními přepravci (cca 45 %) a nakonec prodáváme pivo i na „drobný prodej“ za příplatek Kč 1,- a více za každé pivo „drobnému odběrateli“, který si přijede k nám na pivovar do Poličky. A konečně vozíme pivo naším Sprinterem 2,5 tuny a někdy také vozy našich Rychlých šípů.

K roku 1865 a 1517. V roce 1865 byl spuštěn do provozu náš třetí Poličský pivovar. Z Pozvánky z roku 1917 vyplývá, že v tomto roce oslavovalo Právovárečné měšťanstvo (vlastníci pivovaru) uvnitř hradeb města Poličky 400 let od udělení práva várečného. Od roku 1517 do roku 1771 se vařilo pivo v právovárečných domech, které k tomu byly určeny. Jediný atest v právovárečných domech uvařeného piva byla obliba piva. Roku 1771 byl založen v Poličce uvnitř hradeb druhý pivovar s varnou a sladovnou. Tento pivovar byl roku 1865 nahrazen větším pivovarem za hradbami města na dnešní adrese. I tento pivovar se měnil a vyvíjel spolu s pokrokem a technikou. Otop varny byl nahražen z pevných paliv. Dnes spalujeme plyn, kterým se ohřívá voda. Voda na pivovaru je důležitým prvkem a my máme dodnes funkční studny z roku 1906 a 1926. Dnes máme v provozu i dvoufázovou anaerobní (vyvíjí bioplyn který se pak spaluje na ČOV a ohřívá se s ním odpadní voda) a aerobní čistírnu odpadních vod a v současnosti zkoušíme již druhý, 350 metrový vrt, pitné vody. Varnu však máme celoměděnou Novák & Jahn r. v. 1930 s měděným a mosazným scezovacím korýtkem s mosaznými kohouty.

---

BorisK

1) Často se mi Vaše etikety pletou, pokud nepřečtu název, tak na první pohled nevím, o jaké pivo jde, všechno máte v jednom odstínu se stejným obrázkem.

Váš názor na naše etikety v jednom odstínu je zajímavý. Ano, obrázek je rytina chlapce, kterak nalévá z korbele do džbánku pivo a je z roku 1850 cca. Ovšem, vzhledem k tomu, že kromě obrázku je na lahvi i barevný krček s označením a zadní etiketa s popisem, zdá se mi, že Vaše kritika je příliš ostrá.

Pro Vaši informaci máme ale i druhý obraz, stejnou rytinu hocha, který nalévá z jiné nádoby do jiného poháru víno. Jedná se o pár chlapců, z nichž jeden nalévá pivo a druhý víno. Jde o rok 1850 a mám za to, že se v této době nevyskytovaly dnešní nádoby – sklenice a džbánky – na pivo.

2) Čepování piva v Poličce a okolí – jde o hroznou ukázku rozbíjení piva z výšky, velké zapěnění a pivo je pak teplejší a nemá patřičný říz.

Čepování piva nejenom v Poličce nedokážeme ovlivnit. Kdybyste mi sdělil, kde je pivo teplé, náš technik se tam podívá. Můžeme se pokusit přidat jeden či dva stupně na chladiči piva, když to bude hostinskému vyhovovat. Vysoká a trvalá pěna na našem pivu je daná druhem chmele, který používáme. Žatecký chmel pění určitě nejvíce ze všech druhů.

---

miki

1) Zaznamenal jsem zhoršení rozlišení nakupovaného piva z basy – jednotné vršky – a u nás neprodávají pivo na polici, ale z bas.

Od 1. 6. 2009 se svolením Státní zemědělské a potravinářské inspekce používáme název „České pivo“. Proto jsme zvolili jednotnou korunku, na které je znázorněn chráněný symbol přesně dle barev EU. Korunka je součástí označení piva. Také proto jsme zvolili jednotnou a společnou korunku pro „České pivo“. Přesto myslíme, že je vidět v přepravce krček etikety s barevným označením piva.

Příští rok, respektive za rok a půl (pivní etikety odebíráme na základě smluv na rok dopředu), zkusíme jiný odstín kresby chlapce a jiný odstín krčkové etikety pro 10° světlou výčepní Hradební. Například, nedávno jsme změnili sládka a i jeho podpis se ukáže ve stejném termínu na našich zadních etiketách. Mohu Vám prozradit, že náš nový sládek absolvoval Vysokou školu chemicko technologickou, obor kvasná chemie.

2) Proč není nějaká reklama na parkovištích? Neznalý návštěvník neví, že by mohl vyhledat a zkusit hospodu s poličským pivem? Nebo by mohl přímo zajít koupit basu do pivovaru, kde je nonstop prodej. Ale bez předchozího přečtení této informace na vašem webu o této možnosti neví.

Na reklamu na parkovištích dnes bohužel nemáme. Některý zájemce o naše pivo ovládá internet. Měli bychom zdůraznit naši službu pro “smluvní odběratele“ i „drobné odběratele“ NONSTOP prodej piva 7 dní v týdnu 24 hodin na internetu.

Vedle neustálých změn v technologii, dodávka zařízení a rozvodů inertních plynů, přestavba jednoho oddělení ležáckého sklepa, stavba nové spilky, nové obezdění pivovaru apod., nemáme peníze na reklamu na parkovištích.

3) Proč na náměstí Restaurace Pivovar má logo jen Prazdroj, ačkoli jsem si uvnitř dal i čepovanou Poličku?

Bohužel, pánové, kteří jsou majiteli této známé hospody „Pivovar“, dávají přednost Vámi popsanému způsobu označování této hospody logem Prazdroje. S tím nemůžeme ani my nic dělat. Jsme rádi, že nás v této hospodě čepují, a myslím, že jenom 11° Otakara.

---

Petr z Vinohrad

V Praze jsem viděl dodávku zelené barvy zásobující Hrom do Police bez reklamy. Šlo o Vaše auto, nebo nějakého smluvního partnera, osobně bych se přiklonil k tomu partnerovi? Protože jsem viděl Vaše auto, tuším Citroen, které mělo dle mne velmi povedenou reklamu s fotkou světlého a tmavého piva a výrazným nápisem Poličské pivo, to bylo moc hezké a líbil se mi i ten nápad s lahví piva a logem prohýbajícím se pod stříkajícím pivem na zádi auta.

Vážený pane, Vámi zmíněná tmavě zelená dodávka Mercedes Vito patří panu Martinovi Kučerovi, mob. 602 651 166. Dodávka byla v Praze v úterý. Nedávno byla na opravě karosérie a dnes jí chybí označení pivovaru v Poličce. Označení je objednáno. Je to ovšem označení typické pro naše vozy Vito, máme 3 vozy ve stáří 3-5 let. Reklama, použitá na světle zeleném voze Citroen Berlingo, je zase nová typická reklama. Máme 2 nové vozy Citroen, vyzdobené identickou reklamou. Vozy Citroen jste viděl v Poličce a okolí Hradce Králové. Tyto vozy do Prahy nejezdí.

---

Jiří Kaňa, České Budějovice

Vážený pane Witzi,

Poličský pivovar vnímám jako snad nejkonzervativnější pivovar v ČR. Nic proti konzervativnosti - třeba v tak klíčové záležitosti, jakou je lpění na kvalitě a poctivosti piva, musím vašemu konzervatismu tleskat a přát si, aby to tak zůstalo zakonzervováno pokud možno na věky. Líbí se mi i setrvávání u označování stupňovitosti piva.

Jinde mi ale přijde spíš kontraproduktivní. Například při tvrdošíjném odmítání jakýchkoli speciálních piv, nebo třeba při setrvávání u stávajícího designu zejména etiket, ale i jiných propagačních materiálů. Můžeme si sice myslet své o světě, který se nesmyslně pořád někam žene, faktem ale je, že poličské pivo je díky ustrnutí někde v půlce devadesátých let čím dál neviditelnější. Znalci si cestu ke kvalitě najdou, já se ale domnívám, že nového a neznalého zákazníka nevýrazná etiketa (navíc s nepivním motivem chlapce bryndajícího jakési víno do poháru) nepřitáhne. Podobně je tomu se složitým logem plným drobných čárek a kudrlinek, ve kterých se to výborné poličské pivo podle mě tak nějak ztrácí.

Další věc - oblíbená "hláška" z tácků a etiket nabádající k dennímu popíjení většího množství piva působila už v devadesátých letech tak trochu jako z jiného světa. Sice pobavila, ale přesto se nemůžu zbavit dojmu její nepatřičnosti. Nebojíte se, že vás dřív nebo později někdo úspěšně zažaluje?

Dotazy jsou tedy jasné:

1) Chystáte inovace etiket a propagačních materiálů? Pošlete výzvu k nadměrné konzumaci piva do propadliště dějin?

Nechystáme se k inovacím etiket. Alespoň zatím. Máme stále „co dělat“ na samotném pivovaře. U propagačních materiálů – zvolili jsme si cestu „Českého piva“. Naše 4 nepasterovaná piva získala 1. 6. 2009 od Státní zemědělské a potravinářské inspekce svolení používat a označovat naše pivo značkou „České pivo“. Srovnáním extraktu mladiny na varně zjistíte, že naše 10° světlá má EPM 10,6 %, 10% tmavá 10,3 %, 11° ležák Otakar 11,4 % a 12° Záviš 12,4 % průměrně. Zatímco jiná piva, například Gambrinus Premium má 11,7 %, Gambrinus Excellent 11,3 % a Gambrinus výčepní 9,6 %. Čili 12° pivo v našem pojetí je skutečná 12°, a proto se nezdráháme na etiketu nyní napsat nejenom slova České pivo, ale i NEPASTEROVÁNO, průměrný extrakt původní mladiny, případně upravený (granulovaný) žatecký chmel. Vyzkoušeli jsme si, že naše 12° Záviš je skutečným „speciálem“ mezi dnešními dvanáctkami.

Ohledně známého sloganu „Pijte Poličské pivo denně. V malých dávkách posílíte svého ducha, při větších uchováte alespoň své zdraví“ nemám obavu z úspěšné či neúspěšné žaloby. Je to zřejmé už po konzumaci 3 nefiltrovaných 12° Závišů. U našich méně koncentrovaných piv si přidejte 1–2 piva.

2) Opravdu neuvažujete o žádných speciálech?

Zatím neuvažujeme o speciálu. Vyzkoušeli jsme si, že naše 12° Záviš je skutečným „speciálem“ mezi dnešními dvanáctkami. Kromě toho všeho jsme malým pivovarem (odhadem výstav cca 70.000 hl piva v roce 2009), lidé na Vysočině jsou normální. Jsou zvědaví na naše normální pivo za normální ceny a žádný extra super nápoj, který bychom nazývali speciálem.

3) O tom všem rozhodujete jen Vy?

O všem rozhoduje 3členné představenstvo, jehož jsem předsedou. Například nedávno jsme se rozhodli pro dodavatele inertních plynů na pivovar. Budeme mít vlastní moderní zařízení. Ovšem, mezi malými pivovary jsme v tomto ohledu téměř poslední. Avšak nemáme žádný úvěr, odběratelé nám prakticky nedluží. Jsme opravdu malým pivovarem, není třeba více lidí, než máme. Ani v představenstvu nebo výrobě.

A dovolte mi ještě jednu otázku, tentokrát spíše technologickou:

4) Často se mi stane, že vaše lahvové pivo není tak úplně v nejlepší kondici, a to už týdny před vypršením DMT. Někdy je dokonce i zakalené. Čím to?

Víme o tom, že máme skutečně dobré pivo nejvíce 3 týdny a potom (postupně) podléhá zkáze. Pivo jako „České pivo“ nepasterujeme. Jde o kyslík v pivu. Chceme to napravit tím, že zamezíme kyslíku přístup do ležáckého sklepa na křemelinovou filtraci, přetlačné tanky a na stáčírny. Jedná se o dodávku inertních plynů do našeho pivovaru. V našem případě jde o dusík (ležácký sklep) a oxid uhličitý (stáčírny). Smlouvu již máme podepsanou, ovšem k dodání a zkoušení to bude až na jaře příštího roku 2010. Týká se to obou dvou piv, lahvového i sudového. U lahvového piva je jen malý objem piva. Proto je více patrné, pokud se zakalí. Naše lahvové pivo se vyskytuje v nabídce Penny Marketu a TESCO v Poličce a nejbližším okolí. S kolegou z odbytu jsme nedávno konstatovali, že v případě, že se nám dostane kvasnice po špatné filtraci do piva, pivo se opět zakalí. Tímto se pivo stává po čase „kvasnicovým“. Posílal jsem kolegu z odbytu na obchody, aby tam zařídil výměnu po 2 týdnech za nové pivo. Jemu se však nechce jít. Vymlouvá se na to, že již měsíc čeká na nové tabulky na lahvové pivo. Mohl bych alespoň dnes dosáhnout nápravy, kdybych věděl, kdy a kde jste zakoupil toto zakalené pivo. Uložil bych tu výměnu piva pracovníkům - našim Rychlým šípům. K účinné reklamaci potřebujeme vědět datum expirace napsané na zadní etiketě.

Díky za odpovědi a za odvahu vstoupit jako první do "ringu".

---

Libor Kapička, Brno

1) Je použití cukru v technologii výroby vašeho piva dáno historicky, tj. objevuje se v původní receptuře sládka Františka Bittnera, na kterou se odvoláváte, nebo je to novodobá záležitost?

Cukr se používal i před tím, než vstoupili 1. května 1994 do vedení pivovaru právovárečníci. Ovšem pivo se dělalo v té době jenom 10° světlé a 11° Poličské. 10° tmavé Hradební a 12° Záviš se v této době nedělala vůbec. Receptura sládka Františka Bittnera a jeho syna sládka Františka Bittnera ml. se nám od roku 1979, kdy zemřel druhý Bittner, bohužel nedochovala. Tmavé pivo Granát a 12° Polička existovaly jenom dle dochovaných etiket z 1. republiky. Vaření piva ovšem převzal v roce 1996 pan Jiří Váša, zeť pana Bittnera, dnes emeritní sládek, člen Síně slávy Českého svazu pivovarů a sladoven, tak si myslíme, že nám toto řemeslo v Poličce zůstalo.

2) Má použití cukru jako surogátu jiný než ekonomický efekt (např. chuťový apod.)?

Myslím, že kromě používání mnohem dražšího cukru oproti sladu - antiekonomický efekt - má použití cukru i chuťový efekt. Pivovarské kvasnice z Budvaru, které používáme, si dle některých odborníků navyknou při opakovaném použití (u nás až čtyřikrát) na cukr (sacharózu) vedle maltózy ze sladu. V Budvaru používají cukr z důvodů jiných. Bohužel jsem se na tuto věc v Budvaru neinformoval. Třebas se vytahují s tím, že „na to mají.“

V objemu do 20 % lze cukr přidávat do „Českého piva“. Jedná se o to, že naše celoměděná varna z roku 1930 „Novák & Jahn” neunese na svém kruhovém perforovaném dně vice než 1980 kg sladu. Zatímco my potřebujeme pro naší výrobu rozumné objemy horké mladiny 130-150 hl. U nás přidáváme do 10° méně krystalového cukru než do 12°.

Kilo cukru je mnohem dražší, než stejný objem maltózy ze sladu. Vzhledem k extraktivnosti sladu 80–82 % potřebujeme na stejnou váhu sacharózy cca 1,25 kg sladu. Že by měli malou varnu v Budvaru nemyslím, tak to asi dělají kvůlivá chuti piva.

3) Používáte k dolaďování výsledné stupňovitosti piva jeho dořeďování vodou nebo mícháte piva z různých tanků?

Vaříme každé pivo zvlášť. Každé pivo má své sypání. Každé pivo má svůj předpis chmelení. Potom je každé pivo zvlášť na spilce, kde každé pivo samostatně prokvasí za cca 10-12 dní. Mladé pivo 12° dozrává 2 měsíce v ležáckém tanku. 11° dozrává o 2 týdny méně a 10° ještě méně. Z různých tanků (maximálně 3) mícháme pivo zvlášť 10° světlé, tmavé, ležák 11° a 12°. Vždy se míchá pivo o stejné stupňovitosti. Míchání se provádí za účelem získání standardní chuti piva.

Dořeďování piva vodou, to bychom se dostali do křížku s tímto „výhradním právem“ hostinského. Myslíme si, že dnes již ani hostinští neředí pivo vodou, jak se to dělávalo, kdy pivo stálo Kčs 1,80 či Kčs 2,40.

Vím, kam svým dotazem míříte. Ale dořeďování piva odkysličenou vodou HGB metodou, jako mají ve všech velkých pivovarech a v půlce malých pivovarů, u nás v Poličce nemáme. Začíná to „kmenovou várkou“, pokračuje CKT – spilka a CKT – sklep a končíme s Europivem a nebo polovičním Europivem na čepu v hospodě.

4) Uvítal bych v Brně důstojnou restauraci se stálou nabídkou vašeho piva, např. jako jsou restaurace Hrom do police v Praze nebo Chotěboři. Dá se v tomto směru očekávat nějaká iniciativa ze strany pivovaru?

Je to bláznivý nápad pro vedení firmy i pro Brno. Pokud s tím chceme cokoliv udělat, museli bychom se v Brně nejdříve zorientovat. U Brna, jak si myslím, by se jednalo pro náš pivovar o velice nákladnou záležitost. Na straně druhé, jedná se o obrovský úkol.

---

Tomáš Neřád

Když projíždím Poličkou, tak nikde nevidím nějakou známku o tom, že by byl v Poličce vůbec pivovar. Není to škoda, nechtělo by vyvěsit k silnicím štíty atd. Známý též jezdí přes Poličku a nikdy ho nenapadlo, že je zde pivovar. Co s tím uděláte?

Pane Neřád, my spoříme v tom, co nepovažujeme za hlavní problém. Třebas k tomu někdy dospějeme, že budou poutače okolo Svitav či od Borové ohledně Poličského piva. Budete-li číst ostatní příspěvky, zjistíte, že náš malý nezávislý pivovar nemá tolik peněz, aby si nemusel vybírat, za co je utratí.

---

Jíra

Pane řediteli,

Mám jeden zásadní dotaz za velkou skupinu plzeňských příznivců Vašeho skvělého pivka. Dočkáme se i u nás v pivní "poušti", že po krátké, leč ze strany nás konzumentů rozhodně úspěšné anabázi, nám bude dopřáno logo Vašeho pivovaru opět v našich končinách potkávat?

Děkuji za všechny věrné abonenty a přeji hodně dalších úspěchů za udržení tradice poctivého českého ležáku.

Vážený pane Jíra, nedávno jsme neúspěšně zahájili dodávky našeho piva do restaurace Eden u hlavního vlakového nádraží v Plzni, hostinský pan Karel Nadrchal. Bohužel, pan Nadrchal, vedoucí této restaurace, je pro nás velmi nesolidní muž. Po 2 úvodních dodávkách piva nám dluží dodnes cca 22.000,- Kč. Za uvedených okolností nemáme příliš chuti dodávat pivo nesolidním lidem. Pro nás je nejdůležitějším partnerem hostinský, resp. prodejce piva. Vidíte, kdo je pro nás důležitým partnerem.

Kromě toho, dokud nebudeme mít instalovanou dodávku inertních plynů na pivovaře, čili do příštího jara, naše trvanlivost piva bude ve skutečnosti velmi omezená a tak jsme celou věc s Plzní zatím odložili.

---

Marek Divilek, Brno

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli společnost K Brewery Trade neusilovala o vstup do Poličského pivovaru, popř. jestli hodláte i do budoucna zůstat samostatní.

Ohledně společnosti K Brewery Trade sděluji, že na internetu je v oddíle „justice“ zapsán v seznamu firem i náš pivovar (Měšťanský pivovar v Poličce a.s.). Je zde oddíl „Sbírka listin“. Ve Stanovách naší firmy je uvedena nemožnost vlastnit akcie našeho pivovaru pro lidi mimo akcionářů a jejich dětí či osob blízkých. Kontroluje to představenstvo. Zatím jsme neměli takový převod, který by byl nekorektní. Je nemožné se stát naším akcionářem pro člověka, který původem nepochází z Poličky a nesplňuje svůj právovárečný původ. Pro Vaši informaci bylo právo várečné do Poličky schváleno v roce 1517. Bylo určeno majitelům konkrétních domů uvnitř hradeb města. Máme Pozvánku na valnou hromadu z listopadu roku 1917, kdy Právováreční měšťané z Poličky oslavili 400 let trvání pivovaru. Můžeme se společně těšit na oslavy 500 let existence pivovaru v Poličce roku 2017.

Do budoucna chceme zůstat zcela samostatní. Chápeme, že jako Brňáka Vás upoutal vývoj se Starobrnem, Krušovicemi a Heinekenem. Pro ostatní je zajímavý další vývoj této kauzy ohledně pivovaru v Lounech. Bude stejný jako s pivovarem Znojmo? Jakou samostatnost bude mít Starobrno?

V pivovaru Černá Hora má K Brewery 50% podíl. V pivovaru Svijany a Malý Rohovec má K Brewery 45% podíl a je drobný akcionář. Jinde získal přes 50 až 100 %. Ostatně, stačí si na internetu v souboru „justice“ nalézt u zapsaných firem dle jména společníků jméno JUDr. Ing. Zdeněk Radil a vytisknout si seznam všech dnes 25 firem, zde zapsaných. Z nich nejzajímavější firma je, dle mého názoru, Colosseum a.s., která nosí peníze chytrým lidem s dvěma tituly, kteří vedou obchody akciemi Komerční banky, Philip Morris, Zentiva apod. na pražské burze. Při každém obratu získáte svůj honorář, pokud jste šikovný prodejce a nákupčí akcií uvedených firem.

Firma K Brewery Trade se nikdy nezajímala o hospodaření pivovaru, jen o velikost profitu z pivovaru. Dle zpráv si vybrali malé a střední pivovary, do kterých mohli investovat přes 50 %. Do balíčku s pivovary si přidali i malé sladovny. Pivovar Svijany potřebovala firma K Brewery získat, ovšem jim to zcela nevyšlo. Již loni na podzim si mi stěžoval pan Horák na kroky pana Miroslava Kučery (hlavní akcionář Svijan a Rohozce) a že firma - tedy pan Kučera - již litují tohoto kroku. Od té doby se nic nestalo, protože K Brewery Trade jsou tvrdí obchodníci. Také reakce Jiřího Fuska z pivovar Černá Hora na firmu K Brewery letos na jaře, uveřejněná v Hospodářských novinách, nebyla příjemná.

---

Karel Witz, Polička 19. 9. 2009

---

Ing. Karel Witz

Předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce, a.s.

Po absolvování vysoké školy ekonomické se odstěhoval do Košic, kde pracoval jako referent.

Mnohem více ho však zajímala jeho vášeň - kytara. Postupně hrál v kapelách Modus, kde se setkal třeba s Miro Žbirkou, spolupracoval s Marianem Vargou či působil po boku Petra Nagye.

Po několikaletém úsilí získal v devadesátých letech v Poličce pivovar, který však byl v tragickém stavu. Postupně se mu dařilo jej rekonstruovat, zachovával co možná nejvíce z tradičních výrobních postupů.

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 12492x] [21. září 2009]
[Offline rozhovor] [comments: 26] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře