Na popis privatizace ústeckých pivovarů by nestačila kniha, vzpomíná manažer

Společnost Drinks Union v loňském roce prohloubila ztrátu na 286 milionů korun. V předchozím účetním období, které trvalo od 1. října 2006 do 31. prosince 2007, ztráta činila 63,6 milionu korun. Informace vyplývají z pozvánky společnosti na valnou hromadu, která proběhne 18. června v sídle společnosti v Ústí nad Labem.

Společnost v loňském roce také snížila výnosy na 1,386 miliardy korun, což oproti předchozímu účetnímu období představuje pokles o 29,7 procenta. Tehdy činily výnosy 1,971 miliardy korun.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: Web Reporter.cz | Autor: ČIA

Pivovarská skupina Drinks Union v účetním období, které trvalo od října 2006 do konce prosince 2007, dosáhla tržeb v hodnotě 1,761 miliardy korun. V tomto období společnost vykázala ztrátu ve výši 51,8 milionu korun. V důsledku fúze jednotlivých pivovarů nelze porovnávat výsledky Drinks Union s předešlým obdobím. V letošním roce očekává skupina kladný výsledek ve výši přibližně 20 milionů korun. Informace vyplývají z výroční zprávy společnosti.

V uplynulém účetním období společnost investovala celkem 86,8 milionu korun. Do budoucna plánuje Drinks Union odprodat dceřiné společnosti Granette a Zlatopramen Polska.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je společnost Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: WebReporter.cz

Když se dostala na svět oficiální informace, že Zimní stadion v Mladé Boleslavi neponese v této sezoně název “Zlatopramen Aréna“, bylo to nečekaná zpráva pro všechny. Nejen pro fanoušky. “I pro nás to bylo velké překvapení. Do poslední chvíle jsme byli ujišťováni, že společnost Drinks Union (vlastnící Zlatopramen) má zájem o další spolupráci,“ řekl Michal Koliáš (na snímku), ředitel společnosti BK Mladá Boleslav.

Ačkoliv byla se společností Drinks Union před dvěma roky podepsána tříletá smlouva, částečně muselo vedení řešit název mladoboleslavské arény už po vyhrané baráži o O2 extraligu. “Ze smlouvy pro nás vyplývaly určité povinnosti, reklamní plnění a další věci. Vzhledem k tomu, že jsme ale postoupili do extraligy a jedním z hlavních partnerů O2 ELH je Budvar, nebyli jsme schopní plnit některé body ze vzájemné smlouvy,“ přiznal Michal Koliáš.

“Okamžitě po postupu jsme vstoupili do jednání s Drinks Union, abychom se přesvědčili o tom, že to nebude problém a budeme moci dále pokračovat ve spolupráci. Šlo o to, že by tu nesmělo být jejich pivo a reklamy značky Zlatopramen uvnitř arény, ale název by dále zůstal. Byli jsme ujištěni druhou stranou: “Ano, máme o to zájem.“ Proběhlo i několik jednání,“ pokračoval ředitel společnosti.

Jak už to ale občas bývá, vyskytl se problém. “Přibližně 14 dní před zahájením sezony se měl podepsat dodatek smlouvy, který souvisel s postupem do O2 extraligy. V tom momentu nám zástupci Zlatopramenu oznámili, že se vstupem nového vlastníka do firmy, Heinekenem, došlo ke změně, nemůžou dodatek podepsat a tím pádem od smlouvy odstupují,“ líčil Michal Koliáš.

“Bylo to pro nás překvapení. Žili jsme v domnění a byli jsme ujišťováni, že Heineken o všem ví a také z jeho strany je zájem o naší arénu. Vždyť i jednání se v tomto duchu nesla. Bohužel tomu tak asi nebylo a těsně před začátkem sezony došlo k takovéhle situaci,“ dále řekl.

“Pro nás to znamenalo zásah do rozpočtu a museli jsme vzniklý problém řešit. Naštěstí jsme se domluvili se společností Metrostav, která projevila zájem o to, aby naše aréna nesla její jméno. Podepsali jsme smlouvu na tuto sezonu,“ uzavřel Michal Koliáš, ředitel společnosti BK Mladá Boleslav.

Zdroj: BK Boleslav.cz

řicet druhů piv z produkce ústecké nápojářské skupiny Drinks Union ochutnali v sobotu návštěvníci již osmého ročníku Pivovarských slavností v ústeckém Letním kině. „Letos se pivo čepovalo z rekordních 67 píp, významnou posilou byla také autocisterna s pivem,“ uvedl manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovarské slavnosti zahájil dopoledne ministr zemědělství Petr Gandalovič, po něm se na pódiu střídali hudebníci nejrůznějších žánrů. Zahrály jak ústecké kapely, tak například písničkář Martin Rous nebo na závěr programu Michal Hrůza.

Na Pivovarských slavnostech bylo jako vždy z čeho vybírat, milovníci piva tak mohli ochutnat skutečné speciality. Nabízený sortiment se pohyboval od lehkých letních piv přes piva výčepní, pšeničná, tmavá a polotmavá, nefiltrovaná, ležáky až po speciály v čele 21°Březňákem nefiltrovaným. Mezi ležáky a speciály byli na výběr 11°, 12°, 13°, 14°, 16° i 21°, lidé mohli od každé stupňovitosti ochutnat několik značek. „Vzhledem k tomu, že si návštěvníci ve větší míře žádali malá piva, lze usuzovat, že se snažili ochutnat co nejvíce piv z naší produkce,“ doplnil Josef Vejlupek. Nejžádanější byly speciály, některé z nich během večera došly.

Celý den se mohli návštěvníci účastnit také tradičních pivních soutěží, například o největší pivní břich nebo pivního siláka. Do hlavní soutěže o LCD televizor byl zařazen každý, kdo přišel v jakémkoliv oblečení s logem některého z piv společnosti Drinks Union. Televizor nakonec převzal z rukou primátora Jana Kubaty šťastný výherce Zdeněk Křivka z Ústí nad Labem.

Letošní Pivovarské slavnosti navštívilo téměř pět tisíc lidí, kteří společně vypili více než 25 tisíc piv, snědli více než 2 tuny jídla a přes 11 a půl tisíce kusů pečiva.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Ústecký Drinks Union hodlá prodat likérku Granette. A to ještě před vstupem firmy pod čtvrtý největší pivovar na světě, holandský Heineken. Důvodem je nezájem právě pivovarského kolosu o likérku v Krásném Březně.

Mluvčí Drinks Union Josef Vejlupek včera sdělil, že se společnost v současné době připravuje na vstup Heinekenu, který je významným hráčem na světovém pivním trhu.

„Tento partner má však zájem pouze o pivovarství. A z toho důvodu dochází k oddělení výroby likéru do samostatné společnosti Grannette,“ uvedl Vejlupek s tím, že o době, kdyby měla být dceřiná společnost Drinks Union prodána, neví. „Rozhodne o tom až představenstvo,“ dodal.

Drinks Union převedl výrobu lihovin na Granette letos na konci ledna. To pod ni přešla divize společnosti KB Likér. V loňském roce prodala divize KB Likér téměř sedmdesát tisíc hektolitrů lihovin, což je o patnáct procent více než v předchozím roce.

Během nejbližší doby ústecký Drinks Union spolkne Heineken. Dohoda o převzetí akcií se podepsala už na konci března. Podle některých médií zaplatí holandská pivovarská společnost majitelům Drinks Union zhruba dvě miliardy korun. Prodej posvětil i antimonopolní úřad.

Skupina Drinks Union v roce 2007 prodala zhruba devět set tisíc hektolitrů piva. Letos očekává zhruba dvacetimilionový zisk.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Radek Nohl

Primátor Ústí nad Labem Jan Kubata včera jednal s generálním ředitelem společnosti Drinks Union Milanem Schrammem ohledně finanční podpory společenského, sportovního a kulturního života obyvatel města v roce 2008 a vzájemné spolupráce obou stran.

„Předložený návrh memoranda je seriózní a pro mě přijatelný. Návrh však ještě musí posoudit radní a zastupitelé města. Pro město je však stěžejní existence firmy, která vedle toho, že zaměstnává řadu Ústečanů, propaguje svým jménem Ústí nad Labem,“ uvedl primátor Jan Kubata.

Rada města posoudí návrh memoranda na svém jednání zítra, zastupitelé města pak 26. června. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu by mělo dojít na začátku července.

V navrhovaném dokumentu se firma Drinks Union zavazuje, že uspořádá ve své produkci tradiční jarní bál a pivovarské slavnosti v Letním kině. Společnost dále klade důraz na spojování jména pivovaru a obchodních značek vyráběných v Krásném Březně se jménem města a propagaci města Ústí nad Labem na velkých marketingových akcích. Firma dále zajistí pro potřeby představitelů města exkurze jejich návštěv v pivovaru včetně degustací a poskytne společenskou místnost zdarma. Finanční podpora společenského, sportovního a kulturního života pro obyvatele města by měla v letošním roce činit 3,8 mil. Kč. Vedle toho je společnost Drinks Union již několik let významným partnerem ústeckého hokejového klubu HC Slovan.

Město naopak společnosti nabídne záštitu nad oběma jmenovanými akcemi (bál, slavnosti), vytvoří podmínky pro prodej nápojů firmy ve všech společenských, kulturních a sportovních zařízeních, která jsou majetkem města a bude s firmou spolupracovat při řešení umístění smluvních gastronomických zařízení na celém území města.

Zdroj: ÚStecko24.cz

Domácí pivovary se čím dál více potýkají s růstem cen surovin a energií. Ty výrazně prodražují výrobu piva. Kvůli silné konkurenci však nemohou drahé náklady promítnout do ceny zlatavého moku.

„Jen ceny dvou hlavních surovin používaných na výrobu piva, chmele a ječmene, za poslední rok vzrostly o desítky procent. To výrazně prodražuje produkci piva. Promítnout tento růst do cen piva si však kvůli konkurenci nemůžeme dovolit,“ říká generální ředitel Drinks Union Milan Schramm.

Ještě před rokem například pivovary jedné z předních pivovarnických skupin v zemi nakupovali tunu žateckého chmele zhruba za 170 tisíc korun. „Dnes již cena stejného chmele dosahuje více než dvojnásobku za tunu. To je výrazný rozdíl,“ podotýká generální ředitel skupiny Drinks Union, která vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Podobný je přitom vývoj u ječmene a sladu. Ječmen se například v dubnu loňského roku prodával za necelé čtyři tisíce korun za tunu. „Letos se tržní ceny pohybují na úrovni sedmi tisíc korun,“ dodává Schramm.

Pivovarnictví je také známé svou náročností na spotřebu energií. Pivo se musí nejprve uvařit a poté dlouho chladit. Přestože je na výrobu hektolitru piva potřeba stále stejně energie, dnes zaplatí pivovary o pětinu více než v roce 2005.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Dvaačtyřicetiletý rodák z jižního Slovenska Milan Hagan čelil v posledních měsících stále se opakujícímu dotazu: Kdy konečně prodáte váš majoritní podíl v pivovarech skupiny Drinks Union nadnárodnímu gigantu Heineken? Definitivní rozhodnutí bylo oznámeno na konci března. "Prodej společnosti byl vždy konečným cílem jejích akcionářů," říká nyní Hagan v rozhovoru pro MF DNES.

Proč jste se rozhodl k prodeji svého podílu ve společnosti Drinks Union?

Prodej společnosti strategickému partnerovi byl vždy konečným cílem jejích akcionářů.

Když jsem do společnosti Drinks Union vstupoval, byla nekonsolidovaná majetkově i vlastnicky. Mořily ji vysoké dluhy z neúspěšných finančních transakcí bývalých akcionářů a ve své podstatě měla jediné kladné aktivum - stálý zájem spotřebitelů o piva, která vyráběla.

Spolu s managementem jsme stanovili jasné postupné cíle, které měly Drinks Union finančně stabilizovat a zajistit jí výhodnou tržní pozici na domácím i zahraničním trhu pro případné strategické investory. To se nám podařilo již v roce 2005.

Důvod, proč akcionáři ve shodě prodali své vlastnické podíly až nyní, je pragmatický. Nejsložitější a nejdéle trvající bylo naplnění cíle majetkové konsolidace firmy, tj. přivedení společnost do stavu, kdy jeden subjekt - Drinks Union - nezpochybnitelně a bez věcných břemen vlastní výrobní aktiva, vyrábí na nich pivo a také jej prodává zákazníkům. Původně totiž jedna firma pivo prodávala, jiné jej vyráběly a přitom využívaly výrobní prostředky vlastněné jinými firmami. Navíc byl tento majetek zatížen věcnými břemeny nebo žalobami dalších osob.

Teprve po dokončení této etapy jsme mohli přivést strategického partnera, který bude značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický dále rozvíjet.

Ponecháte si ještě nějaký vliv na chod společnosti? Budete se nyní více věnovat rozvoji likérky Granette, která se vydělila z původní Drinks Union?

Po dohodě se skupinou Heineken se ještě nějaký čas budu věnovat řízení Granette, pivovarství se bude věnovat výhradně Heineken. Myslím, že nepotřebuje nikoho, kdo by mu radil, jak vyrábět a prodávat piva.

Nemám obavu o kvalitu piva námi vyráběných značek, i když chápu všechny spotřebitele, kteří mají strach o ztrátu výjimečných vlastností českých piv.

Ale podle mě mohou být v klidu - předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven je pan Krakeš (ředitel pivovaru Starobrno vlastněného Heinekenem, pozn. red.) a není žádným tajemstvím, že teprve za jeho předsednictví se českému pivu dostává potřebné pozornosti a ochrany. Nedovedu si představit, že by takovou činnost Heineken umožnil svému zaměstnanci, kdyby sám měl zájem unifikovat značky, které v Česku vlastní.

Předpokládáte, že i nadále bude Drinks Union vyrábět všechny značky piv ve všech pivovarech, nebo se dá s příchodem nového investora očekávat nějaká optimalizace výroby? Nezmění se charakter vašich piv?

Hodně se diskutuje o zavřených pivovarech Heinekenu na Slovensku. Jak jsem pochopil z vyjádření manažerů Heinekenu na Slovensku, tak Češi učili slovenské sládky vařit pivo velmi trpělivě od padesátých let. Po rozdělení Československa se odborné styky mezi pivovary natolik omezily, že ne o všech sládcích ve slovenských pivovarech se dalo říci, že byli pozornými žáky českých pivovarníků. Tomu odpovídala i opatření Heinekenu. A jak mám následně možnost sledovat kroky Heinekenu jinde, například v Brně či v sousedním Rakousku, tak si nemyslím, že by se hned měly zavírat naše pivovary.

Vyrábět pivo s využitím nových technologií jsme si vyzkoušeli při licenční výrobě Zlatopramenu v Rusku. Pokud jsme dodrželi naše technologické postupy a normy, a to zejména celosladové várky a násobné rmutování a zásadní nepoužívání HGB technologie při stáčení piva (dořeďování silnějšího piva vodou na potřebnou stupňovitost, pozn. red.), dostali jsme pivo shodného charakteru a chuti, které nerozlišili v pravidelných kontrolních degustacích ani ostatní naši sládci.

Náš prodejní úspěch byl následně tak veliký, že nás Staropramen zažaloval a snaží se vymoci si u ruských soudů zákaz prodeje piva Zlatopramen v Rusku pro údajnou možnou zaměnitelnost názvů piva. Podle mě však i Rus pozná rozdíl mezi slovy Starý a Zlatý.

Pokud se týká charakteru našeho piva, mám za to, že jako jediní v Česku používáme celosladové várky (vaření piva výhradně z ječného sladu bez přísady cukru), a myslím, že není tajemstvím, že HGB má každý menší pivovar v Čechách, aby ušetřil na nákladech.

Proč jste při výběru značky, která bude distribuována v celém Česku, vsadili právě na Zlatopramen?

Bylo to pragmatické rozhodnutí. Naše značky znali pouze spotřebitelé v severních Čechách. Po rozhodnutí expandovat jsme proto oslovili spotřebitele v jiných regionech a ptali jsme se jich, co si myslí o pivu Březňák, Zlatopramen, Louny. Soudili o pivu odděleně pouze podle názvu, podle etikety a podle chuti při degustaci. Pivo Zlatopramen vyvolávalo u spotřebitelů jen pozitivní asociace, a tak jsme se rozhodli pro něj. Vnímali jsme, že jen u piva Zlatopramen nejsou rizika, že někteří spotřebitelé jej odmítnou pro asociaci, kterou vyvolává značkové jméno či etiketa.

Je podle vás vůbec možné, že by na českém trhu mohl dlouhodobě úspěšně působit větší výrobce piva (nad 500 tisíc hl ročně) bez silného zahraničního partnera v zádech? Jak vidíte pozici malých nezávislých pivovarů na trhu? Domníváte se, že by se jim časem mohlo podařit získat větší tržní podíl?

Při existujícím tempu exportu českých piv si lze představit celkem lehce nezávislý pivovar s takovouto kapacitou a produkcí v Česku. Ostatně, dvě takové skupiny zde jsou: K Brewery Group, která během několika posledních měsíců koupila pivovar Svijany, Rohozec, Protivín a jiné, a společnost PMS Přerov.

Je potřebné si otevřeně říci, že podobně jako téměř na celém světě dvě až čtyři nadnárodní společnosti budou kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou, a to je na světě zhruba 200 zemí. Není to žádné zlo, jen důsledek globalizace světového obchodu. Zbývajících 10 procent bude patřit místním speciálům, které se budou vyvážet do celého světa, a na druhou stranu také speciálům do Čech dováženým.

Ve skutečnosti se teprve po konsolidaci českého pivního trhu nabídka piv pro české spotřebitele rozšíří. Škoda jen, že řada malých pivovarů se zatím do tohoto procesu nezapojila a stále nabízejí levná piva jak doma, tak v zahraničí. Vlastně tím sami devalvují výjimečný charakter českého piva. Nakonec i spotřebitelé, kteří podléhají vábení nízké ceny piva, časem zjistí, oč byli ošizeni.

Tento trend je také velkou příležitostí i pro malé podnikatele a živnostníky. Ukazuje to stále rostoucí počet minipivovarů a hostinských pivovarů, které jsou ve výrobě speciálních piv flexibilnější a mohou se opřít o vysokou odbornost českých sládků. To bude opravdový ráj pro pivní labužníky.

Drinks Union je společností, která významnou část produkce vyváží do zahraničí, především do Německa. Čím to je, že zájem o české pivo v cizině stoupá? Které trhy budou v příštích letech pro české pivovary nejperspektivnější?

My jsme si při hodnocení toho, na které trhy systematicky vstoupíme a budeme se snažit je rozvíjet, definovali dvě důležitá kritéria pro naše rozhodnutí: velikost trhu, resp. jeho růstový potenciál, a bariéry vstupu na trh. Německo je největší trh v Evropě a bariéra vstupu v podobě distribučních, celních či jiných nákladů nutných k zajištění prodeje piva je nízká. Proti tomu do Ruska jsme šli formou licenční výroby, protože bariéra vstupu na trh je vysoká kvůli vysokým clům a rovněž nezanedbatelným nákladům na dopravu piva, ale trh je rovněž velký a navíc rychle rostoucí.

Vůbec jsme například takto systematicky nešli na Slovensko. Stejně důležitý je i následující krok o tom, kam umístit značku a jak ji distribuovat a prodávat. Obecně však jsou pro české pivovary perspektivní všechny trhy, protože i vysoké náklady související se vstupem na trh mohou kompenzovat výjimečnou cenou za výjimečné české pivo. Ale stejně jako jinde i zde platí, nejlepší je snažit se být na trhu první.

Jaký je recept na úspěch v zahraničí?

Nerad dávám nějaké recepty na úspěch. V oblasti zahraničního obchodu jsme zažili i neúspěchy. Vítězné tažení v Německu provázel nezdar v Polsku, který byl zhojen našim výborným postavením získaným ve Švédsku. Rozhodly maličkosti, ale hlavně naši obchodníci, kteří v teritoriu působí.

Některé pivovary se rozhodly pro produkci také pro zahraniční obchodní řetězce. Jak hodnotíte takovou volbu, která sice zaručuje pravidelný odbyt, v případě ukončení smlouvy však znamená pro pivovar velké problémy?

Lahvové pivo je doménou off trade obchodu a hybatelem nezávislého maloobchodu v off trade jsou právě řetězce. Kamkoliv jdete, musíte vidět, jakými distribučními kanály se pivo dostává ke spotřebiteli a jaké jsou návyky spotřebitele při konzumaci piva.

V tomto kontextu, chcete-li vůbec dobře prodávat, musíte v některých zemích překonat vidění "z české perspektivy" a jít do centrály řetězce s nabídkou na prodej vlastního produktu a přijmout všechna s tím spojená rizika. Hned na začátku to, že se vás zeptají, proč by měli prodávat právě vaše pivo, a vy se dozvíte: "Ale takové pivo už máme." A nakonec také to riziko, že když to vaše odlišení od konkurenčních piv nezaujme místní spotřebitele, že se s vámi rychle rozejdou. Mimochodem, proto jsem také kritikem nabídky odlišení se cenou, protože se určitě časem najde někdo, kdo je levnější.

Myslíte si, že výroba levného piva pro obchodní řetězce může zhoršit pozici pivovaru v očích spotřebitelů?

Pokud máte na mysli výrobu pro obchodní řetězce na českém trhu, tak se nepochybně jeden z producentů vyprofiluje jako lídr v segmentu levných piv. Dnes má k této pozici nejblíže Staropramen díky Braníku. Velmi úspěšné jsou rovněž Moravskoslezské pivovary, jen nejsou dostatečně důsledné, protože se důvodně bojí o své hospody, kde levné pivo nemohou z důvodu vyšších distribučních, prodejních a marketingových nákladů prodávat. Sedí tak na dvou židlích. Rozhodnout se však budou muset, trh je k tomu neúprosně dotlačí.

A naopak - jak moc ovlivňují rozhodování českého pivaře reklamní kampaně? Pocítili jste vaši kampaň na pivo Zlatopramen 11° výrazněji na jeho prodeji?

Ve svém podnikání jsem se teprve u piva ve větší míře setkal s podporou prodeje s využitím televizní reklamy. Ač jsem o televizi jako nástroji budování vnímání značky v mysli spotřebitele věděl, že je velmi účinná, byl jsem překvapen, jak rychle a efektivně tato reklama působí ve vysokoobrátkovém zboží. Nárůst o desítky procent je téměř okamžitý. Na druhou stranu se vysoký prodejní účinek omezuje hlavně na prodej v řetězcích, v ostatních distribučních kanálech, alespoň pro pivo, je účinek podstatně slabší. Takže nakonec je to běh na dlouhou trať s využitím všeho, co o svých spotřebitelích víte.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Jen pár týdnů budou moci štamgasti ochutnat speciální kvasnicové ležáky, které pro ně připravili mladí sládci v pivovarech skupiny Drinks Union. „Ve všech našich pivovarech jsou nyní mladí sládci kolem 30 let, kteří se chtěli ukázat, že také, stejně jako jejich předchůdci, umějí uvařit výjimečná piva. Rozhodli jsme se proto, že pro jarní měsíce připravíme pro naše restaurace speciální kvasnicová piva,“ řekl Milan Schramm, generální ředitel Drinks Union, která vaří značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Postupně se tak budou od dubna ve vybraných restauracích objevovat kvasnicové ležáky jednotlivých značek. „Tato piva však budou na toči jen po omezenou dobu. Protože jde skutečně o piva výjimečná, u nichž je nutné ještě důkladněji dbát na kvalitu výroby, uvařili jsme vždy jen několik várek dané značky,“ doplnil Schramm. Podle něj si lidé čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují od „běžné šedi“. „Právě kvasnicová piva si uchovávají kvalitu, kterou u ostatních, běžně vyráběných piv, zákazníci nenajdou,“ doplnil.

Kvasnicová piva se od těch ostatních liší především tím, že nejsou filtrovaná, stabilizovaná ani pasterovaná, takže se jedná o "živé" pivo. Obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou při standardní filtraci, stabilizaci či pasteraci odstraněny či zničeny. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který ve firmě projekt kvasnicových piv vede.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Společnost DRINKS UNION a.s. dnes potvrdila, že došlo k podpisu dohody o budoucím převzetí jejích akcií společností Heineken. V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení společnosti Drinks Union a.s. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30.6.2008.

Ústecká akciová společnost Drinks Union bude patřit nizozemské společnosti Heineken. Podíl Heinekenu na českém pivovarnickém trhu tak stoupne z osmi na dvanáct procent, celkový objem ročního prodeje na tuzemském trhu přesáhne 1,9 milionu hektolitrů. Informaci sdělila mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Transakci musí ještě odsouhlasit antimonopolní úřad. Akvizice by měla skončit ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Kupní cena nebude zveřejněna.

"Prodej společnosti je jen rozhodnutím akcionářů", řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek. "Do této chvíle o tom nic nevím, nemohu se tedy vyjádřit. Po manažerské linii nemáme žádné informace," dodal. Společnost dosud vlastnilo několik fyzických osob.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

"Tato akvizice výrazně posílí naši základnu a zkonsoliduje naši pozici na profitabilním českém trhu. Díky našemu geografickému rozložení násobenému silným a vyváženým portfoliem národních a regionálních značek budeme mít velkou příležitost více vytěžit ze značných možností růstu na českém trhu," komentoval transakci Nico Nusmeier, regionální ředitel společnosti Heineken N.V. pro střední a východní Evropu.

Heinekenu, jedné z největších pivovarnických skupin na světě, už v Česku od roku 2003 patří Starobrno a od loňského září Královský pivovar Krušovice. Již po začlenění Krušovic se Heineken stal třetím nejsilnějším hráčem na českém pivovarském trhu s výstavem přes 1,6 milionu hektolitrů ročně, což odpovídalo tržnímu podílu kolem osmi procent. Po koupi Drinks Union nizozemská skupina očekává, že se jí zvýší tržby již v roce 2009 a v roce 2012 se akvizice promítne do hodnoty společnosti.

V Česku je v současnosti kolem 50 průmyslových pivovarů, které vyrábějí téměř 20 milionů hektolitrů piva. Přes čtyři pětiny trhu ovládá jen sedm firem. Číslem jedna je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, následují Pivovary Staropramen a na třetím místě je Heineken.

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette. Loňské tržby za prodej piva a lihovin dosáhly rekordních 1,29 miliardy korun. Firma prodala zhruba 900.000 hektolitrů piva. Zaměstnává 523 lidí.

Společnost Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno, jehož výrobní provozy se nacházejí v Brně a Znojmě v Jihomoravském kraji, a Královský pivovar Krušovice se základnou v Krušovicích v regionu Čech. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken.

Značka Heineken se prodává téměř ve všech zemích světa. Společnost ve více než 65 zemích vlastní přes 115 pivovarů. Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarskou skupinu na světě z hlediska objemu. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliard eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur. Heineken má 54 000 zaměstnanců.

Zdroj: E15.cz

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette, loni zvýšila tržby za prodej piva a lihovin o více než šest procent na 1,29 miliardy korun.

„Na růstu tržeb se podílel kromě prodeje piva i zvýšený prodej lihovin, za které utržila společnost o 18 procent více,“ uvedl generální ředitel firmy Milan Schramm.

Export piva se na celkových prodejích podílel přibližně třetinou. Většinu firma vyvážela do Německa. „Objevily se ale i nové zajímavé destinace. V loňském roce jsme například začali výrazněji vyvážet do středoafrického Beninu. Na konci roku pak putovala první dodávka Zlatopramene také do Vietnamu,“ dodal Schramm.

K dalším exotickým zemím, kam Drinks Union dováží pivo, patří Švédsko, Austrálie, Benin, Japonsko, Španělsko nebo Izrael.

Nejsilnější pivo v historii Společnost se loni také více zabývala výrobou speciálních piv. „Uvařili jsme například nejsilnější pivo v historii, jednadvacetistupňový Březňák Doppel - doppelbock určený pro německý trh,“ popsal Schramm.

Vícestupňové pivo putovalo do Německa v předvánoční době. Jednalo se o limitovanou sérii, pivovar tehdy vyrobil pouhých 500 hektolitrů. Pivo s tolika stupni zatím žádný ze sedmi největších výrobců v zemi nevaří.

Prodej piva společnosti, tedy značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický, se pohyboval přibližně na úrovni roku 2006. Celkový prodej dosáhl zhruba 900 tisíc hektolitrů.

„Při započítání licenční výroby Zlatopramene v Rusku se dostáváme na úroveň milionu hektolitrů piva v loňském roce,“ doplnil Schramm.

Likérka Granette, která na začátku letošního roku vznikla z bývalé divize KB Likér, loni prodala rekordní množství lihovin, téměř 70 tisíc hektolitrů.

„To je o 15 procent více než v předchozím roce. Po roce 2006 tak jde o další rekord naší likérky v novodobé historii,“ objasnil ředitel likérky Pavel Kadlec.

Prodej lihovin se na celkových tržbách společnosti Drinks Union podílel zhruba čtvrtinou. Dceřinná firma Granette se stala loni druhou největší likérkou v Česku.

Podle člena představenstva Drinks Unionu Milana Hagana došlo ke vzniku Granette hlavně kvůli tomu, že firma od sebe chtěla oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Spekuluje se i o prodeji pivovarů společnosti Heineken.

Do společnosti Granette přešla nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry.

Firma se zatím nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

Součástí společnosti Drinks Union jsou kromě likérky Granette i pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Vladěna Maršálková

Dva cenné kovy si přiváží značka Březňák ze Slavností piva v Táboře. Podle odborné komise je světlý ležák Březňák nejlepším pivem v této kategorii. Navíc obsadil Březňák stříbrnou pozici v kategorii tmavých výčepních piv, kterou letos již potřetí v řadě vyhrála značka Dačický, tu společnost Drinks Union (patří jí i velkobřezenský pivovar) vaří v pivovaru Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes

Výrobu lihovin ústecké společnosti Drinks Union převezme od letošního února firma Granette. Ta je dceřinou společností firmy Drinks Union, která vlastní všechny její akcie. O převodu výroby i všech ochranných známek v pondělí v Ústí nad Labem rozhodla valná hromada DU.

Člen představenstva Drinks Unionu Milan Hagan řekl, že převedením výroby lihovin do dceřiné společnosti chce firma od sebe oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Pod Drinks Union spadají pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře.

Do společnosti Granette přechází nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry značky Squash.

Firma se nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

KB Likér, který přechází do Granette, se podle mluvčího DU Josefa Vejlupka loni stal druhým největším výrobcem lihovin v Česku. Vyrobil téměř 70 tisíc hektolitrů lihovin, jeho podíl na českém trhu je přes deset procent. V roce 2006 prodal celkem 60 tisíc hektolitrů lihovin a likérů, za které utržil 760 milionů korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Jedno první místo a dvě druhá. To je výsledek značek piv vařených skupinou Drinks Union na letošním vyhlášení cen za rok 2007, které tradičně organizuje Sdružení přátel piva. Z letošního vyhlášení, které se uskutečnilo dnes v Pivovarském dvoře Zvíkov, si v kategorii „Dvanáctek“ odvezl prvenství světlý ležák Březňák. Stejná značka, Březňák světlé výčepní, obsadila 2. místo v kategorii „Desítka“. V kategorii „Jedenáctek“ pak získal druhé místo Zlatopramen 11°.

„Dosažené výsledky opět potvrzují, že naše piva vyrábíme na špičkové úrovni. Stále je totiž vaříme po staletí používaným způsobem z těch nejlepších ingrediencí. Takovýchto ocenění si nesmírně vážíme, a jsou povzbuzením pro všechny, kteří se na přípravě našich piv podílejí,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Březňák s dvěmi umístěními na stupních potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Rottenborna nejde ani v případě ocenění od Sdružení přátel piva o náhodný úspěch. Březňák si totiž v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi více než 100 ocenění.

Podle marketingového manažera Zlatopramene Borise Rajdla je druhé místo Zlatopramene 11° důkazem, že tato značka je ve své kategorii špičkou mezi domácími pivy.

Pivovarští se však shodují, že důležitější než ocenění je především to, aby lidem, kteří tato piva pijí, chutnala. „To, že vaříme dobré pivo, potvrzuje stále rostoucí zájem o piva z naší produkce,“ dodal Daniel Váša.

V kategorii „Dvanáctek“ se za prvním Březňákem umístil Opat z pivovaru Broumov a Bernard světlý ležák, v kategorii „Jedenáctek“ se umístil před Zlatopramenem 11° pouze Klášter, na třetím místě pak byl Svijanský máz. V „Desítkách“ se před Březňák dostalo nefiltrované pivo z Černé Hory, za velkobřezenskou značkou byl na třetím místě Bernard. (Tisková zpráva Drinks Union)

Tři první místa a jedno třetí. To je výsledek piv skupiny Drinks Union na letošní odborné degustaci v rámci 50. Žatecké dočesné, která se uskutečnila tento víkend. Zlato získaly ve svých kategoriích tři značky vyráběné v pivovarech skupiny – Zlatopramen 11, Březňák 14° speciál a tmavé výčepní pivo Dačický z pivovaru Kutná Hora. Březňák se navíc může pochlubit třetím místem mezi tmavými výčepními pivy.

„Takovýchto ocenění si nesmírně vážíme, jsou důkazem, že naše lahodná piva vaříme klasickým způsobem skutečně poctivě a s láskou. Vaříme je totiž z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Podle marketingového manažera Zlatopramene Borise Rajdla je první místo v degustaci důkazem, že Zlatopramen 11° nemá pouze špičkový design, ale také chuť. „Vedle vítězství v degustaci je toho také důkazem rekordní červencový prodej Zlatopramene v lahvovém balení,“ dodal.

Březňák zase svými dvěmi „zásahy“ potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Rottenborna nejde ani v případě Žatecké dočesné o náhodný úspěch. Březňák si totiž v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pivovarští se však shodují, že důležitější než ocenění je především to, aby lidem, kteří tato piva pijí, chutnala. „To, že vaříme dobré pivo, potvrzuje stále rostoucí zájem o piva z naší produkce,“ dodal Daniel Váša. (Tisková zpráva Drinks Union)

Češi jsou národem pivařů. Alespoň si to myslí. Nejméně mužská část se považuje za pivní znalce. Myslí si, že pozná, jaké pivo pije a rozezná to dobré od špatného. Je to skutečně tak? O tom se mohli přesvědčit Ústečané. „Na čtvrtek 28. června jsme od 13 hodin v Interhotelu Bohemia připravili ojedinělou akci. Šlo o veřejnou degustaci piv pod dohledem odborníků z našich pivovarů,“ prozradil manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Zájemci i z řad veřejnosti si tak mohli v nefalšované odborné degustaci vyzkoušet, zda poznají své oblíbené pivo, jakou má chuť, barvu či pěnu. Pro ochutnávku bylo připraveno přibližně 20 vzorků různých druhů piv, které se na našem trhu prodávají. „Lidé se mohli přesvědčit, jak se piva chutnají například na soutěžích, kde se vyhodnocují nejlepší piva. Viděli, že opravdu vůbec nejde o jednoduchou záležitost,“ uvedl hlavní technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který degustaci řídil.

„ Mimo náhodných návštěvníků se degustace zúčastnili také hospodští, štamgasti, ústecké osobnosti a novináři,“ doplnil Vejlupek. Akcí provázel jeden z předních znalců piva v zemi, technolog Drinks Union Ondřej Koucký. „Pomáhal mu výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša, který přidal také zajímavé historky ze svého působení v Rusku,“ doplnil Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union - upraveno)

Zlatopramen a Dačický chutnal odborníkům, Březňák novinářům. To je hodnocení, které si ze Slavností piva 2007 v Českých Budějovicích přivezly značky nápojářské skupiny Drinks Union „ Tři ocenění z takovéto soutěže je pro naše sládky, sklepmistry, vařiče a všechny ostatní, kteří se kolem výroby našich piv pohybují, obrovským uznáním,“ pochvaluje si výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša.

Zlatopramen 11° obsadil mezi světlými ležáky třetí místo. „Je to další potvrzení toho, že se Zlatopramen 11° pevně usadil na špičce českých piv. Uznávají ho nejen odborníci, ale také spotřebitelé. Vždyť na konci loňského roku jej v kategorii jedenáctek vyhlásili nejlepším pivem čtenáři Pivního kurýra,“ uvedl marketingový manažer značky Boris Rajdl. Před Zlatopramenem se v Českých Budějovicích umístila pouze piva Svijany a Rychtář.

Podle nového sládka pivovaru Zlatopramen Libora Čecha je ocenění důležité pro všechny pracovníky pivovaru. „Ceny si samozřejmě vážíme. Je to potvrzení toho, že Zlatopramen vaříme skutečně poctivě,“ uvedl sládek.

Značka Březňák, která se vaří v pivovaru Velké Březno, pak obsadila druhé místo v soutěži novinářů. „Jsme rádi, že mezi znalce piva patří i novináři. Březňák je u odborníků jedním z nejoceňovanějších piv. Uznání od novinářů nás těší dvojnásob,“ komentoval výsledek ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Před Březňákem byl pouze Skalní ležák z Chodovaru.

Pevné místo na slunci si drží také tmavý Dačický, který rovněž patří do skupiny Drinks Union. Obsadil druhé místo v kategorii tmavých výčepních piv. Obhájil pozici z loňského roku. Po obhajobě zlata na letošních slavnostech v Táboře je to další výrazný úspěch této značky, před kterou se v soutěži dostalo pouze pivo Janáček. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecká pivovarnická skupina, která vzniká sloučením společností ÚP, Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora, ponese jméno Drinks Union. Půjde ale o jinou společnost, než je dnes existující Drinks Union.

Firmy fúzují pod hlavičku společnosti ÚP. Po vyřešení všech záležitostí "starý" Drinks Union zanikne a společnost ÚP se přejmenuje na "nový" Drinks Union. Na mimořádné valné hromadě o tom rozhodli akcionáři ÚP.

K přejmenování firmy její majitelé přistoupili především proto, že skupina Drinks Union je tradiční značka, pod kterou firmy již léta působí na českém trhu i trzích zahraničních.

Nový Drinks Union bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod něj spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře. V nich se vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku dodávají kolem milionu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce pivovarů loni směřovala na export.

O sloučení rozhodli akcionáři letos 14. května. Člen představenstva ÚP Milan Hagan tehdy řekl, že důvodem fúze je konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se navzájem ovládaly, k čemuž již podle něj nebyl důvod. Fúze začne platit až v okamžiku, kdy společnost požádá o zápis do obchodního rejstříku.

Pod společnost bude spadat i ústecká likérka KB Likér, která loni vyrobila 60 tis. hl lihovin. Její nejznámější lihovinou je Stará myslivecká. (Moderní obchod)