Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Bohumil Valenta odpovídá...


verze pro tisk

Bohumil Valenta odpovídá...

Bohumil Valenta odpovídá... [p246]

První prázdninový Offline rozhovor patří postřižinskému Pivovaru Nymburk spol. s r.o.. Na Vaše všetečné otázky odpovídal sládek pivovaru pan Ing. Bohumil Valenta.



Chalupa Luděk, Nymburk

1) Jak to vypadá s pivovarským hotelem a restaurací, kdy se začne se stavbou, resp. kdy se počítá s dokončením?

Termín zahájení stavby hotelu a restaurace zatím neznám. Celá záležitost se nepříjemně protahuje kvůli stavebnímu povolení vzhledem k umístění pivovaru v průmyslové zóně. Nicméně na posledním zasedání nymburských zastupitelů byla změně územního plánu dána zelená a vydání stavebního povolení by již nic nemělo bránit. Osobně postrádám hlavně pivovarskou hospodu, nebo chcete-li, restauraci.

2) V současné době probíhá rekonstrukce nádražní restaurace v Poděbradech. Bude po rekonstrukci na čepu opět Postřižinské pivo?

Podle mých informací je bohužel rekonstrukce momentálně zastavena kvůli námitkám památkářů. Údajně se jedná o spory ohledně oken. Snad se vše brzy vyřeší a restaurace bude zase plně funkční. Po dokončení rekonstrukce bude vypsáno výběrové řízení, do kterého se samozřejmě přihlásíme a pevně věrím, že Postřižinské pivo uspěje a bude opět na čepu.

3) V nabídce Hypernovy (Albertu) Nymburk je prakticky celý lahvový sortiment pivovaru Nymburk až na Bogana a Něžného Barbara. Jaký je důvod absence lahvového Bogana a Něžného Barbara v Albertu Nymburk?

Jednání s řetězci bývají dosti náročná a víc než tvrdá. Samozřejmě se snažíme do regionálních provozoven protlačit co nejširší sortiment, ale v případě Albertu Nymburk se zřejmě zalistování Bogana a Něžného Barbara zatím nepodařilo. Momentálně se však ucházíme o celorepublikové zásobování Aholdu (supermarkety Albert) vánočním pivem, kam jsme nabídli Něžného Barbara.

4) Jaký je pro pivovar finanční přínos při prodeji Staročecha a Bertolda v hypermarketech Penny, Albert?

Asi víte, za kolik se jmenovaná piva prodávají, takže je více než jasné, že marže pivovaru jsou v řádech haléřů.

5) Nebylo by trochu od věci zdůraznit na PE, že pivovar Nymburk nepasterizuje lahvové pivo (alespoň takovou informaci mám od pana Svobody z jedněch piv. slavností). Domnívám se, že např. pivovar Svijany i díky zvýraznění na pivních etiketách (ŽIVÉ PIVO resp. ČESKÉ PIVO BEZ PASTERIZACE) určitě může děkovat za zvýšení výstavu.

To by určitě od věci nebylo, ale informace od pana Svobody už úplně neplatí. Momentálně se podstatná část lahvového piva pasteruje. Přibližně v prosinci by měl být nainstalován nový moderní hloubkový předfiltr, který nám snad do budoucna pomůže opět veškeré lahvové pivo tepelně neošetřovat. Co se týče sudového piva, tak to je opravdu veškeré nepasterované. Bohužel i tato skutečnost není mezi našimi zákazníky obecně známá, což je opravdu škoda. Souhlasím s vámi, že je potřeba tuto informaci více marketingově využít.

6) Neuvažuje pivovar Nymburk dát na PE symboly ocenění z pivovarských soutěží (jako např. u pivní etikety pro dvanáctku -1.místo PIVO české republiky 2007, 2008)? Určitě by i to pomohlo při prodeji.

S vaším názorem souhlasím, ale bohužel tato záležitost není tak jednoduchá. Prostor na etiketě je poměrně omezený a vzhledem k chystaným legislativním změnám, kdy budou rozšířeny povinné údaje a hlavně zvětšeno použité písmo je umístění symbolu ocenění dosti problematické. Navíc se snažíme etikety nakupovat v co největších objemech, kdy pochopitelně klesá jejich cena. To vede k tomu, že při objednávání nových etiket pro oceněná piva je tento úspěch již poměrně neaktuální.

7) Velice pěkná je vývozní pivní etiketa pro německou Normu (na vyobrazení jsou nymburské středověké hradby). Neuvažuje se o něčem podobném (grafické ztvárnění) i pro ČR?

Pro tuzemsko je nosný motiv Postřižin a s tím spojená osoba pana Bohumila Hrabala. O změně stávajících tuzemských etiket se uvažuje, ale zatím nemohu předvídat jejich grafické ztvárnění.

8) Kolik procent z výstavu pivovaru připadá na sudové pivo, lahvové pivo, plechovky a to po odečtení exportu.

Jedná se o pro konkurenci poměrně cenná data, takže se tyto choulostivé informace většinou nezveřejňují. Nicméně jsem slíbil odpovědět na všechny otázky, takže poměr je cca 30% sudového piva, 5% plechovek a zbylých 65% lahvového.

9) Jak se vyvíjí letošní výstav v porovnání s rokem 2009?

Jak jsem již psal výše, neustále klesá spotřeba sudového piva a mám zprávy, že celkový propad spotřeby piva v ČR bude minimálně 10%. Naštěstí se tento trend promítne hlavně u velikých tuzemských pivovarů, které jsou již většinou součástí nadnárodních korporací a naopak malé pivovary letos snad klesat nebudou. To je myslím pro české pivovarství pozitivní trend a nymburský pivovar je toho příkladem. Za první pololetí nám sudové pivo výrazně nekleslo a lahvové naopak poměrně slibně roste.

Předem děkuji za zodpovězení otázek a přeji pivovaru Nymburk, ať se mu daří alespoň tak jako doposud.


Marek Kamlar, Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha

Dobrý den, piva z vašeho sortimentu sice nepatří k tomu, co považuji za českou pivní špičku, ale i přesto si nějaké to Postřižinské občas dám, zejména pak tehdy, když se pohybuji na Nymbursku. Počátkem letošního července jsem takhle např. opět zavítal do Poděbrad, kam jezdím několikrát za rok za kamarádem, a při té příležitosti jsem chtěl ochutnat nějaké to vaše pivko. Nádražka však byla z důvodu rekonstrukce zavřená, můj donedávna oblíbený “Restaurant Jiří” změnil majitele a s ním došlo nejen k přejmenování podniku, ale též ke změně v péči o pivo směrem k horšímu – tamní obsluha mi sice tvrdila, že za zkažené pivo může váš pivovar, že prý je to v poslední době pořád, ale tak nějak si myslím, že je to spíš jimi, neboť nikde jinde jsem s vaším pivem problémy nezaznamenal – nakonec jsem tak musel zakotvit až v pizzerii “U Pytláka”, kde však měli v nabídce pouze 11ku, která sice neurazila, ale také nijak nenadchla. Co s tím něco udělat? Myslím si, že Poděbrady jsou turisticky poměrně významné a že by tudíž mělo být vaší prioritou, aby zde bylo Postřižinské vidět trochu více a pokud možno nejen co se Zlatovaru, příp. Něžného Barbara, týče. Nebo na to máte jiný názor?

Dobrý den, děkuji za Vaši první větu, kterou beru jako výzvu a motivaci k další práci. Co se týče Vašeho výletu do Poděbrad, tak mě mrzí vaše strastiplné hledání postřižinského piva a kvalitního pohostinství. O nádražce jsem již psal a pokud se nepletu, tak bývalý restaurant Jiří v té době patřil jistému asijskému majiteli. Ten již v této restauraci skončil, takže si dovoluji souhlasit s vašimi pochybnostmi ohledně péče o naše pivo. V pizzerii U Pytláka jsem zatím nebyl, ale z obchodního oddělení mám informaci, že tato provozovna byla zcela v moci Plzeňského Prazdroje a nám se podařilo zmíněnou 11ku prosadit alespoň na jeden kohout. I to je důkazem, že Poděbrady jsou rozhodně naší prioritou. Naše možnosti se bohužel nedají porovnávat s některými konkurenčními pivovary, takže každá nová hospoda je pro mě úspěch. Za poslední rok jsme získali třeba restauraci Ostende, nebo nově luxusně zrekonstruovaný hotel Zámeček pro lázeňské hosty.

K vašemu sortimentu:

V tiskové zprávě (TZ) z ledna loňského roku jsem se dočetl, že příležitostně vyrábíte i ochucená piva, a to zejména pro účely exportu. Z experimentování s ochucenými pivy jsem se sice již vyléčil a vyjma těch původem z Belgie se jim vyhýbám, seč můžu, ale třeba takovému “pivu s karamelovou příchutí” bych se možná ani nebránil. Můžete mi prozradit, jakým způsobem u tohoto piva dosahujete oné karamelové chuti? Mám za ní hledat karamelový slad nebo jen potravinářské barvivo E150? Nebo jste tímto pivem v dané TZ měli na mysli vaši tmavou 11ku, o níž se na vašem webu zmiňujete coby o pivu s výraznou karamelovou příchutí a vůní?

Na ochucená piva mám prakticky stejný názor jako vy. Co se týče “piva s karamelovou příchutí” do Francie, tak v době kdy vznikla zmíněná tisková zpráva se do tohoto piva přidávalo malé množství karamelové “tresti”, což je již přes rok minulost. Francouzská jedenáctka se nyní od té tuzemské odlišuje pouze úpravami ve varním postupu. Hlavní odlišnost je nižší chmelení a upravený rmutovací postup. Proto je toto pivo méně hořké – nasládlé a lehce karamelové.

Lehká piva (“sedmičky”) Bertold, Královar a Doktorova osmička, výčepní piva (“osmičky” až “devítky”) Staročech a Postřižinské výčepní. Na první pohled by člověk řekl, že se jedná o jedno a totéž, EPM a procenta obsaženého alkoholu však hovoří jinak. Mohl byste mi v tom tedy udělat nějaký pořádek, tj. vysvětlit, jak se od sebe jednotlivá piva a způsob jejich výroby liší?

Lehká piva Bertold, Královar a Doktorova osmička jsou totožné produkty s jinou etiketou. Zrovna tak Staročech a Postřižinské výčepní pivo jsou totožné druhy výčepního piva. Naše zmíněná výčepní piva se od lehkých liší stupňovitostí o cca O,5-0,8 stupně. Lehká piva lehce pod 8 a zmíněná výčepní piva kolem 8,6-8,9. Prakticky stejného obsahu alkoholu je dosahováno odlišným vedením hlavního kvašení. Lehká piva jsou hluboce prokvašená, což má za následek vyšší obsah alkoholu na úkor plnosti.

Ad vaše košer pivo: Dosud jsem neměl tu čest ho ochutnat, zajímal by mě tudíž současný stav, tj. zda ho ještě stále vyrábíte a dále pak to, zda ho skutečně budu moci zkusit, když bych si udělal výlet do vaší pivovarské prodejny, kde byste ho měli mít na čepu. Také bych rád znal váš názor na plyn, který do něj přidáváte. Jelikož zřejmě nemáte bližší informace o jeho složení, dokázal byste to aspoň nějak odhadnout? Nedalo by se něco málo vyčíst třeba z bezpečnostního či průvodního listu? Dle mého názoru by tam mohla být zmínka aspoň o tom, zda se jedná o jedno- či vícesložkový plyn. Nebo ne?

Košer pivo je cca pět let stará záležitost. Proto ani v naší prodejně toto pivo momentálně neseženete.

K vašemu webu: V sekci “Kam na pivo” bych čekal seznam hospod, v nichž by člověk mohl okoštovat vaše pivo, ale namísto toho tam máte pouze informace o vaší pivovarské prodejně, což je sice také záslužné, ale tak nějak nedostačující. Nemohli byste to nějak doplnit? Jisté databáze hospod člověk na webu sice najde, ale nebývají zrovna kompletní a mnohdy ani aktuální.

Osobně bych také na našem webu tento seznam uvítal, ale narazil jsem na obchodním oddělení, které má obavy z konkurence, což respektuji. Jistě není potřeba uveřejňovat a aktualizovat seznam hospod a ulehčovat tím pozici konkurenčním pivovarům z hlediska celkového přehledu. Jak jste zmínil, nějaké databáze existují a já osobně občas pro zajímavost navštívím stránky www.beerborec.cz

V sekci “Exkurze” bych uvítal nějaké info o tom, jakého původu je vámi používaná voda. Dnes už sice vím, že nedaleko pivovaru máte jakési vrty, ale to jsem si musel složitě dohledat, což určitě každý dělat nebude a nemá-li být i nadále tradováno, že používáte vodu z Labe, doplnění údajů na web je podle mě tedy víc než žádoucí.

Vaše informace jsou správné. Používáme vodu z vlastních cca 3 km vzdálených vrtů. Děkuji tedy za připomínku a tuto informaci určitě na náš web doplníme.

V téže sekci mi také chybí nějaké podrobnosti o vámi používané technologii HGB. Dle firmy Centec, která se dodáním HGB do vašeho pivovaru na svých webových stránkách chlubí, ji vlastníte, logicky by mě tedy zajímalo, na jaká piva a v jakém rozsahu ji skutečně používáte. Neoficiální informace hovoří o tom, že tím pouze vyrábíte z 12ky 11ku, ale rád bych to slyšel také od vás.

Ano HGB technologii vlastníme a provozujeme. V podstatě její hlavní využití je jako online kontrola výsledné stupňovitosti a obsahu alkoholu a tím pomáhá ke standardizaci finálního produktu. Procento přidané vody není u našich piv nikterak drastické. Maximální snížení stupňovitosti se pohybuje od 0,5 do 1 stupně. To je případ i zmíněné 11ky a hlavně taktéž již diskutovaných piv pro řetězce.

V sekci “Získaná ocenění” se chlubíte cenami ze všemožných degustačních soutěží. Myslíte si, že je to tak správně, když dnes už každý informovanější konzument piva ví, že degustační soutěže nemají žádnou vypovídací hodnotu, že je to jenom o oblbování veřejnosti? Co tam místo toho dát sekci “Ohlasy na naše pivo” nebo něco podobného? Pivo se přece nevaří jenom pro uspokojení chuťových buněk několika degustátorů, ale hlavně pro běžné konzumenty, ne?

Zde si s Vámi dovolím nesouhlasit. Na některých soutěžích sice opravdu degustuje pouze hrstka vyškolených degustátorů, ale i tak musejí oceněná piva projít složitým postupovým sítem přes několik kol a opravných kol a tím uspět v konkurenci ostatních vzorků. Navíc například degustace při příležitosti Žatecké Dočesné se účastní obrovské množství “amatérských” degustátorů. V letošním roce jich bylo tuším 290 a tam je myslím vypovídací hodnota také vysoká. Rozhodně bych nechtěl na našem webu spouštět jakoukoliv debatu o pivu, kterých je na internetu myslím dostatek. Navíc v potencionální sekci ohlasů na naše pivo by se jednalo o názor jednotlivců, což dle mého názoru rozhodně nemá větší vypovídací hodnotu než ocenění v degustační soutěži.

S předchozím souvisí i má další připomínka. V sekci “I opozičním politikům chutná naše Postřižinské” máte fotku Jiřího Paroubka, ale není u toho žádný text, z něhož by člověk nabyl dojmu, že mu vaše pivo skutečně chutnalo. Také by se zde slušelo doplnit, na jaké akci byla fotka pořízena a kdy. Podle výzdoby v pozadí tipuji nějakou zahrádkářskou výstavu na Výstavišti v Lysé, ale jenom hádám, upřesnění tedy nechám na vás.

Máte pravdu. Tato fotografie prý opravdu vznikla na výstavě Zemědělec v Lysé nad Labem. Názor pana Paroubka bohužel neznám a opět musím konstatovat, že je to pro mne již daleká minulost. Mohu Vám pouze slíbit, že zajistím aktualizaci našeho webu.

V sekci “Sortiment” jsem nenašel Něžného Barbara. Že tam nemáte uvedena marketová piva, chápu, ale tohle pivo tam podle mě patří.

Aniž bych někoho upozorňoval, tak já jsem ho tam našel a souhlasím s Vámi, že tam patří. Za krátké období od jeho uvedení si toto pivo již získalo mnoho konzumentů.

Protože se zabýváním sbíráním pivních suvenýrů, má další otázka bude tak trochu směřovat k tomuto tématu:

V poslední době se v českých pivovarech rozmáhá zřizování vlastních pivovarských muzeí. Dočkají se milovníci pivovarské historie a všeho, co s ní souvisí – tedy i pivních suvenýrů – v budoucnu něčeho podobného také od vás nebo již něčím takovým disponujete a je možné to u vás běžně zhlédnout? Vím, že váš pivovar je úzce spjat s osobou Bohumila Hrabala, ale mně osobně by se zrovna líbilo něco, co by nebylo jenom o něm, což je např. případ expozice v nymburském muzeu, ale hlavně o nymburském pivu...

O vlastním muzeu se uvažuje v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí spojenou s výstavbou hotelu a restaurace. Momentálně úzce spolupracujeme s vámi zmíněným nymburským muzeem, kde kromě expozice věnované panu Hrabalovi byla nedávno otevřena i expozice o pivovarství na Nymbursku. Bohužel se myslím nejedná o stálou expozici. Každopádně mohu sběratele suvenýrů ujistit, že v plánovaném hotelu s pivovarskou restaurací se počítá i s důstojnější podnikovou prodejnou.

Krátce k “Postřižinám” coby kultovní záležitosti:

Zasvěcení vědí, že Postřižiny nejsou jenom o Menzelově filmu, ale také o původní Hrabalově předloze. Abych pravdu řekl, tak zatímco film jsem viděl několikrát, knihu jsem nečetl ani jednou a troufám si říci, že podobně na tom bude většina našeho národa, čehož v poslední době využívá i dalešický pivovar, kde se film natáčel. Jak tento fakt vnímáte? Co říkáte na to, že tu dnes máme “Postřižinské slavnosti v Nymburce” a “Postřižinské slavnosti v Dalešicích”, které se konají jenom týden po těch vašich? Jsou pro vás v tomto smyslu Dalešice nějakou konkurencí, nebo se z Hrabalovy jedinečnosti snažíte těžit společně, tj. nějakým způsobem spolupracujete?

S Dalešickým pivovarem nikterak nespolupracujeme, ale ani si výrazně nekonkurujeme. Přeci jenom jsme od sebe poměrně vzdáleni a to že se film natáčel v Dalešicích je fakt. Výstav na letošních pivovarských slavnostech byl rekordní, takže ani zde nevidím problém.

K vám samotnému:

V jednom z vašich rozhovorů pro nymburský deník jste se zmínil o tom, že jste zastáncem tradičních postupů výroby piva, čemuž by nasvědčovalo i vaše někdejší působení v pivovarech Krásné Březno a Kutná Hora v době, kdy tyto pivovary ještě nespadaly pod Heineken coby zástupce pivovarů, které se snaží vařit co nejmoderněji a tedy co nejlevněji. Když se však podívám na téma vaší diplomové práce, vidím, že jste se zabýval imobilizovanými kvasinkami, což spadá do kategorie moderních postupů při výrobě piva. Jak tento fakt vnímáte zpětně? Ovlivnilo vás nějak vaše bádání při hledání pracovní pozice nebo jste měl dávno jasno, že do velkého pivovaru, kde už je to spíš o manažerování než o samotném zapojení se do výroby piva, nepůjdete?

Stále jsem zastáncem klasické technologie v pivovarství a to je i důvod mého odchodu ze společnosti Heineken ČR. Proto jsem moc rád, že mohu působit v Nymburském pivovaru, který má také dlouhou tradici a že se zde mohu podílet na výrobě poctivého českého piva. Velice mě mrzí, jak dopadl slavný český pivovarský průmysl (bohužel né jenom ten pivovarský) a rozhodně jsem nechtěl a nechci být součástí nějaké nadnárodní firmy, která zde mávnutím proutku zavírá jeden pivovar za druhým.

Téma diplomové práce a samotná práce na ní byla pro mě velice zajímavá a obohacující, nicméně z hlediska mé pracovní kariéry mě nijak neovlivnila. VŠCHT je v podstatě vědecké pracoviště a to ovlivňuje i témata diplomových prací. Můj vedoucí se v té době zabýval využitím imobilizovaných kvasinek v kontinuálním reaktoru k výrobě nealkoholického piva, na což získal grant a téma mi bylo vlastně přiděleno. I když se technologie výroby nealkoholického piva neustále vyvíjí, neboť toto pivo stále nechutná jako normální pivo, tak si nemyslím, že imobilizované kvasinky mají v blízké budoucnosti v pivovarství praktické využití.

V poslední době se víc a víc setkávám s hospůdkami či přímo minipivovary, které se zaměřují na cyklisty a své podniky dokonce označují cedulkami typu “cyklisté vítáni” apod. Jelikož jste dle výše zmiňovaného rozhovoru také milovníkem cyklistiky, logicky mě zajímá váš názor na pití piva před či v průběhu jízdy na kole. Řídíte se platnými zákony, nebo jste – podobně jako drtivá většina národa – toho názoru, že jedno dvě piva nemají na cyklistu žádný významný vliv?

Cyklistiku mám rád a proto jsem moc spokojený, že se nám podařila zrealizovat výroba postřižinského cyklistického dresu a snad tím i stoupne obliba našeho piva mezi cyklisty. O cedulkách a dalších věcech také uvažuji, ale zatím jsem si na to nenašel dostatek času. Velice se mi také líbí akce v mém bývalém bydlišti (Hradec Králové), kde se již tradičně pořádá akce jarního otevírání a podzimního zavírání hospůdek. Živě si umím představit podobnou akci v nymburském regionu s trasou po našich postřižinských výčepech. Z mé odpovědi jste asi pochopil, že nejsem žádný cyklistický abstinent. Ze zdravotního hlediska a z mé pozice samozřejmě mohu pivo doporučit pouze po sportovním výkonu a to jako ideální iontový nápoj pro doplnění tekutin. Striktně se vyhýbám kombinaci piva, kola a nějaké hlavní dopravní komunikaci. Pokud jsem s kamarády na kolách na horách a v průběhu trasy, která vede pouze po cyklistických a turistických stezkách kromě vody dáme i jedno až dvě piva, tak se určitě ničeho špatného nedopouštíme.

Tolik mé otázky a připomínky. Sice jsem se trochu rozepsal, ale i tak věřím, že si na mě uděláte čas a odpovíte na vše. Předem díky.


Richard Chodora, Pivní.info

Moje první otázka se týká Vašeho piva v obchodních řetězcích. Zákazníkovi mimo Váš region se může zdát, že vaříte jen levná výčepní piva, ať už pod vlastní značkou nebo pod privátní. To opravdu nemají řetězce zájem o jiná Vaše piva? Nechápu, že když nakládají kamion, nemohou na obohacení sortimentu vzít pár palet i Vašich “normálních piv”. Třeba Norma má v sortimentu Vaši devítku, mohu-li to tak nazvat. Příležitostně byl k dispozici i Něžný Barbar a myslím si, že se docela dobře prodával. Proč by při dalším nákupu nemohl být Francin či Pepin? Vím, že to záleží hlavně na řetězci, chtěl bych ale vědět, jak tuto situaci vnímáte Vy pivovarští.

Jak jste napsal a já už také výše uvedl, jednání s řetězci nejsou vůbec jednoduchá. Supermarkety rádi do své nabídky zařazují levná piva na které lákají své zákazníky. Mnohem menší ochotu však mají k prodeji ostatních „normálních“ piv, která až na výjimky pokrývají celorepublikově známé značky. Naše šance a i priorita je hlavně v jejich provozovnách na regionální úrovni. Tyto obchody však musíme zavážet vlastní dopravou, neboť by bylo dosti neekonomické vozit pivo po pár paletách do centrálních skladů a odtud zpět do našeho regionu. Výjimkou potvrzující pravidlo je Něžný Barbar v Normě a tak jak jsem již uvedl v Albertu, který oslovil nákupčí a jeho prodej bude doufám alespoň nárazově pokračovat a třeba i prorazí cestu dalším značkám.

Nepletou si Vaše pivo lidé s pivem dalešickým? I mně se stalo, že se na Vaše pivo zákazník dotazoval s tím, že jej pil kdysi točené na Vysočině a moc mu chutnalo. Nakonec jsme se společně dopátrali, že pil opravdu Dalešice.

Možná jsem jenom špatně informovaný, nebo podceňuji konkurenci, ale kromě tohoto rozhovoru se mě zatím na Dalešické pivo nikdo neptal…

Vím, že název Postřižinské pivo máte povolen od pana Hrabala. Jaký byl jeho vztah k nymburskému pivu, pil jej? Je o něm známo, že byl štamgastem u Zlatého tygra, kde je (byl) na čepu Prazdroj.

Pana Hrabala jsem bohužel osobně nepoznal, ale tady v pivovaru je mnoho pamětníků, kteří mi potvrdili, že pan Hrabal na naše pivo chodil a měl k němu a k pivovaru velice vřelý vztah. To že během svého pobytu v Praze byl uznávaným štamgastem u Zlatého tygra si vysvětluji zejména unikátní atmosférou této pivnice, dále kvalitou tehdejšího plzeňského piva a také vzhledem k rajonizaci pivovarů k absenci nymburského piva v hlavním městě.

Poslední otázka je tak trošku už tradiční. Neuvažujete o uvaření nějakého jiného pivního druhu? Obrodu prožívají např. piva pšeničná. V Krumlově se vaří první průmyslový rauch. V Náchodě Ale…

Myslím si, že v České republice zatím nejsou konzumenti připraveni na „průmyslovou“ produkci jiných druhů piva, než je to plzeňské. Osobně je velice rád prozkoumávám, ale zatím bych toto odvážné průkopnictví a dobrodružství zanechal hlavně na minipivovarech, které to mimochodem mnohdy dělají opravdu dobře. Zažil jsem už i ekonomicky nepovedené pokusy v bývalém drinksunionu a možná i proto nemám dostatek odvahy toto nabídnout našemu obchodnímu oddělení a řediteli pivovaru.

Děkuji za Vaše odpovědi a těším se pohár vychlazeného Postřižinského piva z Nymburka



[Richard Chodora] [Zobrazeno 9799x] [28. září 2010]
[Offline rozhovor] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Pudingo.

čtvrtek, 30. září 2010
13:24

Skvělý přístup pana sládka - díky za fajn rozhovor!


napsal(a): Pudingo. [Odpovědět]

Jakub M.

čtvrtek, 30. září 2010
11:28

Nějak jsem propásnul možnost kladení otázek, tak jen pár poznámek. Nádražní restaurace na Nymbursku bych rád využíval, ale dost často se jedná o tak zahulené podniky s dost divnými typy (býv. nádražka v Lysé), že jsem radši na suchu. Proto doufám ve zlepšení prostředí a zachování Postřižin.Po zrušení Kutnohorského piv. jsem nezaznamenal, že by se nymburský pivovar angažoval na Kutnohorsku, Rebel a Kácov obsadili pár hospod po Dačickém. Škoda. Oproti situaci tak před deseti roky mi přijde, že se pivovar líp usadil v regionu, jen tak dál. Paradoxně nejlepší pivo bývá na vesničkách okolo Nymburka + teda Žofín. Jsem moc rád, že už tam není ta příšerná herna bez postřižin. Jinak mi trochu chybí spolupráce pivovaru s regionem, nemusí to ani nic stát - viz. zde na webu uváděný příklad v pivovaru Vyškov, za nového ředitele...Dobrá propagace značky formou soutěže zákazníků o cosi (pivo) je také skoro zadarmo. Nebylo zde řečeno, z čeho by měla být zaplacena výstavba hotelu a restaurace, z EU - ROP? Tak trochu do této problematiky dělám. To by snad stačilo. Ať se Vám daří.


napsal(a): Jakub M. [Odpovědět]

Adsense

28. březen 2024
17:33


posted by: Inzerce

BCH

čtvrtek, 30. září 2010
19:19

BCH

to Jakub M.: Na Kutnohorsko jsem se ptal nedávno jednoho obchodního zástupce z pivovaru a jeden z hlavních důvodů je, že Kutnohorsko už je poměrně daleko od pivovaru. Ohledně regionu se to stále lepší a aspoň mně připadá, že přibývá Postřižinských hospod a ubývá hospod s chemičkami. Určitě je dost Postřižinské vidět i různých festech (např. jenom letos H.K., Kolín, Vrchlabí, Litoměřice ...), výstavách a cestovních veletrzích mimo region.


napsal(a): BCH [Odpovědět]

BCH

středa, 29. září 2010
20:59

BCH

Jenom pro Marka Kamlara: S Postřižinským v Poděbradech to není tak zlé, spíš mně připadá, že každým rokem je Postřižinské v Poděbradech čím víc vidět. Kde to je opravdu špatné je např. nedaleký Kolín, kde je skoro pivní poušť. Teď jsem se radši kouknul na Beerborce a ta jedna hospoda, kterou jsem měl spojenou s Kolínem je nakonec v Ovčárech. V Kolíně se netočí ani Kácov-sponzor Kolínských basketbalistů. U rubriky kam na pivo na webu mě taky docela vrtalo hlavou, proč je tam jenom Pivovarská prodejna. Na druhou stranu jsem si říkal u některých regionálních pivovarů, co mají na webu poctivě vyjmenované hospody, kde točí pivo, co na to asi konkurence z chemiček a ejhle on to je i důvod u Nymburka.


napsal(a): BCH [Odpovědět]

sasa

čtvrtek, 30. září 2010
09:19

sasa

to BCH:
Ještě k těm hospodám. Pokud budu chtít v Nymburku přímo u zdroje ochutnat jejich dvanáctku, třináctky Bogana a Něžného Barbara, kam se vypravit? Dle pročteného by aspoň něco měli mít v hospodách Na Žofíně, Na Růžku, Semafor a v hotelu Postřižiny. Máte někdo nějaké další tipy?


napsal(a): sasa [Odpovědět]

Jakub M.

čtvrtek, 30. září 2010
10:51

to BCH: Včera jsem mluvil s pivovarem Kácov a objednával.. Pro mě také novinka je, že na Zálabí u Vodvárků točí také Kácovské za 20, jinak občas jej vozí na Hradištko I - Obecní hospoda.


napsal(a): Jakub M. [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 30. září 2010
15:52

Malakin

I já děkuji panu Valentovi za odpovědi. Myslím si, že k tomu přistoupil opravdu se vší důstojností a nic neodbyl. Po dlouhé době zase rozhovor, jak má být. K té údajné absenci Něžného Barbara mezi sortimentem piva na nymburském webu bych nicméně dodal, že v době, kdy jsem sestavoval tyto otázky, tj. 27. 7., tam skutečně nebyl, což bych mohl doložit i snímkem obrazovky, který jsem si pro případ, že by mi někdo nechtěl věřit, ten den udělal. Každopádně chyba napravena, a tak to má být.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 06.10.2010 ve 12:33:12


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Jakub M.

čtvrtek, 30. září 2010
11:07

to sasa: Nejlepší Nymburká pivnice (a pivo) je jednoznačně Žofín ( u pěší lávky přes labe), bohužel se tam hrozně hulí, ale v létě venku je to super. Jediná částečně nekuřácká je hospoda u Huličků v Drahelicích (cca. 3 km od města). Semafor nebrat..


napsal(a): Jakub M. [Odpovědět]

BCH

čtvrtek, 30. září 2010
18:48

BCH

to sasa: Bogana točí, nebo alespoň točily, když jsem tam na něj občas zašel Postřižiny, Na Růžku (ale je to trochu od centra, ikdyž od hl. vlak. nádr. necelý 1 km) točí desítku a dvanáctku a každopádně lze Růžek doporučit. I Na Žofíně taky mají velkou výtoč, ale tak často tam nechodím. Všechno to jsou ale hospody kuřácké. Právě z toho důvodu, že jsou většinou hospody v Nymburce s Postřižinským kuřácké, tak je zase tak moc nenavštěvuju. Snad jediná pivnice, kde se v Nymburce nekouří a je velice pěkná na posezení je penzion Panorana (točí zde ale pouze jedenáctku). Na Něžného Barbara chodím do Píst, kde má hospůdku pan Mazura. Pan Mazura je starší pán a je to živá učebnice podnikání, pro zákazníka se snaží udělat maximum. Vyhodil asi tři lidi, kdo u něj točili pivo a pivo začal točit sám. I když točí pivo z výšky-má rád, když má pivo hezkou pěnu, tak já mu to v jeho případě promíjím. Jinak Něžného Barbara měli jeden čas v Dělnickém domě a právě i Na Žofíně, ale to už asi není aktuální-pokusím se zjistit současný stav.


napsal(a): BCH [Odpovědět]

Trhac

středa, 29. září 2010
18:26

Trhac

Postřižinské taky můžu a držím palce, vzhledem k tomu, že jsem spoustu let strávil v Poděbradech, a když tam jsem, tak se na něj rád stavím:-)
Jen docela škoda, že v Praze si ho člověk může dát tak v Jamajce, která je plynovou komorou tak trochu...Jinak letošní pivovarské slavnosti byli super, a pravděpodobně asi oželím i příští rok konkurenční slavnosti a zase se stavím v Nymburce:-) Kvasnicová 12 byla opravdu špičková:-)


ICQ: 276990904

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

dwarfik1

středa, 29. září 2010
14:56

dwarfik1

Nymburku držím palce !!!!!!! Pokaždé, když jsem v Harrachově,nezapomenu zajít ke Krtkovi na Postřižinské. U nás v okolí se netočí. Ano Něžný Barbar se povedl, jen tak dál a houšť.


napsal(a): dwarfik1 [Odpovědět]

Roman Holoubek

středa, 29. září 2010
14:34

Roman Holoubek

Chválím pana Bohumila Valentu.
Odpovídal velmi slušně. Odpovědi jsou v rámci možností otevřené a ačkoli pana Valentu neznám osobně, jeví se mi z nich jako rozumný člověk. Jeho Něžný Barbar je vskutku povedený kousek. A navíc je to i cyklista, další plus v mých očích. :)


Chody

úterý, 27. červenec 2010
20:39

Chody

Ještě celý zítřek, tedy středu 28.7.2010 můžete zasílat Vaše dotazy na pan sládka...


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI