Návštevnícky rekord 3500 ľudí zaznamenali v sobotu 2.augusta v pivovare STEIGER vo Vyhniach na piatom ročníku ,,Dňa otvorených dverí“. Chladené pivo zdarma v horúcom počasí, prehliadka pivovaru, občerstvenie, tombola a v neposlednom rade aj spevácke hviezdy na čele so skupinou Vidiek, pritiahli do Vyhní opäť viac návštevníkov, než pred rokom kedy ich tu bolo 3300. Od 10-tej hodiny až do večera zabávali návštevníkov speváci Robo Šimko, Petra Kepeňová, Ivka Kováčová a hlavne skupiny Vidiek a Tristana. Program moderoval Pinďo. Kým si dospelí dopriavali lahodné čapované ,,živé“ pivo, o najmenších sa starali v detskom kútiku. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Za prekonanie rekordu vďačíme skvelému počasiu, ale ešte viac priaznivcom pivovaru STEIGER, ktorí k nám merali cestu napríklad až z Prievidze, Banskej Bystrice, Nitry, či Levíc. Prekvapilo nás množstvo účastníkov, ktorí tu boli aj vlani a práve pre vynikajúcu atmosféru tohto podujatia sa vrátili aj tohto roku. Pozvanie prijali aj primátori okolitých miest.

Milovníci piva si nenechali ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v našom pivovare, ktoré tu položili mnísi ešte v roku 1473. Sme hrdí na to, že patríme k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktami, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Návštevníci v doprovode lektorov na vlastné oči videli najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overili, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco“, zdôraznil E.Mihálik.

Návštevníci si dávali čapovať pivo na ochutnanie priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od krčiem dostali nepasterizované ,,živé“ pivo, ktoré je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou.

STEIGER už v tomto roku navštívilo vyše 60 exkurzných skupín, čo je viac ako 700 návštevníkov. Návštevníci totiž môžu za symbolický poplatok využiť skupinovú exkurziu aj mimo Dní otvorených dverí. v súčasnosti sa tu varí 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. Pivovar STEIGER má nezameniteľnú atmosféru. Je najstarším slovenským pivovarom s tradíciou varenia od roku 1473 a najväčším z posledných štyroch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia, aké sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Nejde pritom o zastaralú technológiu, práve naopak - takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne

K horkému létu a slunečnému počasí patří neodmyslitelně, a to nejen pro pány, sklenice studeného oroseného piva. Asi každý již slyšel o blahodárném účinku piva a pivních kvasnic na lidský organismus. Zatímco u piva – coby alkoholického nápoje je třeba dbát na přiměřené množství, pivní kvasnice mají nezastupitelnou funkci v oblasti zdravé výživy ideálně při každodenním použití.

Často zodpovídám dotazy týkající se historie využití pivovarských kvasnic v léčitelství, ale i při výrobě známého pěnivého moku - piva. Stoupající počet těchto nebo podobných dotazů je ovlivněn současným celosvětovým trendem vnímajícím návrat k přírodě, přírodním potravinám, či chcete-li potravním doplňkům jako jedné z cest vedoucích k potlačení různých civilizačních faktorů, které negativně působí na náš život. Strava ovlivňuje naše zdraví, aktivitu, ale i proces stárnutí.

kvaseni.jpgPivovarské kvasnice - vedlejší produkt získaný při výrobě piva se již ve starověku doporučovaly při léčbě hypovitaminóz, jaterních obtíží, furunkulóze, kožních problémech, cukrovce a anémii. Protože dříve nebyla známa možnost jejich dlouhodobého uchování byly léčivé účinky kvasnic dostupné pouze těm, kteří žili v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a byly zmiňovány v mnoha lékařských knihách. V pozdější době se jen potvrdily významné léčebné účinky kvasnic při různých onemocněních zevních i vnitřních, a byly proto v lékařství často předepisovány. Byly úspěšně používány nejen jako lék, ale i jako důležitý doplněk potravy u všech stavů provázených známkami nedostatku některých biologicky důležitých látek následkem nevhodné stravy, nebo podvýživy.

Pivovarské kvasnice jsou také ideální k rychlé obnově sil po operacích, některých chorobách, zvýšené tělesné a duševní zátěži a v neposlední řadě i sportovní činnosti. Jsou též jedním z nejbohatších zdrojů organického železa. Považují se za zázračný produkt přírody a svou pověst v každém směru potvrzují. Obsahují řadu esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, fosfatidy a steroly, glycidy, enzymy a další biologicky aktivní látky (biotin, protianemický faktor...). Jsou vynikajícím zdrojem minerálních látek (Ca, P, K, Mg, Na), stopových prvků (Fe, I, Cu, Zn, Mn, atd.) a vitaminů, především skupiny B. Minerály si výborně rozumějí s vitaminy a jejich účinek na náš organizmus je na jejich spojení přímo závislý. Minerály jsou stavebním materiálem kostí, zubů, svalů, krve a nervových buněk. Jsou nutné pro činnost svalů, trávení a metabolismus.

Před několika desítkami let byla z pivních kvasnic izolována nová látka, která byla na základě svých pozitivních vlastností zařazena do skupiny vitaminů B a označena jako vitamin B15 s pojmenováním kyselina pangamová. Jedná se o látku, která má velmi příznivý vliv na hojení zánětu jater, především stavu po infekční žloutence a na jaterní cirhózy, zvláště u osob s nadměrnou konzumací alkoholu. Právě od ní je například odvozen název tradičního výrobku PANGAMIN, který dnes můžete volně zakoupit v lékárnách v tabletové formě.

Takže ať už holdujete pivnímu moku či nikoliv, dopřejte každý den sobě a svým dětem „všední zázrak“ - pivní kvasnice, třeba právě ve formě farmaceuticky zpracovaného PANGAMINu, který se v lékárnách prodává také obohacený o ušlechtilé mikroorganismy pod názvem PANGAMIN BIFI nebo o oleje ze semen pupalky dvouleté (PANGAMIN BIFI PLUS).

Zdroj: Info z města.cz | Autor: MUDr. Jan Boženský

Rada města znovu jednala o prodeji Pivovaru Náchod, jehož je město stoprocentním vlastníkem. Jednání se konalo na žádost náchodského zastupitelstva, které nesouhlasilo se způsobem, jakým město chtělo původně pivovar prodat.

„Postavili nás před hotovou věc a navíc přišli už i s konkrétní firmou, které ho chtějí prodat. Neměli jsme žádné informace ani o tom, proč by se mělo město prosperujícího pivovaru zbavovat,“ zlobí se zastupitel Karel Petránek. Reaguje tak na fakt, že rada města chtěla pivovar cíleně prodat libereckému investičnímu fondu, který nabídl 135 miliónů. Mnoha zastupitelům se přitom tato částka zdála nízká a vedení města je neseznámilo s žádnou alternativní nabídkou. V té době se přitom už jako vážný zájemce přihlásil i pivovar Holba.

„Možnost prezentovat svou nabídku jsme dostali až teď na jednání rady,“ říká předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný. „Za pivovar nabízíme nejméně 150 miliónů korun. S radou města jsme mluvili o tom, zda tato částka zůstane stejná, nebo se ještě zvýčí. Vše bude záviset na průběhu dalších jednání ,“ dodal Konečný.

Náchodští radní a také zastupitelé města, kteří se včerejšího jednání zúčastnili, mají teď k dispozici dvě alternativní nabídky. K žádnému závěru však zatím nedošli. „Jediné, co se dá říct, je pouze to, že až teď jsme dostali informace, podle kterých se budeme moci při jednání o pivovaru rozhodovat,“ uvedl zastupitel Miroslav Brát.

Rozhodnutí o tom, zda bude Pivovar Náchod nakonec prodán a nebo zůstane v majetku města, je však ještě daleko. „Konečné rozhodnutí by mělo padnout až 8. září na zasedání městského zastupitelstva,“ dodala mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Foto: Primátor Náchod

Dva dny plné hudby a piva čekají na návštěvníky příští týden v Humpolci.

Ve dnech 8. a 9. srpna se na Horním náměstí koná 14. ročník hudebního festivalu Bernard. Pořadatelem akce je již tradičně humpolecký Rodinný pivovar Bernard.

Návštěvníci se mohou během dvou dnů těšit na vystoupení dvanácti českých kapel. Páteční program začne v 16 hodin, zatímco v sobotu se bude vyhrávat již od 10 hodin.

Do Humpolce se chystá například Ewa Farna, skupina Vypsaná fixa, Děda Mládek illegal band i s poněkud tvrdší hudbou Visací zámek. V sobotu začnou vyhrávat dechové hudby Vysočinka a Skaláci. Svůj repertoár přednesou i populární Slováci z kapely No Name, ale také bouřlivák Vlasta Redl, Kapela Hrůzy či Petr Kolář.

Původně měla přijet zahrát i skupina Chinaski. „Kvůli tragickému úmrtí Pavla Grohmana z této skupiny se ale jejich vystoupení neuskuteční. Místo nich zahraje skupina Žlutý pes,“ zdůvodnil jedinou změnu v programu tiskový mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Finále hudebních slavností bude na Horním náměstí v Humpolci patřit ohňostroji. Ten by se měl na nebi rozzářit čtvrt hodiny před sobotní třiadvacátou hodinou. „Bude to asi deset minut trvající originální komponovaný ohňostroj na hudbu,“ prozradil Mikulášek.

I když se původně pivní slavnosti přejmenovaly na Hudební festival Bernard, pivo na humpoleckém náměstí poteče. Jenom v loňském roce se podle Mikuláška vytočilo na festivalu 37 tisíc půllitrů piva. „Letos čekáme, že to bude ještě víc i z toho důvodu, že čekáme i větší návštěvnost. V loňském roce jsme měli padesát šest výčepních kohoutů, letos jejich počet posílíme na sedmdesát,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Z produkce pivovaru Bernard najdou milovníci piva na náměstí všechny produkty a všechny se budou prodávat za jednotnou cenu. Výjimkou budou jenom dva druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou, které se budou v Humpolci po oba dva dny točit zdarma. „Chceme, aby lidé, kteří sem jedou autem, mohli bezpečně a s čistou hlavou vrátit domů,“ vysvětluje Mikulášek.

Novinkou pro návštěvníky bude změna umístění pódia. „Protože náměstí bylo vždy z části zastavěno pódiem a kapacita na ploše byla malá a lidí stále víc, rozhodli jsme se dát pódium tentokrát na ulici, která sousedí s náměstím. Nově bude u Komerční banky,“ popsal mluvčí pivovaru. Kvůli festivalu se musejí lidé projíždějící městem smířit s dopravními omezeními. Po dobu konání festivalu Bernard nebude povolen průjezd náměstím.

Vstupenky na Hudební festival Bernard je možné letos zakoupit i přes internet v síti Ticketpro. Páteční jednodenní vstupenka přijde v předprodeji na 240 Kč, na místě zaplatí návštěvníci 290 Kč. Za sobotní vstupenku zakoupenou v síti Ticketpro dají lidé 270 Kč, na místě o padesát korun víc. Důchodci a děti do 15 let mají vstup zdarma.

Festivalová permanentka je v předprodeji za 350 Kč, při koupi na místě vyndají lidé z peněženek o čtyřicet korun víc.

Za Hliníkem do muzea Dvoudenní festivalové vstupenky budou navíc slosovatelné. Šťastní majitelé deseti permanentek, kteří budou vylosováni, se mohou těšit na zajímavé ceny. Na prvním místě bude například zájezd za dvacet pět tisíc korun, dále bude v tombole televizor, auto na víkend zdarma či například předplatné MF DNES.

Zpříjemnit víkendový čas v Humpolci si budou smět lidé například v muzeu věnovaném imaginární postavě Hliníka z filmu Marečku, podejte mi pero. Účastníci festivalu Bernard budou mít se vstupenkou vstup do muzea zdarma.

Poprvé letos mohou využít návštěvníci humpoleckého festivalu také ubytování v kempu. To bude zajištěno v areálu Pod Vilémovským lomem.

* Hudební festival s pivem Bernard

pátek 8. srpna: 16.00 - Ewa Farna, 7.30 - Airfare, 19.30 - Děda Mládek illegal band, 21.30 - Vypsaná fixa, 23.30 - Visací zámek

sobota 9. srpna: 10.00 - Vysočinka, 12.00 - Skaláci, 14.00 - No Name, 15.30 - Vlasta Redl, 17.00 - Kapela Hrůzy, 19.00 - Petr Kolář, 21.00 - Žlutý pes, 22.45 - ohňostroj, 23.00 - band Marcela Woodmana

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ilona Muselová

O koupi náchodského městského pivovaru Primátor projevilo zájem několik společností

Rozhodne-li se Náchod prodat svůj pivovar, musí se tak stát co nejdřív, a to osmého září, kdy budou po prázdninách poprvé zasedat náchodští zastupitelé. V úterý se na tom shodli náchodští radní. K rychlému prodeji je žene současný stav pivovaru a to, že nejistá budoucnost podniku poškozuje jeho pozici na trhu.

Pivovar vařící pivo Primátor je největší v Královéhradeckém kraji i ve východních Čechách. Náchod je v České republice jedním ze dvou měst, která ještě pivovar vlastní. V současnosti, kdy podnik doplácí na zvyšující se kurz české koruny, se město i management podniku přiklánějí k záměru pivovar prodat. Radnice proto nedávno nabídla k odkupu stoprocentní balík akcií.

O pivovar mají zájem liberecký investiční fond LIF, který vlastní například pivovar Svijany, a hanušovický pivovar Holba. Náchodští radní spolu s některými zastupiteli v úterý jejich zástupce vyslechli.

Do úterního poledne na výzvu starosty reagovali i další zájemci, jedním z nich je jistý dřevovýrobce a druhým slovenský pivovar. „Ty ale radnice nebere jako vážné zájemce. Třeba slovenský pivovar by měl podle odhadů do tří let ukončit provoz,“ řekla mluvčí radnice Nina Adlofová a dodala, že nabídka dřevovýrobce přišla pouze elektronickou poštou a nabídku slovenského pivovaru jeho zástupci přivezli krátce před jednáním radních a jedenácti zastupitelů.

Radní s některými zastupiteli sice jednali o dvou hlavních zájemcích, město však zřejmě bude muset projednat všechny nabídky, které ještě mohou do 8. září přijít. Oba hlavní zájemci zatím stojí za svými nabídkami - společnost LIF nabízí sto třicet pět milionů korun, pivovar Holba o patnáct milionů víc.

Radní se zastupiteli hledali v úterý odpoledne i odpověď na otázku, zda prodat všechny akcie, nebo si v podniku ponechat alespoň menšinový podíl. Tuto variantu však nakonec zavrhli, město buď prodá pivovar celý, nebo vůbec ne.

„Pokud se v září na prodeji nedohodneme, v tomto volebním období už nebudeme o prodej usilovat,“ prohlásil na rozšířeném jednání městské rady náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

To se ale může stát i v případě, že se radní rozhodnou zastupitelům prodej pivovaru doporučit.

Mnozí obyvatelé Náchoda totiž s prodejem pivovaru nesouhlasí. Nechápou, proč se chce město zbavovat podniku, který není prodělečný.

Starosta: Nejsme podnikatelé Naopak starosta i vedení městského pivovaru upozorňují, že radnice není nejlepší podnikatel a že z pivovaru nemá ani korunu, neboť veškerý zisk zůstává podniku. Především však argumentují tím, že kvůli silné koruně postihující zejména export se v brzké budoucnosti náchodský pivovar může dostat do špatné situace a městu hrozí, že pak bude muset svůj podnik dotovat. Radní a zastupitele také zajímalo, zda by případní zájemci byli ochotni spolu s pivovarem převzít i provozování podnikem vybudované přístavby secesního hotelu Beránek na náchodském náměstí. Splácení úvěru na tuto stavbu totiž pivovaru dost přitěžuje. Zástupci obou společností však uvedli, že už si takové podnikání vyzkoušeli, a ne s právě nejlepším výsledkem, proto by byli raději, kdyby přístavbu odkoupilo do svého majetku město. Tak, jak to ostatně náchodští zastupitelé s největší pravděpodobností míní učinit.

Pokud se v září na prodeji pivovaru nedohodneme, v tomto volebním období už nebudeme o prodej usilovat. Oldřich Čtvrtečka, starosta Náchoda

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Pražská developerská společnost Bohdalecká obchodní má stále v plánu přebudovat uzavřený domažlický pivovar na minipivovar, restauraci a hotel. Firma už má projekt a podala posledního června žádost o vydání stavebního povolení. Radnice ale tvrdí, že investor nesplnil smluvní termíny, a od smlouvy odstoupila. Podáme žalobu na neplatnost odstoupení, říká na to jednatel firmy Jiří Kappel. Domažlice už hledají jiné investory a mají tři zájemce.

"Čtyřikrát jsme Bohdalecké posunuli vydání stavebního povolení. Nestihli ani poslední termín do konce června," řekl starosta Domažlic Miroslav Mach. "Termín pro předložení žádosti o stavební povolení byl prodloužen jedenkrát, a to 21. června 2007, dodatkem ke kupní smlouvě z loňského února," reagoval Kappel. Dodal, že žádost o stavební povolení podala firma 30. června. "Zastupitelstvo ale už 27. června schválilo, že s námi smlouvu ukončí. Považujeme výpověď za neplatnou a podáme žalobu," řekl Kappel. Bohdalecká navíc napadla stavební povolení sousedního Kauflandu. Na ploše bývalého pivovaru ho staví plzeňská firma InterCora. Supermarket se má otevřít v listopadu 2008.

domažlický pivovar - mozaika (před rekonstrukcí), © fabriky.cz Zpoždění žádosti o stavební povolení způsobily podle Kappela problémy kolem územního a stavebního řízení Kauflandu. Investor protestuje, že nebyl přizván jako soused ke stavebnímu řízení, na jehož vydání navazovaly jeho smluvní termíny Bohdalecké. Neznali jsme podmínky stavby; Kaufland staví na pozemcích, na něž máme smlouvu, řekl Kappel.

Domnívá se, že informace starosty "jsou účelově nepravdivé", vedené snahou vypovědět vzájemně podepsanou smlouvu z února 2007. Podle ní má investor získat bývalý pivovar za 7,23 milionu Kč. Mach ale řekl, že objekt, jehož historie sahá do roku 1341 a je jedním z nejstarších v Evropě, si město trvale ponechá a do dvou let ho za 40 milionů Kč přebuduje na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme.

Koncem srpna bude mít město na stole studii. "Na podzim požádáme o peníze z evropského programu ROP. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru mají dotovat městskou kulturu. Pivovar bude naší obrovskou propagací, dodal Mach.

Zdroj: Estav.cz | Autor: Václav Prokš | Foto: Fabriky.cz

Na více než 140 hektolitrech piva od sedmi českých pivovarů si během uplynulého víkendu pochutnalo přes tři tisíce návštěvníků 14. pivních slavností v Nečtinech na severním Plzeňsku.

„Sobotní zábavu nepřekazil ani přívalový déšť, který slavnosti kolem třičtvrtě na pět zhruba na hodinu přerušil,“ pochvaloval si pořadatel Jiří Kazda. Jako každý rok i letos soutěžili muži o titul pivního krále a ženy o titul pivní královny. Třetinku Budvaru nejrychleji vypila nejstarší ze soutěžících žen Jana Vydrová ze Střížovic, a to za neuvěřitelné 4,76 sekundy. Na pomyslný trůn pivního krále usedl Jan Mašek, když půllitr budějovického piva do sebe obrátil za 3,30 sekundy. Kromě tradičních pivních soutěží změřili svůj apetit i jedlíci párků. Tisíc korun si ze soutěže odnesl Miroslav Honzík z Konstantinových Lázní. Jako jediný z pětice závodníků zvládnul v sedmiminutovém limitu spolykat dvacet nožiček párků. Ty ho asi úplně nezasytily, protože ještě půl hodiny po skončení soutěže dojídal párky od svých soupeřů.

Největší zájem vyvolal v sobotu moravský silák Zdeněk Knedla, řečený Železný Zekon. Svými siláckými kousky a vtipnými průpovídkami si během hodinového vystoupení získal dospělé i děti. Vyučený kovář a uhlíř z Bystřice pod Hostýnem si během úvodní rozcvičky otočil železnou tyč kolem krku, další vytvaroval přes hlavu nebo ohnul kopí zapřené o vlastní krk. Nejmladší diváci obdivně koukali, když silák přetrhl vejpůl tlustý výtisk Zlatých stránek, přestože většina z nich netušila, co to vlastně je.

„Hlavně nebrzděte nebo tu bude krve jako z vola. To už jsem zažil na srazu trabantistů, kde jsem tahal šedesátileté babisko v trábošku a vona zabrzdila, protože v životě tak rychle nejela,“ varoval se smíchem děti a dospělé, když je tahal na vozíku, který měl připnutý k ušnímu boltci.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivo se zdražovat bude, uvedli zástupci vybraných pivovarů. Růst cen surovin i ostatních vstupů při výrobě piva napovídá, že dříve nebo později se tím všichni výrobci piva budou muset zabývat.

"U nás dosud nebylo o zdražení rozhodnuto," řekl Josef Vejlupek, mluvčí společnosti Drinks Union z Ústí nad Labem, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Společnost vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

Od 21. července je dražší pivo z uherskobrodského pivovaru Janáček. Podle obchodního zástupce Štěpána Kučíka došlo ke zvýšení cen v průměru o 30 haléřů na 0,5 litru sudového piva.

"Do budoucna se zdražování zcela určitě nevyhneme, protože ceny surovin, energii, pohonných hmot, obalů, služeb i všech dalších vstupů rostou. V tuto chvíli vám ale nemohu sdělit, kdy a o kolik," informoval Petr Samec, mluvčí Českobudějovického Budvaru.

"Zdražení piva připravujeme na konec letošního podzimu. Cena vratislavického piva naposledy vzrostla loni v listopadu, a to o padesátník za půllitr," informoval Jaroslav Toman, ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou.

Zdroj: Regiony24.cz

Pivo zase zdraží! Alespoň tím straší svaz pivovarů a sladoven. Bude to na podzim o padesátník, možná o korunu.

Už teď si ale pivaři stýskají, kolik stojí jejich pivečko v oblíbené hospůdce. Blesk se tedy rozhodl přinést velkou cenovou pivní mapu světa. Uznejte, mohlo by to být s cenou oblíbeného moku sice mnohem lepší jako například v Severní Koreji. Ale zase – dovedete si představit, že byste chodili na pár kousků po dvou stovkách jako v Norsku?

I když kvůli vysokým cenám ječmene a zdražování energií pivo na podzim pravděpodobně o padesátník zdraží, Češi ho pít nepřestanou. "Nemyslím, že by pivaři kvůli tomu vypili méně, nebo dokonce přešli na levnější značky," soudí Jan Záhorka z Agrární komory.

V poslední době jsou sice hypermarkety zaplaveny levnými lahváči, o nichž se pivaři vyjadřují s despektem, hostů v hospůdkách ale neubylo. "To by pivo muselo být o pět korun dražší, aby to mělo vliv na spotřebu. Navíc zdražování bude celoplošné, takže se dotkne i levných piv," říká předseda přátel piva Tomáš Erlich.

Češi zkrátka milují své pivo v hospodě, což dokazují i evropské průzkumy. Podle toho, který udělal SABMiller Češi nejméně ze všech pijí »tekutý chléb« doma. Přednost pivu na gauči totiž dává jen 55 procent, zatímco třeba v Německu, Dánsku a Polsku to je více než 90 procent pivařů.

EVROPA

Albánie 19,60 Kč (0,85 €)

Belgie 40,30 Kč (1,75 €)

Bělorusko 18,40 Kč (0,8 €)

Bosna a Hercegovina 26 Kč (1,13 €)

Británie 75,60 Kč (3,33 €)

Bulharsko 22,30 Kč (0,97 €)

Česká rep. 27,80 Kč (1,21 €)

Dánsko 114,31 Kč (4,97 €)

Estonsko 40,25 Kč (1,75 €)

Finsko 99,10 Kč (4,31 €)

Francie 130 Kč (5,65 €)

Chorvatsko 40,20 Kč (1,74 €)

Island 140,70 Kč (6,12 €)

Irsko 100,70 Kč (4,38 €)

Itálie 103,73 Kč (4,51 €)

Kypr 61,20 Kč (2,66 €)

Lucembursko 63,90 Kč (2,78 €)

Maďarsko 36,80 Kč (1,6 €)

Malta 66,70 Kč (2,9 €)

Monako 94,50 Kč (4,11 €)

Německo 63,90 Kč (2,78 €)

Nizozemsko 67,40 Kč (2,93 €)

Norsko 172,30 Kč (7,49 €)

Polsko 33,12 Kč (1,44 €)

Portugalsko 38,90 Kč (1,69 €)

Rakousko 73,60 Kč (3,2 €)

Rumunsko 20,90 Kč (0,91 €)

Rusko 41,20 Kč (1,79 €)

Řecko 92 Kč (4 €)

Slovensko 21,40 Kč (0,93 €)

Slovinsko 42,30 Kč (1,84 €)

Srbsko 30,80 Kč (1,34 €)

Španělsko 58,90 Kč (2,56 €)

Švédsko 111,80 Kč (4,86 €)

Švýcarsko 88,10 Kč (3,83 €)

Ukrajina 20,47 Kč (0,89 €)

Turecko 54,51 Kč (2,37 €)

ASIE

Afghánistán 38,40 Kč (1,67 €)

Arménie 29,40 Kč (1,28 €)

Azerbajdžán 47,80 Kč (2,08 €)

Čína 38,60 Kč (1,68 €)

Filipíny 15,60 Kč (0,68 €)

Hongkong 77,30 Kč (3,36 €)

Indie 26,50 Kč (1,15 €)

Indonésie 40 Kč (1,74 €)

Izrael 89,20 Kč (3,88 €)

Irán 92,90 Kč (4,04 €)

Japonsko 86 Kč (3,74 €)

Jemen 104,40 Kč (4,54 €)

Jižní Korea 45,30 Kč (1,97 €)

Jordánsko 59,10 Kč (2,57 €)

Kambodža 21,20 Kč (0,92 €)

Katar 109 Kč (4,74 €)

Kazachstán 50,80 Kč (2,21 €)

Kuvajt 111,30 Kč (4,84 €)

Libanon 45,80 Kč (1,99 €)

Malajsie 81,90 Kč (3,56 €)

Maledivy 24,60 Kč (1,07 €)

Mongolsko 16,60 Kč (0,72 €)

Nepál 31,50 Kč (1,37 €)

Pákistán 82,60 Kč (3,59 €)

Saúdská Arábie 56,40 Kč (2,45 €)

Severní Korea 9,20 Kč (0,4 €)

Spojené arabské emiráty 107,60 Kč (4,68 €)

Srí Lanka 27,40 Kč (1,19 €)

Thajsko 42,09 Kč (1,83 €)

Tchajwan 91,80 Kč (3,99 €)

Vietnam 18,90 Kč (0,82 €)

AFRIKA

Angola 40 Kč (1,74 €)

Egypt 37,70 Kč (1,64 €)

Etiopie 46,50 Kč (2.02 €)

Ghana 11,73 Kč (0,51 €)

Gambie 32 Kč (1,39 €)

JAR 28,50 Kč (1,24 €)

Keňa 28,50 Kč (1,24 €)

Kongo 71,80 Kč (3,12 €)

Libye 91,10 Kč (3,96 €)

Mali 34,50 Kč (1,5 €)

Maroko 42,80 Kč (1,86 €)

Mauricius 26,20 Kč (1,14 €)

Namibie 21,60 Kč (0,94 €)

Nigérie 34,30 Kč (1,49 €)

Senegal 28,10 Kč (1,22 €)

Seychely 92 Kč (4 €)

Somálsko 51,50 Kč (2,24 €)

Tanzánie 22,80 Kč (0,99 €)

Tunisko 70,60 Kč (3,07 €)

Zimbabwe 51,10 Kč (2,22 €)

JIŽNÍ A STŘ. AMERIKA

Argentina 21,80 Kč (0,95 €)

Bahamy 83,03 Kč (3,61 €)

Barbados 39,10 Kč (1,7 €)

Bolívie 21,85 Kč (0,95 €)

Brazílie 26,91 Kč (1,17 €)

Dominikánská rep. 37 Kč (1,61 €)

Guyana 42,10 Kč (1,83 €)

Guatemala 32,90 Kč (1,43 €)

Honduras 14,30 Kč (0,62 €)

Chile 41,60 Kč (1,81 €)

Jamajka 42,80 Kč (1,86 €)

Kajmanské ostr. 43,90 Kč (1,91 €)

Kolumbie 21,60 Kč (0,94 €)

Kostarika 23 Kč (1 €)

Kuba 26,20 Kč (1,14 €)

Nikaragua 13,60 Kč (0,59 €)

Peru 26,90 Kč (1,17 €)

Uruguay 22,10 Kč (0,96 €)

Venezuela 35,70 Kč (1,55 €)

AUSTRÁLIE

Austrálie 81,70 Kč (3,55 €)

Fidži 43 Kč (1,87 €)

Nový Zéland 69,50 Kč (3,02 €)

SEVERNÍ AMERIKA

Kanada 75 Kč (3,26 €)

Mexiko 21,20 Kč (0,92 €)

USA 56,40 Kč (2,45 €)

Zdroj: Blesk.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne usporiada v sobotu 2.augusta 2008 už 5.ročník ,,Dňa otvorených dverí“. Od 10-tej hodiny až do večera budú mať návštevníci pivovaru STEIGER zadarmo exkurzie, chladené pivo, občerstvenie, súťaže a tombolu. O najmenších sa postarajú v detskom kútiku. Vystúpia skupíny Vidiek a Tristana a speváci Robo Šimko, Petra Kepeňová a Ivka Kováčová. Program moderuje Pinďo. Vlani túto príležitosť využilo 3 300 návštevníkov a počas štyroch rokov prišlo na dni otvorených dverí spolu približne 8 000 návštevníkov. Vyhnianski pivovarníci očakávajú, že ak im bude počasie priať, aj v sobotu 2.augusta bude opäť prekonaný návštevnícky rekord. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik

,,Žiadny milovník piva by si nemal nechať ujsť príležitosť, aby na vlastné oči videl ako sa jeho obľúbený nápoj varí. Lektori pivovaru im poskytnú zasvätený výklad o tajomstvách varenia piva, jeho výnimočného tradičného dvojstupňového ležania, plnenia, až po správne načapovanie správne vychladeného zlatistého moku. Taký si návštevníci v pivovare aj vychutnajú. Priamo z ležiackeho tanku im načapujú na ochutnanie nepasterizované ,,živé“ pivo, ktoré je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou.

Navyše pivovar STEIGER má nezameniteľnú atmosféru. Je najstarším slovenským pivovarom s tradíciou varenia od roku 1473 a najväčším z posledných štyroch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia, aké sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Nejde pritom o zastaralú technológiu, práve naopak - takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu. Pri pive STEIGER si môže byť človek istý, že ide o prírodný produkt, uvarený z čistej pramenitej vody, kvalitného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. A to všetko spolu pripravené v najmodernejších nerezových a sklenených zariadeniach, zaručujúcich kvalitu a hygienu“, zdôraznil E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že nie je veľa pivovarov, čo sa môžu pochváliť kombináciou vysokej technickej úrovne, kvalitnej vody prameniacej v Štiavnických vrchoch a najmä klasického spôsobu výroby piva, za pomoci modernej technológie. V tomto roku sa o tom mohlo presvedčiť už vyše 60 exkurzných skupín, čo je viac ako 700 návštevníkov. Návštevníci totiž môžu za symbolický poplatok využiť skupinovú exkurziu aj mimo Dní otvorených dverí. ,,Vo Vyhniach síce už neuvidíte mníchov, ktorí tu začali v pätnástom storočí variť pivo, ale aj tak sa je na čo sa pozerať a čo ochutnávať. Veď v súčasnosti tu varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. Príďte si aj vy vychutnať nezameniteľnú atmosféru prehliadky tohto pivovaru“, pozval všetkých E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne

Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 milionu korun.

"Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou," řekl Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13,400 tisíce metrů čtverečních a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti sedmi fotbalových hřišť.

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. "Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 procent ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun," doplnil Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu "neohřeje" déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní. Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hektolitrů ročně na zhruba 6 160 000 hektolitrů za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 miliard korun.

Zdroj: Webreporter.cz

Nealkoholické pivo bylo dlouho podceňovaným nápojem. V poslední době už se ale prodává v takovém množství, že se do hostinců a restaurací dodává i v sudech.

„Jeho prodej dlouhá léta stagnoval na úrovni kolem jedenácti tisíc hektolitrů ročně,“ přiblížil nedávnou minulost za Budějovický Budvar, n. p., tiskový mluvčí Petr Samec. Letos už ve známém pivovaru očekávají výstav 24 500 hektolitrů.

Zlom nastal podle Samce v roce 2006, kdy prudce vzrostla poptávka. „Hlavní souvislost vidíme ve změně silničního zákona,“ míní Samec.

Potvrzují to i ve druhém českobudějovickém pivovaru. „Skokový nárůst jsme zaznamenali v roce 2006, kdy začal platit nový silniční zákon. Meziroční nárůst prodejů byl tehdy osmnáct procent,“ uvedla Dana Machová z Budějovického měšťanského pivovaru, a. s.

V Česku bylo poprvé nealkoholické pivo PITO uvařeno v polovině 70. let 20. století právě v Budějovickém měšťanském pivovaru (BMP) technologií přerušení kvašení, která je nejblíže výrobě klasického piva. Prodej nealkoholického piva roste v posledních letech v BMP o pět procent ročně.

Podle hostinských i pivovarníků zákazníci volí nealkoholické pivo jako náhradu klasických nealkoholických nápojů.

Roli při zvýšení poptávky ale hrály i dlouhodobé změny životního stylu a také fakt, že nealkoholické pivo postupně získalo na kvalitě a hlavně na senzorických vlastnostech. Chuť nealkoholického piva se dnes velmi blíží pivu normálnímu.

„Když si mám vybrat mezi nealkoholickým pivem a nějakou limonádou, beru raději pivo. Dřív to byla i nejlevnější varianta, hned po sodovce,“ říká profesionální řidič Kamil Janák z Českých Budějovic. „Bohužel, v poslední době, jako by si toho v hospodách všimli, podražilo i nealko,“ lehce si posteskl profesio〜nál za volantem.

Také sudy

V roce 2008 prodá například Budějovický Budvar, n. p., za prvních sedm měsíců roku asi 15 000 hl (bez 3 posledních červencových dnů). To je o 18 procent více než za prvních sedm měsíců roku 2007.

„Pokud porovnáme jen červenec, letos prodáme o třicet osm procent nealkoholického piva více než v červenci minulého roku,“ zdůraznil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zvýšený prodej nealko piva však hospodaření pivovaru jen doplňuje a není to v Budvaru na úkor ostatních druhů piva. Celkový objem nealko piva na produkci tvoří podle Samce jen asi 1,7% a do celkových čísel pivovaru se tedy zvýšený prodej promítá jen nepatrně, i když k nim samozřejmě přispívá.

„Díky zájmu zákazníků jsme letos v dubnu zahájili dodávky nealko piva v sudech do vybraných restaurací,“ připomněl mluvčí Budvaru například závoz do známého podniku Masné krámy.

Přes nárůsty prodeje nealkoholického piva však zůstává hlavní část veřejnosti věrná pivu, a to i mnozí účastníci silničního provozu. Například v restauraci, která patří do areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova, si sice řidiči dopřejí raději nealko pivo než „jedno malé“, ale cyklisté „skousnou“ i výživnější variantu pěnivého moku. „Cyklisté, ti si jedno dají, desítku jo, aby jim nešla do hlavy a aby mohli šlapat,“ říká s úsměvem nájemce Miloslav Hruška.

A kdo se nechce na druhou stranu znát k pivu vůbec, má dnes na trhu nepřeberné množství dalších nápojů. Jejich producenti se snaží vyjít vstříc zákazníkům i v nynějším horku.

K větším výrobcům nealko nápojů na Českobudějovicku patří například společnost HBSW z Byňova u Nových Hradů.

„Hlavní sezona probíhá zhruba od dubna do září, kdy společnost realizuje přibližně dvě třetiny celoročních prodejů. Díky moderním technologiím a dobře organizované distribuci nehrají případné letní výkyvy počasí žádnou mimořádnou roli,“ uvedl na adresu nárazové poptávky Michal Donath, mediální zástupce HBSW.

Podle lékařů by měl příjem tekutin u dospělého člověka v současných vedrech činit nejméně dva až tři litry denně.

Zdroj: Denik.cz

Prvním kolem o víkendu startuje nový ročník fotbalové ligy. Kolik kol asi bude trvat, než se opět dostane na přetřes rasismus na stadionech a násilí v jejich okolí?

Společnosti Plzeňský Prazdroj, která vyrábí pivo Gambrinus, to nevadí – fotbal je stále dobrý byznys. A tak Prazdroj podepsal s fotbalovým svazem sponzorskou smlouvu na dalších šest let. Proč ne. Pozoruhodná je ale snaha pivovaru motivovat kluby finančními bonusy, pokud budou "sekat latinu“.

"Chceme více ovlivňovat práci svazu na zvýšení prestiže a bezpečnosti stadionů a českého fotbalu vůbec,“ řekl mluvčí Prazdroje. Chvályhodné. O případných sankcích za lajdáctví samozřejmě ani slovo.

Pochopitelně: Gambrinus podepsal smlouvu se svazovým vedením, které se nikdy nedokázalo rázně vypořádat s korupční minulostí. O jakou prestiž tedy vlastně jde? Sponzorovat takovou žumpu je ostudné, jakkoliv se pivovar snaží tvářit jako strážce dobrých mravů.

Zdroj: Lidové noviny

Celkem 90 000 hektolitrů piva, což znamená 18 milionů půllitrů, vyrobí kvůli vyšší spotřebě piva za dobrého počasí měsíčně pivovar Starobrno, letos by se rád přiblížil hranici 900 000 hektolitrů.

V pivovaru letos v některých provozech zahájili nepřetržitý provoz už v polovině dubna, kdy se poptávka po pivu po zimních měsících začala zase zvyšovat. „Měsíčně teď vyrobíme kolem devadesáti tisíc hektolitrů,“ uvedl manažer Petr Hauskrecht. V zimě je to kvůli nižší spotřebě o poznání slabší. „Ale letos nám přeje počasí. Očekáváme, že v tomto roce budou naše výstavy historicky rekordní,“ doplnil.

V roce 2007 přesáhl pivovar hranici 850 tisíc hektolitrů vyrobeného piva za rok. Předtím byl největší výstav v sezoně 1992/93, kdy pivovar vyrobil 820 tisíc hektolitrů piva. Letos by se však i díky dobrému počasí mohl přiblížit k hranici 900 tisíc vyrobených hektolitrů. „Předpokládáme, že dobrá letní sezona k dosažení tohoto výstavu pomůže,“ dodal Hauskrecht.

Starobrno patří od roku 2003 do skupiny Heineken, v současné době má asi pětiprocentní podíl na českém trhu. Mezi jeho značky patří Starobrno, Hostan, Zlatý bažant, Červený drak a importovaný Heineken.

Zdroj: Mediafax

Pivo z Černé Hory je festivalovým pivem letošního Bierfestivalu v Berlíně. Pivovar připravil pro tento svátek všech pivařů speciální džbánky s mottem festivalu. Návštěvníci budou ochutnávat šest druhů černohorského piva. Berlínský festival je největší svého druhu. Od pátku prvního srpna do neděle bude na osm set tisíc návštěvníků pít osmnáct set druhů piv.

Zdroj: Deník.cz

Firma už má projekt, zvažuje žalobu na neplatnost odstoupení od smlouvy.

Pražská developerská společnost Bohdalecká obchodní má stále v plánu přebudovat uzavřený domažlický pivovar na minipivovar, restauraci a hotel. Firma už má projekt a podala posledního června žádost o vydání stavebního povolení. Radnice ale tvrdí, že investor nesplnil smluvní termíny, a od smlouvy odstoupila. Podáme žalobu na neplatnost odstoupení, řekl jednatel firmy Jiří Kappel. Domažlice už hledají jiné investory a mají tři zájemce. "Čtyřikrát jsme Bohdalecké posunuli vydání stavebního povolení. Nestihli ani poslední termín do konce června," řekl starosta Miroslav Mach. "Termín pro předložení žádosti o stavební povolení byl prodloužen jedenkrát, a to 21. června 2007, dodatkem ke kupní smlouvě z loňského února," reagoval Kappel. Dodal, že žádost o stavební povolení podala firma 30. června. "Zastupitelstvo ale už 27. června schválilo, že s námi smlouvu ukončí. Považujeme výpověď za neplatnou a podáme žalobu," řekl Kappel. Bohdalecká navíc napadla stavební povolení sousedního Kauflandu, který má otevřít prodejnu v listopadu, také na ploše bývalého pivovaru. Zpoždění žádosti o stavební povolení způsobily podle jednatele firmy Jiřího Kappela problémy kolem územního a stavebního řízení Kauflandu. Investor protestuje, že nebyl přizván jako soused ke stavebnímu řízení, na jehož vydání navazovaly jeho smluvní termíny Bohdalecké. Neznali jsme podmínky stavby; Kaufland staví na pozemcích, na něž máme smlouvu, řekl Kappel. Domnívá se, že informace starosty "jsou účelově nepravdivé" vedené snahou vypovědět vzájemně podepsanou smlouvu z února 2007. Podle ní má investor získat bývalý pivovar za 7,23 milionu Kč. Mach ale řekl, že objekt, jehož historie sahá do roku 1341 a je jedním z nejstarších v Evropě, si město trvale ponechá a do dvou let ho za 40 milionů Kč přebuduje na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Koncem srpna bude mít město na stole studii. "Na podzim požádáme o peníze z evropského programu ROP. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru mají dotovat městskou kulturu. Pivovar bude naší obrovskou propagací, dodal Mach.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Na britských ostrovech se mezi dubnem a červnem vypilo v hospodách nejméně piva od dob Velké krize v 30. letech. Podle agentury AP klesl v tomto období prodej piva o 4,5 procenta oproti předchozímu čtvrtletí.

Důvodů je víc: loňský zákaz kouření na veřejnosti, rostoucí ceny, konkurence supermarketů a zpomalený ekonomický růst. A potom také nuda.

"Většina lidí je pivem trochu znuděná," řekl AP manažer baru Lock 17 v londýnském Camdenu. Podle něj teď víc táhne například cider, alkoholický jablečný mošt, který je "mnohem módnější a lidé se takových trendů rychle chytnou".

Z klesajícího prodeje majitelé hospod viní také supermarkety, které pivo prodávají ve velkých baleních pod tržní cenou. Mnozí se proto vracejí zpět k agresivním marketingovým strategiím, které zákazníky vybízejí k vypití co nejvíce alkoholu v co nejkratší dobu.

Asi polovina z 57 tisíc britských hospod odstoupila od dobrovolné úmluvy, podle které se zavázaly vyhýbat se agresivnímu a nezodpovědnému propagování alkoholu.

Britská policie se obává cenové války mezi hospodami, která by vedla k dramatickému zlevnění alkoholu a tím zhoršila situaci v mnoha městech, kde se o víkendu do němoty opíjejí tisíce mladých Britů.

Na venkově je trend opačný. Kvůli zavírání tradičních hospod je letos v Británii poprvé v historii přes polovinu vesnic "bez piva".

Zdroj: Hospodářské noviny

Vědci z michiganské univerzity dokázali, že častí konzumenti piva jsou náchylnější k rakovině slinivky.

Pokud patříte k lidem, kteří pravidelně holdují zlatavému moku, měli byste se mít na pozoru. Podle posledních výzkumů je časté pití piva důvodem vzniku smrtelné rakoviny slinivky.

Nádor slinivky patří k nejhůře léčitelným druhům rakoviny. Pacienti většinou netrpí zpočátku žádnými příznaky až do pokročilého stadia zhoubného bujení, kdy už se metastázy rozšíří do celého organismu.

Vědci, kteří se zabývají tímto onemocněním, objevili různé rizikové faktory ovlivňující jeho vznik: věk, kouření a stravovací návyky. Podle posledních výzkumů se ale rakovina slinivky objevuje u silných pijáků piva v průměru o deset let dříve než u lidí, kteří pivo nepijí.

"I když i jiné alkoholické nápoje snižují věk pacientů, u kterých se objevuje tato nemoc, pivaři jsou na tom výrazně nejhůř," vysvětluje doktorka Michelle Andersonová z michiganské univerzity. Její studie sledovala 500 mužů a žen trpících nádorem slinivky.

Slinivka břišní je orgánem produkujícím hormon inzulín, který reguluje hladinu cukru v krvi. Je významná pro různé tělesné funkce a proto ji nelze ani v případě zhoubného bujení chirurgicky odstranit.

Zdroj: tn.cz

Pivo Březňák je prestižní záležitostí Drinks Unionu. Odpovídá tomu i kampaň, jež ho provází.

Její součástí je i etiketa, na níž je tvář Victora Cibicha, který propůjčil svou tvář pivu po celém světě. A přesto jej teď provází ostuda. Respektive tvůrce reklamy, v níž postava pana Cibicha vystupuje.

Je to reklama, kde štamgasti netrpělivě na pana Cibicha čekají v hospodě. Ten mezitím prochází městem a zdraví se s kolemjdoucími. Třeba s mužem v rakousko–uherské policejní uniformě. Jakmile přijde do restaurace, pozdraví, vezme pivo a začnou hrát muzikanti v pozadí scény. Zazní několik tónů z polky Škoda lásky, která zlidověla po celém světě.

A právě zde se skrývá jádro pudla celého problému. Victor Cibich totiž zemřel za 1. světové války, v roce 1916. jenže Škoda lásky napsal Jaromír Vejvoda až v roce 1927! „Velkobřezenský pivní dědek“, jak byl pan Cibich pro neznalost svého jména nazýván, by si na ní rozhodně nikdy nezatancoval. Ani by si ji nemohl poslechnout, když už byl 11 let po smrti.

Tohoto detailu si všimlo již několik místních patriotů. Ti Deník na tuto nepřesnost upozornili. „Je to přece jen ostuda. Tato skladba nás proslavila po celém světě, a posunout jí do doby starého mocnářství, je pořádný renonc,“ smál se Jakub Vrba. „Ale to nejsou sami, historickými nesmysly se reklamy a filmy jen hemží. Být zadavatelem reklamy, dám jí reklamovat,“ zavtipkoval.

Drinks Union tuto chybu nakonec přiznal. „Děkuji za upozornění. Skutečně jsem si toho nevšiml. Reklamu pro nás připravila agentura. Je to nepříjemné, ale jsem překvapen, jak pozorně lidé naší reklamu sledují,“ uvedl manažer pro komunikaci Drinks Unionu Josef Vejlupek. Ten se po upozornění na historický omyl, na inkriminovanou reklamu znovu podíval s hudebníkem. Z populární polky v šotu prý zazní zhruba tři, čtyři takty.

Reklamu pro pivovar kompletně připravila reklamní agentura Noesis, sídlící ve Vaníčkově ulici za městským divadlem. Její šéf Radovan Dostálek ovšem tvrdí, že hudba k celému reklamnímu spotu byla komponována jako úplně nová. „Měla být stejně jedinečná jako Březňák,“ vysvětloval Dostálek. Další vyjádření chtěl učinit až po poradě se svými podřízenými, ale později se už do uzávěrky listu neozval.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Ochrana značek Černá hora, Brněnské nebo Znojemské pivo je v nedohlednu. Žádosti pivovarů o ochranu v rámci Evropské unie už tři a půl roku marně čekají na zveřejnění.

Na rozdíl od názvu České pivo, které na 99 procent získá ochranu EU, mají další pivovarníci z Česka smůlu. I když splnili všechny podmínky, zatím se žádné reakce nedočkali a marně čekají na zveřejnění v úředním věstníku unie.

To ostře kritizuje europoslanec Jan Březina. "Evropská komise tak svévolně zdržuje proces registrace a svou nečinností poškozuje zájmy dotčených žadatelů," uvedl.

Žádáme vysvětlení

Ten už se obrátil na Evropskou komisi s interpelací - požaduje vysvětlení, proč zatím nedošlo ke zveřejnění žádostí o ochranu.

Žádosti na ochranu se týkají označení moravských piv Černá hora, Brněnské pivo, Znojemské pivo a Březnického ležáku ze středních Čech.

Česko zatím uspělo se žádostí o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo. Ve stanovené lhůtě proti tomuto označení nikdo nevznesl námitky.

Ty české pivovary, které mají zájem označovat své výrobky názvem České pivo, se tak mohou začít registrovat u Českého svazu pivovarů a sladoven

Registrace ochranné známky u EK přesně stanoví podmínky pro označení, které už nyní některé pivovary na etiketách používají.

Nic jim v tom dosud nebránilo, šlo o označení, pro jehož používání nebyly stanoveny žádné konkrétní podmínky.

"Označení už nějaký čas používá okolo dvaceti českých piv. Výraz České pivo asi polovina z nich ale uvádí ve slovním spojení 'tradiční české pivo', což je trochu zavádějící," řekl výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Registrace začíná

Plzeňský Prazdroj už oznámil, že chce využít chráněné zeměpisné označení České pivo zatím jen pro svůj Gambrinus, nejprodávanější české pivo.

Evropská komise už registruje označení "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Na seznamu piv z Česka, která mají chráněné označení Evropské unie, je nyní Chodské pivo, registraci Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Česko vyjednalo v přístupové smlouvě k EU.