Po guerillové akci MS ve fotbale stoupla návštěvnost stránek pivovaru.

Holandské pivo provedlo na MS guerillovou akci – návštěvu velké skupiny dívek v šatech v tradičních barvách pivovaru. Výrazně mu pak stoupla návštěvnost webu.

Web bavaria.com měl ještě nedávno návštěvnost limitně se blížící nule – nyní je pátou nejnavštěvovanější britskou pivní stránkou po pivech Carling, Cobra, Budweiser (oficiální sponzor) a Carlsberg. Většina návštěvníků byla přesměrována buď z Wikipedie nebo z Googlu, poté co se rozšířila zpráva o guerille, na jejímž konci byl mimo jiné vyhazov populárního moderátora Robbie Earleho.

Sean Durkan, marketingový manažer Bavarie, uvedl: „Povědomí o značce se definitivně zvýšilo, stejně jako vzrostla aktivita na sociálních sítích a na Twitteru.“ Podrobné výsledky Bavaria ještě neanalyzovala, očekává ale zvýšení prodejů. Celá akce se spustila okamžiku kdy 36 holandských fanynek přišlo na fotbal v šatech, které se distribuují jako součást velkého balení Bavarie. Durkan uvedl, že do odjezdu holandského týmu na mistrovství se prodalo přes 200 000 těchto šatů. Navzdory kontroverzi tak celá aktivita vzbudila v online prostoru velkou pozornost – podle expertů je tento způsob mediální prezentace Bavarie extrémně účinný.

Zdroj: Strategie.cz

Pivní maraton hostí od pátku až do neděle Šternberk. Třídenní slavnosti s koncerty a pivem obsadí areál bývalých kasáren v ulici Kpt. Nálepky.

Kromě přehlídky regionálních pivovarů z celé České republiky s více než třiceti druhy piv na návštěvníky Pivního maratonu čekají hudební vystoupení, grilované pochoutky a jsou přichystány také atrakce pro nejmenší.

Páteční hudební program otevírá sestava Tchoři, která začíná hrát od sedmnácti hodin.

Po ní vystoupí další interpreti rockového rázu, třeba David Spilka, James D. S. či Callibos M. S.

V sobotu začne program již v deset hodin Tunning srazem a od šestnácti hodin se rozezvučí i pódium. Vystoupí Morčata na útěku a další čtyři kapely jako U2 revivalk či Split Bearing.

V pátek a v sobotu zájemci za jednotlivý vstup zaplatí sto padesát korun, lístek na celý festival vyjde na dvě stě padesát korun.

V neděli, kdy už není hudební program, je vstupné zdarma, ovšem o to víc zbyde času na ochutnávku lahodných piv. Pořadatelé vzkazují, že akce se bude konat za každého počasí a návštěvníky před případným deštěm ochrání zastřešení.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Veronika Kolesárová

"Nechcete to jídlo ohřát?“ ptá se sládek a číšník v jedné osobě. Vidí, že krmíme devatenáctiměsíční dcerku. „Ano, máte mikrovlnku?“ A sklenici s dětskou směsí mu podáváme. Dcera se ihned rozbrečí. Radši jí jídlo vracíme, sní ho studené. A pán v hábitu stejně mikrovlnku nemá. Kde by se také ve středověkém šenku vzala, že? Muž bere do rukou dudy a začíná hrát a zpívat na uklidněnou německou dětskou písničku. Baví se tím celá hospoda. Tedy není to úplně typická saská hospoda, ale weesensteinský minipivovar, malý sklepní zámecký šenk s dvěma varnými nádobami a dřevěným soudkem, odkud číšník a sládek točí pivo hostům. Dcera se uklidní a pánovi mává a tleská.

Můžeme tedy minipivovar prozkoumat a pivo ochutnat. Na zámku Weesenstein (asi 20 kilometrů od česko-německého přechodu v Krásném Lese) se pivo vařilo od roku 1510, tedy potud to lze vyzkoumat, pokud tu byl pivovar dřív, není v pramenech doložen. Ulrich Betsch ho obnovil v roce 1999. Vaří podle starých receptur, byť mu slad připravují v laboratořích v nedalekém Heidenau. Betsch uvádí, že tak, jak dělá pivo on, tak ho pili zhruba kolem poloviny 19. století.

Chuť je dobrá, byť nám trochu chybí říz, bez něhož si už dnes nedovedeme oblíbený nápoj představit. K pivu tu podávají jednoduchá jídla, masa a polévky. Ceny mají doslova mírné - půllitr vyjde na 2,90 eur, jídlo kolem 10 eur. Výrazně dražší je však zdejší produkt lahvovaný. V přepočtu zhruba na tisícovku vyjde pětilitrová láhev. Jak se však ukáže, velkou část ceny stojí samotné sklo. Jde o originální a opravdu nádherné láhve s vyobrazením zámku.

Do pivovárku ale nemíří lidé jen za občerstvením,mimořádně oblíbené jsou kurzy vaření piva, které pan Betsch pořádá. Jsou určeny těm, kteří si chtějí pivovar založit, anebo těm, kteří si chtějí uvařit svůj nápoj doma na kamnech.

Na dann, Prost! Tak tedy, na zdraví!

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Veselý

Tomáš Hlavenka asistent, Brno » Krakonoše neseženu

Rozhodně mám raději pivo z malých pivovarů. Jako svatební dar jsem dostal domácí minipivovar. Často pijeme Pegas a Dalešice. Nejsou to piva s univerzální chutí z velkých výroben, ale specifické značky. Když je tady na festivalu ochutnáme, můžeme procestovat všechny kraje. Krakonoše v Brně normálně neseženu.

Aneta Pléhová studentka, Brno » Malé pivovary nešidí

Piju pražská piva, ale mám ráda i malé značky, protože si myslím, že se jejich výroba tolik nešidí. Chutnají mi kvasnicová a hutná piva, která nejsou vodnatá a mají výraznou chuť. Pivo radši piju v hospodách než restauracích. Je lepší, když štamgasti bouchají sklenkami o stůl a dělají atmosféru, než když se pořád číšníci ptají, jestli máte dopito.

Michal Křivý automechanik, Brno » Malé vaří piva, která se liší

Větší pivovary jsou velkovýrobny, menší mají své kouzlo. Když je možnost, dám si pivo z malého pivovaru mnohem radši, než nějakou známou značku. Přišli jsme s kolegy právě proto, abychom ochutnali značky, které v Brně neseženeme. Známe je všechny, ale nemáme šanci je zkusit. Chutnají mi, nejsou tuctová a něčím se liší.

Simona Kuncová studentka, H. Králové » Gambrinus nezklamal

Mám radši větší pivovary, ale abych ochutnala něco nového, přijeli jsme sem z Hradce Králové. Takže asi půjdeme od stánku ke stánku a vyzkoušíme nové značky. Na začátek jsem si ale dala Gambrinus, který běžně piju s kamarády, když si jdeme sednout do hospody. Sem tam si pivo načepuju sama, to mi pak chutná nejvíc.

Jaroslav Julínek pracovník v přepravních službách, Brno » Hlavně, když je dobré

Mám rád hlavně dobré pivo. Takže nezáleží na tom, jestli je z malého nebo velkého pivovaru, ale na chuti. Když je hořké, má dobrou barvu, chuť a ještě ho podpoříte skvělým jídlem, tak nic nechybí. Jinak mám ale tři své oblíbené značky, které pijeme s přáteli, a pak zkouším nová piva. Teď jsme například ochutnali Poutníka.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na brněnském velodromu si až do soboty přijdou na své „pivní gurmeti“. Na zdejším novém pivním festivalu mohou ochutnat přes padesát různých značek. Dobré pití doplní hudební program. Dnes zahraje Petr Spálený, v sobotu vše zakončí Kamelot.

První ročník Brněnského pivního festivalu, který včera začal, nabízí přehlídku malých a často neznámých piv, ale i stánky velkých pivovarů. Ve včerejších odpoledních hodinách zel areál velodromu prázdnotou. Stánkaři, kterých bylo na začátku festivalu snad více než návštěvníků, tak měli čas ochutnávat z nabídky konkurentů. Kolem osmé hodiny večerní už pivo ochutnávalo přibližně šest stovek lidí, pořadatelé ale čekali několikanásobně vyšší návštěvu. „Doufám, že lidi ještě dojdou. Samozřejmě jsem jich čekala víc, ale hlavně, že se jim tady líbí,“ říká organizátorka Zdena Macinková.

„V Brně nic takového nebylo alespoň patnáct let. A myslím, že si tady podobnou akci zasloužíme. Osobně bych lidem doporučila ochutnat klášterní piva, které se vyrábí v malém nákladu u nás, v Belgii, Německu a Holandsku. Ty člověk normálně v hospodě neochutná,“ radí Macinková.

Pivovary akci pojímají především jako možnost se zviditelnit, což je především pro ty menší dost důležité. Potvrzuje to i sládek vařící pivo Svijany, které je na Brněnsku velice oblíbené.

„Snažíme se podobných akcí účastnit v oblastech, kde se naše pivo prodává a v Brně máme hodně příznivců. Naše pivo je jiné než od těch velkých značek. Je stejné jako před padesáti lety a tím se liší od ostatních, nic nešidíme a to lidé poznají,“ míní sládek Petr Menšík. Na rozdíl třeba od nedávno zkrachovalého Vyškovského pivovaru se tady představují malí a třeba i nově vzniklí výrobci, kteří zaznamenali u lidí úspěch.

Mají jedno společné, zachovávají si tradiční český způsob výroby piva i za cenu vyšších nákladů.

„Je to protiváha k nadnárodním korporacím. Jejich pivo sice lidi neurazí, ale ani je nenadchne, navíc všechny piva velkých značek chutnají skoro stejně. Pivo je součást společenského života, a proto na něho lidé kladou větší nároky a hledají alternativy k jiným značkám,“ vysvětluje Menšík.

Podle něj je ale těchto „pivních slavností“ v Česku až moc a to jim škodí.

„Navzájem si berou lidi. Bylo by lepší, kdyby jich bylo méně a byly větší a kvalitnější. Doufám, že se to vyvine tak, že nejlepší přežijí a vytvoří si tradici,“ dodává sládek Menšík. Velké množství podobných akcí potvrzuje i zástupce strakonického Dudáka Tomáš Hušák. „Za léto jich může být i víc než čtyřicet,“ říká.

***

FAKTA

První Brněnský pivní festival

Kde: Velodrom v Pisárkách

Pivovary: Poutník, Starobrno, Pilsner Urquell, Pardál, Gambrinus, Richard, Budějovický Budvar, Krušovice, Master, Kozel, Dačice, Louny, Svijany

Ochutnávky piva: Vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 13 hodin. V sobotu již od 9 hodin. Vstupné Středa, čtvrtek, pátek: 60 Kč Sobota: 80 Kč Vstup pro děti do 12 let zdarma

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Prak, s přispěním Michaely Sagitariové

Už pošesté si dají v Číhalíně dostaveníčko milovníci zlatavého moku. Na sobotní odpoledne a večer jsou připraveny Číhalínské pivnosti v areálu Pod lucernou. Jako každoročně bude degustaci pěnivého moku provázet i řada zajímavých soutěží a hlavně hudebních produkcí.

„Pro návštěvníky máme přichystané soutěže v pití piva na ex, turnaj v šipkách o soudek piva a vrcholem bude pojídání párku na čas,“ sdělila jedna z organizátorů Jana Holubová.

Letošní ročník pivností nabídne návštěvníkům celkem šest druhů piv od různých pivovarů, a kromě těch alkoholem oplývajících se v nabídce objevuje i jedno nealkoholické. Samozřejmostí jsou uzené a grilované dobroty.

Většina kapel, které v sobotu večer v Číhalíně zahraje, pochází z Třebíčska, které doplní Vaťák (Kabát revival) ze Dvora Králové nad Labem a Fousatej Hat z Havlíčkova Brodu. Z těch domácích se mohou návštěvníci těšit na Vjetef, Zeus a seznam domácích uzavírá Sociál Band. Kromě hudebních kapel je připraveno i vystoupení čerstvých Mistryň Evropy v hip hopu, které si říkají Devily Ice Flame ze Základní umělecké školy Třebíč.

Pro ty, kteří to mají do Číhalína trochu z ruky, bude přistaven autobus, který zájemce sveze na místo konání. „V plánu máme dva spoje, které pojedou odpoledne do Číhalína a stejný počet bude po skončení akce rozvážet účastníky v noci. Jízdné v obou případech činí 25 korun,“ upřesnila Jana Holubová. První autobus odjíždí už v 16 hodin z Přibyslavic. Jeho trasa vede přes Okříšky, Petrovice, Krahulov, Červenou Hospodu, Třebíč, Račerovice až do Číhalína. Druhý s odjezdem v 17 hodin nabere cestující v Červené Lhotě, Čechtíně, Svatoslavi, Radošově, Koutech, Chlumu Bransouzích, Číchově a Přibyslavicích. Zpáteční rozvoz bude v opačném pořadí ve 2.30 a ve 3.30 hodin.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Lenka Novotná

„Zachraňte roudnický pivovar“ – tak se nazývá veřejná prezentace vizí o záchraně architektonické památky v Roudnici nad Labem, která proběhne již v sobotu od 15 hodin v Galerii moderního umění v Roudnici.

Občanské sdružení Esprit Roudnice n. L. zde představí svoji vizi, jak by mohla vypadat budoucnost pivovaru, pokud by se podařilo prosadit jeho zachování.

Budova ze 17. století řadu let chátrá a její stav podle vyjádření města ohrožuje bezpečnost občanů. Z tohoto důvodu již byla odstraněna střecha pivovaru. Už to ale byla podle o. s. Esprit zásadní chyba.

Petice za pivovar má stovky podpisů

Samotnou budovu však lze ještě zachránit. V petici za její zachování je již zhruba patnáct set podpisů. Sdružení oslovilo se svými podněty radu města a to se nyní snaží nalézt ze situace nějaké východisko.

„Zrovna dnes jsme byli na prohlídce podobného pivovaru v Lokti. Snažíme se inspirovat jinými objekty v okolí,“ uvedl místostarosta Roudnice Luboš Matek.

Jak dále informoval, město stanovilo pracovní skupinu, která má tuto problematiku podrobně řešit. Současný stav budovy je totiž pro bezpečnost Roudničanů nežádoucí.

Majitel budovy John D. Bailey z amerického Texasu podle Luboše Matka s městen nekomunikuje, přestože jej vyzvalo k zastřešení stavby. To je nyní nejnutnějším krokem k zachování památky i podle o.s. Esprit.

Pivovar se musí co nejdříve zastřešit

„Pivovar by se měl alespoň provizorně zastřešit do doby, než bude situace vyřešena. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby jej získalo město a naložilo s ním jako s architektonickou památkou,“ uvedl za o. s. Jiří Brodský. Ten se osobně setkal i s Johnem Baileym, který má prý o zachování pivovaru zájem.

„Pan Bailey si nepřeje, aby byl pivovar zbourán, má zájem na jeho zachování. Pivovar by chtěl opravit. Jen to zřejmě pro Roudničany trvalo příliš dlouho, tak se sami chopili iniciativy,“ informoval Brodský.

Jakým způsobem by bylo možné památku zachránit a v budoucnu využít, bude předmětem sobotní prezentace. Té ze zúčastní také architekti a další odborníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Německý pivovar Karlsberg přináší na trh čtyři nové druhy pšeničného piva. První druhem je pšeničné kvasnicové kalné pivo Karlsberg Weizen Hefetrüb, které se vyznačuje svou charakteristickou zlatou barvou. Znalce přesvědčí svým ovocným řízem a aromatickým osvěžením.

Čiré a světlé je kvasnicové pšeničné pivo Karlsberg Weizen Kristall, ze kterého byly odfiltrovány kvasnice. Pro svůj charakteristický říz je milovníky piva oceňované zvláště v létě.

Typickou výrazně tmavou barvou se prezentuje Karlsberg Weizen Dukel. Díky použití nejlepších svrchních pivovarských kvasinek vykazuje stejnoměrný zákal.

Přítomnost vitaminů a snížení energetického obsahu patří k charakteristickým vlastnostem nealkoholického pšeničného piva Karlsberg Weizen Alkoholfrei. Může sloužit například i jako osvěžení pro sportovce.

Všechny čtyři nové druhy jsou k dostání v půllitrových lahvích a kvasnicové Karlsberg Weizen Hefetrüb navíc ve třicetilitrových sudech.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Pivo Holsten Pilsner, které je značkou společnosti Carlsberg Německo, je od poloviny března 2010 na německém maloobchodním trhu k dostání v plechovkách o objemu 0,568 l. Limitovaná série může potěšit spotřebitele o 13,5 procenta větším obsahem piva, aniž by byla zvýšena jeho cena. Získanou plochu na větším obalu využívá Holsten k informování zákazníků o ceně a výhodě množství navíc ve srovnání se standardní půllitrovou plechovkou. Nový formát balení má být neodolatelným impulsem pro kupující.

Použití této nové plechovky umožnil v Evropské unii konec (v roce 2009) omezování výroby obalů o různých i nestandardních objemech. Vzhledem k tomu lze nyní volně nabízet různé velikosti obalů, které se mohou nově uplatit na trhu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Německý výrobce piva, společnost Arcobräu z Moosu buduje své obchodní vazby s Asií. Ředitel pivovaru Holger Fichtel na své cestě po Asii navštívil Jižní Koreu a Čínu, aby si sám mohl učinit obrázek o tom, jak velký význam zde má bavorské pivo. Kromě toho se asijský trh jeví i jako dobrá možnost pro kompenzaci vývoje stagnujícího, resp. klesajícího německého trhu s pivem.

Jihokorejský trh je zásobován výhradně třicetilitrovými sudy. Do svatodušních svátků (23. května) bylo známo již 40 nových restaurací prodávajících pivo Arcobräu. Naproti tomu nabídku piv na čínském trhu bude tento pivovar obohacovat svým lahvovým pivem a pětilitrovými plechovkami.

Ředitel pivovaru Arcobräu počítá s více než dvaceti námořními kontejnery, které by mohly v roce 2010 zásobovat asijský trh.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Speciálně pro velšské milovníky silného černé piva (stout) bylo pivovarem SA Brain pod obchodní značkou Brains Black uvedeno na trh pivo o obsahu 4,1 obj. etanolu. Cílem výrobce bylo vytvořit takový nápoj, který by se podobal irskému národnímu pivu Guinness.

Marketing firmy je postaven na tom, že Velšané budou dávat přednost pivu velšského původu, jehož výrobce například již 6 let sponzoruje velšský národní ragbyový tým. Receptura nápoje nekopíruje přesně irské pivo, ale jejím cílem bylo získat stejný výsledný nápoj za využití již vyzkoušených známých surovin. Z tohoto důvodu se při výrobě Brains Black nepoužívá pražený ječmen, tmavost a pražená příchuť místo toho do konečného nápoje přechází z čokoládového sladu. Pro výrobu tohoto nového silného černého piva byly použité odrůdy chmele Challenger, Fuggles a Golding, které jsou stejně tak oblíbené u místních sládků, například v pivovaru SA a The Reverend James.

Konečný výrobek byl testován jak interními odborníky přímo v pivovaru, tak i spotřebiteli, kteří s oblibou konzumují irský Guinness. Ukázalo se, že 80 % z nich při trojúhelníkovém senzorickém testu nepoznalo rozdíl.

Zdroj. Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Litoměřičtí chtějí ukázat, že to s návratem pivovarnictví do města myslí vážně. Pomoci jim k tomu mají i pivní slavnosti, jejichž datum konání stanovili radní na svém posledním jednání na 24. července. Uskuteční se tak v roce, kdy si město připomíná 290 let od založení pivovaru.

„Litoměřicím chceme vrátit tradici. Pivní slavnosti zde ještě před ukončením výroby piva probíhaly. Navíc bychom rádi ve větší míře přilákali pozornost investorů, protože bez jejich pomoci se zde zlatavý mok vařit hned jen tak nebude,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík. Jednání s případnými investory o obnovení provozu přitom již nějaký čas probíhají. Prozatím však nebyla korunována úspěchem.

Pivní slavnosti proběhnou na nádvoří pivovaru. Část programu se uskuteční v Lidické ulici a na Tyršově náměstí. V následujících letech by se akce mohla rozšířit i na prostranství před gotickým hradem, případně na parkoviště U Hvězdárny. Návštěvníci dostanou šanci ochutnat několik druhů piv, různé pivní speciality, chybět nebudou stánky s občerstvením, ani pivní soutěže. Rýsuje se i podoba doprovodného kulturního programu. „Vystoupí v něm Chřestýši a některé místní kapely, jako například Veselý lidi nebo Dekáda,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

"Naším přáním je, aby se třetí nebo čtvrtý ročník pivních slavností konal na nádvoří již fungujícího pivovaru,“ prezentoval myšlenku vedení města místostarosta Tvrdík.

Zdroj: Litoměřicko24.cz | Tisková zpráva

Předseda ostravského Klubu sběratelů pivních suvenýrů sbírá etikety od dětství. Dnes jich má tři sta padesát tisíc. Sběratel Jiří Kozel pivo moc nepije. Zato má od dětství vášeň pro pivní etikety. Jeho sbírka je dnes jednou z pěti největších svého druhu na světě.

Kde tolik pivních etiket uchováváte?

Jsou ve dvou bytech - u mě a u bratra. Jednak mám na míru udělanou zabudovanou skříň, a pak jsou v obývací stěně, kde je televizor a malá skříňka na sklo, jinak zbytek jsou všechno etikety. Postupně jsem manželku vystěhoval.

Co na to vaše paní říká?

Je s tím smířená.

Dá se v tak velké sbírce vůbec zorientovat?

Mám je srovnané v pořadačích, nalepené na bílém papíře z obou stran. Jsou rozčleněné podle států nebo podle měst. České pak podle katalogů. Musím v tom mít systém, ať vím, kam sáhnout.

Jak a kdy jste se sbíráním pivních etiket začal?

Jako malí kluci jsme s bratrem Miroslavem sbírali všechno možné, pak se nám nějak zalíbily právě pivní etikety. Sbírám je asi od roku 1970, to mi bylo patnáct. Přes bráchova spolužáka jsme se někdy v osmdesátých letech poprvé dostali na sběratelskou burzu ostravského klubu sběratelů. Po vojně už jsem tam začal chodit pravidelně sám.

Pamatujete si ještě, jak jste získal své vůbec první etikety?

Tenkrát to fungovalo tak, že jsme rozesílali dopisy do různých pivovarů. Kdysi to byla i pro pivovary reklama, dnes už je to pro ně spíš otrava. Poslal jsem třeba sto dopisů a na osmdesát mi odpověděli. Teď mi jich ze sta přijde tak pět, takže už to ani nedělám.

Jak je tedy sháníte?

Na sběratelských setkáních nebo mám osobní kontakty s ostravským pivovary. Od nich vždycky něco dostaneme a to pak dáváme na burzu. S tím jezdíme po republice a po světě. Kromě toho píšu katalogy pivních etiket. V žertu vždycky říkám, že když to nemám já, není to ani v katalogu.

Máte při tom množství ještě nějaký sběratelský sen?

Ani ne. Už nemám moc času všechno studovat, spíš se dnes věnuji psaní katalogů a organizování sběratelských setkání.

Kterých etiket ve své sbírce si ceníte nejvíc?

Kdysi to bylo tak, že když už někdo vyjel do zahraničí, odlepil třeba nějakou exotickou etiketu a přivezl ji. Nejvíce si asi cením těch, které jsem od někoho dostal. To jsou pro mě ty nejhezčí. Ale dnes už pravá sběratelská vášeň chybí. Mám například kolegu z Polska nebo z Litvy, který objede Afriku a přiveze etikety za deset tisíc. Je to hlavně o penězích. Kdo má peníze, může si koupit kdeco. Ale například se mi podařilo získat etiketu z piva, které si speciálně nechala udělat jako vánoční reklamu jedna hlučínská firma, která obchoduje s odpadky. To je sběratelství, které se mi líbí. A ne když někdo napíše, že prodá etikety za dvě stě euro.

Za kolik se vlastně pivní etikety prodávají?

Neviditelná ruka trhu. Kupoval jsem například jednu etiketu i za osm set korun, ale to není každý den. Takové si koupím tři za rok a jsem spokojený. Kdysi se vyměňovaly, dnes se všechno prodává. Částečně to chápu. Každý hledí na ekonomiku a pro pivovar jsou to náklady. Etiketa, která stála pár haléřů v době, kdy jsem začínal, se dnes prodává za pět korun. To potom dnešní mladé lidi odradí.

Mezi mladými lidmi v Ostravě už o váš klub není zájem?

Ubývá nás. Klub funguje od roku 1967, dnes máme asi čtyřicet členů. Já patřím ve svých pětapadesáti letech k nejmladším. Je to výjimka, když se objeví mladí. Nevím proč, asi mají jiné zájmy. Byli u nás mladí kluci, ale brzo skončili. Možná se dali spíš na pití piva.

Přesto ale zůstává jarní burza, kterou organizuje váš klub, jednou z největších v republice.

Společně s pražskou. Ale pro zahraniční sběratele se ta naše stala postupem času největší. Pravidelně jezdí do Ostravy sběratelé ze Slovenska, Polska, Litvy, Běloruska, Holandska a dalších zemí. Letos jsme tam měli osmasedmdesát stolů a přes třicet ubytovaných lidí. Někteří k nám jezdili už za mlada, dnes mají dvacetileté děti a jezdí pořád, i s manželkami.

Kdo bude pokračovat ve vaší sbírce?

Nikdo. Až skončíme my s bráchou, tak to skončí. Můj i jeho syn jsou sportovci a nemají o to zájem, nic jim to neříká. Možná je to také tím, že sami vidí, jak se tomu hodně věnujeme, jak manželka někdy nadává, že jsou všude rozdělané etikety, takže ta reakce může být spíše opačná.

Sbíráte pivní etikety. Máte rád i pivo?

Vždycky říkám, že kdyby záleželo na mně, tak je v republice jeden minipivovar a ten vaří pivo jednou za rok. Rád ochutnám nějaké speciální pivo, nebo si dám někdy pivo na chalupě, když něco dělám, ale pivař nejsem.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Taťjana Kittrichová

Z nejméně patnácti druhů piv a bohaté nabídky zvěřinových lahůdek si budou moci vybrat návštěvníci Zvěřinových a pivních hodů, které se uskuteční v sobotu 19. června v prostorách zábřežského plaveckého areálu.

Pořadatelé slibují chmelový nápoj z produkce domácích i zahraničních pivovarů a k němu kančí pečeni, zvěřinový guláš nebo klasickou šípkovou.

Kromě dobrého jídla a pití čeká na dospělé bohatý program. Namátkou budou moci zhlédnout exhibici thajského boxu, vyzkoušet si paintballovou střelnici, ale jsou pro ně připraveny také různé soutěže a v neposlední řadě i zápasy dívek v čokoládě.

Zkrátka nevyjdou ani děti, které budou mít vstup do areálu zdarma. Budou se moci účastnit pohybových aktivit, budou plnit nejrůznější soutěžní úkoly na stanovištích nebo uvidí výcvik dravých ptáků.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne postará country skupina Hubertus, kterou večer vystřídá rocková formace Atom .

„Akce na bazénu začíná ve 13 hodin a potrvá až do půlnoci. V případě hrozícího deštivého počasí ji přesuneme do prostor kulturního domu,“ upřesnil jednatel pořádající Zábřežské kulturní Zdeněk David.

Zdroj. Šumperský deník.cz | Autor: Petr Krňávek

Pořadatelé vyhlásili v pořadí druhý ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených komerčními pivovary v České republice, a to při festivalu Znojemský hrozen 2010. Ve čtvrtek o tom informoval Josef Vacl z pořadatelské společnost Port.

Soutěž se vyhlašuje ve třech kategoriích. První z nich je určená pro světlá speciální piva (13,0 a více procent EPM), druhá pro polotmavá a tmavá speciální piva (13,0 a více procent EPM, barva 20 j. EBC) a vyšší. Třetí kategorie je určena neobvyklým pivům. Tímto pojmem se rozumí např. ochucená nebo v našich podmínkách neobvyklou technologií vyráběná piva. V této kategorii přihlašovatel může uvést parametr, kterým se pivo odlišuje, a komise k němu při hodnocení přihlíží.

„Rostoucí zájem české veřejnosti o speciální a neobvyklá piva na českém trhu je rok od roku vyšší a stále roste počet těch, kteří vedle klasického českého ležáku rádi ochutnají i jiné druhy piv z nabídky našich pivovarů,“ sdělil Vacl. „Loňský zájem pivovarů o tuto soutěž byl velkým a příjemným překvapením a doufáme, že o ni bude mezi pivovary stejný, ne-li větší zájem i letos,“ dodal.

Soutěž je jednokolová, proběhne ve dvou termínech a vyhodnocení přihlášených piv provede dvacetičlenná hodnotitelská komise rozdělená na dvě subkomise. První z nich, dvanáctičlenný panel expertů, tj. grémium složené z členů degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského bude doplněn o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Osmičlenný panel reprezentantů bude opět tvořen novináři zabývajícími se pivovarskou problematikou a významnými osobnostmi, které pivo znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně.

„Byli jsme potěšeni zájmem o členství v panelu reprezentantů, ve kterém loni zasedala např. Edita Randová, mezzosopranistka světového věhlasu,“ uvedl František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Doufáme, že se se stejným zájmem setkáme i v nadcházejícím ročníku,“ dodal.

V loňském ročníku přihlásilo 10 pivovarů 26 vzorků do třech vypsaných kategorií. V kategorii světlá speciální piva se stalo vítězem pivo Vyškov General 14 % z Pivovaru Vyškov. V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály vyhrálo pivo Svijanská kněžna 13 % z Pivovaru Svijany. V kategorii neobvyklých piv první cenu obdrželo pivo Bernard Švestka z produkce Rodinného pivovaru Bernard, které také dostalo cenu předsedy poroty za nejvíce nominací.

Výsledky soutěže budou vyhlášeny 15. září 2010 ve Znojmě.

Zdroj: Domácí eurozprávy.cz

Když vejdete do bytu Slaninových, bude vám přecházet zrak – stěny a dokonce i strop jsou obložené pivními plechovkami. Celoživotní koníček hlavy rodiny se zkrátka nedá přehlédnout.

Začalo to před třiceti lety, kdy Petr Slanina spolu s kamarády doslova otravovali na parkovištích řidiče a mámili z nich tehdy exotické prázdné pivní plechovky.

Malé i velké kuriozity

Většina kluků si brzy našla jinou zábavu, ale Petra to chytlo a začal hledat další zdroje. Jedním z nich byla třeba kamarádova babička žijící v Západním Berlíně, dalším táta spolužáka z internátu, který pracoval jako řidič kamionu. Ani Petr nezahálel; jezdil na automobilové a motocyklové závody, na kterých ho nezajímaly stroje, ale plechovky.

Dnes jich má ve své sbírce asi 8 000 ze 176 států celého světa. Ty nejhezčí získaly čestné místo ve vitrínách. A k tomu ještě připočítejme 850 pětilitrových pivních soudků!

Pivní plechovky už mají sedm křížků

Pivní plechovky se sbírají po celém světě už od dob svého vzniku koncem 30. let 20. století a stále se pořádají sběratelské burzy a setkání. U nás hlavně v Praze a v Ústí nad Labem, dvakrát ročně se fandové plechovek z celého světa už tradičně setkávají v Německu. Sběratelství se totiž rozšířilo natolik, že výrobci piva připravují plechovky v různě zaměřených sériích.

„Jedna moc hezká, šlo o historii amerických pivovarů z roku 1978, mi dala opravdu zabrat,“ říká sběratel. „Měl jsem 17 kusů a ten poslední ne a ne nikde sehnat. Nakonec mě zachránil kamarád – při své návštěvě USA pátral tak dlouho, dokud ji neobjevil.“

Plné i prázdné

I když Petr získá většinu plechovek prázdných, pokud se naskytne příležitost ochutnat exotické pivo, neváhá. K tomu ovšem potřebuje nůžky nebo šroubovák – sběratelé totiž neodtrhávají uzávěr, ale otvírají plechovku zespodu, aby vršek, který je vidět, zůstal nepoškozený. Někteří výrobci vycházejí dokonce sběratelům natolik vstříc, že vyrobí několik stovek kusů zavíčkovaných, ale přitom prázdných plechovek!

Co dělat, když sbírka roste?

Uschovávat takové množství plechovek a soudků a ještě o nich mít přehled není jednoduché. „Je pravda, že plechovky tu byly dřív než moje rodina, ale když jsme se Soňou začali žít, měl jsem svou sbírku v policích o velikosti 2 x 2 m. A teď zabírá nemalou část všech stěn v bytě, strop v chodbě a něco ještě čeká v krabicích,“ dodává Petr. „Ale žena má pro můj koníček pochopení, dokonce jsem od ní dostal jednu krásnou vitrínu k narozeninám.“

A co čeká sbírku do budoucna?

Samozřejmě rozšiřování. „Teď se zaměřuju na plechovky z nově vzniklých států, třeba z Pobaltských republik, bývalé Jugoslávie a asijských postsovětských republik, a ještě mě zajímají velmi vzdálené země. Mezi poslední ,úlovky‘ patří plechovky z Barbadosu, Ománu, Kolumbie, Kapverdských ostrovů nebo z ostrova Palau,“ ukazuje. A perla jeho sbírky? Je jich více, ale určitě mezi ně patří pětilitrový pivní soudek z Namibie.

Zdroj: Hobby Blesk.cz

Krnovský pivovar sice byl zrušen krátce po znárodnění v roce 1950, ale stále je vyhledávanou atrakcí milovníků pěnivého moku.

Pivní slavnosti, které zde uspořádala firma Astur, přilákaly nejen krnovské pivaře, ale i jejich rodiny a děti. Zatímco pod slunečníky se hasila žízeň a ochutnávaly se vzorky z českých i zahraničních pivovarů, na nádvoří tančily soubory ze střediska Méďa a vyhrávala živá kapela.

Ze stánků voněly uzené a grilované dobroty a děti si užívaly na skákacím hradu a soutěžily o ceny. Nejstarší pamětníci marně vzpomínali, jak vlastně chutnalo krnovské pivo, které se zde vařilo ještě pár let po válce.

Středně velký městský pivovar v Krnově zanikl podobně jako okolní konkurenční pivovary v Bruntále, Jindřichově ve Slezsku, nebo v Brumovicích. Zajímavé je, že na sběratelských burzách patří pivní lahve z Krnova k nejcennějším kouskům.

Před několika lety se například vydražila láhev se jménem sládka Julia Lofflera, který podle literatury působil v krnovském pivovaru v letech 1882 až 1896, za dvacet tisíc korun.

Zdroj: Bruntálský deník.cz | Autor a foto: František Kuba

V poslední době se na pivním trhu odehrály tři významné věci, které spolu nesouvisí pouze zdánlivě. Nedávno vznikla aliance P. I. V. (Pivně Inteligentních Výčepů), která sdružuje menší hospody, nabízející regionální značky.

Další dvě informace se týkají krušovického pivovaru: nejdříve s velkou pompou oznámil zavedení jedenáctistupňového piva, které „má chutnat jako dřív“, a minulý týden pak tentýž pivovar oznámil kompletní rebranding exportní edice – ta se od klasické české edice liší tím, že je na něm erb české koruny a vyobrazena medaile ze světové výstavy.

„Těmito symboly se hlásíme k historii, původu a dlouhodobé tradici vaření piva, která potvrzuje unikátnost krušovických piv,“ vysvětluje Martina Pastorová, exportní manažerka společnosti Heineken, jež pivovar Krušovice vlastní. Ano, toho Heinekenu, který proslul jako symbol „europiva“, čili univerzálně přístupné příchuti, která nikoho neurazí, ale nikoho také nenadchne.

Co se týče Jiřího Bejčka Stehlíčka (majitel jedné z pražských hospod, sdružené v alianci P. I. V.), tak ten slovo „europivo“ používá jako nadávku. Podobně jako můj kamarád Pavel Hrabina, který o europivech v krásné klausovské narážce mluví jen jako o „prázdných a falešných“. Podobně jako spousta dalších (nejen) pivařů, kteří víc než kdy jindy dokážou ocenit neunifikovanou chuť, ale regionální odlišnosti. V oblasti komerční komunikace a reklamy si nakonec význam lokální kreativity uvědomují už dávno – Art Director’s Club Europe ji dokonce programově podporuje.

I pivovary (tedy některé) si zkrátka uvědomily, že snažit se oslovit zákazníky prostřednictvím univerzální chuti je v dlouhodobém hledisku podobně marné jako snaha obléct všechny lidi na světě do uniforem. Lidé se chtějí odlišovat a chtějí mít možnost volby – to je nezpochybnitelný fakt, navzdory nafouknutým rozpočtům, které byly do definice a složení europiva investovány.

„Lidé mají dost piv, která jsou v podstatě stejná: neurazí, ale nepotěší. Chtějí pivo, jež má chuť, vůni, barvu a které je radost pít,“ soudí hostinský Jiří Bejček Stehlíček. Je to špatná zpráva pro velké pivovary, pro které je strukturované portfolio jen zvýšením nákladů, a dobrá zpráva pro všechny ostatní.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Zdeněk Strnad

Veřejnou prezentaci vize nového využití významné barokní stavby Antonia Porty – areálu roudnického pivovaru představí skupina lidí bojujících za jeho záchranu v sobotu 26. června od 15 hodin v budově Galerie moderního umění.

Skupina lidí, která je spojena v občanském sdružení Esprit, jehož úkolem je záchrana areálu před demolicí, hodlá představit způsob, jakým by budova pivovaru mohla opět ožít.

Pivovar je nyní chráněná památka, jehož výstavba probíhala na konci 17. století. Vlastníkem areálu, kde výroba piva skončila před několika desítkami let, je občan Spojených států amerických, který nereagoval na výzvy města o zajištění kritických míst stavby.

Před několika měsíci město nechalo odstranit střešní kritinu, včetně historických krovů. Důvodem bylo údajné nebezpečí pádu. Tímto krokem byly odstraněny třípodlažní půdní prostory, kde bylo dříve uloženo několik vagonů obilí. Od té doby je stavba odkryta.

Město současně činí kroky, které mají vést ke zrušení statutu chráněné památky tak, aby mohl být pivovar zdemolován. O.s. Esprit se vydalo opačným směrem a chce objekt zachránit.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor a foto: Michal Závada

Je tu červenec a s ním i tradiční slavnosti piva v Nepomuku. Městečko pod Zelenou horou přivítá v sobotu 17.7.2010 vyslance třicítky českých, moravských, slovenských a bavorských pivovarů. A jak se již stalo za poslední tři roky, co akci pořádá o.s. Nepal zvykem, nepůjde o žádné nadnárodní giganty, ale o reprezentanty poctivého pivovarského řemesla. Purkmistr, Železná Ruda, Poutník, Žatec, Polička, Herold, Lipan, Veldensteiner, Lobkowicz, Kaltenecker, Bernard, Běleč a další, až na výjimky, nepříliš mediálně provařená jména jsou, pro někoho možná paradoxně, zárukou skutečné kvality.

Nepomucký svátek tedy bude jedinečnou příležitostí ochutnat najednou množství osobitých chutí, které nenabízí žádná síť hypermarketů... a také v návštěvnické anketě zvolit, který ze zúčastněných pivovarů je ten nej.

Nepomucké náměstí ale nebude patřit jen výčepům. Pro návštěvníky bude přichystána i pestrá paleta kulinářských dobrot a dalšího občerstvení těla i ducha. V prvé řadě je třeba zmínit burgery a steaky z místního ekochovu, dále francouzské sýry, australské masové koláčky, domácí klobásy, kuřata i vepře na grilu, guláš či živáňskou pečeni, langoše, pizzu, zmrzlinu, staročeské trdlo i jiné cukrovinky a spoustu dalších pochutin... A také medovinu, moravská vína či pálenku z vedlejší vísky...

Pořadatelem akce je neziskovka zaměřená na podporu kultury, takže nebude chybět ani hudební program a to opět v multižánrovém vydání. V mixu zajímavých objevů i známějších jmen z našeho regionu tak bude možno nalézt kramářské písně, proklatě rychlou dechovku, folk rock, punk, ska i řádně nabroušený hard core. To vše od pravého poledne až do půlnoci. No a na závěr ohňostroj.

Pro extrémní vytrvalce je v záloze připravena afterparty v klubu Coffee-shop, která se ponese převážně v rytmech nekomerční taneční hudby.

Vstup na slavnosti je již potřetí a doufejme že navždy zdarma. Takže co dodat závěrem? Snad že všichni přátelé řízného piva, chutného jídla a dobré zábavy jsou srdečně vítáni.

Další info na www

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal | Autor: Pavel Kroupa