Nepřetržitě už více než pět set let se v Praze vaří domácí pivo. Týdeník Sedmička přináší stručného průvodce sedmi pražskými minipivovary.

Spojení dobrého jídla s dobrým pivem. Vlastním. To nabízí stále více minipivovarů. Lidé si v nich mohou dát různě kořeněná a speciálně kvašená piva doplňující tradiční nabídku.

Domácí pivo se v Praze vaří od roku 1499 U Fleků. Je jediným pivovarem ve střední Evropě, kde zlatavý mok vaří nepřetržitě přes pět set let. Další domácí pivovary začaly v metropoli vznikat po roce 1989.

1) Pivovarský dům Praha

Do povědomí Pražanů vstoupil na konci minulého tisíciletí experimenty, jako je kávové či višňové pivo. Češi si ale potrpí na klasiku, proto je hitem klasický domácí světlý a tmavý ležák Štěpán. Půllitr za osmatřicet korun. Specialitou je pečené vepřové koleno. Podle spolumajitele Aleše Dočkala na něj jezdí lidé až z Bavorska. V Karlíně byla nedávno otevřená pobočka - Pivovarský klub.

Lípová 15, P-2, tel. 296 216 666, www.gastroinfo.cz/pivodum. Otevřeno 11.00–23.30.

2) U Bulovky Richter Pub

Že v této napohled normální hospodě vaří pivo, prozrazuje vůně chmelu. Speciály tvoří hlavně německé typy, tedy hutné moky. Majitel a sládek František Richter, Čech z Hamburku, léta vařil pivo pro krajany v prádelním hrnci. „Chci pokračovat v tradici vyhlášeného českého pohostinství a najít lék pro hosty znechucené tím, jak k pohostinství přistupuje konkurence,“ říká Richter. Součástí podniku jsou dvě měděné varny, jídla doplňují pivní speciály, které stojí kolem devětadvaceti korun za půllitr.

Bulovka 17, P-8, tel. 284 840 650, www.pivovarubulovky.cz. Otevřeno 11.00-24.00, so 12.00-24.00, ne zavřeno.

3) Klášterní pivovar Strahov

Je prvním místem v Česku, kde se vařilo pivo, a to kolem roku 1400. Nebyl to ale klasický pivovar. Tím se stal až po velké rekonstrukci v roce 2001. Zároveň s ním přišlo na svět i čtrnáctistupňové pivo Sv. Norbert, které dnes doplňuje také třinácti a osmnáctistupňové. V pivnici se mohou hosté zeptat přímo sládka na výrobu tamního piva. Celoročně točená piva Sv. Norbert jantarový (13°) a Sv. Norbert tmavý (14°) stojí devětapadesát korun za čtyři decilitry, respektive půllitr.

Strahovské nádvoří 301, P-1, tel. 233 353 155, www.klasterni-pivovar.cz. Otevřeno 10.00-23.00.

4) První novoměstský restaurační pivovar

Díky tradici si vysloužil přezdívku Největší pivnice v Praze. Jde o rozlehlý minipivovar tvořený labyrintem místností se stylovými interiéry v různých stavebních slozích. Rozprostírá se ve dvou podlažích. „Pokladem“ je Novoměstský tmavý a světlý kvasnicový, nefiltrovaný ležák vařený přímo před očima návštěvníků. Za půllitr zaplatí osmatřicet korun. K jídlu si mohou dát vyhlášené pečené koleno. Partičce pivařů přijde k desetilitrovému soudku přímo na stůl nebo k menšímu dvoulitrovému Pivnímu válci zřejmě vhod předem objednané selátko či pečená husa.

Vodičkova 20, P-1, tel. 222 232 448, www.npivovar.cz. Otevřeno 8.00-23.30, so 11.30-23.30, ne 12.00-22.00.

5) Minipivovar U Fleků

Kromě roku vzniku, 1499, je dalším významným datem nejznámějšího a nejdéle provozovaného českého pivovaru letopočet 1843. To začali U Fleků vařit po bavorském způsobu Flekovský tmavý 13° ležák (čtyři decilitry stojí devětapadesát korun). Kuchyně je staročeská, k pivu je ideální Flekovská bašta: čtvrtka kachny, vepřová plec a klobása.

Křemencova 11, P-1, tel. 224 934 019, www.ufleku.cz. Otevřeno 9.00-23.00.

6) Minipivovar U Medvídků

Návštěvníci pivovaru v místech původní sladovny si mohou prohlédnout otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy či ruční plničku na lahve s patentním uzávěrem. Pravidelně tam vaří 13° polotmavý ležák Oldgott (půllitr za padesát korun) a jednou měsíčně X-BEER 33 (dva decilitry za osmašedesát korun) – nejsilnější pivo na světě podle výše stupňovitosti. V nabídce jídel je tradiční česká kuchyně a pivní speciality.

Na Perštýně 7, P-1, tel. 224 211 916, www.umedvidku.cz. Otevřeno 11.30–23.00.

7) Sousedský pivovar U Bansethů

Do jednoho z nejmladších pražských minipivovarů chodí hosté od roku 2007. Tamní specialitou je dvanáctistupňový polotmavý ležák Bašta (půllitr za třicet korun). Sládek ho podle majitele Vladimíra Bašty vaří dvourmutovým postupem, který dodává pivu při použití plzeňského, karamelového a mnichovského sladu plnou, příjemně nahořklou chuť. Zvláštností pivovaru je „výčep do lokálu“, kdy je personál součástí dění v hospodě. K jídlu je většinou staročeská klasika ze sousední restaurace U Bansethů, jehož součástí minipivovar je.

Táborská 389/49, P-4, tel. 261 222 530, www.ubansethu.cz. Otevřeno 11.00-24.00, so, ne 15.00-24.00.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Michal Pavec

Pivní speciály malých výrobců mají v metropoli stále více příznivců

Pivařům v Praze a okolí dlouho nebylo lépe. Přestávají totiž být odkázáni na nabídku velkých pivovarských společností, z jejichž kádí putuje do hostinců a restaurací pár standardních značek. Trendem poslední doby jsou malé pivovary, které pivní labužníky lákají na svá speciální piva.

V hlavním městě a nejbližším okolí je v současnosti deset malých pivovarů s vlastní restaurací. Jejich boom dobře ilustruje Sousedský pivovar u Bansethů v Nuslích, jeden z nejmladších. Ten si majitel založil předloni, protože ho neuspokojovala nabídka velkých pivovarů. „Za tu dobu se k nám naučila chodit spousta lidí, spotřeba nám roste každý měsíc,“ řekl sládek pivovaru Jan Kroužek. Lidé chtějí pestrost a malé pivní domy jsou na ní založeny. Každý rok produkují velké množství speciálních značek. Někde pět, jinde klidně třikrát tolik. „Snažím se dělat každých pár týdnů nějaké nové pivo, za rok jich vyrobíme asi 16 druhů,“ vyčíslil sládek Pivovarského dvora v Chýni u Prahy Tomáš Mikulica. Ani na jeho rostoucí spotřebě se ekonomická krize vůbec neprojevila. Momentálně malým producentům piva trubkami protékají letní speciály. Sládci se shodují na jednom: k období prázdnin patří pšenice. „Pšeničné pivo se k létu hodí, v teplém počasí je osvěžující díky své nakyslé ovocné chuti,“ popsal důvod obliby pšeničných piv Kroužek. Sezonní pšeničná piva můžete ochutnat jak u Bansethů a v Chýni, tak například v restauracích Klášterního pivovaru Strahov či v Pivovaru u Bulovky.

Pět kopřivových? Sotva

Jiným směrem zaměřili svoje snažení v Pivovarském domě v centru Prahy. Tady nabízejí hostům kromě pšeničného piva a dalších speciálů také velké množství piv s ovocnou příchutí, od banánového přes višňové až po borůvkové pivo.

„Přivedli jsme tahle piva na náš trh, lidé je rádi ochutnávají, denně jich však od každého druhu vytočíme jen několik litrů,“ řekl spolumajitel pivovaru Václav Potěšil. „Že někdo vypije třeba pět kopřivových piv, to je velká výjimka,“ dodal.

Ochucená piva se však ve většině malých pivovarů nechytla. Někteří sládci je považují pouze za lákadlo na zahraniční turisty, lokálním pivařům by je nenabízeli. „Když je pivovar směřován na zahraniční klientelu, tak prosím, ale já taková piva nedělám, většinu našich zákazníků tvoří lidi z Prahy a okolí. Ochucené pivo je tak na jedno ochutnání,“ tvrdil sládek Mikulica z Chýně.

Dodávají i na Žižkov

Zatímco některé z pražských minipivovarů fungují tradičně pouze jako dodavatelé piv do své přilehlé restaurace, jiné zásobují svými speciály i některé z podniků mimo svou lokalitu. Postupný nárůst těchto hostinců svědčí o tom, že netradiční piva opravdu táhnou. „Nejdřív jsme vyráběli jen pro sebe, teď již dodáváme do restaurací v Nuslích a na Žižkově, tam lidi chodí na piva z malých pivovarů čím dál víc,“ řekl Mikulica. A kdo by chtěl všechny malé pivovary navštívit a ochutnat rozdíly jejich piv, může si koupit speciální pivní mapu.

***

* Malé pivovary: Klášterní pivovar Strahov, Novoměstský pivovar, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pražský most U Valšů, Sousedský pivovar u Bansethů, U Bezoušků Průhonice, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec

Na Strahově mohou fajnšmekři ochutnat 20stupňový tmavý speciál, v Nuslích tmavé medové a v Pivovarském domě vanilkové s rohlíčkem.

Před Vánocemi obecně stoupá výstav piva ve všech pivovarech a společně s ním se zvyšuje chuť lidí více experimentovat a dopřát si něco výjimečného, co nemohou po zbytek roku ochutnat. Takoví lidé vyhledávají vánoční piva.

„Zákazníci si na vánoční pivo již zvykli a sami ho vyžadují,“ říká Zuzana Sklenářová z Klášterního pivovaru na Strahově.

„Speciální vánoční pivo Svatý Norbert nabízíme již pátým rokem a stalo se již tak oblíbeným, že na něj před Vánocemi chodí i hosté, kteří k nám obvykle nezavítají,“ pokračuje Sklenářová. Na Strahově tak od 4. prosince mohou návštěvníci ochutnat speciální tmavé 20stupňové pivo.

Vánoční koření i med

Příchod vánočních piv je v pivařsky vyspělých státech vždy velikou událostí. Na Vánoce se připravují piva silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. V pivovaru U Bulovky se od začátku prosince čepují hned dvě polotmavá 17stupňová piva s jemnou příchutí vánočního koření a bylinek, například skořice.

V pivovaru U Bansethů v Nuslích uvařil sládek Jan Kroužek polotmavé 15º a tmavé medové pivo. „Na rozdíl od našich běžných piv, při jejichž vaření se používá směs chmelů, jsem na výrobu vánočního piva použil výhradně speciální poloraný červeňák ze Žatecka,“ popisuje své pivo Kroužek.

Uvaří vanilkové i tokajské

V Pivovarském domě v Ječné ulici uvařili již tradiční vanilkové pivo, které se podává s vanilkovým rohlíčkem. „Po zkušenostech z minulých let jsme nechali upéct více než tři tisíce vanilkových rohlíčků,“ říká spolumajitel Pivovarského domu Václav Potěšil.

„Letošní premiérou bude výjimečné tokajské pivo, vyrobené z tokajské esence a akátového medu,“ pokračuje Potěšil. Neobvyklá piva se tady točí od 1. prosince až do konce adventu.

V sesterském Pivovarském klubu v Karlíně se kromě vanilkového ležáku budou v předvánoční době čepovat i speciální vánoční piva z dalších tuzemských i zahraničních pivovarů, například 17stupňový Opat z Broumova, 18stupňový Bakalář z Rakovníka nebo Delirium Christmas z Belgie.

Pražské minipivovary lákají hlavně rozmanitostí chutí

Česká republika je šampionem ve spotřebě piva na počet obyvatel a Pražané netvoří výjimku. Konce socialistického hospodaření se v metropoli dočkaly tři velké a jeden restaurační pivovar.

Z těch velkých pivovarů přečkal do dnešní doby jen jeden, pivovar Staropramen na Smíchově. Zde se dnes vyrábějí i piva dříve vařená v pivovarech Braník a Měšťan v Holešovicích.

Lidé chtějí rozmanitost

Na rozdíl od velkých průmyslových pivovarů, jejichž počet se po razantním úbytku v první polovině 90. let ustálil až před několika lety, roste již více než 15 let počet restauračních mikropivovarů.

Dříve jediný restaurační mikropivovar v Praze i v celém tehdejším Československu U Fleků doplnilo v metropoli dalších osm pivovárků. Těm ještě sekundují minipivovary těsně za hranicí Prahy v Chýni a v Průhonicích.

„Lidé žádají větší rozmanitost a kvalitu, a proto roste počet malých pivovarů,“ říká Václav Potěšil z Pivovarského domu v Ječné ulici, kde je stabilně na čepu osm druhů piva a každý měsíc ještě další speciál.

„Malé restaurační pivovary navíc zaručují čerstvost piva, které netrpí převozem a většinou je na pípu vedeno přímo z ležáckých tanků,“ pokračuje Potěšil.

Sládkové mohou často měnit chutě

Kromě Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník při České zemědělské univerzitě v Suchdole, který slouží hlavně k výuce studentů, ostatní minipivovary vznikly jako zajímavé zpestření na gastronomickém trhu. Nabídka vlastního specifického piva, které nemůžete ochutnat nikde jinde, láká do restauračních pivovarů turisty i stálé zákazníky.

Samozřejmě i minipivovary se mezi sebou liší, ať již rozmanitostí sortimentu nebo nabídkou restaurace. Některé metropolitní mikropivovary jsou zaměřeny hlavně na zahraniční klientelu, většinu ale navštěvují pravidelní tuzemští zákazníci. Aby si je sládkové udrželi, často mění sortiment vařených piv a vaří piva příležitostná, například vánoční a velikonoční.

Ženy experimentují raději

Specifickou skupinou zákazníků jsou ženy, které navštěvují mikropivovary stále častěji. Preferují však sladší piva s příchutí nebo piva pšeničná. „Ženy mají také mnohem větší chuť k experimentům,“ říká Potěšil a dodává: „Počet pražských minipivovarů určitě není konečný,“ tvrdí.

Historie zlatého moku je stará jako město samo

První písemná zmínka o vaření piva v Praze a v celém státu pochází z roku 1088, ale pivo se vařilo již dříve. K vaření se využívaly různé druhy obilí a divoce rostoucí chmel.

Cechovní řád

Pivo bylo považováno za základní potravinu a jako takové se vařilo skoro v každém měšťanském domě.

Panovníci i šlechta brzy pochopili finanční potenciál vaření piva a právo vařit pivo bylo nadále udělováno. Měšťané, kteří toto právo získali, pak vyráběli piva více, než spotřebovali, a proto ho začali prodávat. Tak vznikaly první pivnice.

Roku 1407 vznikl Pražský sladovnický cechovní řád, do něhož od druhé poloviny 15. století museli povinně vstupovat všichni měšťané s právem várečným a podřizovat se tak určité regulaci.

Různé časy, různá kvalita

Později začaly měšťanským pivovarům konkurovat šlechtické a církevní pivovary, které měly jistotu odběratelů v poddaných, povinně odebírajících pánovo pivo.

Kvalita, chuť a vzhled pražských piv byly v minulosti různé, často se stávaly terčem sarkastických stížností, například z pera Bohuslava Balbína. Situace se však nelišila od ostatních českých měst.

Zlaté časy devatenáctého století

Desítky malých pivovárků začaly ve druhé polovině 19. století doplňovat a postupně nahrazovat nově vznikající průmyslové pivovary.

Malým pivovarům v mnoha případech zlomily vaz potíže v průběhu obou světových válek a za ekonomické krize. Další pak zanikly za komunistické éry.

Z pivovarů jsou luxusní byty

Cenné technické stavby bývalých pivovarů posléze chátraly, v lepším případě byly využity jako skladiště. Až po revoluci pochopili mnozí developeři výjimečnost těchto staveb, a tak jsou dnes mnohé přestavovány na exkluzivní lofty, byty a kanceláře.

Příkladem může být areál pivovaru v Holešovicích a podobný osud možná potká i dnes už bývalý branický pivovar.

Video zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Piroch

Chuť banánová, višňová, kávová, borůvková, mandlová... Ne, nepostáváme se nad vaničkami se zmrzlinou v dobře zásobené cukrárně, ale čteme si položky v dosavadním sortimentu ochucených piv v Pivovarském domě v Ječné ulici v Praze.

Také chuť kopřivová, limetková, eukalyptová, pivní sekt. I barvou se tyto pivní kuriozity liší od místního klasického světlého a tmavého ležáku - a lákají hlavně dámy.

Věci se skutečně dávají do pohybu. Jinak bychom asi v metropoli nenarazili na X-Beer 33 z minipivovaru U Medvídků, tuzemský příspěvek do spontánní soutěže všetečných sládků o nejsilnější pivo na světě.

Marně bychom hledali třeba pšeničné pivo vařené podle starobavorského receptu a kvašené pomocí bavorských svrchních kvasnic v libeňském Richtrově Pivovaru u Bulovky.

Ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně.

Na vzniku českého pivního konzervatismu se paradoxně podepsal i proslavený sládek František Ondřej Poupě (1753-1805), významný pivovarský reformátor a inovátor.

Do vaření piva zavedl vědecké postupy (naučil například sládky používat teploměr) a jeho zásluhou se pověst českého pivovarnictví rozlétla po světě.

Nicméně jeho zásada vtělená do okřídlené věty "ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně" natolik podpořila dominantní postavení ječného sladu, že ostatní suroviny byly na téměř dvě století z českého pivovarnictví až na výjimky vytlačeny.

A tak pšeničná piva, v některých zemích poměrně běžná, začali pivní hledači vychutnávat ze štíhlých kónických sklenic teprve v posledním desetiletí.

Pivovarský dům v Ječné ulici vaří pšeničný kvasnicový ležák, na točené pšeničné z Březnice lze příležitostně narazit například v Pivní galerii v Holešovicích. Z šesté pípy Pivovarského klubu v Karlíně teče každodenně pšeničný speciál z Pivovaru Náchod.

Stranou nezůstává ani žito

Z žita uvařil Pivovarský dům specialitu před dvěma lety. A koňům "ujídáme" z pytle třeba díky podílu nesladovaného ovsa v English Pale Ale, polotmavé novince Pivovaru Náchod, jež je k mání dokonce i v pražských supermarketech.

Co se zahraničních pivních značek týče, ty po dlouhá desetiletí v nabídce zcela chyběly. Že se situace mění, pozná i nezainteresovaný člověk při pohledu na vývěsní štíty značného počtu běžných restaurací.

Avšak kromě tmavého stoutu Guinness, vehementně šířeného irskými národními "pivozvěsty" takřka po celém světě, jde většinou opět o pivo plzeňského typu.

Jinak je tomu v pražských specializovaných podnicích a obchodech. Vedle nejrozšířenějších českých značek nabízejí v lahvích či soudcích nejen kompletní sortiment piva z tuzemských malých a středních pivovarů, ale milovníky rozmanitých stylů a chutí piva potěší i desítkami pivních rarit ze zahraničí.

Mnozí místní konzumenti chmeloviny by neobvyklou chuť těchto zahraničních specialit stěží ocenili. Znalců ale přibývá, a tak se před měsícem v karlínském Pivovarském klubu například zásilka lahvového "uzeného" piva z německého Bamberku nestačila ohřát v regálu, případně orosit v chladicím boxu. A je to přitom pivo velice svérázné příchuti, kterou mu dodává slad sušený v kouři bukového dřeva.

"V naší hospodě točí dva druhy piva. Desítku... a ta buď je, nebo není". Tento sarkasmus koloval v českých zemích počátkem osmdesátých let. Spolu s řadou anekdot a bonmotů odrážejících dobový marasmus přestal být aktuální.

Nabídka pivních lákadel rok od roku košatí, což vede mnohé k poznání, že české pivo dovede být výtečné, ale není na světě samo. (Gurmán)

Nabídku sedmi pražských minipivovarů obohatí v příštím roce nový přírůstek. V podzemí rekonstruovaného domu U Zlatého anděla v Celetné ulici vyrůstá malý pivovar. Po šesti stech letech se tak na původní místo pivovaru opět vrací sladovnické řemeslo.

Pivovar by měl ročně uvařit více než 400 hektolitrů piva "Bude to český typ piva," potvrdil Sebastian Pawlowski, majitel společnosti Copa Group, která historický dům U Zlatého anděla rekonstruuje. V současné době dodělávají stavebníci poslední úpravy historického sklepení.

"Sklepy v této části jsou dosti stísněné. Teď čekáme, až stavebníci dokončí obklady a uvidíme, jak velké tanky se nám tam podaří vtlačit," uvažuje Pavel Vojta ze společnosti B-Kontakt, která vybavovala pivovarnickým zařízením například minipivovar Strahovského kláštera nebo Richter Pub u nemocnice Bulovka.

Ve varně se podle Vojty bude vařit kvasnicové pivo. "Dá se předpokládat, že se bude vařit pivo nefiltrované, tak jak je to u minipivovarů běžné. Z padesáti podniků, které jsou v republice, jen jediný pivo filtruje," vysvětlil Vojta. Kvasnicové pivo doplní nabídka známých značek předních českých i zahraničních pivovarů.

Novinkou, která nemá v Praze zatím obdoby, je takzvaný samočepovací stůl. Tedy stůl s pípou uprostřed, kde si bude moci host načepovat vlastní půllitr podle libosti.

"Host nejdříve složí určitý obnos za žádané množství piva a pak už se bude moct obsluhovat sám," vysvětlil Petr Bělovský z Copa Group.

"Rozhodně to bude exkluzivní pivo v exkluzivním prostředí. Hosté musí počítat s tím, že si za pivo připlatí," podotýká Vojta.

Jak bude nové pivo chutnat, nedokážou zatím odhadnout ani majitelé. "Budeme se snažit nabídnout nějakou originalitu, ale takovou, která bude respektovat tradice českého pivovarnictví. Budeme vařit jen z klasických surovin - slad, voda, chmel, kvasnice. Ostatní bude know-how sládka," sdělil Pavel Vojta. Nové pivo se v Celetné začne vařit na jaře příštího roku. (iDnes)

V zásobě má spoustu vyzkoušených pivních receptur, které ještě moc lidí neochutnalo. A v souvislosti s touto firmou se stále dokola musí omílat jedno a to samé slovo, však ho má i v názvu - společnost Pivo Praha, která je členem Českého svazu pivovarů a sladoven a mimo jiné se zabývá výstavbou malých pivovarů. "V Praze zatím můžeme budování malých pivovarů doporučit, protože zde žije hodně obyvatel. Z našich studií nám vyšlo, že se tento projekt vyplatí v centrech měst nad třicet tisíc obyvatel. Podle mne Praha uživí tak deset malých pivovárků," říká Václav Potěšil, spolumajitel této společnosti. Ve městě a blízkém okolí zatím přitom roztáčí pípy pouze polovina tohoto počtu. Lidé chodí popít do Pivovarského domu v Ječné ulici, do pivovaru U Fleků, pivovaru na Strahově, Novoměstského pivovaru ve Vodičkově ulici či pivovaru U Bezoušků v Průhonicích. Jeden se dokončuje i na Bulovce. Na dvou se firma Pivo Praha "podepsala". "Jsme vlastníkem Pivovarského domu a projektovali jsme a uváděli do života i minipivovar U Bezoušků," podotýká muž ze společnosti, kterou založili pracovníci s dvacetiletou praxí v pivovarech. Jaký je postup, pokud by někdo chtěl v metropoli založit pivovar, který by vyráběl třeba zlatavý mok s vlastním jménem na etiketě nebo sklenici? "Dodáváme celou technologii včetně receptury. Přesto si to nakonec zájemci často rozmyslí," říká Václav Potěšil ze zkušenosti. Jestliže se vezme v úvahu cena zařízení minipivovaru a prodejní cena piva, vychází podle něj cenově výhodněji nechat si pivo dovážet od velkých dodavatelů. "Zájemce ale většinou nevezme v úvahu faktor, že mu vlastní pivovar přitáhne kvůli jedinečnosti daleko více hostů než hospoda," tvrdí dvaačtyřicetiletý muž, který dříve pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale dělal třeba i sládka ve Slovinsku. "Pivních nápadů" podle něj mají ve firmě celou řadu. "Když se něco vylíhne v hlavě, tak to zkusíme uvařit a máme to v záloze," směje se. Vznikne brzy v Praze nový pivovárek? "Ano, už v příštím roce, ale zatím je to tajemství," dodává. (MF Dnes)