Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green. Donedávna byl v Pivovaru Svijany a v Pivovaru Svijany Distribuce v provozu systém BSI Brau, pracující na platformě COBOL. Po akvizici společnosti Pivovar Rohozec, která měla systém zcela odlišné povahy, si management LIFu uvědomil, že bude vhodné sjednotit i systémy ostatních dceřiných společností holdingu.

Vypsal proto výběrové řízení, v němž důležitým kritériem byla stabilita a historie firmy a také dostatečná velikost vývojového týmu. Výběrové řízení vyhrál systém Helios Green. Asi nejpodstatnějším důvodem byl poměr mezi cenou systému a jeho předpokládaným výkonem. (System Online)

Developer hľadá pre osirotený Stein novú rodinu v zahraničí! Vyše stotridsaťročná tradícia varenia piva Stein takmer v centre Bratislavy sa končí. Poslední slovenskí majitelia na čele s podnikateľom Zoltánom Szitásom, ktorí pred vyše šiestimi rokmi vytiahli pivovar z konkurzu, celú firmu aj so skoro dvojhektárovým pozemkom koncom minulého roku predali.

Nie inému výrobcovi piva, ale luxemburskej developerskej spoločnosti Orco Property Group. Tá chcela fabriku s jediným cieľom. Oveľa výnosnejším, ako je produkcia piva. V lukratívnej lokalite na Blumentálskej ulici chce za zhruba tri miliardy korún postaviť nový komplex s bytmi, hotelom, kanceláriami, obchodmi a reštauráciami.

Pre tradičnú výrobu piva Stein chce Orco nájsť nového strategického investora, ktorý by ju mohol rozbehnúť na inom mieste. Ešte dva až tri roky sa bude variť v pôvodných priestoroch, a preto si zatiaľ developer necháva aj zhruba stovku zamestnancov pivovaru.

Najprv musí vybaviť zmenu územného plánu a vypracovať architektonické návrhy na nový obytný komplex. Problémy neočakáva. „Aj mesto má záujem premiestiť výrobu piva do inej lokality. Terajší technický stav Steinu je pre modernú výrobu nevyhovujúci,“ hovorí Lucia Švecová, riaditeľka dcérskej Orco Slovakia.

Prišiel ten deň

Že pivovar bude musieť ustúpiť veľkému realitnému projektu, sa dalo očakávať. Je posledný priemyselný areál v širšom centre Bratislavy. A to je pre biznismenov s bytmi či kancelárskymi priestormi veľmi zaujímavé.

Výška kúpnej ceny spoločnosti Orco je síce utajená, ale viceprezident developera Aleš Vobruba hovorí, že vzhľadom na budúci realitný potenciál si jeho firma pozemky pod pivovarom cení na 700 miliónov slovenských korún.

Okrem ceny u predchádzajúcich majiteľov Steinu iste zavážilo, že celému biznisu s pivom sa na Slovensku v posledných rokoch nedarí. Spotreba stále klesá. V roku 2002 slovenské pivovary vyrobili rekordných 4,8 milióna hektolitrov piva. Vlani to bolo už o milión menej.

Trhový koláč sa zmenšuje a pozícia Steinu je navyše sťažená tým, že patrí medzi menšie pivovary. Ešte na konci osemdesiatych rokov minulého storočia bol, s ročnou produkciou tri štvrte milióna hektolitrov, najväčší na Slovensku. Ale odvtedy zaznamenával iba poklesy.

Po nástupe trhového hospodárstva ho získali jeho manažéri a zamestnanci. No koncom roku 1999 ho doviedli do konkurzu. Pre nových majiteľov na čele so Z. Szitásom bol potom úspech, že ďalej nepadal a zostal zhruba na produkcii 150-tisíc hektolitrov ročne. Vlani toto množstvo znamenalo na slovenskom trhu, na ktorom kraľujú holandský Heineken a juhoafrický SABMiller, ani nie štvorpercentný podiel.

Nový hráč

Orco môže mať s hľadaním nového pána pre značku Stein starosti. Od ostatných malých pivovarov v rukách domácich podnikateľov sa dostatok síl na prebratie inej firmy očakávať nedá. Navyše popradský Pilsberg, bytčiansky Popper i banskobystrický Urpín majú ešte menšie trhové podiely ako Stein.

A Urpín dokonca po bývalom panovaní Pavla Čupku ešte stále spravuje konkurzný správca. Vyhniansky Steiger už síce získal silnejšieho vlastníka z cudziny – českú pivovarnícku skupinu PMS, ale bolo to len vlani, a tak sa Česi zrejme budú sústreďovať najprv na konsolidáciu Steigeru.

Pri svojich väčších finančných zdrojoch by si mohli dovoliť Stein kúpiť iba tí dvaja najsilnejší hráči. Heineken ovláda vyše 45 percent slovenského trhu s pivom a SABMiller so svojou dcérou Pivovary Topvar má podiel len o päť percent menší.

Ale ani jeden z nich neprejavuje o Stein záujem a ich vyjadrenia smerujú k tomu, že v budúcnosti chcú investovať do rozvoja tých značiek, čo na Slovensku už získali.

„Za vyše desať rokov si Heineken na Slovensku stihol vybudovať komplexné a dobre vybalancované portfólio značiek. Nemalo by pre nás zmysel kupovať ďalšiu,“ hovorí Roman Krajniak, manažér pre komunikáciu Heineken Slovensko.

To, že pivovary z tuzemského trhu neprejavujú záujem o Stein, potvrdzuje aj zástupca Orca. „S nikým z domácich pivovarov o predaji nerokujeme. No nadviazali sme kontakty so zahraničnými spoločnosťami, ktoré tu ešte nepôsobia,“ upozorňuje A. Vobruba. Bratislavská značka by sa tak mohla stať základom vstupu nového hráča.

Ten po získaní Steinu nemôže rátať s vysokým trhovým podielom. Ale zároveň s pivovarom ovládne aj jeho zaujímavú sieť zmluvných krčiem a reštaurácií v najbohatšom meste krajiny a jeho okolí. V hostincoch sa na pive zarába vždy lepšie, ako keď ho pivovar predáva len na pulty obchodov.

„Po prevzatí Steinu z konkurzu sme mali zhruba 170 hostincov a reštaurácií. Teraz je ich vyše tristo,“ hovorí predseda Predstavenstva Steinu Marián Beňo. V slabšej kondícii nájde nový majiteľ technológie pivovaru. Bývalí majitelia do ich modernizácie vložili za posledných šesť rokov len zhruba 50 miliónov korún.

Vobruba pripomína, že aj keď jeho firma v biznise s pivom pôsobiť nechce, nebude sa snažiť Stein predať čo najrýchlejšie a trebárs aj nevýhodne. „Počkáme si na slušnú ponuku. Veď je ziskový,“ hovorí. (ETrend)

Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, získal další ocenění za kvalitu své produkce. V minulých dnech obdržel Českou pivní pečeť v jihočeském Táboře za druhé místo pro tmavé desetistupňové pivo. Navíc bronzovou příčku obsadila také uherskobrodská světlá desítka. Od roku 2000 nasbírala zdejší akciová společnost v konfrontaci s ostatními domácími výrobci pěnivého moku už čtyřiadvacet ocenění. „Především umístění světlé desítky je velmi potěšující zprávou. V této kategorii totiž panuje velká konkurence,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď.

Sedmnáctý ročník reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře, v rámci kterých se Česká pivní pečeť uděluje, hostil letos rekordní počet pivovarů. Do soutěžního klání se jich zapojilo dvaašedesát. Odborné komise zkoumaly 259 pivních vzorků z České republiky, Slovenska, Rakouska a Itálie. Největší konkurence se sešla v kategorii světlých desetistupňových výčepních piv, do které bylo zařazeno 54 vzorků.

Slavnosti v Táboře patří k největším odborným degustacím piv v České republice. Svou úrovní a rozsahem zdatně konkurují podobným pivním konfrontacím v okolních středoevropských zemích. (MF Dnes)

Uherskobrodský Janáček je posledním pivovarem, který zbyl ve Zlínském kraji. Jeho zakladatel František Bedřich Janáček by byl spokojený. Pivovar úspěšně zvládl privatizaci a dnes sbírá jedno ocenění za druhým.

Stoprocentní kvalitu uherskobrodského piva hlídají počítače, přesto vrchní sládek Jaroslav Horehleď několikrát denně bedlivě kontroluje výrobu.

On a sedm desítek dalších zaměstnanců malého slováckého pivovaru Janáček dbají na udržení mnohaleté tradice. A mají proč.

Pivovary v Jarošově, Uherském Ostrohu, Kroměříži nebo Brumově nepřežily tvrdý konkurenční boj po roce 1989.

Janáček sází na oblibu v regionu a desetiletími prověřenou kvalitu.

Mimochodem - za poslední roky není soutěže, na které by pivovar nezískal v početné konkurenci nějaké ocenění.

Těmi letošními jsou Stříbrná pivní pečeť za tmavou desítku a bronzová pivní pečeť za světlé pivo Janáček Prima.

* Jako vrchní sládek máte velkou zodpovědnost. Už jen proto, že nadnárodní koncerny se snaží ovládnout domácí pivní trh a pohltit slabší konkurenci. Nemáte pocit marného boje?

Ten tlak je dlouhodobý, pociťujeme to už deset let. Český pivní trh je naštěstí hodně specifický. Jsem sebekritický, ale tvrdím, že produkce malých a menších pivovarů je srovnatelná, ne-li lepší ve srovnání s produkcí gigantů.

* Kolik piva ročně vyrobíte?

Loni se jednalo přesně o 74 290 hektolitrů.

* Základnou logicky zůstává Brod a region. Není to málo?

Kontakty dlouhodobě budujeme na osobních vztazích. Vsadili jsme na systém nájemních restaurací, oslovujeme jejich majitele. Převezmeme na svá bedra nájem, poté prostory pronajímáme hostinským. Řešíme s nimi i nadstandardní podmínky, které jsou srovnatelné s nabídkami pivních gigantů.

* Kam nejdál vyvážíte?

Jsme aktivní téměř na celé Moravě. Naše pivo najdete třeba na severní Moravě, v Brně, v Boskovicích, na Břeclavsku. Vyvážíme díky kořenům z minulosti i na Slovensko, nejvzdálenější restaurace čepuje naše pivo ve Zvolenu. Janáček je k dostání také v Maďarsku. Export představuje čtvrtinu naší produkce. O místním patriotismu zase svědčí fakt, že prodejna v areálu pivovaru prodá osm až devět procent celkového množství vyrobeného piva. Broďanům Janáček zkrátka chutná.

* Pivovar Janáček vznikl v roce 1894. Současnost ale vyžaduje investice, zpřísňují se výrobní normy pod tlakem Evropské unie. Máte na to?

Začátkem minulého desetiletí zasáhly řadu českých pivovarů změny, ne každý to ale ustál. Spoustě malých a středních pivovarů přeinvestování do výrobních technologií zlomilo vaz. Janáček prošel privatizací, bylo to hodně složité období. Poslední čtyři roky se nám daří, ať už jde o opravy nebo o investice. Namátkou můžu uvést výměnu parního kotle, bezobslužný provoz kotelny, opravy podlah a povrchů tanků. Jedna z loňských největších akcí se týkala úpravny vody. Hodně peněz dnes stojí tako investice do obalů, do sudů, čeká nás nová filtrace.

* Na soutěžích sklízíte jednu cenu za druhou. V čem je brodské pivo výjimečné?

Potvrzuje se, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Tím nechci říct, že známá piva velkých výrobců nejsou kvalitní. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty. Za uplynulých šest let jsme jich nasbírali čtyřiadvacet.

* Čeští vinaři si stěžují na příliv laciných vín ze zahraničí. V supermarketech jsou zase vidět bezejmenná piva za pár korun. Co tomu říkáte?

Naštěstí je dovoz zahraničních piv minimální. Ale v tomto případě jde o klamavou záležitost. Tato piva s nic neříkajícím názvem příslušného řetězce ve skutečnosti vyrábí některé české pivovary. Tento trend je hotovým barbarstvím.

* Jaký je podle vás ideál domácího piva?

Obecně - řízné, mírně hustší a mírně plnější. Jsem přesvědčen, že co sládek, to jiný názor.

* Myslíte, že nám budou jednou všechna piva chutnat stejně?

Když přijdete na soutěž, kde je 54 vzorků desítky a vezmete je do ruky, tak vypadají všechny stejné. Je velmi obtížné zhodnotit, kdo je první, kdo je třetí nebo šestý. Piva, obzvlášť ta desetistupňová, jsou hodně vyrovnaná. Abychom si udrželi nejen „chuť“, ale také stabilitu a ziskovost, snažíme se nadále investovat do nové techniky. Výsledky ukazují, že jdeme správnou cestou. (MF Dnes)

Novým partnerem televizního pořadu „Denik Ostravaka“ je od 13. února značka Radegast. Každé úterý tak doprovodí čtení z díla populárního ostravského blogaře desetisekundový spot před a po skončení pořadu. „Denik Ostravaka“ vysílá od ledna tohoto roku stanice ČT 1 a při čtení se střídají známé osobnosti z kulturního a společenského života. Spoty Radegastu korespondují s celkovou kampaní značky, která využívá kontext „Život je hořký. Bohudík“. Cílem aktivity je zejména zdůraznění pozice značky Radegast v Ostravě a nejbližším okolí, čemuž odpovídá i využití lokálního nářečí. Spot pochází z dílny agentury Rust 2. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

S novým designem svých lahví přichází v těchto dnech pivovar Ostravar. „Jako první velká severomoravská značka opouštíme unifikované NRW láhve a začínáme naše pivo stáčet do moderního obalu,“ říká Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar. „Zákazníci si tak budou moci koupit Ostravar v novém atraktivnějším balení.“

Pivovar načasoval obměnu svých lahví do roku, ve kterém slaví 110. výročí založení, čímž se řadí k nejstarším pivovarům u nás. Poprvé začal Ostravar své pivo stáčet do lahví už ve čtyřicátých letech minulého století. V posledních letech stáčel pivo do tzv. NRW lahví.

„NRW láhve nám neumožňovaly žádné odlišení naší značky od konkurence, proto jsme se nyní rozhodli vybrat pro Ostravar zcela nový tvar láhve“ říká Pavel Barvík, manažer značky Ostravar. „Jsme rádi, že se nyní bude obal vyznačovat stejnou kvalitou jako jeho obsah,“ dodává Barvík.

Ostravar při změně láhve spolupracoval s českými skláři z firmy Avirunion. Tato společnost patří do nadnárodního koncernu Owen-Illinois, jež se specializuje na výrobu lahví a širokohrdlých obalů pro potravinářský průmysl. Více než 50 % všech skleněných obalů z celého světa pochází právě z filiálek, resp. licenčních výrob Owen-Illinois.

Hlavní novinkou na nových lahvích je jejich tvar. Už na první pohled se nové láhve Ostravar odlišují od těch starých užším a delším hrdlem. „Tento tvar je inspirován nejnovějšími trendy v designu pivního skla,“ vysvětluje Robert Kužela. Barva láhve zůstává hnědá.

Hmotnost nové láhve je o 60 gramů nižší než hmotnost předcházejícího balení. „Na první pohled tato změna není zásadní, ale když si uvědomíte, že plně naložený kamion Ostravar bude o 1,5 tuny lehčí, zjistíte, že nová láhev Ostravar je daleko šetrnější k životnímu prostředí,“ říká Kužela.

Vedle uvedení nových lahví prošly drobnou úpravou také etikety. „Změněni jsou například i pivovarští koně, kteří nyní působí výraznějším a sebevědomějším dojmem,“ říká Barvík. Ostravar chtěl tímto krokem zdůraznit sílu své značky, která díky růstu popularity a prodaných objemů neustále posiluje svou pozici na trhu, a také příslušnost k Ostravě, která má symbol koně rovněž ve svém logu. „Na sepjetí s Ostravskem je náš pivovar patřičně hrdý,“ potvrzuje předcházející slova Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru.

Ostravar bude do nových lahví stáčet postupně všechny své druhy – světlé pivo Ostravar Originál, světlý ležák Ostravar Premium a také světlý speciál Ostravar Strong. Uvedení nových lahví na trh bude podpořeno mediální kampaní „Léty prověřená chuť v novém“ a akcemi pro spotřebitele typu „kup a dostaneš“. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

S koníky, jež coby erbovní zvířata města přijali do svého znaku, si pohráli v pivovaru v Ostravě.

K jeho letošním 110. narozeninám z nich udělali svalnatější, pravé pivovarské valachy. Ubrali i "cosi" v podbřišku.

"Koně teď působí výraznějším a sebevědomějším dojmem, což odráží sílu značky. Ti předchozí byli tak trochu vyzáblejší," řekl manažer Pavel Barvík. Poprvé je ukázali na zcela nových pivních lahvích. I ony jsou narozeninový dárek.

Koníkům však chybí to, co ti staří hrdě vystavovali. Totiž "výstupek" v místě, kde živá zvířata mají pohlavní orgány. Že by Ostravou cloumala přehnaná cudnost?

"Byla to jen část nohy a vynechali ji," uvedl pouze Metoděj Novák, mediální zástupce Ostravaru. (Blesk)

Vedení Pivovaru Litovel letos očekává meziroční nárůst exportu zhruba o šest procent. Loni závod z Olomoucka vyvezl na zahraniční trhy 18 552 hektolitrů piva. Pivovar bude letos poprvé vyvážet do Irska.

Pivovar by měl podle ředitele Miroslava Koutka navýšit vývoz zejména do Velké Británie, Švédska a Itálie. Na nový exportní trh do Irska budeme dodávat díky zájmu místního importéra, který nás oslovil. Loni jsme do Irska poslali první testovací dodávku a podle importéra je naše pivo pro místní zajímavé, uvedl ředitel pivovaru.

Na irském trhu letos skončí podle jeho hrubých odhadů 1000 až 2000 hektolitrů litovelského piva. Vedení pivovaru očekává, že dodávky do Irska budou mít dlouhodobější charakter. (Olomoucký deník)

Zlatou a stříbrnou medaili získal litovelský pivovar na jedné z největších domácích anonymních degustačních soutěží v jihočeském Táboře.

Nejlahodnějším nealkoholickým pivem je podle profesionálních degustátorů Litovel Free. Právě za něj získali litovelští pivovarníci prestižní titul a známku Česká pivní pečeť. Stříbrnou pivní pečetí byl oceněn světlý ležák Litovel Premium.

České pivní pečetě udělovala komise složená z odborníků v pivovarnictví, především sládků, kteří mají degustační zkoušky. Ti posuzovali zejména čirost, vůni, chuť, hořkost, říz a pěnu. Na již 17. ročník soutěže přihlásilo 64 pivovarů celkem 273 druhů piv. „Další z medailí jsou pro nás potvrzením úspěchů, kterých klasicky vařené pivo v posledních letech dosahuje,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. (Právo)

Na teplé počasí si rozhodně nemůže stěžovat přerovský pivovar Zubr. Během ledna totiž prodal 16 300 hektolitrů piva, což je v meziročním srovnání o 1200 hektolitrů více. Vedení pivovaru si zvýšenou poptávku po pěnivém moku zdůvodňuje zimou s nadprůměrnými teplotami, které lákají k návštěvám restaurací. Lidé nesedí doma, ale vyrážejí ven ať už za sportem, nebo za zábavou. Gastro zařízení jsou poměrně plná a situace s poklesem návštěvnosti se nakonec zlepšila i na horách, uvádí ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Nejvýše položeným místem, kde si mohou milovníci zlatavého moku dát točeného Zubra, je známá Téryho chata v Tatrách. Ta je umístěna 2015 metrů nad mořem a pivo nahoru nosí šerpové. Místní říkají, že o to lépe pak chutná, podotýká Svoboda. Nárůst lednového prodeje se týkal hlavně exportu, i když více přerovského piva se prodalo i u nás. Na Slovensku má Zubr silnou tradici, proto sem putuje více než polovina exportu přerovského pivovaru. V loňském roce výrobce vyvezl celkem 38 850 hektolitrů piva. Dobře se prodává také nealkoholické pivo Zubr Free. Ve srovnání s loňským lednem se ho vypilo zhruba o pětinu více. Loni jeho produkce přesáhla 8500 hektolitrů a lze očekávat další nárůst. Jen letos v lednu se prodalo 560 hektolitrů, a to je o stovku více než loni. Předpokládáme, že do konce roku to bude 10 000 hektolitrů. Chtěli bychom posílit i jeho vývoz, říká ředitel Svoboda. Vedení pivovaru Zubr potvrzuje trend nárůstu konzumace nealkoholického piva. Dnes jeho objem představuje okolo tří procent z celkové produkce Zubra, která loni překročila 278 tisíc hektolitrů. Zubr Free je oblíbený nejen u řidičů, ale často se pije také při sportu, tvrdí ředitel pivovaru. (Přerovský deník)

Na 17. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2007, která se konala ve dnech 30.1. – 2. 2. 2007 v rámci Reprezentačních slavností piva v Táboře získalo naše nepasterované a nefiltorvané pivo Harrach tři krásná a prestižní ocenění v kategoriích piv z minipivovarů, a to:

Světlé pivo z minipivovaru:

- Zlatá pivní pečeť - Harrach světlý ležák

- Stříbrná pivní pečeť - Harrach special

Tmavé pivo z minipivovaru:

- Stříbrná pivní pečeť - Harrach tmavý ležák

Náš malý a takřka rodinný pivovar z Velkého Meziříčí, tak navazuje na krásné úspěchy z minulých ročníků.

Děkujeme Všem za dosavadní přízeň.

S pozdravem „Dej Bůh štěstí“ a moudrým citátem Járy Cimrmana „Lepší pivo v žaludku nežli voda na plících!“

(zdroj: Bohdan Vítek, vedoucí provozu hotelu a pivovaru)

Již pouze jedno vítězství schází, aby Speciální černé pivo Bernard 13° v počtu triumfů dohnalo Lance Armstronga, sedminásobného vítěze Tour de France. Černý speciál již pošesté v řadě triumfoval v kategorii tmavých piv v 17. ročníku degustační soutěže Česká pivní pečeť 2007, která se tradičně konala na přelomu ledna a února při Reprezentačních slavnostech piva v hotelu Palcát v Táboře.

„Je to potvrzení našeho úspěchu z Londýna z loňského léta, kdy Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek vyhrálo v nejprestižnější kategorii „Strong Lager“ v mezinárodní soutěži „International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’“, tedy v největší soutěži balených piv ve Velké Británii.“ konstatuje Ing. Stanislav Bernard a dodává: „České pivní soutěže se zúčastňujeme pravidelně, každý rok má soutěž vyšší úroveň.“

O Českou pivní pečeť, jednu z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, soutěžilo 64 pivovarů. Celkem bylo degustováno 273 vzorků, převážně českých značek piva, o kterých rozhodovalo 70 porotců. (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšiřuje svůj závod, protože chce vařit více piva. Investice za 60 milionů korun, které umožní zvýšení kapacity pro kvašení a zrání tohoto zlatavého moku, začaly v loňském roce. Dokončeny budou letos na jaře.

Výstav pivovaru pravidelně stoupá šestým rokem, dostal se však na hranici možností provozu. Loni Bernard uvařil 140.000 hektolitrů nepasterizovaného piva, o rok dříve to bylo 138.400 hektolitrů. Tržby za pivo meziročně stouply skoro o šest procent na 219 milionů korun. (iHNed)

Sládek pelhřimovského pivovaru Poutník včera zažil mezinárodní dopoledne. Všetečnými dotazy jej zahrnuli jeho francouzští kolegové, kteří přicestovali do města na návštěvu.

Těší nás, že jsme si mohli prohlédnout místo, kde se pivo pořád ještě vaří tradičním způsobem. Potkali jsme tu lidi nadšené svým povoláním, navíc neustálá modernizace dodává pivovaru důvěryhodnost, pronesl Benoit Tavenaux, ředitel pivovarnického muzea ve východofrancouzském městě Saint Nicolas de Port. Členové tamní asociace sládků jevili v Česku zájem především o menší pivovary. Svým způsobem je to pro nás vyznamenání, že si Francouzi vybrali právě náš pivovar a ne nějaký obrovský závod. Chod takového kolosu zase ale většinou řídí počítač, tam toho není moc co k vidění, konstatoval vedoucí obchodního oddělení pivovaru Poutník Jiří Vacek.

Sládci tuto domněnku potvrdili. Malé pivovary nás lákají už proto, že jejich tradice u nás dávno vymizela, přikývl Benoit, že mezi velkoprůmyslovými giganty a minipivovary zeje ve Francii prázdné místo. Pak si v pivovarském sklepení zhluboka přihnul z koštýřského džbánku plného pěnivého moku a vyloudil spokojené labužnické gesto. (Pelhřimovský deník)

Výstav v roce 2006 klesl společnosti Pivovar Broumov na Náchodsku, a to o 13 % na 37 500 hektolitrů. Důvodem byl menší odběr obchodního řetězce Tesco, kam pivovar pod značkou Novic dodává výčepní pivo. Přes pokles ale šlo o druhý největší výstav podniku za posledních 10 let, informoval jednatel pivovaru Jaroslav Nosek.

Tesco je nejvýznamnějším odběratelem pivovaru, druhým největším je řetězec Coop Ústí nad Orlicí. S dodávkami do řetězců, které nyní tvoří asi polovinu odbytu pivovaru, Broumovští začali v roce 2004. Od té doby jim výstav výrazně vzrostl. Ještě v roce 2003 pivovar dodal jen 13 500 hektolitrů.

Letos podnik čeká mírné zvýšení výstavu. Vedle vyššího prodeje řetězcům firma plánuje i růst exportu, který loni činil asi 1100 hektolitrů. Hlavními zahraničními odbytišti jsou Německo, Polsko a Rusko.

Pod vlastními značkami Opat a Převor podnik vyrábí osm druhů piv, z toho tři speciální. (Moderní obchod)

Trutnovskému pivovaru Krakonoš se loni snížil výstav piva přibližně o osm procent na 99.000 hektolitrů. Pokles podnik přičetl především špatnému počasí, které negativně ovlivnilo odbyt v turistických střediscích Krkonoš v srpnu a na konci roku. Pivovar je druhým největším v hradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, který měl loni výstav 136.000 hektolitrů. Krkonoše a Podkrkonoší jsou hlavním odbytištěm trutnovského pivovaru. Podnik, jehož roční tržby činí přes 100 milionů korun, v tomto regionu prodává kolem 60 procent produkce. (iHNed)

Hols a.s., pivovar Vratislavice nad Nisou se zúčastnil i letos 17. ročníku slavností piva v Táboře o Českou pivní pečeť. Letošního ročníku se zúčastnilo rekordních 62 pivovarů nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a Rakouska, a přihlášeno bylo 259 druhů piv do soutěže o Českou pivní pečeť. Naše výrobky pivo KONRAD jsou každoročně oceňovány pivovarskými profesionály v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. Ani z letošního ročníku náš pivovar neodchází s prázdnou. V kategorii speciální světlé pivo získal náš KONRAD JOCKER 14 % bronzovou pivní pečeť v konkurenci 34 speciálních světlých piv. Po loňském úspěchu, kdy KONRAD JOCKER 14 % získal v Českých Budějovicích v rámci Slavností piva 2006 ocenění nejvyšší PIVO ROKU 2006, je to další ocenění kvalitní práce našeho pivovaru. (Web Hols Vratislavice)

Zatímco provozovatele zimních areálů v Jizerských horách a Krkonoších teplé počasí letošní zimy ničí, výrobcům piva nahrává. Pivovary v Libereckém kraji zaznamenaly v lednu výrazný nárůst prodeje. Zatímco Soukromý pivovar Svijany zvýšenou spotřebu uskutečnil jen v rámci českého trhu, další dva výrobci - Pivovar Hols Vratislavice a Pivovar Rohozec vděčí za růst odbytu i vývozu.

"Za leden jsme na trh dodali 16.400 hektolitrů piva, což bylo o pětinu víc než před rokem, také únor bude výrazně lepší," řekl František Horák, ředitel největšího pivovaru v Libereckém kraji - soukromého Pivovaru Svijany. Svijanští přitom pivo prodávají jen na domácím trhu. "Nemáme důvod vyvážet, zájem o naše pivo je větší, než jsme schopni uspokojit, i proto jsme zahájili práce na dalším rozšíření spilky a ležáckých sklepů," dodal Horák. Rozšíření přijde podle něj pivovar na 22 milionů korun. Ještě výrazněji - více než dvojnásobně - vzrostla v lednu produkce Pivovaru Hols Vratislavice. Pivovar za leden prodal přes 8500 hektolitrů piva. "Za nárůst vděčíme hlavně exportu," řekl Hostaš. Zhruba polovinu produkce prodal pivovar do zahraničí. Právě díky exportu do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie se loni podařilo pivovaru dosáhnout rekordního výstavu 95.000 hektolitrů piva. O polovinu vzrostl v lednu odbyt také Pivovaru Rohozec, který je z těchto tří nejmenší. Firma, která se musí vyrovnávat s konkurencí větších producentů, se rozhodla zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, zejména na sousedním Ústecku. První dodávky ale loni zamířily také do sousedního Polska, Německa a na švédský trh a právě export se podle ředitele Františka Jungmanna podílel na růstu odbytu i v letošním roce. Větší zájem o pivo ale v prosinci zaznamenal například i malý pivovar v oblíbeném krkonošském středisku Harrachov. "Zájem je hlavně o lahvové pivo, v tom nám stoupl v lednu prodej na dvojnásobek," řekl majitel pivovaru a sklárny František Novosad. Větší spotřebě podle něj nahrává i rostoucí návštěvnost harrachovské sklárny. Kvůli nepříznivému počasí byla v některých lednových dnech srovnatelná s letními měsíci, kdy historickou sklárnou projde denně i více než 500 lidí. (iGenus)

Litoměřickému pivovaru se zřejmě blýská na lepší časy. Našel se totiž investor, který zde chce opět vařit pivo. Ovšem v menší míře, než tomu bylo v minulosti. Případné obnovení výroby by pak ideálním způsobem zapadalo do regenerace Tyršova náměstí a přilehlého okolí. Vedení radnice se totiž obávalo toho, aby nedošlo k rozprodání komplexu po částech a noví vlastníci nemovitostí nepřišli s podnikatelskými záměry, jež by byly v rozporu s charakterem této lokality.

"V tuto chvíli stojí vlastník objektu před podpisem smlouvy o prodeji objektu firmě, která má s pivovarnictvím dlouholeté zkušenosti. Věříme, že k podpisu opravdu dojde," uvedl starosta města Ladislav Chlupáč. Jméno firmy však prozatím odmítá prozradit.

Cílem vedení litoměřické radnice bylo napomoci tomu, aby se našel investor schopný odkoupit nejen část, ale celý výrobní komplex pivovaru, který v 90. letech podlehl obrovskému tlaku konkurence a vzhledem k neefektivitě provozu výrobu zastavil. (Radniční zpravodaj - z diskuse na Světu.piva)

Profilovou restauraci Cihelna La Familia dnes v pražském Karlíně otevřel pivovar Zlatopramen. Po profilových typech restaurací Zlatá kovadlina a Švihadlo jde o další koncept značkových restaurací ústeckého pivovaru. „Interiéry těchto restaurací, které postupně budujeme, budou věrné svému názvu. Z větší části budou ve vnitřních prostorách vystupovat cihly,“ popisuje Michal Tomev, manažer rozvoje gastro společnosti Drinks Union, do které Zlatopramen patří. Počet restaurací, které v Praze čepují piva ze skupiny Drinks Union, se již přibližuje stovce, dodal.

Ve značkové restauraci Cihelna La Familia, která se nachází přímo na Karlínském náměstí, bude pivovar točit Zlatopramen 11°, Zlatopramen 12° a Zlatopramen 11° - tmavá. „ Naší snahou je představit v našich profilových restauracích co možná nejširší sortiment značek a vyjít tak vstříc různým požadavkům návštěvníků,“ dodal Tomev.

Slavnostního otevření se zúčastnil také předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan a vrchní sládek pivovarů skupiny Drinks Union, Daniel Váša. Ten společně s majitelem restaurace Radkem Vránou restauraci stylově pokřtil korbelem čerstvě natočeného Zlatopramene 11°. „Přeji této restauraci nejen dobré jídlo, ale také dobré pivo, které je neoddělitelnou součástí příjemného prožitku z posezení v takto krásné restauraci,“ řekl Daniel Váša.

Protože se restaurace nachází v proslulé pražské čtvrti, nemohli při jejím otevření chybět známé osobnosti, které mají ke Karlínu velmi vřelý vztah. Svůj hit Karlín přišel zazpívat Ivan Hlas, na pódiu se objevil také bavič Petr Novotný, Saxana Petra Černocká, Jindra Malík či Richard Tesařík. (Tisková zpráva Drinks Union)