Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Jak to bylo s Kokešem?


Jak to bylo s Kokešem?

Jak to bylo s Kokešem? [p1284]

Vždy, když se mě někdo zeptá, z jakého důvodu jsem se rozhodl vařit pivo, vzpomenu si na tu osudovou chvíli, kdy jsem se rozhodoval o své budoucnosti nad knihou popisující podmínky a nabídky středních škol. Jako člověk milující sladkosti a cukrovinky všeho druhu jsem měl vcelku jasnou volbu - bude ze mě cukrář. Vyhledal jsem tedy průmyslovou školu, kde byla nabídka tohoto oboru a tím se začala odvíjet má pivovarnická nit osudu. Snad Božím řízením či shodou okolností byl obor "cukr a cukrovinky" v nabídce Střední průmyslové školy potravinářských technologií v Praze v Podskalské ulici.

Budova pivovárku
Budova pivovárku

Nalistoval jsem tedy stránku, kde bylo popsáno, co musím splnit, abych byl přijat a jak se nadále uplatním v dalším životě. A jak tak koukám na mnou vybraný obor, sklouzne mi zrak na stránku vedlejší, kde se na stejné škole píše o pivu, vínu a dalších kvasných procesech. Chvíli dumám, porovnávám požadavky a jak už to bývá ve věku jankovitém, radím se se svým tátou. Slovo dalo slovo a bylo rozhodnuto, bude ze mě "studovaný sládek" (takto mě dnes můj táta tituluje, mimochodem v současnosti už je "přezkoušený podsládek").

Tak se tedy stalo, že jsem se začal zabývat výrobou, a samo sebou i hojnou degustací, především piva. První várku jsem ještě se svými spolužáky vařil v rámci výuky a nutno poznamenat, že se vcelku podařila, alespoň dle pana profesora Kozy, se kterým jsme naši várku velmi úspěšně ochutnávali.

Pojďte dál...
Pojďte dál...

Po ukončení studia se má pivovarská kariéra spojila s jedním nejmenovaným pivovarem v Praze. I přes takovéto pouto jsem vždy toužil vařit pivo vlastní a to jsem také jako jeden z mnoha domovařičů dělal. Párkrát do roka jsem s tátou strávil nesčetné hodiny u dvacetilitrového hrnce a mořil se se scezováním a následně sledoval kvašení a modlil se, aby mi přálo počasí a byla dost zima, ale ne zase moc veliká, zkrátka, aby se vše povedlo a dalo se to alespoň pít. V konečné fázi jsme měli pár piv a to jsme se ještě museli podělit s přáteli a kamarády. Strašná dřina a skoro žádné potěšení z konečného produktu. Tak nastala fáze zvyšování kapacity a produkce domovaření.

...tak jdeme
...tak jdeme

Když se nám podařilo sehnat stopadesátilitrové hrnce na vaření, měli jsme ohromnou radost z množství, které si uvaříme. Nastalo však období shánění a výroby dalších součástí technologie potřebné k uvaření takového objemu a hlavně zajištění kvality našeho piva. Sehnali jsme pětisetlitrový tank a kvasnou nádobu a bylo jasné, že i varna se bude muset zvětšit. Další otázkou převzatou od klasika bylo "kam s ním?", kam náš pivovárek umístíme, přeci jen už to nejsou žádné kastroly a někde se musí usadit i tanky a chlazení a další a další věci, které k tomu všemu patří.

Pivovarská kuchyně
Pivovarská kuchyně

Tady do našeho společného koníčku vstupuje táta, který jako veliký pivní nadšenec nevynechal téměř jedinou várku za celou dlouhou dobu našeho vývoje a rozhodl o umístění v chalupě v Kamenici nad Lipou.

Jelikož se v tomto malebném městečku na rozmezí Vysočiny a Jihočeského kraje, posazeném na trati úzkokolejné dráhy vařilo pivo ještě v padesátých letech minulého století, nebylo pochyb, že máme na co navazovat nebo se od čeho odpíchnout. A tím se dostáváme k samotnému jádru a konci našeho povídání o, jak já s oblibou říkám, "pidi - pivovaru" Kokeš.

Dej Bůh štěstí!
Dej Bůh štěstí!

V současné době vaříme cca 350 litrů na várku. Vaříme tři druhy piva: Ležící Kokeš – světlý ležák, Zlatý Kokeš – polotmavý speciál a Rubínový Kokeš – tmavý speciál. Veškerá naše piva jsou vařena s láskou a poctivou prací, jsou nepasterovaná a nefiltrovaná. Obsahují pouze ječné slady, jsou spodně kvašená a dle konzumentů vynikající. Charakter našich piv je v poctivém přístupu, se kterým vaříme každou jednotlivou várku. V ručním míchání, které zajišťuje ten správný podíl lidské práce na tomto moku. V přímém otopu rmutovacího a varného kotle a v pramenité vodě z vlastního zdroje, která v podzemí protéká kolem zbytků stříbrných rud a která společně se třemi druhy chmele vytváří a korunuje výsledné dílo.

Ležící Kokeš
Ležící Kokeš

Jsme hrdí na to, že jsme vrátili vaření piva do Kamenice nad Lipou a ještě více nás těší, že jsou na to hrdi místní obyvatelé, kteří postupně objevují náš nenápadný pidipivovárek a zavítají k nám pro hlt osvěžujícího a lahodného piva. Věřím, že i mnozí z vás, kteří nemáte to štěstí, že jste z Kamenice nad Lipou, navštívíte tento malebný kraj a sejdeme se u nás na žejdlíku.

Srdečně zve "studovaný sládek" Tomáš Kokeš Kopačka, autor tohoto článku



[Pivní.info] [Zobrazeno 6609x] [3. únor 2014]
[Chyba 404 - Nenalezeno] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Enzila

středa, 5. únor 2014
19:31

Jojo, Kokeš je fajn, nejvíc můžu ten rubínový ;).


napsal(a): Enzila (enzil(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Dwarf

pondělí, 3. únor 2014
19:05

Dwarf

již jsem měl tu čest :-) a klidně bych si to někdy zopakoval ;)


ICQ: 131508397

napsal(a): Dwarf [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI