Že v roce 1993 točili v hospodách desítku za sedm korun, nemusí nutně znamenat, že by se pilo levněji. Přepočteno přes kupní sílu šlo totiž o dnešních 27 korun a za takové peníze si už Češi dopřávají spíše dvanáctistupňové pivo lepších značek.

Komu tehdy nevyhovovalo točené pivo, mohl si dát z ledničky plzeňské lahvové za 16 korun. V dnešních poměrech by to bylo 63 korun. Tedy cena běžná spíše v podnicích, kam našinec příliš často nezabloudí.

A jedenáct korun za "panáka" tuzemáku, kterému se tehdy ještě mohlo říkat rum? To je dnešních 42 korun. Kdo nemá rád rum samotný a dokoupil si colu, připlatil si za dvoudecku desetikorunu. Tedy zhruba stejně jako stál samotný panák. A dávat dnešních 80 korun za tuzemák s colou? Za to je lepší pití.

Kdo má raději víno, koupil si před patnácti lety dva decilitry za statisticky vypočítaných 19 korun. Víno, které z krabic číšníci rozlévali častěji než dnes, tak opět přeneseno k aktuálním platům stálo přes 70 korun.

No a po těch všech pivech, rumech a vínech byl čas něco pojíst. Smažený sýr, chlouba to české hospodské kuchyně, vyšel na 25 korun, což tehdy představovalo téměř hodinovou mzdu. Podle ČSÚ se dnes za stejné jídlo platí průměrně 51 korun. Na to stačí průměrnému Čechovi pracovat 23 minut.

Zdroj: iHNed.cz

Košer pivo většina milovníků pěnivého moku v Česku zatím neochutnala. Asi by je překvapilo, že je méně štiplavé než nápoj, na který jsou zvyklí. Jinak se ale chutí od běžného piva neliší.

Od loňska vaří košer pivo Nymburský pivovar a vyváží ho do Izraele, USA a Kanady. V pivovarské prodejně v areálu pivovaru mohou zájemci toto pivo ochutnat, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. "Košer pivo jsme začali vařit na přání izraelského partnera. České pivo je působením kysličníku uhličitého ostřejší chuti a Izraelcům nekonvenovala, proto vyvinuli plyn podle vlastní receptury a my ho přidáváme do piva," vysvětlil ředitel. Košer pivo je proti prémiovému ležáku vyráběnému v Nymburku silnější, má 5,5 procenta alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost.

Aby mohl pivovar toto speciální pivo vyvážet, musel získat košer certifikát. "Jednou z podmínek bylo, že ječmen, ze kterého se vyrábí slad, potažmo pivo, musel být zaset před židovským svátkem jara," uvedl ředitel. Pesach ohlašuje jaro a je znamením, že po smrti přichází nový život.

Kašrutu na míru

Podle Benáka nebylo těžké splnit podmínku, aby ječmen byl zaset před svátky jara, které se časově kryjí s křesťanskými Velikonocemi. Zemědělci vědí, že ječmen zasetý po 21. březnu dává mnohem menší výnos, a tak až na výjimky sejí obilí nejpozději do tohoto data.

Košer pivo se v Nymburku vyrábí v souladu s požadavky kašrutu, což je židovský soubor pravidel dodržování čistého způsobu stravování. Pivovar musel částečně upravit technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. "Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a osvědčení jsme dostali," uvedl ředitel.

Košer pivo se v běžných českých obchodech koupit nedá. Neumožňuje to zákon o pivu, který stanoví, co přesně musí tento nápoj obsahovat. V košer pivu ale je plyn, jehož složení Izraelci neprozradili.

Zdroj: Týden.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave sa už podarilo uhasiť. Agentúre SITA to potvrdila hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová. Jančovičová doplnila, že presné príčiny požiaru budú známe až po výsledku šetrenia.

Pri požiari sa nik nezranil. Premávka na Legionárskej ulici je v súčasnosti už v oboch smeroch úplne prejazdná, mestská doprava už premáva podľa grafikonu, potvrdil agentúre SITA dispečer Dopravného podniku Bratislava.

Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili krátko po 8:30 ráno. Budova je určená na demoláciu. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov pracné a fyzicky náročné. Museli totiž konštrukcie rozoberať a zalievať ich.

Príčinou lokálneho požiaru v priestoroch pivovaru Stein bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia.

Ako tiež uviedli, nedošlo k žiadnemu ohrozeniu osôb ani majetku, nedošlo ani k úniku žiadnych nebezpečných látok. Podľa nich požiar nespôsobil materiálne škody.

Hovorkyňa hasičov Janočovičová upresnila, že na mieste zasahovalo 41 hasičov, z toho deviati z Malaciek, sedem cisternových automobilových striekačiek, jedna sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov.

Zasahujúci hasiči boli rozdelení na tri zásahové úseky, dve likvidovali požiar priamo v budove a tretí zvonka z Legionárskej ulice. Preto boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Zdroj: SME.sk

Označení "pojízdný hudební klub" se hodí na Radegast festivalovou tramvaj, která vyjede do ulic u příležitosti hudebního festivalu Colours of Ostrava. Ve speciální soupravě se neplatí jízdné, probíhá živé hudební vystoupení a každý pasažér navíc dostává zdarma plechovku vychlazeného piva Radegast. Díky spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava je Radegast festivalová tramvaj zároveň první příležitostí pro obyvatele Ostravy svézt se tramvají ze zastávky Elektra na Výstaviště, tedy těsně před brány festivalu. To umožňuje nově vybudovaná odbočka v centru Ostravy.

"Nejdůležitější informací pro návštěvníky festivalu Colours of Ostrava je, že k branám festivalu se dá dopravit zdarma, s programem a vychlazeným pivem na cestu," přibližuje hlavní myšlenku Radegast festivalové tramvaje manažer značky Pavel Kmínek. Radegast je od prvního ročníku partnerem jednoho z nejlepších festivalů nejen na Moravě, ale v celé střední Evropě.

Radegast festivalová tramvaj bude projíždět ulicemi Ostravy v pátek 11.7. a v sobotu 12.7. Jízdné se neplatí a na cestu budou hrát živě kytarista s harmonikářem. Každý cestující starší osmnácti let navíc obdrží vychlazenou plechovku Radegasta.

Díky nově vybudované odbočce v centru města mohou cestující zamířit přímo k branám festivalu z Hlavního nádraží. "Pro cestující to bude první příležitost projet se od Elektry na Výstaviště, za což patří dík Dopravnímu podniku Ostrava, " dodává P. Kmínek. Tramvaj bude zajíždět i do Poruby a přepraví tak návštěvníky festivalu přijíždějící vlakem na zastávku Ostrava-Svinov.

Jízdní řád Radegast festivalové tramvaje je uveden na www.radegast.cz a bude k dispozici na všech zastávkách, kterými bude projíždět. Tramvaj pojede ve směru: Hlavní nádraží - Výstaviště - Vozovna Poruba - Výstaviště - Hlavní nádraží.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V objekte bývalého bratislavského pivovaru Stein vypukol dnes ráno rozsiahly požiar. Na jeho likvidácii sa zúčastňuje 25 hasičov. TASR informovala hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová.

Požiar nahlásili približne o 8.30 h. Do akcie HaZZ nasadil aj päť cisternových automobilových striekačiek, automobilový rebrík, sanitný automobil a protiplynový automobil pre potreby hasičov, keďže dochádza k výmene autonómnych dýchacích prístrojov.

Zásah sa vedie na troch úsekoch. Dva sú vo vnútri budovy, kde hasiči rozoberajú konštrukciu. Ide o obklad, medzi ktorým je lisovaný papier. "Čiže požiar sa rýchlo šíri. Hasiči musia okrem toho zalievať lokálne ohniská požiaru. Je to zdĺhavý a náročný postup," uviedla Jančovičová.

Tretí zásahový úsek sa vedie z Legionárskej ulice, kde sa vykonávajú tylové práce. HaZZ si tam vyžiadal odpojenie trolejového vedenia a prítomnosť polície.

Jančovičová potvrdila, že opustená budova, v ktorej vypukol požiar, je určená na demoláciu. Dnes sa na mieste údajne začali práce. Hasičom to nahlásil robotník, ktorý sa v areáli nachádzal. Jančovičová dodala, že škody následkom požiaru budú vyčíslené až po jeho úplnej likvidácii.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Video zde...

Zdroj: SME.sk

Dvacet druhů piva a degustace pivních specialit čeká návštěvníky Pivních slavností, které se v sobotu konají v Zábřehu. Místní plavecký areál obsadí stánky s černým vícestupňovým pivem Master, kvasnicovým speciálem z Hanušovic nebo i holandským pivem Heineken.

„Pro řidiče budeme čepovat Birell,“ vzkazuje jednatel spolupořádající Zábřežské kulturní Zdeněk David. Při letošním ročníku Pivních slavností si na své přijdou malé i odrostlejší děti. Vyřádit se mohou na diskotéce, skluzavce, skákačkách či motorových čtyřkolkách. Dospělí zase při ochutnávce piva nejen tuzemských pivovarů mohou přihlížet exhibici boxerů. O hudební doprovod se postarají dechové hudby a skupiny Styl, Atom či Confession, návštěvníci slavností mohou zdarma využít i sportovní část areálu. K dispozici bude venkovní bazén, tobogan, petanque či minigolf. Zábřežské pivní slavností startují v deset hodin dopoledne.

Zdroj: MF Dnes.cz

Zákazníci vyškovského pivovaru i město Vyškov se bojí o budoucnost podniku. Vedení nepotvrzuje zvěsti o krizi, ale ani je nevyvrací.

Nové vedení vyškovského pivovaru se snaží dostat podnik do krize. Ředitel Zdeněk Řehák je tunelář, který jen parazituje na pivovaru. To jsou slova jednoho dlouholetého odběratele zlatavého moku, který je znechucený ze současné situace.

„V poslední době se hodně mluvilo o krachu vyškovského pivovaru a je to bohužel pravda. Na vině je nové vedení. Ředitel má stotřicetitisícový plat, zatímco zaměstnancům přibývá jen práce. Ti mi také říkají, že z podniku mizí podezřele moc peněz. Řehák ho prostě ničí,“ myslí si odběratel, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce Vyškovského Deníku ho ovšem zná.

Kvůli obavám, že vedení chce pivovar zlikvidovat, prý dokonce navštívil právníka. „Ten mi řekl, že je v tom vysoká politika. Jsem přesvědčený, že ředitel chce podnik vytunelovat a pak ho zprivatizovat. Naštěstí mu v tom brání problémy s restitucí,“ naznačil odběratel.

Zdeněk Řehák však tato obvinění popírá. „Pivovar vytunelovat nechceme. Že se ocitá v krizi, to ovšem nepotvrdím ani nevyvrátím. Ale určitě jednou dojde k privatizaci,“ uvedl ředitel.

Navíc doplnil, že se lidé můžou těšit na pivní slavnosti, které se budou konat současně s vyškovskou poutí. V žádném případě však nebudou mít takový rozsah, jak tomu byli Vyškované zvyklí. „Budou trvat jen jeden den, přijede i nějaká kapela. Ale pořádat nějakou velkolepou akci nemáme v plánu. Kdo by pak poslouchal, že pivovar je v krizi, ale na slavnosti má?“ ptal se ředitel.

Ten také naznačil, že na vině je částečně město, které podniku údajně hází klacky pod nohy. „Chtěli jsme vybudovat zahrádku před Pivovarskou pivnicí. To nám radnice znemožnila. I proto nechceme pořádat dvoudenní oslavy. Město si něco usmyslí a pivovar aby to zaplatil. V žádném případě,“ oznámil Řehák.

Podle vyškovského starosty Petra Hájka nebylo možné zahrádku povolit. „Jde o veřejné parkoviště. Zařízení by zabralo tři parkovací místa a auta by se tam nevytočila. Proto odbor dopravy stavbu nepovolil,“ vysvětlil Hájek.

Že město znemožňuje pivovaru uskutečňovat některé záměry, radikálně popřel. „V žádném případě to není pravda. Naopak. Podniku jsme nabízeli, aby se prezentoval na dožínkách, které se budou konat na konci srpna. Jednala s nimi naše mluvčí. To však vedení připadalo nereprezentativní a pozvání odmítlo,“ naznačil starosta.

Ten si myslí, že by se Řehák radši měl zabývat tím, aby mělo vyškovské pivo odbytiště taky ve Vyškově. „Kde se tady točí? Snad jenom ve dvou hospodách. U Kočích teď bude herna. Ředitel by měl obejít vyškovské hospody a zajistit prodej v nich,“ myslí si Hájek. Ještě doplnil, že kdyby to šlo, město by klidně pivovar koupilo. „Patří k historii Vyškova. Mám strach, že pokud dojde ke krachu, někdo ho koupí hlavně kvůli lukrativnímu pozemku,“ obává se Hájek.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka ale kvůli nevyjasněným církevním restitucím nemůže jít podnik do privatizace. Ministerstvo údajně ani neplánuje, že by ho zavřelo.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Martina Grycová | Foto: Judita Špičáková

Americká pivovarnická skupina Anheuser-Busch Cos Inc podala v USA žalobu na belgický gigant InBev NV. Anheuser-Busch označil akviziční plány Belgičanů za nezákonné a cenu převzetí za podhodnocenou. Usiluje proto o soudní příkaz, který zabrání InBevu vyměnit jeho správní radu, dokud se nevyjasní falešné a matoucí zprávy. Uvedl to v dnešní zprávě.

InBev zvýšil tlak na Anheuser-Busch v pondělí. Belgická firma navrhla akcionářům Anheuseru, aby vyměnili správní radu, která odmítá návrhy InBevu, a dosadili místo ní lidi vstřícné belgickým plánům. Spojením podniků by vznikl největší výrobce piva na světě.

InBev uvádí, že chce dát akcionářům slovo, jímž by promluvili do sporu mezi oběma společnostmi v situaci, kdy vedení Anheuseru není k jednání ochotno. Budweiser předložil žalobu u okresního soudu ve východní Missouri, kde sídlí.

InBev minulý měsíc nabídl Anheuseru převzetí za 46 miliard dolarů, vedení americké společnosti to však odmítlo a označilo nabídku za příliš nízkou. Anheuser v obraně před Belgičany představil plán vlastní restrukturalizace a snažil se přesvědčit akcionáře, že jeho hodnota je mnohem vyšší než InBevem nabízených 65 dolarů za akcii.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a mezi jeho hlavní značky piva patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni InBev připravila o pozici největšího světového výrobce piva skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: Finance.cz

V hotelu Belvedér se konala degustace pivních speciálů

Výrazná borůvková vůně a barva dofialova. Taková piva v České republice určitě nejsou běžná. Účastníci nedělní odpolední degustace v železnorudském hotelu a pivovaru Belvedér však takové pivo ochutnat mohli. Jde o speciální ochucené 12° pivo z pivovaru Purkmistr v Plzni–Černicích.

„Hosté byli uneseni barvou i vůní, až po ochutnání pátrali, co je to vlastně za druh piva. Někteří hádali například malinové pivo, jiným bylo vše jasné již před ochutnáním, podle borůvkové vůně,“ řekl Deníku majitel hotelu František Strnad a dodal: „Borůvkové pivo se vyrábí jako každé jiné, pouze před koncem varného procesu se přidají borůvky.“

Podle Strnada se piva s ovocnou příchutí (například banán, borůvky, maliny) začala vyrábět v Belgii, kde jsou poměrně rozšířena, hlavně pro „přilákání“ žen ke konzumaci piva. Klasického pivaře však prý příliš neosloví.

Letošní třetí ročník degustace nebyl soutěžní. Degustátoři ochutnali deset druhů piva, ohodnotili je a vyzkoušeli si i své degustační schopnosti, protože o jaké druhy u jednotlivých vzorků šlo se dozvěděli až na závěr degustačního odpoledne.

Organizátoři k degustaci letos připravili piva ryze domácí, od pivovarů z Plzeňského a Karlovarského kraje. Jednalo se většinou o speciály, tedy piva něčím výjímečná. Kromě ovocného piva to bylo například pivo pšeničné, které je oblíbené například v Německu, nebo vůbec nejsilnější zúčastěné pivo, tmavá 18° Master, se sedmi procenty alkoholu.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: David Kojan

Každý rok se v Česku vypije asi 160 litrů piva na obyvatele. Vína vypijeme zhruba desetinu. Porovnáme-li si přitom možnosti dozvědět se o obou nápojích něco více (tady a tu vs. tam), dojdeme k poměru přesně opačnému.

Zkrátka na to, že jsme národ pivařů, máme u nás odborně zaměřených akcí o pivu jako šafránu. Je to šílená škoda. Například počet malých pivovarů se za posledních pár let navýšil doslova o desítky! Vaří se v nich ohromné množství „nových“ druhů piva, přitom průměrný konzument (předem se za toto spojení omlouvám) často ani nerozezná pivo svrchně a spodně kvašené.

To, že se to pomalu mění k lepšímu, mě trklo za poslední rok hned několikrát. Na 1. ročníku Českého pivního festivalu, na letošním Prague Food Festivalu nebo třeba na stránkách Pivního deníku. Nejnověji jsem dostal pozvánku na pivní degustaci v Mandarinu. Spolu s předním odborníkem na české pivo, který paradoxně není Čech – Evanem Railem, si tam vymysleli projekt Czech Beer Academy.

Za degustaci ve snobském prostředí hotelového sklepa s jídlem zaplatíte 1150,– Kč. Na oplátku se vám dostane tematicky orientovaného semináře s pivní degustací. Na lekci, kterou jsem spolu s několika dalšími českými novináři zažil, Evan Rail vybral sedm českých novinek. Jednalo se o natolik žhavé kousky, že jsme v jednom případě ochutnávali jako první v Česku! ;)

Detaily o jednotlivých vzorcích nebudu rozvádět. Jestli chcete, můžete si je všechny najít na blogu Evana Raila – Beer Culture. Popíšu vám ale průběh degustace, je to totiž děsná čurina.

Probíhá to totiž úplně stejně jako na kterékoliv jiné akci s vínem nebo s kávou. Počet fází takového večera většinou souhlasí s počtem vzorků:

1. vzorek – vyplašení účastnící zdráhavě upíjejí ze sklenice s vodou, každý klopí zrak a nesměle očmuchává první skleničku piva; muchlování se a mžourání do seznamu vzorků je prioritou číslo jedna!

2. vzorek – první odvážlivci navázali oční kontakt s lektorem, ti pilní si začali dělat poznámky, v chladném sklepě je o něco tepleji; rozjíždí se komunikace účastník-účastník

3. vzorek – všichni konečně pořádně přechutnávají první, druhý vzorek, většině novinářů dochází, že k pivu se stejně jako k vínu nejdříve čichá; lektor konečně zjistil, s kým má tu čest, objevuje se mu jiskra v oku a fixka v ruce; rozjíždí se komunikace lektor-účastník

4. vzorek – degustační pohoda dosahuje svého optima, pivo setřelo veškeré bariéry v komunikaci; z lektora srší neutuchající proud vtipně načechraných informací, které bez prodlevy mizí v hlavách všech zúčastněných, stejně tak jako všechny vzorky; vrcholná vlna večera se ale po chvíli pochopitelně láme…

5. vzorek – …všichni totiž docházejí k dosud pečlivě skryté pravdě, že PIVO JE SKVĚLÉ! Je dokonce natolik skvělé, že místy přehlušuje obsah samotného výkladu; v této fázi se obvykle zachraňuje situace jídlem, nikdo si už nepíše poznámky a novináři, kteří doteď nepořídili kloudné fotky, jsou totálně namydlení

6. vzorek – všeobjímající pravda bobtná, skvělé je nejen pivo, ale i lektor, obsluhující personál, sousedi a vlastně vůbec celý svět je skvělý; ti, co se už stihli vyčůrat, se bojí blížícího se konce

7. vzorek – tematicky zaměřená degustace se mění v hlučnou diskuzi v doprovodu popíjení; pokud jste si stačili oblíbit některý z předchozích šesti vzorků, teď je ten správný okamžik, nechat si dolít plnou degustačku! většina degustačních karet se povaluje na zemi, nikdo neví co pije a od vedle se chodí koukat zbylý, střízlivý a zděšený personál; v ruce držíte sklenku se svým favoritem, pokoušíte se vstát a snažíte se marně vzpomenout, na co že jste se to chtěli v úvodu zeptat…

Samozřejmě přeháním, ale jen malinko! ;) Jedno je jisté – při každé degustaci se dozvíte nejen mnoho o pivu, ale i o sobě! Ať už se jedná o degustaci vína, kávy nebo piva, vždycky si úžasně rozhrnete obzory i názory a seznámíte se s podobně postiženými. Lehká intoxikace kofeinem nebo alkoholem je přitom volitelná.

Moc rád bych podobných akcí viděl víc. Jestli máte zájem zažít něco podobného, zkuste si proklikat zdroje z článku – třeba se něco zase objeví. Nebo zkuste napsat do své oblíbené restaurace, nebo kontaktujte malý lokální pivovar. Nejsem si totiž jistý, jestli ti pivaznalí tuší, že existuje žíznivá poptávka! ;)

Šli byste někdy na pivní degustaci? Nebo jste už byli? Degustujete raději v teple domova? Jaký je váš poslední pivní objev?

Zdroj a foto: Cuketka.cz

Prodeje piva Pilsner Urquell ve Španělsku vzrostly za posledních 12 měsíců ze 7 tis. hl o 70 procent a dosáhly objemu přes 12 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem ve Španělsku v loňském roce stagnoval. Pilsner Urquell je ve Španělsku považován za prémiový ležák a jeho cena se pohybuje o 10 až 15 % výše než u konkurenčních importovaných piv a o 50 – 100 % výše než u piv domácích.

V uplynulém roce kromě prodejů souběžně vzrostla i distribuce a tedy i počet míst, kde si můžete Pilsner Urquell koupit. Plzeňský ležák najdete ve více než 750 obchodech a 1 650 restauracích, z nichž ve 150 si můžete dát i čepovanou variantu. Největší restaurace prodávají přes 400 hl Pilsner Urquell ročně. Více než 30 procent prodejů se uskuteční v Madridu a jeho okolí, druhou lokalitou je Barcelona.

„Na španělském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na spolupráci s kvalitními restauracemi a především rozšíření možnosti si toto pivo ve Španělsku koupit. Jsme rádi, že dnes je to již na téměř 2,5 tisících místech,“ řekl Christopher Shewan, ředitel pobočky společnosti Plzeňský Prazdroj ve Španělsku.

Nejznámější španělské restaurace s pivem Pilsner Urquell:

- El Botanico, vedle musea Prado, Madrid

- El Abac Restaurant, Barcelona (oceněna 2 hvězdami Michelin)

- Pinocchio in La Boqueria, Barcelona

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dostanou stylové vybavení, sklenice, výčep, ubrusy a další zařízení restaurace. Přesto po pár měsících narazí sud jiné značky, než od které si nechali svůj podnik bezplatně vybavit. A navíc si za tuto "zradu" ještě nechají od konkurence zaplatit.

Těmto hospodským zlatokopům však mohou brzy v Česku nastat špatné časy. Některé z pivovarů se totiž rozhodly investice do restaurací razantně omezit.

"V roce 2006 jsme na jejich podporu dali přes 26 milionů, letos plánujeme jen deset. Přednostně se přitom budeme zaměřovat na ty, kteří s námi spolupracují dlouhodobě," říká spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard.

Došla mu prý trpělivost s těmi, kteří se snažili vyždímat z pivovaru co nejvíce výhod. "Je to černá díra, tyto investice nevedly k nárůstu prodejů," dodal.

Do podpory restaurací přitom ročně jdou v Česku stovky milionů korun. "Investice na vybavení jednoho zákazníka jsou v řádu desítek tisíc korun ještě předtím, než vůbec začne naše pivo nabízet," říká obchodní ředitel české pobočky Heinekenu Jiří Daněk.

Třetí nejsilnější pivovarnická skupina v Česku, která vaří třeba Krušovice, Starobrno či Zlatopramen, přitom zásobuje okolo deseti tisíc restaurací a barů.

Od tácků ke statisícům

Základní vybavení podniku však nabízejí prakticky všichni hráči na trhu. "Investice do výčepního zařízení a sklenic se pohybuje kolem 60 tisíc korun," počítá majitel malého pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala. Na rozdíl od silnějších konkurentů však už nemůže hospodské motivovat penězi na ruku, které dostanou jako odměnu za množství vytočeného piva.

"Taková spolupráce není nijak neobvyklá," přiznává Jiří Čulík, manažer tuzemského prodeje Drinks Union.

"Bonusy mohou být v řádech desítek až stovek tisíc korun, zpravidla závisí na množství a ceně zboží v určitém období," přibližuje Čulík. Ten se vyjádřil vůbec nejkonkrétněji z velkých hráčů na trhu, které MF DNES oslovila.

Zástupce Pivovarů Staropramen uvedl, že chtějí být pro obchodní partnery "skutečnými partnery v podnikání," Plzeňský Prazdroj zase vymezil rozsah podpory na škále od reklamních předmětů po spoluúčast při vybavení restaurací.

Za kupování hospod padaly i pokuty

Podle zdroje dobře informovaného se situací na českém trhu však dochází v posledních letech k jistému útlumu v přetahování o výčepy.

"Slábne to. Trh je rozebraný, za rozumnou cenu se toho už moc získat nedá," uvedl zdroj. S tím souhlasí i Jan Kočka, provozovatel internetových stránek Světpiva.cz a spolumajitel minipivovaru Kocour Varnsdorf. "Za velké sumy by se docílilo jen velmi malého zvýšení podílu na trhu."

Souboji o hospody se několikrát zabýval i antimonopolní úřad. Za to, že docházelo k uzavírání smluv, které zavazovaly restaurace k výhradnímu odběru piva od jediného dodavatele, dostal nejvyšší pokutu 2,3 milionu korun před pěti lety Plzeňský Prazdroj.

Později však nové vedení úřadu dovolilo uzavírání smluv, které restaurace zavazují k minimálním odběrům. Ty se zpravidla u středně velkých podniků pohybují ve stovkách hektolitrů ročně.

Bonusy na čepu

Co vše mohou restaurace od pivovarů získat

Základní odměnou je vybavení restaurací sklenicemi, tácky, ubrusy či reklamními poutači. Dražším špásem už bývá dodání výčepu či lednice či podpora při nejrůznějších stavebních úpravách podniku.

Pokud se restaurace zaváže k dlouhodobější spolupráci, může se její majitel v závislosti na množství odebraného piva těšit i na bonusy blížící se milionu korun. Jinou možností ekonomické motivace jsou levnější dodávky piva při větších odběrech.

Nepříliš férovou možností je pak finanční odměna za stažení byť i malé lokální značky z výčepu. Pokud chce lukrativní hospodu získat konkurence, neváhá mnohdy zaplatit také sankci za vypovězení stávající smlouvy.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

To zklamání jistě dobře zná každý pivař. Přijede do neznámého města a chce ochutnat místní specialitu, ale namísto toho na něj nad hospodami čekají pouze vývěsní štíty velkých pivovarů.

Pětice nejsilnějších výrobců v posledních letech ještě zvýšila svůj podíl na českém trhu, který v loňském roce přesahoval 82 procent. Zbylá část zůstává na další třicítku pivovarů, které to v boji s obry mají hodně těžké.

„Kdekoliv je nějaká lepší a větší hospoda, tak se ji velcí hráči okamžitě snaží získat. A nezřídka se jim to daří právě na úkor menších výrobců,“ říká ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Při boji o restauraci nabízejí pivovary hospodským kompletní vybavení podniku, nezřídka jim také slíbí tučnou prémii, pokud se zaváže k odběru určitého množství piva.

„Setkal jsem se i s případem, kdy bylo hospodskému nabídnuto, že pokud přestane točit naše pivo, dostane na ruku půl milionu korun,“ upozorňuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala.

Jeho pivovar přitom vaří pouhých šest tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání – takové množství vyrobí pivovary patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje za pouhých šest hodin. Prazdroj, Gambrinus či Kozel, které do skupiny spadají, trhu jasně dominují, jejich podíl na trhu je dohromady téměř padesát procent.

Malé pivovary se snaží odlišit především tradičním způsobem výroby či zaměřením na místní štamgasty. „V některých regionech naštěstí patriotismus ještě funguje,“ říká Hlavatý. Na sepětí s regionem má reklamní kampaň postavenou třeba uherskobrodský pivovar Janáček, který na city pivařů útočí sloganem Náš kraj, naše pivo. A jeho pivo se jmenuje Patriot.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martin Lysoněk

Ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý zpracoval pro zastupitele města analýzu současné situace pivovaru a navrhl možnosti jejího řešení. Náchod totiž zvažuje možnost prodeje svého pivovaru silnému strategickému partnerovi.

Ředitel označuje nynější období za jedno z nejproblematičtějších v stošestatřicetileté historii pivovaru. A to i kvůli stále větším nákladům na provozování hotelu U Beránka, jenž patří k pivovaru. Ty mohou přivést podnik až k finančnímu kolapsu.

V analýze zvažuje některé varianty dalšího vývoje pivovaru. Řešení vidí v redukci nákladů. „Znamená to minimalizovat veškeré náklady jako obchodní činnost a údržbu, rychlé snížení objemu výroby přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru a v určitém časovém horizontu propuštění části personálu v řádech spíše desítek procent,“ uvádí ředitel.

Jako jednu z variant navrhuje prodej hotelu U Beránka městu a zbavení pivovaru provozování hotelu. „Tato varianta je řešením na určité období. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část peněz z prodeje může posloužit k podpoře prodeje,“ míní ředitel, ale dodává, že i tak později pivovaru hrozí postupný propad do ztrát a finanční problémy.

Ředitel popisuje i možnost prodeje hotelu a velké investice města ve výši několika desítek milionů do pivovaru na rozvoj obchodní činnosti. Obává se ale, že město není dravý podnikatel.

Jako jedno z lepších řešení uvádí Josef Hlavatý prodej pivovaru strategickému partnerovi. Upozorňuje ale, že tím sice město ztratí nezávislost a možnost kontroly vývoje pivovaru.

Pivovar ale bude moci dlouhodobě budovat svou značku, pozici na trhu a bude mít stabilní finanční zázemí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Po deseti letech se národnímu podniku Budějovický Budvar podařilo vyhrát spor o ochrannou známku v Hong Kongu. Proces trval tak dlouho, protože Anheuser-Busch jej neustále napadl námitkami. Za posledních sedm let již Budvar vyhrál 80 sporů z celkem 111 případů. „Zbývá nám dořešit dalších 50 případů,“ sdělil Respektu.cz PR manažer Budvaru Petr Samec. „Jak dlouho budou spory trvat, bude záviset na průběhu sporů. Byla by to spekulace,“ doplnil.

Problémy s ochrannou známkou jsou největší překážkou pro transformaci pivovaru na akciovou společnost. Ta přitom měla být již hotova. Loni v dubnu ministr zemědělství Petr Gandalovič tvrdil, že transformace nepotrvá déle než rok. „Vypsali jsme výběrové řízení na poradce při transformaci. Celé řízení se ale zkomplikovalo námitkami neúspěšných uchazečů,“ prozradil důvod zpoždění pro Respekt.cz ministr Gandalovič.

V současnosti již poradenské týmy pracují na studii, která bude na podzim předložena vládě. „Výsledkem studie by mělo být doporučení, zda transformovat Budvar nebo nikoliv. A pokud ano, tak jak minimalizovat rizika pro ochrannou značku,“ tvrdí Samec. Ministr Gandalovič už ale vidí transformaci jako jasnou věc: „Na podzim by měla dostat vláda návrh, jak transformaci dotáhnout do zdárného konce.“

Privatizace?

Transformace Budvaru na akciovou společnost je nutnou podmínkou pro případnou privatizaci pivovaru. „Musela by o tom rozhodnout vláda. Jsem ale přesvědčen o tom, že dlouhodobě je pro Budvar výhodné spojit se strategickým partnerem. Tím nepředjímám, jaký podíl by měl tento partner mít,“ řekl ministr Respektu.cz. Zda by strategickým partnerem mohl být právě Anheuser-Busch, se kterým vede Budvar soudní spory po celém světě, Gandalovič říci nechtěl. „Na téma Anheuser-Busch nehodlám nic komentovat,“ uvedl.

Nejcennější na Budějovickém Budvaru je právě ochranná známka. „Bude zajímavé sledovat, jak Budvar prodají. Jestli neprodají zvlášť pivovar a zvlášť značku,“ okomentoval možný prodej pro Respekt.cz Jiří Mikeš z katedry obchodního podnikání Vysoké školy ekonomické v Praze. Značka Anheuser-Busch má podle Mikeše hodnotu sedm až osm miliard dolarů. Budvar má hodnotu kolem dvou až tří miliard dolarů.

„Pokud to prodáme pivovaru Anheuser-Busch, tak bychom si měli říct o pořádnou částku a domluvit se na zachování značky Budvaru. Je to naše rodinné stříbro, vlajková loď,“ tvrdí Mikeš. Američané by ale stejně českou značku pravděpodobně nezlikvidovali. „Američané nejsou tak hloupí. Rozdělili by si pro svoje značky trhy, a i do Spojených států by prosadili Budvar. Bylo by ale zajímavé, kdyby Budvar koupil Heineken. To by byl opravdu souboj titánů,“ dodal Mikeš.

Úspěšný pivovar

O privatizaci Budvaru uvažovala už Špidlova vláda v roce 2003. Tehdy byl proti ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle vyjádření některých ministrů by se ale tentokrát mohlo podařit privatizaci dokončit. S privatizací by podle Martina Bursíka mohli souhlasit i zelení. Spíše pro je také ministr financí Miroslav Kalousek.

Budějovický Budvar loni prodal přes 1,25 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř 9 procent více než v předchozím roce. Z toho téměř polovinu vyvezl do více než 50 zemí světa. Zisk pivovaru se v loňském roce meziročně zvýšil o 13 procent na 302 milionů korun.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: David Havlíček

V horkých letních dnech výrazně roste spotřeba piva oproti jiným měsícům. Příležitostí, kde se osvěžit dobrým chlazeným pivem, se nabízí spousta - na zahrádce restaurace, na letním hudebním festivalu, na soukromé zahradní party s přáteli nebo jen tak na terase u džbánku. „Bude se vám hodit několik tipů, které váš pivní zážitek ještě vylepší,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek nejprodávanějšího českého piva Gambrinus.

Pivo v hospodě, na zahrádce či na festivalu

V letních měsících vystoupí rtuť teploměru často i nad tropických 30 °C. Ideální teplota piva pro konzumaci je však 7-8 °C, je proto zřejmé, že nároky na chlazení jsou vyšší než v chladnějším období. Sládek Gambrinusu Jan Hlaváček tomu čelí následovně:

V létě si objednávám raději třetinky, pak mám vždy pivo „čerstvé“ a správě vychlazené

V teplém období preferuji tlustostěnné sklenice, které déle udrží nižší teplotu – důležité však je před čepováním sklenice vypláchnout a zchladit studenou vodou.

Dobré pivo vám v létě spíše načepují v té hospodě, kde mají zachlazený prostor pro uskladnění sudů s pivem nebo tankovnu.

Pokud se čepuje do kelímků, radši jdu tam, kde mají kelímky průhledné. Vidím, kolik piva mi výčepní dopřál, a pivo se přece „pije“ i očima! Také proto dostanete pivo Gambrinus na největších letních hudebních festivalech převážně v průhledném stylovém kelímku.

Pro pivo se džbánkem

K letní atmosféře patří i podvečerní posezení na vyhřáté terase a popíjení řízného piva, které jste si přinesli ve džbánku z hospody. Jak si na pivu ze džbánu pochutnat, radí sládek Gambrinusu Jan Hlaváček:

Před načepováním piva džbán vždy vypláchnu a nechám v něm chvíli studenou vodu, aby se správně ochladil.

Pro čepování piva doporučuji džbány kameninové či porcelánové, chrání pivo před světlem a lépe udrží teplotu. Lepší je džbán s úzkým hrdlem, ideálně s kovovým víčkem, které zadrží CO2 přirozeně obsažené v pivu a znemožňuje přístupu vzduchu (zvětrávání).

Džbán by měl mít přesný obsah, aby ho mohl výčepní načepovat přímo z pípy.

Hlídám výčepního, aby do džbánu pivo čepoval šetrně (i zcela bez pěny). Neuniká tak předčasně CO2 a pěna vzniká až při nalévání piva do sklenice.

V létě, kdy vyžadujeme větší osvěžení, doporučuji šetrné nalévání piva do sklenice, zachová se tak v pivu přirozený obsah CO2, který dodává pivu správný říz.

Zahradní party u soudku

Letní období přímo vybízí k přípravě soukromé zahradní party, kde si užijete teplých večerů společně s přáteli. Většina lidí pak řeší, zda si na takovou akci koupit spíš sud, „basu“ piv či kartón plechovek. Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, doporučuje:

Sud si zajistěte den předem a dejte ho nejlépe do temného chladného sklepa vychladit.

Před čepováním sud šetrně přeneste, rozhodně ho nekutálejte!

Sud, výčep i vedení umístěte nejlépe do stínu a sud překryjte mokrým hadrem, aby se pivo zbytečně neohřívalo a chladič tak překonával co nejmenší tepelný rozdíl.

Výčepní zařízení zapněte alespoň 30 minut před samotným čepováním. Chladič se s předstihem ochladí na ideální provozní teplotu.

Osobně raději volím dva menší sudy než jeden velký. U piva zkrátka platí, že lepší jsou dvě „třicítky“ než jedna „padesátka“.

Čisté sklo je nezbytné. Pokud použijete na chalupě roky nepoužívané sklo či špatně umyté sklenice, rozhodně se netěšte na pořádnou pivní pěnu, ta totiž zmizí ihned po načepování.

Výčepní zařízení a případně i bombu s hnacím plynem vám rád zapůjčí distributor piva nebo přímo distribuční centrum pivovaru. Zde vám také poradí, jak přenosný výčep zapojit.

Jako hnací plyn při čepování piva se dnes používá především kombinace CO2 s dusíkem (tzv. BIOGON). Tlak nastavte tak, aby pivo volně vytékalo. Čím kratší je cesta mezi sudem a sklenicí, tím lépe.

Pokud dáte přednost plechovkám, stačí vám pro jejich nachlazení kratší čas než je tomu u lahví.

Pro setkání s menším počtem přátel se vyplatí zakoupit některé z kompaktních 5 litrových balení jako např. tzv. Gambrinus XXL plechovku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Belgicko-brazilská pivovarnická skupina InBev se snaží získat amerického konkurenta Anheuser-Busch za každou cenu. Nevylučuje nepřátelské převzetí.

Když nedošlo k dohodě, musí to jít jinak, řekli si v Bruselu a vedení InBevu oznámilo, že se pokusí do vedení firmy dosadit vlastní lidi. Nové představenstvo by pak mělo plánovanou gigantickou pivovarnickou fúzi schválit.

Američané nabídku InBevu odmítli

InBev předložil první přátelskou nabídku americkému Anheuseru v průběhu června. Belgičané nabízeli za převzetí pivovaru 46,3 miliardy dolarů, Anheuser-Busch ji však označil za nepřiměřené nízkou.

InBev ale nabídku navýšit nehodlá, a tak hledá nové řešení. Do vedení Anheuseru chce prosadit zvučná jména jako Ron Dollens z Guidantu, Ernest Mario z firmy Glaxo, nebo Hank McKinnell z Pfizeru.

Plán Anheuseru nic neřeší, tvrdí Brito

"Snažili jsme se pokračovat v dialogu s Anheuser-Buschem a dojít k přátelskému převzetí, které uspokojí obě strany," tvrdí šéf InBevu Carlos Brito. "Myslím, že naše nabídka 65 dolarů za akcii byla vstřícná."

Plán, který vedení Anheuser-Busch po neúspěšném jednání s InBevem představilo, navíc považuje za "riskantní a neadresný".

Problémy společnosti údajně restrukturalizace, při které se počítá s propouštěním i snižováním nákladů, nevyřeší.

Anheuser-Busch loni vyrobil celkem 150 milionů hektolitrů piva, což představuje osm procent celosvětového trhu.

Skupina InBev patří mezi největší evropské pivovarnické firmy a v Česku vlastní značky Staropramen, Ostravar nebo Braník, což ji přináší patnáctiprocentní podíl na trhu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Už je to oficiální. Pivo z Loun, Ústí, Velkého Března a Kutné Hory bude mít na etiketách u výrobce nápis Heineken. Antimonopolní úřad souhlasil s koupí firmy Drinks Union, která tyto pivovary vlastnila.

Nizozemská firma Heineken převzala nápojářskou skupinu na začátku července. Dosavadní majoritní akcionář a předseda představenstva Milan Hagan převedl na Heineken svůj podíl ve výši více než 98 procent akcií. Spekuluje se, že to bylo za dvě miliardy korun.

Na páteční valné hromadě společnosti bylo zvoleno nové představenstvo, je stejné jako to působící v Královském pivovaru Krušovice, který vlastní také Heineken.

Většinou akcionářů byl do představenstva zvolen Lieven van der Borght, Erik Jan G. Hamel a Jiří Daněk. Na konci června odstoupil z původního představenstva Shawn Johnson a místo něj byl až do páteční valné hromady kooptován Lieven van der Borght. Dosavadní další členové představenstva Milan Hagan a Pavel Kadlec ze svých funkcí odstoupili.

Ve společnosti by neměly příchodem nového akcionáře nastat žádné změny. „V minulých dnech proběhla setkání se zaměstnanci. Nic se zatím nemění, budeme pokračovat stejně,“ sdělil mluvčí Drinks Unionu Josef Vejlupek. Podle něj by ale společnost měla v nejbližších dnech prodat likérku Granette, která nezapadá do plánů Heinekenu.

Drinks Union v roce 2007 prodala zhruba 900 tisíc hektolitrů piva, podobně jako v roce 2006. Tržby za prodej piva a lihovin loni zvýšila o více než šest procent na 1,29 miliardy korun. Podle schválené účetní uzávěrky za období od října 2006 do konce loňského roku vykázala Drinks Union ztrátu 51,77 milionu korun. Na výši se podle představenstva negativně projevilo výrazné zdražení vstupních surovin v loňském roce. Letos ale společnost očekává zisk asi 20 milionů korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Stará česká pranostika se stala v sobotu hlavním mottem setkání malých rodinných pivovarů ve Vsetíně na Dolním náměstí.

Své zastoupení zde měly Hukvaldské pivo, Koníček z Vojkovic, BON ze Zašové a místní Valášek. Ten také byl jakýmsi garantem celé akce.

„V republice je sedmdesát šest malých rodinných pivovarů. Podobná setkání probíhají po celé léto,“ vysvětlil sládek Valášku Jan Dohnal.

Proč se takové akce pořádají? Odpověď je velmi jednoduchá. Malé pivovary totiž nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. „Je to těžké. Velké pivovary hospody doslova skupují,“ posteskl si vsetínský sládek.

Pokud totiž hostinští podepíší s velkým pivovarem smlouvu, získají podle množství natočeného piva finanční injekci. „Hospodu si kompletně vybaví a nic je to nestojí. Ovšem nesmí se tam čepovat jiné pivo,“ upozornil Dohnal. S tím, že dokonce ani antimonopolní úřad s takovou diskriminací údajně nemůže nic dělat. „Nemáme šanci se do takových hospod dostat. Jediná možnost je, vzít si něco do nájmu nebo postavit vlastní,“ tvrdí.

Například Valášek čepuje ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru ve Vsetíně a pak už jenom v jedné restauraci ve Zlíně a v Prostějově. Přitom zájem o tuto značku stále roste. „Především teď v létě si zákazníci jezdí pro sudy přímo do pivovaru,“ doplnil Jan Dohnal.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav Urubek

Pivovar Budějovický Budvar, n.p. připravil pro letošní prázdniny netradiční promo akci pro značku Pardál - road show „PARDÁLéto“. „PARDÁLéto“ bude probíhat na 17 turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice. Podílet se na něm budou i pijáci, kteří na podzim roku 2006 pomáhali pivo Pardál vytvořit.

Promo akce pod názvem „PARDÁLéto“ bude probíhat od 5. července do 31. srpna v 17-ti vybraných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, budou turisté moci narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích či rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Nejzajímavější lokality „PARDÁLéta“ jsou například Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. Kompletní seznam lokací a termínů najdete na www.pardal.cz.

„Pivo Pardál je od začátku roku 2008 v prodeji po celé České republice, ale řada potenciálních zákazníků ho dosud nezná. Protože Pardál vznikal netradičně, rozhodli jsme se představit ho zákazníkům během léta i netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál bude všude tam, kde zákazníci tráví chvíle odpočinku či dovolenou a kde se baví s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří. K realizaci tohoto druhu road show nás vedly i loňské zkušenosti, kdy jsme „PARDÁLéto“ s velkým úspěchem realizovali v rámci jižních Čech,“ vysvětluje Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál.

V každé lokalitě budou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se navíc bude pohybovat promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízet zdarma ochutnávku Pardála. Pro návštěvníky budou připravené zábavné soutěže o reklamní předměty ze speciální edice „PARDÁLéto“.

Na některých stáncích se bude možné setkat s pijáky, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti a dalších vlastností piva Pardál. Jde tak o jedinečnou možnost, seznámit se s historií vývoje piva Pardál. „Velice si vážíme toho, že s těmito pivaři nadále spolupracujeme. Nejen, že odvedli skvělou práci při vzniku Pardála, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v srpnu 2005. Na podzim 2006 byli do projektu zapojeni budoucí spotřebitelé. Ti se účastnili několika kol řízených degustací pod vedením technologa pivovaru. Na základě jejich připomínek pak technolog dolaďoval konečnou chuť, hořkost, barvu a další vlastnosti. Pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a mezi zákazníky mělo velký úspěch. Objem prodeje v roce 2007 dosáhl 76 000 hektolitrů, což je produkce menšího pivovaru. V celostátním prodeji je značka Pardál od ledna 2008.

Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od výčepního piva značky Budějovický Budvar. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, tmavší zlatavou barvou a vysokou sněhově bílou pěnou. Má stupňovitost 9,7 % a obsahuje 3,8 % alkoholu. Pardál se vyrábí z tradičních surovin – moravského sladu, směsi žateckých chmelů a z vody získané z artéských studní.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru