Pivo značky Šariš opäť zabodovalo. Ocenenie získalo v rámci hodnotenia Značka kvality SK. Gestorom programu je Ministerstvo pôdohospodárstva SR, je súčasť národného programu podpory poľnohospodárskych výrobkov a potravín, ktoré sa udeľuje od roku 2004. Slávnostné odovzdávanie tohtoročných cien sa uskutočnilo v sobotu 19. januára v rámci výstavy Danubia Gastro, v Bratislave. Ocenenie Značka kvality SK získali všetky tri druhy piva Šariš, teda Šariš svetlý 12% a 10%, a tmavý Šariš 11%.

„Ocenenia, ktoré pivo Šariš získalo, sú dôkazom stabilnej a vyrovnanej kvality piva, ktorá sa prejavuje v sviežosti, penivosti a v neposlednom rade aj príjemnom pocite po napití. Ceníme si, že po mnohých medzinárodných oceneniach sme zabodovali aj na domácom trhu. Toto ocenenie je potvrdením vynikajúcej kvality našich produktov pre spotrebiteľov,“ konštatuje Denisa Pernicová, brand manažérka značky Šariš, Pivovary Topvar, a.s..

Chuťové vlastnosti pív značky Šariš:

Šariš 12 % je pivo, ktoré má výraznú horkosť a chmeľovú vôňu s veľmi dobrou plnosťou a bohatou trvanlivou penou.

Šariš 10 % je pivo typu výčapné svetlé, charakteristická hustou penou a príjemnou výraznejšou chmeľovou horkosťou.

Šariš 11 % tmavý je unikátny svojou intenzitou sladkosti a hlavne príjemnou karamelovou príchuťou.

Komisia, ktorá zodpovedá za udelenie Značky kvality SK je zložená z nezávislých odborníkov pôsobiacich v oblasti potravinárstva, gastronómie a výživy, zástupcov Ministerstva zdravotníctva SR, vedeckých a odborných pracovníkov, zástupcov orgánov úradnej kontroly a zástupcov spotrebiteľských alebo profesijných združení.

Medzinárodné ocenenia značky Šariš od roku 2001

V rokoch 2001 až 2007 získalo pivo Šariš 12% Premium 6 zlatých, 3 strieborné a 1 bronzovú medailu na medzinárodných súťažiach kvality Monde Selection a Australian Beer Award. Pivo Šariš tmavý 11% si z medzinárodných súťaží priniesol 5 zlatých, 1 striebornú a 1 bronzovú medailu a Šariš 10 % 1 bronzovú medailu. Posledné ocenenie v rámci medzinárodných súťaží sú zlaté medaily z Monde Selection z roku 2007, kde boli ocenené Šariš 12% Premium a Šariš tmavý 11%.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Česká republika usiluje o chráněné zeměpisné označení České pivo. Žádost byla již zveřejněna v Úředním věstníku EU, čímž také zároveň začala půlroční lhůta, ve které mohou případně dotčené subjekty v unii podat proti udělení chráněného zeměpisného označení námitky.

Pokud Evropská komise žádné námitky neobdrží, udělení chráněného označení by bylo již jen formalitou.

ČR by se v případě získání práva na ochranu označení stala první zemí v EU, která by toto "národní" chráněné zeměpisné označení pro pivo získala. V EU jej nemá žádná jiná země, Evropská komise nyní podle dostupných informací registruje pouze "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek piv z různých zemí unie.

Podle žadatelů má kvalitní české pivo specifické vlastnosti, které mu dává zejména tradiční, takzvaná dekokční metoda vaření a také suroviny používané pro výrobu piva v ČR. Pokud by ČR právo na chráněné zeměpisné označení získala, neznamenalo by to automaticky, že by tak mohlo být označeno každé pivo vyrobené v ČR - týkalo by se to jen těch, jejichž výroba odpovídá postupu popsaném v žádosti, který podle žadatelů zaručuje, že takové pivo bude skutečně kvalitní.

Označení České pivo by tak zřejmě nemohly používat nízkoalkoholická, mnohdy ne úplně nejkvalitnější piva, která si zákazník kupuje zejména kvůli nízké ceně. Chráněné označení zřejmě nebudou moci používat ani naopak piva s vysokým obsahem alkoholu, neboť podle žádosti má tradiční české pivo obsah alkoholu mezi 3,8 a šesti procenty.

Pivo, kapr, trubičky

Češi usilují o získání chráněného zeměpisného označení České pivo více než tři roky. Žádost podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu v roce 2004.

ČR tehdy podala na tři desítky obdobných žádostí, z nichž deset výrobků včetně Budějovického piva, Třeboňského kapra, Žateckého chmele či Hořických trubiček. Další žádosti se vyřizují.

Česko má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud v seznamu Evropské komise podle jejích internetových stránek zapsaný žádný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie a Francie (asi 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Zdroj: Lidovky.cz

Bednáři v pivovaru Plzeňského Prazdroje dnes dokončili novou dřevěnou kvasnou káď a instalovali ji v pivovarských sklepích. Předtím byla poslední dřevěná káď vyrobena v roce 1973. Pivo Pilsner Urquell zrající v dubových sudech ve sklepním skanzenu není jen součástí ochutnávek pro návštěvníky, ale hlavně slouží jako podklad k trvalému porovnávání s pivem vyráběným dnes v moderních technologických zařízeních.

Nejstarší káď, která se nyní nachází ve sklepním skanzenu plzeňského pivovaru, pochází z roku 1897. Naposledy vznikla nová káď v roce 1973, tzn. jejich výroba byla obnovena po 35 letech. Po dokončení nové kádě již plzeňští bednáři pracují na další. „Ve sklepích Plzeňského Prazdroje se nachází celkem 47 dřevěných kvasných kádí, postupně je všechny plánujeme vyměnit za nové,“ říká bednářský mistr Josef Hrůza.

„Pivo Pilsner Urquell vyráběné v současném technologickém zařízení musí mít naprosto stejnou chuť a další vlastnosti jako mělo pivo vyráběné před sto lety ve dřevěných kádích a sudech. Proto tuto část provozu udržujeme a neustále obnovujeme," uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, při dnešním slavnostním křtu nové kádě pivem.

Bednářské a bečvářské dílny, ve kterých bednáři vyráběli dřevěné kádě a sudy, tvořily ještě v nedávné minulosti zcela neodmyslitelnou součást pivovarů. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 9000 dubových sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do poloviny 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě.

Velká bednářská výroba skončila v Plzeňském Prazdroji s přechodem na modernější výrobu v roce 1992. Plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Díky partě devíti bednářů, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell.

Běžnou pracovní náplň bednářů v plzeňském pivovaru dnes tvoří:

- Pravidelná údržba dřevěných sudů a kádí:

- výměna dřeva – tzv. dužin (nejsou chemicky ošetřeny),

- čištění a smolení sudů,

- čištění kádí a

- manipulace se sudy (vysklepování), doprava zpět do sklepa (sedlání)

- Výroba dřevěných výrobků pro prodejnu suvenýrů

- Nově také výroba ležáckých sudů a kvasných kádí

Na výrobu pivních sudů a kádí se používá výhradně dubové dřevo, které by mělo před použitím schnout nejméně osm let. Životnost sudu je 40 - 80 let.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Priaznivci ho ospevujú ako najhodnotnejšie vegetariánske jedlo. A aj tí, čo im pripadá hustý a ťažký na žalúdok, ho občas ochutnajú. Írsky Guinness koncom 18. storočia prvýkrát navaril sir Arthur Guinness. Dnes uplynie 205 rokov od jeho smrti.

Žiadny výlet do Írska nestojí za to, ak neochutnáte Guinness. Popri štvorlístku a harfe je zrejme najznámejším znakom zeleného ostrova. Keby však nebolo istého podnikavého mladíka, možno by Íri nikdy nezískali povesť veľkých pivárov. Na chudobnom ostrove sa koncom 18. storočia pili najmä whisky a gin. Pivo ľudia veľmi nepoznali, čo však Arthur Guinness rýchlo zmenil.

Najslávnejšia dynastia

Narodil sa v dedine Celbridge na juhu krajiny v roku 1725. Jeho otec pracoval pre tamojšieho arcibiskupa a varil pivo pre robotníkov, ktorí pracovali na cirkevnom majetku. Darilo sa mu tak dobre, že dvom synom zanechal po 100 librách.

Pre Arthura to bola silná motivácia, aby sa vybral do Dublinu a skúsil svoj majetok zveľadiť. Nikto nečakal, že založí dynastiu, ktorá sa stane najslávnejšou a najbohatšou v Írsku.

Tridsiatnik Arthur kúpil upadajúci pivovar v dublinskej časti St. James's Gate. Jeho priatelia si ťukali na čelo, malá spoločnosť bola na predaj celú dekádu, nikto však o ňu nejavil záujem. Kúpa bola o to neistejšia, že v oblasti sídlili desiatky malých pivovarov, ktoré lákal dobrý prísun vody.

Arthur sa však energicky pustil do budovania biznisu. Varil tmavé silné pivo (tzv. porter), experimentoval s praženým jačmeňom a po pár rokoch mu špecifická chuť produktu prinášala slušný zisk. Prevalcoval ostatné dublinské pivovary a začal sa presadzovať aj v Británii. Porter s hustou bielou penou bol populárny najmä medzi sluhami a robotníkmi v dokoch.

Úspechy v biznise striedali rodinné tragédie

Arthur mal s manželkou Olíviou 21 detí, z nich sa však iba desať dožilo dospelosti. Jeho potomkovia sa nevenovali len pivovarníctvu, ale aj politike, literatúre i misionárstvu.

Obchod stále rástol a na vrchol sa dostal počas napoleonských vojen. Vtedy už bol Guinnessov pivovar najväčším v Írsku. Arthurov vnuk Benjamin Lee sa stal najbohatším mužom ostrova, starostom Dublinu a zasadol aj do britského parlamentu. Firma koncom 19. storočia produkovala milión sudov piva ročne a zaradila sa na špičku vo svete. Zisky rodina investovala do mohutnej opravy dublinskej katedrály sv. Patrika.

Dnes už pivovar nepatrí medzi najväčšie, ale určite je jedným z najmodernejších a najnavštevovanejších turistami.

Guinness sa stále varí v 35 krajinách z tajných dublinských receptúr a firma sa chváli, že každý deň si ľudia na celom svete vychutnajú až desať miliónov pohárov čierneho moku. V rodnom Írsku však predaj neustále klesá. Svetlejšie pivá sú často lacnejšie a mnoho mladých si dá radšej víno, cider (mušt) alebo miešaný drink.

Ťažký, trochu horkastý pohár Guinnessu sa začína považovať za nápoj starých mužov.

Zdroj: SME.sk | Autor: Štefan Hudec

V těchto dnech se začíná objevovat na pultech obchodů v celé České republice nové světlé výčepní pivo značky Pardál z produkce pivovaru Budějovický Budvar. Pivo Pardál rozšiřuje stávající nabídku Budějovického

Budvaru, n.p., ale zároveň vybočuje z této řady svou výrazně odlišnou chutí s vyšší hořkostí, která je doslova ušitá na přání jeho budoucích spotřebitelů.

Pivo Pardál je vařeno z tradičních kvalitních surovin a z vody získané z artéských studní. Je mimořádně zajímavé tím, že na jeho vývoji se aktivně podíleli právě ti, pro které je určeno. Více než 300 konzumentů se účastnilo tří kol řízených degustací a technolog pivovaru podle jejich připomínek „dolaďoval“ chuť, barvu i další vlastnosti nového piva. To byl v České republice zcela unikátní postup.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v roce 2005. Od 1. března 2007 bylo pivo Pardál uvedeno na lokální trh v regionu jižních Čech.

„Za rozhodnutím rozšířit prodej značky Pardál na celou republiku stojí především velký ohlas, který nové pivo vyvolalo u našich zákazníků v regionu jižních Čech, kde jsme začali s distribucí již na jaře 2007. Pardál zákazníky oslovil a jeho prodejní výsledky v roce 2007 několikanásobně předčily naše očekávání,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

„Značkou Pardál jsme vstoupili do zcela nového zákaznického segmentu, ve kterém jsme dříve neměli žádný produkt. Nyní máme v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu. Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od stávajících produktů z naší nabídky. Již jsme si ověřili, že oslovuje především zcela nové zákazníky, tedy konzumenty konkurenčních piv. To bylo od počátku naším cílem,“ dodává Robert Chrt.

„V současné době je pivo Pardál k dostání v některých maloobchodních řetězcích a nabídka se postupně rozšiřuje i v nezávislých maloobchodech a gastronomických zařízeních po celé České republice,“ komentuje aktuální situaci Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budějovického Budvaru.

Světlé výčepní pivo Pardál se ve srovnání s pivem značky Budějovický Budvar vyznačuje vyšší plností, vyšší hořkostí a tmavší – jantarovou – barvou. Obsah

alkoholu je 3,8% a stupňovitost 9,7%. Pardál je dodáván ve dvou formátech balení – v lahvích o objemu 0,5l a tradičních 50-ti litrových KEG sudech. V restauracích by se cena nového piva mohla pohybovat kolem 14 - 16 Kč za půllitr točeného piva. V obchodních řetězcích by se základní koncová cena měla pohybovat kolem 7,50 Kč za láhev 0,5l. Ceny v jednotlivých prodejních místech se ale mohou lišit.

Další informace o pivu Pardál, jeho prodejních výsledcích v roce 2007, plánované reklamní kampani a obchodní strategii pro rok 2008 budou zveřejněny na tiskové konferenci, která se uskuteční 31. ledna 2008 v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Nový management společné organizační struktury společností Královský pivovar Krušovice a.s. a STAROBRNO, a.s.

V červnu 2007 oznámila společnost Heineken uskutečnění nové akvizice v České republice – vedle společnosti STAROBRNO, a.s., která je součástí rodiny Heineken již od roku 2003, se novým přírůstkem do společenství Heinekenu stal také Královský pivovar Krušovice. Ke schválení akvizice antimonopolním úřadem ČR došlo v srpnu loňského roku.

Od 1. ledna 2008 vešla v platnost nová společná organizační struktura obou společností, která umožňuje pracovníkům obou firem operovat na trhu jako jednotný tým, který nabízí kombinované portfolio značek Krušovice, Starobrno, Hostan, Heineken a dalších importovaných pivních značek.

Společnou organizaci nyní reprezentuje nový management, který byl vytvořen kombinací manažerů obou pivovarů doplněných o některé nové tváře.

V čele integrované společnosti stojí nový Senior General Manager Lieven Van der Borght, dlouholetý vrcholový manager skupiny Heineken, který do České republiky přišel v létě loňského roku z obdobné pozice v Kambodži. Lieven Van der Borght pochází z Belgie a během posledních let vystřídal ve službách Heinekenu mnoho zemí po celém světě – mimo Kambodži byl také generálním manažerem operační společnosti Heinekenu v Curaçau. Nyní je zodpovědný za koordinaci integračního procesu v České republice a strategii budoucí společnosti.

Lieven Van der Borght jmenoval nový management, jehož členy jsou Erik Jan Hamel, zodpovědný za finance, IT a právní oddělení (dosud působil na obdobné pozici v Heinekenu Slovensko), obchodním ředitelem se stal Jiří Daněk, který do společnosti přišel z maloobchodního řetězce Tesco.

Marketingovým ředitelem je dosavadní ředitel marketingu a obchodu ve Starobrnu Jiří Imrýšek, ředitelem exportu se stal Kamil Krakeš, který úspěšně vedl v posledních letech exportní oddělení v Krušovicích. Za lidské zdroje v integrované společnosti je zodpovědná Emanuela Stofferová, dosavadní HR manažerka starobrněnského pivovaru.

Pavel Gregorič, stávající generální ředitel Královského pivovaru Krušovice, bude svoji pozici do definitivní integrace obou firem kombinovat s výkonem pozice ředitele pro distribuci.

Za externí i interní komunikaci integrované společnosti je na pozici manažerky komunikace zodpovědná Kateřina Eliášová, působící poslední dva roky jako tisková mluvčí pivovaru Starobrno.

Dosavadní generální ředitel Starobrna František Krakeš bude nadále bude působit jako konzultant společnosti pro vztahy s vládními i nevládními organizacemi, ČSPS, Brewers of Europe a dalšími institucemi.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken

Modernizace varny starobrněnského pivovaru finišuje. S pomocí jeřábu a za přihlížení moha lidí včera dělníci umístili v areálu Starobrna dvě obří ocelová sila, která budou sloužit jako zásobníky na slad. „Každé silo o průměru více než čtyři metry je vysoké asi dvanáct metrů. Jsou však uložena za budovu varny tak, aby svým vzhledem nenarušila pohled na pivovar,“ uvedl manažer společnosti Tomáš Kosmák. Rekonstrukce skončí na jaře, kdy bude nová technologie, zachovávající tradiční postupy pro výrobu piva, uvedena do provozu.

Zdroj: Lidovky.cz

Ode dneška je k mání další Pivní mapa, na kterou se dostanete z horní lišty nebo tudy .... Jedná se o beta verzi, takže bych Vás chtěl poprosit o Vaše názory či návrhy na vylepšení.

Také bych se Vás chtěl zeptat, zda tato nová mapa plně nahradí starou Pivní mapu. Zda ji mám smazat či zachovat a budou vedle sebe paralelně existovat obě dvě.

Ale zpátky k té nové. Když na ni najedete, možná se Vám bude zdát nepřehledná zaplněním odkazy na poměrně malém prostoru a seznam pivovarů je také dost obsáhlý. Proto doporučuji rolovat dolů, kde najdete filtr, kterým si nastavíte mapu dle krajů. Samozřejmě můžete mapu přibližovat či oddalovat a "tahat" myší dle potřeby, prostě jak jste zvyklí, protože mapa je postavena na podkladech www.mapy.cz

V Kutné Hoře plní 5l soudky Dačickým 12°v pivovarské

prodejně na Jungmannově náměstí. I na počkání.

Info zaslal antiGambac

Po dlouhé době se Ostravané dočkali otevření zbrusu nového podniku, který přichází na severní Moravu s velkolepým konceptem. Na zámku Zábřeh najdete hotel, restauraci, vinotéku i pivnici s vlastními pivními speciály.

Kdysi středověká tvrz i renesanční zámek, nyní nákladně obnovené gastronomické zařízení. Rustikální pivnice láká hlavně na pivo, celodenní provoz a tradiční české speciality. Luxusnější zámecký restaurant s klenbami a krbovým ohněm je otevřen pouze navečer a láká na mezinárodní kuchyni. Interiéry jsou zpracovány citlivě, bez zbytečného kýče, přitom dobře ladí s historickou atmosférou místa.

Menu v námi navštívené pivnici bylo sestaveno ideálně - „pivař" si dá některou z chuťovek, rodinka na víkendovém obědě zase upřednostní českou kuchyni nebo zámecké speciality.

Zamrzely nás rozlámané desky menu s rozbitou vazbou, potěšila naopak dvojí aktuální nabídka: tvarůžková a zvěřinová. Ostatně na kulinární akce zámečtí nedají dopustit. Pro hosty chystají každou neděli nedělní brunch (295 Kč), k tomu sezonní akce venku (naposledy zabijačka) i prohlídky pivovaru s degustací piva.

Úvod se srnčí paštikou s kapkou brandy, rozmarýnem a višněmi (59 Kč) nebyl zrovna oslnivý. Chuť paštiky se zřejmě zalekla dlouhého popisku a zůstala schovaná v přebujelém zdobení. Krém ze srnce a kance zakápnutý dýňovým olejem (49 Kč) byl sytý a plný chuti, místo slibovaného oleje však byl zdoben jen sladkou smetanou. Netradiční tvarůžková česnečka (49 Kč) naopak potvrdila, že v jednoduchosti a poctivosti je síla. Byla výtečná!

Monotónní zvěřinové menu pak pokračovalo opět srnčím, tentokrát jako obstojné ragú na červeném víně a se špekovými knedlíky (169 Kč). Z klasické nabídky jsme si pak ještě dali jemný filet z candáta na špenátovém lůžku (219 Kč), jejichž příjemné skloubení narušily nedobré brambory omaštěné obyčejným tukem. Při výběru nápojů se nedá odolat zámeckému pivu Pikard (0,5 l za 24 Kč, světlý i tmavý ležák), aktuálně pak byl připraven i lahodný puškvorcový pivní speciál (0,3 l za 18 Kč). Lahvinku vody prodávají za 25 Kč a espreso Illy o pětikorunu dráže.

Obsluha i její spolupráce s kuchyní byly Achillovou patou podniku. Servis byl nemastný neslaný a i při mizivé obsazenosti jsme na jednotlivé chody dlouho čekali. Účet však byl sestaven správně.

Zámek Zábřeh je odvážný gastronomický počin zasluhující sympatie. Krásné prostředí, spousta nápadů a bohatý program. Na druhé straně kostrbaté a nejisté provedení v praxi. I když pivnice při naší návštěvě dosáhla pouze na pět cuketek z deseti, doporučujeme k návštěvě.

Zdroj a foto: Týden.cz | Autor: pan Cuketka | Foto: Martin Kuciel

Malá „delegace“ pivovarských z pivovaru Louny dnes vyrazila do nově otevřené pivovarské restaurace U SOMOLA v centru města Louny. Před sebou, za doprovodu bubnu, valila sud naplněný extra hořkým speciálem Louny 16, který nově připravil pivovar Louny. „Chceme obyvatele Loun upozornit na to, že jsme pro ně připravili extra hořký ležák Louny 16, a když upozornit, tak pořádně hlasitě,“ řekla manažerka značky Louny Daniela Klančíková. V restauraci U SOMOLA pak ředitel pivovaru Louny Daniel Urban společně s Danielou Kančíkovou oficiálně pokřtili sud piva Louny 16. Oslavu doprovázelo občerstvení ve stylu staročeské zabíjačky.

„Pivo je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. Speciál je uvařený již od července letošního roku. V ležáckých sklepích pak zrál téměř 120 dní,“ uvedl ředitel pivovaru Louny Daniel Urban.

Dodal, že na trhu bude zatím po 150 hektolitrech hořkého speciálu. „Chtěli jsme dát lidem, kteří mají rádi pivo Louny, něco navíc, aby si mohli vychutnat skutečně kvalitní pivo. Hořké speciály budou čepovat vybrané restaurace na Lounsku, Chomutovsku a Mostecku,“ doplnila manažerka značky. Drinks Union, do níž pivovar Louny patří, uvažuje o tom, že pokud by se pivo osvědčila, mohlo by se na trhu objevovat pravidelně. „Vše záleží na tom, jak našim zákazníkům zachutná. Věříme ale, že na takto výjimečném pivu si milovníci piva Louny skutečně pochutnají,“ uvedla. Dodala, že pivovar připravil také speciální hořký ležák 13°, který je rovněž na čepu ve vybraných restauracích.

Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silné pivo nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Hořké speciály Louny nejsou jedinými výjimečnostmi pivovarů skupiny Drinks Union. „Připravili také pro německý předvánoční trh nejsilnější pivo v historii pivovarů Drinks Union, 21stupňový Březňák DOPPEL-DOPPEL Bock,“ uvedl hlavní technolog skupiny Ondřej Koucký.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek | Foto: Finanční noviny.cz

Je to dobrá, nebo špatná zpráva - píše se rok 2008 a Češi jsou staronoví světoví rekordmani v pití piva. Každý občan našeho státu, tedy včetně kojenců a stoletých babiček, vypije ročně v průměru přes hektolitr a půl pivního moku.

Přesto českému pivu vládnou Jihoafričané. A to si vzpomínám na chvíle, kdy se naopak všichni těšili, jak konečně české pivo udělá díru do světa, tedy i do JAR. Naše pivo se však na jihu Afriky dočepovalo dřív, než se na něm udělala pořádná pěna. Naopak majitelem tří největších českých pivovarů se stala jihoafrická pivovarnická společnost South African Brewerles (SAB).

„Když máš žízeň v tropickém vedru, které je v Pretorii skutečně vražedné, zastavíš u nejbližší restaurace s jediným úmyslem - dát si pivo," povzbuzoval mě český podnikatel Aleš z Johannesburgu. ,,Bude to Vivo, přestože se v JAR vyrábí tucet jiných a světovějších značek. Vivo bude totiž skoro napůl české. Vlastně moravské. Právě ho vaří v pivovaru Vivo v Pretorii sládek Anton Barnošák z ostravského Ostravaru..."

Alešovy reklamní slogany mi přišly zcela srozumitelné, až když mi prozradil, že do Pretorie přivezl před patnácti roky z Ostravy pár láhvových piv značky Koník. Chutnaly, a tak se do hry vložil známý opavský podnikatel Radim Masný, který v roce 1998 jako předseda představenstva akciové společnosti Draft-OVA a podnikatel vlastnící v Opavě mimo jiné restauraci, extraligový hokejový klub a firmu Bohemex Trade, zvedl hladinu veřejného mínění nákupem 33 procent akcií firmy Chemapol Group. Stal se též překvapivým předsedou představenstva pivovaru Ostravar a pivo v JAR 2málem se dostal do čela i pretorijského podniku Viva. Těsně předtím ale stačil prodat dva extraligové hokejové kluby. Napřed v Opavě, následně v Havířově.

„V roce 1993 jsme na africký jih přivezli tři kamióny ostravského piva, které mělo úspěch, takže se brzy rozjela spolupráce Ostravaru a nově otevřeného černošského pivovaru Vivo," chlubil se Aleš.

Známosti jsou dobrá věc. Se Zdeňkem Hofírkem jsem se dostal na světový golf v Sun City a do platinové rafinerie, s ing. Juliusem Tellingerem, bývalým asistentem ředitele jednoho ze zlatých jihoafrických dolů, do Amandelbultu za nejúspěšnějším českým horníkem v Africe a ředitelem tamnějších platinových dolů ing. Luďkem Marešem. S Alešem zase do pivovaru Vivo v Pretorii.

„Přijel jsem v roce 1994, abych v Africe za čtyři měsíce navařil na čtyřicet tisíc hektolitrů piva," hlásil mi hrdě Anton Barnošák, když mě přijímal ve své kanceláři obchodního ředitele ve Vivu. Vařil tady sice české pivo, ale zároveň byl výrobním ředitelem a jediným bělochem v jinak černošském vedení tohoto pivovaru.

„Afričané navíc chtějí postavit nový pivovar na klíč, jelikož ostravská pivní receptura všem náramně chutná a jen na její obří reklamu včetně laserového show bylo v Johannesburgu a okolí vynaloženo na čtyři milióny randů," vysvětlil mi ing. Petr Janík, který působil v Pretorii jako specialista na technologii výroby piva z české poradenské firmy Pivo Praha.

„Pravé české pivo s jeho tradiční hořkostí a řízem se pije jen v Česku," tvrdil Anton Barnošák. „Všude jinde mají raději piva sladší. Proto tady používám německý slad a chmel, jihoafrickou kukuřici a rovněž zdejší cukr. Zbytek receptury je můj a ten ti neprozradím. Brzy budeme pivo stáčet do sedmičkových láhví a do plechovek o obsahu 340 a 450 mililitrů," liboval si a ještě netušil, že jeho představa se stane pouze zbožným přáním a ostravsko-pretorijský pivovar Vivo - Ostravar zůstane navždy jen na papíře.

Pivo je náramný nápoj, vhodný pro Nobelovu cenu smíru. A když si Jihoafričané nemohli naše pivo vařit sami na jihu černého kontinentu, přijeli k nám, ovládli naše pivovary a také české pivní rekordy. A tak vlastně zrušili rčení, že vláda, která zdraží pivo, padne...

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Břetislav Olšer

Z areálu někdejšího měšťanského pivovaru v Děčíně by se do dvou let zase mohla linout typická vůně sladu.

Vaření piva ale není hlavním záměrem nového oživení areálu. Ten se má stát nejmodernějším zábavním a nákupním centrem v České republice. Tvrdí to jeho noví majitelé, kteří komplex koupili koncem loňského roku právě s cílem vytvořit tam právě víceúčelové centrum.

„Půjde o rozsáhlé proměny, které si podle zatímních odhadů vyžádají asi osm set padesát milionů korun. Architektům a projektantům už zadáváme konkrétní úkoly na zpracování projektu. Pokud by se veškeré tyto a další práce podařilo zvládnout podle našich představ, přestavba areálu může začít na jaře příštího roku. V průběhu roku 2010 by mohlo centrum začít sloužit svému účelu,“ vysvětlil Martin Král, šéf představenstva společnosti Ré Propeorty. Právě tato pražská akciovka, která se zabývá developerskou a realitní činností, má v nových plánech sehrávat významnou roli.

Dosud prezentované návrhy hovoří o tom, že součástí centra má být nejen supermarket, ale i dalších zhruba sedmnáct tisíc metrů prodejní plochy. Vedle čtyř kinosálů se tam počítá i se zřízením prostor pro pořádání výstav, koncertů a podobných akcí.

Ve staré historické budově pak mají vzniknout atraktivní byty. „Počítáme právě i s vařením piva pro potřeby vlastní restaurace a případně bychom ho v menším objemu dodávali i dalším zájemcům,“ potvrdil Martin Král. Noví vlastníci pivovaru dobře vědí, že při jeho přestavbě budou muset respektovat požadavky památkářů.

Jde o stavbu, která je coby doklad industriální architektury zapsaná v registru památkově chráněných objektů. Už předchozí majitelé požádali o sejmutí památkové péče na někdejší bednárnu a plničku lahví.

„Definitivní rozhodnutí o tomhle požadavku ještě nepadlo, nicméně vzhled dalších historicky cenných budov zůstal zachován v původní podobě a mělo by tomu tak být i nadále,“ připomněl Jaroslav Drahoš z oddělení památkové péče děčínského magistrátu.

Počátkem devadesátých let minulého století došlo k prodeji pivovaru, vítězný dražitel jej získal za šedesát milionů korun. Pozdější pokus o obnovení výroby piva ztroskotal a s následnými změnami majitelů se měnilo i využití areálu.

„Jako děčínskému starousedlíkovi mi je docela líto, že vůbec k prodeji a ukončení výroby piva došlo. Denně jezdím okolo zadní části areálu a za pivovarskou zdí vidím jen obrovskou haldu štěrku a balvanů. Nějakým megalomanským plánům moc nevěřím, ale jakoukoli změnu k lepšímu oproti stávajícímu stavu jedině uvítám,“ tvrdil Antonín Kratochvíl z Letné.

Některé předchozí neuskutečněné plány bývalých vlastníků si vybavil i děčínský primátor Vladislav Raška. Těch předkládaných záměrů, se kterými měl možnost se v minulosti seznámit, bylo více.

„Všechny zůstaly jen na papíře a i na základě těchto zkušeností se snažím na podobné projekty nahlížet spíše s jistou zdrženlivostí. Nicméně, ze zatímního projednávání nových záměrů nemám špatný pocit a samozřejmě bych si přál, aby se tentokrát podařilo projekt dotáhnout do úspěšného konce,“ poznamenal primátor.

Nejen kvůli rozsáhlým finančním nákladům v řádu stovek milionů korun, ale i vzhledem k náročnosti rekonstrukce se jako příliš optimistický jeví termín zvládnutí všech zamýšlených prací během necelých dvou let.

„Nechci vůbec spekulovat o tom, jestli je to příliš krátká nebo přiměřená doba. A nechci ani v nejmenším podceňovat um a schopnosti lidí, kteří na stavbě budou pracovat. Rekonstrukce památkově chráněných objektů ale bývá hodně náročná na spoustu rukodělné práce, která se nedá příliš urychlit,“ připojil zkušenosti z postupné obnovy děčínského zámku projektant Vlastimil Stránský.

Zdroj: Děčínský deník | Autor: Josef Suk

Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané byl jedním z míst na Tachovsku, kam včera zavítal prezident Václav Klaus. Hlava státu si na nádvoří pivovaru symbolicky připila prémiovým ležákem, který se shodou náhod jmenuje Prezident.

Klaus navštívil také Tachov, Konstantinovy Lázně a Stříbro, kde večer svou třídenní návštěvu Plzeňského kraje oficiálně ukončil.

Zdroj: MF Dnes.cz | Foto: Metro.cz

I přesto, že spotřeba černého piva je stejná jako v předchozích letech, činí přibližně 2 % celkové spotřeby, prodeje „černého“ Velkopopovického Kozla vloni vzrostly o 8 procent. Upevnil si tím své postavení jedničky mezi tmavými pivy v České republice, jeho tržní podíl je 35 %. Je to způsobeno i tím, že významně roste počet restaurací, kde si můžete dát toto černé čepované pivo. Velkopopovický Kozel Černý zaznamenal významný úspěch i v exportu, kde prodeje vzrostly dokonce o 56 %. Nejvíce se mu daří ve Finsku a Rusku, celkem se vyváží do 25 zemí.

„Celkově roste zájem o piva se značkou Velkopopovický Kozel a je tomu tak i u černého piva, které je vyrobeno z unikátní směsi speciálních a kvalitních tmavých sladů dodávající pivu osobitý vzhled a chuť. Každé třetí černé pivo prodané v ČR tak nese naši značku. Pozitivní trendy pozorujeme nejen u lahvového tmavého piva, ale také u čepovaného: jen za posledních pět let vzrostl počet restaurací, které jej mají v nabídce, o 40 procent,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Celkem se Velkopopovický Kozel Černý prodává v 25 zemích světa, najít ho můžeme

i v exotických zemích jako je Honduras či Austrálie. Největší popularity dosahuje ve skandinávských a pobaltských zemích, například ve Finsku se prodá přibližně čtvrtina prodejů v ČR.

Velkopopovický Kozel Černý je vyroben podle originální receptury z unikátní směsi speciálních tmavých sladů. Tmavý, tzv. karamelizovaný slad dodává černému pivu jeho osobitý vzhled a charakter. Barva, chuť a vůně těchto vybraných sladů se harmonicky doplňují, a pivo tak vyniká rubínovou barvou a příjemnou karamelovou chutí. Objemový obsah alkoholu je 3,8 %. Pro výrobu černého Velkopopovického Kozla se používá také speciální kvasničná kultura, decentní hořkost získává ze směsi jemných aromatických chmelů.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře se letos zúčastní rekordní počet pivovarů. Na největším festivalu piva v Česku bude soutěžit 64 pivovarů s 279 vzorky ve dvanácti kategoriích. Slavnosti, které se letos uskuteční od 29. ledna do 1. února, se těší obrovskému zájmu veřejnosti. Návštěvníci budou moci ochutnat přes 80 druhů nejoblíbenějšího českého nápoje u 27 stánků v hotelu Palcát.

„Na lístky v předprodeji, který začal v pondělí, stála fronta dlouhá 50 metrů. Vstupenky na pátek byly prodány za 24 minut,“ řekl organizátor slavností Alois Srb.

Zdůraznil, že návštěvníci mohou okusit nápoje, které nejsou v Česku běžně v prodeji. Letos si také mohou vyslechnout odbornou přednášku o vlivu piva na lidské zdraví.

Podle Srba začínají být konzumenti na kvalitu nápoje náročnější. „Prodej piva na osobu klesá, ale lidé si začínají více vybírat,“ vysvětlil.

Organizátoři připravili i soutěže, lidé se mohou utkat například při měření pivních břich a prokázat své znalosti o pivu a pivovarnictví.

Piva soutěží ve 12 kategoriích o Českou pivní pečeť. „Letos jsme přidali kategorii kvasnicové pivo,“ dodal Alois Srb.

Zdroj: MF Dnes.cz

Nové etikety pivovárku Velký rybník si můžete prohlédnout zde:

A staré si můžeme všichni připomenout zde:

Zdroj: Hastrman Velký Rybník

Téměř 45 milionů korun chce letos do modernizace svého areálu investovat soukromý Pivovar Svijany. Zatímco v minulých letech směřovaly desítky milionů hlavně přímo do výroby a zvýšení její kapacity, letos je investice zaměřena na oblast expedice.

Podnik chce rozšířit své skladové prostory, vybudovat novou prodejnu a nakoupit stroje na paletizaci beden a sudů, což uspoří práci pěti lidí. „Vše by mělo být hotovo do konce května, než začne letní sezona,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.

Pivovar Svijany je největší v Libereckém kraji a řadí se do desítky největších pivovarů v zemi. Loni dodal na trh přes 269 tisíc hektolitrů piva, což bylo o 17 procent více než v roce 2006, kdy prodal zhruba 229 tisíc hektolitrů. Na rozdíl od konkurenčního vratislavického Pivovaru Hols a dceřiné společnosti Pivovar Rohozec nedodávají Svijanští pivo do zahraničí. Zhruba 70 procent produkce prodají v okruhu 60 až 70 kilometrů, přibývají ale i zákazníci ze vzdálenějších míst.

Loni tak začali dodávat pivo do jižních Čech a na Moravu, kde v Brně a Táboře vybudovali distribuční sklady. „Na export se zatím nechystáme, sotva stačíme uspokojit rostoucí poptávku v tuzemsku,“ dodal ředitel.

Pivovar Svijany je nejstarší v Libereckém kraji, výrobu piva zahájil už v roce 1564. Dnes zaměstnává 80 lidí. Najít nové odběratele pomáhá firmě podle Horáka především kvalita piva a úspěchy v degustačních soutěžích.

Zdroj: MF Dnes.cz

Na stejném místě jako před více než rokem, i ve stejném zastoupení, podepisovali zástupci Blanska, Boskovic a Pivovaru Černá Hora stejnou smlouvu o spolupráci v cestovním ruchu. Tentokrát na dobu neurčitou a s menšími úpravami.

Mezi další úpravy ve smlouvě patří např. ta, že každý rok by měl vzniknout jeden společný propagační materiál za celý region. Na příští rok, tedy 2009, to bude stolní kalendář s fotkami z celého regionu. Ještě letos by ale mělo vzniknout společné logo, které zastřeší celý region, a ve stádiu úvah jsou společné pohlednice.

Podpis smlouvy v Pivovaru Černá Hora. Zleva starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová, místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková a majitel Pivovaru Černá Hora Ing. Jiří Fusek.

Smlouva byla původně uzavřena na dobu určitou, na jeden rok. „Vyhodnotili jsme vzájemnou spolupráci za toto období a shodli jsme se na tom, že byla přínosná a bylo by dobré, aby pokračovala i dál. Proto jsme se rozhodli ji tentokrát uzavřít na dobu neurčitou a doplnit do ní zjištěné poznatky,“ uvedla ve své řeči starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová.

Smlouva deklaruje účast na společných akcích propagujících region. Tou hlavní i letos bude zahájení turistické sezony. Místo konání se měnit nebude, uskuteční se opět v areálu Sladovny Pivovaru Černá Hora.

V současné době proběhla společná propagace na veletrhu Regiontour v Brně. V přípravě jsou veletrhy cestovního ruchu Slovakiatour v Bratislavě a Holiday World v Praze. Blansko a Pivovar Černá Hora se určitě zúčastní v loni tolik úspěšného gastronomického veletrhu Regustibus v italském partnerském městě Scandianu. „Rádi sem přizveme i Boskovicko, pokud bude mít zájem se prezentovat,“ sdělila referentka cestovního ruchu Martina Trojáčková.

Zdroj a foto: Blansko.cz | Autor: Stanislav Mrázek

Přes 300 lidí se včera přišlo do velké obřadní síně plzeňského hřbitova rozloučit s jednou z největších postav českého pivovarnictví Ivo Hlaváčkem. Bývalý ředitel Plzeňského Prazdroje, který má velký podíl na vybudování největšího pivovaru v zemi, zemřel na počátku minulého týdne ve věku nedožitých 82 let.

Že se jedná o významného pracovníka pivovaru, který se oboru věnoval až téměř do posledních dnů svého života, dokazoval i smuteční obřad. Mezi hosty byli pivovarští ze všech pozic včetně pracovníků z dělnických profesí. Smuteční řeč přednesli generální ředitel Prazdroje Mike Short, vrchní obchodní sládek pivovaru Václav Berka a kněz rokycanské farnosti Jaroslav Hůlle, který prý v dobách totality pracoval rovněž v pivovaru jako výčepní. Na poslední pozemské cestě zazněla zesnulému píseň Kde je mládek, tam je sládek.

Přítomni byli samozřejmě i příbuzní zesnulého včetně synů – úspěšného podnikatele ve stavitelství Ivana Hlaváčka a obchodního sládka Jana Hlaváčka. Z dalších známých osobností se pohřbu účastnil generální ředitel Bohemia Sektu Josef Vozdecký, emeritní šéf restaurace U Mansfelda Zdeněk Prošek, známý televizní moderátor Libor Bouček, sládek pivovaru Purkmistr Josef Krýsl, primátorův náměstek Petr Náhlík, bývalý šéf plzeňských právovárečníků Pavel Stelzer a další.

Berka v hlavní řeči zavzpomínal na znojemskou pivovarskou rodinu Františka Hlaváčka, s níž se ve třech letech v roce 1929 pan Ivo Hlaváček přestěhoval do Plzně. Od mala se pak pohyboval v plzeňském pivovaře, jehož se v roce 1976 stal ředitelem. „Dodnes nezapomenu na jeho slova: Vašku, dnes se to pivo mimořádně povedlo, nalej mi ještě třetinku. A pak jsme probrali všechno důležité, co jsme každý potřebovali říci,“ vzpomínal na dobu, kdy v Plzni vedl výrobu piva, Berka. Podle něho se pro odbornou radu sjížděli za nestorem českého pivovarnictví i zástupci zahraničních pivovarů.

Smuteční hosté ale Hlaváčka neoznačili jen jako odborníka, ale také jako dobrého kolegu a přítele. „Vzpomínám, jak ještě v době, když jsem byl jen náměstkem v tehdy malém staroplzeneckém vinařství, jsem jel žigulíkem s návěsem kolem nádraží v Plzni a v té velké křižovatce u nádraží mi došel benzin,“ upamatovává se na Hlaváčka Josef Vozdecký. „Za mnou troubila auta a já jsem přemýšlel, kam si půjdu koupit kanistr a kam pak půjdu pro benzin. V tu chvíli, ale proti mně zastavil bílý žigulík a z něj vystoupil Ivo Hlaváček, tehdy velký šéf velkého pivovaru a ptá se mi: Tak co inženýre, nepotřebuješ pomoct? Řekl jsem mu, že mi došel benzin a on, i když už troubila auta i za ním, vystoupil z vozu, sáhl do kufru, vyndal kanistr a zeptal se, jestli mi má benzin i nalít. To jsem samozřejmě udělal sám a on mi jen řekl, ať mu pak někdy hodím kanistr do pivovaru do vrátnice,“ vypráví Vozdecký a dodává, že mu pomohl i jako kolega v branži.

„Když jsme neměli peníze na investice, Ivo se mi zeptal, kolik potřebujeme a pomohl nám. Byl to skvělý člověk,“ doplnil šéf Bohemiasektu.

Kdo byl Ivo Hlaváček?

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška