Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivařka: tajemství domácího pivovarství

Co Vy na to a jiné názory


verze pro tisk

Pivařka: tajemství domácího pivovarství

Pivařka: tajemství domácího pivovarství

Počátkem dubna vyšla Pivařka, kuchařka pro domácí vařiče piva. Trvalo devět dní, než mi od nakladatele dorazila, a dalších pár večerů, než jsem se jí prokousal, ale mám to za sebou a konečně vám ji tedy mohu přiblížit.

Pivařka – tajemství domácího pivovarství
Pivařka – tajemství domácího pivovarství

Pivařka mě na první pohled zaujala svým velkým formátem (28 × 22 cm), rozsahem (328 stran) i kvantem hezkých obrázků na kvalitním papíře, potěšující byla i nízká zaváděcí cena 259 Kč, jak už to ale u podobných populárně naučných knih bývá, není všechno zlato, co se třpytí. Stačí se do ní ponořit trochu hlouběji a zjistíte, že to až takový zázrak není, spíš naopak.

Průser začíná na druhé straně

Samozřejmostí jsou stovky gramatických i pravopisných chyb, dvojsmysly, překlepy, autoři se příliš nemazlili ani s typografií, setkáme se tu též s domovarnickým/pivovarským slangem a pochopitelně i s terminologickými nepřesnostmi až hloupostmi. Co zde naopak hodně chybí, je přehled zkratek a také slovník méně běžných pojmů a cizích slov, takže pokud se kniha dostane do ruky někomu, kdo nekamarádí s internetem, bude si muset místy hodně domýšlet.

Ale vezměme to pěkně od začátku, konkrétně od tiráže na druhé straně, kde autoři odbornému konzultantovi Petru Košinovi z oddělení výzkumu a vývoje Budějovického Budvaru z titulu Ph.D. udělali titul PhDr. Kromě toho v tiráži nalezneme i výčet autorů jakýchsi receptů, které se do knihy nevešly, přiložené CD s těmito recepty však nikde a z knihy jako takové se také nedozvíme, kde bychom ony recepty měli hledat. Aby toho na jednu stránku nebylo málo, tak se tady dočteme i to, že sazbu měli na starost Radek Michel a Ondřej Mlejnek, to ovšem nesouhlasí s tiráží na konci knihy, kde jméno Ondřeje Mlejnka z nějakého důvodu chybí.

Následuje úvodník, v němž je nastíněna historie vzniku knihy, dále poděkování, kde si pro změnu přečteme, že kromě tří autorů a odborného konzultanta rukopis knihy četli ještě další dva domovarníci a že všichni to dělali nezištně, jen pro pocit z dobře vykonané práce.

Další částí knihy je úvod. Z něho mj. zjistíme, že Pasteurovo jméno nebylo Louis, nýbrž Luis, a že pivovar je „soubor budov s technologiemi pro výrobu piva“, tedy že technologie zde mají význam vybavení/zařízení pivovaru, zatímco jinde v textu už technologiemi mají autoři na mysli výrobní postupy (např. na s. 19 je zmínka o technologii sladování, na s. 75 o technologii kvašení).

Zadní obálka
Zadní obálka

Z čeho a jak vyrobit domácí pivo

Přes jednostránkovou historii výroby piva, kde se jaksi zapomnělo na zdroje použitých obrázků, se dostáváme ke kapitole o základních surovinách. Ta už vypadá velmi odborně a je vidět, že to nepsal vyložený trouba, leč i zde se to chybami doslova hemží. Na s. 14 je nám např. nenápadně naznačeno, že jednotky budou v knize uváděny ve formátu mmol L-1, mg L-1 apod., abychom již na další straně spatřili nejen mg L-1, ale i mg/L, čímž nám autoři dávají najevo, že to budou používat, jak je zrovna napadne. Na téže straně se také setkáme s prvním méně běžným slovem, a to s alkalitou. Že ji lze nazvat hezky česky jako zásaditost, se však dozvíme teprve ze s. 152, kde jsou použity oba termíny současně a s trochou důvtipu z toho lze dovodit, že je to jedno a totéž. K dalším cizím slovům, která zde nejsou nijak vysvětlena, patří např. inert/inertní.

V této kapitole je také vidět značná inspirace zdrojovou literaturou, např. „Pivovarstvím“ od týmu prof. Basařové. Však posuďte sami:

Basařová a kol.: „Chmel otáčivý byl znám jako planě rostoucí rostlina již v dávnověku. Původně se používal pro ochucování medoviny. Později byly dobré zkušenosti s hořčícími vlastnostmi chmele využity pro výrobu kvašeného nápoje – piva.

Novotný a kol.: „I když byl chmel otáčivý znám již od dávnověku, používal se nejdříve pro ochucování medoviny. Až poté se začal používat pro výrobu piva.

Samozřejmostí jsou i poněkud nesrozumitelné pasáže, např. tato na s. 28:

Rozdílně se α a β-kyseliny chovají během stárnutí a oxidace, zatímco iso-α ztrácejí hořkost, β se stávají hořčejšími.

Co tím chtěl autor textu říci, mi dodnes zůstává záhadou. Na téže straně totiž hovoří o chmelu a o tom, jak je důležitá isomerace α-hořkých kyselin na iso-α, k čemuž dodává, že k ní dochází při chmelovaru, v onom textu však hovoří o obou typech α-kyselin a není tak zřejmé, zda má na mysli stárnutí a oxidaci chmele, mladiny či dokonce až hotového piva. Pokud to tedy čtenář chce skutečně pochopit, musí do odborné literatury a doufat, že to v nějaké objeví.

Prvních 41 stran textu je zdárně za námi, můžeme popojít ke kapitole věnované procesu vaření piva. I když si myslím, že slang do názvu kapitol nepatří a že by se slušelo přejmenovat to na „proces výroby piva“, v kterém jsou zahrnuty i fáze, kdy nedochází k varu, ale naopak k chlazení, v porovnání s dalšími chybami je to fakt jen detail.

Na s. 73 se dočteme o růstové křivce kvasinek, že by se však autoři namáhali nastínit i jednotlivé fáze růstu, tak to bychom po nich chtěli příliš. Pravda, jednu z nich (tzv. lag fázi) sice zmiňují na s. 158, leč jak už možná tušíte, vysvětlení nikde. Na s. 73 objevíme i jednu z mnoha nepřesností, a sice text „podle hodnoty prokvašení řadíme kvasinky do čtyř kategorií – nízké, střední, vysoké a velmi vysoké prokvašení“, v podobném duchu se ovšem nese i zbytek kapitoly. Na s. 81 tak např. spatříme text „pokud správně provádíte vířivou káď za studena“, na s. 82 „po nalití piva do sklenice dojde ke snížení tlaku na okolní tlak“, na s. 83 „i když zrajete v sudu, není lahvování zapovězeno“, na s. 85 dvojsmysl „poté napusťte nádobu hadičkou ode dna vykvašeným pivem“, na s. 95 „použití otevřené spilky (otevřená nádoba) někteří domácí sládci prosazují jako určitou tradiční součást zejména českých spodně kvašených ležáků“, na s. 97 „tato chuť může vyležet zráním“ atd.

Bez výpočtů se mnohdy neobejdeme

Pokud vás pročítání textu dosud nezničilo, od s. 106 na vás bude čekat kapitola s pivními výpočty. Do jaké míry se oněm výpočtům dá věřit, si netroufám říci, protože na řádné studium zdrojové literatury momentálně nemám čas. Kolega Novotný však dává zejména na Facebooku opakovaně najevo, že počítat umí, navíc tuto pasáž zřejmě jako jedinou četl i odborný konzultant Petr Košin, příliš bludů by zde tudíž být nemuselo. Letmým pročtením jsem jich však přece jen pár našel:

Např. na s. 117 se dočteme, že „naše efektivita varny je 60 % ... recepty v knize mají výtěžnost 75 %“. Nejenže spojení „výtěžnost receptu“ je tak nějak mimo mísu, ale hlavně místo oné výtěžnosti v tom textu má být slovo efektivita. To však není jediná záměna pojmů, s níž se v knize setkáme. Na s. 137 autoři pro změnu namísto slova výtěžnost použili slovo účinnost:

... nám po dosazení za extraktivnost 0,8 a efektivitu varny 0,75 vyjde celková účinnost 0,6. Nepřímo to ukazuje pouze na to, že většina používaných sladů jsou slady základní, které mají velmi podobnou účinnost.

Podobně jako ve zbytku knihy ani v této kapitole to není o příliš kvalitní češtině (s. 116 – špatný slovosled ve větě „můžeme využít také místo efektivity například výtěžnost sladu“; s. 120 – dvojsmysl „příspěvek cukru k nasycení na obsah alkoholu“).

Další kapitola se zabývá domácím pivovarstvím v ČR, ať už legislativou, tak třeba soutěžemi, a je to kapitola, kde na rozdíl od předchozích nebylo co zkazit, což až na pár drobností platí.

Když domovarník nevyrábí pivo, nýbrž recepty

Úplně poslední, řekl bych asi nejzajímavější kapitolou, jsou pivní recepty, dosavadní peklo však ani zde neustává, spíš vrcholí. Ze s. 205 se dozvíme, že „nejeden recept z této kapitoly také dosáhl úspěchů v domovarnických soutěžích“, ze s. 208, že opium a strychnin jsou byliny s narkotickými účinky, konkrétně výrobci přidávali do porteru různé byliny s narkotickými účinky – například plody indické rostliny Cocculus indicus, která obsahuje silné toxiny, tabák, opium nebo také strychnin, přitom by stačilo nahradit čárku za slovem toxiny pomlčkou a hned by to bylo v pořádku.

Na s. 209 nám autoři z definovaného kmene bakterií rodu Lactobacillus udělali bakterie kmene Lactobacillus („při výrobě Berliner Weisse je přidán bakteriální kmen Lactobacillus“), na s. 212 si opět přečteme, že „většina receptů v této knize je vařena ze základních surovin“, no a korunu tomu dodá editor této knihy, který ve svém receptu na s. 291 klidně ponechá následující blud:

Rmut oddělen po prodlevě na beta amylase 63 °C. Důležité je zkrácení doby beta amylasy a prodloužení doby alfa amylasy pro získání těla.

Jo, proč používat předložky (při 63 °C) a zřejmě zcela zbytečné slovo „působení“ (zkrácení doby působení beta amylasy), když je to jen kniha pro domovarníky, že?

Za pozornost stojí také vizuální podoba receptů jako takových. Vypadá úžasně, to nelze popřít, je zde ale příliš vidět, že jde jen o částečně vylepšenou kopii vzhledu veřejně dostupné sbírky pivních receptů skotského pivovaru BrewDog (https://www.brewdog.com/lowdown/diydog ; diskuse zde a zde ). Odkaz na tuto sbírku byste v seznamu použité literatury ovšem marně hledali.

Ukázka z veřejně dostupné sbírky pivních receptů skotského pivovaru BrewDog
Ukázka z veřejně dostupné sbírky pivních receptů skotského pivovaru BrewDog

Abych to tedy nějak shrnul, po stránce jazykové, typografické i terminologické je to, slušně řečeno, hodně velký šunt, pokud ale nejste příliš nároční a jenom se chcete o domácím pivu něco dozvědět, popř. pustit do jeho výroby, je pro vás Pivařka jasnou volbou. Nic lepšího na našem trhu totiž zatím není, a pokud nakladatelství nebude šetřit na nesprávném místě a na případný dotisk sežene šikovného editora, který by dal knihu po nezkušených autorech do pořádku, mohla by z toho vzniknout velmi kvalitní záležitost. To, bohužel, u stávající verze zatím neplatí a bez nadsázky lze na ni použít doporučení ze s. 104:

Vřele vám doporučuji strávit příjemné chvíle nad četbou opravdu kvalitních publikací a zdrojů.

Pokud byste i přes výše uvedené po knize toužili, tak nejlevněji by měla vycházet na Megaknihách.cz, kde si ji můžete pořídit za solidních 275 Kč (před nějakými dvěma týdny byla dokonce jen za 260 Kč), což je v porovnání s 318 Kč u nakladatele či doporučenou cenou 398 Kč podstatný rozdíl. Ale i za těch 398 Kč se to vyplatí, knihy podobného rozsahu se obvykle prodávají za mnohem víc, což kolega Novotný ozřejmuje takto:

Cena je nízká díky tomu, že to nakladatelství nestálo skoro nic a dali jsme jim celou knihu v podstatě pod nos hotovou.

Tolik můj pohled na Pivařku. Jako bonus přikládám odkaz na několikastránkové pdf s přehledem desítek chyb a nesmyslů, které se v knize vyskytují. Tento výčet pochopitelně není kompletní, ale když si opravíte alespoň toto, kvalita knihy se rázem zvedne o několik tříd.



[Marek Kamlar] [Zobrazeno 8897x] [16. květen 2017]
[Glosy] [comments: 39] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Radek

středa, 17. duben 2019
15:16

radek

Jisté je jedno. Poslední komentář nemůže být od gramatického hnidopicha.:)
Jen dodám, že gramatickou správnost neshazuju, jen způsob jakým byla komunikována je ubohý.


napsal(a): Radek [Odpovědět]

Rudaa

úterý, 16. duben 2019
15:41

Přečetl jsem článek hltavě. Již na stránkách společnosti ,,Cech domácích pivovarníků\" mi bylo něco divné. Zjistil jsem, že mají více administrativy než pivovarnictví- viz:,,Členské příspěvky za rok 2019\", ,,Zápis z 9. řádného jednání cechovní rady\" a pod. Proč mě to upoutalo??? Vařím pivo dost roků a toto jsem jaksi neviděl. Co to je v knize za bláboly a i na stránkách cechu! Níže někteří kritizujete Kamlara, ale to zviditelňuje pisatele, kteří nemají nic za sebou a tomu nerozumí. Prosím najděte si něco o pivu a domácím vaření , jak jsem viděl, moc toho není, stránky již zmizely. Basařovou znám skoro nazpaměť a tak jsem rád, že Kamler- pokud je to ten odborník, co se kdysi věnoval srazu pivařů a Pivovarské univerzitě v Ústí V. Březně, tak máte Vy kritici daleko do odsuzování jeho článku a spíše se podivuji jemu a i nakonec mě, že ztrácíme čas pro tyto osoby, které se vyjadřují neodborně a laicky. Jinak se podívejte na tvůrce knihy, na jejich 3 fotografie na Facebooku- vystřelili špunt z láhve, video s hýbajícím hustoměrem a ještě cosi. App a další , jste opravdu omezeni. Recepty opsané. Podívejte se na Skripta Basařová, Technologie sladu a piva a třeba na http://www.pivo-pivo.cz/svetpiva/ no už isu ty začátky za námi.

Fuj, to jsem ztratil zbytečně čas s ,,inteligencí\". Že jsem to začal !!! No nedalo mi to.

doktor.zaba/6.září 2017 - já si myslím, že jsi nešťastný ty. A jakmile dostaneš rozum, budeš ještě nešťastnější. Kritizovaná kniha Kamlerem je kniha ubohost a pokud půjdeš po stopách tvůrců, zjistíš, že toho neuvařili moc. Jednoduše: Zajeď za nimi a okoukni. Já jsem jezdil po hodně pivovarnících a navštívil jsem docela hodně degustací.

Jiři.kana- známe se z V.Března a z Prahy. Neztrácel jsi čas dlouhým psaním. Jim to těžko lze vysvětlit. Opravdu je to slátanina a podívej se na jejich činnost cechu. Omyl, jsi jiný Kana.


napsal(a): Rudaa (jirsek(a)email.cz) [Odpovědět]

Adsense

19. březen 2024
04:43


posted by: Inzerce

jiri.kana

úterý, 16. duben 2019
18:20

jiri.kana

Rudaa:Poslušně hlásím, že to na sobě taky občas pozoruji, že jsem jiný Kaňa.


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Sekal

středa, 17. duben 2019
16:09

Sekal

jiri.kana: Mně se zdá, že to psal Šůvinka (snad nebude Chodyho žalovat, že jsem ho zmínil na PI)


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

Petr Novotný

středa, 17. duben 2019
15:11

Rudaa: Jsem se dlouho lépe nepobavil. Jak naše profilové fotky na soukromých účtech na fb vypovídají o tom, co víme a nevíme o pivu? Když tak briskně soudíte, tak by mě zajímalo, kolik těch knih o pivovarnictví jste přečetl kromě Basařové. Myslím, že ani tu Pivařku stejně jako třeba cechovní časopis Pivař jste vůbec nečetl, což vám nebrání v tom si na ně přisadit. Když budete schopný označit konkrétní "bláboly" ať už v Pivařce nebo na stránkách Cechu, tak se tady můžeme bavit o tom, jestli to bláboly jsou anebo nejsou. Takhle tady ale blábolíte jen vy...


napsal(a): Petr Novotný (novotny.petr(a)hotmail.cz) [Odpovědět]

App

pátek, 18. leden 2019
18:46

"Recenze" aneb prezentace hnidopišství, lidské malosti a ega autora.
Nic ubožejšího jsem už dlouho nečetl.


napsal(a): App [Odpovědět]

milos

pondělí, 26. únor 2018
10:08

Miloš

To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.


napsal(a): milos [Odpovědět]

doktor.zaba

středa, 6. září 2017
15:47

To je nejubožejší text, jaký jsem kdy četl. Pan Kamlar bude zřejmě velmi nešťastný člověk. Je mi ho líto.


napsal(a): doktor.zaba [Odpovědět]

Miso

čtvrtek, 29. červen 2017
14:19

Pivařka je kniha o varení piva a nie o gramatike. Ak ak sa Vám to nepáči milí pane nečítajte ju alebo ste sa mal skontaktovať s autorom a pomôcť knihu doviesť do dokonalosti. Kritizovať vie každý.


napsal(a): Miso [Odpovědět]

Píč

čtvrtek, 29. červen 2017
23:15

Miso: Gramatika je taká píča jebnutá, pryč s ňou! Vďaka, Miso!


napsal(a): Píč [Odpovědět]

Lojza

pondělí, 29. květen 2017
12:59

Nějak mi tu chybí také nějaká reakce pana Kamlara, coby pisatele tohoto výčtu chyb (ne, recenze to opravdu není).


napsal(a): Lojza [Odpovědět]

Bert_Ro

úterý, 30. květen 2017
09:04

Lojza: Asi na to nemá koule.


napsal(a): Bert_Ro [Odpovědět]

Bert_Ro

úterý, 30. květen 2017
12:54

Lojza: A nebo má moc práce s "recenzí" prvního čísla nového magazínu Pivař. Pěkné!!! Děkuji Cechu domácích pivovarníků a doufám v mnoho dalších čísel :-)


napsal(a): Bert_Ro [Odpovědět]

Jirka

neděle, 21. květen 2017
15:47

Nevím, jaké vztahy jsou mezi autory a panem Kamlarem (tj. kdo s kým proti komu), knihu jsem zatím v ruce nedržel, ale v něčem s panem Kamlarem musím souhlasit.
Přijde mi trochu líto, že se dnes na uvedené chyby kouká jako na detaily, které jsou snad běžné, a které nikomu, kdo není hnidopich, nevadí (a to bohužel zdaleka ne jen v této knize).
Vždy si vzpomenu na jednoho našeho starého profesora, který tvrdíval, že pokud student ve své diplomové práci má takové "drobné" chyby v poznámkách, citacích a podobně, pak diplomku odkládá, protože pokud autor pracuje tak nedbale s detaily, jak pak asi může pracovat s hlavní myšlenkou.


napsal(a): Jirka [Odpovědět]

Radek Michel

neděle, 21. květen 2017
18:03

Jirka: Ale mi taky přece neříkáme, že to je v pohodě. Že nás chyby nemrzí. Mrzí, ale těžko s nimi něco v této fázi uděláme. Knihu před odevzdáním četlo několik lidí včetně redaktora z nakladatelství, ale holt něco uteklo. Jenom nějak nemohu souhlasit s tím, jak k recenzi autor přistupuje.


napsal(a): Radek Michel (Radmi(a)volny.cz) [Odpovědět]

Bert_Ro

pondělí, 22. květen 2017
09:36

Radek Michel: Neplánujete vydání "oficiálního" chybovníku? Třeba jako rozšíření toho pdf-ka "Co se do knihy nevešlo"?


napsal(a): Bert_Ro [Odpovědět]

App

pátek, 18. leden 2019
19:00

Jirka: Jistě je v textu řada chyb. Ale napsat "recenzi" stylem, že na knize nenechal nit suchou, a to např. kvůli nekonzistentnostem jako např. mg L-1 vs. mg/L či zásaditý vs. alkalický, nebo kvůli používání slangu, to považuju minimálně za známku lidské nevyzrálosti. Cílovou skupinou nejsou akademici, nýbrž domovarníci. A z toho by měl hodnotitel vycházet. Až vztahy mezi autorem knihy a recenzentem neznám, je z textu více než zjevná značná animozita.


napsal(a): App [Odpovědět]

Radek Michel

čtvrtek, 25. květen 2017
14:54

Bert_Ro: Chybovník byl zveřejněn už před tímto elaborátem zde! Je na blogu autora textu - http://diversity-pivo.blogspot.cz


napsal(a): Radek Michel (radmi(a)volny.cz) [Odpovědět]

Jan Honzl

pátek, 19. květen 2017
10:32

Knihu mám objednanou a zatím jsem ji v rukou nedržel.
Z "recenze" je zřejmé, že pan Kamlar má evidentně především problém sám se sebou. Doporučuji mu navštívit psychologa, provést comming out, nebo jiné opatření.
Objektivní recenze by skutečně měla obsahovat zmínku o tom, že je v knize určité množství pravopisných chyb. Je však zcela irelevantní, aby na jejich výčtu byla postavena.
Z reakcí řady lidí, kteří již knihu mají, nabývám dojmu, že tato kniha je poměrně slušným přínosem pro českou homebrew scénu. Z recenze samotné nabývám dojmu, že pan Kamlar je sice zřejmě vzdělaný člověk, nicméně až chorobně posedlý správnou češtinou, která v jeho očích zastiňuje vše ostatní a pro běžného čtenáře podstatné. Nedostatek sociální inteligence mu zabraňuje v úctě k ohromnému množství dobrovolnické práce, která za knihou zcela jistě stojí. Škoda.


napsal(a): Jan Honzl (j.honzl78(a)email.cz) [Odpovědět]

Radek Michel

pátek, 26. květen 2017
01:08

Jan Honzl: Kniha vznikla díky úsilí několika málo lidí, kteří jsou zmíněni v kritizované tiráži na straně 2. Autor recenze se k těmto lidem mohl připojit, protože jsme opakovaně ve skupině, které je členem, žádali o pomoc. Ale on radsi zvolil možnost být oním "generálem po bitvě".


napsal(a): Radek Michel (Radmi(a)volny.cz) [Odpovědět]

Radek Michel

pátek, 19. květen 2017
00:57

Radek: Omlouvám se Radkovi, ale komentář, který komentuju, nenapsal Radek, který je u příspěvku uveden, ale úplně jiný Radek, který se podílel na přípravě knihy :) asi nějaká technická chybička, kterou by bylo dobré rozebrat v samostatném článku :)
Radši se podepíši celým jménem - Radek Michel


napsal(a): Radek Michel (Radmi(a)volny.cz) [Odpovědět]

Chody

pátek, 19. květen 2017
08:01

Chody

Radek Michel: Opraveno


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Radek Michel

pátek, 19. květen 2017
00:38

Opravdu mne mrzí, že takováto práce dostane prostor v nějakém médiu.
Myslim, že z projevu autora této "rádobyrecenze", teče množství negativních emocí - zášť, závist, zneuznání, nenávist, pomsta, ...

Nikdo z nás nepopírá, že jsou v knize chyby. Ale máme reakce desítek, možná i stovek lidí, kteří knihu hodnotí pozitivně, i když jsou si vědomí zmíněných chyb. Ale opravdu ruku na srdce, ukažte mi více jak 300stránkovou (asi 800 000 znaků) publikaci, která je bez chyby.

Pokud někdo ze čtenářů vašich stránek vydával prvotinu, tak ví, že vydat knihu může pouze tehdy pokud se na knize finančně podílí.
Nám se podařilo vydat knihu, která má své mouchy, ale také je nejrevolučnější knihou způsobem vzniku - na jejím vzniku se podíleli desítky domovarniků (proto má kniha i dvě tiráže, jejichž význam autorovi "pseudorecenze" unikl - kdyby se zeptal pred zveřejněním, tak bych mu to rád vysvětlil, takhle si spíš naběhl, protoze všichni zúčastnění význam dvou tiraží chápou), ZCELA ZADARMO (domnívám se, že i to je docela ojedinělé).

Do přípravy knihy se mohl zapojit kdokoli. Opakovaně jsme ke spolupráci vyzývali. Kdyby pan Kamlar projevil iniciativu, tak mohl své úsilí věnovat vyladění knihy před vydáním, misto jejího hanění po vydání.


napsal(a): Radek Michel [Odpovědět]

Lojza

čtvrtek, 18. květen 2017
05:39

Odstavec "Když domovarník nevyrábí pivo, nýbrž recepty". Je napsáno "jsoupivní recepty", má být jsou pivní recepty, dále v témže odstavci se píše: "roduLactobacillus", má být rodu Lactobacillus.


napsal(a): Lojza [Odpovědět]

pana

středa, 17. květen 2017
22:53

Kamlare ty zoufalče v době kdy si byl předsedou sběratelů nebo spíš zlodějů pivních suvenýrů se ti to trochu vymykalo z rukou,na tvoje hajlující členstvo na Lužinách musela přijet Městská Police, nikdy si se tomu nedokázal postavit čelem, nikdy si to nepřiznal, jsi křivák a teď zase pro změnu chceš poškozovat knihu, která má jistě větší hodnotu než celej tvůj život, vykašli se na to, choď na pivo do pivovaru, kde vaří tvoje kamarádka a přestaň už tady šířit svoji nenávist!


napsal(a): pana [Odpovědět]

Lojza

středa, 17. květen 2017
22:32

To je vúl:-) Nebo hňydopich? Víčet chyb f PDF je ubohost nejvjetšího kalybru. Todle je kňiha pro liďi, ne pro jazykoví ústaf český. Normálňý človjek knihu pochopí a je mu jedno, že je na jedné straně kulatá záforka a na 2. (sakra, nejednostnost!!) hranatá a blbec trávý svúj drahocený čas hledáňým prkotin....


napsal(a): Lojza [Odpovědět]

Bert_Ro

středa, 17. květen 2017
12:35

Recepty co se do knihy nevešly najdete třeba tady:
https://uloz.to/!21N6eE7NWYIk/pivarka-pdf


napsal(a): Bert_Ro [Odpovědět]

Weetek

středa, 17. květen 2017
09:41

Weetek

Přiznám se, že jsem o nákupu knihy neuvažoval, ale když teď čtu ta "senzační odhalení" třeba o nesrovnalostech v tiráži a další skandály, tak si ji asi koupím :D Ostatně, i formulace "recenzenta" Marka, že jím totálně strhaná publikace je vlastně pro ty, co se chtějí do vaření piva pustit, "jasnou volbou", dokládá vedle zjevně rozhárané mysli páně Kamlara i to, že to nakonec takový "průser" asi nebude....


napsal(a): Weetek [Odpovědět]

Bert_Ro

středa, 17. květen 2017
13:30

Weetek: Průser to rozhodně není :-) ! Jen je z toho cítít závist a naštvanost "recenzenta" nad dílem které se i přes pár chyb podařilo. A jestli má "recenzent" i nějakou osobní averzi vůči autorovi tak pak vznikne takový nepěkný článek...


napsal(a): Bert_Ro [Odpovědět]

Jakub Hodan

úterý, 16. květen 2017
22:15

Myslím, že touto pseudorecenzí se autoři rozhodně nemusí zabývat, každý si udělá obrázek sám, když si knihu přečte. Já ji mám doma asi dva týdny a ač není bezchybná (překlepy a gram. chyby jsou v každé knize), tak pro každého, koho zajímá vaření piva, je to zcela famózní zdroj informací, rad a tipů. Jsem autorům nesmírně vděčný, že tomuto dílu obětovali svůj čas. Díky


napsal(a): Jakub Hodan (jakubhodan(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Petr Novotný

úterý, 16. květen 2017
20:37

(ne)Milý Marku,

předem ti chci říci, že jsem ti tady napsal pár komentářů a s pravopisem a překlepama sem se nemazal. Nemám na to moc času, protože mám důležitější věci na práci. Taky to myslím s tebou upřímně, a tak mezi nás nechci tahat slovník spisovné češtiny. Ten tomu moc nepomůže, navíc jak sám dobřže víš, tak ho máš v malíku mnohem víc než já.

Děkuji za rozsáhlou "analýzu" některé věci milerád doplním do oficiálního chybovníku, který už pár týdnů vedu. Některé tam už jsou.

Jen bych tě poprosil, abys to neoznačoval jako recenzi. Recenze by se měla zajímat totiž o obsah a ne jen o formu. Když vynechám některé tvoje nesmysly, které jsou za hranou revize, ale už je to úprava autorského stylu, což je autorovo právo, stejně jako ty máš právo to nečíst. Pak se nám tenhle tvůj seznam smrskne méně než na půlku a z toho je několik překlepů a nějaké pravopisné chyby (či nepřesnosti), které rád do příště napravím, ale bojím se, že v tomto rozsahu se jim nikdy nevyhnu. Přeci jen mezi desítky tisíc slov na více než 300 stránkách dokázat to, aby tam nebyla ani jediná pravopisná chyba je zhola nemožné, na čemž se jistě shodneme.

Budeš se divit, ale ani jazykový korektor z nakladatelství si všech chyb nevšiml, tudíž by tě měli jistě zvážit a jeho vyměnit ;)

Kolem a kolem to není tak hrozné jak říkáš a navíc jsem tady teda nepostřehl žádnou \\\"odbornou nepřesnost\\\", kterou jsi předesílal (teda kromě těch Lacto). Používání slangu občas spíš odborného názvosloví já nepovažuji za faktickou nepřesnost.

Na pravopis jsi profík! Milerád tě doporučím osobně Jotě, že tě mohou někdy zaměstnat. Vypadá, že čas bys na to měl. Bohužel tě zklamu (nebo možná potěším), ale k žádné budoucí spolupráci (a že toho máme v plánu dost) tě nepřizvu. Jednoduše protože tě nemám rád a ty to víš. Ty nemáš rád mě, a proto vypadá to, co nazýváš recenzí, tak jak to vypadá. Nebudu rozhodně tvrdit, že bych to nečekal, protože jsi jednoduše nezklamal a člověk je aspoň rád, že na některé lidi se může spolehnout.

Rozdíl mezi námi dvěma je ten, že já se to nebojím říct na rovinu a hned na začátek, že tě nemám rád, a taky se nebojím přiznat, že je to tím ovlivněno. Věř ale tomu, že mě ani nás takovýmhle stylem neodradíš, ale jedině naopak. Podle toho, že je Marek naštvanej se totiž pozná, že to děláme dobře.

To jestli je kniha kvalitní a českému domovarnictví prospěje nebo ne totiž nemá právo hodnotit ani samozvaný kritik, jako jsi ty, ani samozvaný autor, jako jsem já! To zhodnotí čtenáři a zatím to vypadá, že to takový průser jaký popisuješ nebude ;)

PS: Přečti si někdy prosimtě náš nový časopis Pivař, bude tě to určitě hodně zajímat...


napsal(a): Petr Novotný (petan.x(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Dwarf

úterý, 16. květen 2017
22:24

Dwarf

Petr Novotný: časopis Pivař?? pokud si dobře vzpomínám, časopis s tímto názvem jsem si předplatil někdy před 10 lety (via Světpiva.cz)... :D no, nevyšlo to a peníze se tenkrát někam ztratily... každopádně nevím, jak "nový" je tento produkt, název každopádně nový není...


ICQ: 131508397

napsal(a): Dwarf [Odpovědět]

Petr Novotný

středa, 17. květen 2017
17:31

Dwarf: To je pravda a víme o tom.

Každopádně myslím, že vznik nazvu je pomerne zrejmy a u nas ospravedlnitelny. Proste ke knize Pivarka logicky pribyl casopis Pivar. Osvetluju to hned na zacatku prvniho cisla. Take obsah je velmi rozdilny, protože se věnujeme cíleně domácímu vaření piva.

Hlavne se nemusis bat, ze bys prisel o nejake penize, protoze jak je nasim dobrym zvykem je ZCELA ZDARMA.

Takže produkt je to zcela nový a s tím minulém nemá kromě názvu velmi málo společného. Takový pěkný a přiléhavý název si zaslouží víc než jen být odložen kvůli krachu někdy před 10 lety, což už si většina lidi ani nepamatuje.

Nicmene pokud máš, nebo kdokoli má zájem o nový časopis Pivař, všechny informace najdete na stránkách Cechu domácích pivovarníků (stačí použít google, mě sem nejde vložit odkaz)


napsal(a): Petr Novotný (novotny.petr(a)hotmail.cz) [Odpovědět]

Dwarf

středa, 17. květen 2017
18:47

Dwarf

Petr Novotný: díky za info, rozhodně jsem nic nechtěl spojovat, jen jsem si tak vzpomněl ;)


ICQ: 131508397

napsal(a): Dwarf [Odpovědět]

jiri.kana

úterý, 16. květen 2017
13:42

jiri.kana

No, k té alkalitě - já bych to doslova jako zásaditost (kterou vnímám jako opak kyselosti) nepřekládal. Je to kyselinová neutralizační kapacita (stanovuje se titračně).


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

strevlas

úterý, 16. květen 2017
21:52

strevlas

jiri.kana: přesně...
Zatím jsem to dopodrobna nestudoval, ale po věcné stránce mi to přijde jako skvělá kniha už jen proto, že spoustu informací v ní obsažených jsem si musel sám vyhledávat na internetu na zahraničních fórech nebo blozích (to mi nevadí, baví mě to), což pro řadu lidí může být problém, a zde to mají naservírované v češtině.


napsal(a): strevlas [Odpovědět]

Honza

úterý, 16. květen 2017
12:53

honza

Rád si od Vás nějakou dokonalou knihu jednou přečtu, kapacito.


napsal(a): Honza [Odpovědět]

jiri.kana

úterý, 16. květen 2017
14:03

jiri.kana

Honza:Marek k tomu zjevně přistoupil jako k oponentuře diplomové práce (například ta nejednotnost v používání jednotek bývá obvyklou studentskou chybou). A je vidět, že nikdy není na škodu si někoho s podobným přístupem sehnat, než něco vypustíte do světa. Z vlastní zkušenosti vím, že autokorektura není tak účinná (zejména když nemáte čas na čtení věcí po sobě s dostatečným časovým odstupem), člověk spoustu věcí prostě "nevidí". Dokud mu je někdo neukáže, pak obvykle následuje užaslé "A JO vlastně, vždyť je to jasný..."
---------------------------------
Zpráva byla upravena 16.05.2017 ve 14:04:00


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Isgi

úterý, 16. květen 2017
12:23

Díky pobavilo...je vidět odborník.


napsal(a): Isgi (pajaviiv(a)email.cz) [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI