Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Američané prodávají pivovar Herold

[čtvrtek, 26. červen 2008]

Deset let vládli Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku Američané. S tím bude v nejbližších dnech konec. Malý pivovar se známou značkou je na prodej. Podle informací HN je důvodem ekonomická situace Heroldu, který je už několik let ve ztrátě a vyrábí jen něco přes 14 tisíc hektolitrů ročně - tedy ani ne polovinu toho, jakou má kapacitu.

Podle starostky Březnice Jany Krajmerové je zájemců o pivovar několik, podle neoficiálních informací je favoritem blíže nespecifikovaný český investor. Lidé z pivovaru ale naznačují, že oním investorem tentokrát není tajemná skupina českých akcionářů ze společnosti K Brewery, která už druhým rokem skupuje podíly v regionálních pivovarech.

Ředitel Heroldu David Porteous, Američan, žijící už 16 let v Česku, je momentálně ve Spojených státech a na otázky HN nereagoval.

"Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují," hodnotí situaci Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil. Příchod nového vlastníka může být podle Košaře pro pivovar dobrou zprávou.

Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii. A pivo, zejména speciální značky, které vyhrávají nejednu degustační soutěž, odmítal prodávat doma i v cizině lacino. "Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě za odpovídající cenu," uvedl nedávno pro HN ředitel Heroldu.

Od roku 2005 vlastní pivovar společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy.

Před ní patřil Herold Američanovi Charlesi Corrymu, který má stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS.

Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


V prvním období Národního alokačního plánu se Plzeňskému Prazdroji podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent. Hlavní úspory emisí přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, která nyní šetří až 87 procent emisí. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen čtyři procenta emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Do druhého období Národního alokačního plánu v letech 2008 až 2012 dostal Plzeňský Prazdroj pouze poloviční objem povolenek v porovnání s předcházejícím obdobím. Díky ekologickým projektům a investicím z uplynulých let si Prazdroj s tímto počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí.

"Vzhledem k dlouhodobým záměrům Prazdroje zvyšovat export piva se připravujeme na případnou potřebu zvýšit objem výroby, aniž bychom na trhu nakupovali dodatečné povolenky. Cílem našich projektů v následujících čtyřech letech proto bude přeměna odpadní biomasy z výroby piva na palivo – ať už přímé organické palivo nebo na bioplyn - a jeho využití pro takzvané kogenerační jednotky, které budou vyrábět elektrickou energii a využitelné odpadní teplo," uvedl Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Pro první etapu Národního alokačního plánu (NAP) v období 2005 až 2007 Plzeňský Prazdroj obdržel pro své pivovary 39 370 povolenek pro každý rok. Skutečná produkce oxidu uhličitého však byla zhruba 18 tisíc tun ročně, což odpovídá spotřebě 18 tisíc povolenek za rok. Přebytku povolenek dosáhl Prazdroj díky průběžně prováděným projektům ke snížení emisí CO2 při výrobě tepla.

Hlavní úspory přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, díky které se podařilo snížit roční emise o 87 procent, z 15 tisíc tun CO2 na dva tisíce tun CO2. O šest až osm procent emisí CO2 se zlepšil i pivovar Radegast v Nošovicích díky výstavbě anaerobní čističky odpadních vod zpracovávající bioplyn, který je jako přídavné palivo spalován v kotelně pivovaru. Obdobně přispěla modernizace čistírny odpadních vod ve Velkých Popovicích, kde je vznikající bioplyn zužitkován na vytápění a vyhřívání procesu čištění odpadních vod.

Plzeňský Prazdroj tak byl výrazně úspěšnější než celý český průmysl. Celkem vypustily podniky v ČR v období NAP I do ovzduší 244,1 milionu tun CO2 (2005: 82,7 milionu tun, 2006: 83,7 milionu tun, 2007: 77,7 milionu tun), ačkoliv povolenky měly na 292,8 milionu tun (ročně 97,6 milionu tun). Uspořily tak zhruba 17 procent. Prazdroji se podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent (povoleno 118 110 tun, vypuštěno 54 tisíc tun).

Přebytek povolenek v objemu 55 tisíc v roce 2006 Prazdroj prodal na burze a získané finance použil k dalším investicím do ochrany životního prostředí. Desetinu původně přiděleného objemu bylo nutno po celé období udržovat v rezervě pro případ výkyvů výroby nebo aktuálních klimatických podmínek, část z nich ale se Prazdroji podařilo ještě těsně před koncem první etapy prodat.

Pro druhé období NAP v letech 2008 až 2012 byla kvóta emisí CO2 pro ČR snížena o 11 procemt na 86,8 milionu tun a český stát tak přiděloval výrazně nižší objemy povolenek. Prazdroji byly dokonce přiděleny povolenky odpovídající pouhým 19 235 tunám CO2 ročně. Díky ekologickým projektům z předchozích let si Prazdroj s alokovaným počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí, a to i přesto, že obdržel o více než polovinu povolenek méně než v předcházejícím období.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová


Pivozpyt ve Zlých časech

[středa, 25. červen 2008]

Pražský publicista Radek Diestler se hrdě hlásí k Plzni, kde se narodil. Vzhledem k jeho vzdělání, profesi a zájmům jsou témata jeho fejetonů většinou historická, hudební a pivozpytná - neboť i k tradičnímu plzeňskému nápoji zaujímá vědecký postoj. Stejně jako v následujícím fejetonu.

Nusle jsou pražská čtvrť, malebně rozložená v kaňonu mezi Vyšehradem a Pankráckou plání. V minulosti ji proslavil strašlivý pan Šefelín, otec slečny Emilky z Poláčkových Mužů v ofsajdu. V minulém desetiletí jí hérostratovskou slávou pokryli místní občané, kteří se rozhodli řešit kriminální jevy na ulicích čtvrti zřízením domobrany.

V posledních letech se Nusle staly poutním místem přátel pivozpytu. Centrem vzdělávacích snah přátel ležáku, kvasničáku i pšeničáku se stal hostinec s nepřípadným názvem Zlý časy. Nálevna je dovedně ukrytá v podzemí pod odpudivým konibarem páté cenové skupiny. V něm se smíchovskou globalizační vodu nalévají bývalí příslušníci nuselské domobrany s pachateli kriminálních jevů a po těch letech jsou od sebe naprosto k nerozeznání. Hostinec nabízí co týden čtyři až šest značek piva z malých pivovarů: dvě jsou stabilní, dvě až čtyři se proměňují. Je to Mekka a Lourdy v jednom a osvětové středisko v jednom, bohatší než legendární Pivní galerie v Holešovicích a přívětivější než konkurenční Pivovarský klub v Karlíně. Pravda, chybí tu perla druhé zmíněné instituce, číšník maďarského původu, který vyniká neotřelým smyslem pro humor a mohutnými rezervoáry znalostí o rockové hudbě ze své otčiny.

Proč o Zlých časech mluvím? Protože tuto sobotu a neděli proběhl ve Zlých časech víkend s malými pivovary Plzeňského kraje. Jak říkali uctívači Vladimíra Iljiče Lenina, byla to mohutná manifestace pokrokových sil západočeského pivovarnictví: a ačkoli dopad akce nelze přeceňovat, dokázala, že renesance malých pivovarů propukla naplno i na Západě.

Celá renesance je dílem jednoho roku. V uplynulém roce se nad přáteli pivozpytu na Plzeňsku roztrhl roh hojnosti. Ačkoli si řád SABMilleriánů stále udržuje nadvládu, jeho monopol definitivně padl a padla i pověra, že půl kilometru od pupku pivního světa konkurenci pšenka nepokvete, jakož i jiné hospodářské rostliny.

Celé to odstartoval černický Purkmistr, který loni v červnu doplnil průkopnického Rytíře Lochotu. Ambiciózní podnik se zakopal na dobytých pozicích a mezi pivními dobrodruhy si získal renomé odvážnými experimenty s pivy zázvorovými a bezovými, které ortodoxním konzumentům zavánějí herezí a plameny pekelnými. Na podzim došlo k otevření pivovarů ve Stříbře a v Železné Rudě, které doplnily venkovské buditele z Dobřan a Kouta na Šumavě. Zvláště ten stříbrský slyne mimořádnými výsledky. Tvrdívá se, že české pokusy o pšeničná piva bavorského střihu končívají jako více či méně povedené atrapy. Tamní Duchmaus ale naplní milovníka pšeničáku svatým vytržením.

A celý ten proces ukončilo letos na jaře otevření pivovaru v Plzni na Rychtářce, skutečně půl kilometru od pupku pivního světa. Ano, může mne trochu mrzet, že už pravděpodobně nikdy neochutnám legendární tmavý Žížák, který zdejší sládek kdysi vařil pro přátele a přátele přátel. Ale v tomto případě člověk rád obětuje partikulární zájmy ve prospěch celku.

Všechna ta piva - až na tajnosnubnou Železnou Rudu, která stále uniká pozornosti p.t. pivozpytné veřejnosti - se o víkendu předvedla ve Zlých časech. Úspěch byl kolosální: p.t. pivozpytná veřejnost sála rychlostí světla, návštěva byla mohutná a ohlasy veskrze pozitivní. Editor kulturní rubriky nejmenovaného deníku dával si nohu za hlavu, což činí jen v okamžicích nejvyššího vytržení.

Seděli jsme tam s kolegou, zaníceným badatelem a plzeňským spolurodákem, též v pražském exilu usazeným. Náš lokálpatriotismus bubřel a neshledávali jsme na tom nic nízkého. Jak říká Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle, "byl to jeden z těch večerů, kdy bylo jasné, že revoluce nejen že bude, ale že ji bude podporovat i Svaz průmyslníků."

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Radek Diestler


Lidé narychlo shánějí pivní pípy

[středa, 25. červen 2008]

Češi začali před nadcházejícími prázdninami ve velkém nakupovat pivní pípy. Největší tuzemský prodejce elektroniky, společnost Electro World, včera oznámila několikaprocentní nárůst prodeje malých výčepních zařízení za poslední měsíc.

„Sportovní události, jakými jsou mistrovství Evropy v kopané a Olympijské hry, a samozřejmě blížící se příchod léta a dovolených, zvyšují poptávku po pivních pípách s chlazením,“ potvrdil Deníku Jiří Klíčník, generální ředitel společnosti Electro World Česká republika.

„V nabídce nyní máme luxusní typy s kompresory a chlazením, ale také mobilní pípy s možností připojení do elektrické sítě automobilu,“ doplnil Klíčník. Lidé si vybírají jak levnější typy přenosných pivních píp v cenách kolem pěti tisíc korun, tak i luxusnější stolní pípy do domácnosti, které stojí kolem dvanácti až šestnácti korun a dokáží vychladit 36 až 40 piv za hodinu.

„Pro nenáročné zákazníky jsou přichystány pípy používající snadno dostupné sifonové bombičky, s chlazením a možností připojení na 12 nebo 230 Voltů. Jsou vhodné pro venkovní párty a dovolené na chatách a chalupách bez elektřiny, zákazníci si je mohou vzít s sebou také na dovolenou k vodě,“ doplnil Klíčník.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Klička Jan


XVI. nepomucké pivní slavnosti

[úterý, 24. červen 2008]

O třetím červencovém víkendu patří nepomucké náměstí již slušnou řádku let svátku zlatavého moku. Ani letos tomu nebude jinak, přestože se již zdálo, že tradiční pivní slavnosti se ještě před dovršením dospělosti odeberou na smetiště dějin.

Naštěstí se objevil nový pořadatel a s ním i (staro) nová podoba celé akce. Místo festivalu pod křídly mamutího pivního koncernu se tedy letos můžete těšit na skutečnou pivní přehlídku. Pípy se roztočí na stáncích téměř dvaceti, zejména menších, českých pivovarů.

A přestože hlavní roli bude samozřejmě hrát pivo, nebude chybět ani hudební program - zahraje téměř desítka kapel. Stylový záběr je opravdu mimořádně široký - od dechovky přes folk a rock až po ska a hip-hop. Na své by si tak měli přijít staří i mladí (samozřejmě, že až od 18-ti let).

Hudební produkce začíná v pravé poledne a končí úderem půlnoci. Milovníky nočního života jistě potěší, že pivovarské stánky budou v provozu i po této hodině. V blízkém klubu navíc propukne o dvanácté večerní taneční večírek plný tvrdých karibských rytmů.

Poslední a tentokrát úplná novinka na závěr: v ústích ulic nebudou postávat výběrčí „mýtného“, nebude nijak omezován volný pohyb místních či náhodných návštěvníků. Na letošní pivní slavnosti bude totiž vstup zcela a úplně zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal

XVI. nepomucké pivní slavnosti

Zlatý Bažant s novým dizajnom

[úterý, 24. červen 2008]

Nový, atraktívny a dynamický dizajn etikiet uvádza na trh v týchto dňoch tradičná slovenská značka piva Zlatý Bažant. Po 7 rokoch prichádza zmena dizajnu, ktorou chce Zlatý Bažant potvrdiť svoju vysokú kvalitu, tradičný a zároveň súčasný charakter a pozíciu jednej z najhodnotnejších slovenských značiek. Prečo prichádza zmena práve teraz?

Nová etiketa v sebe naďalej nesie prvky pôvodnej, čím sa snaží nadviazať na pozitívne vnímanie značky Zlatý Bažant u spotrebiteľov. Nový dizajn je charakteristický výraznejším farebným odlíšením jednotlivých stupňovitostí (ležiak, svetlé pivo, tmavé pivo, nealko), ktoré podporujú aj farebne odlíšené alumíniové šatky na hrdle fľaše. Spotrebiteľ tak môže ľahšie nájsť svoj obľúbený Zlatý Bažant. Spojenie kvality a tradície piva s charakterom modernej a originálnej značky vyjadruje ústredný kruh na novej etikete s moderne štylizovaným zlatým bažantom. Väčší priestor na etikete získal erb mesta Hurbanovo, miesta kde sa Zlatý Bažant vyrába už od roku 1969.

„Požiadavky trhu, rast spotrebiteľských nárokov a ambícia značky potvrdzovať svoju inovatívnosť a líderskú pozíciu na trhu viedli k rozhodnutiu redizajnovať etiketu a posilniť tak pozíciu Zlatého Bažanta ako najlepšieho piva na Slovensku“, hovorí Zuzana Putalová, Senior brand manažér pre značku Zlatý Bažant.

Nová etiketa je výsledkom prieskumov a testovania na vzorke spotrebiteľov, ktorí si ju vybrali z viacerých možných variant. Ambíciou tvorcov bolo vytvoriť harmonickú grafickú skladbu, ktorá bude spájať tradičnú kultúru piva s moderným nábojom dynamickej značky.

Spotrebitelia sa o novom dizajne dozvedia z televíznej reklamy, nosičov vonkajšej reklamy tzv. city lightov a taktiež v miestach predaja, ktoré postupne vyzdobia prvky novej grafiky. Zmenu etikiet a loga reflektuje v týchto dňoch už aj web stránka, kde sa môžu spotrebitelia podrobne oboznámiť s novým dizajnom.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko


Beránku už pivovar nepomůže

[úterý, 24. červen 2008]

Časy, kdy městský pivovar v Náchodě sypal zisk do provozu secesního hotelu Beránek, nejspíš minuly. Ať už město svůj pivovar prodá, či nikoli, starosti s prodělečným Beránkem jej neminou. Situaci bude muset řešit možná už letos.

„Beránek odčerpává všechny zisky pivovaru. Nepokládám jej za náš hlavní problém, ale všechno se tím urychlilo,“ uvedl generální ředitel Pivovaru Náchod a člen představenstva Josef Hlavatý.

I když pivovar v posledních osmi letech vydělával, nyní je v nesnadné pozici na trhu. Prudce totiž stouply ceny za slad, chmel či energie, obtížný je také vstup do řetězců a situaci ztěžuje i silná koruna při exportu. V dřívějších letech končíval pivovar hospodaření zhruba s pěti miliony korun, předloni už jen se 130 tisíci a vloni 500 tisíci. Letos se podle ředitele dá čekat, že pivovar skončí na nule a ztrátu za Beránek už neuhradí. Město původně založilo dvě akciové společnosti, které spravovaly jednak pivovar, jednak hotel s divadlem a restaurací. Ten se však nikdy neobešel bez dotace. Město nechalo před čtyřmi lety hotel dostavět, protože měl málo lůžek. Stavby se ujal pivovar a jelikož se nenašel nájemce, také hotel dosud provozuje.

Na stavbu se pivovar zadlužil 50 miliony korun. Roční ztráta Beránku je kolem pěti milionů hlavně za odpisy, úroky z úvěru a také za nájem, kterým platí pivovar městu restauraci. Do hotelu však jezdí málo hostů, vloni byl obsazen jen z pětiny. Potřeboval by přitom aspoň dvojnásobek. Radní si myslí, že po prodeji pivovaru by se o Beránek znovu postaralo město. „Kulturní část bychom dotovali obvyklým způsobem. Provozní část s hotelem a restaurací bychom pronajali,“ míní náchodský radní Tomáš Šubert.

Zdroj: MF Dnes.cz


GRAHAM MACKAY, generální ředitel a předseda představenstva pivovarnického koncernu SABMiller

Generální ředitel a šéf představenstva největšího světového pivovarnického koncernu SABMiller, do něhož patří také tuzemský Plzeňský Prazdroj, hovoří v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt o plánovaném spojení konkurentů Inbev a Anheuser-Busch a o specifických pravidlech, která platí na trhu s pivem.

Foto

HB: Váš konkurent Inbev chce za 46 miliard dolarů převzít amerického konkurenta Anheuser-Busch a zaútočit tak na vaši vedoucí pozici. Co si o tom myslíte?

Pro Inbev bude těžké dosáhnout úspor v takové výši, která by ospravedlnila nabízenou cenu. Převzetí na trhu s pivem neznamenají automaticky synergie. Rozvoj globálních značek piva je totiž teprve v zárodku. Proto je těžké dosáhnout mezinárodních synergií. A synergií na jednom národním trhu tato transakce příliš nenabízí. Inbev se proto musí spolehnout na to, že dokáže řídit provoz společnosti Anheuser-Busch efektivněji než její stávající management.

HB: A proč by se mu to nemělo podařit?

My už pár zkušeností s akvizicemi různě po světě máme. Přitom jsme většinou sázeli na to, že dokážeme firmu vést lépe než její dosavadní vlastník. To je možné například v případě čerstvé privatizace, kdy toho lze s profesionálním a zkušeným managementem hodně dosáhnout. Ale Anheuser byl ještě před pár lety považován za jeden z nejkonkurenceschopnějších pivovarů na světě. Je proto otázkou, jak v něm chce InBev dosáhnout úspor, aniž by mu uškodil.

HB: Vy tudíž podat protinabídku nechcete?

Pro nás by bylo velmi těžké v takové transakci intervenovat. A je jedno, za jakou cenu. My máme ve Spojených státech dobré obchody a zavedené značky.

HB: Pokud se akvizice v USA nezdaří, mohl by Inbev začít pokukovat také po SABMilleru. Jak byste na to zareagoval?

Jsou trhy, na kterých bychom synergie měli, ale jsou i takové, na kterých by bylo třeba počítat s omezením ze strany antimonopolních úřadů. Pokud by o nás Inbev vážně jevil zájem, pak by musel být ochoten zaplatit vysokou cenu. Pro jakéhokoliv zájemce by navíc bylo velmi těžké přesvědčit naše akcionáře o tom, že umí naši firmu vést lépe než my sami. To zní možná trochu namyšleně, ale já si to opravdu myslím.

HB: Co bude znamenat převzetí Anheuseru Inbevem pro váš čerstvý joint-venture s Molson Coors, druhým největším pivovarem ve Spojených státech?

Rozhodně se kvůli tomu neklepeme strachy. Inbev bude hodně zaměstnán integrací a tím, aby dosáhl slíbených synergií. Neumím si představit, že by potřebné snížení nákladů mohlo v dohledné době zlepšit konkurenceschopnost Anheuseru. Anheuser je sice v USA o polovinu větší než my, ale náš rozvoj je daleko dynamičtější. Jsme v silnější pozici a jdeme správným směrem. To by se akvizicí nezměnilo.

HB: Finanční úspěch ale vaše aktivity v USA dosud příliš nepřinesly...

Je pravda, že se naše investice do Milleru v roce 2002 ještě zcela nevrátila. Ale to se prostřednictvím nového joint-venture brzy změní. Transakce s Millerem nám však pomohla v jiném ohledu: Posílili jsme díky němu náš profil a naučili se toho opět o něco víc o vyspělých trzích. Díky tomu jsme se stali světovým hráčem.

Jeden z důvodů, proč transakce s Millerem ještě nevrátila kapitálové náklady, jsou navíc i masivní slevy, které začal poskytovat Anheuser, aby zpomalil náš nástup. To sice zabralo, ale vyšlo ho to velmi draho. Nakonec je to jeden z důvodů, proč je dnes Anheuser v té situaci, ve které je.

HB: Byl by to pro vás problém, kdybyste už nebyli jedničkou na trhu?

V současnosti jsme podle některých průzkumů jedničkou co do objemu výroby. Nevím ale, zda se cítím jinak než v době, kdy jsme byli druzí nebo třetí. To, čeho chceme dosáhnout, je růst a výnosy.

Globální velikost sama o sobě není totiž na trhu s pivem vše. Je třeba ji umět využít ve svůj prospěch. V rámci jedné země je ale velikost velmi důležitá. Pokud jste jednička v jedné zemi a jste efektivní, pak zpravidla vyděláváte více než ostatní.

HB: Trh s pivem tedy nepodléhá stejné konsolidační logice jako jiné obory?

To je pravda. Pivo je velmi lokální záležitost, a proto záleží především na lokálních trzích.

HB: Proč tedy v sektoru došlo k tolika mezinárodním převzetím?

To souvisí i s pádem železné opony. Ten následovala celá řada privatizací ve východní Evropě i jinde ve světě. To nám umožnilo akvizice na zcela nových trzích, jejichž hodnotu jsme mohli s profesionálním managementem zvýšit.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Dirk Heilmann


Plzeňský Prazdroj

[úterý, 24. červen 2008]

Z původního experimentu německého sládka vznikl v roce 1842 národní nápoj, který si postupně podmanil celý svět. Česko, to je dnes nejen Praha, Jaromír Jágr, Tomáš Rosický nebo Škoda, ale, a samozřejmě, i skvělé pivo Pilsner Urquell.

Industriální historická architektura a průmyslová turistika jsou stále větším hitem cestovatelů znuděných stereotypem rekreačních destinací. K největším českým magnetům tohoto typu patří legendární plzeňský pivovar, kde lze k požitkům ducha připojit i konzumaci požitků tekuté povahy. Zájemci o historii a současnost této slavné značky mohou také zhlédnout panoramatickou projekci v multimediálním sále s otočným hledištěm. Nepřekvapí proto ani údaj, podle kterého sem od počátku letošního roku zavítalo už 66 tisíc návštěvníků, což je číslo, jakým se nemůže pochlubit ani nejeden historický hrad či zámek. Průměrná roční návštěvnost se pohybuje okolo 180 tisíc turistů.

Pilsner Urquell (známější u nás jako Plzeňský Prazdroj nebo prostě "plzeň") asi není třeba dlouze představovat - snad nic nereprezentuje Česko ve světě tak, jako toto pivo. O jeho vzniku a historii se toho ale ví mnohem méně.

Tradice vaření piva v Plzni sahá daleko do minulosti - až do doby Václava II., který městu roku 1295 udělil várečné právo. Kvalita ale zřejmě nebyla příliš vyrovnaná, protože se dochovaly i zprávy o vylévání nepovedených várek. Pohár trpělivosti zřejmě doslova přetekl roku 1838, kdy museli tamní výrobci piva zlikvidovat několik desítek sudů pro "neschopnost požití a zdraví škodlivost".

Snaha o zlepšení jakosti přivedla plzeňské měšťany hned rok po této neblahé události k rozhodnutí postavit nový pivovar. Stavbu vedl Martin Stelzer. Budova vybavená rozlehlými sklepy v pískovcovém podloží byla dokončena roku 1842.

Na počátku mnoha velkých věcí bývá omyl, a ani věhlasný nápoj z Plzně není výjimkou. Hned po dokončení nových objektů pozvali do plzeňského Měšťanského pivovaru německého sládka Josefa Grolla, aby navařil tehdy oblíbené pivo bavorského typu. Výsledek ale předčil všechna očekávání: 5. října 1842 vznikl nápoj, jaký do té doby nikdo neznal. Má se za to, že základem tajemství je místní zdroj vody, svou roli ale hraje i žatecký chmel, receptura a další okolnosti. Řečeno odbornou mluvou, Pilsner Urquell je "spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 procenta".

Josef Groll odešel už roku 1845, po něm ale nastoupili další bavorští sládci. Němečtí odborníci měli rozhodující slovo při vaření až do konce 19. století.

První ochrannou známkou nového výrobku byl název "Pilsner Bier", který plzeňští měšťané nechali zaregistrovat 1. března 1859. Pověstný "Pilsner Urquell" nebo také "Prazdroj-Urquell" se ale oficiálně zrodil až roku 1898. V devatenáctém století se používaly i jiné názvy (Plzeňský pramen, Prapramen, Plzeňský pravý zdroj nebo Měšťanské plzeňské).

Ve stejné době pak nastoupilo plzeňské pivo vítězné tažení světem. Po "dobytí" Prahy následovala samozřejmě Vídeň - a nezastavil ho ani oceán. Prazdroj byl a je oblíbený až v Americe i jinde ve světě. Stojí možná za zmínku, že mu dávali přednost i někteří literární hrdinové: na počátku druhého dílu pověstné indiánské ságy Karla Maye ho například pil i sám Vinnetou.

V září roku 1946 byl Prazdroj znárodněn, síla tradice a žízeň lidu ho však převedly i přes rozbouřené vody druhé poloviny 20. století. Po změně poměrů v roce 1989 se z národního podniku stala akciová společnost. Dnes je společně s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké Popovice součástí nadnárodní skupiny SABMiller.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan A. Novák


České pivo je národní fenomén. Patří k přátelským setkáváním, inspirovalo kuchaře k originálním receptům, dostalo se do literatury i hudby. Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva.

Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Druhá srpnová sobota (9. 8. 2008) patří ve Vrchlabí už pojedenácté Krkonošským pivním slavnostem. 11. ročník představí divákům také dvě hudební jedničky, dvě výrazné dámy české pop-music: country zpěvačku Věru Martinovou a nejoblíbenější českou interpretku Lucii Bílou. Letošní program má potěšit celou rodinu. Blízko náměstí proto vznikne prostor pro děti a mládež, kde bude kromě jiných atrakcí také počítačový koutek. (www.kpivnislavnosti.cz)

Tradiční pivní slavnosti v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku se uskuteční 23. 8. 2008. Ti, kdo v tento den zavítají do areálu pivovaru, mohou ochutnat pokrmy staročeské kuchyně v restauraci, která byla vybudována v prostorách bývalých skalních sklepů. Po dobrém jídle můžete stylově relaxovat v originálních pivních lázních. (www.chodovar.cz)

Velkolepé oslavy chmelu a piva slibuje už 51. ročník Dočesné v Žatci. Také díky kvalitnímu žateckému chmelu je české pivo tak výjimečné, připomenou slavnosti desetitisícům návštěvníků. 5. a 6. 9. 2008 se publiku představí české a slovenské hudební hvězdy (např. populární kapela Chinaski). Na Dočesné si opět můžete otestovat svoji zručnost v česání chmele nebo tancování s korbelem piva na hlavě. Ochutnávat se bude více jak 40 druhů piv od českých a zahraničních pivovarů. Vstup na slavnosti je po oba dny zdarma. (www.docesna.cz)

14. ročník Hudebního festivalu s pivem Bernard se v Humpolci rozběhne ve dnech 8.–9. 8. 2008. Hlavní atrakcí zůstává nabitý hudební program, který do Humpolce přiláká příznivce dobrého piva a kvalitní zábavy. (www.bernard.cz)

Sezona pivních slavností vyvrcholí v západočeské Plzni. Právě tady se roku 1842 zrodila světová pivní legenda – světlý ležák Pilsner Urquell. Přestože řada evropských a světových piv nese ve svém označení slovo „pilsner“, jen jedno jediné je originální. Je to pivo, které 5. října 1842 uvařil v plzeňském pivovaru bavorský sládek Josef Groll metodou spodního kvašení. Už tehdy plzeňský ležák upoutal svou zářivou zlatavou barvou, hustou sněhobílou pěnou a výjimečnou chutí.

Na počest uvaření první várky piva plzeňského typu se konají slavnosti Pilsner Fest. Letošní oslavy narozenin piva Pilsner Urquell proběhnou ve dnech 3.–4. 10. 2008. Významnou roli bude vedle piva hrát gastronomie, o hudební doprovod se postarají známé české skupiny. Festival se jako v loňském roce vydá za brány pivovaru, jedna hudební scéna bude postavena na náměstí Republiky v Plzni, druhá v plzeňském pivovaru. Spolupořadatelem této významné akce je město Plzeň, vstup na všechny akce Pilsner Festu je zdarma. (www.prazdroj.cz), (http://info.plzen-city.cz)

Další slavnosti

Harrachovské pivní slavnosti 19. 7. 2008 ve sklárnách Novosad (www.sklarnaharrachov.cz )

Tradiční slavnosti piva Regent v areálu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni 26. 7. 2008 (www.pivovar-regent.cz ).

Pivní slavnosti v Jindřichově Hradci 6. 9. 2008 (www.jh.cz )

Pivní pouť v pivovaru Černá Hora 27. 9. 2008 (www.pivovarch.cz )

Zdroj: Czech.cz

Já bych jen doplnil, že mnoho akcí spojených s dobrým českým pivem naleznete v Kalendáriu


Novú plniacu linku na maxifľaše uviedla dnes do prevádzky spoločnosť Heineken Slovensko v pivovare Hurbanovo. Investícia za vyše 6 miliónov eur (182,03 milióna Sk) pokrýva výrobu piva kompletne od výroby fľaše až po balenie. Jej hodinová kapacita je 30.000 litrov. Heineken od svojho vstupu na slovenský trh v roku 1995 preinvestoval vyše 6 miliárd Sk (197,77 milióna eur), v tomto roku to bude 500 miliónov Sk (16,48 milióna eur). "Investície Heinekenu predstavujú tri štvrtiny celkových investícií do potravinárstva na Slovensku," uviedol premiér Robert Fico.

S predajom piva Corgoň v maxifľašiach, čo sú 1,5-litrové PET fľaše, začal Heineken na Slovensku už minulý rok. Pivo, ktoré sa varilo v Hurbanove, sa plnilo do fliaš v Maďarsku. Uvedením novej linky do prevádzky presiahne ročná kapacita hurbanovského pivovaru 2 milióny hektolitrov piva. "V prepočte na jedného občana Slovenska to predstavuje ročne 37 litrov," konštatoval Fico. Pivovar zamestnáva 800 ľudí, ďalších 2500 pracuje vo výrobách, ktoré nadväzujú na činnosť Heinekenu. V roku 2003 spoločnosť vybudovala v Hurbanove najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe s kapacitou presahujúcou 140.000 ton sladu. Zhruba 60 % nakúpeného sladovníckeho jačmeňa dopestujú slovenskí prvovýrobcovia.

Zdroj. SME.sk


Náchod pivovar LIFu zatím neprodá

[pondělí, 23. červen 2008]

Město Náchod svoji společnost Pivovar Náchod liberecké firmě LIF zatím neprodá. Starosta města Oldřich Čtvrtečka (ODS) prodej pivovaru z programu dnešního zastupitelstva stáhl. Zároveň oznámil, že vyšší nabídku na koupi pivovaru předložil Pivovar Holba. Podle opoziční ČSSD byl prodej stažen proto, že koalice neměla na jeho schválení dost hlasů. Náchodský pivovar je s pivem Primátor největším výrobcem piva v hradeckém kraji.

Podle mluvčí radnice Niny Adlof není vyloučeno, že si nyní město nechá zpracovat analýzu, která by měla říct, jaká je možná budoucnost setrvání pivovaru pod správou města. K prodeji a dalšímu postupu by se mohla vrátit rada města o prázdninách a zastupitelstvo by o něm mohlo jednat v září.

Společnost LIF za akcie pivovaru nabídla 135 milionů korun, přičemž město by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. Pivovar Holba nabídl cenu 160 milionů korun. Město by tedy mohlo získat o 25 milionů korun více.

Pivovar Náchod, který má roční výstav přes 130.000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun, je podle nedávného Čtvrtečkova vyjádření na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

S prodejem nesouhlasí opoziční ČSSD. "Vadí nám způsob, forma, rychlost prodeje a cena. Rada odsouhlasila prodej první nabídce, která přišla," řekl zastupitel Jan Birke (ČSSD). Pivovar město podle prodává narychlo bez předchozí věcné debaty. Při jisté podpoře marketingu pivovaru je pro městskou společnost podle Birkeho na trhu místo.

Loni Pivovaru Náchod klesl výstav o dvě procenta na 133.110 hektolitrů. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, protože export firmě narostl o sedm procent na 22.660 hektolitrů. Pivovar se od poloviny 90. let zaměřuje na výrobu speciálních piv, která se na jeho výstavu podílejí asi 30 procenty. Celkem podnik s 90 zaměstnanci vyrábí devět druhů speciálů. Loni pivovar završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun.

Firma LIF vlastní spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. Skupina také spoluvlastní pivovary Černá Hora, Janáček a Jihlavský pivovar a nedávno koupila Městský pivovar Platan.

Hanušovický Pivovar Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Skupina loni prodala 937.000 hektolitrů piva. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží pětiprocentní podíl.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Stella Artois uspěla ve statistikách návštěvnosti internetových stránek www.stellaartois.com, jejichž česká verze byla spuštěna na začátku letošního roku. Návštěvníci stráví na internetových stránkách průměrně 5:45 minut, přičemž nejvíce navštěvovaná je sekce La Publicite – reklamy Stella Artois. Česká republika se stala počtem přístupů a volbou jazyka druhou nejúspěšnější zemí v návštěvnosti internetových stránek!

Unikátní webová prezentace, která obsahuje 90 minut filmového materiálu a na jejíž tvorbě se podílel i český režisér Martin Krejčí, navštívily doposud desítky tisíc návštěvníků. „Návštěvnost našich internetových stránek hodnotíme velmi pozitivně. Navíc přibližně 8 procent návštěvníků volí při otevření www.stellaartois.com českou verzi stránek a tím se Česká republika řadí na druhé místo ve volbě jazyka,“ říká Zdeněk Prajs, který měl projekt uvedení internetových stránek v České republice na starosti.

Téměř 10 % návštěvníků tráví na internetových stránkách 10 až 30 minut. 21 % setrvá na stránkách mezi třemi až deseti minutami. „Průměrný čas návštěvníků strávený na našich internetových stránkách činí 5:45 minut. Pokud bychom porovnali například reklamu vysílanou v televizi, kterou mohou diváci kdykoliv přepnout na jiný program a která trvá podstatně kratší dobu, s webovou prezentací Stella Artois, kterou uživatelé navštěvují zcela dobrovolně a sami informace vyhledávají, jsou internetové stránky velmi efektivní a investice do nich se mnohonásobně vyplatila,“ komentuje úspěšnost internetových stránek Prajs.

Nejvíce návštěvníků internetových stránek www.stellaartois.com z České republiky pochází z Prahy, Brna a Ostravy.

Pět základních kapitol na www.stellaartois.com:

 Le Courage: Pět hrdinských dobrodružství v podobě miniher, ve kterých v roce 1366 zachraňujete výrobu ležáku Stella Artois.

 Le Defi: Nejsložitější past na světě chrání pohár Stella Artois – vyřešte hlavolam století! Poměřte se s kamarádem, zda budete lepší než on!

 La Publicite: Přehled nejzajímavějších reklam prošpikovaných černým humorem a sarkasmem, přičemž převážná většina z nich nebyla v Čechách nikdy vysílána.

 L´Origine: Historie značky Stella Artois a důvody, proč je jiná než ostatní.

 L´Etranger: Naučte se servírovací rituál Stella Artois a natočte si vlastní sklenici piva!

V sekci Le Courage, kde se nachází 5 miniher, ve kterých se návštěvníci snaží zachránit výrobu ležáku Stella Artois, trvá nejdéle vyřešit hru s názvem „Zapadající slunce“. Při zachraňování zásilky piva před zapadajícím sluncem tráví návštěvníci v průměru šest minut.

V sekci Le Defi, ve které návštěvníci čelí nejsložitější pasti na světě, se jako nejnáročnější osvědčil hlavolam „Battle of the Bearings“, který návštěvníci vyřeší průměrně za 7:35 minut.

Více na www.stellaartois.com

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Jubilejní desáté Slavnosti pivovaru Ostravar, které proběhly tuto sobotu v Ostravě, se do historie zapíší nejdelší hudební produkcí. Třináctihodinový festival výborného piva a skvělé muziky odstartoval hodinu po poledni v pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici a skončil v neděli ve 3 ráno na Stodolní ulici v centru Ostravy.

Jubilejní desátý ročník letos navštívilo více než 8 000 návštěvníků, kteří se v pivovaru dobře bavili. „Letos je to super. Žádné tlačenice a dlouhé fronty. Pivo dostanete okamžitě,“ pochvaloval si pohodovou atmosféru, která v sobotu zavládla v Ostravaru Petr Kučera z Fifejd.

V první polovině programu lidé čile korzovali mezi hudebním pódiem, pivovarskou varnou, fotbalovou zónou FCB a nádvořím pivovaru, kde probíhal Ostravar Ball Cup. Vrcholem odpolední části Slavností pak bylo vystoupení kapely Legendy se vrací prezidenta Akademie populární hudby Petra Šišky. „Legendy jsou přesně moje krev. Vyrůstal jsem na Nazarethech, Pink Floydech a Queenech a tady jsem si připadal, jako bych je slyšel na živo. Chlapi byli výborní,“ hodnotil vystoupení kapely Legendy se vrací čtyřiapadesátiletý Jiří Novák z Ostravy-Poruby.

Poté se už pozornost návštěvníků přesunula před hlavní pódium. Zde všechny rozezpíval „kluk z autobusáku“ Petr Fiala. Jeho Mága a Žďorp na Slavnostech navázala na své úspěšné vystoupení z předminulého ročníku a řada návštěvníků považovala vystoupení Mňágy za vrchol desátého ročníku ostravských pivních Slavností.

Pražská kapela Wohnout, která nastoupila po Fialovi, zaujala především mladším publikum. „Hrozně jsem se na Wohnouty těšila, viděla jsem je letos na Majálesu a tam byli výborní,“ tvrdila jednadvacetiletá Kamila Prokopová z Ostravy-Zábřehu. Výborný výkon odvedl Wohnout také na Slavnostech.

Cti zakončit jubilejní desátý ročník na hlavním pódiu přímo v Ostravaru se dostalo skupině Chinaski, která své vystoupení začala písní Vedoucí. V průběhu čtyřicetipětiminutové produkce pak zazněly její další hity jako 1970 nebo Klára.

Po skončení hudebního programu Slavností v pivovaru se řada návštěvníků přesunula na známou Stodolní ulici v centru města, kde už na ně čekal v obřím megastanu holandský DJ San. Zde jubilejní Slavnosti pivovaru Ostravar v neděli nad ránem oficiálně skončily.

„Letos jsme měli ideální počasí i počet návštěvníků. Myslím, že všichni, kteří dnes dorazili do pivovaru, se zde dobře bavili a Slavnosti si opravdu vychutnali až do dna, o čemž svědčí 20.000 vypitých piv,“ řekla závěrem Martina Bučková z organizačního týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivní nováčci útočí

[pondělí, 23. červen 2008]

Tři čtvrtiny českého trhu s pivem ovládají tři velké nadnárodní koncerny - britský SABMiller (Plzeňský Prazdroj), belgický InBev (Staropramen) a holandský Heineken (Krušovice). Přibližují se jim ale i české společnosti K Brewery Group a LIF.

Dohromady tyto firmy produkují už více než jeden milion hektolitrů piva ročně. „Roční výstav piva v Česku je dvacet milionů hektolitrů. Z tohoto pohledu jsou to významní hráči na trhu,“ řekl LN výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Ve hře je ale i další akvizice. Dnes budou náchodští zastupitelé rozhodovat, zda prodají svůj městský Pivovar Náchod liberecké firmě LIF. „Nabídka je na stoprocentní odkup,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Situace na trhu je dnes složitá. Panuje silná konkurence a všichni cítí, že po předešlých hojných letech mohou nastat horší časy,“ dodal. Opivovar neměla zájem jen firma LIF, ale i velké nadnárodní skupiny.

Vyrobí více než milion hektolitrů piva ročně a stále rozšiřují své portfolio

Důvod, proč pivovar nebude prodán právě jim, je jednoduchý: „Jednou z hlavních podmínek bylo, aby pivovar nadále fungoval, což u těchto koncernů není nikdy jisté,“ konstatoval Hlavatý.

Pokud LIF náchodský pivovar koupí, bude to jeho třetí akvizice. Je už totiž majoritním vlastníkem Pivovaru Svijany a Pivovaru Rohozec. „Nabídky byly i od velkých pivovarů. Ty ale nezaručují, že by uchovaly tradiční výrobu piva a místo toho k nám nezavedly moderní technologie, které sice výrobu zlevní, ale zároveň zničí klasickou chuť našeho piva,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Podobně se vyjadřují další zástupci menších pivovarů, kteří se rozhodli ignorovat nabídky velkých koncernů a raději své podnikání svěřili do rukou domácího investora. „Samozřejmě že náš pivovar chtěly koupit velcí hráči na trhu. Já chtěl ale český subjekt nejlépe z nepivovarnického světa, který nebude do výroby piva zasahovat,“ uvedl Jiří Fusek, ředitel Pivovaru Černá Hora, v němž od loňského roku drží padesátiprocentní podíl finanční skupina K Brewery Group.

Tato skupina z Moravy už vlastní sedm pivovarů. Poslední nákup se jí povedl zhruba před dvěma týdny, kdy koupila Pivovar Klášter. Další podíly drží ve zmiňované Černé Hoře, uherskobrodském Janáčku, jihlavském Ježku, jihočeském Platanu a spolu s firmou LIF také ve Svijanech a Rohozci.

Otázkou zůstává, jaký záměr s koupenými pivovary tyto firmy mají. „V tuto chvíli lze jen spekulovat, zda to berou jako dlouhodobou investici, nebo posléze tyto pivovary prodají někomu dalšímu,“ dodal Veselý.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm


Březňák nebo pivo z Plzně?

[pondělí, 23. červen 2008]

Dne 9. června jste uveřejnili článek o popularitě piva Březňák v Německu, který čerpal z informací uvedených v tiskové zprávě společnosti Drinks Union. Tato zpráva vycházela z tabulky otištěné v německém časopisu Inside, podle níž je Březňák nejprodávanějším zahraničním pivem v Německu.

Bohužel šlo o nesprávnou informaci, protože čísla v německém magazínu nebyla přesná. Jedničkou mezi importovanými pivy v Německu zůstává i nadále prémiový ležák Pilsner Urquell s prodanými objemy blížícími se hranici 200 tisíc hl. Podle měření agentury AC Nielsen je Březňák až třetím v pořadí. Navíc nesoutěží s pivy v prémiovém tržním segmentu, ale ve středním cenovém segmentu.

Vzrůstající popularita všech českých piv na německém trhu nás samozřejmě těší. Je ovšem dobré mít na paměti, že právě plzeňské pivo se velkou měrou podílelo a stále podílí na budování věhlasu českých piv ve světě. Vždyť 70% všech piv, které se ve světě uvaří a vypijí, je plzeňského typu (Pilsnener, Pils). Jedná se o spodně kvašená piva, jejichž vzorem je právě Pilsner Urquell, který se stále vaří podle původní receptury již od roku 1842. Na českém pivním trhu představují piva plzeňského typu 99%.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňský Prazdroj, a. s.


Pivo k dortíku? Proč ne!

[pondělí, 23. červen 2008]

Čeští experti přes zlatavý mok tvrdí: Pivo už dávno není jen hospodský nápoj k zapití buřtů s cibulí, ale můžete si ho dát třeba i k dortu! „Při volbě je potřeba prostě zkoušet a zkoušet,“ říká starší sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Obecně platí: čím tučnější a masitější jídlo, tím je k němu lepší tmavší a silnější pivo. „Podobně platí, že v zimě a večer se hodí pít tmavá a více alkoholická piva, protože zahřejí. Světlá, méně alkoholická, doporučujeme v létě a při sportu. Osvěží, ale alkohol nás tolik neovlivní,“ tvrdí sládek Berka.

Pokud si myslíte, že zapíjet kus čokolády pivem je šílená kombinace, pletete se. Podle pivovarských odborníků jde třeba dortík a silné sladké pivo s karamelovou chutí skvěle dohromady! „Platí jedna zásada. Pivo musí být sladší než jídlo. Takže klidně s čokoládovým dortem, ale bez šlehačky. Nebo k jablkovému závinu,“ dodává sládek Berka.

Tyhle kombinace odborníci doporučují

- Gambrinus (jemně hořký, zároveň lehce nasládlý): nakládaný hermelín, zelňačka s pikantní klobásou, dušená telecí líčka s cibulkou.

- Pilsner Urquell (příjemná hořkost, chmelové aroma, sladová vůně): utopenec, bramboráky, guláš se špekovým knedlíkem, svíčková s houskovým knedlíkem, pečený candát s čabajkovým sosem.

- Nealko pivo: zeleninové saláty, ryby, roštěná s bramborovou kaší a houbami.

- Velkopopovický Kozel černý (jemně karamelová chuť s chmelovou příchutí): kachní stehno se špenátem, telecí guláš na pivě, králík na pivě.

- Bavorské pšeničné pivo (chuť po banánech, hřebíčku a vanilce): dušené telecí koleno se zeleninou, kachní prsa s ovocnou omáčkou, zeleninové saláty.

Zdroj: AHAonline.cz


Češi pivu nerozumějí

[pondělí, 23. červen 2008]

Už pouhým titulkem se pouštím na tenký led. Jsem si toho vědom, a co víc, činím tak zcela záměrně. Horké letní měsíce rok co rok lámou rekordy v množství vypitého piva a rozehrávají blažené úsměvy na tvářích všech plánovačů, obchodníků i akcionářů pivovarnického průmyslu. Tak proč si nenalít „čistého piva“ a nepřiznat si, že většina tuzemské produkce začíná v některých ohledech připomínat europivo. Nápoj unifikovaný, nekonfliktní, nevýrazné chuti a vůně.

Vyrábí se nejmodernější technologií v gigantických objemech za účelem vytvoření univerzálního nápoje, který lze pít jako limonádu. Výrobní proces má za úkol převychovat občas hubatou, vášnivou brunetu na poslušnou falešnou blondýnu v růžovém svetříku. Což se úspěšně daří. Díl viny neseme i my, konzumenti.

Už jen pokud připustíme, že české pivo, ve formě ležáku plzeňského typu, má tradici pouhých 166 let a za jeho vznikem stojí bavorský sládek, měla by se v nás probudit zvědavost: Co se pilo před rokem 1842?

Pivo, které chutná jako ovoce Vezměme si například pšeničné pivo, k jehož výrobě se používá směs pšenice, ječmene a systém takzvaného svrchního kvašení. To probíhá za vyšší teploty (až 250 °C oproti 60 °C u ležáků) a využívá odlišného typu kvasnic. Výsledkem je lehké pivo s přirozeně vyšším obsahem CO2, v jehož vůni i chuti nacházíme ovocné tóny. U nás ho vyrábí jediný pivovar – náchodský Primátor pod názvem Weizenbier. Ze zahraniční produkce lze často narazit na Hoegaarden známý svým hřebíčkovým až vanilkovým aroma. Pšeničná piva se díky své lehkosti a svěžesti skvěle pijí právě v létě a jejich obliba roste hlavně mezi ženami a mladou generací. Druhů svrchně i jinak kvašených piv je samozřejmě celá řada. Cesta k jejich poznání je dlouhá, ale velmi příjemná a zásadním způsobem souvisí s touhou po poznání a rozvojem pivní kultury.

Pozor, pivní kultura neznamená hospodská. Vytáhnout za večer dvanáct kousků je úspěch tak pro sportovního rybáře na Střeleckém ostrově. Kultura pití piva u nás trpí paradoxně kvůli jeho nízké ceně. Obchodní mechanismy jsou nastavené na maximalizaci produkce a tomu odpovídá i chování některých restauratérů a hospodských. Podtáčení je v Česku standard, který většina hostů tiše toleruje. K častým nešvarům patří i podchlazování piva či jeho špatné čepování. Největší problém ale vidím v omezené šířce sortimentu. Situaci asi nejlépe vystihuje filmová hláška „Jedno pivo vládne všem“.

Pro víno do vinotéky, pro pivo do pivotéky Přitom s pivem je to jako s vínem. Existuje ho celá řada druhů s rozličnými chutěmi a vůněmi. Stačí jen překonat prvotní ostych a šok, že „to“ chutná jinak než desítka z hospody Na Růžku. Ve specializovaných obchodech, říkejme jim pivotéky, lze již dnes sehnat desítky druhů piva z celého světa. Mezi nejznámější patří pražský Pivovarský klub a Pivní galerie. Na kvalitním pivním lístku si zakládají i některé restaurace. Zde bych jmenoval tuchoměřickou Auberge de Provence a pražskou Les Moules.

A tak i moje závěrečná rada zní: Nebojte se poznávat, ochutnávat a kombinovat. Zkuste si doma uspořádat pivní degustaci. Pověřte kamarády, ať přinesou každý po dvou vzorcích. Debaty o tom, jestli je lepší pšenice, plzeň nebo trapista jsou mnohem zábavnější než pomlouvání nadřízených u půllitru „géčka“.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Kaftan


Chodovou Planou se valily sudy

[neděle, 22. červen 2008]

Uběhnout šest set metrů s pivním sudem dá zabrat. Podívejte se na video .

Už podvanácté přivítal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Právě tato disciplína přilákala na Tachovsko stovky diváků. A skutečně se bylo na co dívat.

"Koulení sudů má u nás velkou tradici. Od roku 1930. Letos soutěží třicet dvojic na šestisetmetrové trati," řekl nám Jiří Plevka z pivovaru Chodovar.

Lidé si během pohledu na závodníky mohli dopřát chodovského piva, co jim bylo libo.

Zdroj: TN.cz


Radnicí plánovaný prodej pivovaru může podle názoru některých odpůrců vážně oslabit zdroje pro obecní kasu. O výraznou podporu by tak přišel zejména ztrátový Beránek.

Foto

Pivovar „dotuje“ provoz Beránku

Zastupitel Karel Petránek (SNK-ED) upozorňuje, že pivovar je významným zdrojem financí pro a.s. Beránek Náchod, která provozuje secesní budovu divadla Beránek i její restaurační a hotelovou část.

Akciovka, kterou z více než 90 procent ovládá opět radnice, je přitom již od roku 1996 v mnohami­liónovém propadu. „Situace se lepší až od chvíle, kdy Beránku začal pomáhat pivovar,“ říká Petránek. „Hotelová část secesní budovy, se totiž potýkala s problémem, že počet pokojů nebyl schopen ubytovat ani jeden autobus. Od toho se odvíjela i prosperita restaurační části. Nenašel se však nikdo, kdo by přístavbu k hotelu financoval. Problém vyřešil až právě pivovar,“ dodal zastupitel.

Pivovar Náchod si totiž v roce 2004 vzal na svá bedra úvěr ve výši 50 miliónů a přístavbu zaplatil. Deníku to potvrdil ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Úvěr je na 10 let a jen roční úrok činí 1,5 miliónu korun,“ dodal.

Podle Hlavatého, který je současně členem představenstva a.s. Beránek, je účetní ztráta „Beránku“ okolo 4,5 miliónu korun ročně. „Do Beránku však pivovar dává, v posledních třech letech, až devět miliónů korun,“ potvrdil ředitel pivovaru.

Radnice chce zalepit „díry“ v rozpočtu?

Je tedy jasné, že pokud město prodá pivovar, přijde o zdroj financí pro a.s, Beránek. Chybějící milióny, tak bude muset najít jinde. „Zatím jsme to neřešili,“ říká starosta Oldřich Čtvrtečka.

Rovněž není jasné, kde skončí peníze z prodeje pivovaru. Liberecký investiční fond (LIF) nabídl 134 miliónů korun. Radnice však už sdělila, že 45 miliónů spolkne doplacení dluhu za hotelovou přístavbu Beránku. Čistý výnos by pak činil 89 miliónů.

Vedení města uvažuje, že peníze využije při spoluúčasti na evropských grantech. Starosta Čtvrtečka však ani zde neuměl říci, kde konkrétně. „Zatím nevíme, to ukáže čas,“ dodal. Je tak docela možné, že milióny z prodeje pivovaru mohou skončit ve stejně problémových projektech města, jako je například „Beránek“.

Zastupitelstvo, které má dnes o prodeji pivovaru rozhodnout, tak bude mít těžký úkol. Hrát „na jistotu“ a vytěžit z prodeje pivovaru v době jeho prosperity maximum a nebo si ho, jako dosud fungující zdroj miliónů pro obecní kasu, ponechat. V prvním případě by mělo ohlídat účelné užití peněz prodeje. Ve druhém přijmout odpovědnost majitele výdělečné firmy a třeba i zdravě riskovat.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Alena Kaňková


«« « Strana 949 z 1072 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI