Praktický dárek – trendy koženková brašna - čeká nyní na všechny příznivce piva Heineken. Zelená taška s osmi půllitrovými lahvemi piva Heineken se již prodává v maloobchodních sítích Billa, Globus, Penny Market a Hypernova za překvapivě nízkou cenu 199 korun. Celkem je pro zákazníky připraveno 50 tisíc tašek, což představuje 2 000 hektolitrů. Dosud bylo do maloobchodní sítě dodáno 496 hektolitrů, tedy více než 6 tisíc tašek.

Zelená koženková brašna je již třetí variantou tašky Heineken. „Navázali jsme na naše předchozí aktivity, které byly velmi úspěšné. Již v minulosti jsme v maloobchodní síti nabízeli výhodné balení piva Heineken v brašnách, které byly látkové. U spotřebitelů byly velmi oblíbené, což se projevilo i mimořádně úspěšnými prodeji, proto jsme se rozhodli nabídnout jim brašnu v novém designu z nového, moderního materiálu,“ říká Julie Nácovská, brand manažerka značky Heineken na českém trhu.

Taška má nadčasový design, za kterým stojí kreativci reklamní agentury TBWA, a použitým materiálem splňuje aktuální módní trendy. Po vypití všech osmi lahví může svému majiteli sloužit jako módní doplněk, například jako taška na sport, pro volný čas, ale i pro každodenní nošení do práce. Každý majitel této praktické brašny se tak může při nejrůznějších příležitostech pochlubit svou náklonností k jedné z nejúspěšnějších pivních značek na světě Heineken. Mimořádná nabídka také zajisté přiláká i ty, kteří dosud Heineken neochutnali.

Na novou brašnu Heineken budou zákazníci upozorňováni reklamní podporou přímo v obchodech, a to visačkami, plakáty a voblery. Prodej tašek a kampaň podle Julie Nácovské poběží zhruba do letošních Vánoc.

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama

Sportovní projekty, zaměřené nejen na posílení dobrých vztahů a týmové spolupráce mezi zaměstnanci, ale také na zlepšení fyzické kondice, připravila pro své zaměstnance skupina Heineken Česká republika. První akcí byl Hei Summer Beach Volleyball Cup 2009, který se konal v závěru letošního srpna. Zaměstnanci tuto aktivitu přijali velmi pozitivně, a proto se na listopad chystá další sportovní událost, tentokrát Hei Badminton Open 2009.

Dvou až tříčlenné týmy ze všech pivovarů společnosti měly celé léto ve vybraných lokalitách k dispozici beach volejbalové hřiště, na nichž se mohly před turnajem každý týden připravovat. Na správnou techniku dohlíželi profesionální trenéři. Celkem 15 týmů přijelo změřit své síly do Prahy, kam je přijela podpořit i řada jejich kolegů, včetně generálního ředitele společnosti Lievena van der Borghta. Vítězem utkání se stal brněnský tým Zepr, tři nejlepší týmy získaly nejen pohár a diplomy, ale také poukázky na sportovní zboží. I týmy, které se neprobojovaly do finále, si náležitě zasportovaly, a to v tzv. záchranné soutěži. Pro organizátory byly zadostiučiněním radost ze hry a zapálení kolegů, projevující se kromě hřiště například i při vymýšlení názvů týmů.

Připravovaný Hei Badminton Open 2009 má velmi podobný koncept: všichni zaměstnanci Heineken Česká republika mohou utvořit soutěžní dvojice a do turnaje se přihlásit. Opět mají v Praze, Brně, Ústí nad Labem a v Krušovicích k dispozici kurty a zkušené trenéry, pod jejichž dohledem mohou každý týden pilně pracovat na technice. Již nyní je přihlášeno 40 týmů ze všech oddělení, a to včetně několika členů nejvyššího vedení firmy. Zatím nejvíce sportovců trénuje v Brně, kde vzhledem k velkému zájmu o turnaj bylo zajištěno více tréninkových kurtů tak, aby se všichni hráči mohli na utkání dobře připravit. Podobně jako v létě mají na přípravu zhruba dva měsíce a 21. listopadu pak budou v Praze ve čtyřhrách bojovat opět o atraktivní ceny.

Zájem zaměstnanců o sportovní aktivity, jejich sportovní nasazení při beach volejbalu i nadšení pro utkání v badmintonu potvrzuje, že podobné projekty pomáhají udržovat a zlepšovat nejen vztahy mezi kolegy, ale také přinášejí zábavu, odreagování a zlepšují fyzickou kondici.

Proto společnost Heineken Česká republika připravuje pro své zaměstnance komplexní projekt Zdravého životního stylu, jehož součástí budou nejen pravidelná utkání v různých sportovních disciplínách, ale bude se zaměřovat také na životní styl celkově, na optimální výživu, prevenci proti civilizačním chorobám a podobně.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Na začátku října vstoupila značka Březňák na švédský trh, a to s ležákem v unikátním balení 0,33 l. Završil se tak téměř dvouletý projekt, na jehož začátku stálo vítězství tohoto piva v chuťovém tendru. Ten opakovaně vyhlašuje švédská státní instituce Systembolaget, která reguluje tamější trh s alkoholickými nápoji s obsahem vyšším než 3,5% alkoholu. Právě vítězství v odborné soutěži dává poměrně vysoké šance na úspěch Březňáka ležáku a očekává se prodej až 8 tisíc hektolitrů tohoto lahvového piva ročně.

„Pro švédský trh jsme vyvinuli zcela nové balení, protože na ostatních trzích, kam se Březňák exportuje, je vždy v balení 0,5 litru. Řešil se celý labeling, sekundární balení i systém stáčení tak, abychom nabídli na tomto trhu tu nejvyšší kvalitu,“ říká Lenka Honajzerová, Export Area Sales Manager skupiny Heineken Česká republika, zodpovědná za Švédsko. Březňák ležák je tedy nově stáčen do lahví s obsahem 0,33 litru a do Švédska putuje v nových kartonech po 24 lahvích.

Ač Švédsko nepatří k významným producentům piva, jeho oblíbenost je tam velmi vysoká. „Švédové pivu rozumí často více než konzumenti v jiných zemích, podobné je to i s whisky, ačkoli to není tradiční země výroby těchto alkoholických nápojů. Švédští spotřebitelé si potrpí na kvalitní a chutná piva a jejich velmi širokou nabídku. Právě proto má u nich Březňák vysokou šanci uspět, protože může nabídnout výbornou vůni a typicky českou, plnou chuť,“ dodává Lenka Honajzerová. Podle ní je každoroční Beer and Whisky Festival ve Stockholmu špičkovou událostí jak pro odborníky tak i pro širokou veřejnost. „Zde se mimo jiné představují i horké novinky a je to také jedinečná možnost pro prezentaci nových produktů. Letos jsme toho s našimi švédskými partnery, společností TOMP SPIRITS AB, využili, připomenuli jsme značku Březňák a především představili Březňák ležák v ‘novém a velmi zdařilém kabátě‘,“ vysvětluje Lenka Honajzerová.

Vstup na švédský trh je o to cennější, že je prodej alkoholu na off-trade trhu regulován místní státní autoritou Systembolaget. Ten prakticky monopolně rozhoduje o tom, který konkrétní alkohol bude na švédském trhu v prodeji, a také přímo ovládá svou vlastní síť specializovaných obchodů s alkoholickými nápoji s obsahem alkoholu nad 3,5%. Již několik let se ve Švédsku úspěšně prodávají další značky ze skupiny Heineken Česká republika – Starobrno, Zlatopramen a Krušovice. Všechny tyto značky jsou velmi úspěšné a u spotřebitelů známé a oblíbené.

Březňák patří k nejexportovanějším pivům skupiny Heineken Česká republika. Největším odbytištěm je Německo, kde je absolutní špičkou. Vedle Březňáku ležák je tam velmi oblíbený i Březňák černý a také speciální značky Bernstein a Březňák Diät. Od jara letošního roku se také rozběhla licenční výroba piva Březňák v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

V rámci partnerstva s futbalovým zväzom poskytne platinový partner Corgoň za postup na MS 2010 reprezentácii Slovenska prémiu vo výške 66-tisíc eur.

Špeciálne poďakovania od pivovaru poputujú trénerovi Vladimírovi Weissovi st., členom kádra a aj "dvanástemu" hráčovi - slovenským fanúšikom. Corgoň takto vyjadruje vďačnosť aj nad rámec osemročného partnerstva so SFZ.

Za postup na svetový šampionát ako prejav vďaky dostane tréner Weiss jedno pivo Corgoň na každý deň do konca jeho pôsobenia v pozícii trénera slovenskej reprezentácie. A to bez ohľadu na dĺžku zotrvania vo funkcii.

"Chceme sa aspoň takto poďakovať za tento historický úspech. Aj keď žiadne ocenenie nie je za takýto triumf Slovenska dostatočné, veríme, že našu pozornosť prijme ako gesto vďačnosti," povedala Lenka Čamborová, brand manažér značky Corgoň.

"Na sucho" neobídu ani hráči. Každý člen kádra A-mužstva SR bude počas celého roka dostávať jedno pivo, a to takisto každý deň. Na postupe i na víťazstve v Poľsku mali veľký podiel aj slovenskí futbaloví fanúšikovia. Pivovar počas prvého kvalifikačného duelu o postup na ME 2012, ktorý sa uskutoční na jeseň budúceho roka na Slovensku, rozdá fanúšikom 5000 pív.

Zdroj: Sport Čas.sk | Autor: SITA

Nejen přímý ekonomický přínos pivovarů, ale také adresná podpora školství, sportu, kultury a neziskového sektoru – i to je působení pivovarnické skupiny Heineken v Ústeckém kraji. S tradičními severočeskými pivními značkami – Louny, Zlatopramen a Březňák - se můžete setkat na řadě hudebních i divadelních představeních, při sportu, ale také na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně nebo na odborných vědeckých sympoziích. Najít je také můžete u řady obecně prospěšných akcí – hipoterapie v Mostě nebo při projektech realizovaných komunitní nadací Euroregionu Labe.

Významní příjemci finanční i materiální podpory se soustředí především v samotném srdci Ústeckého kraje – v Ústí nad Labem. Spolupráce značky Zlatopramen s tamější Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně trvá již od roku 2005 a zahrnuje podporu vědeckých sympozií a společenských akcí Univerzity a také každoroční výroční ceny narození Jana Evangelisty Purkyně „Ceny rektorky“. Těmi od roku 2001 oceňuje škola své studenty i pedagogy ze všech fakult univerzity za mimořádné výkony při studiu, výzkumu, pedagogické činnosti, za umělecký či sportovní výkon a reprezentaci školy a také za nejhodnotnější knihu, publikovanou pracovníky univerzity. Letos také Heineken podpořil slavnostní zasedání univerzitní rady u příležitosti 55. výročí založení univerzity, které hostilo špičky vysokých škol a univerzit z celé republiky i ze zahraničí.

Bez podpory pivovaru Louny by se neobešel letos již dvacátý ročník lounského Memoriálu Karla Raise. Pivovar Louny patří k tradičním partnerům této akce, kterou podporuje od jejích počátků. V sérii závodů v silničním běhu navíc od roku 1993 měří své síly zdraví sportovci s handicapovanými. Rostoucí zájem o Memoriál dal v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbikeů a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezóny. Oba soutěžní podniky mají za cíl nejen integrovat zdravé a handicapované sportovce v samotných závodech, ale také zapojit zdravé a tělesné postižené do příprav obou akcí. O kvalitě obou závodních podniků svědčí i fakt, že každoročně roste počet zahraničních výprav, které se jich účastní.

Každoročně Zlatopramen podporuje vybraná představení Severočeského divadla opery a baletu, podporuje také ústecké Činoherní studio. Přispěl například na inscenaci Bohové hokej nehrají, která je na repertoáru divadla od loňského roku a hrát se bude i v nadcházející sezóně. Kulturní život podporuje i značka Louny, a to v lounském Divadle Vrchlického a Loutkovém divadle, v obou divadlech se zaměřuje především na konání koncertů a hudebních vystoupení folkových a country kapel.

Pivovar Velké Březno každým rokem pořádá pro širokou veřejnost oslavu Masopustu s bohatým kulturním programem. Při této příležitosti také otevírá brány návštěvníkům i samotný pivovar, který leží v předměstí krajské metropole. V letošním roce se dočkal opravy hrob pana Cibicha, patrona značky Březňák, na místním hřbitově. S ústeckými pivními značkami, zejména Zlatopramenem, se můžete potkat i na mosteckém Hipodromu, kde od roku 2007 podporují červnový dostihový závod, jezdecký oddíl a také hipoterapii pro postižené.

Další aktivity neziskového sektoru v Ústeckém kraji podporuje skupina Heineken a její pivovary prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe. Díky příspěvku se letos například uskutečnily kulturně osvětové akce pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun. Peněžním darem byl podpořen provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, ústecká pobočka Svazu tělesně postižených v ČR a příspěvek na obnovu klášterní zahrady získala i ústecká pobočka sdružení YMCA.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Brněnský pivovar Starobrno finančně vypomůže Znojmu opravit střechu znojemského hradu, v jehož předhradí se až donedávna vařilo pivo Hostan.

Památku vybrali znojemští pivaři v akci „Všichni na jedno, Hostan za všechny“. V ní se Starobrno zavázalo pomoci opravit jednu ze znojemských památek. Rozhodovalo přes 314 tisíc milovníků piva. „Tak velký zájem nás opravdu překvapil,“ uvedl manažer Starobrna Martin Kašpar.

Akce se konala od května do července. Město dalo na výběr ze tří památek, které je třeba opravit. Kromě střechy znojemského hradu byla ve hře rekonstrukce Hillizerova altánu a revitalizace hradebního pásu poblíž ulice Dolní Česká.

Pivovar se zavázal finančně podpořit jednu z nich, konkrétně tu, která získá nejvíc bodů v hlasování znojemských pivařů.

S každým načepovaným pivem Hostan tak dostal host od výčepního žeton, který mohl vhodit do některé ze tří přítomných hlasovacích schránek. Opravu zámecké střechy si přálo na 252 tisíc hlasujících.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Po oslnivém úspěchu pivní Maxilahve na českém trhu zaútočil Heineken Česká republika s pivem Zlatopramen, baleným v tomto speciálním plastovém obalu vyvinutém pro pivo, na neméně náročný německý trh. Prvních 36.000 lahví doputovalo na pulty a regály řetězce Netto v nových spolkových zemích Německa v pondělí 31. srpna 2009. O pouhé dva dny později přišla z Německa překvapivá zpráva, všech 36.000 lahví se vyprodalo za necelé 2 dny!

Heineken Česká republika představil speciální plastovou Maxilahev pro pivo o objemu 1,5 litru v dubnu letošního roku. Od té doby se na českém trhu prodalo již téměř 7 milionů piv Zlatopramen a Starobrno v tomto obalu. Neuvěřitelný úspěch, daleko předčící očekávání, povzbudil také exportní snahy zaměřené na tento produkt.

"Věřili jsme, že Maxilahev uspěje i v Německu. Tak neuvěřitelný úspěch a rychlost jsme ale opravdu nečekali. Nové balení, jeho praktičnost, ekologičnost a především kvalita piva, která díky obalu zůstává na nejvyšší možné úrovni, však zjevně fungují i v Německu. Máme opravdu velkou radost," říká Kateřina Zemanová, exportní manažerka skupiny Heineken Česká republika. "Nahrál nám i fakt, že Německo je zemí, kde jsou exportní značky Heinekenu jako Zlatopramen a Březňák velice populární. I v letošním roce, kdy exportní objemy většinou spíše klesají, se zde těší cca 14% meziročnímu nárůstu. Možná se nám nárůst podaří díky Maxilahvi ještě zvýšit," doufá.

Maxilahev Zlatopramenu se na německém trhu objevila s etiketou v německém jazyce, na níž nahradil určení stupňovitosti z české etikety letopočet 1642, ve kterém začal fungovat šlechtický pivovar v Krásném Březně. Podobně jako v České republice se Zlatopramen prodává v praktickém sixpacku, který ještě zvyšuje atraktivitu a snadnost nákupu. Rozdílem je, že lahev je vratná, záloha je dle německé legislativy, platící od května 2006, stanovena na 25 eurocentů.

Díky velkému úspěchu s první exportní várkou plánuje Heineken Česká republika dále rozšířit distribuční síť a výrazně navýšit počty dodaných kusů.

Pivo značky Zlatopramen vyrábí společnost Drinks Union, člen skupiny Heineken Česká republika.

V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stala společnost Starobrno, a.s. a v roce 2007 Královský pivovar Krušovice a.s. O rok později se předmětem akvizice stala společnost Drinks Union a.s. V letošním roce došlo k fúzi společnosti Starobrno do Královského pivovaru Krušovice a.s. Nyní je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva Heineken ČR

Holandský pivovarnícky gigant Heineken dosiahol v 1. polroku 2009 lepšie, ako očakávané výsledky, aj napriek poklesu výroby. Dôvodom je zvýšenie cien jeho produktov a úsporné opatrenia.

Zvýšenie cien sa pritom podieľalo na celkových príjmoch spoločnosti až 6,2 % a takmer vyrovnalo pokles objemu produkcie o 6,6 %. Okrem toho, Heinekenu pomohlo aj zlacnenie vody a energií, a tiež zníženie nákladov na marketing.

Zisk firmy pred úrokmi a zdanením (EBIT) sa v 1. polroku vyšplhal na 993 miliónov eur (29,91 miliardy Sk) z 925 miliónov eur (27,87 miliardy Sk). Analytici pritom odhadovali, že dosiahne 927 miliónov eur (27,93 miliardy Sk).

Čistý zisk pivovarníckej skupiny v sledovanom období sa zvýšil na 489 miliónov eur (14,73 miliardy Sk) z 407 miliónov eur (12,26 miliardy Sk) v 1. polroku 2008.

Tržby tretieho najväčšieho producenta piva na svete vzrástli o 11 %, vďaka kúpe britského pivovaru Scottish & Newcastle. Keby sa výsledky britského závodu nezapočítali do celkového hospodárenia Heinekenu, jeho odbyt klesol o 0,4 % na 7,15 miliardy eur (214,40 miliardy Sk).

Množstvo piva, ktoré koncern predal v krajinách strednej a východnej Európy kleslo o 13 %, najmä pod vplyvom oslabenia najväčších ekonomík regiónu Ruska a Poľska. V západnej Európe sa odbyt piva znížil o 3,9 %.

Zdroj: TASR.sk

Chcela byť lekárkou, a dnes má dobrý recept proti smädu. Alena Adamcová, manažérka produkcie piva spoločnosti Heineken Slovensko. Vyštudovaná biochemička pracuje s pivom už dvanásť rokov, stále pod jednou značkou. Začala ako technologička v nitrianskom pivovare a dnes riadi produkciu v Hurbanove. "Myslím si, že ako manažérka som iba to, čo som v skutočnosti. Nesnažím sa hrať na nič iné. Pivo spája ľudí a utužuje priateľstvá. Vo výrobe slovo "nedá sa alebo nemožné“ a preto som rada, že som súčasťou takéhoto tímu.“

Rozhodla náhoda

Alenina cesta k pivu bola skôr náhoda než úmysel. Rodáčka z Nitry vyrastala v rodine stavebných inžinierov - medzi rysovacou doskou a projektmi rôznych stavieb. "Napriek tomu som snívala o tom, že budem lekárkou. Videla som svoju budúcnosť v medicíne. Chcela som ísť do Afriky a pomáhať vytvárať nemocnice ako Albert Schweitzer, alebo operovať mozog. To bol môj sen.“

Sklamaná z toho, že sa na medicínu nedostala, zamierila na Chemickotechnologickú fakultu STU v Bratislave. Pôvodne tam plánovala zostať rok, a opäť to vyskúšať na medicíne. K tomu už nedošlo. Alena sa stala inžinierkou biochémie a biotechnológie. "Veľmi sa mi tam zapáčilo. Pretože biochémia, biotechnológia a mikrobiológia zahŕňajú aj prípravu sekundárnych metabolitov, čo je základ farmaceutického priemyslu, je tam výroba vína, piva, kyseliny mliečnej a octovej. Kvázi celý potravinársky priemysel na tom stojí,“ hovorí a s úsmevom dodáva: "Dnes som vlastne tej náhode aj celkom vďačná, pretože v medicíne by som sa asi nenašla.“

Tam, kde sa varí pivo

Po škole chcela Alena zostať vo svojom odbore a jednou z možností bolo pivovarníctvo.

V Nitre začínala ako technologička. Súčasťou jej práce bola modernizácia zariadení a zavádzanie kvalitatívnych štandardov. "Boli to pionierske časy, keď sa všetko modernizovalo a Heineken zavádzal do výroby v Nitre svoje kvalitatívne štandardy. Bolo to obdobie obrovského nadšenia, kedy sa dalo naučiť takmer všetko. Ako sa robia projekty, ako sa stavajú potrubia, tanky....“

To, čo sa ako technologička naučila v Nitre, neskôr zavádzala v Rimavskej Sobote. "Ako technologička musíte podoťahovať všetky veci, naladiť ich, zaviesť ich do života. Výsledkom musí byť pivo vysokej kvality. Neskôr sa podieľa aj na vytváraní samotnej idey, ako nové zariadenie bude vyzerať, aký bude mať výkon, kadiaľ sa bude viesť potrubie. Čiže pri spúšťaní projektov som začínala, neskôr som sa s nimi posúvala k vytváraniu idey, až k riadeniu samotného projektu.“

Medzi manažérmi

Do manažérskych kruhov sa Alena zaradila pozíciou manažérky kvality. Zodpovednosť si však začala naplno uvedomovať až keď sa stala manažérkou centrálneho technologického servisu, ktorý zabezpečoval koordináciu kvality medzi všetkými pivovarmi spoločnosti. "Nastúpila som tam mesiac pred svojimi 27 narodeninami. Vtedy to bol taký veľký nádych, či to zvládnem. Bazén, do ktorého vás hodia a musíte sa naučiť plávať. Aj zo strany firmy to bola veľká odvaha a miera dôvery dať tam takého mladého človeka.“ Navyše oddelenie sa v tom čase len vytváralo. Začala sama a postupne si mala vybudovať tím. Zažila tu aj svoju prvú zaťažkávajúcu manažérsku skúšku - dať niekomu padáka. "Bol to človek, ktorý mal na starosti obalové materiály ako kartóny, etikety a urobil niekoľko chýb. Bol to prvý človek, ktorému som takúto informáciu musela podať.“

Od kvality k výrobe

Dohliadaním na to, aby pivo malo správnu kvalitu, strávila Alena sedem rokov. Keď sa chcela pohnúť ďalej, musela zmeniť oddelenie. "Presunula som sa na výrobu do Hurbanova. Prvý raz som bola zodpovedná za jednu časť produkcie.“ Ako manažérka výroby dostala na starosť proces od varenia mladiny až k príprave filtrovaného piva pre stačiarne. Musela zvládnuť potrebný objem, v potrebnom čase a v potrebnej kvalite. "Najskôr som sa zaoberala kvalitou a technológiou a teraz som si musela priniesť svoje skúsenosti so sebou a byť zodpovedná za hektolitre a výkon ľudí.“

Ďalším pivným krokom bol pre Alenu slad. Jej zákazníkmi sa stali pivovary, ktorým ako manažérka výroby sladu dodávala jednu zo základných surovín na výrobu piva - svetlý slad. "Nie som poľnohospodár, a preto bolo pre mňa zaujímavé učiť sa, ako kvalita jačmeňa ovplyvňuje kvalitu sladu. A celkovo riadiť úplne iný proces, ktorý je omnoho pomalší ako výroba piva. V stačiarni sa linka točí rýchlosťou 42-tisíc fliaš za hodinu, a pri výrobe sladu len klíčenie jačmeňa trvá šesť dní.“

Neznamená to však, že do práce mohla chodiť len na ten šiesty deň. Mala na povel strategickú sladovňu, druhú najväčšiu v Európe, a z pohľadu spoločnosti Heineken strategickú v tomto regióne. Stačilo by zanedbať postup a pivovar by nemal z čoho vyrábať.

Žena sládok

Na vrchol výroby piva, do pozície sládka, sa Alena postavila minulý rok v lete. V Hurbanove zodpovedá za výrobu a stáčanie piva s kapacitou takmer dva milióny hektolitrov. Priamo tak kontroluje a ovplyvňuje to, čo dostávame na stôl.

"Moja profesionálna dráha je spojená len s jednou spoločnosťou, a tou je Heineken Slovensko. Je to možno aj kvôli tomu, že tak ako rástla a vyvíjala sa samotná spoločnosť, tak som sa nejakým spôsobom rozvíjala a dospievala aj ja ako manažérka. Moja kariéra nebola len o tom, ukáž čo vieš. Mala som šancu učiť sa v rámci pracovných pozícií, ale aj tréningov a stáží, či už doma alebo v zahraničí.“ Ďalším pivným krokom môže byť pre Alenu riadenie zahraničného tímu. Zatiaľ je to jej nesplnená vízia, o ktorej dúfa, že sa jej v budúcnosti splní.

Rovnako už má aj plán "na staré kolená“. "Bolo by fajn mať vlastnú krčmu, kde by som si vyrábala vlastné pivá. Zákazníci by si tam mohli pozrieť, ako sa to robí.“ Skúsenosti na to má - vie, ako sa zlatý mok vyrába a vie aj ako chutí. Súčasťou jej práce boli hneď od nástupu a aj dodnes sú, ochutnávky piva. Koľko druhov však otestovala? (Smiech) "Tak to skutočne neviem. Keď som bola na školení v Británii a išli sme na prieskum trhu, tam som ochutnala viaceré miestne špeciálne, ale koľko som ich ochutnala celkom, to naozaj neviem.“

Dotazník

Ako zvyčajne začínate pracovný deň?

Rannou kávou a cestou autom do práce. Počas nej si zvyknem spievať, rozmýšľam, aký bude môj deň a čo je potrebné urobiť.

Koľko času strávite priemerne v práci?

Podľa potreby.

Čo vás postaví na nohy?

Priatelia, dobrá hudba, tanec.

Ako sa udržiavate v kondícii?

Rada lyžujem, korčuľujem, chodím na spinning. Celkom nedávno som objavila čaro bedmintonu.

Čo vám zdvihne adrenalín?

Ľudská hlúposť.

Pri čom si najlepšie oddýchnete?

Oddychujem pri stretnutí s rodinou a priateľmi alebo dobrej knihe.

Ako si predstavujete ideálnu dovolenku?

Dovolenka pre mňa znamená cestovanie. Najlepšie tak trochu na vlastnú päsť s bedekerom v ruke.

Čo nemáte rada na sebe a na druhých?

Na sebe nemám rada netrpezlivosť. Na druhých škatuľkovanie na základe prvého dojmu, závisť a lenivosť.

Na čom jazdíte a na čom by ste chceli jazdiť?

Najradšej na lyžiach. (smiech) V prípade áut by ma potešila Honda Civic Sport.

Kto je Alena Adamcová

Rodáčka z Nitry vyštudovala biochémiu a biotechnológiu na Chemickej technologickej fakulte STU. Pre spoločnosť Heineken Slovensko pracuje už 12 rokov. Začala ako technologička v pivovare v Nitre, kde mala na starosti modernizáciu výroby. Na stranu výroby prešla v roku 2005, keď sa stala manažérkou výroby piva v Hurbanove. Dnes má na starosti kompletnú produkciu piva v hurbanovskom pivovare.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Vanko

Holandský majster v perfektom čapovaní piva Franck Evers sprostredkoval počas júla tohto roku svoje umenie správneho čapovania a podávania piva Heineken barmanom, prevádzkovateľom pubov, obchodníkom ako aj samotným spotrebiteľom. Položili sme mu niekoľko otázok o tom, čo si myslí o kultúre a kvalite podávania piva na Slovensku.

Na Slovensku ste boli po prvýkrát. Ako vnímate kvalitu podávania a čapovania piva u nás?

»Moja návšteva na Slovensku sa začala v Bratislave a pokračoval som na stredné a východné Slovensko. Spôsob čapovania bol všade viac či menej rovnaký a musím povedať, že je stále čo zlepšovať. Napríklad pivo sa u vás často čapuje do teplých pohárov, čo je pre ležiak absolútny zabijak, pretože v teplom pohári pena na pive veľmi skoro opadne. Barmani tiež čapujú pivo buď príliš pomaly alebo príliš rýchlo, čo nie je veľmi dobré, pretože pivo potom príliš pení. Pohár musia preto na chvíľu odložiť, počkať kým pena opadne a potom ho dočapovať. Pivo by sa ale malo načapovať na jedenkrát. Je to jednak rýchlejšie a pivo zostane aj dlhšie čerstvé.

Ako by teda mali barmani pri čapovaní postupovať?

»Správny spôsob čapovania piva je kombináciou rituálu a umenia. Samotný rituál je však pomerne jednoduchý: stačí zobrať vychladený pohár, nakloniť ho do uhla približne 45 stupňov a nechať pivo z kohútika výčapu do neho špirálovito stekať. Keď je pohár takmer plný, treba ho narovnať a kohútik zatvoriť, keď sa pohár naplní. Veľmi dôležité je zotretie hornej časti peny stierkou, pretože práve tam sa nachádzajú horké látky chmeľu, ktoré prispievajú aj k dehydratácii organizmu. Pena na pive by zároveň mala byť dostatočne pevná, aby vydržala 10-15 minút a chránila tak pivo pred únikom bubliniek a zároveň zhora pred vplyvom kyslíka. Takto načapované pivo vyzerá a aj chutí skvele.

Je nejaký rozdiel medzi pivnými rituálmi v Holandsku, na Slovensku a v iných krajinách?

»Určite áno. V Holandsku konzumenti očakávajú na pive penu vo výške zhruba 2-3 cm a všimol som si, že podobne je to tak aj na Slovensku. Odstránenie vrchnej časti peny som však u vás nevidel, aj keď je to pre zážitok z podávaného piva dôležité. Penová čiapočka sa tak uzatvorí a funguje ako bariéra, ktorá udrží pivo dlhšie čerstvé. V iných krajinách, napríklad vo Veľkej Británii konzumenti piva uprednostňujú iba tenkú vrstvu peny a sú krajiny, kde sa pivo pije úplne bez peny. To by určite nemalo úspech v Rakúsku, kde je hustá a krémová pena na pive nutnosťou. Takže podávanie piva sa líši podľa kultúry a typu piva, spôsob čapovania, ktorý som prezentoval na Slovensku, je však vhodný nielen pre Heineken, ale vlastne pre všetky ležiaky.

Aký bol personál na prevádzkach, ktoré ste navštívili?

»To bolo naozaj rôzne v závislosti od podniku. V niektorých nových, moderných puboch najmä v Bratislave som mal pocit, že zamestnanci si myslia, že sú najlepší, vedia čo robia a nemusia sa učiť. Ale hneď vedľa takéhoto pubu bol iný podnik, kde boli všetci veľmi priateľskí a hneď sa dali do reči. Tiež sa mi zdalo, že aj keď zamestnanci podnikov v menších mestách boli veľmi milí, na začiatku ako keby boli trochu hanbliví. Najprv sa tvárili nedôverčivo, zrejme si mysleli: „Kto je tento človek a čo tu vlastne bude robiť?“ Ale keď som s nimi prehodil pár slov, ľad sa roztopil. Navštívil som mnoho podnikov, kde zamestnanci boli príjemní aj keď bolo plno, ale stále si myslím, že by sa mohli posunúť o krok vpred.

Takže je úsmev a prístup k zákazníkovi to najdôležitejšie?

»Určite je to jedna z najdôležitejších vecí, ktorá ovplyvňuje ziskovosť podniku. Ako zákazník aj vy chcete byť obslúžení správne a slušne, a preto je prístup personálu nesmierne dôležitý. Všimol som si napríklad, že u vás často čašník len príde k stolu a čaká na objednávku. Ani keď prinesie pivo nenadviaže žiadny slovný kontakt so zákazníkom. Zákazník sa ale musí cítiť dôležitý. Viem, že je to veľmi náročná práca, ľudia musia pracovať dlhé hodiny. Napríklad do jedného baru na strednom Slovensku sme prišli okolo tretej poobede a o jedenástej večer keď sme odchádzali, dievčatá ešte stále pracovali. Pri takých dlhých hodinách je naozaj veľmi ťažké usmievať sa a rozprávať sa so zákazníkmi, ale naozaj to robí obrovský rozdiel. Samozrejme zamestnanci musia byť motivovaní a majiteľ podniku ich musí aj vzdelávať a trénovať. Tréning by sa mal týkať jednak prístupu k zákazníkom, ale aj spôsobu, ako sa správne starať o pivo.

Čo ďalšie okrem lepšieho prístupu k zákazníkom môže pomôcť dosiahnuť väčší zisk?

»Myslím si, že manažér baru by mal prácu za barom lepšie organizovať. Vo väčšine podnikov som si všimol za barom obrovský chaos a rozhádzané všetky možné druhy pohárov. Barmani pracujú veľmi ťažko, ale nemá to nijakú štruktúru alebo logistiku. Každý by mal vedieť presne čo robiť a mal by byť určitý systém, čo sa deje s pohárom, keď sa vráti zo stola za bar. V jednom podniku sa za barom hromadilo neuveriteľné množstvo prázdnych pohárov až sa barman cítil stiesnený. V takom prostredí veľa práce neurobíte.

Takisto by som rád videl za barom umývačky pohárov. S tým som sa tu nestretol. Poháre idú po umytí ešte teplé priamo na bar a keď je podnik plný, nestihnú vychladnúť a pivo sa čapuje do teplých pohárov. To je naozaj veľký problém.

V procese organizácie je však veľmi dôležitá osobnosť samotného manažéra baru...

Presne tak. Ak manažér trvá na tom, aby sa práca robila kvalitne, každý bude pracovať lepšie. Ak je však majiteľ či prevádzkar lenivý, nemôže očakávať od zamestnancov, že budú napríklad dbať na správnosť čapovania. Ak je celý čas len niekde vzadu a nesleduje prevádzku, zamestnanci si budú myslieť, že na tom nezáleží. Manažér musí byť ten, kto ide príkladom. Aj ja keď som mal bar, bol som na svojich zamestnancov prísny. Administratívu okolo rozpisu služieb či dodávok tovaru som nechal na iných, pretože ja som chcel stáť za barom a sledovať celý proces. Je to veľmi dôležitá práca.

Trénovali ste aj obchodných zástupcov a výčapných technikov Heinekenu. Bolo to pre nich prínosom?

Som nesmierne rád, že prišli. Boli veľmi zanietení a chceli sa učiť, a aj keď sa na začiatku trochu ostýchali, po tréningu prišli a chceli si čapovanie vyskúšať. Je veľmi dôležité, aby mali tieto vedomosti, pretože oni môžu ďalej vzdelávať prevádzkarov. Môžu im povedať, čo by mali robiť alebo čo naopak nie, dokážu vysvetliť rozdiely v chuti, v správaní piva pri čapovaní, jednoducho vedia porozprávať celý príbeh. Starostlivosť o značku a jej správny spôsob čapovania ide vždy zhora, od manažéra značky cez obchodných zástupcov k majiteľom podniku až k personálu. To, že ma Heineken pozval na Slovensko, bola obrovská príležitosť ako urobiť niečo pre jeho správne čapovanie. Myslím, že sa nám to naozaj podarilo posunúť ďalej.

Na Slovensku ste teda urobili skutočne kus práce...

Môj pobyt na Slovensku bol najdlhším a najkomplexnejším „turné“ aké som zatiaľ robil. Raz som bol robiť tréningy v USA na dva týždne, ale tam som vzdelával iba majiteľov barov a barmanov. Na Slovensku som robil prezentáciu pre novinárov, pre barmanov a prevádzkarov, pre obchodných zástupcov Heinekenu, ako aj pre samotných zákazníkov. Aj keď to bolo vyčerpávajúce, verím, že za krátky čas sa nám podarilo získať nielen mnoho priaznivcov značky Heineken, ale aj urobiť kus práce pre kultúru čapovania piva na Slovensku. Ak sa správne čapuje, je to lepšie pre pivo aj pre zákazníka a v konečnom dôsledku aj pre majiteľa podniku.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Autor: Heineken.sk

Pivovar Starobrno vyrábí pivo, které stáčí do plastových lahví, na Slovensku. Vyjde ho to levněji. Sdružení přátel piva krok kritizuje.

Vítězslav Chovanec má rád brněnské pivo z pivovaru Starobrno. Jako spousta dalších pivařů je hrdý na místní tradiční značku. Proto ho nepříjemně zaskočilo, že pivovar část nápoje vyrábí ve slovenském městě Hurbanovo v továrně Zlatý Bažant.

Starobrno tam vaří a stáčí pivo do plastových lahví. „Přijde mi to jako podvod. Kupuji si přece pivo z Brna. Ne ze Slovenska,“ postěžoval si Chovanec.

Starobrno, které patří nizozemské firmě Heineken stejně jako slovenský Zlatý Bažant, nemá v Brně linku na stáčení piva do nových maxilahví. Právě proto využívá pivovar na Slovensku. „Tam už linka byla. Proto pro nás bylo levnější výrobu piva přesunout než upravovat pivovar v Brně,“ vysvětlila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Přesun výroby kritizuje Sdružení přátel piva, které spolupracuje s pivovary a restauracemi. „Lidé ani neví, že Starobrno začalo jejich oblíbené pivo vyrábět jinde než v Brně. Dokonce to není uvedené ani na obalu,“ upřesnil předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Sdružení však vadí především princip takzvané licenční výroby v zahraničních pivovarech. Podle Erlicha nemůže být pivo ze Slovenska stejné jako to z Brna. „Je to podobné, jako když například budou dva lidé vařit guláš a jeden bude v Brně a druhý v Praze. Výsledná chuť bude různá, i když použijí totožné přísady a postup. Podmínky výroby jsou v každém pivovaru nenapodobitelné,“ zdůraznil Erlich.

Zástupci pivovaru Starobrno se brání, že firma dokáže na Slovensku vyrobit stejné pivo jako v Brně. Jeho kvalitu hlídá vrchní sládek z pivovaru na Starém Brně Tomáš Pluháček. „Kontroluje i dodržování stejných postupů při výrobě. Zlatý Bažant je musí ctít. Zavazuje ho k tomu licenční smlouva,“ upřesnila mluvčí Eliášová. Lidé podle ní rozdíl nepocítí a Starobrno se proto neobává, že kvůli výrobě na Slovensku přijde o zákazníky.

Pivovar obhajuje i ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Licenční výroba je totiž v celosvětovém pivovarnickém průmyslu běžná. „Kvalitu piva nijak neovlivňuje. V zahraničí vyrábí řada českých pivovarů. například Prazdroj v Polsku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku,“ argumentoval Veselý.

Zatímco Sdružení přátel piva a někteří fajnšmekři si potrpí na nápoj z originálního pivovaru, jiným zákazníkům výroba v zahraničí nevadí. „Že Starobrno vyrábí pivo v plastových lahvích na Slovensku? To mě neodradí od toho, abych si ho koupila,“ prohlásila například Andrea Febrová. Nové Maxiláhve si navíc oblíbila, protože se podle ní hodí na výlet nebo ke grilování.

Starobrno prodává pivo v plastu zhruba tři měsíce. „Už jsme prodali šest milionů lahví, včetně značky Zlatopramen. To byl přitom plán na celý rok,“ pochlubila se Eliášová. Někteří zákazníci však pivo z plastu přirovnávají ke krabicovému vínu. „Slyšel jsem od přátel, že ani není dobré,“ řekl například Václav Jureček.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Barbora Kozlová

Pivovar Starobrno v loňském roce zvýšil tržby o 16,4 procenta na 1,633 miliardy korun. Čistý zisk společnosti vzrostl o 5,6 procenta na 146,2 milionu korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

V loňském roce se jediným akcionářem pivovaru Starobrno stala společnost Královský pivovar Krušovice. Společnost je součástí pivovarnické skupiny Heineken.

Zdroj: WebReporter.cz

Novou webovou prezentaci spustila pro své tuzemské pivovary společnost Heineken. Web má kromě přehlednější navigační struktury přinést i detailnější informace o aktivitách skupiny, managementu, historii, jednotlivých brandech či odpovědné konzumaci alkoholu. Prezentace je propojena s dalšími weby značek a projektů skupiny Heineken - weby značek Krušovice, Starobrno a projektu Ligy garantované kvality.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Petr Vocelka

Oblíbená herečka a módní ikona Eva Longoria Parker, kterou známe jako jednu ze „zoufalých manželek“ ze stejnojmenného seriálu, svou tvář propůjčila již mnoha světovým módním i kosmetickým značkám. Propaguje módu, jak se dá, ale nejen to! Eva Longoria Parker se totiž nyní stala tváří společnosti Heineken, kterou dobře známe jakožto výrobce piva. Proč také ne, vždyť ne nadarmo se říká, že pivo je na krásu. A Eva Longoria, pakliže si občas třetinku dá, je toho zářným příkladem.

Zdroj: Móda.cz

Najpredávanejšie nealkoholické pivo na Slovensku - Zlatý Bažant Nealko – už dlhodobo získava ocenenia od pivných odborníkov aj v Českej republike. Posledné takéto ocenenie získal Zlatý Bažant Nealko počas prvého júnového týždňa na súťaži Pivo Českej republiky v Českých Budějoviciach, kde sa umiestnil na 2. mieste.

Súťaž sa uskutočnila počas výstavy Slávnosti piva a českí pivní experti na nej degustovali až 209 vzoriek piva zo 44 pivovarov. Zlatý Bažant Nealko si tak vylepšil svoje umiestnenie na tejto súťaži z minulého roka, kedy v náročnej konkurencii skončil na 3. mieste.

Dlhodobé úspechy v Čechách

Podobnou prestížnou súťažou u našich českých susedov je cena Česká pivní pečeť. Na tejto súťaži Zlatý Bažant Nealko bodoval už dvakrát – v roku 2006 a 2007. Vo februári tohto roku 2. miesto na tejto súťaži získal Zlatý Bažant tmavý.

Kvalitu značky Zlatý Bažant však oceňujú nielen odborníci, ale aj samotní českí spotrebitelia. V roku 2008 bol Zlatý Bažant najpredávanejšou zahraničnou značkou piva v Českej republike.

Úspechy aj na Slovensku

Zlatý Bažant Nealko už roky získava ocenenia kvality aj na Slovensku, ako napr. cenu Slovenská pivná korunka. Predáva sa vo fľašiach s objemom 0,5 a 0.33 l a od júla 2008 aj v plechovkách. Je známe svojou intenzívnou, čistou sladovou arómou s adekvátne nízkou horkosťou a preto je nielen v lete príjemným osviežením pre motoristov, športovcov a rekonvalescentov.

Nealko je stále populárnejšie

Na slovenskom trhu je značka Zlatý Bažant v segmente nealkoholických pív priekopníkom. Svoje Nealko uviedla v roku 1997, kedy sa trh s nealkoholickým pivom u nás iba rozvíjal. Vďaka inováciám, akou bolo napr. uvedenie twist-off fľaše v roku 2001, a marketingovej podpore značky Zlatý Bažant však začal tento trh rásť. Zlatý Bažant Nealko tak úspešne reagoval na nové životné trendy konzumentov piva a vďaka svojej kvalite je v segmente nealkoholických pív na Slovensku jednoznačným lídrom.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

Je to jen pár dní, co pivovarníci ve znojemském pivovaru Hostan naplnili definitivně poslední sud s pivem. Avšak na Hostan, který se bude dál vařit již jen v Brně, by znojemští neměli zapomenout. Přeje si to vedení Heinekenu, kterému znojemský pivovar coby součást brněnského Starobrna patří. A tak v rámci kampaně „Všichni na jedno, Hostan za všechny“ má Starobrno finančně pomoci Znojmu opravit některou z jeho památek.

Město dalo na výběr ze tří. Pivovar pak podpoří jednu z nich, konkrétně tu, která získá nejvíc bodů v hlasování znojemských pivařů. Za každé načepované pivo Hostan tedy dostane host od výčepního žeton, který může vhodit do některé ze tří přítomných hlasovacích schránek. „Veřejné ,referendum‘ potrvá do konce července,“ vzkázala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Prvním projektem, který by mohlo Starobrno finančně podpořit, je Hillizerův altán. V jeho případě jde o výstavbu dřevěné vyhlídky pod svatováclavskou kaplí, která má skýtat pohled na údolí Dyje, Podyjí i na znojemskou přehradu. „Město plánuje obnovit altánek podle dobových obrázků z devatenáctého století,“ přiblížila mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Druhým projektem je rekonstrukce znojemského hradu, v jehož předhradí se až donedávna vařilo pivo.

Třetí nominovanou akcí je pak revitalizace hradebního pásu poblíž ulice Dolní Česká. Tamní areál hradeb se má proměnit v jakousi relaxační zónu.

„Z hradebního příkopu vznikne vlastně amfiteátr, kde bude možné posedět a mohou se tam konat třeba i rytířské turnaje,“ dodala mluvčí znojemské radnice.

Projekt navazuje na loňskou akci, díky níž brněnský pivovar přispěl na vybudování stylového středověkého mázhauzu v centru města.

Značka Hostan patří již několik let do portfolia pivovaru Starobrno, který je od roku 2003 součástí skupiny Heineken. Letos se veškerá výroba znojemského piva přesunula do Brna a pivovarníci mají znojemské prostory definitivně opustit na podzim.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

K dnešnímu dni vyřazujeme z BuyListu společnost Heineken, tento akciový titul nenaplnil naše očekávání. Kurz akcií propadl od zařazení do BuyListu o více jak 35 %. Zároveň vyprodáváme tento akciový titul z modelového Portfia, a to za cenu 25,39 euro. Díky akvizici britského pivovaru Scottish & Newcastle byl Heineken nucen výrazně zvýšit své zadlužení, což se negativně projevilo na hospodaření společnosti a vývoji kurzu akcií. Právě ohromné výdaje na splácení dluhu vedou v současné době k omezování investic a snižování nákladů. Očekáváme, že značné náklady na akvizice, které společnost v předchozích letech uskutečnila, budou negativně ovlivňovat hospodaření i v následujících měsících. Fio, burzovní společnost, a.s., Josef Novotný, finanční analytik Dozor nad Fio, burzovní společností, a.s. vykonává Česká národní banka.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Josef Novotný

Holandský Heineken redukuje závody v Česku. Jeho hurbanovskému pivovaru zatiaľ nič podobné nehrozí.

Heineken, ktorý je tretím najväčším výrobcom piva na svete, minulý týždeň oznámil, že v Čechách zatvorí pivovary v Kutnej Hore a Znojme.

V piatok už uvažoval aj o tom, že pivovar Krušovice spojí s úsťanskou firmou Drinks Union, a to najneskôr v polovici budúceho roka. „To je len technická alebo účtovná vec," povedal pre Hospodářské noviny člen predstavenstva Heinekenu ČR Jiří Daněk. Dôvodom na zrušenie znojemského pivovaru bola najmä zlá dopravná dostupnosť, keďže sa nachádzal v blízkosti pamiatky a nemohli sa k nemu dostať veľkotonážne kamióny.

Investície do tohto pivovaru by sa podľa hovorkyne Heinekenu ČR Kateřiny Eliášovej neoplatili. Kutná Hora si zasa vyžadovala vysoké investície do bezpečnosti prevádzky. Heineken mal donedávna v Česku sedem pivovarov.

Na Slovensku Heineken takéto problémy podľa jeho marketingového riaditeľa Dušana Viszta nemá. Má už za sebou rušenie a zlučovanie pivovarov do jedného veľkého pivovaru. Hurbanovský Heineken je jedným z najväčších pivovarov, aké holandská firma v strednej a východnej Európe má.

Ani trhová dvojka - Pivovary Topvar - neplánuje redukovať zo svojich dvoch fabrík v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. „Naše organizačné nastavenie zodpovedá súčasným potrebám nášho biznisu," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Ďalší hráč na trhu, pivovar Steiger, sa odmietol ku „krokom konkurencie" i k svojim vyjadriť.

Zdroj: Sme.sk

Nizozemský Heineken, světová pivovarnická trojka, prochází v Česku radikální změnou. To, co označuje manažer Jiří Daněk termínem optimalizace, v praxi znamená slučování ovládaných Krušovic, Starobrna a Drinks Unionu do jedné velké společnosti.

A na druhé straně přichází konec pivovarů s několikasetletou tradicí - zatím ve Znojmě a Kutné Hoře. Heinekenu by se zjednodušeně řečeno nevyplatily investice do nezbytné rekonstrukce a rozvoje pivovarů. Vařit značky, jako je Dačický a Hostan, bude Heineken jinde - ve větších pivovarech.

A Daněk nezakrývá, že vše je o penězích. "Tady nefunguje žádné ekonomické perpetuum mobile. Je jasné, že profitabilita pivovaru, který vaří miliony hektolitrů ročně, je rozdílná od pivovaru, který vaří jen šedesát tisíc hektolitrů," říká v rozhovoru pro HN Daněk, který je členem představenstva a obchodním ředitelem Heinekenu ČR.

Potvrzuje se, že velcí hráči, včetně Heinekenu, přispívají k likvidaci českých středně velkých nebo menších pivovarů?

To bych tak neřekl, že přispívají k likvidaci. Příkladem perspektivního pivovaru je Velké Březno, které patří mezi menší a kde jsme investovali hodně do kompletní generální opravy a údržby stáčecí linky. Takže to není snaha vytvořit jeden jediný pivovar pro všechny značky. Naše snaha je udržet všechny značky, o jaké je zájem. Byť budou vznikat v jiném pivovaru.

Hodně se ale spekuluje, že mezi kandidáty na uzavření je ve skupině Heineken i pivovar v Lounech. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?

Dělali jsme si hloubkovou analýzu situace v našich pivovarech a proces optimalizace je dlouhodobý. V tuhle chvíli nemáme jasno, co budeme dělat s pivovarem v Lounech.

Heineken je už delší dobu podle nejrůznějších zpráv jedním z kandidátů na koupi dvojky českého trhu Staropramenu, který jeho vlastník, skupina Anheuser Busch - Inbev, prodává. Chcete Staropramen koupit a jak daleko to jednání je?

V tuto chvíli nemáme žádný plán, který by se týkal Staropramene. Je pravda, že snahou Heinekenu ve světě i na českém trhu je být na daném trhu jedničkou nebo dvojkou. I tady chceme být číslo dvě, jen neříkáme kdy. V tuto chvíli je naší prioritou integrace tří ovládaných společností - Starobrna, Krušovic a Drinks Unionu.

Jak jinak chcete předstihnout nynější dvojku Staropramen než nějakou výraznou akvizicí?

Jsou i možnosti růstu značek, které vlastníme...

To vám nevěřím. Český trh je dnes natolik vyhrocený a konkurenční, jako málokde jinde. A produkce všech pivovarů stagnuje...

Neříkám, že se nám podaří zvětšit pivní trh, můžeme se ale pokusit navýšit náš tržní podíl. Ale pravda, není to jednoduché. Samozřejmě akvizicí nějaké pivovarnické skupiny by to bylo rychlejší.

Jaký jiný nákup kromě Staropramene by podle vás mohl přicházet v úvahu? Co byste třeba říkal, kdyby vám nabídla své pivovary česká a v posledních měsících velmi aktivní skupina K Brewery? Už delší dobu se spekuluje, zda K Brewery neskupuje pivovary třeba pro Heineken.

Tuhle domněnku bych nechtěl nějak komentovat. Tečka.

V Česku velmi rychle roste počet malých pivovarů. Vadí vám, že se tyto minipivovary stále víc vymezují proti vám velkým?

Není proč by to mělo vadit. U nás je velmi vysoká pivní kultura a malé pivovary k ní patří.

Oni se vymezují především proti nadnárodním koncernům, a tedy i Heinekenu, a jejich "europivům" - ve velkých objemech a zrychlenou technologií vařeným pivům s unifikovanou chutí. Vaří Heineken europivo?

Určitě ne. Naše piva si vedou velmi dobře, co se týče kvality a chuťového profilu. Velmi dobré výsledky dokládají nejrůznější degustační soutěže. Krušovice - Mušketýr a další naše značky patří mezi nejoceňovanější. Máme zkrátka špičkové pivo.

Jak ale třeba naložíte s evropským chráněným označením Znojemské pivo, které jste po letech příprav získali nedávno v Bruselu a teď přitom uznávaný znojemský pivovar zavíráte?

Žádost o uznání této chráněné známky šla do Bruselu asi před třemi lety, ale teď její využití neplánujeme. Nepotřebujeme ji.

Nedávno jste spojili společnost Starobrno pod Královský pivovar Krušovice. Kdy připojíte ke Krušovicům společnost Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen nebo Březňák?

Nejpozději v první polovině příštího roku. To je přitom jen taková technická nebo účetní věc. Když jsme teď spojili Starobrno s Krušovicemi, tak se na Moravě objevily řeči, že se značka Starobrno teď bude vařit v Krušovicích. To je přitom nesmysl.

Nehrozí ani, že byste po spojení Drinks Unionu s Krušovicemi přemístili do Krušovic vaření nyní ústeckého Zlatopramene?

Plány, že by se vařil Zlatopramen v Krušovicích v tuto chvíli nemáme.

Značku Březňák začínáte vařit licenčně v Rusku. Dobrovolně se tedy vzdáváte u Březnáka možnosti na použití v Evropě chráněného označení České pivo, které licenčně vařená piva užívat nemohou?

Máme pro každou značku, co se týče licence, určitá pravidla. Například Krušovice nebudou nikdy vařené licenčně někde za hranicemi. A na etiketách krušovických piv už tedy označení České pivo používáme. U značky Březňák nebude. Označení má totiž význam jen pro exportně orientované značky. A v exportu se nám letos daří, ze první čtyři měsíce jsme největším exportérem českého piva.

Pivovary v Česku už také bojují s krizí. Letošní první čtvrtletí bylo výrazně horší v prodeji piv než stejná část loňského roku. Zasáhl propad spotřeby i Heineken? Klesá i vám výrazně prodej v restauracích?

První čtvrtletí bylo slabé pro všechny, ale pololetí už pro nás bude ve znamení mírného meziročního růstu. V souvislosti s krizí třeba vidíme pokles prodeje v gastronomii, speciálně v Praze a dalších turisticky navštěvovaných regionech. Tam prodeje v restauracích šly kvůli poklesu počtu turistů dolů. A na celém trhu je jasný příklon českých konzumentů k nákupu lahvových piv domů.

Čím si mám vysvětlit tak obrovský rozdíl v ceně stejné značky piva v hospodě a v supermarketu. Proč je sudové leckdy dvojnásobně dražší než to samé v láhvi?

Cesta ke konzumentovi v restauraci je nákladnější než do maloobchodu. V gastronomii přicházíte do prostředí s obsluhou, máte náklady na sklenice, zařízení... Marže hospodských jsou mnohem vyšší než supermarketů.

A proč prodávají dráž sudové pivo už samotné pivovary? Náklady na výrobu musejí být srovnatelné s tou samou značkou v láhvi.

Rozdílná cena jde už od nás, ale ne s tak velkým rozdílem, jaký je pak v ceně pro spotřebitele. Prodej do hospod nás stojí víc než třeba prodej piva do Tesca. My našemu zákazníkovi poskytujeme určitý servis, který stojí peníze.

Do ceny pro hospodské si tedy započítáváte vaše předchozí náklady na vybavení té hospody různými firemními ubrusy, značkovými sklenicemi, výčepním zařízením a podobně?

Do určité míry to tak je. Jsou to ale služby, které zákazník očekává. Standardy pro kulturu konzumace piva jsou dnes mnohem vyšší než dříve. A my s tím těm restauracím pomáháme.

Uzavíráte s některými hospodskými smlouvy o exkluzivním prodeji výhradně vašich značek?

Myslím, že v první řadě ten náš zákazník - hospodský - nemá důvod čepovat jiné pivo než od Heinekenu, protože naše portfolio pokrývá vlastně všechny druhy značek. Snažíme se každé prodejní místo maximálně vytěžit, ale je to ve finále na tom hospodském, jak se rozhodne. Je to jeho rozhodnutí. Chceme, aby si každý náš obchodní partner vybral takové portfolio značek, aby mu to dávalo s našimi nebo i cizími pivy smysl. Hlavně aby vydělával. Jen s takovými partnery lze spolupracovat dlouhodobě.

Přišli jste na jaře s plastovým obalem - maxilahví na 1,5 litru. PET láhve přitom odborníci už dávno zatracují a podle statistiky má PET obal na piva sotva viditelný podíl na trhu mezi ostatními obaly. Jak reagují zákazníci na vaši "petku"?

Samozřejmě jsme si před uvedením na trh nechali zpracovat průzkum, jak lidé tohle balení u piva vnímají, a vyšlo nám, že šance tu je. Samozřejmě nejde o obyčejnou PET lahev, jakou znáte z ostatních nápojů, jde o speciální odolný materiál, který nepropouští kyslík a nemá vliv na kvalitu obsahu. Myslím, že prodej na letošek plánovaného počtu maxilahví splníme už koncem srpna.

Čím to je, že lidé velmi často říkají, že by si pivo v PET láhvi nikdy nekoupili, a přitom ho kupují ve velkém?

Jedna věc je, že mnoho z nás něco jiného říká, a pak něco jiného dělá. A druhá věc - myslím, že zákaznické výhody takovéhoto balení převládají nad určitou nedůvěrou.

Pivovarnický obr Heineken

Světová trojka

Nizozemské skupině Heineken patří více než devítiprocentním podílem třetí příčka mezi největšími pivovary na světě. Světovou jedničkou je Anheuser Busch - Inbev, dvojkou SABMiller. Loňské tržby Heinekenu vzrostly na 14,3 miliardy eur a čistého Nizozemci vydělali více než miliardu eur.

Česká trojka

Heineken má podíl 12 procent na celkové české produkci piva, patří mu třetí příčka za prvním Plzeňským Prazdrojem a dvojkou Staropramenem.

Expanze

Heineken vstoupil na český trh v roce 2003 koupí pivovaru Starobrno, v roce 2007 přibyl k úlovkům i Královský pivovar Krušovice. Loni koupil ústeckou skupinu pivovarů Drinks Union. Ovládá dnes například značky Krušovice, Starobrno, Hostan, Zlatý bažant, Louny, Dačický, Zlatopramen či Březňák.

Vlastnické rošády

Počátkem června spojil Heineken Starobrno s Krušovicemi, podobné spojení Krušovic a společnosti Drinks Union se chystá do roka. Ruší pivovary v Kutné Hoře a Znojmě. Spekuluje se, že podobný osud potká i pivovar Louny nebo Krásné Březno.

2,8 milionu hektolitrů piva uvařily loni pivovary skupiny Heineken v Česku

Jiří Daněk (38)

Vystudoval pivovarnictví na střední, pak i vysoké škole. Působil ve firmách Masterfood a Tesco, Do Heinekenu nastoupil v roce 2007. S přítelkyní má dva syny.

Zdroj Managerweb iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovar Corgoň pokračuje v letnej kampani vo veľkom. Včera mal premiéru nový televízny spot, v ktorom hlavnú úlohu hrá bager.

Traja kamaráti čakajú na opustenej ceste, spoločnosť im robí Corgoň v dvojlitrovej fľaši. Zo zákruty sa zrazu vynorí bager, ktorý šoféruje ich kamarát. Spoločne idú k jazeru a naberú do lyžice bagra vodu. Nakoniec stroj zaparkujú na kopci, skočia do lyžice ako do bazéna a sledujú futbalový zápas na neďalekom ihrisku. „Zaži niečo veľké,“ ozve sa mužský hlas, keď mladíci popíjajú pivo Corgoň.

Kampaň Štrnganie rozbehol pivovar pred mesiacom. Redizajn svojej etikety komunikoval v televíznom spote so štrngajúcimi pohármi piva. Koncept pripravila reklamná agentúra Mayer/McCann Erickson, ktorá so značkou Corgoň spolupracuje už viac ako 10 rokov. V minuloročnej kampani vystupovali traja priatelia, ktorí si v bare pri pohári piva vyberali nového spolubývajúceho.

V televíziách momentálne bežia kampane niekoľkých slovenských pivovarov. Zlatý bažant sa v apríli začal vyhlasovať za „svetové slovenské pivo“ a na propagáciu piva použil veci s geografickými názvami. Kampaň sa pred dvoma týždňami rozšírila o druhý spot. Pivo Šariš zas zdôrazňuje svoj východniarsky pôvod sloganom „Srdcom Východniar.“

Zdroj: Mediálne Etrend.sk | Autor: Dáša Stanková