Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Na křtinách nové knihy

Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu


verze pro tisk

Na křtinách nové knihy

Na křtinách nové knihy

Pivovarství – teorie a praxe výroby piva. Toť název nové knihy z pera české pivovarnické legendy prof. G. Basařové, jejího syna Petra, doc. J. Šavela z Budějovického Budvaru a také dr. T. Lejska z Měšťanského pivovaru v Žatci. Kniha má neuvěřitelných 904 stran a v porovnání s dosud vydanou literaturou o pivu tak působí jako obr mezi trpaslíky. Řekl bych "zelená příšera" (*) pivovarníků a lidí, jež pivo a jeho výroba zajímá, jakási pivovarská bible. A protože každá taková kniha si zaslouží náležitě uvést do povědomí veřejnosti, tj. slavnostně pokřtít, pojďme se na její křest, jehož jsem se coby zástupce Pivního.infa zúčastnil, nyní společně podívat.

Sešlost začíná

Je 14. ledna, krátce před jedenáctou dopolední a VŠCHŤácké respirium se již hemží desítkami "kravaťáků". Plno však vypadá jinak a akce tak nabírá několikaminutové zpoždění. Toho využívám k omrknutí zdejšího výčepu a tedy i dnešní nabídky točeného piva. Čekal jsem nějakou zajímavost, ale na čepu pouze G, i když v jeho méně sifónovém provedení čili G11, a pro abstinenty a řidiče je v záloze také nošovický Birell, kterému nakonec dávám přednost. Sice bych dal raději klasické pivo, ale na G si prostě nikdy nepochutnám, tak proč se přemáhat, že jo? Birell sice taky není žádným zázrakem, ale když je dobře ošetřen, rozhodně neurazí. A v tomto případě byl ošetřen velmi dobře. Skoro jsem ani nechtěl věřit tomu, že je to Birell, neb když jsem ho pil točeného naposledy (někdy v říjnu v nedaleké restauraci "Ve Studentské"), musel jsem ho po pár locích pro nepoživatelnost vrátit. A to si ta hospoda myslila i na možnost být v průvodci "PU Pub Guide", k čemuž jí byl přidělen i hlasovací kód. No, nebudu vám nic nalhávat, ale za špatně ošetřené pivo a neuspokojivou obsluhu jsem jim samozřejmě poslal to nejhorší hodnocení, jaké jsem jen mohl. Jinak to prostě nešlo. Ale jak tak na onoho průvodce zrovna koukám, tak se tam tento podnik nakonec stejně dostal a můj hlas byl tudíž téměř zbytečný. :-(

Křest knihy
Křest knihy "Pivovarství"

11:10, začínáme. Slova se ujímá zástupkyně "Vydavatelství VŠCHT", které stojí za vlastním vydáním knihy, a ve stručnosti nám představuje objekt našeho dnešního zájmu a následně i jeho autory a poté i jeho kmotry, doc. J. Koubka, rektora VŠCHT, dále pak K. Kosaře, ředitele VÚPSu, J. Hlaváčka, vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, a J. Bočka, ředitele Budějovického Budvaru, kterého omylem osloví jako ředitele Budějovického Prazdroje, za což se mu posléze také omlouvá. Pan Boček je naštěstí tolerantní a bere to tudíž s humorem sobě vlastním.

Následuje představení autorů, popřání paní profesorce Basařové k jejím nedělním narozeninám (nar. 17. 1. 1934) a poté její asi dvacetiminutová přednáška, která je pojata jako jakési shrnutí vývoje pivovarství u nás a také poměrně podrobné připomenutí toho, v čem je pivo českého typu tak výjimečné. V přednášce zaznívají mj. i jména Tadeáš Hájek z Hájku, Krištof Fišer, F. O. Poupě, F. Chodounský, K. N. J. Balling, A. Bělohoubek, F. Hlaváček či A. Lhotský coby autorů významných prací a děl, jež se věnují českému pivovarství. Nechybí ani zmínka o bavorsko-plzeňském sládkovi Grollovi coby spolutvůrci piva plzeňského typu a také o tom, jak díky oblibě tohoto pivního stylu z našich končin během pouhých 6 let téměř vymizela svrchně kvašená pšeničná piva. Profesorka Basařová se dále věnuje vzniku velkých pivovarů na sklonku 19. století, přičemž nezapomíná zmínit, že jeden z nich – branický – již bohužel není v provozu, a v neposlední řadě velmi stručně nastiňuje vývoj zařízení varny, spilky i sklepa.

Představení autorů (zleva J. Šavel, P. Basař, G. Basařová a T. Lejsek)
Představení autorů (zleva J. Šavel, P. Basař, G. Basařová a T. Lejsek)
Přednáška prof. Basařové
Přednáška prof. Basařové

Slova se poté ujímá jeho magnificence doc. Koubek, dále pak plzeňský J. Hlaváček, zástupce jednoho z dvou hlavních finančních přispěvatelů na vydání této knihy (tím druhým byl Budějovický Budvar, to se rozumí) a ještě než začne samotný křest, je čas na případné dotazy zvídavých novinářů – viz následující video, v němž prof. Basařová vysvětluje zástupci Novinek.cz detaily ohledně možnosti využití ochranné známky "České pivo" a jejíž slova poté ještě krátce doplňuje J. Hlaváček, který tím chce zřejmě nenápadně říci, že jejich Gambrinus toto označení užívá právem a že se tudíž nejedná o žádnou šaškárnu pro oblbnutí veřejnosti, jak si většina z nás myslí. Ale nyní již k samotnému videu.



Vlastní křest
Jsme na křtu pivní knihy. Že se nebude křtít "bublinami", ale pivem, bylo myslím jasné všem. Ale ouha. Nakonec se totiž křtilo jenom pivní pěnou, a to z čistě úsporných důvodů. Samotný křest pak probíhal tak, že se nejprve načepovalo pivo do pivní maxisklenice, speciálně vyrobené pro tuto příležitost ve "Sklárnách Květná", jejíhož držení se ujal plzeňský sládek Hlaváček zatímco sfouknutí pěny na knihu dostal na starost samotný pan rektor. Pak už se jen čistilo a otíralo, neb pěna byla všude.
Křest začíná (zleva T. Lejsek, P. Basař, K. Kosař, J. Boček a G. Basařová, zády k nám pak J. Hlaváček a v jeho zákrytu J. Koubek, zdejší rektor)
 Sice to mám teď všude, ale zvládl jsem to, říkal si možná doc. Koubek poté, co úspěšně sfouknul pěnu z piva na knihu, kterou tím zároveň pokřtil
Sice to mám teď všude, ale zvládl jsem to, říkal si možná doc. Koubek poté, co úspěšně sfouknul pěnu z piva na knihu, kterou tím zároveň pokřtil

Kniha opět jako nová, již bez pěny, můžeme to tedy zapít (zleva T. Lejsek, J. Hlaváček, P. Basař, K. Kosař, J. Boček, J. Koubek, G. Basařová a J. Šavel)
Kniha opět jako nová, již bez pěny, můžeme to tedy zapít (zleva T. Lejsek, J. Hlaváček, P. Basař, K. Kosař, J. Boček, J. Koubek, G. Basařová a J. Šavel)

Kniha pokřtěna. Následuje slavnostní přípitek sponzorským pivem a pak už prodej knihy v protilehlé skriptárně a hned nato autogramiáda. Cena knihy je 1630 korun, což je docela síla. Pár minut poté, co ji zaplatím a odejdu s ní pro podpisy zpátky do respiria, se však dozvídám, že studenti VŠCHT, tedy vlastně ještě i já, to mají jenom za 978. Na nějaké vracení je však pozdě, takže bohužel. No nic, tak zkusím využít slevy někdy příště. Jeden kousek by se ještě hodil.

Slavnostní přípitek aneb když do hezkých půllitrů natočíte G11 a pak si s tím ťuknete
Slavnostní přípitek aneb když do hezkých půllitrů natočíte G11 a pak si s tím ťuknete

Postupně obcházím všechny 4 autory a nechávám si podepsat jejich dílo. Zrovna čekám na poslední podpis, když v tom ve frontě na podpis prof. Basařové hanušovický ředitel Láďa Zíka a kousek za ním i Honza Kočka. S Láďou se pak pouštím do nějaké té diskuse ohledně našeho společného miláčka, hanušovického piva, a všeho, co s ním souvisí. Na chvilku nás přitom přerušuje právě Honza Kočka, který jde zrovna kolem a chce si se mnou přátelsky potřást rukou, když už mě tu vidí, čemuž se samozřejmě nebráním, to dá rozum. :-)

Autogramiáda (uprostřed hanušovický V. Zíka)
Autogramiáda (uprostřed hanušovický V. Zíka)
Fronta na podpis a v ní mj. i zvídavý čtenář Honza Kočka
Fronta na podpis a v ní mj. i zvídavý čtenář Honza Kočka

Protože však nechci přijít o pokračování akce ve zdejším školním pivovárku, rozloučím se s Láďou a kolem stolů zaplněných chlebíčky si to – aniž bych nějaký z nich uzmul (holt povánoční dieta, bez toho to nejde) – zamířím do šatny pro věci. Za pár minut je totiž před respiriem sraz exkurzentů, tak to nechci propásnout. Nakonec prohodím ještě pár slov s někdejší spolužačkou Luckou, která je tu coby "zástupce" (píši v uvozovkách, neb zástupců tohoto ústavu tu samozřejmě bylo víc) "Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství" a pak už uháním za ostatními, aby mi náhodou neutekli.

Jde se do vedlejší budovy školy, do školního pivovárku

Jsme na místě. Tam, kde vaří slovutného Lachouta neboli pivo lahodné chuti. Ne že bych tu dosud nebyl, ba naopak, neboť aspoň jednou za dva roky se tu objevím, abych omrknul, co je tady nového, ale k pivku se tady skutečně nedostanu, takže proč nezavzpomínat na zlatá studentská léta, kdy jsme ho v rámci výpomoci s diplomovou prací našich spolužáků museli občas okoštovat, že jo? :-)

No, pivovárek vám již znovu představovat nebudu, neb to jsem na PI udělal už jednou a troufám si říci, že za ten rok a půl se v něm zas až tak moc nezměnilo, ale abyste o pohled do jeho nitra nebyli ochuzeni úplně, račte shlédnout následující video, kde se vám výrobu zdejšího moku pokusí přiblížit člověk z nejpovolanějších, technolog a sládek v jedné osobě, pan Rudolf Jung.



Pivovárek představen, ale aby se neřeklo, že na VŠCHT vaří pivo a ani ho nenabídnou hostům, zvláště pak novinářům, kteří o tom budou něco málo psát, pan Jung běží do sklepa a za chvíli už se vrací s několika PETkami, z nichž nám postupně nalévá něco málo na košt.


Nalévání degustačních vzorků Lachouta, piva z produkce zdejšího školního pivovárku
Nalévání degustačních vzorků Lachouta, piva z produkce zdejšího školního pivovárku

Nejprve dostáváme světlou 11ku, kterou jedna z přítomných dam komentuje slovy: "Co to v tom plave?", na což jí pan Jung odpovídá: "To jsou kvasnice!" Barvou jinak trochu světlejší – dost to připomíná Heineken – ale chuťově samozřejmě o několik tříd či spíše řádů lepší. Je to takové svěží pivo, které bych dokázal pít i ve velkém, takový typický český ležák. No, když už jsme u té barvy, tak k té pan Jung ještě dodává: "V některých větších pivovarech se mnohdy vaří jenom světlé pivo a když se náhodou nepovede, tak se to pak dobarví kulérem a výsledkem je pivo polotmavé či tmavé. U nás však víme už na varně, zda budeme vařit světlé, polotmavé nebo tmavé..."

Po jedenáctce přichází na řadu polotmavá 12ka s přídavkem medu (používá se 1 kg na várku, ale med se nepřidává jako takový, ale teprve po počátečním zpěnění a sebrání vzniklé pěny) a pak ještě tmavá 12ka. Obě piva mi chutnají, nicméně to polotmavé je výrazně lepší a u něho nakonec také zůstávám a jak jsem viděl, nebyl jsem sám. Polotmavé např. velmi chutnalo i pánovi (tuším řediteli), který zde zastupoval Sklárny Květná.

Rudolf Jung, zdejší pan starý, a jedno z jeho dítek, polotmavý 12% Lachout
Rudolf Jung, zdejší pan starý, a jedno z jeho dítek, polotmavý 12% Lachout

S panem Jungem dále hovoříme o nákladech na výrobu jednoho jejich piva (prý dosahují až 250 korun), o tom, jak byl nedávno "ukecáván", aby šel vařit do Poličky, o jeho zkušenostech s degustacemi, zejména pak lambiků, na jejichž kyselost prý si dlouho nemohl zvyknout, neb prý to pořád srovnával s ležákem a ne s jinými lambiky, a o spoustě dalších věcech. Na řeč přicházejí také minipivovary a já se tak dozvídám, jak prý tam, kde se nedaří vařit dobré pivo, se jednoduše řekne, že to má chutnat tak a tak a je prý hotovo. Dále mluvíme o mém článku z předloňského DOD na VŠCHT, který prý četl, i když se k němu v komentářích nijak nevyjádřil, a samozřejmě o sběratelství, zejména pak o sbírání etiket. Jak mi tady nedávno vytýkal Kuba Veselý ze Žatce, že o něm píšu v souvislosti s nabízením padělků etiket Lachouta nesmysly, tak se na to pana Junga znovu ptám a ten mi vysvětluje, že on sám dával etikety jen a pouze panu Krejsovi (sběratelé etiket zajisté znají) a to že už je prý také pár let. Takže Kubo, abys nebyl podezírán z nabízení padělků, budeš muset prozradit, jak jsi k ním přišel. Jinak to asi nepůjde.

Nakonec se s panem Jungem bavíme ještě o ceduli "Hanácké pivo", kterou jsem tady před pár lety zahlédl a jejíž existenci bych rád zdokumentoval, ale i když ji hledal, nenašel. Prý mu ji asi někdo ukradl, stejně jako např. nedávno pár pivovarských knížek, které tu má volně k nahlédnutí a tedy všem na očích. Pak už si jen měníme vizitky a s tím, že bych byl rád, kdyby si na PI tento článek přečetl a případně ho i nějak doplnil či uvedl věci na pravou míru, pokud jsem něco popletl, se definitivně loučíme. Já mizím na oběd a on se jde věnovat své každodenní práci čili péči o pivovar i pivo jako takové.

A tolik křest nové knihy o pivovarství a následné představení zdejšího školního pivovárku. Jak byli spokojeni ti, co zůstali na chlebíčkové party v respiriu, netuším, ale já byl spokojen velmi. Nejen proto, že jsem si mohl s panem Jungem pěkně popovídat, ale hlavně taky proto, že jsem po dlouhých 8 letech konečně zase ochutnal Lachouta. A toho si cením asi nejvíc, neb piv, na nichž bych si vyloženě pochutnal, se mi poslední dobou příliš nedostává. Bohužel.

(*) Kdo kdy měl co do činění s organickou chemií, tak zajisté tuší, co jsem tím chtěl říci. Komu to však vůbec nic neříká, tomu to hned vysvětlím. Pod pojmem "zelená příšera" mají organici na mysli knihu "Organická chemie" autorů Červinka, Dědek a Ferles. Kniha vyšla ve 4 vydáních (první v r. 1969, poslední v r. 1991) a každý chemik se z ní učil a vlastně učí i dnes, téměř 20 let poté, co byla vydána naposledy. Je to taková bible organické chemie a i když byla v mnohém již překonána, biblí zůstane zřejmě navždy. A zelenou příšerou taky. Ať už pro zelenou barvu své vazby, tak pro svůj "příšerný" rozsah (téměř 800 stran), jemuž také vděčí za své označení.

Normálně zakončuji své články větičkou o tom, že jsem pivním turistou a sběratelem pivních suvenýrů. Dnes jsem však nebyl na VŠCHT ani z jednoho z těchto dvou důvodů, ale hlavně coby zástupce tisku, tedy Pivního.infa, resp. Chodyho, který, bohužel, do Prahy ten den nemohl, takže tímto mu za projevenou důvěru mnohokrát děkuji a posílám pozdrav do Vrčeně i jeho Pivní prodejny pod Zelenou horou. Snad se mu mé shrnutí této akce bude aspoň trochu líbit. A doufám, že i vám. :-)



[Marek Kamlar] [Zobrazeno 10025x] [17. leden 2010]
[Události] [comments: 15] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Marek

čtvrtek, 21. leden 2010
13:08

to Elf: Dobrý den, na univerzitě se nyní sestavují rozvrhy na další půl rok(letní semestr). V současné době probíhá do 5.2.2010 zkouškové období.


napsal(a): Marek [Odpovědět]

míra

pondělí, 18. leden 2010
18:05

míra

to ladin:
pokračuji v omluvách vzhledem k zaměření stránek, ale chtěl bych podotknout, že zas tak odstrašující není, jako doplněk k přednáškám a cvičením byla naprosto výborná (1999/2000)


napsal(a): míra [Odpovědět]

Adsense

28. březen 2024
10:06


posted by: Inzerce

swooper

pondělí, 18. leden 2010
10:55

swooper

Taky bych se chtěl Malakina zeptat na tu knihu. Má smysl pro pivního fandu bez větších znalostí chemie apod.(ale zájmem o obor) si jí pořizovat? Jestli krom historie a technologie v ní není 500 stran plných vzorců a latiny ? Díky


napsal(a): swooper [Odpovědět]

Malakin

pondělí, 18. leden 2010
12:50

Malakin

to Dan: to swooper: Jsem toho názoru, že knížka se vám bude hodit určitě. Je v ní sice spousta věcí, které člověk, který se nezabývá výrobou piva či výstavbou pivovarů, nepotřebuje, na druhou stranu je v ní zase spousta obecných věcí, s kterými se setkáváme každý den + samozřejmě něco kolem historie (vývoj technologie varen, spilky, sklepa apod.).

Jinak o CKT se v knize píše docela detailně, HGB je tam však zmíněno spíše okrajově = na jednom místě je tomu věnována polovina strany co se požadavků na kvalitu ředící vody týče, na jiném je v jedné větě tato technologie zmiňována v souvislosti s osmotickým stresem, kterému jsou přitom kvasinky vystaveny. Možná tam bude ještě něco jiného, ale v rejstříku na to není odkaz, tak to člověk bude muset dohledat řádným prolistováním.

Pokud by měl někdo zájem do knihy nahlédnout, tak v sobotu na pražské burze budu mít s sebou jeden ukázkový kus.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 18.01.2010 ve 18:05:35


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Marek

pondělí, 18. leden 2010
18:44

to Malakin: Dobrý den, zdravím Vás,už jsem zde napsal 2 poznámky na tuto novou super knihu pro sládky, moje poznámky si mužete přečíst níže, o HGB toho tam bude jistě více,doporučuji řádně prostudovat a pročíst, jistě na tuto novou technologii autoři nezapoměli


napsal(a): Marek [Odpovědět]

ladin

pondělí, 18. leden 2010
07:33

ad *) Omlouvam se, ze trochu mimo tema, ale jen doplneni k "zelene prisere". Tuto knihu sice vsichni studenti znaji, ale posledni generace nastesti jen z vypraveni a podle nazvu a rozhodne se podle ni jiz na temer neuci a naopak byva davana za odstrasujici priklad. V letech 1998-1999 (to to leti) jsem na VSCHT studoval organiku z tohoto: http://www.mhhe.com/physsci/chemistry/carey/
a dnes jiz koukam, ze vysla podobna knizka prelozena do cestiny: http://student.vscht.cz/predmety/index.php?do=predmet&kod=N110004


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Dan

pondělí, 18. leden 2010
00:27

Dan

Křtění knihy "pivní" (G11) pěnou je poněkud originální, ale praktické. Kdo někdy něco křtil bublinkami, tak jistě ví, že vše v okolí je ulepeno a běda fotografům, kteří stojí moc blízko. Naproti tomu křest pivní sodovkou neuškodí, neb po odpaření vody, nezůstanou prakticky žádné stopy ::lol

Měl bych dotaz na Marka, k vlastní knize. Její cena je dosti vysoká. Už byl čas na zhodnocení obsahu? Není tam patrný zásah pivního sponzora a překrucovány skutečnosti?


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Malakin

pondělí, 18. leden 2010
08:50

Malakin

to ladin: Taky jsem v letech 1998-1999 studoval na VŠCHT organiku a také z Careyho, nicméně když si člověk nevěděl s něčím rady, mrknul do zelené příšery a hned to bylo jasné. :-)Jinak jak jsem v té poznámce psal, tak tahle knížka byla již v mnohém překonána, hlavně díky importu zahraničních učebnic, nicméně pořád se na ni všude odkazuje a zřejmě ještě pár desítek let odkazovat bude. Těch víc než 20 let, co byla dávána za vzor, se prostě někde musí projevit.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Marcellus

pondělí, 18. leden 2010
17:26

to Dan: Ehm...rád bych viděl smělce, který se snaží donutit paní profesorku něco překrucovat...tím neříkám, že tam nenajdete věci, které se spoustě lidí líbit nebudou, ale autoři knihy na rozdíl od celá řady mírně poučených laiků, o tom o čem píšou opravdu něco vědí...


napsal(a): Marcellus (karabinm(a)vscht.cz) [Odpovědět]

Marcellus

pondělí, 18. leden 2010
17:28

to Dan: Ehm...rád bych viděl smělce, který se snaží donutit paní profesorku něco překrucovat...tím neříkám, že tam nenajdete věci, které se spoustě lidí líbit nebudou, ale autoři knihy na rozdíl od celá řady mírně poučených laiků, o tom o čem píšou opravdu něco vědí...a abych pravdu řekl, nejsem si jist, že je tady přítomen alespoň jeden člověk, mající právo jejich práci hodnotit (v pravém, tj. objektivním smyslu toho slova)...


napsal(a): Marcellus (karabinm(a)vscht.cz) [Odpovědět]

Marek

pondělí, 18. leden 2010
17:45

to Dan: Zdravím Vás, tato nová kniha je vysokoškolská učebnice a podíleli se na ní naši nejlepší odborníci na pivovarnictví. Tento týden se bude objednávat tato kniha také na Ústav technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně. Na Mendelově univerzitě v Brně se bude jako minulý rok přednášet od února 2010 předmět Pivovarnictví, už se moc těším, jsem student této univerzity


napsal(a): Marek [Odpovědět]

Elf

středa, 20. leden 2010
14:21

Elf

to Marek: Bylo by možné úvést více informací? Např. ve které budově se budou přednášky konat, který den a v kolik hodin, kdo bude přednášet, kdy se začíná, případně internetový odkaz? Předem díky za odpověď.


napsal(a): Elf [Odpovědět]

Malakin

pondělí, 18. leden 2010
17:44

Malakin

to Marcellus: Tak koukám, že už to tady čtou i lidi z VŠCHT a že se nebojí zapojit také do diskuse. Jen tak dál.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Felčar

pondělí, 18. leden 2010
18:00

Felčar

to Marcellus: Vzhledem k tomu, že to tu také čtou technologové, sládkové apod., tak si myslím, že tu nepochybně jsou lidé, kteří "mají právo jejich práci hodnotit v pravém, tj. objektivním smyslu toho slova". Ke každé publikaci je nutno přistupovat objektivně a tudíž i kriticky. Ale je fakt, že co autor, to pojem; před dvěma lety mi paní profesorka oponovala disertační práci, resp. byla jedním ze tří oponentů a musím říci, že s takhle inteligentní a noblesní dámou se člověk jen tak nesetká.


napsal(a): Felčar [Odpovědět]

Marek

pondělí, 18. leden 2010
18:04

to Marcellus: Zdravím Vás, reaguji na Váš názor. Když jsem se dozvěděl, že vyšla tato kniha byl jsem velmi potěšen, jelikož minulá učebnice pro sládky vyšla před 10 lety a je v knižní formě nesehnatelná(Technologie výroby sladu a piva - vydal VÚPS a.s. Praha). Mimochodem minulá knížka byla též zelená.Knihu si samozřejmě koupím, jelikož studuji a učím se na sládka a chodím při škole pomáhat do jednoho minipivovaru.


napsal(a): Marek [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI