Tři čtvrtiny českého trhu s pivem ovládají tři velké nadnárodní koncerny - britský SABMiller (Plzeňský Prazdroj), belgický InBev (Staropramen) a holandský Heineken (Krušovice). Přibližují se jim ale i české společnosti K Brewery Group a LIF.

Dohromady tyto firmy produkují už více než jeden milion hektolitrů piva ročně. „Roční výstav piva v Česku je dvacet milionů hektolitrů. Z tohoto pohledu jsou to významní hráči na trhu,“ řekl LN výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Ve hře je ale i další akvizice. Dnes budou náchodští zastupitelé rozhodovat, zda prodají svůj městský Pivovar Náchod liberecké firmě LIF. „Nabídka je na stoprocentní odkup,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Situace na trhu je dnes složitá. Panuje silná konkurence a všichni cítí, že po předešlých hojných letech mohou nastat horší časy,“ dodal. Opivovar neměla zájem jen firma LIF, ale i velké nadnárodní skupiny.

Vyrobí více než milion hektolitrů piva ročně a stále rozšiřují své portfolio

Důvod, proč pivovar nebude prodán právě jim, je jednoduchý: „Jednou z hlavních podmínek bylo, aby pivovar nadále fungoval, což u těchto koncernů není nikdy jisté,“ konstatoval Hlavatý.

Pokud LIF náchodský pivovar koupí, bude to jeho třetí akvizice. Je už totiž majoritním vlastníkem Pivovaru Svijany a Pivovaru Rohozec. „Nabídky byly i od velkých pivovarů. Ty ale nezaručují, že by uchovaly tradiční výrobu piva a místo toho k nám nezavedly moderní technologie, které sice výrobu zlevní, ale zároveň zničí klasickou chuť našeho piva,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Podobně se vyjadřují další zástupci menších pivovarů, kteří se rozhodli ignorovat nabídky velkých koncernů a raději své podnikání svěřili do rukou domácího investora. „Samozřejmě že náš pivovar chtěly koupit velcí hráči na trhu. Já chtěl ale český subjekt nejlépe z nepivovarnického světa, který nebude do výroby piva zasahovat,“ uvedl Jiří Fusek, ředitel Pivovaru Černá Hora, v němž od loňského roku drží padesátiprocentní podíl finanční skupina K Brewery Group.

Tato skupina z Moravy už vlastní sedm pivovarů. Poslední nákup se jí povedl zhruba před dvěma týdny, kdy koupila Pivovar Klášter. Další podíly drží ve zmiňované Černé Hoře, uherskobrodském Janáčku, jihlavském Ježku, jihočeském Platanu a spolu s firmou LIF také ve Svijanech a Rohozci.

Otázkou zůstává, jaký záměr s koupenými pivovary tyto firmy mají. „V tuto chvíli lze jen spekulovat, zda to berou jako dlouhodobou investici, nebo posléze tyto pivovary prodají někomu dalšímu,“ dodal Veselý.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Dne 9. června jste uveřejnili článek o popularitě piva Březňák v Německu, který čerpal z informací uvedených v tiskové zprávě společnosti Drinks Union. Tato zpráva vycházela z tabulky otištěné v německém časopisu Inside, podle níž je Březňák nejprodávanějším zahraničním pivem v Německu.

Bohužel šlo o nesprávnou informaci, protože čísla v německém magazínu nebyla přesná. Jedničkou mezi importovanými pivy v Německu zůstává i nadále prémiový ležák Pilsner Urquell s prodanými objemy blížícími se hranici 200 tisíc hl. Podle měření agentury AC Nielsen je Březňák až třetím v pořadí. Navíc nesoutěží s pivy v prémiovém tržním segmentu, ale ve středním cenovém segmentu.

Vzrůstající popularita všech českých piv na německém trhu nás samozřejmě těší. Je ovšem dobré mít na paměti, že právě plzeňské pivo se velkou měrou podílelo a stále podílí na budování věhlasu českých piv ve světě. Vždyť 70% všech piv, které se ve světě uvaří a vypijí, je plzeňského typu (Pilsnener, Pils). Jedná se o spodně kvašená piva, jejichž vzorem je právě Pilsner Urquell, který se stále vaří podle původní receptury již od roku 1842. Na českém pivním trhu představují piva plzeňského typu 99%.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňský Prazdroj, a. s.

Čeští experti přes zlatavý mok tvrdí: Pivo už dávno není jen hospodský nápoj k zapití buřtů s cibulí, ale můžete si ho dát třeba i k dortu! „Při volbě je potřeba prostě zkoušet a zkoušet,“ říká starší sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Obecně platí: čím tučnější a masitější jídlo, tím je k němu lepší tmavší a silnější pivo. „Podobně platí, že v zimě a večer se hodí pít tmavá a více alkoholická piva, protože zahřejí. Světlá, méně alkoholická, doporučujeme v létě a při sportu. Osvěží, ale alkohol nás tolik neovlivní,“ tvrdí sládek Berka.

Pokud si myslíte, že zapíjet kus čokolády pivem je šílená kombinace, pletete se. Podle pivovarských odborníků jde třeba dortík a silné sladké pivo s karamelovou chutí skvěle dohromady! „Platí jedna zásada. Pivo musí být sladší než jídlo. Takže klidně s čokoládovým dortem, ale bez šlehačky. Nebo k jablkovému závinu,“ dodává sládek Berka.

Tyhle kombinace odborníci doporučují

- Gambrinus (jemně hořký, zároveň lehce nasládlý): nakládaný hermelín, zelňačka s pikantní klobásou, dušená telecí líčka s cibulkou.

- Pilsner Urquell (příjemná hořkost, chmelové aroma, sladová vůně): utopenec, bramboráky, guláš se špekovým knedlíkem, svíčková s houskovým knedlíkem, pečený candát s čabajkovým sosem.

- Nealko pivo: zeleninové saláty, ryby, roštěná s bramborovou kaší a houbami.

- Velkopopovický Kozel černý (jemně karamelová chuť s chmelovou příchutí): kachní stehno se špenátem, telecí guláš na pivě, králík na pivě.

- Bavorské pšeničné pivo (chuť po banánech, hřebíčku a vanilce): dušené telecí koleno se zeleninou, kachní prsa s ovocnou omáčkou, zeleninové saláty.

Zdroj: AHAonline.cz

Už pouhým titulkem se pouštím na tenký led. Jsem si toho vědom, a co víc, činím tak zcela záměrně. Horké letní měsíce rok co rok lámou rekordy v množství vypitého piva a rozehrávají blažené úsměvy na tvářích všech plánovačů, obchodníků i akcionářů pivovarnického průmyslu. Tak proč si nenalít „čistého piva“ a nepřiznat si, že většina tuzemské produkce začíná v některých ohledech připomínat europivo. Nápoj unifikovaný, nekonfliktní, nevýrazné chuti a vůně.

Vyrábí se nejmodernější technologií v gigantických objemech za účelem vytvoření univerzálního nápoje, který lze pít jako limonádu. Výrobní proces má za úkol převychovat občas hubatou, vášnivou brunetu na poslušnou falešnou blondýnu v růžovém svetříku. Což se úspěšně daří. Díl viny neseme i my, konzumenti.

Už jen pokud připustíme, že české pivo, ve formě ležáku plzeňského typu, má tradici pouhých 166 let a za jeho vznikem stojí bavorský sládek, měla by se v nás probudit zvědavost: Co se pilo před rokem 1842?

Pivo, které chutná jako ovoce Vezměme si například pšeničné pivo, k jehož výrobě se používá směs pšenice, ječmene a systém takzvaného svrchního kvašení. To probíhá za vyšší teploty (až 250 °C oproti 60 °C u ležáků) a využívá odlišného typu kvasnic. Výsledkem je lehké pivo s přirozeně vyšším obsahem CO2, v jehož vůni i chuti nacházíme ovocné tóny. U nás ho vyrábí jediný pivovar – náchodský Primátor pod názvem Weizenbier. Ze zahraniční produkce lze často narazit na Hoegaarden známý svým hřebíčkovým až vanilkovým aroma. Pšeničná piva se díky své lehkosti a svěžesti skvěle pijí právě v létě a jejich obliba roste hlavně mezi ženami a mladou generací. Druhů svrchně i jinak kvašených piv je samozřejmě celá řada. Cesta k jejich poznání je dlouhá, ale velmi příjemná a zásadním způsobem souvisí s touhou po poznání a rozvojem pivní kultury.

Pozor, pivní kultura neznamená hospodská. Vytáhnout za večer dvanáct kousků je úspěch tak pro sportovního rybáře na Střeleckém ostrově. Kultura pití piva u nás trpí paradoxně kvůli jeho nízké ceně. Obchodní mechanismy jsou nastavené na maximalizaci produkce a tomu odpovídá i chování některých restauratérů a hospodských. Podtáčení je v Česku standard, který většina hostů tiše toleruje. K častým nešvarům patří i podchlazování piva či jeho špatné čepování. Největší problém ale vidím v omezené šířce sortimentu. Situaci asi nejlépe vystihuje filmová hláška „Jedno pivo vládne všem“.

Pro víno do vinotéky, pro pivo do pivotéky Přitom s pivem je to jako s vínem. Existuje ho celá řada druhů s rozličnými chutěmi a vůněmi. Stačí jen překonat prvotní ostych a šok, že „to“ chutná jinak než desítka z hospody Na Růžku. Ve specializovaných obchodech, říkejme jim pivotéky, lze již dnes sehnat desítky druhů piva z celého světa. Mezi nejznámější patří pražský Pivovarský klub a Pivní galerie. Na kvalitním pivním lístku si zakládají i některé restaurace. Zde bych jmenoval tuchoměřickou Auberge de Provence a pražskou Les Moules.

A tak i moje závěrečná rada zní: Nebojte se poznávat, ochutnávat a kombinovat. Zkuste si doma uspořádat pivní degustaci. Pověřte kamarády, ať přinesou každý po dvou vzorcích. Debaty o tom, jestli je lepší pšenice, plzeň nebo trapista jsou mnohem zábavnější než pomlouvání nadřízených u půllitru „géčka“.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Kaftan

Uběhnout šest set metrů s pivním sudem dá zabrat. Podívejte se na video .

Už podvanácté přivítal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Právě tato disciplína přilákala na Tachovsko stovky diváků. A skutečně se bylo na co dívat.

"Koulení sudů má u nás velkou tradici. Od roku 1930. Letos soutěží třicet dvojic na šestisetmetrové trati," řekl nám Jiří Plevka z pivovaru Chodovar.

Lidé si během pohledu na závodníky mohli dopřát chodovského piva, co jim bylo libo.

Zdroj: TN.cz

Radnicí plánovaný prodej pivovaru může podle názoru některých odpůrců vážně oslabit zdroje pro obecní kasu. O výraznou podporu by tak přišel zejména ztrátový Beránek.

Pivovar „dotuje“ provoz Beránku

Zastupitel Karel Petránek (SNK-ED) upozorňuje, že pivovar je významným zdrojem financí pro a.s. Beránek Náchod, která provozuje secesní budovu divadla Beránek i její restaurační a hotelovou část.

Akciovka, kterou z více než 90 procent ovládá opět radnice, je přitom již od roku 1996 v mnohami­liónovém propadu. „Situace se lepší až od chvíle, kdy Beránku začal pomáhat pivovar,“ říká Petránek. „Hotelová část secesní budovy, se totiž potýkala s problémem, že počet pokojů nebyl schopen ubytovat ani jeden autobus. Od toho se odvíjela i prosperita restaurační části. Nenašel se však nikdo, kdo by přístavbu k hotelu financoval. Problém vyřešil až právě pivovar,“ dodal zastupitel.

Pivovar Náchod si totiž v roce 2004 vzal na svá bedra úvěr ve výši 50 miliónů a přístavbu zaplatil. Deníku to potvrdil ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Úvěr je na 10 let a jen roční úrok činí 1,5 miliónu korun,“ dodal.

Podle Hlavatého, který je současně členem představenstva a.s. Beránek, je účetní ztráta „Beránku“ okolo 4,5 miliónu korun ročně. „Do Beránku však pivovar dává, v posledních třech letech, až devět miliónů korun,“ potvrdil ředitel pivovaru.

Radnice chce zalepit „díry“ v rozpočtu?

Je tedy jasné, že pokud město prodá pivovar, přijde o zdroj financí pro a.s, Beránek. Chybějící milióny, tak bude muset najít jinde. „Zatím jsme to neřešili,“ říká starosta Oldřich Čtvrtečka.

Rovněž není jasné, kde skončí peníze z prodeje pivovaru. Liberecký investiční fond (LIF) nabídl 134 miliónů korun. Radnice však už sdělila, že 45 miliónů spolkne doplacení dluhu za hotelovou přístavbu Beránku. Čistý výnos by pak činil 89 miliónů.

Vedení města uvažuje, že peníze využije při spoluúčasti na evropských grantech. Starosta Čtvrtečka však ani zde neuměl říci, kde konkrétně. „Zatím nevíme, to ukáže čas,“ dodal. Je tak docela možné, že milióny z prodeje pivovaru mohou skončit ve stejně problémových projektech města, jako je například „Beránek“.

Zastupitelstvo, které má dnes o prodeji pivovaru rozhodnout, tak bude mít těžký úkol. Hrát „na jistotu“ a vytěžit z prodeje pivovaru v době jeho prosperity maximum a nebo si ho, jako dosud fungující zdroj miliónů pro obecní kasu, ponechat. V prvním případě by mělo ohlídat účelné užití peněz prodeje. Ve druhém přijmout odpovědnost majitele výdělečné firmy a třeba i zdravě riskovat.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Alena Kaňková

Den Postřižinského piva v sobotu opět přilákal do nymburského pivovaru několik tisíc příznivců pěnivého moku. Kromě tradičního repertoáru nymburských piv se v jednom stánku čepovalo i speciální pivo uvařené pouze pro tuto akci. „Přichystali jsme medové a dokonce jahodové pivo,“ řekl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák.

Na rampě představil moderátor a zpěvák Pepa Laufer se svým věčným doutníkem například skupiny Telegraf, Kabát Revival, Poděbradka nebo David Koller.

Házelo se hliníkovým sudem na dálku, pro děti bylo připraveno mnoho soutěží. Objevili se tu i fotbaloví internacionálové jako třeba Pavel Stratil a Dušan Herda. Návštěvníci si mohli prohlédnout pivovar a vyhrát zájezd na Malorcu. Na flašinet zahrál starý známý z pivovarského dne Zdeněk Kopeček.

Zdroj: Deník.cz

Dívku, která jej bude reprezentovat při zářijové Dočesné při volbě Miss zlatého moku, si včera vybíralo v Městském divadle v Žatci osm pivovarů. Výběr probíhal podobně jako draft hokejistů do zámořské NHL.

Pivovary si postupně vybíraly z krásek, které se do soutěže přihlásily. Ten, kdo volil jako první, měl největší možnost výběru. O pořadí pivovarů rozhodovala porota při degustaci jejich piv. „Právo prvního výběru získal Zlatopramen,“ potvrdil výsledek Petr Šimáček z pořádajícího Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

Ústecký Zlatopramen si vybral jako svou reprezentantku dvaadvacetiletou blondýnku Marcelu Vovsovou z Mělníka. „Když jsme sem s přítelem jeli, bavili jsme se, za koho bych mohla soutěžit. A když jsme jeli kolem billboardu Zlatopramenu, říkali jsme, že ten by byl nejlepší. A ono se to splnilo!“ vyprávěla nadšeně dívka.

Pivovary volily mez patnácti dívkami, původně se jich přitom do soutěže přihlásilo 72. „Máme hlavně radost z toho, že nejsou jen z tohoto regionu, ale z celé republiky,“ řekl spokojeně Šimáček.

Finále Miss zlatého moku proběhne v září v rámci tradiční Dočesné. Zúčastní se i tři zahraniční pivovary, které si své adeptky přivezou z Belgie, Slovenska a Slovinska.

Zdroj: MF Dnes.cz

Sdružení plzeňského právovárečného měšťanstva (SPPM) by mohli finančně podpořit investoři z řad právovárečníků.

Jednala o tom v sobotu správní rada SPPM. Připravila smlouvy o případné spolupráci s Podpůrným sdružením plzeňských právovárečníků, v němž by měli být v budoucnu všichni investoři sdruženi.

Peněžními dary by měli SPPM pomoci hradit náklady spojené se soudním sporem, v němž se potomci plzeňských právovárečníků snaží zpochybnit poválečné znárodnění plzeňského pivovaru a tím i jeho následnou privatizaci v devadesátých letech.

„Dosud jsme naši činnost financovali ze sponzorských darů vlastních členů a nebo členských příspěvků, které jsou 200 korun ročně. Takže naše prostředky byly velmi omezené. Nyní se ale ukazuje, že na takto rozsáhlý soudní spor tyto peníze nestačí. Takže se nabídlo pár sponzorů z řad právovárečníků, kteří jsou ochotní do této poměrně riskantní věci dát své prostředky. Ovšem s tím, že se budou podílet na případném výsledku,“ vysvětlil šéf SPPM a vnuk posledního předsedy správní rady někdejšího Měšťanského pivovaru Karel Svoboda (na snímku).

Dodává, že SPP by ročně potřeboval asi 400 tisíc korun. „Když se sejde deset investorů, každý z nich by vložil 40 tisíc korun ročně. Samozřejmě riziku odpovídá náhrada. Řekli jsme, že pakliže ve sporu uspějeme, mají investoři nárok na šest procent vysouzeného majetku, což pro ně může být poměrně zajímavé,“ podotkl Svoboda.

Jakou částku ale může oněch šest procent představovat? O tom nechtěl Svoboda spekulovat. „Tuto částku se neodvažuji odhadovat. Je třeba si uvědomit, že svého času byla jen známka Plzeňský Prazdroj ceněna na 12 miliard korun. Cena je v duchovním vlastnictví, v ochranných známkách a pak nejsou zanedbatelné ani hodnoty pozemků a budov. Pivovar byl poměrně bohatý a vlastnil i pozemky v Londýně nebo ve Vídni a samozřejmě v České republice,“ vysvětlil Svoboda, podle nějž utrpěli plzeňští právovárečníci velkou křivdu.

Podle dekretů se mělo v případě pivovaru jednat o znárodnění za náhradu. Bez náhrady se konfiskoval majetek pouze kolaborantům a zrádcům. Plzeňští právovárečníci se ale náhrady dosud nedočkali.

Zatím usilují o to, aby se prokázalo, že znárodnění proběhlo v rozporu se zákonem a tudíž je neplatné. Stížnost podali i k evropskému soudnímu dvoru. V ní právovárečníci upozorňují na to, že Česká republika neochránila jejich zájmy vyplývající z Listiny základních práv a svobod.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Petra Petříková | Foto: Vlastimil Leška

Koulet sudy na čas přijeli o víkendu do Chodové Plané na Tachovsku borci z Čech i ciziny. Proběhlo zde již 12. mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

To uspořádal zdejší pivovar. „Je tady celkem 30 týmů. Máme tady závodníky z Velké Británie, Německa, Rakouska a jeden tým dorazil dokonce až z Austrálie,“ pochlubil se Blesku majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka (44).

„Nejtěžší na závodu je, aby oba borci ve dvojici měli přibližně stejnou kondičku a sílu v pažích. Kdyby jeden z nich zaostával, tak by toho druhého brzdil,“ prozradil Vlastimil Šimánek (30) z týmu pivovaru z Ústí nad Labem.

Historie závodů v koulení sudů sahá o 75 zpět. Už v roce 1930 se v anglickém Burtonu konalo první mistrovství světa v této kuriózní disciplíně. Podstatou závodu je co nejrychleji dokoulet stolitrový dubový pivní sud za pomoci speciální tyče v ruce zvané bednářský ficák na tzv. Pivovarské míli. To je osm set metrů dlouhá trať. Sud váží 60 kg.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Zbyněk Schnapka

Pivo je počas futbalového EURO 2008 jednoznačne najobľúbenejším nápojom v salzburskej fanúšikovskej zóne.

Počas skupinovej fázy šampionátu načapovali a predali v 21 gastronomických stanoch 115.000 pollitrových pív. V tom istom čase si fanúšikovia kúpili okolo 87.000 jednotiek "tvrdého" alkoholu, 81.000 kulinárskych produktov od gyrosu až po suši, 6.500 litrov vína a 2.400 fliaš sektu. V piatok o tom informovali kompetentní z hostiteľského mesta Salzburg.

Hovorca Host City Martin Roseneder konštatoval, že pohostinstvá mali v tom čase obrat vo výške okolo 1,85 milióna eur (56,13 mil. Sk). V praxi to znamená, že každé gastronomické centrum malo obrat v priemere 80.000 eur (2,427 mil. Sk).

V závere finálového týždňa európskeho šampionátu sa bude v "párty-zónach" predávať pivo za znížené ceny, polliter si fanúšikovia budú môcť kúpiť za 3,50 (106.20 Sk) namiesto 4,20 eura (127.44 Sk). "Túto akciu môžu všetci chápať ako poďakovanie," oznámil Wolfgang Weiss, koordinátor Host City. Informovala agentúra APA.

Zdroj: Čas.sk

Vašek Pelikán v sobotu v Pelhřimově vylepšil dosavadní český rekord o více než 7 desetin.

"Já mám takovou výhodu, oproti ostatním, že já to pivo nemusím polykat. Já prostě dokážu tu příklopku, jak se říká lidově, přidržet dole, prostě to pivo tam vyleju, někdo říká jako do žumpy," řekl naší televizi Vašek.

"Měl žízeň, už když se narodil," dodala jeho maminka. Paradoxní přitom je, že Vašek ani vlastně žádný pivař není…

"Pivko mám rád, chutná mi, ale přednost dám radši vínu," tvrdí nový rekordman v rychlosti pití zlatavého moku.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Jakub Bystrzycki

Podívejte se na video a ochutnejte atmosféru slavnosti.

Milovníci piv se po tisících nahrnuli do areálu pivovaru Ostravar v centru města, aby si vychutnali jubilejní 10. pivní slavnosti zdejšího pivovaru, který pro své návštěvníky navařil 120 tisíc piv.

Na své si však přišli nejen milovníci pěnivého moku, ale také dobré muziky. Hlavními taháky slavností byly kapely Chinaski, Wohnout, Medvědi a spousta dalších.

Hrál se zde i minifotbal pod záštitou missky Lucie Hadašové, či baviče Luďka Soboty.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Už dnes se uskuteční dvanáctý ročník mistrovství Evropy v koulení sudů. Dějištěm neobvyklé pivovarské disciplíny bude rodinný pivovar Chodovar.

Akci zahájí od 11 hodin na nádvoří pivovaru skupina Chodovarka. Návštěvníci si při této příležitosti budou moci prohlédnout pivovar nebo také ochutnat pivo z ležáckého sklepa. V pravé poledne si pak na své přijdou všichni milovníci aut. Na slalomové trati před Beerrariem Stará sladovna své umění předvedou řidiči v závodech vozů Mini Cooper. Zahájení letošního mistrovství Evropy začne od 13. hodiny, kdy budou závodit osobnosti v koulení obřích ležáckých sudů. Mimo jiné například hosté pivovaru z Rakouska nebo Velké Británie. O dvě hodiny později si ve stejné disciplíně zazávodí diváci. „Loni vyhráli Křelovice. To už je pomalu pravidlem,“ uvádí marketingový ředitel Jiří Plevka.

Zdroj: MF Dnes.cz

Jakou příchuť bude mít speciální pivo uvařené u příležitosti 13. ročníku Dne Postřižinského piva? To vyzkouší už dnes ti, kdo zavítají do nymburského pivovaru. „Sládek Jaroslav Svoboda uvaří speciální pivo pro tento den. Příchuť si schovává jako překvapení pro návštěvníky. Loni bylo, tuším, banánové, určitě i letos bude příchuť netradiční,“ uvedl za organizátory Václav Klain. Dodal, že Postřižinské pivo bude stát jen 15 korun.

Pojede speciální expres Hlavním lákadlem dnešního programu, který začíná v devět hodin, jsou různé soutěže a hry. „Uskuteční se i fotbalová dovednostní soutěž, při níž se návštěvníci utkají s fotbalovými legendami, například s Antonínem Panenkou. Hlavní výhrou je zájezd na Mallorku,“ řekl Klain. Další zajímavostí bude výlet na lodičkách po Labi.

Celým dnem návštěvníky provede moderátor Josef Laufer. Chybět nebude ani hudba. Vystoupí různé regionální skupiny, například Telegraf, ale také David Koller, Marcela Holanová či Kabát Revival.

Součástí programu je i výlet Postřižinským expresem. „Na každé zastávce bude na cestující čekat nějaký program, který má souvislost s pivem,“ podotkl Klain.

Postřižinský expres vypravují pravidelně při této příležitosti České dráhy. „Parní vlak bude vozit cestující z hlavního nádraží v Nymburku do areálu pivovaru, během dne navíc zajede také do Poděbrad a Sadské. Expres bude vozit cestující zdarma,“ sdělil Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah.

Zdroj: MF Dnes.cz

Asijský tygr je hoden své přezdívky. Žádný obchodní artikl před ním není v bezpečí. Tentokrát se totiž Čína rozhodla prosadit v Anglii své pivo. K jeho propagaci použila neobvyklé miniatury anglických památek z ledu.

Číňané se rozhodli pro zcela neotřelou propagaci svého zlatavého moku zvaného Harbis. Nápad, jak přilákat Brity na jeho prezentaci, byl pro Brity naprosto nečekaný.

V letním období se totiž Angličané mohli přijít ochladit mezi tradiční britské památky vytesané z ledu.

Zájemci o promoakci si tak mohou prohlédnout zvonovou věž Big Ben podrobněji než v reálu, protože v "ledové" variantě dosahuje výšky dospělého muže.

Zdroj a foto: Šíp.cz

Do míst, která jsou posvátná pro milovníky nejoblíbenějšího moravského piva Radegast, se můžete vydat tuto sobotu, 21. června, od 9.00 hod. V beskydské Morávce totiž proběhne třetí ročník akce „Putování k pramenům řeky Morávky“. Beskydský tok je proslaven nejen svou ryzí čistotou, ale také jako poskytovatel klíčové suroviny pro výrobu piva Radegast. Účastníci letošního putování se mohou těšit na nejrůznější soutěže a dárky.

Hlavním cílem akce „Putování k pramenům řeky Morávky“ je popularizace naučné stezky instalované podél řeky Morávky před třemi lety. Ta láká k horské řece stále více turistů mířících do oblasti Beskyd.

Velmi úzce je Morávka spjata s nošovickým pivovarem Radegast, kterému poskytuje jednu ze zásadních surovin pro výrobu piva, což potvrzuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Voda z Morávky je díky své čistotě a složení tím nejkvalitnějším, co můžeme pro vaření piva Radegast mít. Společně se sladem a chmelem je voda klíčovou surovinou bez níž se při výrobě neobejdeme.“ Zajímavostí je, že voda z Morávky protéká v pivovaru akváriem, v němž žije několik pstruhů. Kontrolory kvality vody tak nejsou jenom moderní přístroje, ale i samotné ryby.

„Putování k pramenům řeky Morávky“ má hromadný start v 9.00 hod. na parkovišti Na lipovém v Morávce. Pro účastníky jsou připraveny soutěže o ceny a netradiční možnost projížďky konibusem. Cenu získají milovníci pěší či cykloturistiky, kteří zdolají třináctikilometrový úsek nejrychleji.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V malý pivovar a pivní lázně s restaurací se možná už brzy promění bývalá výrobna octa v Litoměřicích. Tamní radnice schválila partnerskou smlouvu se soukromou společností. Smlouva má investorovi v budoucnu umožnit lepší přístup k dotacím, o které žádá v evropském operačním programu.

Octárna fungovala v Litoměřicích více než čtyři desetiletí a produkci ukončila před několika lety. Partnerskou smlouvu uzavře město i s Ústavem sociální péče ve Snědovicích a Soukromou základní školou Lingua universal, kterým umožní využívat zimní stadion po jeho rekonstrukci. Smlouvou se zvyšují šance Litoměřic uspět se žádostí o získání peněz z evropských fondů na obnovu stadiónu. Pokud se to podaří, mohlo by s rekonstrukcí začít ještě letos.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Miroslav Zimmer

Spoločnosť Pivovary Topvar od 3. júna uviedla do ostrej prevádzky v závode vo Veľkom Šariši svoju prvú linku s plniacou kapacitou 30 tis. plechoviek za hodinu.

Investícia do novej stáčacej linky dosiahla takmer 120 mil. Sk a predstavuje najvyššiu jednorazovú investíciu skupiny SABMiller do výrobných zariadení v SR od jej vstupu na slovenský trh v roku 1997. Spoločnosť Pivovary Topvar doposiaľ stáčali pivo do plechoviek v sesterskej spoločnosti Dreher v Maďarsku. V piatok o tom informovala spoločnosť.

"Spustením linky zabezpečíme dostatočný objem plechovkového piva pre potreby slovenského trhu a zvýšenie možností balení jednotlivých značiek. Našim zákazníkom tak budeme vedieť ponúknuť rozšírené portfólio produktov," uviedla manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. Drahomíra

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. Topoľčany vykázala podľa auditovaných výkazov za hospodársky rok apríl 2007 až marec 2008 negatívny hospodársky výsledok vo výške 21,7 mil. Sk. Prevádzkový hospodársky výsledok za obchodný rok, ktorý skončil 31. marca 2008 pivovarnícka spoločnosť evidovala na úrovni 50,8 mil. Sk. Hospodárenie spoločnosti v obchodnom roku 2007/2008 negatívne ovplyvnila strata z finančného hospodárenia, ktorá ku koncu marca 2008 dosiahla úroveň 37,7 mil. Sk.

Aktíva spoločnosti Pivovary Topvar vo výške 3,352 mld. Sk tvorili ku koncu marca 2008 stále aktíva v objeme 2,344 mld. Sk a obežné aktíva vo výške 915,4 mil. Sk. Na pasívach spoločnosti sa na konci tohtoročného marca podieľalo vlastné imanie čiastkou 908,5 mil. Sk a cudzie zdroje sumou 2,329 mld. Sk.

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. Topoľčany je súčasťou pivovarníckej skupiny SABMiller, ktorá v SR prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši. V súčasnosti firma Pivovary Topvar eviduje základné imanie vo výške 954 mil. Sk. a zamestnáva viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: SME.sk

Myslím, že mnoho z nás zná ten pocit naprosté únavy a vyčerpání po dalším dlouhém týdnu stráveném v kanceláři u monitoru svého počítače. Pak přichází jediná myšlenka, potřebuji odtud utéci do úplně jiného prostředí a vydatně si odpočinout. V dnešním článku přinášíme jeden tip na takový milý útěk z reality. Zvlášť pro nás Čechy, milovníky zlatavého moku, se může stát takový pobyt v pivních lázních doslova oázou klidu a relaxace.

V dnešním článku se vám pokusíme autenticky prezentovat jednu z výborných možností odpočinku, zejména lidé pracující dlouhé dny v kanceláři by tento tip na výlet mohl zaujmout. Areál pivních lázní se nachází v Chodové Plané, která je situována nedaleko Mariánských lázní. Na místo se dostanete poměrně rychle a jednoduše. Nejlepší je cestovat přímo po dálnici D5 směrem na Rozvadov, po opuštění dálnice na sjezdu Bor, Tachov, Cheb, Planá už je to na místo jen několik kilometrů.

Muzeum, restaurace, hotel, lázně, turistika – vše v jednom

Chodová Planá, to nejsou pouze pivní lázně. Jedná se o rozsáhlý areál, kde se na jednom místě, doslova pár kroků od sebe, nachází v rámci pivovarského areálu Hotel u Sládka, Pravé pivní lázně, Beerrarium Stará Sladovna a také Restaurant a muzeum Ve Skále.

Dnešní článek má ale za cíl představit především kouzla a taje Pravých pivních lázní. Už při objednávce procedury, kdy nám bylo sděleno, že jsou volná pouze poslední dvě místa, bylo zřejmé, že je o neobyčejnou lázeňskou kůru veliká poptávka. Kromě pivní lázně je možnost kombinovat léčebnou kůru s léčebnými masážemi, pitnou kúrou a léčebnými zábaly. V ceně jedné pivní lázně jsou právě i zábaly a dvě piva Chodovaru zdarma. Přiobjednání masáže už nebylo bohužel kvůli vysoké obsazenosti možné.

Ale i tak to stálo za to. Lázně se nachází přímo v Hotelu u Sládka. Po příchodu nás uvítaly dvě milé recepční a uvedly nás do podzemních prostor, kde se nás již ujaly profesionální lázeňské sestry. Celý prostor byl prostoupený pro nás příjemným pivním odérem. Po svlečení v kabinkách jsme se zamotali do velkých bílých hábitů a sestra nás odvedla do oné místnosti, kde jsou vedle sebe umístěny jednotlivé pivní vany. Poté jsme byli ponořeni do připravené lázně, která je složená z vody a minerální vody ILSANO o teplotě 34 °C. Přísadu koupele tvoří tmavé Koupelové pivo vyráběné tradiční metodou podle chráněné originální receptury hlavním sládkem rodinného pivovaru Chodovar, dále živá kultura pivovarských kvasnic, chmelové mláto a směs drcených bylin. Hladina lázně je pokryta charakteristickou pivní pěnou karamelové barvy a prostor aromatizován vůní čerstvě uvařeného tmavého piva.

Při prvním ponoření zapomenete na všední problémy

První pocit po ponoření byl opojný. Při pohledu na stoleček vedle vany, kde již byla připravena orosená sklenice piva, se naše pocity stávaly již euforickými. Jistě jsme byli ovlivněni naším pozitivním vztahem k pivu, ale nezávisle řečeno, nápad, samotné provedení procedury a prostor lázní, se jeví jako velice pozitivní. Zkusili jsme ochutnat přímo i "pivo" z vany, ale nebylo to ono.

Důležité je zmínit, že pivní lázeň neuspokojuje pouze vaše chuťové buňky. Díky příznivé teplotě vody způsobí postupně mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu v celé cévní soustavě. Lázeň prohřeje pokožku a uvolní póry kůže, kterými se při mírném pocení odplavují z podkoží škodlivé látky. Chmelové mláto působí jako očistný peeling odstraňující z těla unavené části kůže. Podle popisu na webu pivních lázní má léčebná kúra ještě jiné pozitivní účinky na vaše zdraví.

Doba pobytu v lázni je dvacet minut. Po uplynutí této doby jsme opustili prostor pro koupel a byli jsme uloženi na lůžko v prostoru pro relaxaci. Zabalili nás do prostěradla a deky z ovčího rouna. Při tlumeném osvětlení a příjemné hudbě nastává fáze uklidnění organismu. Prohřáté tělo dokončuje fázi pocení, srdeční činnost se zklidňuje, pozvolna klesá krevní tlak, uvolňují se svaly a obnovuje tělesná energie. Očištěná, omlazená pokožka přijímá účinné prospěšné látky, které po koupeli na pokožce ulpěly a postupně se vstřebávají póry do podkoží. Na stolečku vedle relaxačního lůžka nás navíc čekalo další milé překvapení v podobě druhé vychlazené sklenice Chodovaru. Menší problém byl onen zábal, kdy i ruce byly pod dekami. Po našem dotazu nás sestřička uklidnila, že pít můžeme a ruku ze zábalu chvílemi vytáhnout.

Doba odpočinku po koupeli trvala přibližně dvacetpět minut. Poté při odchodu do šaten jsme se cítili už jako v úplně jiném světě. Příjemné účinky z konzumace piva, samotné lázně a všudypřítomného pivního aroma se projevily. Mysleli jsme si, že bude následovat sprcha. Ale lázeňská sestra nás vyvedla z omylu. Byli jsme upozorněni, že po koupeli je nutné nemýt se alespoň šest následujících hodin, aby procedura měla ty pravé účinky. Poté, co jsme opustili areál, zvolili jsme oběd v Restaurantu Ve Skále. Následoval návrat do reality běžného života, ovšem těch pár hodin v areálu v Chodové Plané lze jen doporučit jako perfektní možnost odpočinku a relaxace.

Zdroj a foto: ITBiz.cz | Autor: Jiří Kocourek