Vídeň: Franz Josef i pivovary

Jako každým rokem v poslední době vyrážíme koncem března do Vídně. Našim hlavním cílem je především po roce „zkontrolovat“ stav místních pivovarů, vždy však k tomu připojíme nějakou tu kulturní, či jinou, zajímavost hlavního města bývalé monarchie. Než se dostanu k samotným pivním zážitkům, ráda bych upozornila zájemce o historii na událost, která letos hýbe Rakouskem a jejíž centrum leží právě ve Vídni. U příležitosti 100. výročí úmrtí císaře Františka Josefa se koná rozsáhlá výstava „Franz Josef 1830-1916“. Exponáty najdeme na třech místech ve Vídni: Zámek Schönbrunn - Člověk a panovník, Muzeum císařských kočárů Vídeň - Reprezentace a skromnost, Muzeum nábytku Hofmobiliendepot - Svátky a všední dny a jednu v Dolním Rakousku na zámku Niederweiden - Lov a volný čas.

Muzeum císařských kočárů

My jsme navštívili část v Muzeu císařských kočárů (v areálu zámku Schönbrunn) a opravdu bylo na co koukat. Výstavy trvají až do 27. listopadu, takže milovníci historie máte ještě dost času na návštěvu.

Ale vraťme se k pivu. V pondělí velikonoční mají i Rakušané svátek, takže s otevírací dobou nejen obchodů, ale bohužel i hospod, to bylo slabší. Nově otevřený pivovar (od listopadu loňského roku) Beaver Brewing Company, nacházející se poblíž nádraží Franz Josef Bahnhof, ale otevřeno má.

Beaver Brewing Company

Moderní lokál s 10 pípami bych přirovnala zařízením asi k pražskému Beer Geek, ovšem s tím rozdílem, že zde se pivo i vaří. Dvounádobová varna (250 l, scezovačka 500 l) je umístěna v boční části lokálu. Stálý sortiment tvoří zhruba pět druhů vlastních piv, další, včetně hostujících, se mění v průběhu času. Točí do 0,3 l (2,8-3,2 Euro), nebo 0,4 l (3,5 -4,2 E). Ochutnali jsme místní zwickel (Beaver Blue Ribbon), Irish Red Ale, APA a (zřejmě) hostující Oatmeal stout. Všechno byla velmi dobrá piva. Z obsluhujícího číšníka se „vyklubal“ Polák znalý piva českého. Potěšilo ho, že i u nás máme pivovar Bobr.

V BBC

Náš oblíbený minipivovárek Lichtenheiner Bräu byl, bohužel, z těch, kteří světili svátek. Přesunujeme se do vídeňského Bermudského trojúhelníku a naší známe hospůdky Krah, Krah. Pivem měsíce je tentokráte Rabenbräu bernstein, pivo s příchutí bylin z Lafnitztalu (Burgenland), na můj vkus dost karamelové. Helles Krah, Krah (vlajková loď podniku) je, dle údajů servírky, vařen v Paulaneru. Ještě malá procházka po centru města a plánování dalšího dne.

Krah, Krah

Ranní počasí nevypadá zrovna moc příznivě na pobyt venku, přesto vyrážíme směr Schönbrunn, kde se ještě poslední den konají velikonoční trhy. Bohužel, nic pivního zde není k mání. Jdeme se tedy podívat na císařovy kočáry do výše zmíněného muzea. Výstava je opravdu zajímavá a docela rozsáhlá, část je věnována i císařovně Sisi. Pak už ale směřujeme za cíly pivními. Nedaleko odtud se nachází Beer Store Vienna, místní pivotéka. Chvíli ji sice hledáme, ale snaha je korunována úspěchem.

V pivotéce

Točené pivo Pale Ale z pivovaru Golser (Burgenland) a spousta piv láhvových, zejména z místních malých pivovarů, ale i slušná nabídka odjinud (Belgie, Anglie, Irsko…). Kromě toho kompletní „nářadíčko“ pro domovarníky, včetně surovin (kompletní Bierbrauset za 549 Euro). I na cyklisty zde myslí - fascinoval mne originální kožený set, pivní nosič. Jistě tušíte, že neodcházíme odtud s prázdnou. Musíme se však stavit na ubytování, abychom ulehčili batohům, než se vydáme na další štace.

Abyste na kole netrpěli žízní

Na odpoledne máme naplánovaný Prátr, kde už je sezóna (na rozdíl od loňské návštěvy) v plném proudu. Konečně tak můžeme absolvovat projížďku na Liliputbahn (bohužel, parní lokomotiva táhne vláček asi jen o víkendech) a hlavně navštívit proslulý Schweizerhaus rodiny Kolaříků (dnes již Kolarik). Budvar, jejich vlajkovou loď, si tady pochopitelně nedáváme, Rotes Zwickl z pivovaru Ottakringer je vynikající. Ačkoli je všední den a vcelku brzké odpoledne, zahrádka jen hučí a obsluha kmitá. Sedí se tu moc dobře a pivo láká k další konzumaci, musíme však pokračovat v programu.

U Kolaříků

V průběhu několika let jsme stačili navštívit snad všechny zdejší uváděné minipivovary, některé jsme bohužel už nenašli (např. Brigitabräu), některé ještě stihli před ukončením provozu (Kadlezbräu, resp. jeho restaurace). Nejvzdálenější, ačkoliv založen již 2012, nám ale chyběl dodnes – Roter Hiasl. Leží v okrajové části Vídně, v průmyslové čtvrti, doslova ve stínu městské elektrárny, a cesta k němu byla dost strastiplná – neexistující autobus, který nakonec přece jenom existoval, ale jel úplně odjinud a jednou za půl hodiny.

Roter Hiasl

Na čepu byly tři druhy místních piv - pils, pšenice a alt, ani jedno nás však nenadchlo. Ještě tak ten pils byl celkem slušný, pšenice naprosto bez typické vůně i chuti, alt kyselý. Varna je umístěna mimo lokál, v přístavku na dvoře, dvounádobová, 500 l. Pokud byste se tam někdo chtěl vypravit, zastávka autobusu č. 92B se jmenuje Raffineriestrasse, Biberhaufenweg. Den končíme v oblíbeném Lichtenthalerbräu s Belgisch blond a Strong Dark Ale a vracíme se domů až v noci. Bohužel, tentokráte musíme z časových důvodů vynechat námi též oblíbené „hvězdičky“- Siebensternbräu, ačkoli bydlíme téměř na dohled.

Lichtenthaler Bräu

Poslední den návštěvy ještě jdeme na skok do starého města a popijeme výborná piva Weizen s Cascade a Slipper Pale Ale v pivovaru 1516. Na úplný závěr pak poobědváme v Salm Bräu, a oběd zapíjíme jejich stálicemi Weizen a Märzen. Na čepu je rovněž vynikající speciál Osterbock (16,5°, 6,5% alk.). Seznamujeme se tam i s dalším českým sládkem, působícím zde, panem Hubrtem.

Tak zas za rok a jsme zvědavi, čím nás Vídeň přivítá.

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 5872x] [3. květen 2016]
[Pivo ve světě] [comments: 9] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře