Pivovar Ostravar dostal novou posilu. Od začátku prosince stojí v jeho čele Hans-Arnd Dahnken z Německa (40), který se stal vrchním sládkem pivovaru Ostravar. Ve funkci nahradil Roberta Kuželu, který nyní vede oddělení logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Hans-Arnd Dahnken platí v přední světové pivovarnické skupině InBev, kam Ostravar majetkově prostřednictvím Pivovarů Staropramen náleží, za zkušeného pivovarníka. Vyučil se ve vyhlášeném německém pivovaru Becks a diplomovaným vrchním sládkem se stal po absolvování Technické univerzity ve Weihenstephanu. Kromě působení v pivovaru Becks uplatnil Dahnken své bohaté znalosti také v dalších zemích v rámci skupiny InBev – naposledy v karibském pivovaru Bucanero.

„Vést pivovar v České republice, která je svým pivem světově proslulá, je pro každého velká pocta. Do Ostravy jsem se proto velmi těšil. Dlouhou dobu jsem strávil poznáváním českého pivovarnictví a hlavně specifik piva Ostravar, které, musím říci, mi velmi chutná. Ostravar bude nadále vyrábět skvělé pivo tak jako nyní a já věřím, že svými zkušenostmi přispěji k dalšímu rozvoji pivovaru,” uvádí Hans-Arnd Dahnken, nový vrchní sládek pivovaru Ostravar. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Vůbec poprvé v historii uvaří nyní přerovský pivovar Zubr pivo z vlastních kvasnic. Lidé jej budou moci ochutnat už začátkem příštího roku. Vlastní kvasnice mají zajistit neměnnou chuť a kvalitu piva.

Dosud Zubr, jehož historie začíná roku 1872, kvasnice nakupoval. Investice do nového zařízení na jejich výrobu si vyžádala pět milionů korun.

Kultivaci prvních pivovarských kvasinek z vlastního mateřského kmene v pivovaře končí v těchto dnech. Dosud kvasnice nakupoval z kvasniční banky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí vlastní kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Díky investici se Zubr stal podle něj nezávislým na dodavateli.

„Vlastnictvím technologického kmene jsme také získali jistotu vysoké kvality předem odzkoušené generace pivovarských kvasinek. Současně s tím roste i garance neměnné chuti a vyrovnané kvality piva,“ vysvětlil ředitel přerovského pivovaru. Doplnil, že kvasnice výrazně ovlivňují dva nejdůležitější procesy při výrobě piva: hlavní kvašení na spilce a pozvolné dokvašování v ležáckých sklepích.

„V době vyostřeného konkurenčního boje na pivním trhu je externí nákup kvasnic vždy spojen s kvalitativními riziky. Proto je na místě zajistit si u tak významné suroviny nezávislost,“ řekl Svoboda.

Přerovský závod investoval v souvislosti s výrobou kvasnic pět milionů korun do takzvané propagační stanice a laboratoře na množení kvasničného kmene. Kvasnice přerovského závodu budou využívat k výrobě také sesterský pivovar Litovel a několik moravských restauračních pivovarů.

Přerovský pivovar, který loni vystavil asi 279 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba a Litovel.

Středomoravské pivovary, jejichž výstav loni dosáhl bezmála milionu hektolitrů piva, prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách.

„Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe.“ ředitel pivovaru Pavel Svoboda. (MF Dnes)

Dárkový multipack Staropramen přináší splnění klukovských snů!

Staropramen uvádí na trh dárkový multipack Staropramen, který spotřebitelům přináší možnost splnit si klukovský sen. V novém balení, které obsahuje čtyři piva Staropramen Ležák, čtyři piva Staropramen Granát a originální půllitrovou sklenici, se nachází rovněž stírací los. Ten je klíčem ke splnění nevšedních zážitků.

„Dárkový multipack přináší kombinaci dvou ležáků Staropramen, světlého a polotmavého, a jako dárek originální sklenici. Chtěli jsme pro spotřebitele v době Vánoc připravit navíc něco výjimečného, proto jim dává nový multipack možnost splnit si své dávné přání – ať už je to cesta kolem světa, let ve stíhačce, VIP návštěva Formule 1 nebo třeba kaskadérský kurs,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen.

Stačí setřít soutěžní los, který se nachází uvnitř každého balení, a odeslat kód pomocí SMS. Soutěžící obdrží obratem zprávu s informací o aktuálním pořadí dané SMS. Každá 10 000. soutěžní SMS vyhrává 100 000 Kč na splnění snu.

Pravidla soutěže jsou uveřejněna na www.staropramen.cz.

Dárkový multipack Staropramen bude v prodeji počátkem listopadu, a to především v hypermarketech po celé České republice. Jeho doporučená cena je 139 Kč. Samotná soutěž bude probíhat do 31. března 2008.

Autorem grafického návrhu dárkového multipacku Staropramen je agentura Unity GDG. (Tisková zpráva Pivovarů Straopramen)

Inspirace pro znalce

Dokonalou chuť prémiového ležáku Stella Artois, osvěžující Hoegaarden White s vůní po pomerančích a koriandru, temnou barvu klášterního piva Leffe Bruin a pikantní chuť macerovaných třešní v Belle-Vue Kriek.

To vše si můžete vychutnat díky nové Gurmánské kolekci, kterou pouze pro vánoční období uvádějí na trh Pivovary Staropramen. Průvodce gurmánskou kolekcí, který je součástí dárkového balení, Vám krom charakteru a historie představí i recepty vhodné ke každému typu piva. K dostání ve vybraných hypermarketech a supermarketech. Doporučená prodejní cena 129 Kč. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Pivovary InBev zvýšily zisk méně, než se čekalo

Zvýšení čtvrtletního zisku o 8,5 procenta zaostalo za očekáváním belgické firmy i analytiků. Největší světový producent piva InBev z Belgie ve třetím čtvrtletí zvýšil zisk o 8,5 procenta, ale předpovědi své i analytiků tím nenaplnil. InBev ve čtvrtek oznámil, že zvýšil provozní zisk (EBITDA) na 1,33 miliardy eur (35,8 miliardy Kč). Analytici ale očekávali profit 1,35 miliardy. InBev, jehož hlavními značkami jsou Stella Artois, Beck's a Brahma, vaří pivo i v Česku.

"Náš výsledek za třetí čtvrtletí 2007 byl pod našimi předpoklady," uvedl ve zprávě generální ředitel skupiny Carlos Brito. Dodal ale, že skupina pracuje na tom, aby za poslední čtvrtletí roku předložila silné výsledky.

Výstav piva ve skupině InBev se za červenec až září zvýšil o 3,6 procenta. Tržby vzrostly na 3,78 miliardy eur, což představuje nárůst o 4,8 procenta. Ani tržby ale nenaplnily předpovědi; analytici je odhadovali na 3,82 miliardy.

Kladně se ve výsledcích skupiny projevila Jižní Amerika a také východní Evropa přinesla InBevu zlepšení. V západní Evropě, která je hlavním trhem skupiny, ale prodej piva zhoršilo špatné počasí během léta. Provozní zisk v regionu proto klesl o 13,2 procenta. V Severní Americe proti tomu očištěný zisk InBevu vzrostl díky snižování nákladů.

InBev dodal, že mu růst cen komodit z posledních měsíců zvýší v příštím roce náklady ve všech divizích. Jde zejména o ceny ječmene a sladu. Řízení rizik a úsporné programy by ale měly zajistit, že náklady na prodaný hektolitr v příštím roce porostou shodně s inflací, napsala agentura Reuters.

Společnost InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a nyní jeho produkce piva těsně překračuje produkci světové dvojky SABMilleru. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi 15procentní podíl. (InBev)

Heineken by se koupí Drinks Union přiblížil dvojce na trhu Staropramenu. Kolem českých pivovarů krouží nenasytný nizozemský obr Heineken. Podle informací, které MF DNES potvrdily dva nezávislé zdroje z oboru, probíhají námluvy mezi Heinekenem a ústeckou skupinou Drinks Union. Ta kromě piv Zlatopramen a Březňák vyrábí třeba Starou mysliveckou či Vodku 42.

"Podpis smlouvy je blízko, nyní se dohaduje cena," uvedl zdroj MF DNES. Obě firmy zatím odmítají potvrdit, zda jednání skutečně probíhají. "I kdyby se jednalo, nijak bych se k tomu nevyjadřoval. A pokud by se nejednalo, není se k čemu vyjadřovat," uvedl předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan, který z analýzy vlastnického pavouka vychází jako majitel zhruba dvou třetin firmy.

"Nikdy nekomentujeme zájem o jiné firmy," reagovala mluvčí centrály Heinekenu Véronique Schynsová. O tom, že Heineken má zálusk na další pivovary, se začalo spekulovat hned poté, co letos v červnu oznámil převzetí Krušovic. Do poloviny roku ovládali Holanďané jen Starobrno, po koupi Krušovic mají zhruba devítiprocentní podíl na trhu.

Pokud získají i Drinks Union, jemuž v Česku patří téměř čtyři procenta trhu, přiblíží se na dostřel Pivovarům Staropramen. Ty vlastní belgická skupina InBev, která má zhruba patnáct procent českého trhu. Heineken by měl o tři procenta méně, ve vyrobeném množství by však takový rozdíl nebyl, protože Drinks Union i Krušovice jsou i silní vývozci.

"Heineken je ve střední Evropě velmi silný. V Polsku, Rakousku i na Slovensku má pozici jedničky či dvojky na trhu. Bylo by překvapivé, kdyby nechtěl posilovat i u nás," zhodnotil situaci Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Drinks Union je spolu se skupinou PMS Přerov a Budějovickým Budvarem jediným velkým výrobcem piva, který je stále v českých rukou. Přerovská skupina, která vaří piva Zubr, Holba a Litovel, však podle lidí z oboru na prodej zatím není, u Budvaru zase není jasné, kdy dojde k jeho chystané privatizaci.

Ústecké skupině se přitom v poslední době daří, loňský i předloňský rok zakončila se 60milionovým čistým ziskem při tržbách kolem 1,2 miliardy. Během letošního roku se změnila její vlastnická struktura, když několik vzájemně ovládaných společností zastřešila jedna firma.

"Cílem fúze je právě zjednodušení struktury společností ve skupině," potvrdil Hagan. Koupě celé skupiny Drinks Union by případného zájemce přišla s ohledem na znalecké posudky, které si firma nechala kvůli změně struktury připravit, na částku okolo půl miliardy korun.

Podle posudků se tržní hodnota jen výrobní části skupiny pohybuje přes tři sta milionů. Otázkou zatím je, zda by po převzetí Drinks Union došlo k nějakým přesunům výroby mezi vlastněnými pivovary. V současnosti vaří pivo v Krásném Březně, Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře.

"Třeba na Slovensku si ponechal Heineken ze čtyř pivovarů jediný," uvedl Jan Kočka, šéfredaktor webu Svetpiva.cz. V Česku přesunul část výroby ze Znojma do Brna. (iDnes)

Spoločnosť Heineken Slovensko spustila na svojich webových stránkach www.heinekenslovensko.sk, www.zlatybazant.sk a www.corgon.sk virtuálnu prehliadku pivovaru v Hurbanove. Milovníci piva si môžu prezrieť pivovar, a zároveň sa zoznámiť s procesmi a technológiami výroby.

Návštevníkov webových stránok www.heinekenslovensko.sk, www.ZlatyBazant.sk a www.corgon.sk prevedie interaktívna prezentácia areálom hurbanovského pivovaru, pričom môžu nazrieť aj dovnútra jednotlivých budov a zariadení. Každá sekcia virtuálnej prehliadky predstavuje časť procesu výroby piva od príjmu jačmeňa do sladovne až po expedíciu piva na trh. Aplikácia umožňuje absolvovať virtuálnu prehliadku v režime deň alebo noc, a ponúka tak dva pohľady v každej sekcii.

Heineken Slovensko priniesol v tomto roku niekoľko inovácií, či už v oblasti produktovej, technologickej alebo v komunikácii.

„V oblasti komunikácie sme urobili významný posun spustením nových webových stránok našej spoločnosti ako aj stránok jednotlivých značiek. Veríme, že moderný dizajn a aktualizovaný obsah sú hodnotným zdrojom pre všetkých, ktorí hľadajú informácie z oblasti pivovarníckeho priemyslu. Pre tých, ktorí nemali možnosť navštíviť pivovar v Hurbanove osobne, sme pripravili zaujímavú virtuálnu prehliadku,“ povedal Roman Krajniak, manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Pivovar v Hurbanove patrí medzi najväčšie a najmodernejšie pivovary v regióne strednej Európy. Len v roku 2007 preinvestovala spoločnosť Heineken Slovensko v hurbanovskom pivovare viac ako 470 miliónov korún. Pribudla moderná plniaca linka a nová fermentačná nádrž, ktorá zvýšila ročnú kapacitu pivovaru o takmer 150 tisíc hektolitrov. Aktuálna ročná kapacita tak dosahuje úroveň 2 miliónov hektolitrov. Heineken zároveň v Hurbanove vybudoval najväčšiu sladovňu v celom regióne strednej a východnej Európy. (Tisková zpráva Heineken Slovensko)

Jedno první místo a dvě druhá. To je výsledek značek piv vařených skupinou Drinks Union na letošním vyhlášení cen za rok 2007, které tradičně organizuje Sdružení přátel piva. Z letošního vyhlášení, které se uskutečnilo dnes v Pivovarském dvoře Zvíkov, si v kategorii „Dvanáctek“ odvezl prvenství světlý ležák Březňák. Stejná značka, Březňák světlé výčepní, obsadila 2. místo v kategorii „Desítka“. V kategorii „Jedenáctek“ pak získal druhé místo Zlatopramen 11°.

„Dosažené výsledky opět potvrzují, že naše piva vyrábíme na špičkové úrovni. Stále je totiž vaříme po staletí používaným způsobem z těch nejlepších ingrediencí. Takovýchto ocenění si nesmírně vážíme, a jsou povzbuzením pro všechny, kteří se na přípravě našich piv podílejí,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Březňák s dvěmi umístěními na stupních potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Rottenborna nejde ani v případě ocenění od Sdružení přátel piva o náhodný úspěch. Březňák si totiž v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi více než 100 ocenění.

Podle marketingového manažera Zlatopramene Borise Rajdla je druhé místo Zlatopramene 11° důkazem, že tato značka je ve své kategorii špičkou mezi domácími pivy.

Pivovarští se však shodují, že důležitější než ocenění je především to, aby lidem, kteří tato piva pijí, chutnala. „To, že vaříme dobré pivo, potvrzuje stále rostoucí zájem o piva z naší produkce,“ dodal Daniel Váša.

V kategorii „Dvanáctek“ se za prvním Březňákem umístil Opat z pivovaru Broumov a Bernard světlý ležák, v kategorii „Jedenáctek“ se umístil před Zlatopramenem 11° pouze Klášter, na třetím místě pak byl Svijanský máz. V „Desítkách“ se před Březňák dostalo nefiltrované pivo z Černé Hory, za velkobřezenskou značkou byl na třetím místě Bernard. (Tisková zpráva Drinks Union)

Spoločnosť Heineken Slovensko s blížiacimi sa vianočnými sviatkami prináša pre milovníkov piva originálnu novinku, prvé slovenské pšeničné pivo Zlatý Bažant.

Heineken Slovensko po uvedení série inovácií a noviniek v tomto roku prichádza s ďalšou významnou inováciou na slovenský trh. Je to úplne iný typ piva ako je tradičný ležiak – pšeničné pivo Zlatý Bažant.

Pšeničné pivo Zlatý Bažant v 0,33l fľaši je súčasťou vianočného balenia piva Zlatý Bažant. Charakteristická je svetložltá farba s typickým zákalom. U menej skúsených pivárov to môže vzbudiť nedôveru. Nie je to znak nekvality, je to dané prítomnosťou kvasiniek a technológiu výroby. Na výrobu tohto typu piva sa používa okrem klasického jačmenného sladu aj pšeničný slad.

Pšeničné pivo je obľúbené hlavne v Belgicku, Nemecku a Rakúsku, kde ho považujú za špecialitu, ktorú si nedovolí vyrábať každý. Vyznačuje sa typickou arómou, ktorej dominujú kvasnice a jemne kyslastou, korenistou chuťou.

“Zlatý Bažant ako jedna najúspešnejších slovenských značiek vôbec, prichádza každoročne so zaujímavými špeciálnymi baleniemi pred Vianocami. Tento rok sme sa rozhodli priniesť na trh niečo vskutku originálne a netradičné – pšeničné pivo Zlatý Bažant. Veríme, že nároční slovenskí konzumenti ocenia kvalitu, ktorú Zlaý Bažant prináša,“ povedal Roman Krajniak, manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Uvedenie produktu bude sprevádzať aj mediálna kampaň s využitím hlavne TV ale aj v miestach predaja.

Na záver niekoľko tipov, ako správne podávať pšeničné pivo Zlatý Bažant:Pivo nalievajte do čistého pohára. Pohár nakloňte smerom k hrdlu fľaše a nalievajte po stene pohára. Nalejte do pohára asi 2/3 obsahu fľaše. Zvyšnú jednu tretinu pred doliatím do pohára najprv krúživým pohybom fľaše premiešajte. Pri nalievaní už pohár nenakláňajte, ale držte kolmo voči lejúcemu sa pivu. Takto získate bohatú penu. Ak sa rozhodnete konzumovať pivo priamo z fľaše, odporúčame pred otvorením jedenkrát otočiť fľašu hore dnom. Samozrejme najlepšie chutí správne vychladené. Foto zde ... (Tisková zpráva Heineken Slovensko)

Moderní design a nižší váha – to jsou hlavní přednosti nové třetinkové láhve nejprodávanějšího českého nealkoholického piva Radegast Birell z portfolia společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Po březnové modernizaci půllitrové láhve dostává i „třetinka“ novou podobu. Design láhve vyvinuli pracovníci Plzeňského Prazdroje a společnosti Avirunion (člen skupiny Owen Illinois) pro celou skupinu SABMiller. Svoji premiéru si třetinka odbude právě v České republice s nealkoholickým pivem Radegast Birell.

„Nová třetinková láhev přináší atraktivní design, jak jsme si na něj zvykli u půllitrové láhve – tedy tvar typu GOLD a inovovanou krčkovou etiketu. Jedná se o vratný obal a kromě vzhledu bude jeho hlavní předností také výrazně nižší hmotnost – z původních 320 gramů, které měla předchozí láhev, se nyní dostáváme na pouhých 240 gramů, což znamená úsporu jedné čtvrtiny hmotnosti. Nový obal je tak hned z několika důvodů šetrnější k životnímu prostředí,“ uvádí Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Nové třetinkové láhve jsou určené především do restauračních zařízení - Radegast Birell se dnes již stal neodmyslitelnou součástí nabídky většiny předních restaurací. Značka Radegast Birell tak získává další prvotřídní obal, který jí odliší od jiných značek.

Na stále stoupající oblibě nejprodávanějšího českého nealko piva Radegast Birell má bezpochyby zásluhu jeho vynikající pivní chuť, která dosahuje chuti klasických alkoholických piv. Mohou za to prvotřídní suroviny používané při výrobě, a především unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu. Díky nim je možné zachovat klasickou výrobu piva a zaručit tak pravou pivní chuť – výrazně plnou a příjemně hořkou chuť Radegastu Birell. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nošovický pivovar Radegast ze skupiny Plzeňského Prazdroje začne realizovat novou investiční akci na úseku energetiky zaměřenou na optimální spalování bioplynu v kotelně pivovaru. Pivovar bude poté využívat celkem 99 % veškerého bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod z pivovaru v metanogenním UASB reaktoru.

„Projekt bude velkým přínosem v oblasti ekologie, především díky výraznému snížení spotřeby fosilních paliv pro výrobu tepla a také díky většímu využití bioplynu, tedy takzvaného zeleného paliva,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje. Toto vše přinese pivovaru Radegast finanční úsporu nejméně 1 milion korun ročně. V tomto objemu přitom není započítán přínos z úspory povolenek na emise CO2.

Pozitivní bilance objemu povolenek bude každopádně přínosem pro druhé období Národního alokačního plánu v Plzeňském Prazdroji. Národní alokační plán je vládní dokument, v němž je stanoven objem oxidu uhličitého, který dovoluje vypouštět jednotlivým průmyslovým společnostem, tedy i Plzeňskému Prazdroji. Díky tomu, že v období let 2005 – 2007 ušetřil Prazdroj 55 tisíc tun CO2, mohla být v období od roku 2008 kvóta potřebného objemu povolenek pro Prazdroj snížena o celých 15 %. Plánovaný nošovický projekt přinese další snížení.

V současnosti byl zahájen přezkum integrovaného povolení projektu ze strany Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje. Po obdržení souhlasu zástupců kraje bude konečný zhotovitel vybrán formou výběrového řízení.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a úsporami energie je minimalizace emisí CO2 i ostatních emisí v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Další cenný úspěch zaznamenalo pivo vyrobené v pivovaru Holba Hanušovice. Tentokrát dokonce na mezinárodním poli. Hanušovický ležák Holba Premium obsadil třetí místo na prestižní evropské degustační soutěži European Beer Star 2007. Chuť a kvalitu piva posuzovali experti z celé Evropy.

Soutěž European Beer Star pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Degustátoři hodnotili výrobky malých a středních pivovarů, které zachovávají klasické výrobní postupy a chuťově se výrazně liší od takzvaných europiv vyráběných v pivovarnických gigantech.

„Zájem pivovarů byl skutečně obrovský. Do soutěže přihlásily 575 piv, což je dosavadní rekord. Soutěž je prestižní, protože zde jednoznačně vítězí kvalita spojená s originalitou a jedinečností jednotlivých pivovarů,“ uvedla mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka považuje ocenění hanušovického ležáku za velký úspěch. „Používáme tradiční technologii, která dává našemu pivu dobrý říz a plnou vyváženou chuť. Jak je vidět, dokážou ji ocenit i zahraniční experti. Proto si tohoto ocenění velmi vážíme,“ sdělil Zíka.

Oceněného ležáku Holba Premium prodá hanušovický pivovar téměř čtyřicet tisíc hektolitrů, a to především v tuzemsku. Holba je nejoblíbenější značkou piva na Šumpersku a Jesenicku, kde jí patří zhruba čtvrtina trhu. (MF Dnes)

Pivovar ZUBR připravil pro příznivce přerovského hokeje zajímavý dárek a od pondělí 5.11. 2007 bude za mimořádně zvýhodněných podmínek prodávat limitovanou sérii 20 ks žlutých hokejových dresů HC ZUBR Přerov.

Každý prodaný dres bude pivovar ZUBR dotovat částkou ve výši cca 30% z pořizovací ceny. To znamená, že dresy s čísly a jmenovkami hráčů Marka Ditricha, Daniela Faltýnka, Michala Láníčka a Antonína Sprušila bude možno zakoupit v podnikové prodejně pivovaru za jednotnou cenu 750,- Kč !!

Dotace se týká pouze těchto 20 kusů, takže nebude nač čekat. Kdo zaváhá na toho se nemusí dostat. Nové hokejové dresy přerovských zubrů lze také běžně za plnou cenu zakoupit v prodejně sportovních potřeb Devil Sport v Přerově. (Web Zubr)

Přerovský pivovar Zubr bude sponzorovat nejvyšší českou soutěž házenkářů. Liga po svém mecenáši získá i jméno.

Nejvyšší česká soutěž házenkářů získala generálního sponzora. Stal se jím přerovský pivovar Zubr. „Určitě je to skvělé, že nejvyšší soutěž bude mít konečně svůj název, stejně jako ostatní míčové sporty,“ připomněl sekretář zuberského klubu Jaromír Petřek.

S přímými dotacemi do klubů však většina oslovených klubů nepočítá. „Snad až v dalším období. Nyní mají být získané finance využity na propagaci soutěže a výchovu a rozvoj mládeže, stejně jako reprezentaci,“ předpokládá trenér hranického extraligového týmu Jan Hegar. (Přerovský deník)

Vyškovské pivo možná poputuje za hranice. V podniku došlo k několika změnám. Ty podle všeho nepomohly. Ani půl roku poté, co Pivovar Vyškov vyměnil vedení, nedošlo v podniku k výraznějším změnám, které by ho pozvedly. Podnik hledá východisko z potíží, protože už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. Krize vyvrcholila, když v létě odvolalo představenstvo ředitele Jiřího Piňose.

Tehdy muselo vyvracet fámy o svém zániku. Jaké plány má jeho vedení, aby podnik lépe prosperoval, o tom hovoří současný ředitel instituce Zdeněk Řehák.

Co se v pivovaru změnilo od doby, kdy jste se ujal funkce ředitele?

Zatím se podřizujeme trhu. Ten v současnosti není k vyškovskému pivovaru zrovna přívětivý.

Jak se to projevuje?

V poslední době jsme ztratili stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokážeme konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. Hledáme proto cesty k prodeji mimo Vyškov. Možnosti vidím také ve vývozu do zahraničí, například do Itálie, Maďarska nebo Slovenska.

To znamená, že budete muset zvýšit výrobu.

Do budoucna ano. Nejdřív však musíme ušetřit peníze. V současné době vytváříme obchodní plán pro rok 2008. Přestože jsme původně chtěli zvednout vystav piva na sedmdesát tisíc hektolitrů, teď bych rád udržel stav jako letos. Tedy sedmačtyřicet až padesát tisíc hektolitrů.

Máte už nějaké plány, jak ušetřit?

Pravděpodobně provedeme další organizační opatření, díky kterému bychom ušetřili na nákladech. Přehodnotíme investice. Už jsem podnikl první kroky.

Prozradíte jaké?

V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti.

Myslíte si, že se vám je podaří prodat?

O objekty, které jsou ve zdevastovaném stavu, už projevili zájem první kupci. Ale představenstvo trvá na tom, že majetek prodá jako celek. Musím přiznat, že je pro nás přítěží starat se o ně. Ale respektujeme přání představenstva.

Naznačil jste, že jste provedl nějaké personální změny. Chystají se ještě nějaké?

Dočasně jsem zaplnil ředitelskou židli. Už začátkem prosince jmenuje představenstvo stálého ředitele. (Vyškovský deník)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pořádá soutěž o ceny, která probíhá v přestávkách hokejových zápasů celku HC REBEL v havlíčkobrodské Kotlině.

Do hlediště bude o přestávkách vyhozeno z ledu šest klíčenek v podobě puku. Divák, který puk chytí, najde uvnitř výhru.

Mezi šesti výhrami jsou tři hlavní ceny (sud piva 50 litrů, 30 litrů a belení piva) a tři ceny útěchy v podobě dvou zlaťáků REBEL v každé klíčence. Zlaťáky mají dohromady cenu 20 Kč a výherce je může použít v Pivovarském hostinci REBEL. (Web Rebel)

Spolumajitelé Rodinného pivovaru Bernard Ing. Josef Vávra a Ing. Stanislav Bernard museli při slavnostním vyhlašování výsledků Sdružení přátel piva ve Zvíkově celkem pětkrát předstoupit před porotu, aby převzali všechna ocenění, která jim byla udělena.

Bernard Free vyhrálo svoji kategorii nealkoholických piv, zároveň se stalo i celkově absolutním vítězem napříč všemi kategoriemi. Hlasovalo pro něj 47,5 procenta účastníků celoroční soutěže pořádané Sdružením přátel piva, tedy skoro každý druhý z celkového počtu 735 hlasujících.

Současně s tímto úspěchem získal Rodinný pivovar Bernard druhé místo v soutěži pivovarů a třetí místa v kategorii desítek, dvanáctek a tmavých piv.

"Nevím, že bychom někdy v podobné soutěži získali hned pět ocenění,“ vzpomíná spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "Z výsledku máme upřímnou radost, v soutěži totiž hodnotí především opravdoví fandové piva. V případě vítězství Bernard Free se tak potvrdilo první místo získané v odborné degustační soutěži České pivo 2007 pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, kde naopak hlasují odborníci.“ Foto zde ... (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard slaví úspěchy nejen doma, ale také za oceánem, na Světovém pivním šampionátu World Beer Championships. Bernard Jantarový ležák a Speciální černé pivo Bernard získali zlaté medaile (Jantar 92 bodů ze 100 a slovní hodnocení výjimečně dobrý, černé pivo 93 bodů, výjimečně dobré) a stříbrná medaile byla udělena Bernard světlý ležák (88 bodů, hodnocení znamenitý).

„Po zisku ocenění ve Velké Británii letos na podzim přišel další významný zahraniční úspěch, tentokrát v Severní Americe. World Beer Championships je celoroční degustační soutěž, v níž porotci otestovali více než tisíc vzorků piva z celého světa.“ říká zástupce generálního ředitele Rodinného pivovaru Bernard Filip Bernard a dodává: „Těší nás, že značka Bernard napoprvé uspěla hned ve třech kategoriích. Pivo exportujeme do USA, Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie a Řecka. Největší část vývozu směřuje tradičně na Slovensko.“

Světový pivní šampionát se poprvé konal již v roce 1994. Organizátorem soutěže je Beverage Testing Institute z Chicaga, což je nezávislá organizace specializující se na hodnocení alkoholických nápojů z celého světa. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Bum, břink. Jedenáct pivních lahví se roztříštilo o zábradlí. Hala byla pokřtěna. Mladoboleslavský zimní stadion se od včerejška jmenuje Zlatopramen Arena. „Je to pro nás velký ekonomický přínos,“ řekl šéf boleslavského hokejového klubu Jan Plachý. „Řádově jde o miliony korun.“

Projekt má přitom hodně zajímavé pozadí. Pivo Zlatopramen je totiž produktem společnosti Drinks Union, která sídlí v Ústí nad Labem. A Ústečtí Lvi jsou největším konkurentem Mladé Boleslavi v první hokejové lize.

„Naše firma spolupracuje i s ústeckým klubem. A dokonce na ještě vyšší úrovni než teď s Boleslaví,“ uvedl generální ředitel společnosti Ivan Procházka.

Takže ještě jednou. Mladá Boleslav letos mocně touží po postupu do extraligy. Totéž by rádi dokázali v Ústí nad Labem. A oba rivaly teď spojuje partner, který jim velmi významně finančně přispívá.

Kdo by měl tedy do extraligy projít, aby to pro firmu Drinks Union bylo výhodnější? „Necháme to na sportovním štěstí a umění hráčů,“ tvrdí Ivan Procházka. „Já pocházím z Ústí, bydlím v Praze a fandím úplně jinému klubu. Prostě se nesoustředíme na podporu jediného subjektu, ale snažíme se najít více zajímavých možností.“

Boleslavská hala patří městu, které změnu názvu posvětilo. „Jednali jsme jak s bývalými radními, tak s těmi současnými,“ prozradil Jan Plachý. „Finance z tohoto obchodu v žádném případě nebudou určeny na rekonstrukci haly, nýbrž výhradně na sportovní činnost.“ K inovaci arény by přesto mělo dojít. Stát by měla 57 milionů korun, přičemž investorem bude město Mladá Boleslav.

Pomůže to místním hokejistům k vytouženému postupu? (MF Dnes)

Do Domažlic se má vrátit pivo. Tedy přesně řečeno jeho výroba. Ještě začátkem devadesátých let se tamní pivovar pyšnil tím, že je nejstarším fungujícím v Česku. Pivo se tam vařilo už od roku 1341. Teď už ale jeho budovy řadu let jen chátrají. Některé dokonce srovnaly bagry se zemí.

Zanedlouho by se ale městem znovu mohla linout vůně vařeného piva. Myšlenky, že ve městě bude alespoň minipivovar, se nevzdávají představitelé radnice. Chtějí výrobu piva obnovit. S tímto záměrem už město slíbilo historickou část areálu předat společnosti Bohdalecká obchodní. Ta plánovala do příštího května z bývalého pivovaru udělat hotel s restaurací a také minipivovar. Ale záměry se oddalují kvůli problémům na sousedních pozemcích. Společnost InterCora tam chce stavět obchodní dům Kaufland spolu s parkovištěm, na které Bohdalecká obchodní čeká. InterCora ale stále nemá stavební povolení, a tak se nestaví ani pivovar. Historickou část pivovaru slíbilo město Bohdalecké obchodní předloni. „Podmínkou bylo, že mají začít stavět do konce minulého roku, když bude u pivovaru parkoviště. To není, tak se nestaví. Prodloužili jsme lhůtu do poloviny příštího roku, kdy by měla firma získat stavební povolení,“ říká místostarosta Domažlic Dalibor Kubů. „Pokud se nezačne stavět, majetek přejde zpět městu a my budeme rozhodovat, co s ním,“ vysvětluje Kubů.

Za bývalý pivovar Bohdalecká obchodní zatím podle smlouvy nezaplatila, město by tak nemuselo žádné peníze vracet. „Znovu bychom nabídli areál pivovaru nebo bychom se pokusili s nějakým investorem budovu opravit a rozjet výrobu piva sami,“ říká Dalibor Kubů. „Myšlenka mít vlastní místní pivovar nás pořád nahlodává,“ říká Dalibor Kubů.

Domažlicím by při znovuobnovení pivovaru dost možná pomohl známý sládek Josef Krýsl, který déle než čtvrt století pracoval v Plzeňském Prazdroji. Teď coby sládek na volné noze pomáhá právě při zakládání malých pivovarů.

„Před pár týdny se na mne obrátil starosta Domažlic, který o pivovar stojí. Bavili jsme se, za jakých podmínek by to bylo možné a co všechno by se pro to muselo udělat. Já osobně se té myšlenky nechci vzdát, protože k Domažlicím mám osobní vztah,“ říká Krýsl, který má ve městě příbuzné a spolužáka. (MF Dnes)

Zdá se, že jednapadesátiletému Josefu Krýslovi začíná tak trochu „švédské období“. Před pár týdny získala tahle živoucí pivovarnická legenda bronzovou medaili za své černé pivo Purkmistr, uvařené v malém pivovaru v Plzeňském dvoře v Černicích. Purkmistr bodoval právě ve Švédsku v soutěži, kde odborníci hodnotili skoro padesát tmavých piv. A také další plány nejspíš zavedou Krýsla na skandinávský poloostrov - příští rok chce stavět pivovar ve Stockholmu.

„Měl by to být pivovar, do kterého by si sládci z malých švédských pivovarů jezdili uvařit svoje recepty. Projekt má odstartovat v prvním čtvrtletí příštího roku,“ říká muž, který po více než čtvrtstoletí v Plzeňském Prazdroji odešel před pár lety na volnou nohu a od loňska má na pivovarské podnikání živnostenský list.

Sám o sobě Krýsl říká, že je profesí „nezávislý sládek“. V praxi to znamená, že v Česku i v cizině pomáhá na svět novým pivovarům. Především těm malým.

„Když mne oslovíte, že chcete postavit pivovar, zařídím úplně všechno. Seženu lidi, kteří jsou pro takové podnikání potřeba, naučím personál vařit pivo, pomůžu i s vytvořením loga a doporučím třeba i další vzdělávání, kdy se zájemce naučí pivo degustovat,“ vypráví Krýsl o svém byznysu.

Jen za poslední rok vyrostly v jeho stopách pivovary v Sokolově a Železné Rudě. Ještě před tím nechal loni svoji autorskou značku na pivovaru ve vietnamském Saigonu. A zanedlouho zasednou první hosté v novém malém pivovaru v Praze, který právě pomáhá budovat. „Celkem jsem se už podílel na projektech osmi pivovarů,“ vypočítává sládek. K pivu se dostal už v roce 1971, kdy začal studovat potravinářskou průmyslovku. Pak nastoupil do plzeňského pivovarského kolosu, kde se ale dlouho neohřál a pokračoval ve studiu na vysoké škole. Odtud se vrátil znovu k plzeňskému pivu a v Prazdroji pak pracoval bez přestávky dvaadvacet let, až do roku 2004. Jeho služebního passata znali hospodští skoro v celé republice - postupně se totiž vypracoval na šéfa technického servisu pivovaru. V hospodách, kde se točí plzeňské, kontroloval jeho kvalitu.

Z Prazdroje nakonec odešel podle vlastních slov proto, že se v obřím provozu cítil jako jeden z dílků stavebnice, který toho na konečném výsledku nemohl moc ovlivnit. „Takhle mi to vyhovuje víc -jsem vlastně zároveň sládkem, marketingovým i obchodním ředitelem. A hlavně svým vlastním šéfem,“ pochvaluje si Krýsl.

Vaření piva je pro otce tří dětí koníčkem i prací zároveň. Když občas zajde do společnosti, rozhodně se ale neomezuje jen na pití z pivního půllitru. „Studoval jsem kvasnou technologii a jak říká jeden můj kamarád, my vzdělanci v chlastu máme rádi pivo, víno i špiritus,“ prohlašuje s nadsázkou. Má velmi rád moravská i česká vína. „Na druhou stranu, dobré pivo si člověk zapamatuje na celý život,“ dodává obratem.

Za pravdu dává sládkovi rostoucí obliba minipivovarů, kam hosté chodí často právě za netradiční chutí podávaného pití. Třeba takovou, jakou měl ležák Joe's Garage, které Josef Krýsl před lety uvařil na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury skutečně doma v garáži. Poté s ním vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách. (MF Dnes)

Plzeňský Prazdroj začal stavět novou čerpací stanici pitné vody za finančního přispění města Plzeň. Smlouvu o spolupráci dnes podepsali na radnici města Plzeň primátor Ing. Pavel Rödl za město a technický ředitel Tibor Kovacs za společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Stanice zajistí dodávky vody pro pivovar, v případě mimořádné situace bude sloužit také jako nouzový městský zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

Tlaková čerpací stanice pitné vody bude umístěna v areálu Plzeňského Prazdroje a za běžných situací bude upravenou vodou zásobovat centrální stáčírnu piva z pěti podzemních vrtů. Ty má Plzeňský Prazdroj vybudované v městské části Plzeň-Roudná. V případech krize, například při povodních, dlouhodobých výpadcích proudu nebo při vodohospodářské havárii, bude stanice spolu s Plzeňskou teplárenskou zásobovat pitnou vodou celou Plzeň. Za krizových situací je stanice schopna dodat až 380 m3 pitné vody za hodinu. „Čerpací stanice by svojí kapacitou měla stačit pro nejnutnější nouzové zásobování města, proto její výstavbu finančně podpoříme,“ říká Ing. Petr Liška z odboru krizového řízení Magistrátu města Plzně.

Celkové náklady na její vybudování jsou 5,5 milionů korun. Město Plzeň přispělo částkou 2,5 milionu korun. Stanice by měla být uvedena do provozu v březnu 2008, stavební povolení na ni již bylo vydáno. První fáze výstavby začala tento týden napojováním potrubních tras.

„Hlavním zdrojem vody pro plzeňský pivovar je historické prameniště na Roudné, do jehož rekonstrukce, včetně navazující úpravny vody, investoval Plzeňský Prazdroj v letech 2000 až 2007 přes 100 milionů korun. Díky moderním technologiím tak k výrobě piva může sloužit stejný zdroj unikátní vody z plzeňské pánve jako před 100 lety,“ dodává Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporami energie a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)