Letní sezona dramaticky zvýšila nejen prodej piva tuzemským konzumentům, ale významně se posílil také export pro zahraniční žíznivce.

Společnost STAROBRNO a.s. má svá tradiční odbytiště především v zemích střední Evropy, ale velké úspěchy slaví místní export také na Severu, konkrétně ve Švédsku. Tam ovládá STAROBRNO 15% trhu importovaných piv a stalo se nejprodávanější českou značkou piva na švédském trhu. Celkově by se mělo v roce 2006 dodat do Švédska přes 22 000hl piva, což znamená nárůst o téměř 60% proti roku 2005.

Další země, kde si starobrněnský ležák, exportovaný pod názvem Czech Premium Lager, získal velmi dobré renomé, jsou např. Rakousko, Německo, ale také například Anglie a Rusko.

Nezapomínáme ani na české turisty v zahraničí, kteří na dovolené hledají tu "svoji" značku piva. Z přímořských oblastí se mohou naši rekreanti na oblíbené Starobrno těšit například na mnoha místech Bulharska, upřesnila zástupkyně manažera exportu Renata Jarošová.

Kromě ležáku je z produkce STAROBRNA na zahraničních trzích zájem také o značky Baron Trenck, Červený drak (pod názvem Red Drak), Medium a Černé pivo.

V příštím roce čekají export STAROBRNA mnohé zajímavé inovace, zahraniční zákazníci se mohou například těšit na kompletní změnu designu importovaných piv. (Tisková zpráva pivovaru Starobrno)

Tolik piva za jediný měsíc jako letos v červnu v pivovaru Starobrno ještě nikdy nevyrobili. A nápor pokračuje.

„Stáčírna jede nepřetržitě, ve varně začínáme v neděli večer a končíme v neděli ráno. Vše jede na třísměnný provoz,“ vysvětluje sládek Pavel Bekeni stojící u obří nádoby, kde právě bublá další várka piva. Denně tu dávek po čtyřech stech hektolitrech zvládnou devět.

Pivovarníci pracují na doraz. A kdyby měli ve Starobrnu vyrobit oblíbeného nápoje ještě víc, šlo by to těžko. „Proto budeme příští rok jednu z varen rekonstruovat. Jednak aby byla modernější, a také abychom zvýšili kapacitu,“ vysvětluje Bekeni.

Starobrněnský pivovar se od konkurentů odlišuje tím, že šedesát procent piva vozí do hospod. Jinde to bývá méně. I proto bývají červnové prodeje obvykle vyšší než ty v červenci. „Na prázdniny totiž z Brna utíkají študáci a to jsou naši lidé,“ chválí sládek časté konzumenty starobrněnského moku. Letos však ve známém brněnském pivovaru u Mendlova náměstí čekají, že červencová čísla budou snad ještě lepší než červnová. Přes osmdesát zaměstnanců, kteří se na výrobě piva podílejí, zatím práci stíhá. I díky tomu, že velkou část práce zastanou stroje, lidé je jen kontrolují nebo řídí od počítačů ve velíně. I když mají v pivovaru precizní techniku, nedovolí si sládek pustit pivo do sudů, aniž by ho okusil. To se sejde komise osmi lidí a ochutnávají. Párkrát se stalo, že degustátoři vrátili vyrobené pivo „k opravě“, například k dokvašení. „Nebylo špatné. Ale je třeba trochu jiné a štamgasti to poznají. A pivovar si pověst zkazí rychle,“ líčí Bekeni. (MF Dnes)

Ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš chtěl být původně novinářem, k pivu ho přivedla šťastná náhoda

Láska k pivu se v Česku předává z generace na generaci, takové motto má generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš (64). K oboru, jemuž se věnuje celkem 47 let, ho ovšem přivedla spíše náhoda, když především díky rodičům začal studovat pivovarnictví na průmyslové škole v Praze. Jeho snem totiž byla původně novinařina.

„Ale když už jsem s pivem začal, tak jsem se snažil dělat tu práci co nejlépe,“ vzpomíná Krakeš. Pivo totiž podle něj hraje roli nejen nápoje, který má uhasit žízeň, ale pomáhá i ke komunikaci. „U piva se rozvíjí společenská činnost i tam, kde jiné možnosti nejsou,“ konstatuje.

Nejdřív Staropramen, pak Starobrno

Vedle pivovarnictví vystudoval i Vysokou školu ekonomickou. Po ukončení studia krátce zakotvil v Obchodních sladovnách, kde v různých funkcích působil dva roky. Plných 33 let poté působil v Pražských pivovarech, z toho dvacet let jako jejich finanční ředitel. Nakonec se stal ředitelem závodu, ale v této funkci zůstal jen tři roky.

„Měl jsem pocit, že už jsem na tomto místě dokázal, co jsem dokázat mohl,“ domnívá se Krakeš. V roce 1994 tak přijal nabídku přesídlit do Brna jako generální ředitel pivovaru Starobrno. Do moravské metropole se ovšem přestěhoval pouze napůl, manželku a dvě děti totiž zanechal v Praze. Každý víkend se proto za rodinou vrací.

„Brno je ale velmi příjemné město pro život. Je podstatně klidnější než Praha a kdybych neměl závazky v Praze, už bych z něj asi neodešel,“ říká.

Po příchodu do Starobrna na Františka Krakeše čekal nelehký úkol pozdvihnout pivovar, který byl v neuspokojivém stavu jak po stránce výrobní, tak i technické a finanční. Za svůj hlavní cíl si stanovil především zvýšit úroveň výroby a kvality a povznést značku.

Zpočátku se přitom ve firmě soustředili na moravský trh. Zákazníci na jižní Moravě totiž patří k těm nejkonzervativnějším a nejvěrnějším značce. Nyní plánuje zvýšit podíl brněnského pivovaru na trhu v celé republice a také navýšit export, zejména na východní trhy.

„Nejvíce zatím exportujeme do Švédska, kde jsme vedoucím dovozcem českého piva. Hodně vyvážíme také do Rakouska, Německa, Ruska nebo Spojených států amerických,“ vyjmenovává. Jeho pivovar navíc uvažuje také o licenční výrobě piva v Rusku.

Za svůj dlouhodobý pracovní cíl si František Krakeš stanovil udělat z brněnského pivovaru dvojku na českém trhu, což by rád dokázal do dvou až tří let. „Připravujeme proto další akvizice,“ uvádí.

Detaily ale nechce upřesnit s poukazem na důvěrnost probíhajících jednání. Nakonec ale dodává, že první z chystaných koupí by měla být dokončena ještě v tomto roce.

Za svůj největší nedostatek považuje to, že někdy nedokázal být ve svém vedení ještě tvrdší a razantnější a posunout tak myšlení lidí tam, kde je v těch nejprogresivnějších zahraničních firmách.

Mezi ně počítá také původně nizozemský obří pivovarnický koncern Heineken, pod který pivovar Starobrno už tři roky patří.

Vedle své ředitelské funkce je František Krakeš také předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle svých slov se tak snaží reprezentovat tradice českého pivovarnictví na jednáních v Evropské unii i jinde ve světě.

Svou misi v brněnském pivovaru ovšem jeho čtyřiašedesátiletý ředitel považuje za bezmála skončenou. Má již také vybrané své nástupce, kteří by měli dokončit práci, kterou začal.

„K pivu mě původně přivedla náhoda, ale byla to náhoda šťastná a já jsem tomu rád,“ uzavírá. (Lidovky)

Pivaři, kteří se včera večer těšili na speciální zelené Starobrno, měli smůlu. Ve většině hospod totiž došlo už odpoledne. „Už kolem šesté nikde nebylo. Procestovali jsme půlku Brna a nic. V jedné hospodě dokonce došlo hned po našem příchodu. To je fakt k vzteku,“ postěžoval si Čeněk Pospíšil.

Radost neměli ani v hospodách, kde zelené pivo točili. „Dostali jsme z pivovaru jen malý sud, za čtyřicet minut bylo všechno pryč. Přišlo snad tisíc lidí a když zjistili, že už není, vynadali nám a šli jinam,“ řekla výčepní restaurace U Kormidla Věra Kliková. Pivovar totiž záměrně vyrobil jen velmi omezené množství netradičního nápoje a rozvezl po celé republice jen 100 hektolitrů. (MF Dnes)

Nejprve po Dunaji, pak po českých a slovenských silnicích. Taková byla cesta dvou cylindrokonických tanků, které včera ráno smontovali dělníci v brněnském pivovaru Starobrno. V nádobách vysokých 21 metrů o průměru přes 5,5 metru bude kvasit pivo od června. „Nové tanky nahradí menší ocelové z ležáckých sklepů,“ uvedl Aleš Řiháček z brněnského pivovaru. (MF Dnes)

Kdysi slavný a stále populární hokejový klub Kometa Brno, má šanci získat silného sponzora. Pivovar Starobrno. V rozhovoru pro Rovnost to potvrdil generální ředitel pivovaru František Krakeš. Podle něj by se hokejový klub mohl dostat k velmi zajímavé částce.

Nová láhev je pro pivo jako nové šaty pro ženu

Pražan v čele brněnského pivovaru. To je František Krakeš. Zatímco Prahu považuje za velkoměsto pod velikým mezinárodním vlivem, v Brně vidí město ideální velikosti, kde k sobě mají lidé blíž. To je podle něj vidět i na silném postavení Starobrna. To podle něj zůstalo moravskou značkou i přesto, že pivovar už dlouho neovládají domácí podnikatelé.

Projevila se nějak změna lahví, kterou Starobrno nedávno provedlo?

Když žena nezmění oblečení přestává být atraktivní a to platí pro každý obal. Ke špičkovému výrobku musí zákazník dostat i špičkový obal. Proto jsme přišli na trh s novými lahvemi a trochu revolučně i s lahvemi zelenými, což je určitě trochu návrat do minulosti, kdy si zákazníci vybírali mezi lahvemi zelenými a hnědými. Starobrno má zelenou, protože ta sluší těm nejšpičkovějším značkám.

S novými lahvemi souvisí také kampaň ve vozidlech brněnské hromadné dopravy, kdy na tyčích visely papírové napodobeniny pivních lahví. Byla podle vás tato kampaň etická s ohledem na to, že byla na očích i dětem?

Byl to netradiční nápad reklamní agentury a byl to počin, který z minulosti neznáme. Přestože reklama byla v městské hromadné dopravě, byla to spíš reklama na obal než na obsah. Nemyslím, že by mohla na děti působit negativně.

Ale obal bez obsahu si jde představit těžko.

To samozřejmě nejde. Ale nemyslím, že byla porušena jedna ze zásad a to nedělat reklamu pro děti. Domnívám se, že je to v pořádku. Myslím, že jsme nikoho neurazili.

Reklama už je stažena. Nestalo se to právě kvůli negativním ohlasům?

Splnila už svůj účel. Informovala o novém obalu a její stažení nesouviselo s negativními reakcemi.

V tramvajích, trolejbusech a autobusech jsou reklamy na alkohol stále výjimkou, ale pivo nechybí na velkých sportovních akcích. Bude se Starobrno víc angažovat v brněnském sportu?

Jsme připraveni sponzorovat brněnskou Kometu. Před revolucí bylo Brno hlavní město hokeje, bohužel po revoluci hokej rychle odešel. Jsme rádi, že znojemský pivovar Hostan sponzoruje Orly. Byli bychom ještě radši, kdyby se dařilo hokeji v Brně a my se na tom mohli podílet. Jsme připraveni jednat o zajímavé částce pro Kometu. Zatím je ale příliš brzy na to sdělovat přesnou částku.

V restauracích se však často čepuje jen Starobrno, přitom pod pivovar patří mnohem víc značek. Chystáte se rozšířit nabídku?

Záleží na zájmu majitele i zákazníků. Konzumenti, kteří mají hlouběji do kapsy, ocení spíš levnější výčepní pivo, než dražší Baron Trenck. Snažíme se budovat síť restaurací, které budou nabízet všechna piva vyráběná, nebo distribuovaná Starobrnem. V dubnu chceme otevřít první takovou restauraci. Sice ne přímo v Brně, ale na jižní Moravě.

Kde cítíte, že má Starobrno co zlepšovat?

Je potřeba zlepšovat kvalitu čepování piva. Musí být čisté výčepní zařízení i místo okolo výčepu. Tam se nám nedaří, jak bychom si přáli, ale všechno se zlepšuje. Těší mě zájem především mladých lidí, kteří chtějí pivo čepovat kvalitně. Vyrobit dobré pivo nestačí.

Co přineslo Starobrnu spojení s Heinekenem a naopak?

Heineken je nejprodávanější značka na světě a z toho vyplývá výlučné postavení této značky. Pro nás znamená vstup Heinekenu především zlepšení marketingu, prodeje a distribuce. Je to výhodné pro obě strany. Zahraniční značky se totiž na českém trhu stále neprosazují. Jejich chuť je trochu odlišná, než u tradičního českého piva. Spojení se Starobrnem znamenalo reálné uvedení značky Heineken na český trh. Loni se nám podařilo znásobit prodej a naše cíle jsou velmi ambiciózní. Chceme prodávat desetitisíce hektolitrů Heinekenu. Vzhledem ke konzervativnímu smýšlení to nikdy nebude o stovkách tisíc hektolitrů.

Jakou konkurencí jsou pro Starobrno menší pivovary?

Všechny pivovary jsou konkurencí. Místo malých je zejména v oblasti specialit. Jsou to piva jedinečná, za které si zákazník připlatí a zároveň jsou to piva odlišná. Vyhovují široké škále chutí konzumentů. Díky tomu je na trhu místo pro malé pivovary.

Hlavními konkurenty velcí hráči. Jaký je boj s nimi?

Tvrdý. Na trhu působí silní soupeři po stránce značek, kvality i silných vlastníků. Záleží nejen na kvalitě piva, ale hlavně na marketingových kvalitách pivovaru, aby si v náročném prostředí udržel postavení. Velké pivovary mají svá města. Například Plzeň, České Budějovice a Brno.

Kolik času trávíte prací a jaké jsou vaše mimopracovní koníčky?

Mým největším koníčkem je operní hudba, které mohu holdovat při vemi zdařilých operních inscenacích v Janáčkově divadle. A dalším koníčkem je cestování. Oboje mi pomáhá relaxovat při mé náročné práci. V ní strávím asi třináct hodin denně.

Může se ředitel pivovaru uvolnit na delší dobu z práce a třeba měsíc cestovat?

Na takovou dobu jsem si zatím dovolenou nebral, ale myslím, že bych mohl. Úroveň řízení závisí na tom zda firma funguje i bez přítomnosti ředitele. Pokud funguje, je to dobře řízená firma. Pokud ne, je něco špatně. Maximum rozhodnutí musejí dělat podřízení, vedení firmy musí přijímat strategická rozhodnutí.

Jako Pražan a ředitel brněnského pivovaru, jak vnímáte půtky Praha versus Brno?

Brno vidím velice pozitivně a žije se mi tu lépe. Praha je veliké a příliš internacionální město. V Brně k sobě mají lidé blíž. Ale vidím to i z toho hlediska, že v Praze nemá nikdo předsudky vůči Brňanům. V Brně je to trochu naopak. Podobný vztah funguje i v Rakousku. Občané, kteří nežijí ve Vídni, ji nemají rádi, protože metropole je vnímána jako město, které jde proti zájmům ostatních. Přitom metropole žádné předsudky nemá. Je to vidět i na tom, kolik brněnských umělců je v Praze.

Kdo je František Krakeš

Narozen 26. září 1941 v Praze

V roce 1968 vystudoval VŠE v Praze

V pivovarech začal pracovat v roce 1961

Je ženatý, má dvě děti

Od roku 1994 generální ředitel pivovaru Starobrno

Od roku 2005 předseda Českého svazu pivovarů a sladoven

(Rovnost)

Pivo Starobrno koupí lidé v nových lahvích s užším hrdlem. Změna stála pivovar desítky milionů korun a podle ředitele Františka Krakeše kvůli změně pivo nezdraží. Od nových lahví si slibuje nárůst prodeje o pětinu.

"Lahve budou vratné stejně jako ty původní. Za tři koruny. Nebude je však možné vrátit všude," sdělil Krakeš. Podle něj mohou lidé vracet tyto lahve jen v místech, kde lze pivo koupit.

Snižování prodeje se neobává. " Díky novým lahvím počítám s nárůstem prodeje až o dvacet procent. Pokud se očekávání naplní, vrátí se počáteční investice během pěti let," řekl Krakeš.

Další výhodou nových lahví je o šedesát gramů nižší váha. Tím se podle Krakeše ušetří na dopravě a pozitivní dopad očekává i pro životní prostředí, protože firma spotřebuje méně skla. Podle Krakeše je sklo nejlepším obalem, protože plechovky se prodávají jen málo a PET lahve mají úspěch jen v zemích, kde nemá pivo dlouhou tradici. (Brněnský deník)

Letošní ročník pivních slavností v Táboře už zná vítěze všech kategorií. Mezi světlými výčepními pivy dominovalo Starobrno, které předstihlo světlý Braník a desítku Staropramen. Degustačních soutěží se na 16. ročníku táborských slavností zúčastnilo rekordních 60 pivovarů. Celkem vybíraly degustační komise vítěze ve třinácti kategoriích. Mezi nimi byla i piva se sníženým obsahem cukru, nealkoholická piva či minerální vody.

Slavnosti až na Plzeňský Prazdroj neignoruje prakticky žádný významný český pivovar. Ti nejlepší dostanou tituly Česká pivní pečeť, nejlepší minerálka si odnese ocenění Zlatý český pramen. Slavnosti navštíví za čtyři dny minimálně 3200 hostů, kteří seženou v táborském hotelu Palcát místa ke stolům. Další pivaři si ale kupují vstupenky na stání. (agris)

Pouhých padesát litrů činí objem speciální várky piva vyrobeného v těchto dnech v pivovaru akciové společnosti Starobrno. „Je to jen pokusná várka, ověřujeme některé metody. V technologii zkoušíme drobné lahůdky vycházející z odkazu nejvýznamnějšího reformátora a inovátora v pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte,“ sdělil generální ředitel Starobrna František Krakeš.

Pivo je plněno do lahví sportrétem sládka, jenž působil na přelomu 18. a 19. století po sedm let v městském pivovaru v Brně. Ten existoval v horní části dnešního Šilingrova náměstí, Poupěte (1733–1805) připomíná pamětní deska.

Podle zachovaných materiálů Poupě vyhrál v roce 1798 konkurs na sládka. Byl již velmi zkušený, protože prošel pivovary v Čechách a na Moravě, v Rakousku, Německu i v Polsku. V brněnském městském pivovaru Poupě jako všude jinde modernizoval a z původních sto várek za rok zvýšil na 180 várek a roční výstav pivovaru zhruba z 16 000 na 28 000 hektolitrů.

Již v roce 1794 vydal Poupě německy psanou knihu Umění vařit pivo, která předčila dosud vydané publikace v Anglii i Německu. V roce 1801 vydal první unikátní česky psanou souhrnnou publikaci o pivovarnictví a o sladovnictví. Připomeňme jeho největší přínos – zavedení metod pro stanovení jakosti sladu a chmele a především zavedení teploměru a tzv. pivní váhy, předchůdce dnešního hustoměru. Poupě v Brně založil první sladovnickou školu a zavedl systematickou kontrolu kvality výroby.

„Starobrněnský pivovar, založený v roce 1872, se hlásí k inovátorskému odkazu F. O. Poupěte a považuje za čest připomenout všem příznivcům zlatého pěnivého moku význam muže, který povýšil vaření piva na skutečné umění,“ prohlásil generální ředitel Krakeš. (Právo)

Až deset tisíc lidí očekávají pořadatelé Dne otevřených dveří brněnského pivovaru

Moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer, kapely Děda Mládek Illegal Band, No Name a Těžkej Pokondr budou dnes vedle laciného piva zřejmě největší magnety celodenního zábavného programu v brněnském pivovaru.

Den otevřených dveří ve Starobrnu na Mendlově náměstí začíná dvě hodiny po poledni.

„Jde už o tradiční vyvrcholení naší sezony.

Vedle kulturního programu pozveme zájemce také na exkurzi přímo po výrobě,“ řekl mluvčí pivovaru Aleš Řiháček.

Osmihodinový blok hudby a soutěží nese název Lochec v Olteckým pivovaru. V typické brněnské mluvě se už několik let nese také reklamní kampaň Starobrna.

Přímo v areálu budou umístěna dvě pódia, ze kterých se ponese nářez muziky a soutěží. Vedle vzpomínaných kapel a bavičů se o rozptýlení publika postarají skupiny Čankišou, Cocotte Minute a Abraxas.

„Vloni přišlo deset tisíc lidí a stejnou návštěvu očekáváme i letos. Vstup je samozřejmě volný,“ sdělil Řiháček. Dodává, že první tisícovka návštěvníků v čepicích či tričkách s logem Starobrno získá dárek a pivo zdarma.

Na akci uvnitř pivovarského areálu budou však lákat i dýdžejové z terasy pivnice před budovou. Kdo v pivovaru vydrží až do půl desáté večer, bude svědkem ohnivé show a velkého ohňostroje

***

program

* moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer

* 14.30 hodin - Děda Mládek Illegal Band

* 15.30 hodin - soutěž v pojídání meruňkových knedlíků

* 16.30 hodin - No Name

* 18.15 hodin - Těžkej Pokondr

* 19.15 hodin - soutěže

* 21.30 hodin - ohňostroj

(MF Dnes)

Pivčák. Tak pojmenovali mnozí návštěvníci pivních slavností v Brně nápoj, který měl na nádvoří Starobrna premiéru. Jde o první pivní burčák na světě.

Medová barva, vůně jako burčák z vína a přece se mu o hroznech ani nezdálo. Takový je pivní burčák, se kterým vyrukoval hlavní sládek pivovar Petr Hauskrecht.

„Na tu myšlenku mě přivedl fakt, že letos na podzim je skutečného vinného burčáku z moravských hroznů málo. A tak jsem zkusil udělat pivní burčák z ječmenného sladu. Technologie je s tou vinařskou velmi podobná a chuť myslím taky,“ uvedl sládek, který byl před léty také první, když přišel na trh s pivní pálenkou.

„Pivčák“ se mezi tisícovkami návštěvníků dne otevřených dveří ujal a průvodci oslav pánové Genzer se Suchánkem dokonce v první chvíli vůbec netušili, že burčák, který pijí není z hroznů a ani jim nevadilo kolečko citrónu, které nápoj dochucovalo. (Večerní Brno)

Do zcela nových prodejních prostor, i když na svém původním místě, se stěhuje od začátku září oblíbená Pivovarská prodejna v areálu brněnského pivovaru na ulici Hlinky. V příjemném, moderně zařízeném prostředí je k dostání kompletní sortiment piv, která na trh dodává společnost STAROBRNO. Pivovarská prodejna však přichází také s některými novinkami. Kromě piva značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Červený Drak, Black Drak, Baron Trenck, Heineken, Amstel, Murphy ď s a Schlossgold mají zákazníci v prodejně možnost zakoupit i široký sortiment propagačních předmětů pivovaru Starobrno a Heineken. V Pivovarské prodejně bude rovněž instalován " informační kiosek" s dotykovou obrazovkou, na kterém je možno vyhledat informace o společnosti STAROBRNO, o akcích, pořádaných ve spolupráci s pivovarem a časem by se tento elektronický informační pultík měl rozrůst i o další nabídku z kulturního a společenského dění v Brně a okolí.

První pivní drive- in

Pivovarská prodejna přichází s jednou absolutní novinkou. Tou je systém obsluhy drive- in. Jedete na chatu či na párty s přáteli? Potřebujete koupit správně vychlazené pivo? Potřebujete zapůjčit párty pípu nebo mobilní výčepní zařízení? A chcete si u toho všeho užít maximálního pohodlí? Stačí zajet do Pivovarské prodejny a nakoupit si zlatavý mok, aniž byste museli vystoupit z vozu. Na vyhrazeném parkovacím místě před prodejnou zadáte obsluze do mikrofonu svoji objednávku, po té zajedete k obslužné rampě. Obsluha vám požadované zboží přímo z chladicích boxů naloží rovnou do auta. Z vozidla pak také zaplatíte; v hotovosti nebo prostřednictvím platební karty. Nová Pivovarská prodejna zahajuje provoz dne 17. 9. 2005.

Otevírací doba

Po - Pá od 8.00 do18.00 hod. So a Ne od 8.00 do12.00 hod.

Možnost objednání, vyzvednutí piva i mimo otevírací hodiny. (Rovnost)

Komplex Pivovarské restaurace je neodmyslitelně spjat se samotným pivovarem. Je to logické, protože se nachází v budově bývalé sladovny, která stále pivovaru patří. Dodnes je také velmi často slyšet, že jdeme na pivo do " pivovaru". Společnosti STAROBRNO samozřejmě záleží na tom, aby se lidé cítili dobře v každé hospodě, kde se točí dobré Starobrno, ovšem na Pivovarskou restauraci je pohlíženo asi okem o něco přísnějším.

Zcela zrekonstruovaná Pivovarská restaurace byla otevřena v roce 2002, následně v roce 2003 byla otevřena po rovněž zásadní rekonstrukci i Pivovarská pivnice.

K návštěvě jsme si vybrali teplé, slunečné odpoledne, takže nebylo divu, že místa na terase byla až na několik výjimek obsazena. Piva byla na první pohled čepována velmi pěkně a hosté vypadali spokojeně. Pivo jsme zde ale neochutnali a prošli rovnou za panem Blaštíkem, nájemcem celého komplexu.

Procházíme krátce " Pivnicí" a divíme se věrnosti štamgastů, kteří se v tomto krásném počasí netlačí na zahrádku terasy, ale jsou věrni svým " vysezeným a vystátým" místům. Pivnice je skoro zaplněna. Výčepní " fachčí škopek" pod symbolickou stříškou, tvořenou měděnou částí staré varní nádoby, a celý výčepní pult působí kompaktním dojmem a je v interiéru pivnice dominantní. Nábytek je masivní a odpovídá představám o pivnici, obložení stěn dřevem a keramické výjevy z pivovarského a hospodského života podtrhují její ráz.

Samotná Pivovarská restaurace byla obsazena méně než pivnice a jako by se " připravovala" na večerní nápor hostů. Především v pátek večer tu bývá plno.

Usazujeme se u stolu v blízkosti výčepního pultu, abychom viděli, jak výčepní pracuje při čepování piva. Objednáváme si jedno Svatováclavské pivo a Ležák Starobrno. Vše je v pořádku, ale pan sládek Kandrnál si neodpustí popíchnout provozovatele: " Jak to, že pivo má správnou míru?" a naráží tak na starý a vžitý název pivnice, kde se mezi lidmi říkalo " U zloděja". Pan Blaštík vysvětluje, že se mu podařilo aplikovat systém motivace personálu tak, aby nedocházelo k šizení hostů. I když jsme dostali pivo přesně "po čárku" (co naplat, pana sládka zná i obsluha), posteskl si pan Kandrnál, že u vedlejších stolů dostali pivo hezčí. Není sice natočené tak pečlivě na míru, ale má větší čepici a na míru zcela jistě "dojde".

Cenové relace piva jsou samozřejmě odlišné v jednotlivých provozech celého komplexu. Např. Svatováclavské pivo se pohybuje v cenové relaci od 20,50 Kč do 24 Kč. Přece jenom se od sebe terasa, pivnice a restaurace velmi liší. V Pivnici se čepuje kromě běžného sortimentu piv navíc také speciální Černý ležák, kterého si pojmenovali " Černoška", a kvasnicový ležák světlý. Toho je dodáno vždy na den pouze jeden soudek a naráží se od 16.00 hodin. Během 20 minut je sud většinou vyčepován a mnohdy se nedostane na všechny zájemce. Je to speciální sortiment pouze pro tento provoz. Nikde jinde se z prestižních a technologických důvodů nečepuje.

Samostatnou kapitolou je nový, vkusně provedený jídelní lístek. Pro znalce je velmi příjemným signálem, že v předkrmech, ale i u řady hlavních jídel se objevují speciality tzv. prožitkové gastronomie. Milovník české kuchyně však není ošizen, nabídka jídel je velmi bohatá a jídelní lístek obsahuje i lákavé nabídky jídel k pivu.

Hodnotíme kvalitu piva, prostředí, atmosféru, jídelníček, obsluhu, cenu a péči o značku Starobrno přímo v restauraci. (Rovnost)

Příznivci piva Starobrno vědí o chuti a kvalitě tohoto moku své. Těší nás, že se každou chvíli můžeme pochlubit nějakým významným oceněním z prestižních soutěží pro některé z našich piv. S nemalou pýchou si vážíme toho, že pivo Starobrno je v několika posledních letech nejčastěji oceňovaným pivem v České republice. Je to velká odměna našim sládkům za poctivou práci a lásku, s jakou pro vás pivo vaří. V letošním roce se však můžeme pochlubit ještě jedním, mimořádně významným oceněním. Tentokrát se nejedná o cenu pro pivo, ale ocenění pro samotnou značku Starobrno.

Značka piva Starobrno totiž patří mezi 41 nejvýznamějších obchodních značek ( Superbrands) na českém trhu. Tohoto ocenění dosáhla v konkurenci více než 1200 přihlášených značek hned v prvním ročníku marketingového programu Superbrands v ČR. Tento titul mohou oceněné značky využívat ve svých marketingových aktivitách po dobu dvou let až do dalšího ročníku soutěže.

Program Superbrands vznikl v roce 1994 ve Velké Británii a na sklonku téhož roku zde vyšla i první stejnojmenná publikace. Od té doby ve Spojeném království proběhly další čtyři ročníky. Britové také založili světovou organizaci Superbrands, která program rozšířila do dalších zemí ( v současné době do více než třiceti států na čtyřech kontinentech). V některých je využíváno odlišné pojmenování vzhledem k dřívější registraci ochranné známky Superbrands jinými subjekty. Například ve Francii se program jmenuje Grandes Marques a název vydávané publikace zní Le Livre de Grandes Marques, v některých dalších evropských zemích nese program označení Topbrands a ve Spojených státech to je Americas Greatest Brands.

Na rozdíl od aktivit, které se většinou zaměřují na vnímání značek spotřebiteli, není cílem programu sestavit absolutní žebříček, ale identi . kovat značky, které si označení Superbrand zasluhují. Superbrand má ve svém oboru nejlepší pověst. Značky zapojené do programu jsou nominovány a hodnoceny nezávislou porotou vybraných expertů, v ČR jich bylo dvanáct. Experti působí v různých oblastech včetně médií, public relations, reklamních, kreativních a výzkumných agenturách a velkých . rmách vyrábějících značkové výrobky. Poměr a počet profesionálů zastoupených v porotě je striktně definován britskou Superbrands.

Značka Starobrno se tak svým oceněním dostala mezi takové značky, jako např. BMW, DHL, Heinz, McDonald´s, Oskar, Samsung, Shell nebo Whirlpool. Z pivních značek se letošními Superbrandy stala ještě Pilsner Urquell a Budějovický Budvar.

Péče o značku Starobrno je jednou z priorit obchodního a marketingového ředitele společnosti Starobrno, a. s., ing. Jiřího Imrýška. Proto jsme se ho zeptali:

Co pro Vás osobně udělení titulu Superbrand pro značku Starobrno znamená?

Pro mě osobně to znamená velkou satisfakci za dlouholetou práci a péči, kterou jsme já a všichni mí kolegové pro rozvoj značky a pro získání jejího současného postavení udělali. A věřte, že to nebylo mnohdy jednoduché, stálo nás to spoustu sil a volného času. Není ale až tak moc podstatné, co to ocenění znamená pro mě. Podstatnější je, co znamená pro společnost a značku samotnou. Pro společnost STAROBRNO je značka Starobrno stále značkou číslo jedna v širokém produktovém portfoliu. Koneckonců na této naše společnost vyrostla, a přestože dnes působíme obchodně a distribučně na celém území ČR se širokou paletou pivních značek - Heineken, Zlatý Bažant, Murphy's, Amstel, Červený a Black Drak, Hostan, Baron Trenck, Schlossgold - tak značka Starobrno je z pohledu objemu prodávaného piva největší a z pohledu hodnoty značek nejlépe etablovanou značkou našeho portfolia na českém trhu ve svém segmentu.

Každé ocenění, které značka získá, je jasným signálem dovnitř organizace, zda zvolená strategie, kvalita produktu, úroveň služeb atd. jsou správně nastaveny a realizovány, že značka je schopna uspokojit potřeby zákazníka. Pokud vaše značky nezískávají ocenění odborné veřejnosti ani spotřebitelů, děláte pravděpodobně něco, co nikdo nechce a v dlouhodobém horizontu se také pravděpodobně na trhu neudržíte. Ocenění je však také signálem směrem ven z organizace, k veřejnosti, kdy je v tomto případě laická veřejnost informována ze strany odborníků, že tato značka z nějakého pohledu má na to, aby byla takto oceněna a mohla nést označení " Superznačka". Samozřejmě tím dále roste oblíbenost a především důvěra spotřebitelů, která je dnes určitě nejdůležitější.

Společnost Starobrno bude o to silnější a konkurenceschopnější, oč více toho její značky " dokážou". Jsme, a věřím, že právem, pyšní na to, že Starobrno je Superbrand.

Co budete dělat pro to, aby Starobrno titul Superbrand obhájilo i v příštím ročníku soutěže?

Určitě budeme usilovat o obhájení ocenění. To ale neznamená, že bychom žadonili u porotců, aby tam naši značku zařadili. Musíme pracovat pro naše zákazníky a stále zlepšovat kvalitu služeb. Zde mají všichni "spolusoutěžící" na pivním trhu jistě rezervy a ti, kteří je využijí, se posunou o kousíček dál. Jiní zůstanou stát. A znáte dobře staré české přísloví: " Kdo chvíli stál, stojí opodál." Zároveň musíme přivézt více " osvěty". Vždyť značka Starobrno je v posledních letech nejoceňovanější pivní značkou českého trhu, pokud jde o odborné či laické degustace. Čeští sládci, odborníci na slovo vzatí z pivovarnické branže, jejichž chuťové pohárky, vyvinutý čich i zkušené oko dokáží odhalit téměř každou " vadu", ale i laická veřejnost v řadě pivních degustací nejčastěji volí ve slepých degustačních testech Starobrno za nejlepší. Chuťově nejlepší. A to není náhoda. Chuť a stoprocentní kvalita jsou silnými atributy Starobrna. Narážíme však na určitou podvědomou bariéru, zda se vůbec může na jižní Moravě vařit dobré pivo. Vždyť tam se přece vyrábí víno. Je to mýtus, se kterým se musíme vypořádat. Na jedné straně spotřebitel třeba z Karlových Varů ve slepém testu zvolí Starobrno za nejlepší pivo z nabízených někdy i desítek vzorků. Na druhé straně sám svému názoru nemůže uvěřit a říká si, že to není možné a opět věří mýtu. Doufám tedy, že spotřebitelé začnou dávat více na svůj vlastní úsudek a zdravý rozum a ocení kvality Starobrna. A my jim v tom samozřejmě pomůžeme. Určitě to znáte: Když praotec Morava vystoupil na Špilberk, dal vařit pivo. Společnost se radovala tak, že na tu oslavu přispěchali i Cyril s Metodějem. A že ten zlatý mok byl tak skvělý, tak po něm pojmenovali i město. Starobrno. (Rovnost)

Pivovar Starobrno má ve své nabídce řadu pivních značek, které jsou oblíbené po celé České republice. Na stránkách Starobrněnských novin vám pokaždé přineseme profil některého produktu z našeho širokého sortimentu.

Dnes se jako první představují dvě značky, které patří do kategorie tzv. piv speciálních. Už zařazení do této kategorie napovídá, že se jedná o výrobky výjimečné, s notnou dávkou exkluzivity. Seznamte se tedy s pivem Červený Drak a Black Drak.

Červený Drak

Pivo značky Červený Drak se stalo v roce 1997, kdy byl oficiálně zahájen jeho prodej, prvním nedobarvovaným 15% červeným pivem na tuzemském trhu.

Toto nejznámější české speciální pivo je vyráběno z prvotřídního moravského sladu, českého chmele, vody a směsi bylinných výluhů a poznáte je díky charakteristické specifické vůni, jemné hořkosti a přírodnímu zabarvení do červena. Tato, v našich podmínkách nezvyklá barva, vzniká příměsí vybraných bylin bez dodatečného barvení.

Sílu Draka podtrhuje vyšší - šestiprocentní - obsah alkoholu a můžete ji zkusit z láhve o obsahu 0,33 l, která je opatřena originálním trhacím uzávěrem. Znamená to tedy, že Červeného Draka můžete " probudit", kde se vám zlíbí.

Black Drak

Mladším členem " dračí rodiny" je 13% speciální černé pivo Black Drak, které poté, co bylo vyvinuto společností Starobrno, a. s. v pokusném minipivovaru, vstoupilo na trh v únoru 2002.

Základem tohoto třináctiprocentního černého ochuceného piva je pramenitá voda z oblasti Březové a přísně utajený poměr českého ( plzeňského), bavorského, karamelového a praženého sladu. Aby byla chuť Black Draka ještě výraznější, přidává se do něj dávným Orientem velmi ctěná bylina, jež má prý obdivuhodné účinky. Nesmíme zapomenout na žatecký chmel, který dodává tomuto pivu klasický hořký podtón.

Black Drak, jenž je pivem bohatým a smetanovým, je příznačný svojí černočernou barvou s nádherně komplikovaným aroma s buketem, v němž hraje prim koření.

Není na škodu připomenout, že Black Drak je skladován v prostorách sklepa v hloubi masivu Žlutého kopce. V této " Dračí jeskyni" se drží teplota po celý rok kolem 1 - 2 ř C, což má příznivý vliv na jemné dosycení a pozitivní vlastnosti již zmiňovaného buketu.

I Černého Draka dostanete ve formě nevratné láhve o obsahu 0,33 l, která je, stejně jako v případě červeného sourozence, opatřena trhacím závěrem.

Obě piva se prodávají také v kartonu po 24 ks nebo v dárkovém balení po čtyřech kusech, tzv. fourpack.

Kam na ně?

Ať už v České republice či v Maďarsku, Itálii a Rakousku, kam se exportují, si můžete oba Draky vychutnat v převážné většině takzvaně lepších podniků. Draci jsou v prodeji tam, kde se baví lidé ve věku 18 - 35 let, tzv. Frikulíni, tedy lidé, kteří jsou nebo chtějí být free, cool a in. Jinými slovy, Červený a Black Drak, které se od sebe navzájem liší barvou a senzorickým profilem, si můžete užít především v klubech a na diskotékách. (Brněnský deník)

Pivo je nápoj do jisté míry léčivý, s účinky pro lidský organismus blahodárnými, pije- li se s rozumem a v přiměřeném množství. Při dodržení této zásady je pak chvíle strávená s orosenou sklenicí dobrého piva opravdu jedinečným zážitkem.

Vždyť pivo je neodmyslitelně spjato s českým národem a váže se k samotným historickým kořenům Čechů, Moravanů a Slezanů. Ne nadarmo bývá nazýváno tekutým chlebem, případně tekutým zlatem. V dobách historických cenu zlata opravdu mělo. Udělení královského práva vařit pivo bylo velkým privilegiem.

Dnes nás pivo jakožto spolehlivý prostředek k uhašení žízně provází každodenním životem, stejně tak si ale bez něj nedokážeme představit žádnou významnou událost a slavnostní příležitost. A při již zmíněné zdrženlivé konzumaci je to nápoj svou chutí, barvou a vůní veskrze královský.

Jsme země, která si užívá čtvero ročních období. Léto s nádhernými barvami slunce, květin a dovolených, počátek podzimu, kdy ještě vane teplý vánek, všude kolem pestrobarevné listí. Pak přichází chlad a těšíme se na první sněhové vločky, které opět rozjasní naši mysl, když příroda zakryje vše bílým závojem. Zima se nám mnohdy zdá velmi dlouhá, ale přijde zase čas, kdy se opět objeví paprsek slunce a my netrpělivě očekáváme jaro.

Řeknete si: " Co to má společného s pivem?" Sluneční paprsky zahánějí dlouhou zimu a otevírají letní zahrádky restaurací a hospůdek. Probleskují mezi svěže zelenými listy stromů, které se jako živé prapory léta třepotají v teplém vánku. Pod chrámovou klenbou rozkvetlých kaštanů a šeříků s chorálem ptačího sboru vyvolává jarní sluníčko neodolatelnou atmosféru pohody a klidu. Dovolte mi, abych pomyslně pozvedl sklenici k slavnostnímu přípitku, abych přivítal slunce, které se v pivu zlatavě třpytí, a abych požehnal přicházejícímu létu, dodávajícímu posezení u orosené sklenice teprve to pravé kouzlo. Jsme hrdí na to, že se můžeme podílet na vytvoření takové pohodové a příjemné atmosféry. Pivo pro Vás vaříme s láskou a díky zkušenostem a umu našich sládků také s neměnnou vysokou kvalitou.

Zadostiučiněním nám budiž opět řada prestižních ocenění v letošním roce za nejlepší piva, ale především Vaše trvalá přízeň a věrnost. Stejně jako v minulých letech i v letošních letních měsících chceme přispět k tajemství dobré nálady prostřednictvím tradičně bohatého kalendáře letních slavností, festivalů a sportovně- společenských akcí.

Se zdviženým půllitrem starobrněnského piva Vám proto připíjím na zdraví, přeji pohodové léto, hodně nezapomenutelných zážitků a dobrou náladu.

Dej Bůh štěstí.

Jiří Imrýšek, obchodní a marketingový ředitel (Brněnský deník)

Pivovar Starobrno včera zvýšil o tři procenta cenu sudového piva. Řada brněnských restaurací reagovala okamžitě. Zdražila také, zhruba o korunu. „Od pivovaru je to nefér, protože nám to dali vědět na poslední chvíli, minulou středu,“ komentovala situaci Marie Šebestová, vedoucí restaurace U Čápa v Gorkého ulici. „Už po několikáté Starobrno zvedlo ceny a situace je nadále neudržitelná. Proto po dlouhé době pivo podražíme o padesátník. Bojím se však, že přijdeme o některé zákazníky,“ dodala.

Opodál sedící štamgasty ale informace o zdražení nechávala v klidu a dál probírali politiku. Přesto si neodpustili poznámky, mířící však do vyšších sfér. „Nevadí mi ani tak zdražení piva, jako spíš to, že příští rok bude stát všechno zase o pár korun víc,“ žehral Jan Sec, pravidelný návštěvník hostince. Podobná situace byla i v restauraci U Kormidla v Kounicově ulici, kde od včerejška zdražili pivo o dvě koruny. „Zdražili bychom i beze změn u Starobrna, neustále nám rostou náklady na provoz a při minulém zvýšení cen jsme nijak nereagovali,“ vysvětlil vrchní Ivo Dusík. Změny v cenách pocítí také hosté Starobrněnské pivnice. Pomyslná vlajková loď Starobrna, sídlící přímo za humny pivovaru na Mendlově náměstí, se příští týden chystá podražit podobně jako pivovar - tedy zhruba o tři procenta, potvrdil zdejší výčepní Boris Karaivamov. Valná část hospod, kde se čepuje Starobrno, zvýší ceny až po vyprodání zásob, nebo o zdražení vůbec jejich majitelé neuvažují. Například v Putyce u Míka ve Františkánské ulici nechávají ceny beze změny, stejně jako v bufetu na Hlavním nádraží.

„Zdražení je nutnost,“ brání se obchodní ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. „Ke zvýšení cen jsme přistoupili vzhledem k rostoucím cenám energií, pohonných hmot i některých surovin a materiálů,“ vysvětlil. „Současný nárůst cen zohledňuje inflaci předpovídanou pro příští rok, která bude právě tři procenta. Odráží také skutečnost, že na jižní Moravě stoupne cena energií nejvíce ze všech částí republiky.“ Podle něj by se během následujících dvou let neměla cena piva Starobrno měnit. (MF Dnes)

Pivovar Starobrno byl dvojnásobně úspěšný v prestižní soutěži České pivo roku 2004. Obsadil se svými produkty druhá místa v kategorii světlé ležáky a světlá výčepní. Vítězem soutěže v kategorii světlé ležáky se v konkurenci 31 přihlášených značek stal Radegast Premium z Pivovaru Radegast, který patří Plzeňskému Prazdroji. Třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium z Pivovaru Velkopopovický Kozel. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na třetí příčce se umístil Velkopopovický Kozel. Výsledky soutěže vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry. (Rovnost)

Starobrno se dostane do jedné z největších světových distribučních sítí piva. Brněnskou značku do svého portfolia zařadí holandská skupina Heineken. Sdělil obchodní a marketingový ředitel společnosti Jiří Imrýšek. "Očekáváme výrazné zvýšení vývozu," tvrdil v souvislosti s krokem manažer. Také předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý se domnívá, že zařazení Starobrna do distribuce Heinekenu Brněnským v exportních aktivitách pomůže. "Holanďané mají mnoho sesterských společností, které mohou být pověřeny, aby brněnské pivo distribuovaly," soudil. "Efekt to ale může mít i opačný, vedení společnosti může dostat příkaz k prodeji dalších značek z portfolia Heinekenu na tuzemském trhu," domníval se Veselý. Firma z moravské metropole patří do nedávno utvořené skupiny Brau Union. Ta vznikla letos na jaře spojením středoevropských aktivit Heinekenu a rakouské BBAG, v níž holandský gigant převzal většinový podíl. Do brněnského pivovaru Rakušané kapitálově vstoupili v roce 1994. Jak naznačují výsledky za poslední dva roky, patří Starobrno k úspěšným členům Brau Union. Loňský zisk před zdaněním ve výši téměř 65 milionů korun je nejlepší za posledních deset let. Pomohlo k němu také spojení s lokálním konkurentem Hostanem. Starobrno si tím meziročně posílilo postavení na trhu jižní Moravy. Export brněnských značek se meziročně rovněž zvýšil - o 28 procent na necelých 41 tisíc hektolitrů. (Euro)

Vítězem třetího ročníku prestižní soutěže Brand manager roku, kterou společně pořádají redakce odborného magazínu Strategie a společnost Euro RSCG New Europe a za podpory České marketingové společnosti se stal člen představenstva a obchodní a marketingový ředitel společnosti STAROBRNO, a.s. pan Ing. Jiří Imrýšek.

Cílem tříkolové soutěže zahrnující přísný výběr přihlášených účastníků na podkladě jejich profesních i odborných výsledků, televizní interview a osobní prezentaci finalistů, je mezi jiným poskytnout marketingovým specialistům příležitost ke sdílení svých poznatků a podpořit tak jejich schopnosti pro budování značek. Vrcholem je ocenění nejlepšího a nejúspěšnějšího marketéra v České republice.

V letošní silné konkurenci bylo nezbytné přesvědčit nejenom jedenáctičlennou odbornou mezinárodní porotu, ale také profesionální publikum, které spolurozhodovalo o pořadí stejným dílem. Z pěti finalistů vysoce ceněné soutěže prokázal vítěz nejlepší schopnosti a profesionální výsledky.

Člen představenstva a obchodní a marketingový ředitel společnosti ing. Jiří Imrýšek, přihlášený v kategorii „Omlazení značky/Znovuzavedení značky na trh“ tak připojil k celé řadě letošních ocenění pivovaru STAROBRNO také svůj osobní titul „Brand manager roku 2002“, který je také potvrzením správné cesty značky Starobrno ve vysoce konkurenčním prostředí pivního trhu. Značka Starobrno, která se stala nejoblíbenější značkou piva v regionu jižní Moravy, tak dokázala, že proces refreshingu značky Starobrno byl úspěšný.