Pivovar Ostravar získal ocenění na letošním Pivexu. Světlému ležáku Ostravar Premium udělila odborná porota Certifikát kvality. „Certifikát kvality je výjimečný tím, že posuzuje pivo komplexně a hlavně dlouhodobě. Právě proto je tato cena mezi sládky tolik ceněna,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. (MF Dnes)

Sváteční třináctistupňový speciál určený pro Velikonoce dozrává ve sklepích litovelského pivovaru. Speciální ležák litovelští pivovarníci vařili už loni na Mikuláše. Ve sklepích od té doby dozrává při teplotě pouhého jednoho stupně Celsia, na velikonoční trh se ho dostane asi 300 hektolitrů. Ochutnávat ho budou hosté ve vybraných restauracích, v obchodech se prodává v kartonu po osmi lahvích, sdělil mluvčí pivovaru Miroslav Slaný. Podle ředitele litovelského pivovaru Miroslava Koutka se výroba Svátečního speciálu stala tradicí. Poprvé ho vařili před třemi lety u příležitosti 111. výročí pivovaru. (Olomoucký deník)

Pivovar Zubr v Přerově uvedl ve středu do provozu novou technologii provzdušnění mladiny. Jednalo se o investici za 1,5 miliónu korun. Moderní zařízení efektivně upravuje a čistí vzduch, který se následně rozpouští v mladině. Jeho množství reguluje speciální sonda v závislosti na měření obsahu kyslíku potřebného k pomnožení kvasinek a tím přispívá k úspěšnému zahájení hlavního kvašení.

„Při výrobě piva klasickou technologií je kvašení jedním z nejdůležitějších procesů, a proto vyžaduje přesné řízení. I když částečně probíhá automaticky, konečnou úroveň prokvašení u nás stále řídí sládek a jeho degustační schopnosti,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. (Právo)

Ačkoliv většina z 34 účastníků soutěže o Krále výčepního pivovaru Starobrno 2007 byli muži, první dvě místa patřila ženám.

Nejlépe se včera v Brně porotě líbila třetinka a půllitr piva, které načepovala devětadvacetiletá Zuzana Brázdová ze Zbýšova, která pracuje jako servírka v restauraci Dělnický dům v Zastávce u Brna. Druhá byla její kolegyně ze stejného podniku Veronika Vítová.

Jak na to?

Načepovat pivo dovede podle vítězky každý. Aby ale dobře vypadalo a pěna správně seděla, musí se prý točit alespoň natřikrát.

"Poprvé do poloviny sklenice tak, aby ve druhé půlce vznikla pěkná pěna, a pak už jen pivo dotáčet přesně na míru," řekla Brázdová, která letos soutěžila počtvrté a loňské čtvrté místo vylepšila na zlaté umístění.

Na klání trénovala ve službě poctivě až do nedělní půlnoci. Únavu však necítila, na pozdní usínání je zvyklá. Pivo točím po hospodách už třináct let, dodala vyučená servírka a kuchařka.

Hlavní cenu, pípu, prý vystaví v restauraci, kde pracuje, aby si jí zákazníci víc vážili. Pochvalu za pěkně natočená piva prý slyší většinou od přespolních, domácí si už na kvalitní obsluhu zvykli.

Soutěžící měli za úkol načepovat v časovém limitu půllitr a třetinku piva. Hodnotilo se nejenom dodržení přesné míry, ale také výška pěny. "Soutěžilo se v točení piva na čepici.

Nejlepší výkon byl kolem 12 centimetrů pěny," řekl hlavní rozhodčí Bohuslav Kandrnál. Porota následně hodnotila také umělecký dojem z natočeného piva nebo to, zda není sklenice zvenku příliš znečistěná padající pěnou.

Ještě v minulém roce pořádal soutěž Král výčepních Český svaz pivovarů a sladoven a byla otevřena všem číšníkům a servírkám v ČR. Letos se stal pořadatelem soutěže pivovar Starobrno a soutěžili v ní jen zaměstnanci hospod, kde se točí pivo vyrobené v Brně.

Soutěž o krále výčepních je součástí doprovodného programu Mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2007. (Gurmán)

Brněnský pivovar Starobrno každým rokem zlepšuje své hospodaření. Loni firma utržila za své výrobky více než jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. Pivovar měl zisk přes sto milionů korun. Předseda představenstva a generální ředitel Starobrna František Krakeš je s hospodařením podniku spokojený. Starobrno se totiž díky loňským výsledkům prodeje stalo třetím nejvýznamnějším výrobcem piva na českém trhu.

Co stojí za vyššími tržbami i ziskem?

Podílelo se tom nejen příznivé počasí v minulém roce, které zvedlo prodej piva u všech pivovarů, ale hlavně inovace naší marketingové strategie a rozšíření prodeje piv značky Heineken a sudových limonád. K výborným výsledkům v tuzemsku bych ještě přiřadil zvýšený export.

Kde ve světě mohou lidé Starobrno najít?

Vyvážíme do řady zemí, ale naším klíčovým zákazníkem je Švédsko. Každý rok ale pronikáme na nové trhy. Naposled třeba do Izraele. Teď je před námi Dánsko. České pivo je fenomén, který je v celém světě známý a vytváří proto dobré předpoklady pro růst exportu. Pro zajímavost vývoz českého piva roste ročně o patnáct procent, což se dá říct i u piva Starobrno. České pivo si zahraniční zákazníci velmi považují kvůli tomu, že se nejvíc blíží tradičnímu pivu vyráběnému před desetiletími.

Stačí brněnský pivovar vařit pivo pro domácí trh i zahraniční zákazníky?

Starobrno se vaří v Brně a pro slovenský trh je licenční výroba na Slovensku v Hurbanovu. Zvažujeme i další licenční výrobu. Jedná se například o Bulharsku. Bude to ale záležet na zájmu v jednotlivých zemích.

Vývoz roste, ale jak je na tom se spotřebou piva Česká republika?

Rekordní spotřeba, která byla sto šedesát jedna litrů na hlavu, postupně klesá. Přesto se u nás pořád vypije nejvíc piva na světě a země, co jsou na druhém či třetím místě jsou za námi zhruba o třicet až čtyřicet litrů. Musím ale říct, že hodně piva tady vypijí zahraniční návštěvníci. Odhaduji to asi na třicet litrů na hlavu.

Mohou Češi a Moravané pít ještě více piva?

Spotřeba musí jít jedině dolů. Starobrno je jedním ze signatářů tak zvané iniciativy zodpovědných pivovarů. Ta má vychovávat konzumenty k umírněné spotřebě piva. Naším cílem v podstatě je, aby více lidí pilo méně piva. Pokud se pije v rozumné míře, působí pivo dobře na zdraví lidí.

A co je přiměřená spotřeba piva?

Za rozumnou míru považujeme dvě piva pro muže a jedno pivo pro ženu denně.

Vy sám dáváte přednost jakým nápojům?

Piju pivo. Při svátečních příležitostech nebo ve sklípku nepohrdnu dobrým vínem.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejradši mám samozřejmě točené Starobrno Medium, další je Červený drak....

Je někde ve Vašem seznamu oblíbených piv i nějaká konkurenční značka?

Konkurenci samozřejmě člověk musí občas ochutnat, aby viděl jakým způsobem se vyvíjí její chuť. Dělám to ale zcela výjimečně.

Hodně cestujete. Zaujalo Vás nějaké zahraniční pivo?

Cestování je můj koníček a ochutnávám při něm různá piva. Všem doporučuji, aby v cizině zkusili místní produkci. Po světě jsou různá zajímavá piva, ale vždycky když se vrátím domů, tak si říkám, že nad to české pivo není.

Při slově pivo si většina Čechů a Moravanů představí orosený půllitr. Jak je to v cizině?

U nás, v Německu, Belgii, Holandsku nebo Dánsku je víc piva čepovaného. V řadě zemí ale převažuje pivo lahvové. Já dávám přednost točenému. Může se ale stát, že z něj člověk nemá ten správný požitek, není -li dobře načepované. U lahvového je naopak kvalita zajištěná vždycky, když se pivo správně skladuje.

Chuť točeného piva ovlivňuje řada okolností. Které jsou podle Vás nejdůležitější?

Tak jako čistota kuchyně při vaření, je velice důležitá čistota výčepního zařízení a veškerých trubek, které s ním souvisí. Záleží samozřejmě i na způsobu čepování piva.

A jaká je úroveň čepování piva v českých a moravských hospodách?

Kvalita se zvyšuje, ale velmi pomalu. Pivovarníci se s tím hodně potýkají.

Co by jste si tedy jako zákazník zjistil o restauraci, kde si chcete dát dobré točené pivo?

Nejlepší je podívat se do kuchyně. Pokud v kuchyni vidíte nepořádek, tak už máte podezření, že ani s tím pivem nemusí být všechno v pořádku.

V pivovarnictví se mění řada věcí, zlepšují se technologie nebo obaly. Mění se i samotné vaření piva?

Záleží na tom, jak se dbá recepturu. Zda vaření piva vychází z tradičních postupů nebo podléhá nějakým moderním trendům, které recepturu modifikují. Moderní trendy se prosazují ve většině evropských zemí kromě těch typicky pivních.

A jaké jsou ty nové trendy ve vaření piva?

Je to zkrácený způsob vaření, zkrácená doba kvašení a dokvašování piva. Vede to sice ke snižování nákladů a může to pozměnit i původní recepturu. Pivo je pak jiné. Záleží však hlavně na tom, jak si ho oblíbí konzumenti. Změnily se proti dřívějším dobách chutě i českým "pivařům"? Pivovary, včetně našeho, se snaží zavádět nové výrobky a inovovat staré. Bohužel většina inovací se neudrží dlouho, protože český konzument je hodně konzervativní. Stále nízká je třeba obliba speciálních piv. Když přijde nějaké novinka v této oblasti, tak je hodně lidí zvědavých a ochutná ji. Postupně ale většina lidí pití speciálu opustí a vrátí se zpátky k tradičním pivům.

Pro českého zákazníka je tedy nejlepší změnou žádná změna?

Tak úplně to neplatí. Nám se jako prvnímu pivovaru, a po nás i dalším, podařilo uvést před lety na trh jedenácti procentní pivo. Já osobně je považuji za nejlepší. Je to takové, řečeno filmovými slovy, pivo ze sedmého schodu. Prostě ideální.

Výborné pivo si ale musí řada lidí, hlavně řidiči, odpustit. Jak kvalitní je nealkoholické pivo?

V návaznosti na nový bodový systém pro řidiče zaznamenala výroba nealkohlického piva velký rozmach. Loni se zvýšila asi o třicet procent. Kvalita nealko piva není špatná. Myslím si, že nebylo příliš oblíbené i kvůli ceně. Panovala tady představa, že nealkoholické pivo má být levnější než to s alkoholem. To ale neodpovídá ani výrobním nákladům ani situaci v jiných zemích.

Když už jste nakousl cenu piva. Jak to vypadá s cenami Starobrna v letošním roce?

Loni zdražil pivo plzeňský pivovar, který je lídrem trhu. Cenu jsme tedy zvedli i my, a to před dvěma dny. Zdražili jsme jen sudové pivo, a to v půrměru o tři až pět procent. Jedno pivo tak podražilo asi o padesát haléřů. Zvyšování ceny je rozumné, protože v porovnání se sousedními zeměmi je u nác cena piva stále velmi nízká.

Znamená to, že pivo bude stále dražší?

Musíme odlišit pivo v obchodech a v gastronomických provozech. Cena piva v obchodních řetězcích se nebude zvyšovat tak podstatně. Je omezena tlakem obchodníků i úrovní cen v Evropské unii. V restauracích je ale situace opačná. Například když půjdete do samoobsluhy v Německu, tak pořídíte kvalitní lahvové pivo v akci za nějakých osmnáct korun a u nás koupíte stejné třeba za dvanáct korun. U sudového piva jsou ale rozdíly mnohem větší. Průměrná cena sudového piva v Česku je dnes okolo dvaceti korun zatímco v Německu se pohybuje kolem sta korun.

Kolik tedy bude stát točené pivo za deset let v české hospodě?

Pokud budu uvažovat nějaký tříprocentní nárůst ceny každý rok, tak by se za deset let mohl cena piva vyšplhat ke třiceti korunám. (Brněnský deník)

Nové nealkoholické pivo pivovaru Černá Hora, které na rozdíl od těch současných nebude obsahovat žádný alkohol, se bude jmenovat Forman. Do ankety o název piva se zapojilo kolem 120 lidí, kteří zaslali přes 400 návrhů, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Na český trh se pivo dostane v květnu, kdy skončí měsíční zkušební výroba. Pivovar je hodlá také vyvážet na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Dvojice autorů vítězného návrhu získá od pivovaru 365 lahví nového piva a peněžitou poukázku na odběr zboží.

Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. Do budoucna ale Fusek počítá s navýšením výroby tohoto piva až na 20 000 hektolitrů. "Vše záleží na tom, jaký bude o novinku zájem. Máme zprávy, že v Asii je nealkoholického piva nedostatek. Nyní jednáme s firmou, která je prý schopna do Asie distribuovat veškerou naši výrobu," řekl již dříve Fusek.

Obliba nealkoholického chmelového nápoje podle něj ale bude stoupat i v Evropě. Pokud se budou nadále zpřísňovat například silniční zákony, očekává pivovar zvýšený odbyt i tam, dodal Fusek. Novinka pivovaru je určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, kteří mají alkohol zakázaný od lékaře. V budoucnu by podle Fuska mohla nealkoholická piva tvořit deset až 15 procent výroby pivovarů.

Nové technologie výroby piva s nulovým obsahem alkoholu stojí kolem čtyř milionů korun a v Česku bude jediná svého druhu. "Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," uvedl Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných nealkoholických piv.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Vloni dodal na trh přes 160 000 hektolitrů piva. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (M&M)

Konkurovat velkým pivovarům výrobou klasického českého piva plzeňského typu podle domácích výrobců nejde. Sázejí spíše na nezvyklé příchutě a tradiční receptury.

Svá piva většinou nefiltrují a proto jsou kalná jako ve středověku, obsahují také více alkoholu. Fajnšmekry se malovýrobci snaží zaujmout třeba zázvorovou, vanilkovou nebo medovou příchutí.

Majitel a sládek minipivovaru Xaver v Blučině na Brněnsku Svatopluk Strava, který je současně jediným zaměstnancem pivovaru, vyrobí ročně kolem 150 až 200 hektolitrů piva. Sortiment jeho výroby tvoří patnáctistupňové polotmavé pivo vanilkové, osmnáctistupňové černé pivo s kardamomem a dvaadvacetistupňové světlé pivo se zázvorem.

Receptury ze šuplíku

"Dělám to jen pro radost, neživí mě to. Něco dám přátelům a co zbude prodám do tří hospod v Blučině, Rajhradu a Brně," říká Strava. První pivo vyrobil před osmi lety podle prvorepublikové receptury po babičce, kterou našel náhodou na půdě. Prvních pět várek se podle něj nedalo pít, postupem času ale přišel výrobě piva na chuť.

Pivo vaří v upravených hrncích, které původně sloužily k přípravě knedlíků. Na nákup profesionálního minipivovaru nikdy nepomýšlel. "Kdybych za tři miliony koupil minipivovar, musel bych bez přestání vařit pivo, aby se investice zaplatila. Pak už by to nebyl koníček, ale normální práce," dodal Strava, kterého živí autodoprava.

Stejně jako Strava začínal na počátku devadesátých let také Jiří Jelínek ze Sentice na Brněnsku, který je autorem patentu na výrobu medového piva - takzvaného Kvasaru. V průběhu dozrávání je do piva přidáván studenou cestou pravý včelí med. "Všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené zůstávají po celou dobu trvanlivosti v aktivní formě.

Cukry se v průběhu dokvašení mění na alkohol a kysličník uhličitý," říká Jelínek. Na rozdíl od Stravy ale Jelínek, který je vyučen jako sládek, začal výrobě piva věnovat veškerý svůj čas. V roce 1997 si nechal podle vlastních plánů postavit minipivovar, ve kterém vyrábí ročně kolem 630 hektolitrů piva.

Vyzrálé a uleželé pivo bez filtrace a pasterizace stáčí do 1,5 litrových PET lahví. Na přání zákazníků nebo hospodských je také plní do malých soudků. Na trhu s pivem je podle něj v současné době velká konkurence, ale o tom, že se v ní Kvasar neztratí, svědčí i skutečnost, že jej začal v licenci vyrábět pivovar Černá Hora na Blanensku. (Centrum)

O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)

Slavný pivovar v Dalešicích na Třebíčsku, kde se před více než čtvrtstoletím točily dnes už kultovní Postřižiny, pílí s přípravami na letní sezonu. Pivovaru od února šéfuje Jaromíra Hanáčková, dlouholetá ředitelka třebíčského kulturního zařízení Kviz.

A Hanáčková hodlá zúročit svoje zkušenosti. Jelikož kolem Dalešic a zdejší dvacetikilometrové přehrady vede řada nových cyklostezek, otevřou v pivovaru letos půjčovnu kol. „Sázíme na cykloturistiku. Využiji zkušenosti s půjčovnou kol, kterou jsem loni zřídila při Kvizu v Třebíči. Půjčovna v pivovaru poslouží turistům i hostům v našem hotelu,“ popsala Hanáčková.

Hotel je největší letošní novotou. V pivovaru vznikají tři oddělené hotelové části. Pro zhýčkanější klientelu, ale také pro ty skromnější. „Pobyt si zde bude moci dovolit i rodina s dětmi s běžnými příjmy. Movitější klientele nabídneme luxusní ubytování přímo nad 150 let starou varnou piva,“ upozornila Hanáčková.

Fajnšmekři mohou přespat dokonce v apartmá, zařízeném přesně ve stylu pokoje z Postřižin. Ve všech pokojích budou koupelny a záchody či televize. Letos se také podívají zájemci, jak se vyrábí pivo. „Představa je taková, že stávající prohlídkovou trasu pivovarského muzea rozšíříme o varnu a ochutnávku,“ nastínila Hanáčková s tím, že v létě čeká turisty bohatý program.

V posledním červnovém týdnu zde plánují Postřižinský festival filmů Jiřího Menzela. A na závěr festivalu, v neděli 1. července začne premiérová plavba po Dalešické přehradě. „Propojíme pivovar s plavbou. Máme přislíbenou účast herce Jaromíra Hanzlíka a režiséra Jiřího Menzela. Starosta Dalešic Jaroslav Zadražil je spokojen. „Pivovar býval ruina. Majitelé z něho za poslední roky udělali tahák pro turisty. Rozmach je citelný. Celému regionu moc pomůže, když bude v pivovaru hotel a na přehradě lodní doprava,“ konstatoval Zadražil. (MF Dnes)

Kámen na kameni nezůstal na nádvoří pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku. Slavný pivovar z filmových Postřižin totiž prochází značnou proměnou. Kutají tu řemeslníci i těžké stroje. Pivovar přitom je známý nejen jako turistická atrakce, ale v posledních letech i díky kvalitnímu pivo.

"Severní strana byla dobře o půl metru výš než jižní. Terén se srovná tak, aby nám nepadali návštěvníci ze židliček," objasňuje ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková, jež zde pracuje čtvrtý týden. Za tu dobu má chod v malíčku.

"Zaskočíme do varny piva. Náš pan sládek je hodně pořádkumilovný, ale jdeme," zaváhala jen na okamžik Hanáčková u čerstvě vytřené kachlíčkové podlahy ve varně. Kvůli rozkutanému zablácenému nádvoří se boty obalily blátivou kaší. Na vymydlených světlých dlaždicích zůstávají nevábné ťápoty.

Sládek Zdeněk Reska jen mávne rukou a začne ochotně povídat o tajích Dalešického piva. "Vaří se tu od srpna 2002. Já jsem tu druhý rok. Žiju přitom v Mostě, kam dojíždím na víkendy. Ale už bych neměnil, proto se do Dalešic hodlám přestěhovat," svěřuje se sládek, jak mu pivovar učaroval.

"Je to maličký pivovar, kde si na pivo sáhnu. Výroba zdejšího piva je zcela podřízena Postřižinám. Nesmíme používat vůbec nic, co by bylo v rozporu s duchem Postřižin. Vyrábíme tak, jako se vyrábělo do roku 1920," prozrazuje Reska.

Dalešičtí nepřimíchávají žádnou chemii. "Máme klasický postup bez úpravy, bez přísad. Naše pivo má takovou plnou chuť. Když se napijete, máte ho plnou pusu. Zájem o ně je velký. Zejména v Brně," líčí sládek a dodává: "Vaříme dva tisíce hektolitrů piva ročně. Třeba Prazdroj toto množství vyrobí za čtyři hodiny," usmívá se Reska.

Varna, což je srdce pivovaru, je v současnosti jedinou částí, v níž se nehemží dělníci. V traktu s pivovarskou hospodou voní barva. Jak restauraci, tak sousední sál pro 180 lidí právě opustili malíři. Až barva zaschne, rozestaví tu nový dřevěný nábytek.

Obrovský přízemní prostor ústí do zahrady, kde bude dětský koutek a letní posezení. Samotná hospoda se sálem mají unikátní klenbu. Před půldruhým stoletím sloužily tyto přízemní místnosti ke klíčení ječmene.

Nad hospodou pak dělníci stavějí jednu hotelovou část. "Bývala tu pivovarská půda, kde se sušil ječmen. Hosté budou ubytování přímo v někdejším pivovaru," zmínila se Hanáčková, jež během řeči obratně zdolává překážky. Pokoje jsou zatím ve stádiu zrodu. Stěny i podlahy pokrývá dřevo a z oken pokojů se naskýtá pohled na dalešický zámek.

Na chodbě naproti pokojům jsou veliké výklenky. "Ty budou prosklené. Hosté vyjdou z pokoje a rovnou se mohou koukat dolů do muzejní části. Je tam původní varna piva se sto padesát let starými stroji. Mimochodem, funkčními," komentuje Hanáčková.

V zadní části chodby je též plánován průhled, tentokrát do nové varny piva. "Ale pan sládek se brání. Nechce, aby ho lidé pozorovali. Já si myslím, že by to bylo nesmírně atraktivní. Uvidíme," hloubá Hanáčková.

V této hotelové části nazývané A bude ještě luxusní apartmá. Vznikne z původního bytu sládka, v němž se točily Postřižiny s vybavením ve stylu filmu. Pod bytem se počítá s recepcí a informačním centrem.

Na druhé straně nádvoří, nad výčepem bude levnější ubytování. Hotel má být hotov v květnu. "Náklady činí patnáct milionů korun. Majitelé získali přes sedm milionů z evropského fondu," poznamenala Hanáčková.

Pivo se v Dalešicích začalo vařit před stopadesáti lety a výroba skončila v roce 1977. Postřižiny se točily v roce 1980. Pak areál pivovaru chátral, než ho současní vlastníci začali zvelebovat.

"Je výborné, že se podařilo obnovit výrobu piva, a navíc využít filmové slávy," reagoval dalešický starosta Jaroslav Zadražil. "Sám piju jen naše místní pivo. Byla by hanba, kdyby starosta pil jiné. Chutná mi," dodal starosta Zadražil. (iDnes)

Dalešice Přes pět let řídila Jaromíra Hanáčková kulturní zařízení čtyřicetitisícové Třebíče, Kviz. Loni v prosinci dala pro neshody s radnicí výpověď a zakotvila od února coby šéfka pivovaru v Dalešicích. „Jsem nesmírně spokojena,“ doslova srší energií a září Hanáčková.

* Jak jste se k místu dostala?

Jeden ze spolumajitelů pivovaru se dozvěděl, že z Kvizu odcházím. Řekl mi, že mají výběrové řízení na ředitele pivovaru a ať se přihlásím. Vyhrála jsem.

* Vypadáte, že nelitujete. Ale přece jen, Kviz byl vaše dítě. Poprala jste se se ctí s obrovským nárůstem turistů, když se třebíčské památky dostaly na seznam UNESCO...

Ani trošku nelituji. Vztahy s třebíčskou radnicí, zřizovatelem Kvizu, byly čím dál horší. Místo podpory jsem měla klacky pod nohama. Jela jsem nadoraz, psychicky jsem byla vyčerpaná. Tady mám klid a pohodu.

* Co obnáší práce ředitelky pivovaru?

Dalešický pivovar je o kultuře, turismu. Což jsou oblasti, kterým rozumím. Zařídím informační centrum, půjčovnu kol. Navážu na zkušenosti z Třebíče. V létě zde budou kulturní akce, koncerty, řezbářské sympozium.

* Mluvíte sládkovi do výroby zdejšího piva?

Z pozice svojí funkce můžu mluvit do výroby. Určitě to však dělat nebudu, protože tomu nerozumím. Pivo mi moc chutná, ale to je vše. Mám vizi spojit turistické cíle v celém regionu. Dalešický pivovar není jen místní záležitost, má nadregionální význam. Turisté zde přespí, doporučíme jim návštěvu památek UNESCO v Třebíči, plavbu po přehradě, hrady i zámky v okolí, zajímavá místa. (MF Dnes)

Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar vyrobil méně piva, ale přesto na tom vydělal. 90 tisíc hektolitrů oproti 93 tisícům z roku 2005, to je bilance z minulého roku. I tak se ale může pochlubit ziskem dvou milionů korun. Pivovar zaznamenal nárůst i proto, že opustil málo placenou výrobu privátních značek pro obchodníky a jiné výrobce a že zvyšuje výhodnější prodej sudového piva do restaurací.

Dodávky do USA klesají

Tržby za pivo se loni pohybovaly kolem 100 milionů korun, což je podle ředitele podniku Jiřího Huška podobná částka jako v roce 2005. Hušek podotkl, že se získáváním nových zákazníků v gastronomii byly spojeny i vysoké náklady na podporu prodeje. Pivovar nyní zásobuje přes 350 restaurací, v sudech prodává 60 procent svého výstavu. Kvůli rostoucímu odbytu piva v sudech letos vybuduje novou stáčecí linku. Za technologii a stavební úpravy zaplatí osm milionů korun. Pivovar vaří tmavá i světlá piva především pod značkou Rebel. Za hranicemi loni prodal sedm procent produkce, z toho nejvíce na Slovensku. Hušek uvedl, že pivo Rebel mohou ochutnat i zákazníci horských restaurací ve Vysokých Tatrách. ä Poslední stovky metrů do nich horalé donášejí pivo na zádech,ô přiblížil. Naopak kvůli nízkému kurzu dolaru klesají tradiční dodávky do USA. Podnik se zaměřil především na regionální trh. ä Dodávky do zahraničí vnímáme spíš jako posílení prestiže,ô řekl Hušek. Stále více návštěvníků by mělo přicházet i do pivovaru. Loni byla v jeho areálu otevřena restaurace, s venkovními zahrádkami nabídne kolem 200 míst. Pivovar také pro letošní léto plánuje pravidelné exkurze. Veřejnost se bude moci s výrobou piva seznámit každé páteční odpoledne. (Havlíčkobrodský deník)

První březnový víkend byl v havlíčkobrodském Kulturním domě Ostrov ve znamení piva REBEL a tradičního Pivovarského plesu Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., který se každoročně těší velkému zájmu veřejnosti.

V letošním roce byly oba plesy zcela vyprodány a celkově se vypilo více než padesát sudů piva REBEL. O zábavu se postaraly skupiny Fortuna a E. M. I. L, velký úspěch slavila bohatá tombola a vystoupení fitness teamu juniorek sportovně relaxačního centra Fanatic, přiblížil průběh akce Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

V zimním období je hlavní akcí pivovaru právě Pivovarský ples. V tomto roce se mohou obyvatelé Vysočiny těšit na tradiční Slavnosti piva nazvané REBEL má narozeniny, které se budou konat 30. června 2007.

Právě kultura, sport a veřejný život na Vysočině je pro nás důležitý, a proto jako regionální pivovar považujeme za nezbytné podobné aktivity podporovat, doplnil Jiří Hušek. Brodský pivovar v minulém roce spolupracoval s pořadateli řady kulturních a sportovních aktivit nejen v samotném Havlíčkově Brodě.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. v roce 2006 vystavil devadesát tisíc hektolitrů piva. V Brně a Hradci Králové provozujeme velkosklady s kompletním sortimentem nealkoholických nápojů a v roce 2006 jsme nově otevřeli Pivovarský hostinec REBEL, který se nachází přímo v historické budově pivovaru, dodává ředitel brodského pivovaru. V loňském roce se podle jeho slov podařilo vybudovat zcela nové moderní administrativní zázemí pivovaru.

Na rok 2007 je naplánována investice do nové stáčecí linky pro sudové pivo. Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudové piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru. (Havlíčkobrodský deník)

Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar plánuje na letošní rok pořízení nové stáčecí linky. „Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudového piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru,“ vysvětlil Právu ředitel pivovaru Jiří Hušek. Oblíbenost sudového piva dokládá i fakt, že na pivovarském plese, který se uskutečnil o uplynulém víkendu, návštěvníci vypili více než padesát sudů. (Právo)

Třem větším pivovarům v Pardubickém kraji minulý rok klesla produkce určená pro domácí trh, když vyrobily 221 331 hektolitrů piva oproti 230 607 hektolitrům o rok dříve.

Konzumaci piva ovlivnila podle zástupců pivovarů především loňská dlouhá zima, zdražování nebo špatná úroda chmele a ječmene.

„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem," řekl předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

Přestože pivovar Pernštejn v Pardubicích v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, loni pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Předloňská produkce činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl manažer marketingu Miloš Flégr.

Celkové výsledky pardubickému pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 procenta více piva. Zatímco předloni mířilo za hranice, především do Německa, 22.708 hektolitrů piva, loni vyvezli z Pardubic 32.438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40.000 hl piva,“ uvedl Flégr.

Také Měšťanský pivovar v Poličce dodal na český trh méně piva. Loni vyrobil 82.631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musí podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chce pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.

V hlineckém pivovaru Rychtář na konci roku 2006 uzavřeli produkci na 83 209 hl, byla tedy o necelé čtyři procenta nižší oproti roku 2005. „Export byl obdobný jako loni, dvě až tři procenta,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Nejprodávanějším druhem piva, který všechny tři pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí, je světlý ležák. V Pardubicích jej loni uvařili 43 procent z celkové výroby, v Poličce 83 procent a v Hlinsku 46 procent. (MF Dnes)

V novém areálu krajského úřadu v Hradci Králové budou i prostory určené ke komerčnímu využití. Má tam být banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Než stavbaři opustí staveniště nového sídla krajského úřadu v Hradci Králové, sice ještě pár měsíců potrvá, ale kdyby záleželo jen na zájemcích o tamní komerční prostory, mohli by skončit už teď. Velká část nájemních prostor areálu, jenž dostal název RegiocentrumNový pivovar, je totiž už obsazena. V objektu bude banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Ačkoliv zájemcům o nabízené obchodní prostory, které budou zejména podél třídy ČSA, krajský úřad nechává volnou ruku, některé aktivity vítá. „Upřednostňujeme třeba záměr zřízení prodejny s nabídkou produktů typických pro náš kraj,“ uvedl krajský radní Tomáš Šubert, který na stavbu dohlíží.

Krajští radní už odsouhlasili pronájem Hradecké pekárně či firmě Peko, která produkuje pekařské a cukrářské výrobky. „Jak výstavba pivovaru postupuje, zájem o pronájmy se zvyšuje,“ řekl Šubert.

V areálu budou sídlit i další instituce

Za pronajímané plochy budou nájemci platit komerční nájem stejně jako nájemci kancelářských prostor. V areálu bude sídlit regionální rada NUTS II Severovýchod, což je evropské označení nadregionální jednotky tvořené Královéhradeckým, Pardubickým a Libereckým krajem. „V Hradci bude sídlit asi čtyřicet zaměstnanců NUTS,“ uvedl Šubert.

Jinou organizací bezprostředně spojenou s krajským úřadem je Centrum evropského projektování. „V obou případech bude nájem komerční, protože půjde z peněz, které se dají získat z různých zdrojů,“ řekl krajský radní.

Poloha někdejšího pivovarského areálu ve středu města je podle realitních makléřů atraktivní. Radek Vohlídka z hradecké realitní kanceláře RIDO míní, že by výška nájmu bez energií a služeb mohla dosáhnout dvou a půl tisíce korun za metr čtvereční. „Záležet bude na velikosti pronajímané plochy. Je-li plocha větší, cena za metr čtvereční obvykle klesá,“ uvedl Vohlídka.

Univerzita zaplatí ročně přes dva miliony

Krajský úřad se již dohodl na výši nájmu s hradeckou univerzitou, která bude využívat část vznikajícího regiocentra pro katedru výtvarné výchovy. Podle sdělení univerzity byl nájem za metr čtvereční učeben, kabinetů či kanceláří stanoven na 1500 korun, za ostatní využívané plochy stokorunu.

Ročně vydá škola za pronajímané plochy necelých dva a půl milionu korun. „Cena je nižší než v místě obvyklá. Je však výrazem podpory kraje vysokému školství,“ uvedl kvestor univerzity Stanislav Klik.

Regiocentrum Nový pivovar bude stát 1,5 miliardy korun a kraj na jeho pořízení uzavřel leasingovou smlouvu se společností Immorent. Zisk z pronájmů půjde podle Šuberta na splácení leasingu.

Logo připomíná sládka Gambrina

Název areálu včetně jeho loga na místě bývalého pivovaru vzešel ze soutěže, v níž se sešlo na 150 návrhů. Podle výběrové komise byl nejúspěšnější návrh hradeckého grafika Lukáše Tanečka, který využil siluety sochy Gambrina (podle pověsti jako první uvařil chmelené pivo) umístěné ve zdi původního pivovaru.

„Vítězný návrh nás zaujal proto, že v areálu budou působit také další instituce, které mají působnost v celém kraji či východočeském regionu. Zároveň je zřejmé, že tomuto místu se i nadále bude říkat pivovar, Hradečané ten název určitě budou používat,“ míní krajský hejtman Pavel Bradík.

Náměstí uvnitř areálu, pod nímž bude skryto několikapatrové parkoviště, už nese název Pivovarské. (MF Dnes)

Pivovar Nová Paka v roce 2006 vyvezl opět téměř polovinu výstavu 57.400 hektolitrů, do zahraničí. Produkce pivovaru ilustrační foto redakcevzrostla o půl procenta, export se na ní podílel 27 tisíci hektolitry piva. Hospodaření za loňský rok očekává podnik ziskové, letošní výstav plánuje na loňské úrovni.

Pivovar v Nové Pace vaří pivo od r. 1872. V současnosti dodává na trh 8 druhů piva, z nichž jsou čtyři speciály. Zhruba 40 % produkce společnosti směřuje do zahraničí, tradičním trhem pro novopacké pivo je USA, pobaltské státy, Německo, Polsko, Izrael, Jižní Korea a Finsko.

V současné době pivovar zaměřuje své aktivity také na oblast cestovního ruchu. Klasický způsob vaření piva ve spojení s moderními poznatky a technologiemi, představují dobrý základ pro rozvoj turismu. (Čerstvé zprávy)

Investovat do rozšíření výroby chce v příštím roce Soukromý pivovar Svijany.

V minulém roce totiž dosáhl rekordního výstavu 230 tisíc hektolitrů piva. Letos chce Svijanský pivovar uvařit ještě o 10 tisíc hektolitrů piva více.

"Původní kapacita pivovaru byla pouze 90 hektolitrů piva. Počítáme proto s tím, že do léta přistavíme další části pivovaru," řekl Deníku sládek Soukromého pivovaru Svijany Petr Menšík.

Za rekordním výstavem stojí především úspěch pivovaru na Plzeňsku a v jižních Čechách. Jen v těchto regionech má Soukromý pivovar Svijany dohromady zhruba 70 hospod.

"V loňském roce jsme navíc dokázali expandovat i do poměrně vzdálených regionů. Například v Brně máme již 15 odběratelů našeho piva," poznamenal Petr Menšík.

Své příznivce si našla také loňská novinka Svijanského pivovaru. Nealkoholické pivo je podle sládka pivovaru Petra Menšíka u zákazníků oblíbené a jeho prodej roste.

V současné době tak Soukromý pivovar Svijany nabízí celkem osm druhů piva. Další však v dohledné době nepřibudou.

"V mezích klasického českého piva je nabídka téměř vyčerpaná. Chceme se soustředit především na zachování tradice.

Inovace proto lze očekávat v jiných oblastech. Například v obalech nebo servisu pro zákazníky," uvedl Petr Menšík.

Přestože prodej Svijanského piva každým rokem stoupá, ani letos nehodlá pivovar investovat větší částky do reklamy.

Místo toho se pivovar představí například na Pivním bále v libereckém Kulturním domě a tradičních již 18. slavnostech Svijanského piva ve Svijanském Újezdě.

"Pompézní reklamy neděláme. Raději oslovujeme naše zákazníky přímo. Na podobných akcích se s nimi dostaneme do kontaktu a můžeme lépe reagovat na jejich přání," dodal Petr Menšík. (Liberecký deník)

Vidět na jednom místě automobil Buick, kterým jezdil herec Jan Werich, vůz Peugeot, který využíval africký atašé anebo záhadný prototyp stařičké škodovky mohou lidé ve Vratislavicích nad Nisou. Po zimě se totiž v areálu tamního pivovaru opět otevírá Automuzeum.

„Celkem je zde vystaveno téměř padesát historických vozidel,“ láká Milan Bumba z Automuzea.

Hned u vstupu uvítá návštěvníky obsáhlá nabídka motoristické literatury o českých i zahraničních motocyklech a automobilech. „Zájemce o informace si zde může zakoupit čtení o historii automobilek Aero, Praga, Škoda, Tatra, Walter, Wikov i Z a samozřejmě i motocyklových výrobců ČZ a Jawa. Nechybí ani aktuální nabídka časopisů pojednávajících o historii motorismu,“ vypočítává Bumba.

Ve vstupní hale se nalézají především historické motocykly spolu s expozicí z historie autoškoly. V dalším sále se pak představují především předválečné bicykly, motocykly a osobní automobily. „Vše je okořeněno dobovými doplňky, plakáty a fotografiemi, většinou dodatečně darovanými nadšenými návštěvníky,“ zmínil Bumba.

Muzeum nezapomíná na Liebiega ani na Porscheho

Největší a nejnovější halu zaplnila vozidly poválečné éry, z let padesátých, šedesátých a sedmdesátých. „Ti starší je ještě pamatují běžně na silnicích. Přesto se zde najdou takové unikáty jako prototyp malotraktoru Škoda, čtyřdveřový Velorex, mohutný Buick Jana Wericha, malý DAF 55, pohodlný Peugeot 404 afrického atašé nebo sportovní Volkswagen Karmann Ghia,“ podotýká Bumba.

Nechybí připomínka prvních libereckých výrobců automobilů a motocyklů, firem Linser a RAF. „Neopomenuli jsme ani významné rodáky spjaté s motorismem, jako byl první český motorista, baron Theodor von Liebieg nebo geniální automobilový konstruktér dvacátého století, Ferdinand Porsche, který se narodil právě zde, ve Vratislavicích nad Nisou,“ poznamenal Bumba.

Vratislavické muzeum funguje již čtyři roky. „Několika majitelům různých historických vozidel bylo líto, že jejich zajímavé exponáty po celý rok odpočívaly ukryty před zraky diváků v garážích a stodolách. Majitelé pivovaru nám nabídli k využití nepotřebné prostory, které již pivovar nevyužíval. Za pomoci lidí z pivovaru jsme zrekonstruovali bývalý sklad ledu a nepoužívanou uhelnou kotelnu - dnes se již pivo chladí uměle a v pivovaru se topí plynem,“ vzpomíná Bumba.

Většina vystavených vozidel je stále pojízdná a jejich majitelé s nimi pravidelně od jara do podzimu vyjíždějí na různá setkání a soutěže veteránů. „Díky tomu se vystavené automobily i motocykly v průběhu roku v muzeu různě obměňují a střídají, takže i pravidelný návštěvník zde pokaždé znovu najde něco nového, co zde ještě při předchozí návštěvě neviděl,“ uzavřel Bumba.

Automuzeum má otevřeno každou neděli od 10 do 16 hodin, pro předem objednané skupiny nad deset osob je možné domluvit návštěvu kdykoli. Vstupné činí třicet korun, děti v doprovodu dospělých platí desetikorunu. Držitelé Liberecké městské karty mají poloviční slevu. (MF Dnes)

Pivo Skalák a Podskalák z Pivovaru Rohozec získal ocenění za třetí nejhezčí pivní etiketu. Shodla se na tom Generální rada sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví České republiky.

"V kategorii "Nejhezčí série pivní etiket" sběratelé vyhodnotili, že v pořadí třetí nejhezčí etikety mají piva Skalák a Podskalák," uvedl vedoucí výroby Pavel Regner. Tyto etikety začal pivovar používat v létě 2005. Kvalitu a chuť piva Skalák 11° ocenili již loni odborníci druhým místem na degustační soutěži o titul Pivo České republiky. "Že se nejednalo o žádnou náhodu svědčí i šesté místo v soutěži Pivní pečeť 2007," dodal Pavel Regner. (Liberecký deník)