Za špatně označenou jízdenku v budějovické MHD už nehrozí pokuty. Do vozu může víc kočárků.

Speciálním autobusem Pardál jezdí od víkendu cestující městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. K nástupu do vozu je láká celkem třicet 'pijáků', kteří se na vývoji stejnojmenného piva Budějovického Budvaru podíleli.

„Slavíme tím i první narozeniny této značky. Chtěli jsme, aby byl autobus hlavně legrační. Například na stropě vznikla iluze díry, odkud na cestující spolutvůrci piva jakoby shlížejí,“ popsal mluvčí pivovaru Petr Samec.

Nový nízkopodlažní autobus U Pardála lidé potkají téměř na všech linkách. Dopravní podnik ho bude využívat podle potřeby. Pivo zdarma v něm cestující sice nedostanou, zato mohou využívat další novinky, které jim jízdu městskou hromadnou dopravou zpříjemní.

Ti, kteří ztratí časovou předplatní jízdenku do autobusů, mohou od 1. března požádat dopravce o její kopii. Zatímco dříve si museli koupit nový kupon za plnou cenu, nyní zaplatí jen sto korun za vydání duplikátu.

Kopie kuponu bude nyní místo 1 370 stát jen 75 korun „Když někdo ztratil například čtvrtletní kupon pro dvě zóny, nenávratně přišel až o 1 370 korun. Chceme tímto opatřením vyjít našim zákazníkům vstříc,“ upřesnil novinku Daniel Jírovec z dopravního podniku města.

Dodal, že za vystavení nové průkazky s fotografií zaplatí lidé 25 korun, kopie kuponu je bude stát 75 korun. S sebou si musí vzít jen občanský průkaz. Další informace už obsluze za přepážkou ukáže počítač.

Předplatitelé, kteří nemohli časový kupon využívat, mohou navíc požádat o vrácení části peněz. Musí ale dokázat, že autobusy skutečně nejezdili, například že se odstěhovali nebo byli v době jeho platnosti v nemocnici.

Tisícikorunová pokuta už nehrozí člověku, který si ve voze špatně označil kusovou jízdenku. Stačilo lístek do strojku vložit špatnou stranou a revizoři ho už považovali za neplatný.

„Nyní jen člověka vyzvou, aby si lístek znovu označil na správném místě. Pokutu platit nebude,“ vysvětlil českobudějovický primátor Juraj Thoma.

Ulehčí i maminkám s kočárky Cestování městskými autobusy by mělo být lehčí také pro maminky s kočárky. Podle přepravního řádu totiž mohl být ve voze jen jeden kočárek s dítětem, další už řidiči často odmítali.

„Několikrát se mi stalo, že jsem zůstala na zastávce a musela čekat na další autobus. Přitom bychom se do vozu k dalšímu kočárku vešli. Záleží hodně na šoférech. Teď už budu mít důvod se ohradit,“ řekla matka dvou malých dětí Simona Kovářová z Rožnova.

Pokud totiž nebude autobus plný lidí, bude podle nových pravidel moci vzít kočárků více. Město chce navíc co nejdříve prosadit, aby maminka nebo tatínek, kteří je doprovázejí, mohli s malým dítětem cestovat zdarma.

Obyvatelé Českých Budějovic tyto změny vítají. Podle nich ale mohl dopravní podnik takové služby zavést už dávno.

„Konečně se po velkém zdražení udělalo něco i pro zákazníky. Dvanáct korun za nejlevnější jízdenku se mi ale zdá pořád moc,“ poznamenal Petr Škoda, který žije v centru města.

Zdroj: MF Dnes

Jedna z nejmenších sladoven v České republice ze sebe oprášila poslední zbytky popela a znovu rozjíždí výrobu.

Přesně před dvěma roky se sladovna místního pivovaru ocitla v plamenech. Přestože tu na smutnou událost nikdo ze zaměstnanců už nechce vzpomínat, ohořelé, zčernalé dveře si tu jako memento nechávají dál.

„Bylo to tu jedno velké spáleniště. Původní masivní trámoví, unikátní systém výtahů i zásoby ječmene a sladu skončily v ohni. Z budovy zbyly jen obvodové zdi,“ vzpomíná ředitel pivovaru Milan Vedra.

Krátce po rozsáhlém požáru sladovny propukl v areálu další, tentokrát ve varně piva. Založil ho jeden z tehdejších zaměstnanců pivovaru. Celkem způsobil škody za 10 milionů korun.

Vratislav Novotný pracoval v pivovaru i před požárem. Podílel se na odklízení jeho následků.

„Od podzimu minulého roku tu jsem čtyři roky. Já jsem rád, že už je to za mnou, pro nikoho tady to nebylo jednoduché,“ odpověděl na otázku, zda zná motiv paličova jednání.

„My už se k tomu nechceme vracet, nebyla to příjemná etapa. Díváme se raději dopředu,“ ukončil téma požáru ředitel Vedra.

V současné době se v Dobrušce připravují k tomu, aby se zde opět vařilo pivo. Celá budova prošla rekonstrukcí za téměř 12 milionů korun.

„I když už nejsme v památkové zóně, tak jsme se při opravách snažili přiblížit původnímu vzhledu pivovaru,“ uvedl ředitel Vedra. Takzvaná humnová sladovna je už v provozu.

„Nejprve ječmen namáčíme. Poté se rozprostře na podlaze z pískovcových kvádrů, kde klíčí. Musí se přitom pravidelně orat, tedy obracet. Naše sladovna je opravdu jedna z mála, kde se pracuje takhle tradičně. V této fázi je podíl ruční práce při výrobě sladu největší,“ popsal postup přímo v prostorách s hromadami rozprostřeného klíčícího ječmene Vedra.

Dodal, že při další fázi, sušení, už není příliš potřeba dohled člověka. Vše totiž řídí počítač, který kontroluje teplotu ječmene i jeho vlhkost.

Přestavbou prošly i další prostory pivovaru. V podzemním sklepení vzniklo několik místností s posezením a restaurace a menší varnou piva.

Sklepy bude pivovar využívat i tradičně. Pro výrobu menšího množství zlatavého moku tu jsou připraveny ve zdech zazděné nádrže, pivovarské tanky, kde by už letos měl zrát dobrušský ležák.

Fotogalerii naleznete zde ...

Zdroj: Deník

Tmavá jedenástka Steiger získava ocenenia a je ťahákom pivovaru

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne si za rok 2007 udržal tretiu priečku medzi pivovarmi na Slovensku, keď v ňom výstav piva (predaná produkcia) dosiahol 157 516 hektolitrov. Pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1 835 100 hl) a Pivovary Topvar, a.s. (1 316 391 hl). Steiger má na slovenskom trhu výroby piva 4,3- percentný podiel, ale v sortimente tmavých pív je to až 16,7 percenta. Vďačí za to svojmu 11-percentnému tmavému ležiaku, ktorý je mimoriadne obľúbený hlavne medzi ženami. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11 147 hl. Začiatkom februára tohto roku získal v českom Tábore tmavý Steiger ocenenie bronzová ,,Česká pivní pečeť“ Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Lahodná chuť tohto čierneho piva spočíva v harmonickej kombinácii plzenského, bavorského, karamelového a darebného sladu. Výrazná tmavá farba, originálny buket a príjemná mäkká sladkastá chuť vyhovuje práve nežnejšej časti spotrebiteľov. Vyšší obsah alkoholu s nízkou špecifickou hmotnosťou - inou, akú majú ležiaky, umožňuje pri čapovaní vytvárať rezané - dvojfarebné pivo v jednom pohári. Takto načapované pivo má nádherný vizuálny efekt a zvláštnu príjemnú chuť. Ocenili ho aj značkou Slovak Gold“, konštatoval J.Vysloužil.

Napriek tomu, že celkový výstav piva sa medziročne takmer nezmenil, v porovnaní s rokom 2006 vzrástol v minulom roku vo Vyhniach podiel sudového piva o 7 percent, čím jeho podiel prekročil 50 percent celej produkcie. Zaujímavosťou je aj podiel ležiakov – 12%-ných pív, ktorý dosahuje až 52 percent, čo je jedna z popredných pozícií medzi pivovarmi na Slovensku. Práve tieto dva ukazovatele, podiel sudového piva a podiel ležiakov, sú dôkazom upevňovania stability na trhu, dodal J.Vysloužil.

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s., Vyhne zaznamenala za rok 2007 celkové tržby 278 miliónov Sk a v tomto roku by ich chcela zvýšiť o ďalších viac 100 miliónov Sk. Priniesť by to mal dôraz na kvalitu produkcie, ale aj výroba a distribúcia značiek iných pivovarov. Za posledných päť rokov pivovar investoval viac ako 140 miliónov Sk a ďalšie investičné akcie prebiehajú, alebo sa pripravujú.

Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva 154 pracovníkov. Pivovar vo Vyhniach nadväzuje na tradíciu varenia piva v tejto obci, ktorá je známa od roku 1473. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka. Aj v januári 2007 sa vyhniansky Steiger umiestnil na treťom mieste v rebríčku predaja pivovarov pôsobiacich v SR, kedy jeho podiel na trhu predstavoval 4,3 percenta. Predaj za január 2008 dosiahol 8 804 hl piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Holandský pivovar Heineken NV kúpi rumunského výrobcu piva Bere Mures. V piatok o tom informoval Heineken bez zverejnenia finančných detailov kontraktu.

Bere Mures zamestnáva 400 ľudí a vlani predal 1,2 milióna hektolitrov piva, uviedol Heineken. Medzi jeho značky patrí Neumarkt, čo je jedno z najpopulárnejších pív v Rumunsku, a Dracula.

Heineken je už v súčasnosti najväčším predajcom piva v Rumunsku. Transakciu ešte musia schváliť regulačné úrady. V prípade jej úspešnej realizácie vzrastie podiel Heinekenu na rumunskom trhu z 26 % na 31 %. Holandský koncern predpokladá, že akvizícia prispeje k rastu zisku v roku 2009.

Zdroj: Dnes.sk

Vyběhnutím hokejisty HC Lasselsberger na pivovarskou vodárenskou věž skončí v neděli 2. března 2. ročník programu „Znáte svou plzeň?“. Zájemci mohli po tři měsíce navštívit plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum za zvýhodněné vstupné. Jednou z doprovodných aktivit byla soutěž o pivo na celý rok zdarma. Kdo vyhraje se dozví návštěvníci pivovaru v neděli od 13 do 15 hod., kdy bude v Návštěvnickém centru autogramiáda hokejistů HC Lasselsbergeru a vybraný hokejista vyběhne až na ochoz vodárenské věže.

Od 6. prosince 2007 do konce února 2008 probíhal již program „Znáte svou plzeň?“. „Již podruhé jsme obyvatelům plzeňského regionu nabídli výhodnou návštěvu Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea v turisticky klidnějším zimním období a možnost seznámit se detailně s fenoménem, který Plzeň proslavil po celém světě,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje a dodává: „Jako novinku jsme připravili ojedinělou prohlídku interiéru vodárenské věže, která právě oslavila sté jubileum. Navíc jsme připravili tipovací soutěž o pivo na rok zdarma.“

Návštěvníci využívali snížené vstupné 100 Kč pro oba okruhy – tedy pro pivovar Plzeňský Prazdroj i Pivovarské muzeum. Každý starší 18 let se mohl zúčastnit soutěže o pivo na rok zdarma: po absolvování obou prohlídkových okruhů vyplnil kartičku s odpovědí na soutěžní otázku: „Za jak dlouho vyběhne hokejista HC Lasselsberger na vodárenskou věž?“

O plzeňském hokejistovi, který má vyběhnout na ochoz pivovarské vodárenské věže, hlasovala veřejnost na internetových stránkách www.hcplzen.cz. Na výběr byli hokejisté: Michal Důras, Roman Málek, Peter Fabuš, Tomáš Vlasák a Jan Dresler. Hlasující nakonec na věž vyšlou pravděpodobně Michala Důrase, který má zatím suverénně nejvíce hlasů. Hlasování bude definitivně skončí v pátek 29. února 2008. V neděli 2. března 2008 od 13 hod budou moci být všichni (nejen tipující) osobně přítomni finále soutěže. Akce potrvá do 15 hodin a vstup do Návštěvnického centra je zdarma.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Nůžky mezi cenami piva koupeného v obchodech a restauracích se rozevírají

Ceny lahvového desetistupňového piva prodávaného v obchodech se po výrazném zvyšování v 90. letech minulého století stabilizovaly a v poslední době se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v průměru pohybují kolem 8,50 koruny.

Ačkoli tato loňská průměrná cena lahvové desítky byla ve srovnání s rokem 1989 více než trojnásobná, přesto lahvové pivo vyjde výrazně levněji než pivo čepované v restauracích. Obliba lahvového piva proto v poslední době roste a stále více Čechů si místo návštěvy restaurace raději vychutná láhev pěnivého moku v klidu domova.

Za průměrný plat až třikrát více piv

Podle ČSÚ byla průměrná cena lahvové desítky na pultech obchodů před rokem 1989 kvůli centrálně plánované ekonomice dlouhé roky neměnná. Například v roce 1960 stála lahvová desítka v obchodech 1,40 koruny a až v roce 1966 podražila na 1,70 koruny. Tato cena vydržela do roku 1984. V roce 1985 poskočila cena desetistupňového lahvového piva na 2,50 koruny a na této úrovni se udržela do roku 1992. Poté šly ceny lahvové desítky prudce nahoru. Již v roce 1993 se v průměru zvýšily na 4,04 koruny, o rok později na 4,81 koruny a v roce 1995 na 5,80 koruny. Od roku 1996 se ale tempo zdražování lahvové desítky zpomalilo.

I když průměrná cena lahvové desítky byla loni šestkrát vyšší než v roce 1960, Češi si jí mohli dopřát mnohem více. V roce 1960 totiž průměrná měsíční mzda 1303 koruny vystačila na nákup 930 lahvových desítek. Loni bral průměrný Čech zhruba 21 500 korun měsíčně, za což si při průměrné ceně 8,50 koruny mohl v obchodě pořídit 2529 těchto piv.

Růst brzdí řetězce

Podle odborníků růst ceny desetistupňového lahvového piva začaly v polovině 90. let minulého století brzdit obchodní řetězce, které tehdy v Česku zahájily expanzi a do své nabídky zařadily levné pivo prodávané často pod svými značkami. Například v diskontních prodejnách a některých hypermarketech lze již několik let sehnat lahvovou desítku i za méně než pět korun.

Spotřeba lahvového piva v České republice v posledních letech roste. Souvisí to s tím, že se čím dál více rozevírají nůžky mezi cenami lahvového piva zakoupeného v obchodech a cenami točeného piva v hospodách a restauracích.

Rozdíl mezi cenou půllitru stejného druhu piva zakoupeného v obchodě a v restauraci je dnes větší než deset korun, někdy však může činit až několik desítek korun. Za stejné peníze tak lze v supermarketu pořídit přinejmenším dvakrát větší množství piva v lahvích než u čepu.

Zdroj: MF Dnes

Celkové prodeje Pivovarů Staropramen za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a jedná se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní.

Domácí prodeje narostly o 4,7 %, nejrychleji rostla značka Staropramen

I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se tuzemské prodeje společnosti Pivovary Staropramen v roce 2007 zvýšily o 4,7 % a dosáhly 2,55 mil. hektolitrů piva. „Nejlépe si vedla značka Staropramen, která meziročně narostla o 8,8 %, zaznamenala růst jak v segmentu lahvového piva, tak i na vysoce konkurenčním trhu točeného piva a zvýšila svůj tržní podíl. Významně se zvýšily také prodeje ležáku Stella Artois, který je jedničkou mezi zahraničními prémiovými značkami na našem trhu,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. Nárůst prodaných objemů zaznamenaly také značky Braník a regionální Ostravar. Na další posilování hlavních značek na českém trhu, především v klíčových regionech, se společnost hodlá zaměřit i v letošním roce.

Nejvyšší prodeje na zahraničních trzích v historii společnosti

Velmi významně se v roce 2007 zvýšily prodeje na zahraničních trzích, které činily celkem 1,54 mil. hl piva Staropramen. Čistý export zaznamenal nárůst o 10,1 % na rekordních 687 000 hl piva. Výrazně narostla i zahraniční licenční výroba, a to o 31,5% na 849 000 hektolitrů.

„Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým vývozcem piva. Procenta meziročních nárůstů exportních objemů značky Staropramen se již několik let pohybují v dvojciferných číslech,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu. „Staropramen vyvážíme do 30 zemí světa, na zahraničních trzích se prodává v segmentu superprémiových značek,“ dodává Dvořák. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Teplé počasí a obchodní strategie

Za výbornými výsledky na domácím trhu stály nadprůměrně teplé zimní měsíce, velmi teplé počasí na začátku hlavní sezóny a dobrá obchodní a marketingová strategie. „Jsme pivovarská společnost, která již deset let úspěšně provozuje vlastní franchisový koncept Potrefená husa. Víme toho hodně o profitabilitě a bezvadném fungování restaurace a své zkušenosti využíváme i ve spolupráci s našimi obchodními partnery. Chceme pro ně být nejen dodavatelem piva, ale skutečným partnerem v podnikání. Naši zákazníci tento přístup oceňují,“ vysvětluje Petr Kovařík, obchodní ředitel pro nezávislý trh, strategii společnosti pro oblast podnikání v gastronomii.

Naši lidé jsou největší konkurenční výhodou

Tunç Cerrahoğlu, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen, k úspěšnému vývoji prodejů říká: „V uplynulých dvou letech jsme velmi významně investovali do našich značek, zaměstnanců a výrobních provozů. Prodejní výsledky dokazují, že se nám toto úsilí vrací. Jsou to právě naši zaměstnanci, kteří představují nejdůležitější konkurenční výhodu na trhu. Do jejich rozvoje budeme i nadále investovat a nabídneme jim příležitosti pro další vzdělávání, a to nejen v České republice, ale i v jiných zemích v rámci skupiny InBev. Významný je například údaj, že 95 procent všech funkcí v top managementu společnosti je obsazováno interně. Skvělé výsledky prodeje jsou také dokladem toho, že naši zákazníci a spotřebitelé naše značky uznávají a podporují je.“

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

V některých hospodách budou mít příští týden štamgasti pocit, že pijí něco „extra“. Z veletrhu Salima totiž vzejde vítěz Zlatého poháru Pivex. Pro milovníky konkrétní značky to bude znamenat, že jejich pivo porazilo rovných padesát dalších vzorků. „Soutěž je považována pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice,“ upozornil manažer PR a reklamy veletrhu Salima Martin Střítecký.

Své výrobky přihlásilo do soutěže jednadvacet pivovarů, z jedenapadesáti vzorků se bude o titul ucházet dvacet druhů světlého výčepního piva, dvaadvacet světlých ležáků a dokonce i devět nealkoholických piv. „Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze,“ doplnil Střítecký.

Jaké pivo chutnalo degustátorům nejvíc, je už jasné. Vzorky totiž ochutnávali nadvakrát - v listopadu a v únoru. „Veškeré degustace probíhají anonymně a pod dohledem notáře. Hodnotí především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další chuťové vlastnosti,“ vysvětlil Střítecký.

Jihomoravské pivovary patří v soutěži k silným hráčům. Například loni v kategorii světlých ležáků vyhrál znojemský Hostan vlastněný Starobrnem a na třetím místě se umístil ležák Medium přímo z brněnského pivovaru.

Kromě Starobrna a jeho dceřiného Hostanu se o titul v kategorii ležáků uchází i pivo Páter z pivovaru Černá Hora.

Zdroj: MF Dnes

Jednadevadesát tisíc hektolitrů piva uvařil v minulém roce pivovar jihlavský pivovar. O rok dříve přitom brány závodu v centru krajského města opusilo rekordních dvě stě osmdesát tisíc hektolitrů.

Výrazný meziroční pokles výroby způsobilo ukončení dodávek do Belgie, kde měl pivovar svého majoritního vlastníka. Podíl Belgičanů v jihlavském pivovaru nedávno koupila česká společnost K Brewery group. „Ta chce podpořit hlavně prodej piva v Česku, který byl zahraničním majitelem v posledním desetiletí přehlížen,“ řekl generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

Bývalý akcionář přestal odebírat pivo z Jihlavy, protože si v Belgii dostavěl vlastní výrobní kapacity. K zastavení dodávek podle Kylbergera přispěla také sílící česká koruna. „Za ty ceny jsme nebyli schopni tam dál dodávat,“ konstatoval. Kylberger dodal, že nevýhodný kurz ztěžuje i současná jednání s novými zahraničními zákazníky. Ekonomiku podniku loni kromě zastavení exportu poznamenalo také zdražování vstupních surovin, hlavně chmele a sladovnického ječmene, jehož cena se ve druhém pololetí minulého roku zvýšila zhruba na dvojnásobek. Pivovar tento růst nemohl promítnout do cen, protože s obchodními řetězci měl uzavřeny roční smlouvy. „Museli jsme plnit dodávky za nevýhodné ceny,“ uvedl generální ředitel Kylberger. Tržby akciové společnosti Pivovar a sodovkárna Jihlava podle výsledků před auditem loni činily 130 milionů korun, zatímco v roce 2006 to bylo 210 milionů korun.

Podnik za minulý rok očekává ztrátu kolem 24 milionů korun. Kylberger věří, že letos podaří se hospodaření stabilizovat.

Pivovar s více než stopadesátiletou tradicí prodává pivo pod značkou Ježek. K Brewery group nyní vlastní tři čtvrtiny jeho akcií, zbývající podíl drží management a drobní akcionáři.

Firma K Brewery Group vstupuje od loňského roku majetkově do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Podle informací Euro OnLine má již majetkový podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček, nedávno převzala Městský pivovar Platan v Protivíně na Písecku.

Zdroj: MF Dnes

České pivovary vyrobily v uplynulém roce 20 hektolitrů piva, z toho každé páté pivo skončilo v zahraničí. Na našem území stáčí oblíbený nápoj 48 pivovarů. Vyšší zájem je o nealkoholická piva.

Spotřeba v Česku se nijak výrazně nemění, a proto se domácí pivovary zaměřily hlavně na vývoz. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který loni vyrobil víc než polovinu celkové domácí produkce. Například značka Pilsner Urquell se vyváží do víc než 50ti zemí.

"Tuzemský trh je silně nasycený a příležitostí ke zvyšování prodaných objemů je velmi málo. Příležitost růstu nám dává hlavně export, Prazdroj vyvezl nejvíc ve své 165ti leté historii," uvedl mluvčí Plzeňského prazdroje Jiří Mareček.

Čím dál tím víc je oblíbené i nealkoholické pivo. Pivovary ho prodaly o polovinu víc a zlomily tak další rekord. "Jeho oblibu si vysvětlujeme změnou životního stylu, jeho spotřeba není jenom na úkor piva alkoholického ale i jiných nealkoholických nápojů," objasnil mluvčí Pivovarů Staropramen Petr Kovařík. Roste i počet značek nealkoholických piv. Před deseti lety jich bylo jen 9, teď jich je 23.

Česká spotřeba piva zůstává přibližně stejná, dlouhodobě těsně pod hranicí 160 litrů na osobu ročně. Výstav desetistupňového piva přibližně o polovinu převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr vyrovnává.

Zdroj: ČT24

InBev, druhá největší pivovarnická skupina na světě podle výstavu, ve čtvrtek vykázal nárůst jádrového zisku za loňský rok o 16,5... procenta, nad odhady trhu, a více než ztrojnásobil dividendu.

Zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) stoupl na srovnatelné bázi na 4,99 miliardy eur, zatímco analytici oslovení Reuters čekali v průměru výsledek 4,90 miliardy eur.

Společnost, jež v období od července do září poprvé za 10 kvartálů zklamala investory, uvedla, že silná poptávka v Brazílii a zdravý výkon ve východní Evropě poskytly základ pro solidní výsledky.

Zisk v Latinské Americe i ve východní Evropě předčil očekávání. InBev, mezi jehož značky patří Stella Artois či Staropramen, dodal, že tržby loni stouply o 7,2 procenta na 14,43 miliardy eur.

Firma také uvedla, že upravuje svou dividendovou politiku, odstraňuje stávající 33procentní strop výplatního poměru a navrhuje dividendu 2,44 eura, tedy více než trojnásobek oproti 0,72 eura vyplácených před rokem.

InBev uvedl, že nová dividendová politika firmě nezabrání v akvizicích tam, kde nalezne nějakou hodnotu, ale nic dalšího ke konsolidaci v sektoru nedodal.

InBev rovněž ohlásil nový odkup akcií v objemu až 500 milionů eur. "EBITDA byl nad odhady. Výhled už předložili... Významně stoupla dividenda," řekl analytik KBC Securities Wim Hoste. Další analytici firmu chválili za kontrolu nákladů.

InBev uvedl, že je odhodlán rozšířit marži EBITDA, ale neposkytl žádnou předpověď. Firma poznamenala, že silný růst v prvním pololetí roku 2007 znamená náročné srovnání pro prvních šest měsíců letošního roku, obzvlášť v prvním kvartále.

Zdroj: Finance.cz

Prazdroj instaluje dosud největší tanky plzeňského pivovaru

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj směřuje v těchto dnech šest nových cylindro-kónických tanků (CKT) s celkovým objemem 28 800 hl a jeden nový přetlačný tank o objemu 2000 hl. První z nich bude projíždět bránou pivovaru dnes v noci, další pak v sobotu a ve středu nad ránem. Rozšíření kapacity o dosud největší tanky v Plzni má uspokojit rostoucí zájem o pivo Pilsner Urquell v zahraničí. Export prémiového ležáku Pilsner Urquell vzrostl v minulém roce o 4,5 % a dosáhl 675 tisíc hektolitrů.

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech rozšiřuje kapacitu ležáckých CK tanků pro výrobu piva Pilsner Urquell. Šest nových velkokapacitních tanků bude instalováno v prostoru vedle historické varny Pilsner Urquell do připravené betonové „ementálové“ konstrukce, nový přetlačný tank do prostoru u centrální filtrace. Stavba bude kolaudována a tanky uvedeny do provozu v květnu 2008.

Každý tank má objem 4800 hektolitrů, tedy ještě o 1800 hektolitrů více než u dosud největších plzeňských CKT. Hmotnost prázdného tanku je 30 tun, výška je téměř 24 metrů a vnitřní průměr 6 metrů. Na své cestě do Prazdroje z továrny ZIEMANN v německém Bürgstadtu musí urazit 370 km: 70 km po silnici do přístavu na Labi, poté 140 km po vodě do Lovosic a zbylých 160 km absolvují tanky v těchto dnech po silnici přes Louny a Žatec. „Ve čtvrtek v noci, mezi 2.-5. hodinou, projede bránou Gambrinus malý přetlačný 2000 hl tank. V sobotu 1. 3. a ve středu 5. 3. opět mezi 2.-5. hodinou ráno doputují do Prazdroje CK tanky podél řeky kolem Štruncových sadů a do areálu pivovaru vjedou spodní branou. S instalací se počítá vždy od 8 hodin ráno,“ říká Pavel Šemík, ředitel pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Po cestě z Lovosic budou tanky doprovázet specialisté Skupiny ČEZ. Náklad je totiž výjimečný svou výškou, předchozí podobné náklady byly nižší než šest metrů, což je výška elektrického vedení nad většinou komunikací. Proto bude třeba na mnoha místech dráty nadzdvihnout, a v devíti případech dokonce dočasně odstranit.

Díky rozšíření kapacity bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdně. Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Cylindro-kónické tanky: v ležáckých tancích pivo zraje při kontrolované teplotě –1 stupeň Celsia a při ní je pivo udržováno po celou dobu, než začne vykazovat potřebný chuťový profil. Po dokončení procesu je pivo filtrováno, pasterováno a stáčeno do sudů, lahví a plechovek, nebo putuje k zákazníkům nepasterované v tankových cisternách.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

České pivovary trhají rekordy ve výrobě nealkoholického piva. Loni dodaly na trh 497 tisíc hektolitrů, což je více než padesátiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Nedávný odhad nyní přesnou statistikou potvrdil Český svaz pivovarů a sladoven, který vychází z hlášení všech 48 průmyslových pivovarů v zemi.

Celková produkce piv jinak vzrostla o pouhého půl procenta na 19,9 miliónů hektolitrů. Produkci většiny pivovarů vylepšuje pak export, který se v celkových číslech zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 miliónu hektolitrů.

"Celkový trend se zpomalil. Ale nárůst nealkoholického piva je opravdu razantní. Má na to asi největší vliv to, že loňský rok byl prvním celým rokem, kdy platil přísný bodový systém pro řidiče," hodnotí aktuální výsledky výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Zdvojnásobení segmentu nealko piva

Některé pivovary, jako třeba jednička trhu Plzeňský Prazdroj konkrétní čísla vyrobeného nealka neuvádí, ale i tak potvrzují současný trend. "Během posledních čtyř až pěti let se segment nealko piva zdvojnásobil. Naše značka Radegast Birell dělá zhruba sedmdesát procent českého trhu nealkoholických piv," říká Mike Short, generální ředitel Prazdroje, který loni u nás vyrobil devět miliónů hektolitrů piva.

Takový Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil celkovou výrobu ze 138 tisíc hektolitrů v roce 2006 na 156 tisíc loni, z toho nealko piv vyrobil deset tisíc hektolitrů. Spolumajitel Stanislav Bernard odhaduje, že letos už to bude 17 tisíc. "Z nealko piva se stává fenomén, který nemá jinde obdoby," soudí Bernard.

Rostoucímu zájmu odpovídá i nárůst počtu značek nealkoholických piv. Před deseti lety jich bylo na trhu devět, nyní už 23.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovaru v Buštěhradě na Kladensku hrozí demolice. Areál, který patří mezi nejstarší pivovary v Česku, chce jeho vlastník kvůli špatnému technickému stavu zbourat. Místním lidem a památkářům se to nelíbí.

Firma Level koupila areál bývalého pivovaru v aukci v roce 1993. Měla v něm zázemí pro svou stavební činnost a sklady. Nyní chce budovy zbourat a na jejich místě postavit obytný komplex.

„Areál je v havarijnímu stavu, využívat ho tak jako dosud nemůžeme. Jedinou možností je vybudování obytného komplexu,“ napsali zástupci firmy Level ministerstvu kultury. Pracovníci oddělení památkové péče kladenského magistrátu jim navíc potvrdili, že se nejedná o památkově chráněné stavby.

Místním obyvatelům se záměr firmy nelíbí. „Snažili jsme se zástupce společnosti přesvědčit, aby objekt nezbourali, ale zrekonstruovali. Příliš je to zřejmě nezaujalo,“ popsala začátek jednání o pivovaru architektka Daniela Javorčeková z občanského sdružení Buštěhrad sobě a členka stavebního výboru města. Když zjistili, že Level od demolice neustoupí, v březnu podali návrh, aby se stal areál památkou. „Ministerstvo si v květnu vyžádalo stanovisko památkářů, ti potvrdili náš názor, že by se areál bourat neměl,“ řekla Javorčeková.

Ministerstvo kultury nakonec za památku uznalo jen jeden objekt. Budovy sice mají podle úředníků řadu památkově hodnotných prvků, historickou autentičnost staveb ale snižují novodobé úpravy. Poukázali také na špatný stav pivovaru a jeho obtížnou využitelnost. „Podpořili jsme stanovisko zdejšího občanského sdružení, bohužel areál zapamátněn nebyl a má se bourat,“ řekl starosta města Václav Nový.

Odpůrci demolice se obávají hlavně toho, aby na místě pivovaru nevyrostly stavby, které by ráz historického jádra města nenávratně znehodnotily. „Vždy jsme se snažili najít kompromis. Náš projekt počítá se stavbou obytných domů, v nichž chceme využít současné prvky. Vybudovány by měly být nově formou replik,“ uvedla Iveta Foffová z firmy Level. Poznamenala, že s připravovaným projektem a jeho vizualizací byl odbor výstavby města Buštěhradu seznámen již loni v srpnu.

Členové občanského sdružení se nyní snaží zabránit tomu, aby stavební odbor kladenského magistrátu vydal povolení k demolici. O pomoc chtějí požádat ombudsmana.

Zdroj: MF Dnes

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, dává jednoznačně přednost výrobě prémiového ležáku Pilsner Urquell v Plzni před licenční výrobou v zahraničí.

Kde vás v roce 1999 zastihla zpráva, že Jihoafrické pivovary SAB kupují od banky Nomura akcie Plzeňského Prazdroje a Radegastu?

Byl jsem v Jižní Africe, technickým ředitelem SAB.

Jak jste se na tuto transakci tehdy díval? Znal jste vůbec pivní značku Pilsner Urquell?

V České republice jsem předtím už jednou byl, takže jsem o plzeňském pivu něco věděl. Ale byla to pro mě tehdy úplně nová zpráva, nebyl jsem u těch jednání o prodeji. Rozhodně jsem netušil, že bych se jednou v čele těchto českých pivovarů mohl ocitnout.

Už v té době se hovořilo o tom, že pro SAB by se Pilsner Urquell měla stát prioritní světovou značkou. I vy jste po svém příchodu do Česka v roce 2005 prohlašoval, že má v nynější skupině SABMiller zcela výjimečné postavení. Lze toto postavení něčím doložit?

Je to dlouhodobý proces, ale tuto vizi postupně naplňujeme. Značka je velmi vydatně podporována celou skupinou i samotným generálním ředitelem Grahamem Mackayem, který sídlí v Londýně. On sám vždycky říká, že je to jeho nejoblíbenější pivo. Pilsner Urquell je také nejdražší z našich piv, která po světe prodáváme. Vždy je v prémiovém či superprémiovém segmentu. Značka celosvětově podporuje zajímavé aktivity, třeba golf či jazz. Například v Jihoafrické republice sponzoruje golfový turnaj Nedbank Golf Challenge, velmi slavný turnaj, kterého se účastní i Tiger Woods. V Česku podporujeme Český olympijský tým. Značka je též úzce spojována s profesionální fotografií. V USA z pozice hlavního sponzora podporuje Lucie Awards, což je nejprestižnější mezinárodní fotografická soutěž.

Ačkoliv je vaše pivovarnická skupina největší na světě, její superprémiové pivo se oproti pivům z jiných skupin nezdá být na mezinárodní scéně tak viditelné. Proč se třeba reklama na Pilsner Urquell neobjevuje na velkých sportovních podnicích? Když to srovnáme s jinou českou značkou, Škodou Auto, ta je pravidelně hlavním sponzorem mistrovství světa v hokeji a cyklistické Tour de France. Proč třeba není Pilsner Urquell na nadcházejícím mistrovství Evropy ve fotbale, proč je tam dánský Carlsberg?

Tak za prvé, značka Pilsner Urquell určitě není tak velká jako Škoda Auto. Za druhé, fotbal podporujeme, ale přes značku Gambrinus. Pilsner Urquell už tam nemůže jít. Tyto masové sportovní podniky jsou většinou podporovány skrze "mainstreamovou" značku, ne prémiovou či superprémiovou. Zaměřujeme se na ty menší a elitnější záležitosti.

Tradice je důležitá

Plzeňský Prazdroj jako firma loni dosáhl rekordního objemu exportu. Prohlásil jste, že byste jej během příštích pěti let chtěli ještě zdvojnásobit. Jak toho chcete docílit?

Kromě našich vlastních aktivit nám v tom pomáhají další společnosti ze skupiny SABMiller. Dohlíží na to mezinárodní marketingový tým Pilsner Urquell v Londýně. Ten také dbá, aby značka Pilsner Urquell byla v každé zemi na té správné prémiové či superprémiové pozici.

A kde se dnes rozhoduje, zda značka Pilsner Urquell půjde kupříkladu na gruzínský trh? Je to tady v Česku, nebo v Londýně?

Hlavně v Londýně. Zvláštní tým určuje marketingovou strategii pro nové trhy. Ve Francii, Španělsku a Německu jsou pak místní pobočky, které jsou Londýnu podřízeny. Avšak výkonný tým, který to vše realizuje, je v Plzni. Společně s londýnským ústředím probíráme budoucí plány, objemy prodejů atd.

Nyní vyvážíte do 56 zemí. Kde vidíte největší potenciál pro další růst exportu?

Nejvíce piva dnes exportujeme do Německa, USA, Velké Británie, na Slovensko a do Skandinávie, kam vývoz loni vzrostl o 22,1 %. Potenciál v těchto zemích je ale rozdílný. Třeba Německo je velmi obtížný trh. Přestože jsme na tamním trhu nejúspěšnější importovanou značkou, nelze tam počítat s nějakým dalším rychlým růstem. Spíše vidíme nové příležitosti v USA, kde v řadě států Pilsner Urquell ještě vůbec není přítomen, také v Jihoafrické republice, ve Skandinávii či ve Španělsku.

Loni jste dokončili miliardovou investici do nové stáčírny. Chystáte nějakou další podobně nákladnou, která by měla pomoci vývozu piva?

V tomto roce zvyšujeme kapacitu v Plzni o dalších 8 procent. Bude posíleno zrání a dokvašování. Vše má být hotovo do května. Když dále poroste poptávka, můžeme zvednout produkci ještě o dalších 20 procent, ale to by bylo v horizontu dvou až tří let.

Jak to však chcete dělat v budoucnu? Plzeňský areál není nafukovací, nebudete muset stavět nějaký nový pivovar?

To určitě ne. Máme velmi pečlivé plánování dalšího rozvoje. Buď můžeme zrekonstruovat a zmodernizovat některé starší kapacity, nebo dále zvýšit výrobu či vaření v těch již zmodernizovaných. Považujeme ale za velmi důležité, aby zůstala zachována tradiční receptura a tradiční technologie.

V Rusku si vaří pivo jen pro sebe

Poroste export i tím způsobem, že se zvedne licenční výroba značky Pilsner Urquell, kterou teď máte v Polsku a Rusku?

Neplánujeme to. V Rusku rychle rosteme, stejně tak tam roste licenční výroba Velkopopovického Kozla, ale ta místní výroba je určena výhradně pro ruský trh. To samé se týká i Polska. Do všech ostatních 54 zemí vyvážíme a chceme nadále vyvážet přímo z Plzně.

Lze asi pochopit, proč se v licenci vaří v Rusku - celní bariéry, vysoké náklady na dopravu, každopádně to lze pochopit u Velkopopovického Kozla. Proč se k tomu ale přistoupilo i v Polsku, když jde o sousední trh a v rámci Evropské unie žádné obchodní bariéry neexistují? Byť se tam Pilsner Urquell vaří ze stejných surovin jako v Plzni, upravuje se voda, aby byla podobná plzeňské, je tam i český sládek, přesto to už není originál, což může řadu polských zákazníků odrazovat.

Tomu, co říkáte, rozumím. Polskou licenční výrobu jsme zahájili v roce 2002, kdy ještě v Plzni nebyly dostatečné kapacity. V Polsku se tehdy rozšiřoval pivovar Tyskie, patřící též do skupiny SAB. Místní management tehdy přesvědčil management SAB, aby se s licenční produkcí začalo. Český management s tím souhlasil, ale za podmínky, že budou všechny suroviny z Česka a výrobu budou řídit Češi. Ta piva od sebe samozřejmě rozeznáte díky nápisu na etiketě, kde není jako v Česku napsáno "Brewed in Plzeň" (uvařeno v Plzni), ale "Born in Plzeň" (zrozeno v Plzni).

Kdybyste u toho byl v roce 2002 a zeptal se vás někdo na váš názor, zda zahájit či nezahájit licenční výrobu v Polsku, jaké byste zaujal stanovisko?

Tak to je velmi složitá otázka, ale můj názor je jednoznačný, výroba by měla zůstat v České republice.

Přesouváte výrobu i uvnitř republiky. Gambrinus dnes vaříte nejen v Plzni, ale i ve Velkých Popovicích a v Nošovicích. Lze se setkat s názorem, že se to projevuje na určité nestabilitě chuti. Co na to říkáte?

Rozhodnutí vařit Gambrinus ve Velkých Popovicích a v Nošovicích padlo kvůli tomu, že kapacita v Plzni není dostatečná. Právě proto, aby byl prostor pro další nárůst značky Pilsner Urquell, se ostatní značky částečně přesunuly do jiných pivovarů. Ale velmi dbáme na to, aby kvalita a chuť piva byla ze všech tří pivovarů stejná. Je to naše zásadní priorita. V pivovarech probíhají dnes a denně stovky kontrol, máme k dispozici testovací panely, občas si pozveme i nezávislé degustátory. A zákazníci nám zůstávají věrní. Podíl značky Gambrinus na trhu neklesá, přestože cena piva šla nahoru a je vyšší než u srovnatelné konkurence. I průzkumy trhu ukazují, že Gambrinus je ve své kategorii vnímán jako nejlepší typicky české pivo. Pokud by přesto měl někdo nějaké připomínky ke kvalitě, ať nám je kdykoliv zavolá na naši infolinku.

Prostor je i pro Budvar

Levné pivo Klasik vaříte úplně mimo skupinu, v protivínském Platanu. Zůstane to i nadále?

Na spolupráci s Platanem si rozhodně nestěžujeme, v Protivíně dělají dobrou práci, ale vzhledem k tomu, že zvyšujeme kapacitu v našich pivovarech, brzy budeme schopni výrobu zabezpečit z vlastních zdrojů. Půjde o postupný proces, který by se měl dokončit ještě během letoška. Naším dlouhodobým cílem je vařit pivo ve vlastních pivovarech. Další pivo Klasik vaříme na Slovensku v Pivovarech Topvar, ty však na rozdíl od Platanu patří do skupiny SABMiller, takže je to v rámci jedné "rodiny", nejsme závislí na někom úplně cizím.

Pokud jde o české pivovarnictví, teď je aktuální transformace Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost. Ta by posléze měla být privatizována. Je jasné, že je pro vás složité vyjadřovat se k záležitostem spíše politického charakteru, ale přesto, kdybyste byl na místě české vlády, také byste uvažoval o privatizaci? Nebo si myslíte, že dalšímu rozvoji budějovického pivovaru nevadí, když zůstane ve státních rukou?

Je pro mě opravdu velice složité se k tomu vyjadřovat, ale myslím si, že je zásadní, aby to pivo i v budoucnu vařili lidé, kteří o ně mají zájem, kteří pro ně mají tu správnou vášeň. Při případném prodeji by podle mého názoru nemělo jít jen o cenu. Bylo by smutné, kdyby Budvar z ČR zmizel, nebo někdo poničil slavnou značku. Ať už koupí Budvar kdokoliv, mělo by to být transparentní.

Chápete "Budweiser Beer" v zahraničí jako svého přímého konkurenta?

V určitých ohledech samozřejmě ano, ale v zemích, jako je Německo, je prostor pro obě značky. Ten hlavní konkurenční boj se odehrává mezi německými značkami a těmi importovanými, přičemž pivo z Budějovic je svým charakterem jiné než z Plzně, má jiný chuťový profil. Německý konzument se obvykle rozhoduje buď pro jedno či pro druhé na úkor toho německého. Jsem rád, že v objemu exportu do Německa jsme na špici, ale Budvaru se daří také velice slušně. Každopádně všichni se snažíme o větší slávu českého piva a to je dobře.

Myslíte si, že skupina SABMiller může být mezi zájemci o Budvar?

To určitě není otázka pro mě. Připomínám, že nás také přísně sleduje antimonopolní úřad vzhledem k našemu přibližně polovičnímu podílu na trhu.

V posledních měsících velmi podražil sladovnický ječmen, zvyšují se i ceny energií, rostou mzdy. Kdy budete zase zdražovat?

Hodně bude záležet na úrodě v roce 2008, ať už s jedná o chmel či ječmen. Poslední dva roky byly špatné. Museli jsme platit vysokou cenu, abychom si zajistili kvalitní surovinu.

Takže rozhodnutí o cenách piva padne až po žních?

Ceny přehodnocujeme neustále, ale zase vzhledem k naší pozici na trhu se k tomu nemohu vůbec vyjadřovat, protože by to mohlo být vykládáno jako ovlivňování trhu.

Projeví se vyšší náklady i v hospodářských výsledcích Plzeňského Prazdroje, potažmo celého českého pivovarnictví?

Samozřejmě když jdou náklady nahoru, jde profit dolů.

I minipivovar chce dobrého sládka

V roce 1999, kdy pivovary SAB koupily akcie Prazdroje a Radegastu, zaplatily za ně 629 milionů dolarů, což bylo tehdy asi 22 miliard korun, dnes, po zpevnění koruny, by to nebyla ani polovina. Troufnete si odhadnout tržní hodnotu celé firmy dnes? Připomínám, že hodnota Budějovického Budvaru je odhadována na 30 miliard korun.

Co se týče hodnoty Budvaru, ta se teprve ukáže při privatizaci. Uvidí se, kolik budou investoři ochotni zaplatit. Připomínám, že na českém trhu má Budvar asi pětiprocentní podíl, kdežto my přibližně 50 procent, takže i z toho lze leccos dovodit. Před dvěma lety, když jsme skupovali nějaké akcie minoritních akcionářů, byla ta cena docela dobře spočítaná, ale teď už si to nevybavuji. Určitě jde dále nahoru, protože hodně investujeme.

Jaké nejzajímavější trendy vidíte na v českém pivním trhu?

Trh je především velice konzervativní, což mně osobně je sympatické. Češi dávají jednoznačně přednost domácímu pivu, a to by se mělo podporovat. Určitě je také zajímavý celkový růst v segmentu nealko piv, což je též místní specialita. Češi, když si nemohou dát alkoholické pivo, nesahají po limonádách, ale radši si dají nealko. To jinde není.

V pivovarnictví se pohybujete už téměř dvacet let. Uměl byste sám pivo uvařit?

(Smích) Teorii samozřejmě znám, ale praxi nemám. To je věc, která se předává mezi sládky z generace na generaci, nelze se to naučit z knih. Je to celoživotní záležitost.

Třeba byste si jednou na "stará kolena" mohl pořídit nějaký svůj minipivovar a tam si to trénovat...

Kdybych si koupil malý pivovar, najal bych si k němu i nějakého velmi dobrého sládka. V tomhle byznysu to chodí jako v restauracích - chcete-li ji mít dobrou, musíte ze všeho nejdřív sehnat kvalitního šéfkuchaře.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička

Dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje mění své vedení. Na pozici senior brand managera Pilsner Urquell stanul Karel Kraus, manažerem značky Velkopopovický Kozel se stal Luděk Baumruk, který dosud pracoval na značce Gambrinus.

Novým manažerem značky Pilsner Urquell se k 1. únoru 2008 stal Karel Kraus (29). V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003, postupně se podílel na vedení značek Velkopopovický Kozel, Radegast Birell a Radegast. Předtím absolvoval stáž v oddělení Brand Management na celosvětové centrále společnosti Deutsche Telekom AG v Německu. V letech 1996 až 2001 vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, v průběhu studia působil v oblasti marketingu a komunikace mezinárodní studentské neziskové organizace AIESEC.

Rovněž k 1. únoru se pozice manažera značky Velkopopovický Kozel ujal Luděk Baumruk (28). Od roku 2006 působil v brand týmu značky Gambrinus, předtím na manažerských pozicích ve společnosti ELIT CZ zajišťující náhradní díly pro automobily a v telekomunikační společnosti SUPTel. Absolvoval studium marketingu Vyšší odborné škole v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Pernštejn a.s. každoročně pořádá pro své zákazníky dvě akce ve svém areálu, a to pálení čarodějnic a Velký den piva. V letošním roce se k těmto úspěšným akcím přidává třetí, Zabijačkové hody.

Ty se uskuteční 1.3.2008 od 10,00 do 17,00hod. na nádvoří pivovaru Pernštejn. Návštěvníci se mohou těšit na pochoutky, které k zabijačce patří, jako jitrnice, ovar, prejt a spousty dalších. O dobrou náladu se bude od 13,00 hod. starat staropražská kapela Patrola. Velká pozornost bude jistě také věnována soutěži v pojídání jitrnic, v níž budou „jedlíci“ během 15-ti minut soutěžit o velký sud piva. K zapití mastných pochoutek bude na výčepech široká škála pardubických piv, včetně devatenáctistupňového tmavého speciálu Pardubický Porter. Vstupné je po celý den zdarma.

Zdroj: Pernštejn.cz

Hrdě se hlásím k titulu libertarián i ignorant. Samozřejmě chápu, jaké (z)jevy vadí radnicím. Vadí i mně. Nepochybuji však, že i dnes existuje dost možností, jak se s nimi vypořádat, budou-li policie i strážníci důslední. Jako laik uvedu jen některé související pojmy, jako veřejné pohoršení, poškozování cizí věci, ohrožování mravní výchovy mládeže, ochrana zdraví, jízda bez platné jízdenky, pobyt v prostorách dopravce bez platné jízdenky/letenky atd. Používejme, případně upravujme existující zákony a vyhlášky a nevymýšlejme nové, které stejně nejdou k podstatě věci. Bude-li možno postihovat nežádoucí jevy pouze na základě nedovoleného pití na veřejnosti, bude tedy veřejné pohoršení a ničení cizích věcí, kterých se dopouští osoba střízlivá nebo opilá "legálně", tj. za dveřmi hospody, beztrestné? A proč bych měl být probůh stíhán na druhé straně za to, že na lavičce v parku sním řízek a zapiji ho plechovkou piva? Ve společnosti, která pití lihových nápojů toleruje, miluje a propaguje – viz reklama, názvy profesionálních sportovních (!) soutěží – je snaha o regulaci pití na veřejnosti pokrytecká. Americké hnědé papírové pytlíky, welcome!

Zdroj: Lidovky | Autor: Vladimír Čepelák

Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce nejvíce piva ve své historii. Rekordní objem exportovaného piva, celkem 587 tisíc hektolitrů, směřoval do 53 států celého světa.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil export piva o 5,88 procenta. Na výsledcích loňského roku se podílely především nárůsty prodeje na největších zahraničních trzích – v Německu, na Slovensku, v Rakousku a Rusku. Příznivě se projevila i obchodní spolupráce s koncerny Carlsberg a Anheuser-Busch. Server iHNed.cz o tom informoval PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.

Loni vyvezl Budějovický Budvar poprvé pivo do tří nových zemí, a to do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie. Celkový výstav piva z Budějovického Budvaru v roce 2007 činil 1 253 000 hektolitrů, což je o 8,7 procenta více než předloni. Export se na celkovém výstavu pivovaru v roce 2007 podílel ze 47 procent.

Ležák značky Budweiser Budvar patří mezi nejznámější české značky ve světě a všude se prodává jako prémiová značka, která patří vždy mezi nejdražší na trhu.

Celkem 77 procent vývozu šlo do pěti zemí

Zhruba 77 procent vývozu Budějovického Budvaru tvořily loni prodeje v pěti zemích - v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. V této skupině zemí se celkový prodej meziročně zvýšil o 4,2 procenta.

"Nejvíce oceňuji nárůst prodeje v Rusku. Meziroční zvýšení činilo 25 procent. Spokojeni jsme ale i s výsledky v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním trhem. Prodali jsme tam meziročně o 2 procenta piva více, přestože německý trh s pivem poklesl o 3 procenta a naše značka patří mezi nejdražší," řekl obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Dobré výsledky podle Chrta dosáhl Budvar i na Slovensku a v Rakousku, kde se prodeje zvýšily shodně asi o 11 procent. "V Rakousku je ležák Budweiser Budvar již tradičně nejprodávanějším importovaným pivem a udržuje si velký náskok před ostatními," upozornil Robert Chrt.

Prodej se snížil ve Velké Británii

Výsledky mohly být podle Chrta lepší jen ve Velké Británii. Tam se totiž meziroční prodej snížil o 7 procent. Příčinou bylo mimořádné špatné letní počasí, díky němuž během letních měsíců došlo k celkovému poklesu spotřeby piva v Británii o 15 až 17 procent a letní výpadek se nepodařilo nahradit.

Na výsledcích loňského exportu se příznivě projevila také spolupráce s koncernem Carlsberg. V průběhu roku převzaly společnosti ze skupiny Carlsberg prodej piva v pěti státech - ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku a Bulharsku.

Meziroční prodej v těchto zemích se díky tomu zvýšil o 39 procent a dosáhl celkového objemu asi 14 000 hektolitrů. Osvědčila se i spolupráce s novým importérem ve Spojených státech amerických.

Přechodné období v USA

"Během loňského roku v USA probíhalo přechodné období spojené s administrativně náročným převáděním licencí od subdistributorů v jednotlivých státech, což vyžadovalo ze strany společnosti Anheuser-Busch jednak značné úsilí a čas, jednak finanční investice," uvedl Samec.

Společnost Anheuser-Busch přesto loni prodala o 37 procent více piva než bývalý importér v roce 2006 - celkem zhruba 11 000 hektolitrů světlého ležáku pod značkou Czechvar.

Budějovický Budvar je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 9 procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v roce 2006 meziročně zvýšil o 15 procent na celkových 267,2 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3 miliardy korun.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček

Trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hektolitrů. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek.

Trutnovský pivovar je druhým největším v Hradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, kterému loni produkce klesla o dvě procenta na 133 110 hektolitrů. I náchodský podnik pokles zdůvodnil zostřenou konkurencí velkých pivovarů a také obchodních řetězců.

Přes nižší prodej trutnovský pivovar podle Pechka i za loňský rok čeká zisk. Předloni firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 procent výstavu piva v pivovaru loni připadlo na světlý ležák.

Zdroj: MF Dnes