Krušovický pivovar na rozdíl od plzeňského Prazdroje v nejbližší době zdražovat nebude. "Letos určitě zdražovat nebudeme," řekl mluvčí Královského pivovaru Krušovice Vlastimil Bradáč. Podle něj je cenová politika firmy naplánována daleko dopředu a na zvyšování cen Prazdroje nikdy nereaguje. "Ceny jsme zvyšovali naposledy v první polovině roku a k dalšímu zvyšování cen nemáme žádný důvod," dodal. Nynější ceny piva zachová do konce roku většina českých pivovarů. Nenapodobí tak Plzeňský Prazdroj, který od listopadu zdraží točené i lahvové pivo. Zvláště zástupci menších pivovarů tvrdí, že přes rostoucí náklady nemají zatím ke zdražení důvod. Zdražení do konce roku připustili kromě Staropramenu jen zástupci pivovarů na Vysočině. (Rakovnický deník)

Vysoké ocenění získal krušovický ležák Imperiál mezi třiceti šesti pivovary na tradičních Slavnostech piva na českobudějovickém výstavišti. V kategorii světlý ležák Premium získal od odborných degustátorů - sládků zúčastněných pivovarů - nejvyšší ocenění spojené s titulem Pivo České republiky. (Rakovnický deník)

V úterý 8. června 2004 v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí převzalo 10 cen Ď z rukodělné dílny Moser deset předních českých mecenášů. Byl mezi nimi také Královský pivovar Krušovice, známý svojí sponzorskou velkorysostí hlavně v kulturních projektech. Kolegium pro vyjádření díků českým mecenášům rozhodlo, že cena královskému pivovaru letos právem náleží především za spolupráci se správou zámku Kozel. (Web Krušovice)

Královskému pivovaru Krušovice loni stoupl zisk na 94,5 milionu korun. Ve srovnání s rokem 2002 vzrostl o téměř 128 procent. Na pozitivním hospodaření firmy se projevil především větší export pivovaru, který se loni zvýšil o 41 procent. Výstav naopak klesl o tři tisíce hektolitrů na 675 tisíc hektolitrů. Pivovar za hranice Česka vyvezl 105 tisíc hektolitrů. Významný nárůst exportu firma zaznamenala v Německu a Rusku. Na německý trh pivovar vyvezl přes 13 tisíc hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst 42 procent. Informovalo o tom představenstvo firmy na pondělní valné hromadě. Podle generálního ředitele Pavla Gregoriče je nárůst výsledkem změny pozice krušovického piva v portfoliu hlavního distributora Radeberger Gruppe. "Černé krušovické pivo je jedničkou mezi černými pivy našeho distributora," dodal. Největší nárůst však pivovar zaznamenal v Rusku. Loni do Ruské federace vyvezl přes 14 tisíc hektolitrů piva, což je téměř o 80 procent více než v roce předchozím. Královský pivovar Krušovice je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Deník Lučan)

Generální ředitel a místopředseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Pavel Gregorič měl v závěru roku 2003 důvod ke spokojenosti. Pivovar vyrobil jubilejní stotisící hektolitr piva určeného na export. "O radost jsme se chtěli podělit i s obchodními partnery a starosty z okolních obcí, proto jsme je pozvali na malou 'rodinnou sešlost'," řekl v prosinci 2003 ředitel:

Kde všude má pivovar své obchodní partnery?

Krušovické pivo stabilně vyvážíme do patnácti evropských zemí a do Izraele. Zdaleka ne všichni ale mohli na naši oslavu přijet.

Kolik zaměstnanců se v Krušovicích na výrobě piva podílí?

Dnes zaměstnáváme zhruba tři stovky lidí. Ještě před rokem to bylo asi o šedesát víc, ale zavedení moderních technologií nám umožnilo snížit počet pracovníků a zvýšit produktivitu práce.

Nové technologie ale znamenají vyšší nároky na kvalifikaci pracovníků...

Samozřejmě se změnila kvalitativní struktura našich zaměstnanců. Ve varně například stačí obsluhovat zařízení jeden člověk . Také spilku či sklepy řídí prakticky operátoři u počítačů, ale i ti samozřejmě musí rozumět technologii výroby piva.

Pivo patří nejen u nás k tradičním a oblíbeným nápojům. Dá se ale v tomto oboru vymyslet ještě něco nového?

Na jednu stranu přiznávám, že jsme tak trochu konzervativní a víc se snažíme zvyšovat kvalitu stávajícího sortimentu. Začali jsme ale také s výrobou míchaného nápoje na bázi piva Radler.cz, který má sice omezenou, ale poměrně stálou klientelu. A v rámci vývoje jsme uvedli na trh klasické světlé výčepní pivo Mušketýr, které je také dobře přijímáno, a to nejen mezi českými pivaři. V zahraničí pak nejvíce oceňují náš světlý ležák Imperiál a krušovické černé pivo patří k nejoblíbenějším. (Mladá fronta DNES)

Krušovický pivovar na Rakovnicku letos vyvezl do zahraničí nejvíce piva ve své historii. Minulý čtvrtek sjel z pásu místní stáčírny soudek symbolizující 100 000 hektolitrů zlatavého moku směřujících za hranice. Letošní vývoz Pivovaru Krušovice je tak o čtvrtinu větší než za loňský rok. "V soudku je pivo Imperiál, a tak zamíří také do impéria, tedy do Ruska," podotkl s úsměvem vedoucí exportního oddělení Pivovaru Krušovice Kamil Krakeš. "Nárůst exportu očekáváme i v příštích letech. V roce 2005 chceme vyvézt rekordních dvě stě padesát tisíc hektolitrů," řekl generální ředitel společnosti Pavel Gregorič. Krušovické pivo se vyváží do patnácti zemí Evropy a do Izraele. "Nejvíce se v cizině prodává značka Krušovice Imperiál, která tvoří čtyřicet procent zahraničních prodejů. Na druhém místě je krušovické pivo černé, které je nejprodávanějším českým černým pivem v cizině," prohlásil Krakeš. Největším exportním trhem je pro krušovický pivovar Německo. "V Německu chceme prodej v příštím roce ztrojnásobit. Druhým trhem je Slovensko a třetím Ruská federace, kam exportujeme od roku 1999. Točíme pivo v restauracích v Moskvě, Petrohradu i Jekatěrinburgu," sdělil vedoucí exportu. Další významnou zemí z hlediska exportu je Švédsko, v tamních supermarketech jsou Krušovice jediným zde prodávaným českým černým pivem. Největší nárůst ale Královský pivovar zaznamenal v Rusku. Loni do Ruské federace vyvezl přes 14 000 hektolitrů piva, což je téměř o 80 procent více než v roce předchozím. Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo na svých statcích. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. a sto dvanáct následujících let patřil pivovar Pražskému hradu. Poté ho postupně vlastnily tři šlechtické rody. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Právo)

K novému pivu s názvem Mušketýr se v Krušovicích váže takováto legenda: "Jak tak stál dnešní Královský pivovar Krušovice poblíž staré stezky z Prahy do Němec už páté století, zabušila na jeho bránu cestou kolem mnohá horda žoldácká. Ozbrojenci zbujnělí pivním mokem si zpravidla servítky nebrali a než se vydali dál na nejistou pouť vstříc válečným vřavám, zbyly po nich zcela prázdné kádě a bečky." Zkrátka se traduje, že vojenskými hrdly proteklo tolik krušovického piva, že si v každé době jedno z nich název Mušketýr zaslouží. Jedinečný Mušketýr z Královského pivovaru Krušovice stále úspěšně dobývá srdce pivařů. Degustátoři na Slavnostech piva v Českých Budějovicích ho letos dekorovali titulem PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2003. Na tradiční Dočesné v Žatci stanul v kategorii světlých piv na 1. místě. Speciální výčepní světlé pivo Mušketýr nabízí stále více krušovických restaurací, ale můžete ho ochutnat také přímo z pivovarské pípy, když si uděláte čas na prohlídku pivovaru. Volejte na telefonní číslo 313 569 226, a pokud prokážete trvalé bydliště v regionech Kladno, Rakovník a Beroun, provedeme vás do konce listopadu zdarma. (Berounský deník)

Prodej krušovického piva v tropických dnech utěšeně vzrostl. Královský pivovar Krušovice v červnu a červenci prodal o zhruba 10 % piva více, než vedení společnosti předpokládalo. Zvyšuje se i prodej piva v zahraničí. Export pivovaru v prvním pololetí letošního roku vzrostl o téměř 45 %. "Počasí pivovarům přeje, horké léto je ten nejlepší obchodní zástupce," řekl mluvčí Vlastimil Bradáč. Navzdory neočekávanému nárůstu prodeje nedostatek krušovického piva na trhu nehrozil. Firma nepřijala ani žádná zvláštní opatření na posílení výroby. "Krušovické pivo po osmihodinovém vaření a desetidenním kvašení zraje a dokvašuje v ležáckých tancích dalších zhruba čtyřicet dnů, takže ze dne na den více uvařit dost dobře nemůžeme," dodal mluvčí. Výrobní kapacity pivovaru jsou ale údajně takové, že pivo v celé šíři sortimentu nechybělo. Češi se podle Bradáče v horkých měsících nejraději osvěží klasickým desetistupňovým pivem. Dobře se údajně prodává i výčepní světlé pivo Mušketýr. Občané zemí Evropské unie si nejvíce oblíbili krušovické tmavé pivo. Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo na svých statcích. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po úplné privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Rakovnický deník)

Čeští pivaři mají pověst nejkonzervativnějších vyznavačů zlatavého moku v Evropě. O jeho podobě má každý z nich zcela jasnou představu. S despektem až odporem proto pohlížejí na národy, jež si oblíbily pivo ochucené, ba co hůř - míchané s limonádou. Přesto se odvážnější výrobci i u nás občas pokusí uvést ovocná piva na trh a již dopředu raději spoléhají na mladší generaci, která bývá ke zkoušení nových chutí tradičně ochotnější. V obchodech je možné objevit některé zahraniční značky ovocných piv, například jablečný Dry Blackthorn nebo višňové pivo Bellevue. Z českých výrobců se k nim připojují Krušovice se svým citrónově laděným výrobkem Radler.cz, který představuje klasický míchaný na bázi piva. "Když jsme o tomto nápoji uvažovali, zkoušeli jsme různé ingredience - od višňové limonády až po colu. Dávali jsme jednotlivé vzorky degustovat našim zaměstnancům a nakonec jsme se rozhodli pro citrónovou limonádu s přírodním aromatem. O dalších variantách zatím neuvažujeme, spíše kromě půllitrové plechovky časem nabídneme i lahvové balení," říká František Šmíd, vedoucí výroby Královského pivovaru Krušovice. Základem jejich produktu je výčepní světlé pivo smíchané v poměru 1:1 s citrónovou limonádou. "Od našeho dodavatele získáváme citrónový sirup, sodovou vodu si vyrábíme sami. Kvůli snížení obsahu využitelné energie používáme umělá sladidla, což činí tento nápoj zajímavý pro ženy dbající na štíhlou linii," dodává František Šmíd. Pohnutkou pro vytvoření míchaného nápoje na bázi piva v českém prostředí byl především zájem, který o tento druh nápoje projevili turisté a Češi, kteří si na něj zvykli během svého pobytu v zahraničí.

Obsah alkoholu v radleru činí 2 % celkového objemu, což znamená, že jej nelze považovat za nealkoholický nápoj, pro něž je limitní hranice 0,5 %. Po vypití jednoho půllitru není proto možné usednout ihned za volant, je třeba určitou dobu vyčkat. Zajímavým se takový nápoj může stát například pro sportovce. Samotné pivo představuje vynikající iontově vyvážený nápoj aovocná limonáda jej činí příjemně osvěžujícím. Jejím přimícháním se nejen umocňuje sladká chuť, ale zároveň se i potlačuje charakteristická chmelová vůně piva. Přesto po napití zůstává na jazyku nahořklá příchuť. Tyto aspekty mohou zaujmout mnoho žen, které si jinak jen tu a tam dají skleničku tmavého piva po jídle. Hlavní úspěch se však očekává od prodeje na diskotékách a koupalištích, tedy tam, kde si budou novinku kupovat převážně mladí konzumenti, samozřejmě starší 18 let.

Improvizace z nouze

U nás se první ovocné pivo určitou dobu vyrábělo již na počátku 80. let, vzhledem k mizivému zájmu však brzy tato výroba ustala. V Evropě se údajně ovocné pivo mělo poprvé objevit již okolo roku 1922 v Německu, kdesi v okolí Mnichova, když na jedné horské chatě zůstalo nečekaně mnoho návštěvníků azásoby klasického piva se začaly povážlivě tenčit. Podnikavý majitel chaty se rozhodl smíchat zbývající pivo s limonádou akupodivu sklidil s touto improvizací u hostů úspěch. Od té doby se ovocná piva pijí nejen v Německu, ale také v Belgii a Nizozemsku. Není neobvyklé, že se v těchto zemích některé pivovary dokonce specializují pouze na výrobu ovocných piv. K nejčastějším příchutím patří višeň, malina, citrón, pomeranč, cola, zázvor, máta a bylinky vůbec. Kromě ovocných sirupů a limonád se pro ochucení používají i alkoholické tresti, vznikají tak piva s příchutí tequily, nebo u nás například fernetové pivo. (Právo)