Pátý Hrad

„Minipivovary si našly svoje pevné místo jak v pivovarském oboru, tak u zákazníků. Podílem 1,5% na trhu nijak velké, vlivem na jeho další vývoj významné.“ Tolik ing. Jan Šuráň v úvodním slovu katalogu, vydaného k 5. ročníku Festivalu minipivovarům Pražském hradě.

Připadá mi to trochu jako „nošení dříví do lesa“ psát slova chvály (a jiná se, po vychytání počátečních „much“, psát nedají) na tuto akci. „Hrad“ se za ta léta stal pojmem, který se chválí už jenom samotným názvem sám. Fandové dobrého piva mají tuto červnovou akci zapsánu dlouho dopředu v kalendáři, někteří i plánují podle ní svoji dovolenou. Přiznám se, že i já mezi ně patřím, dokonce jsem v minulosti už odřekla zajímavý zahraniční zájezd, neboť zasahoval do termínu festivalu.

Na Hrad

Návštěvníci všech věkových kategorií, schopných piva pití (kočárky a tu a tam nějaké dítě tvoří doprovod rodičům, možná proto, aby pak tito trefili domů) se rekrutují nejen z Prahy, či celé České republiky. Hlaholí tam slovenština, angličtina, ruština, maďarština, polština a určitě i jinými jazyky hovoří návštěvníci, nejen z Evropy. Zahlédla jsem tentokrát i sládky známých pivovarů slovenských, nedávno oceněných v Bratislavě.

Zahájení

Vzhledem k tomu, že prostor Střelecké cesty na Hradě není nafukovací, ustálil se počet přítomných pivovarů na 66 + 3 zahraniční, tentokrát z Polska. Toť teorie, a jelikož vždy někdo nepřijede a naopak některý pivovar je pozván jako host, berte toto číslo jako orientační. V letošním roce nepřijely původně ohlášené 4 pivovary: Radniční minipivovar Jihlava, Líšeň Brno, Zámecký pivovar Chyše a pražský pivovar U 3 růží (ten to má asi na Hrad nejdál!). Naopak přítomny byly dva létající pivovary – Zemský a Bad Flash. Nejen počet pivovarů, ale i návštěvníků je limitován dle požadavků Správy Pražského hradu. To jsou ale věci dávno známé a většina vstupenek tak rychle mizí prodejem přes internet (375 Kč). Jenom prý asi třetina je dána do volného prodeje (400 Kč).

Na Střelecké cestě

Podle organizátora, Českomoravského svaz minipivovarů, bylo připraveno 132 druhů piva 36 různých stylů z celé republiky. Sama jsem to nepočítala, tak snad tomu tak bylo. Hlavním partnerem festivalu, stejně jako v roce loňském byly Pacovské strojírny, a.s., dodavatelem výčepního zařízení Thermotechnika Bohemia a skla tentokráte firma Rastal. Celá akce byla uvedena a návštěvníci byli představenstvem Svazu minipivovarů uvítáni ve třech jazycích – česky, polsky a anglicky. V průběhu dne pak byly představovány postupně jednotlivé pivovary, čehož se ujal Jirka Bejček Stehlíček.

Představení pivovaru Antoš

Tolik všeobecné informace, pojďme se podívat, jak to v pátek, kdy akci tradičně navštěvuji, vypadalo. Jako obvykle se tvořila fronta u vchodu již notnou dobu před samotným zahájením. Nakonec se však všichni dovnitř dostali a při vstupu obdrželi katalog a degustační sklenici, tentokrát o objemu 1,5 dcl a mohlo se začít ochutnávat. A jaká byla piva? Ochutnali jsme (ve dvou) přes 30 vzorků, přiznám se, že s přibývajícím časem však evidence poněkud vázla, takže konečné číslo si netroufnu tvrdit. Musím ovšem říci, že poprvé v historii „Hradu“ jsem tolik špatných piv jako letos, zde nezažila.

Katalog a degustační sklo

Tento můj názor podpořila i většina mých kolegů, se kterými jsme navzájem piva konzultovali. A to jsem se některým, již z minulosti svými pivy nechvalně známými, vyhnula. Kdo z kolegů ne, potvrdil pak tuto smutnou pravdu. Druhou šanci, bohužel promarněnou, dostali Karlovský pivovar Pod pralesem (i když od brněnského festivalu se přece jenom trochu zlepšili), či Tišnov. U posledně jmenovaného je s podivem, že vydávají čepované pivo za své a tvrdili to i organizátorům, byť se pak na místě přiznali, že teprve montují technologii. „Belgičan“ z Pacova měl s opravdovou „Belgií“ společný jen ten název, nepoživatelný mok skončil „v kanále“. Taktéž polotmavá 10° ze Štiřína, či 12° z pivovaru Groll.

Diskuse nad pivem

Piva pražských pivovarů a těch běžně dostupných, např. v aliančních hospodách, či piva známá, jsme vynechali. Výjimkou byla 14° Red Weizen od Medvídků, lahodné to pivko. Výborná piva přivezli polští pivovarníci, ze šesti nabízených (ty nejsilnější jsem vynechala) jsem ochutnala 4 a opravdu byla výborná. Snad nelépe mi zachutnala 11,5° wittbier King of the Summer z pivovaru Pinta. Zájem o polská piva byl značný, u jejich stánků se tvořily od samého začátku fronty.

Polská sekce

Nelze vyjmenovat všechna ochutnaná piva, stálice jsou prostě stálice, ty člověk vždy rád popije a ví, že se nezklame (jen tak namátkou - Ctiněves, Vimperk, Faltus, Krušnohor, Zichovec, Hendrych … a další). Se zajímavým pokusem přišel pivovar Hostomice, uvařil světlý ležák ve dvou variantách použitého sladu – benešovského a rajhradského. Mně osobně víc chutnal ten druhý jmenovaný, i když prý převažovali fandové toho prvního. Každý má ovšem chutě jiné. Antoš čepoval svůj nový ležák - 12° Miláček, dobře pitelné pivo, pivovar Koníček též přišel s novinkou – Vyřehtanou 11°. Pivo vařené ze dvou žateckých a třech amerických chmelů. Také bych si dovedla představit u něj strávit letní večer.

Páteční pohoda

Ze svrchně kvašených pak mne zaujala (kromě konkrétně výše jmenovaných) 12° Pale Ale Vladěnka z pivovaru Chotoviny, pojmenovaná prý podle dcery pana sládka.

Odcházeli jsme z Hradu v pátek asi hodinu před závěrečnou, spokojeni s organizací (za špatná piva organizátor vinu nenese) a tentokrát i s počasím, které bylo tak akorát na popíjení a ne uškvaření. Lidí samozřejmě s pokročilou dobou přibývalo, ale taková tlačenice, jako v loňském roce, mi nepřipadala. Tak „ať žije Hrad 2017!“

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 4701x] [13. červen 2016]
[Pivní slavnosti] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře