Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod dne 20.6.2005 navštívil místopředseda poslanecké sněmovny Jan Kasal, kterého doprovázel sládek Václav Korda. Účelem návštěvy byla konzultace několika sporných zákonů s členy představenstva, které v současnosti komplikují život malým a středním pivovarům. Neopomenul ani prohlídku pivovaru. "Patřím k té části poslanců, kteří se domnívají, že různorodost české společnosti je dána také i různorodostí druhů českého piva. Proto se domnívám, že je potřeba podporovat a do jisté míry i zvýhodňovat malé pivovary, které tuto rozmanitost zajišťují,"nechal se slyšet Kasal po prohlídce pivovaru. (Noviny Havlíčskobrodska)

Výroba piva v Havlíčkově Brodě (dříve Německém Brodě) má dlouholetou tradici. Již v roce 1333 udělil král Jan Lucemburský tehdejšímu majiteli Německého Brodu Jindřichu z Lipé pro toto město právo várečné. Šlo o starobylou výsadu měst, která udělovala občanům vlastnícím dům uvnitř hradeb města právo vařit pivo Ve městě postupně docházelo ke sdružování právovárečníků, kteří si zřizovali větší pivovary.

Po velkém požáru v roce 1834 právovárečníci zakoupili rytířský dům Bukovských (dnešní správní budova pivovaru), kde byl malý ruční pivovar. Tento den se stal dnem založení našeho pivovaru. S rostoucím výstavem přestala kapacita pivovaru stačit poptávce. Proto bylo rozhodnuto o první velké rekonstrukci pivovaru, která byla ukončena 12. října 1880, kdy byl pivovar vysvěcen. Tímto dnem, kdy byla zahájena moderní výroba piva, byly zahájeny novověké dějiny pivovaru. Výstav piva činil v té době 15 tisíc hl ročně.

Od té doby pivovar prošel celou řadou modernizací, přečkal válečné období i dobu socialismu. Pivovar také od druhé světové války neustále zvyšoval výstav piva. V roce 1995 je dořešen spor 17 fyzických osob o vlastnická práva a pivovar se v roce 1995 opět dostává do rukou potomkům původních majitelů. Další rekonstrukce a modernizace výrobního zařízení umožnila opětné zvýšení výstavu i kvality piva. Pivovar je držitelem celé řady ocenění za kvalitu piva od laické i odborné veřejnosti. Svou výrobní kapacitou se pak řadí do kategorie malých pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hl. Mezi nejznámější značky patří Rebel Original Premium, Czech Rebel beer (velmi úspěšné pivo v USA) a Haškův Rebel c.k.. Mezi tradiční zásobovací oblasti patří region Českomoravské vysočiny, jižní Moravy a východních Čech. Část produkce je vyvážena do zahraničí. Jedná se především o USA, Slovensko, Německo, Velkou Británii, Švédsko, Dánsko, Irsko a další. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také jediným držitelem ISO 9001 (systém managementu jakosti) a ISO 14001 (ekologický postup výroby) mezi malými pivovary v České republice.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také v rámci regionu významným sponzorem sportovních a kulturních aktivit. Aktivně podporuje také společenské akce, hendikepované a snaží se u svých zákazníků vytvářet příjemné prostředí klidu a pohody. Zákazníci i široká veřejnost má možnost navštívit a prohlédnout si pivovar, aby sami viděli moderní a přitom tradiční postup výroby piva REBEL. Pokud má kdokoliv zájem, může získat informace o pivovaru na www.hbrebel.cz , případně na adrese hbrebel@hbrebel.cz (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Pivovar Náchod dosáhl v roce 2004 výstavu 143 915 hl piva, což je oproti roku 2003 (140 576 hl) zvýšení o 3339 hl, tj. o 2,38 %. Z celkového výstavu činil export 9538 hl (6,63 %), v porovnání s rokem 2003 (8783 hl) jde o zvýšení o 8,6 %, kdy se vyváží především světlý ležák Premium). Nejvyšší celkový nárůst prodejů vloni zaznamenaly shodně nealkoholické pivo (Primátor je jeho druhým největším výrobcem v celé ČR) a 24% tmavý speciál Double o 25 %, a tmavý ležák o 21 % a 16 % světlý speciál Exkluziv o 16 %. Rozhodující podíl na výstavu má i nadále světlý ležák Premium 42 % a světlé výčepní pivo 39 %.

Letos si opět vede velmi úspěšně nealkoholické pivo, vícestupňové speciály (navýšení o 33 %) a rekordní zvýšování prodeje dosahuje pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier (55 %).

Pivo Primátor je produkováno z prvotřídních pečlivě vybraných domácích surovin: sladu z jižní Moravy, aromatického žateckého chmele a vysoce kvalitní vody pocházející z přírodní rezervace Teplickoadršpašských skal v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Je vyráběno především technologií spodního kvašení.

Pivo má plnou a říznou chuť bez vedlejších příchutí a na jazyku ponechává pocit příjemné, pozvolna se ztrácející hořkosti bez drsného a svíravého nádechu. Výraznou předností náchodského piva je jeho dlouhá trvanlivost při zachování výborných vizuálních a chuťových vlastností.

Moderní zařízení umožňuje vařit pivo klasickou, staletími prověřenou technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachovává svou nezaměnitelnou lahodnou chuť.

V současnosti pivovar vyrábí pod registrovanou obchodní známkou PRIMÁTOR rozsáhlý a ucelený sortiment piv, který umožňuje splnit očekávání širokého spektra přímých konzumentů i nejnáročnějších obchodních partnerů. Pivovar dokáže uspokojit poptávku po pivu lahvovém, v plechovkách, KEG sudech a k dispozici jsou i speciální dárková balení.

Výrobkové portfolio piv doplnilo na konci roku 2003 svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Weizenbier se vyznačuje příjemně osvěžujícím řízem a střední plností s nižší intenzitou hořkosti, kdy jeho charakteristickým rysem je zlatožlutá barva s osobitým opálovým zákalem způsobeným kvasinkami a vyšším obsahem bílkovin a bohatá pěna. Pivo si díky své jemné lahodné chuti oblíbily také ženy. Zájem o jeho konzumaci stále roste

Rozhodující část výroby pivovaru tvoří proslulý prvotřídní PRIMÁTOR Premium (světlý ležák) a PRIMÁTOR Světlý (světlé výčepní pivo). Konzumenti však mohou ochutnat i pivní speciály, jako je PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů dříve DIA). Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) speciální světlá piva a nejsilnější české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) speciální tmavé pivo.

Pivovar Náchod také nabízí organizovaným skupinám návštěvníků možnost exkurzí do moderních výrobních prostor, kde se dozvědí vše podstatné o historii a produkci piva. Prohlídka s podrobným výkladem může být zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagonu z první republiky.

Přímo v areálu pivovaru je nyní pro tyto speciální účely v provozu i moderní návštěvnické centrum (restaurace) s kapacitou 120 míst. Náchodský městský pivovar také letos jako investor dokončil dostavbu dalšího městského zařízení, kterým je secesní hotel U Beránka, jehož je nyní i provozovatelem. Běžnou součástí jeho nabídky pro cestovní kanceláře je i možnost prohlídek pivovaru včetně ochutnávek.

Značka PRIMÁTOR si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčí o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 71, z toho 18 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice.

Nejúspěšněji si vedou 16% Exkluziv a tmavý ležák se shodným ziskem 14 úspěchů, těsně následovány světlým ležákem, který obdržel 13 ocenění. V poslední době si dobře vede i Nealkoholické pivo (celkově již získalo 7 ocenění) a pivo Diamant (10 ocenění).

Vysokou a stálou kvalitu potvrzuje i skutečnost, že pivovar část svého výstavu v posledních letech velmi úspěšně exportuje, a to především zákazníkům do zemí jako Velká Británie, Rusko, Německo, Španělsko, Řecko a Švédsko. (Krkonošské noviny)

Osmé slavnosti piva Rohozec připravuje na sobotu 25.června pivovar Malý Rohozec u Turnova. „Cílem slavností je pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru,“ uvedl za pivovar Pavel Regner.

Aby se jen nepilo pivo, je připraveno občerstvení a zábava pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů, od dechovky po hity z 60. let. Pro děti bude připravena cukrová vata a nafukovací maxiskluzavka.

Pivní soutěže budou mít tradiční disciplíny - pití tupláku na čas či držení plné sklenice předpaženou rukou. Podle Pavla Regnera ale nebudou chybět ani méně obvyklé soutěže jako jsou pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. „Protože i děti budou návštěvníky, chystáme pro ně obdobné soutěže, pochopitelně ale s limonádou,“ přiblížil Regner.

Pivovar Malý Rohozec návštěvníkům slavností nabídne všechny čtyři v současnosti vyráběné druhy světlých piv: Rohozec 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 10,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nebude vybírat vstupné. (iGenus)

Na severu Čech byly v minulosti desítky pivovarů. Území dnešního kraje patřilo k těm, kde se vařilo piva nejvíce. Jednak tu byl velký odbyt, jednak byly blízko kvalitní chmelnice. A dnes? Pivo se vaří na čtyřech místech.

Třebívlice, Třeboutice, Velké Chvojno, Verneřice, Ahníkov, Měděnec, Doksany, Dolany... To není výčet zastávek vesnického autobusu. To jsou některá jména obcí, kde se v minulosti na území dnešního kraje vařilo pivo.

Je to neuvěřitelné, ale v regionu v minulosti fungovalo přes osmdesát pivovarů. Dokonalý přehled o nich lze získat podle webu www.pivety. com, který dává dohromady skupina nadšenců pro obor a sběratelů. Zájemce tu najde snímky pivovarů, etikety výrobků i dostupné údaje.

Některé pivovary vznikly jen na pár let a posléze byly zavřeny a výroba se přesunula jinam, některé vaří dodnes. Ty „vařící“ jsou přesně čtyři: velkobřezenský, krásnobřezenský, lounský a žatecký.

Mimořádný počet

Ještě před sto lety bylo na území dnešního Ústeckého kraje 80 pivovarů, což byla desetina všech v Čechách a na Moravě. „Nadprůměrné množství bylo dáno jednak tím, že se zde pěstoval chmel, jednak měl průmyslový kraj na vaření piva peníze,“ vysvětluje historik pivovarnictví Petr Žižkovský.

Největší rozkvět českého vaření piva datuje Žižkovský do poloviny 19. století. „Tehdy mělo České království 34 nejmodernějších pivovarů na světě. Bylo to hlavně díky drtivému úspěchu Plzeňského Prazdroje, na kterém se ostatní chtěli přiživit,“ uvádí Žižkovský. Mezi nimi byly i pivovary v současném Ústeckém kraji. Například velkobřezenský si dal slovo prazdroj do svého jména, stejně jako mnoho jiných.

Pivovar stával v každém městě a větší vesnici. Jenže přišla 1. polovina 20. století, která přinesla destrukci české pivovarnické tradice. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. „Ty byly pro pivovary učiněnou pohromou. Dělníci rukovali na vojnu, z veškeré technologie, která byla z mědi, bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo ani z čeho pivo pořádně vařit, protože stát si bral i zásoby - ječmen, pšenici a cukr,“ líčí Žižkovský. Rok 1945 „přežila“ jen čtvrtina výroben zlatavého moku. Ekonomická situace země po válce pak nedovolovala, aby se všechny pivovary zase obnovily. Do dnešních dnů jich v celé republice zbylo padesát velkých a stejné množství malých. A to přesto, že některé další pivovary za bývalého režimu vznikaly. Například ten v Sedlci u Mostu.

Podivný pivovar

Pivovar v Sedlci byl založen v 70. letech zcela uměle, poté, co starý mostecký pivovar zmizel stejně jako většina města v hnědouhelné jámě. „Bylo to politické rozhodnutí, už od protektorátu existovala takzvaná rajonizace. Stát šetřil náklady, a tak nebylo možné vyrábět pivo v Bratislavě a dovážet ho do Mostu. Potom, co zanikaly staré pivovary, proto v Sedlci vyrostl jeden zbrusu nový,“ popsal Žižkovský. Vyrábělo se tu třeba jedno z prvních nealkoholických piv v tehdejším Československu. Sedlecké pivo ale neoslavilo ani dvacáté výročí, výroba přestala fungovat během 90. let, nikdo o něj neměl zájem. Budova se rozprodala a dnes jsou tam sklady a sídla menších firem.

Další kdysi slavné výrobny piva v kraji nyní chátrají. Například někdejší panský pivovar v Rumburku z druhé poloviny 16. století začal loni majitel bez povolení bourat. Na výzvu památkářů sice demolici zastavil, v ruinách jsou ale budovy dodnes.

Kde končili nedávno

Jedním z posledních, který ukončil výrobu, byl v roce 2002 Korunní pivovar Litoměřice, pivo se zde vařilo 280 let. Z bývalé lahvárny je nyní parkoviště pro zhruba 70 aut. Od poloviny 19. do poloviny 20. století fungoval v Litoměřicích také Labskozámecký pivovar. Desítky let v něm pak byly mrazírny.

Lobkovický pivovar v Roudnici nad Labem vyráběl pivo tři sta let až do 70. let minulého století. Pak chátral a hrozilo jeho zřícení. V posledních letech se jej snažil zachránit americký kupec, ale zatím bez úspěchu. Většina rozlehlých budov bývalých pivovarů, které nebyly zdemolovány, slouží dnes jako skladiště. Bylo tomu tak i v případě Teplic. Tamní budova má ale brzy zmizet a nahradí ji možná supermarket.

Rodinný pivovar v Chodové Plané pořádá mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Klání se zítra zúčastní pivovarská družstva z Česka, Německa a Velké Británie. Na akci bude možné ochutnat piva členů Českého svazu malých nezávislých pivovarů a malých pivovarů z Bavorska.

Spolumajitel pivovaru Jiří Plevka řekl, že družstvo Chodovaru se pokusí překonat vlastní rekord v koulení pivních sudů, který je zapsán v Guinessově knize rekordů.

"Historie závodu v koulení sudů sahá do roku 1930, kdy se konalo první mistrovství světa v anglickém Burtonu. Závod v běhu s dubovým pivním sudem na Pivovarskou míli je tradiční soutěž, při které pivovarští měří své síly již desítky let. Kromě koulení sudů je na programu prohlídka pivovarského provozu, závod gastronomů v běhu na in-line bruslích, nebo koncert skupiny Chodovarka," řekl Plevka.

Jako doprovodný program devátého ročníku mistrovství bude k vidění výstava automobilů na nádvoří pivovaru, jízdy historického parního vlaku na trati Plzeň - Chodová Planá - Mariánské Lázně - Chodová Planá - Tachov - Chodová Planá - Plzeň, dětská zahrada vodníka Pivílka a soutěž diváků v koulení pivních sudů o hodnotné ceny.

V průběhu celého dne bude šéfkuchař restaurace Ve Skále podávat v pivovarské zahradě speciality na grilu. Nebude chybět pečení selete, k pití je připraveno kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckých sklepů pivovaru Chodovar a ochutnávka piva z kouzelné kašny u sv. Josefa. (iDnes)

Ochrannou známku Budweiser smí jako jediný pivovar v Česku užívat Budějovický Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budějovický měšťanský pivovar (BMP) je výrobcem piva značky Samson. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května. Nelze se již proti němu odvolat," uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasí, ale bude ho respektovat, uvedl.

BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. "BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů," uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budějovický Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena.

"Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem," podotkl Leština. BMP podle něj nyní analyzuje možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. "Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004," dodal. Budvar již koncem loňského roku jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný.

"Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru," řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávají názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti. (iDnes)

V Táboře byla v pátek slavnostně otevřena další originální pivnice Budvarka. Dům, ve kterém bude otevřena značková restaurace Budějovického Budvaru, n. p., „Budvarka" patří k nejstarším domům v Táboře. Byl postaven okolo roku 1490. Dříve tu byla například pekárna či zájezdní hostinec U zlatého lva.

„Těší nás, že si naši konzumenti nyní mohou vychutnat perfektně ošetřené pivo v dalším významném historickém jihočeském městě. Kromě příjemného prostředí a dobré kuchyně nabídne Budvarka i kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, čímž se zařadí mezi několik málo vybraných restaurací v republice," řekl Ing. Vladimír Novák, vedoucí tuzemského prodeje společnosti Budějovický Budvar.

Dominantou přízemí i prvního patra Budvarky jsou pozdněgotické nosné sloupy, které spolu s historickou klenbou dotvářejí starobylou atmosféru domu. V přízemí se nachází pivnice s novým výčepem z masivního dubu, mědi a mosazi, typický pro „Budvarky" po celé republice. Restaurace v 1. patře nabízí speciality staročeské i mezinárodní kuchyně včetně oblíbených pivních specialit. Soukromí poskytne salonek. Za teplého počasí si návštěvníci mohou posedět v útulné předzahrádce.

Pivnice spolu s restaurací má celkovou kapacitu přes 100 míst. Interiér je vybudován podle konceptu originální pivnice Budvarka, který vytvořil Budějovický Budvar. Spojuje prostředí tradiční, ale moderní pivnice s příjemnou atmosférou, kde si mohou návštěvníci vychutnat vynikající, kvalitně ošetřené pivo a výbornou českou i mezinárodní kuchyni.

Originální pivnice Budvarka nabízí veškerý sortiment výrobků z produkce Budějovického Budvaru, n. p.. Milovníci piva se tak mohou těšit nejen na klasický budvarský ležák, tmavý ležák Budweiser Budvar, světlé výčepní pivo Budějovický Budvar, pivní specialitu BUD Super Strong, ale i na nezaměnitelný kroužkovaný ležák. Originální pivnici Budvarka v současnosti naleznete v 5 městech České republiky: v Českých Budějovicích, Kolíně, Hodoníně, Táboře a Ústí nad Labem. (CZeCOT)

Hokejový obr Jiří Dopita vzal do ruky pivní tácek se svou karikaturou a naštvaně prohodil: „Tohle už není možný. Fakt si každej dělá, co chce.“

Včera poprvé spatřil nový reklamní tah pivovaru Budvar, v němž společně s Jágrem či Špačkem hraje hlavní roli: v hospodách si na hokejové mistry světa lidé odkládají půllitry.

Proti způsobu prezentace nemá prý Dopita námitek. Rozčililo ho, že mu nikdo nedal o táckách vědět. „Nikdo se mě nezeptá, nezavolá, že se objevím v nějaké reklamě. Bylo by to fér,“ řekl nespokojeně. „Kdyby mi řekli, že z toho bude mít nároďák peníze, nemám nic proti,“ dodal Dopita.

Českobudějovický pivovar je oficiálním partnerem české reprezentace i extraligy a může využívat fotografie i karikatury hráčů pro reklamní účely. Avšak s jednou podmínkou: musí k tomu dát souhlas společnost Pro-hockeycz, která marketingově zastupuje hokejový svaz.

„A já nic takového neschvaloval,“ prohlásil včera její ředitel Mojmír Šatava.

Stejně jako Dopita se o nových pivních táckách Šatava dozvěděl až od MF DNES.

„Ještě jsem je neviděl, ale připadá mi zvláštní, že by se hráči měli někde povalovat po hospodách. Navíc Jirka Dopita, který se od září neobjevil v národním mužstvu,“ diví se.

„A navíc ani nemám podepsanou reprezentační smlouvu,“ přidal hokejista.

Ředitel Šatava má na dnešek naplánovanou schůzku se zástupci pivovaru, kde chce celou reklamní kampaň vyjasnit. „Nic o celé záležitosti nevím, musí mi vše vysvětlit.“Vyjádření od tiskové mluvčí se včera vpodvečer nepodařilo získat. (MF Dnes)

Ochrannou známku Budweiser smí jako jediný pivovar v Česku užívat Budějovický Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budějovický měšťanský pivovar (BMP) je výrobcem piva značky Samson. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května. Nelze se již proti němu odvolat," uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasí, ale bude ho respektovat, uvedl.

BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. "BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů," uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budějovický Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena.

"Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem," podotkl Leština. BMP podle něj nyní analyzuje možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. "Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004," dodal. Budvar již koncem loňského roku jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný.

"Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru," řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávají názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti. (iDnes)

Akční zásahy profesionálních požárníků a záchranářů budou hlavní částí programu již třináctého Dne Kozla. První červnovou sobotu 4. června se od 9 do 20 hodin uskuteční již 13. ročník setkání příznivců Velkopopovického Kozla. Akce se tradičně koná v Pivovaru Velké Popovice. Organizátoři očekávají stejně jako v předešlých letech více než 10 tisíc návštěvníků. "Letošní program přináší Velkou hasičskou show - v 11 a v 16 hodin předvedou hasiči profesionální zásah, ve 13 hodin akrobatický sjezd mezi pivovarskými komíny a milovníci napětí určitě ocení zejména akční vyprošťování z vraku auta, které přijde na řadu ve 14 hodin. K vidění budou také historická i moderní hasičská auta, sbírka historických přileb, kostýmů a medailí," uvádí Petr Polák, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Z Prahy bude zvlášť pro příležitost Dne Kozla vypraven nadmíru stylový spoj, historický parní vlak. Odjíždí v 8 hodin z Hlavního nádraží, stačí si jen ve vlaku koupit historickou kartonovou jízdenku. Pivovar ve Velkých Popovicích je i cílem zajímavých turistických pochodů a cykloturistických tras. Ti, kteří se chtějí před dobrou zábavou projít, mohou zvolit 27 km trasu ze zastávky tramvaje Hostivařská nebo 20 km trasu z nádraží ČD v Říčanech, start je naplánován od 7 do 9 hodin. Vyrazit na 20 km výlet lze i ze zastávky ČD v Mnichovicích, zde se začíná mezi 9 a 11.30. Ti, kteří přijedou autem budou mít možnost parkovat na zřízených parkovištích, provoz zde budou řídit policisté a pořadatelé. Během celého dne bude jezdit mezi Prahou a Velkými Popovicemi pravidelný autobusový a vlakový spoj.

Pro všechny účastníky má Kozel připravenou výjimečnou odměnu, kterou nikde jinde neochutnáte. Kromě Velkopopovického Kozla Světlého a Černého si můžete totiž vyzkoušet kvasnicový, nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Velkopopovický Kozel Florian. Pro návštěvníky Dne Kozla je připravena kuželkářská soutěž či další zajímavé atrakce. Zároveň budou po celý den připraveny exkurze pivovarem.

Celou sobotou vás budou provázet moderátoři Aleš Háma, Jan Dobiáš a Miloš Keller a příjemnou muziku obstarají František Nedvěd a Druhé podání, Fleret, Semtex, Roman Horký a Kamelot, Nezmaři, Poutníci, Koňaboj a další. S mnohými z nich se můžete setkat také v rámci bohaté nabídky folk a country festivalů Léto s Kozlem 2005. (iDnes - komerční sdělení)

Vyrážíte s partnerem na chatu, na zahradu či za přáteli? A přemýšlíte, co vzít s sebou na uhašení žízně? Tak právě pro vás je tu unikátní novinka.

Jako letní odměnu si dopřejte Kozlovo jedinečné "řezané" balení. Určitě oceníte spojení sedmi lahví zlatožlutého Velkopopovického Kozla Světlého a dvou lahví rubínového Velkopopovického Kozla Černého. A jako bonus dostanete navíc novou originální sklenici, ze které vám bude chutnat tak, že si brzy pospíšíte pro další multibalení! Od začátku června jej najdete ve všech obchodech, ale pozor, "řezaná" edice je limitovaná.

"O spojení světlého a tmavého piva coby rodinného balení jsme se rozhodli na základě výzkumu mezi spotřebiteli. Muži uvítají světlé výčepní a mezi ženami je zase oblíbené černé pivo. Jako další motivace pro nákup je odměna pro spotřebitele originální sklenice," uvedl Petr Polák, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Velkopopovický Kozel patří mezi tři nejprodávanější lahvová piva na českém trhu, pravidelně získává ocenění kvality v domácích i zahraničních soutěžích. Jeho tmavá varianta karamelové chuti s chmelovou příchutí patří mezi nejlepší česká tmavá piva, už sedmkrát získala ocenění Tmavé pivo roku.

Značková sklenice byla vyvinuta exkluzivně pro Velkopopovického Kozla. Má čistý originální design, který usnadňuje držení, a díky kterému vám Kozlovo pivo padne do ruky jako ulité. Zúžení v horní části navíc udrží dlouho krásnou pěnu.

Doporučená maloobchodní cena multipacku je 89 Kč. (Žena.cz)

Čistý zisk 120 milionů korun, takový byl hospodářský výsledek Královského pivovaru Krušovice v loňském roce. Oproti roku 2003 to bylo o 25,5 milionu více. Navíc pivovar, který je součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker, dosáhl svého nejlepšího výsledku od roku 1992, kdy tato akciová společnost vznikla. Pět procent zisku půjde na doplnění rezervního fondu a 114 milionů na splácení úvěrů. Rozhodla o tom valná hromada. Krušovice vyvážejí své produkty do dvaceti evropských zemí, letos hodlají expandovat do USA. Nejvíce se vyváží do Německa, Ruska a na Slovensko. Export meziročně stoupl o padesát procent na 154 tisíc hektolitrů. Celkový výstav vzrostl poprvé od roku 1997 na 690 tisíc hektolitrů. Před osmi lety uvařili Krušovičtí milion hektolitrů. V prodeji loni královský pivovar obsadil v České republice sedmé místo. V současnosti vaří Krušovice čtyři druhy piva - výčepní světlé, výčepní tmavé, světlý ležák Imperial a výčepní světlé Mušketýr, navíc míchaný nápoj Radler.cz. Pivovar zaměstnává 310 lidí, loni přijal dvacet nových zaměstnanců. Se svými výsledky se krušovický pivovar hodlá podělit s návštěvníky při plánovaném Dni otevřených dveří. Ten se bude konat tuto sobotu od 9 hodin. Zahájí ho výstřelem rakovničtí ostrostřelci, představeno bude nové pivo Jubilejní ležák. "Po celý den se zde budou konat exkurze, hrát bude Kampanus a různí potulní písničkáři, odpoledne vystoupí Brass Band," posal akci mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. Vyvrcholením dne pak bude večerní koncert skupiny Čechomor ve 21 hodin, která právě vydala novou desku. Vstupné na koncert je stanoveno na 100 korun, výtěžek bude věnován Klubu dětí a přátel dětských domovů, který funguje i na Rakovnicku. Vstup na Den otevřených dveří je zadarmo. (Rakovnický deník)

Rozhovor s Tomášem Vodochodským, sběratelem historických pivovarských strojů a předmětů, zakladatelem Prvního Českého Pivovarského Klubu, spolumajitelem nově vzniklého pivovarnického muzea a archivu v pivovaře v Kostelci nad Černými lesy a především hledačem pokladů v průmyslovém dědictví.

Pane Vodochodský, podle vyjmenovaných i nejmenovaných iniciativ by se o Vás dalo říci, že jste v dnešním světě něco jako renesanční člověk. Máte ještě další zájmy a záliby ?

Pivovarnictví mám nejen jako koníček, ale dokonce jsem absolvoval jedinou školu pivovarství učící. Je to tak silná záliba, že na jiné krom dobrého jídla při pivovarských konáních není času mnoho. V současné době se snažíme zmapovat co nejširší část našeho území, kde se pivovary vyskytovaly. Kdysi jich v zemích českých a moravských bylo hodně přes tisíc. Náš archiv nyní obsahuje již na 60 000 fotografií pivovarů již zcela zaniklých nebo ještě smutně stojících a chátrajících. Je smutné, že obor tolik typický pro naše země, pro Čechy zvláště, tolik spjatý s historií a kulturou regionů, spěje k „okleštění“ na velkokapacitní produkci převážně již unifikovaného moku, vyrobeného v pivovarech pod zahraničním velením.

Ale nemáte pocit, že na záchranu pivovarských památek je Vás málo ?

Jsme obklopeni lidmi, kteří mají stejné zájmy a cíle. Nemusí to být jen záchrana specifického industriálního dědictví jako jsou pivovárky, ale průmyslového dědictví všeobecně. V době připojení ČR k zemím EU je stále aktuálnější otázka péče o dědictví kulturní, průmyslové a stavební památky. Sama EU věnuje této oblasti značnou pozornost i finanční prostředky. Sdílení společných zkušeností o možnostech efektivního čerpání dostupných finančních zdrojů, ať již jde o prostředky soukromé, státní nebo evropské, je cestou, jak zachytit stopy výrobních činností,zanikajících v důsledku změn ve společnosti vůbec. Útlumy průmyslu, radikální změny typické produkce v krajích atp. V naší republice je i Výzkumné centrum průmyslového dědictví, institut Industriálního dědictví, existuje Kulatý stůl EU, Unesco, Technické památky zemí Visegradské čtyřky a tak vidíte, že nás je sice dost, ale přesto málo.

V posametové době začaly zanikat četné industriální stavby,továrny a právě pivovary. Kdy jste začal organizovat akce na záchranu alespoň něčeho ?

Vždycky jsem těžce nesl, když se měl vyhodit nebo zničit stroj, který nesl punc tradice, rukodělnosti, dovednosti. Moji rodiče pracovali v několika pivovarech a vím, jak nová technologie byla nutná, ale likvidovat všechno stylem železného šrotu byla škoda. Matka byla kdysi pověřena likvidací laboratoří ve zrušených cukrovarech. Vyprávěla,jak jí srdce krvácelo, když museli na valník z okna házet přístroje, které dnes už nikdo nevyrobí, a na burzách by Vám za ně utrhali ruce. O exponátu pro muzeum ani nemluvě.

Začali jsme po roce 1995 jako potrefenci jezdit všude, kde se schylovalo k ukončení výroby. Samo mapování zabere nemálo času, ale některé stavby se nám ještě podařilo zachytit v dobách největší slávy,nebo alespoň ještě majestátně stojící,některé již zasažené bouráním, či zcela zaniklé. O pivovarech a pivovárcích vyšly publikace od autorů, kterým vzdávám hold. Třeba Pavel Jákl zpracoval Encyklopedii pivovarů Čech. Moravy a Slezska a rád vzpomínám na doprovod na jeho cestách a spoluúčastenství v přítmí hostinců a hospůdek, kde jsme přetřásali dojmy z provedených rekognoskací.

Založil jste společnost „Dej Bůh štěstí“ s cílem navodit opět starobylost konání. Daří se ?

Jistě je Vám známo,že „Dej Bůh štěstí“ je pivovarský pozdrav, podobně jako horníci měli Zdař Bůh! Společnost jsme nazvali právě z těchto důvodů. Jsou chvíle, kdy padne na člověka smutek, že některé stavby, po staletí vyrábějící pivo, spějí k záhubě. Zřejmě jim Bůh moc štěstí nepřál. Doufáme, že ho to tak trochu trklo a nám do Kostelce nadělí štěstí o to víc.

Dal jste si za úkol z trosek bývalého pivovaru, s historicky a památkově chráněnými objekty,udělat opět „něco“. Co konkretně ?

Chceme v Kostelci nad Černými lesy vybudovat muzeum a archiv pivovarnictví. Na ploše zhruba 4 000 m2 by měly být rozmístěny exponáty z pivovarské historické technologie. Bude zde ukázka chladících kompresorů z 30 let minulého století, bude zabudován parní stroj firmy Novák a Jahn. Pro návštěvníky bude k dispozici právě vznikající infocentrum regionu,které jim přiblíží okolní oblasti. Ve vlastním areálu budou 2 minipivovary a restaurace ve stylu první republiky. Právě probíhá jednání s podobnými nadšenci, kteří by měli u nás v pivovaře umístěn archiv moderního umění. Rýsuje se i spolupráce se sběrateli historických rozhlasových přijímačů, kteří projevili zájem o umístění části sbírky právě do prostor pivovaru.

Pivovar je z roku 1840 a jeho součástí je dodnes polygonální mlat, umístěný ve středu areálu. Je to zařízení, kdysi sloužící k mletí obilí, dnes se nám jej daří postupně opravovat a zejména unikátní trámoví je v současné době již k nahlédnutí.

Lze takový záměr financovat ? Z čeho ?

Jak jsem zmínil, existují různé programy u nás i v EU, dají se získat některé granty. Ale to musíte zapomenout na volno, na dovolenou, vytvářet harmonogram podle největší potřebnosti, jak který grant získat, a hlavně musíte mít kamarády kteří přijdou nezištně přiložit ruku k dílu.

Je podpora vlády na záchranu průmyslového dědictví ?

Jsou regiony, kde se daří získat podporu, naopak jsou oblasti, kde je o tyto stavby nezájem, protože mnohdy překáží v potencionální výstavbě obchodních center. Otázka je, jak tato centra budou vypadat za 100 let a bude-li zájem je památkově chránit. Nemyslím, že budova ze 4 velkých plechů si zaslouží nějaké uchování.

V novinách i na internetu čteme o mnoha různých sběratelských akcích, burzách, blešárnách. Chodíte na ně ?

Na burzách je sice hodně k vidění, ale tento artikl pro nás není již aktuální. Jsou to drobnosti. Náš cíl je především historie staveb a strojního zařízení.

Hodně se pořádají různé pivovarské slavnosti a soutěže v pití piva. Máte je rád ?

Sami u nás v pivovaře takové soutěže pořádáme. Je to příjemné a veselé zpestření při slavnostech piva. Když je akce dobře zorganizovaná,včetně bezpečnosti hostů, je spokojenost všestranná. Máme zejména rádi návštěvníky, kteří ocení naše pivečko, nabízené na slavnosti.

Proč jste založil První Český pivovarský Klub ?

Před 4 lety jsme dali dohromady partu nadšenců -“potrefenců“ kteří zašlou technologii a slávu pamatují a ctí. Konáme 1x do roka výjezdní zasedání, kde se sejdou spřízněné duše, majitelé a sládci ryze českých pivovarů a minipivovarů, kteří nepodlehli globalizaci a vsadili mnohdy veškeré rodinné jmění do záchrany či vzniku tohoto oboru.

Podle Vašeho jména si lidé domyslí spojitost s Vaším bratrem, Ivanem Vodochodským. Toho známe z TV jako kuchaře, moderátora a muzikálového herce. Bratr nikdy neinklinoval k pivovarství ?

Dětství jsme prožili téměř výhradně v pivovarech, rádi si spolu popijeme, oblast našeho podnikání je sice odlišná, ale ne tak vzdálená. K dobrému pivu patří přeci i dobré jídlo a veselá píseň.

Děkujeme Vám za rozhovor a „ Dej Bůh štěstí“. (Senior Tip)

Vaření piva chce radnice v Kutné Hoře zachovat.

Jednání o prodeji kutnohorského pivovaru pokračují. Pokud se městu nepodaří budovy a pozemky zpeněžit, chce alespoň zvýšit nájemné pro společnost, která v areálu vaří pivo. Po loňském neúspěšném prodeji, kdy chtěla radnice za pivovar získat více než sto milionů korun, se město rozhoduje, která ze dvou variant bude pro jeho příjmy výhodnější. Radnice bude i nadále pokračovat v jednání s nynějším provozovatelem a nájemcem areálu, společností Union Drinks, která má předkupní právo a hodlá s radnicí jednat o ceně. Druhou možností je právě zvýšení nájmu. Nájemní smlouva společnosti končí v letošním roce a město by mělo sjednat novou. Městská kasa přitom každoročně získala právě z pronájmu pivovaru tři miliony korun. Letos se nájem navíc navýšil o další dva miliony korun, které měla společnost Drinks Union utratit za reklamu nebo investice do zvelebení areálu. "Členové rady jsou přesvědčeni, že je to ideální vyjednávací pozice," poznamenal kutnohorský místostarosta Václav Vančura. Jednání město obnoví na podzim. Nemělo by v žádném případě dojít k zániku kutnohorského piva, jak se někteří příznivci značky Dačický obávali po loňském oznámení o chystaném prodeji areálu. "Drinks Union v pivovaru docela razantně opravuje a rekonstruuje a uvádí všechno do pořádku," potvrdil Vančura. Z těchto důvodů také nemá radnice obavy ze zániku výroby. Rostoucí oblibu místního piva a zlepšování jeho pozice na trhu dokládá i produkce zlatavého moku, která během posledních tří let, kdy je pivovar v rukách Drinks Union, stoupla až dvojnásobně. "Umění není vyrobit, ale prodat to," podotkl Vančura. "Nejen, že se nám po našem vstupu do kutnohorského pivovaru podařilo značku Dačický zachránit a zvýšit její tehdy upadající kvalitu, ale dokonce se nám daří kutnohorské pivo relativně dobře rozšiřovat i dále mimo kutnohorský region," uvedl prokurista Drinks Union Josef Vejlupek. Kutnohorské pivo také poznají například konzumenti v Německu a Finsku. (Kutnohorský deník)

Teplé počasí jde ruku v ruce s vyšší konzumací piva. Větší žízeň zaznamenal i vysokochlumecký pivovar. "Nárůst představuje asi dvacet procent," poznamenal k prudkému nárůstu poptávky Pavel Fedák, vedoucí tuzemského prodeje, s tím, že jde o průběžnou statistiku. Zpřesněné podklady získává po třech měsících. Lobkowiczký pivovar v posledním měsíci vyrobil 10 500 hektolitrů, roční výstav by měl podle Fedákových slov letos přesáhnout magickou hranici 100 tisíc hektolitrů. Pivovar má 68 zaměstnanců."Zdražovat pivo, alespoň v nejbližších třech měsících, nebudeme," ubezpečnil Fedák, že žádný cenový šok nehrozí. Malý pivovar na Sedlčansku naposledy zvyšoval ceny v roce 2003. Šedesát procent produkce jde na vývoz, čtyřicet zůstává na domácím trhu. Pivovar čerpá vodu na výrobu chmelového moku z vlastních studen. "Kvalita i vydatnost zdrojů jsou v pořádku, nezaznamenali jsme problém," tvrdí. Připouští, že vstupem do Evropské unie na náš trh proniklo více zahraničních značek piva. "Ať již tím, že je sem někdo dováží, nebo koupí českých pivovarů, nebo majoritním vstupem do nich,"řekl. Předpokládá, že některé normy EU ještě přitvrdí. "Proto děláme například opatření na snížení hladiny hluku na lahvárně,"sdělil. "Počítáme také s tím, že Evropská unie zakáže do budoucna používání vzduchových kompresorů, doporučujeme již nyní hostinským používat potravinářský plyn v lahvích," dodal Fedák. (Benešovský deník)

Ředitel Lobkowiczkého pivovaru Petr Peniaštek uvedl, že vloni byl pouze na jedné služební zahraniční cestě. "A to bylo ještě padesát kilometrů od hranic v Drážďanech, kde jsem se setkal s naším německým importérem," tvrdí, že s celým světem komunikoval především ze své židle v kanceláři ve Vysokém Chlumci. "E-mail a jeden dva ovládané jazyky vám k tomu stačí. S někým jsem v kontaktu třeba tři roky, aniž bychom se osobně setkali," tvrdí, že pokud člověk dodrží všechno, co obchodnímu partnerovi slíbil, tento způsob perfektně funguje. "Baví mne, že sedím v malé obci v kanceláři staré 130 let a jednám. Nemusím najezdit hromadu kilometrů, měnit letiště, tísnit se v obleku a kravatě, a přesto to jde. Hotovo, prodáno! Ráno mám spíš Evropu - Německo, Švédsko, Francii, Velkou Británii a k večeru jednání kvůli časovému posunu směřuji na Kanadu a Spojené státy a pak si dám Asii, kde máme licenční výrobu piva," říká, že podle této receptury se dá pracovat čtyřiadvacet hodin denně. (Příbramský deník)

Při vstupu do Lobkowiczkého pivovaru jsem dávala pozor, zda najdu na zemi ležet nějaký nedopalek. Nepodařilo se mi je při porušení zákazu kouření nachytat. Zajímala jsem se, zda tu mají tak dobrou uklízečku, nebo disciplinované zaměstnance.

"Obojí," odpověděl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Řekl, že sám je kuřák, a protože zákaz platí pro všechny, neodvážil by se jej porušit. Od ledna prý značně omezil kouření a protože byl zvyklý si ke kávě zapálit, téměř skoncoval i s kofeinem. Řekl, že podobné ohlasy slýchává i od svých podřízených. Někteří si prý dokonce libují, jak jim vnitřní směrnice šetří plíce a kapsu. Na otázku, jak je to v pivovaru s pitím alkoholu, Peniaštek reagoval.

"Jsou tu pochopitelně profese, které mohou pivo ochutnávat, nebo to mají dokonce v popisu práce. Samozřejmě se jedná o sládka, mistry či zaměstnance laboratoří. Přiměřená konzumace našeho výrobku je možná také ve sklepě, při stáčení nebo na filtraci. Tam, kde hrozí nebezpečí úrazu, je zákaz degustace. Když bude popíjet obsluha stroje, tak určitě zasáhnu," vysvětlil, jak se ve vysokochlumecké výrobně vypořádávají s fenoménem alkoholu. (Příbramský deník)