O oblibě litovelského piva nejlépe svědčí skutečnost, že nedávné 111. výročí založení " svého" pivovaru dorazilo do Litovle oslavit více než 7 tisícovek lidí. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program v podobě hvězdných interpretů jako jsou Vladimír Mišík, Jana Kirschner, Laura a její tygři, Fleret s Jarmilou Šulákovou a další. Na své si přišly i děti. Dva tisíce zúčastněných nakoukly pod pokličku litovelského sládka, aby viděly na vlastní oči jak se vaří " skutečná klasika". Oslava vyvrcholila krásným ohňostrojem za pivovarským komínem.

Na to, zda má kvalitní, poctivé české pivo budoucnost, zda může pivovar s ryze českým kapitálem čelit konkurenci nadnárodních koncernů a spoustu dalších otázek jsme se zeptali ředitele Pivovaru Litovel a. s. Miroslava Koutka.

-Pane řediteli, čím se vlastně litovelské pivo liší od desítek dalších druhů piv nabízených na našem trhu?

Je třeba vyzdvihnout, že litovelské pivo si zachovává svůj osobitý charakter. Je to díky dodržování klasického technologického postupu ( vaření na stupňovitost, studené hlavní kvašení a dlouhé zrání - dokvašování). Naše pivo uměle nedobarvujeme, neředíme vodou a uměle nedosycujeme.

Mnohá piva se v současnosti přibližují unifikovaným evropským značkám, a tím se stávají bezcharakterními. Jsou si pak velmi chuťově podobná a téměř ničím se od sebe neodlišují. S hrdostí sice říkáme, že české pivo je nejlepší, ale mnohdy tomu tak už není. Hodně pivovarů totiž přešlo na jiné, urychlené technologie.

-Ve vašem pivovaru probíhají neustále modernizace. Umožní tyto nové technologie v plné míře zachovat tradiční chuť litovelského piva?

Velmi pečlivě jsme zvažovali, jakým směrem se vydáme. V první řadě nám šlo o zachování charakteru, který dělá české pivo českým pivem. Neodchýlili jsme se proto od klasických postupů vaření. Modernizace provozů spočívá například v tom, že jsou nahrazovány ocelové nádoby za nerezové, jsou instalovány automatické čisticí stanice apod. A právě zachování klasických technologických postupů v nových zařízeních zaručuje nejen původní nezaměnitelnou chuť, ale také lehkou stravitelnost.

-Jakým způsobem se ryze českému Pivovaru Litovel daří čelit konkurenci pivovarnických gigantů podporovaných zahraničním kapitálem?

Především stojíme nohama pevně na zemi a velmi intenzivně pracujeme. Úzce spolupracujeme s dalšími pivovary, a to s přerovským pivovarem Zubr a hanušovickým pivovarem Holba. Naše vzájemné spojení nám přináší určitá pozitiva jak po ekonomické, tak po technologické stránce. Například plechovky stáčíme v Přerově, zatímco v Litovli se stáčí prakticky veškeré exportní dodávky a hanušovické lahvové pivo.

Pivovarnictví je pro nás velkým koníčkem. Věnujeme se mu především kvůli tradici a snaze o udržení klasického českého piva na trhu.

-Litovelské pivo získalo již řadu ocenění odborné veřejnosti v nejrůznějších soutěžích. Kterých z těchto úspěchů si vy sám nejvíce ceníte?

Zpravidla se zúčastňujeme tří celostátních anonymních degustací Pivo České republiky, Zlatá česká pivní pečeť a Pivex, kde získáváme ocenění každý rok. Největším oceněním pro nás však je, že si litovelské pivo žádají naši zákazníci.

-V úvodu jsme zmínili export. Kde všude mají lidé možnost litovelské pivo vychutnávat?

Velké oblibě se litovelské pivo těší u našich nejbližších sousedů v Maďarsku a Polsku. Naším tradičním odběratelem je také Finsko. Hodně litovelského piva putuje do Anglie, převážně přímo do Londýna, kde se odbyt stále zvyšuje. Na naše pivo ale narazíte i ve Španělsku, Kanadě, v Chorvatsku nebo v Ekvádoru a dalších zemí. V současnosti navíc připravujeme export do Kolumbie.

-Kromě důrazu na vaření klasických piv je Pivovar Litovel známý tím, že se nebojí vyzkoušet ani nejrůznější " speciály", jako je například Pí- pivo.

Speciální piva jsme v Litovli vařili vždy a máme v této oblasti velmi dobré zkušenosti. Nabyli jsme přitom bohatých technologických poznatků, takže v této tradici pokračujeme dodnes. Zákazník si v dnešní době žádá a v budoucnu bude žádat stále bohatší sortiment, rád ochutná i něčím zvláštní piva. A musím zdůraznit, že i speciální druhy v Litovli vaříme na klasické bázi. Jedním z těchto speciálů je Pí- pivo, které vaříme na objednávku. Toto pivo je velmi zajímavé svou chutí a pozitivním působením na organismus.

-Kontrolují pracovníci pivovaru kvalitu piva v hostincích, kde se Litovel točí?

Kultura čepování piva se po roce 1989 výrazně zvýšila. Máme celou řadu servisních pracovníků, kteří na kvalitu čepovaných piv dohlížejí. Pokud zjistíme nějaké nedostatky, snažíme se na ně hostinské upozornit. Často je pozveme k nám do pivovaru. Ukážeme jim, jak se má pivo správně čepovat a především je seznámíme s celou technologií vaření piva. Díky tomu si uvědomí souvislosti mezi čepováním piva a jeho výrobou.

-Sotva se Pivovar Litovel vyrovnal s následky ničivých povodní, zasáhla ho další rána - červnové tornádo. Přesto však prakticky nedošlo k přerušení vaření a distribuce litovelského piva zákazníkům.

Litovelský pivovar postihly v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V roce 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Letos v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejenže jsme obě tyto přírodní pohromy přežili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou spolehnout.

-Jak vidíte budoucnost Pivovaru Litovel?

Litovelský pivovar je velmi rozumně a dlouhodobě zainvestován. V letošním roce navíc budou ukončeny investice do technologií, které jak jsem dříve zmiňoval, naprosto ctí klasický postup při vaření piva. Máme také zrekonstruované a nově vybudované energetické celky, jako jsou strojovna chlazení, kotelna nebo vlastní vrt vody. Velký důraz klademe na reklamní aktivity. V našich hlavách a v hlavách našich spolupracovníků se rodí spousty nových nápadů, kterými oslovujeme zákazníky. Ačkoliv se zdá, že v celém světě je piva dostatek, klasicky vařené, osobité pivo na mnohých trzích citelně chybí. (Olomoucký den)

Druhý ročník netradičního závodu Zubr Open World Cup 2004, při němž potápěči vytahují z mořských hlubin láhve piva, se o víkendu uskutečnil u jadranského ostrova Pag. "Kritériem hodnocení byl počet vylovených piv z mořského dna, v co možná nejkratším čase. Soutěže se zúčastnilo více než padesát závodníků z ČR, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Španělska, kteří se utkali ve dvou kategoriích - potápění s přístrojem a freedivingu," řekla Právu v pondělí mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

V silné konkurenci zvítězila mezinárodní dvojice tvořená Čechem Romanem Fajgelem a Chorvatkou Nikolou Peraničovou, kteří v čase 29 minut a 11 sekund vylovili celkem 28 piv a překonali tak loňské vítěze o 10 piv ve stejném čase. Šampionem v kategorii potápění na nádech bez přístroje se stal Marek Gottlieb s desíti vylovenými pivy.

"Lahve s pivem umísťují na dno profesionální potápěči těsně před závodem s tím, že počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět. Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání. To vše v čase a hloubce až 40 metrů," přibližuje přípravu hlavní organizátor akce, zkušený potápěč Jan Pokorný z klubu ESK Krnov. (Právo)

Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory na Blanensku otevřel v rámci svých turistických programů černohorský pivovar v sobotu 25. září. Pivní stezka Petra Bezruče začíná u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání má na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. (Právo)

Pivovar Starobrno byl dvojnásobně úspěšný v prestižní soutěži České pivo roku 2004. Obsadil se svými produkty druhá místa v kategorii světlé ležáky a světlá výčepní. Vítězem soutěže v kategorii světlé ležáky se v konkurenci 31 přihlášených značek stal Radegast Premium z Pivovaru Radegast, který patří Plzeňskému Prazdroji. Třetí místo obhájil Velkopopovický Kozel Premium z Pivovaru Velkopopovický Kozel. Mezi světlými výčepními pivy zvítězil mezi 26 přihlášenými značkami Janáček Patriot z uherskobrodského Pivovaru Janáček. Na třetí příčce se umístil Velkopopovický Kozel. Výsledky soutěže vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování jsou i analytické rozbory. Ty zjišťují například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzuje se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry. (Rovnost)

Pivovary většinou buď letos prodávají stejné množství piva jako loni, nebo méně. Včetně jihomoravských. Skupina Starobrno snížila prodej na tuzemském trhu o necelé jedno procento. Další dva výrobci v regionu, Pivovar Černá Hora a Pivovar Vyškov, vykazují stejný vývoj. Snaží se však víc exportovat a také vyrábět nealkoholické nápoje. Na skutečnost, že se v ČR prodá méně piva, poukazoval již na jaře Antonín Kratochvíle, známý odborník v oboru. "Česká kuchyně byla a je postavená na pokrmech, pro které je odpovídajícím nápojem právě pivo. Jenže projevují se další vlivy, které mohou snížit jeho prodej,"podotkl. Producenti piva k letošnímu poklesu prodeje piva uváděli, že se na této skutečnosti podepsalo chladnější počasí, které skončilo zhruba v polovině července. To je samozřejmě pravda. Projevují se však další vlivy. V této souvislosti je zajímavé srovnání s Německem, tedy také zemí s velkou oblibou pěnivého moku. Tamní obyvatelé i letos omezili pití piva. Jeho odbyt klesl o 1,4 procenta. Spotřeba piva klesá v Německu postupně od roku 1995. Podle odborníků je to vliv stárnoucí populace i ekonomická síla obyvatelstva. Mladá generace je pak vystavena dalším lákadlům. Z alkoholických nápojů mimo jiné vínu, a v Německu je tradičně v oblibě i tvrdý alkohol. Německo nicméně ve světové spotřebě piva na hlavu zůstává třetím největším světovým konzumentem, a to za Českou republikou a Irskem. V ČR loni činila 162,4 litry na osobu a rok. Českou bilanci však velmi vylepšují turisté. Největší společnost v regionu, Starobrno, patří k pětici největších tuzemských pivovarů. Jeho tržní podíl dosahuje zhruba pěti procent v ČR. Celkový výstav pěnivého moku ve skupině Starobrno a Hostan, 392 000 hektolitrů se v polovině roku udržel na stejné meziroční úrovni. Je to dané tím, že tato skupina zvýšila vývoz. Pivovar Černá Hora na Blanensku registroval největší pokles v květnu, kdy necelých 12 650 hektolitrů výstavu piva znamenalo ve srovnání s loňskem propad o více než 2600 hektolitrů. Obdobně na tom byl výstav i v červnu, zatímco červencových 17 244 hektolitrů se již blížilo loňské úrovni. V srpnu však produkce piva spadla zase na 16 700 hektolitrů a zůstala opět za loňskou úrovní. "Kolísání se ale s nepatrnou výjimkou v červnu nijak netýkalo limonád,"upozornil Ivo Štorek, obchodní ředitel firmy. Výstav limonád naopak přes léto stále rostl a na konci srpna dosáhl téměř 24 00 hektolitrů, což bylo téměř o pětinu více než v roce 2003. Přesně před deseti lety firma dodávala na trh jen 540 hektolitrů nealkoholických nápojů. Zhruba stejný vývoj ohlásil i Pivovar Vyškov, který měl na konci srpna o pětinu nižší odbyt 42 000 hektolitrů piva. Výroba limonád, zejména kvůli zařazení produktů bez cukru, však stoupla o 1000 hektolitrů na celkových 34 000 hektolitrů. (Rovnost)

Po více než půl století má Velké Meziříčí od letošního roku znovu svůj pivovar. Je součástí hotelu a restaurace, které patří k aktivitám firmy Aqueko podnikatele Lubomíra Jurka, zabývající se stavbami a rekonstrukcemi rybníků a rybníkářstvím. Firmu Aqueko založili na začátku roku 1992 původně dva společníci. O dva roky později už společnost převzal pouze Lubomír Jurek. Nosným programem firmy je odbahňování a stavby nových rybníků. Protože ve firmě pracuje většina rybářů, rozhodl se majitel zaměřit se i na rybníkářství.

V současné době už má devět rybníků o výměře asi čtyřicet hektarů. Hotel, restaurace a pivovar jsou umístěné v bývalé Jelínkově vile na břehu řeky Balinky. Nový pivovar nese jméno Malostránský podle mlýna, který kdysi na témže místě stával. "Objekt jsme koupili a museli nutně opravit. Hledali jsme pro něj nějaký vhodný podnikatelský záměr. Pivovar nám umožnil využít sklepů, které ve vile už byly. Navíc jsem minipivovar viděl už v jiných městech a zalíbil se mně. V roce 2002 jsme zahájili stavbu a po dvou letech byly hotel s restaurací a minipivovar dokončeny," uvedl Lubomír Jurek.

Ležák Harrach. Pivo se ve Velkém Meziříčí vařilo do února roku 1939. Produkci zlatavého moku ve městě obnovil Lubomír Jurek letos devátého dubna, kdy začal vyrábět první várku meziříčského ležáku. Pivo se muselo uvařit, i když okolo bylo ještě staveniště. "Pivo se musí uvařit předem, aby mohlo vykvasit, uležet a vyzrát," vysvětlil Lubomír Jurek.

Malostránský pivovar vaří tmavý a světlý dvanáctistupňový ležák a vedle toho ještě čtrnáctistupňový speciál. Roční výstav minipivovaru je čtyři tisíce hektolitrů za rok. V současné době se produkce odhaduje asi na tisíc hektolitrů ročně. Nejvíce piva se spotřebuje přímo v restauraci hotelu, menší množství dodává pivovar do několika restaurací v Meziříčí a okolí. Stáčet pivo do lahví majitel pivovaru nehodlá. To proto, že je velkomeziříčské pivo kvasnicové a nepasterizované, takže se může při špatném uchovávání kazit. "Když by někdo nechal lahve v teple, pivo by začalo kvasit, zkazilo by se a mohlo by být reklamováno. I v hospodách, kam pivo dodáváme, uplatňujeme podmínku, že musí být sudy do určité doby vytočené, aby se pivo nekazilo," vysvětlil Jurek.

Pivo z Velkého Meziříčí nese jméno Harrach podle šlechtického rodu sídlícího kdysi na velkomeziříčském panství. Název vzešel z ankety, kterou pivovar udělal mezi veřejností. Sešlo se na dvě stě šedesát návrhů, které se z velké většiny pojily se jménem města. "Byly mezi nimi názvy Velmezák, Velmez, Mezek a podobně. To se nám ale příliš nezdálo, a proto jsme zvolili název Harrach, který navrhovali tři respondeti. Chtěli jsme to trošku spojit s historií," řekl Lubomír Jurek.

S ohledem na to, že se společnost majitele hotelu a pivovaru zaměřuje i na rybníkářství a chov ryb, naleznou hosté v jídelním lístku restaurace většinu rybích specialit. Ty jsou hlavně ze sladkovodních ryb a výhradně čerstvých. "Soustřeďujeme se na sladkovodní ryby, protože v České republice je hodně dobrých receptů. V nabídce nám chybí pouze candát. To proto, že chceme vařit zásadně z ryb živých a čerstvě zpracovaných. Z mořských ryb nabízíme pouze zmraženého lososa a krevety," konstatoval Lubomír Jurek.

Podle jeho sdělení se v restauraci prodá rybích jídel asi čtyřicet procent. Zákazníci si mohou vybrat z opravdu nezvyklých specialit. Jednou z nich je třeba kapr na kysaném zelí. "Může se to zdát opravdu divné. Měl jsem k tomuto receptu také nedůvěru a dával jsem rybu takto upravenou jako poslední. Je ale opravdu vynikající. Ochutnal jsem všechny ryby a osobně preferuji lína, který má maximálně čisté a zdravé maso," doplnil majitel meziříčského pivovaru Lubomír Jurek. (Právo)

Slavnostmi piva Rebel oslavil 4. září Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. 170. výročí své existence. Pro návštěvníky byl na Havlíčkově náměstí připraven atraktivní program a pivo Rebel za lidové ceny. Letošní slavnosti proběhly v duchu středověkých trhů - k vidění byla rytířské středověké ležení, ukázky řemesel a jiné zajímavosti. Celý slavnostní den byl protkán soutěžemi, velký zájem byl především o Den otevřených dveří přímo v pivovaru, který otevřel své brány široké veřejnosti po dlouhých čtrnácti letech. Jeho moderní provozy shlédlo více než 700 návštěvníků, kteří měli možnost ochutnat na nádvoří pivovaru skvělé kvasnicové pivo. Havlíčkovo náměstí pak hostilo do nočních hodin bohatý program plný hudby, vystoupení skupiny historického šermu, ale také dobrého piva za pouhých 12 Kč. (Pivní kurýr)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zahájil vývoz na Slovensko. Do okolí Bratislavy, Trenčína a Žiliny dodal zhruba během měsíce asi 200 hektolitrů sudového piva. Podle ředitele Jiřího Huška se havlíčkobrodský Rebel čepuje v několika desítkách slovenských restauracích. (Pivní kurýr)

V posledních dvou letech si malé východočeské pivovary nemohou stěžovat na nedostatek zájmu o svá piva. "Jedeme v podstatě na doraz," říká předseda představenstva Pivovaru Polička Karel Witz. A určitě to není jenom tím, že pivovarům hrálo do karet příznivé letní počasí.

Opravdu tak souvisí pěkné počasí s množstvím vypitého piva?

Vztah mezi počasím a množstvím vypitého piva bez diskuze existuje. Letos byl prodej o 3 % lepší než vloni. Nejlepší výstav jsme měli v červenci a srpnu, málo se toho prodalo v červnu. Dohromady se to vlivem počasí zlomí zhruba o tři procenta nahoru nebo dolů.

Neplánujete do budoucna rozšiřování?

Určitě ne, zůstaneme malým pivovarem. Velký i malý pivovar mají podobné starosti, liší se to pouze nulami v objednávce. Když se ale narodíte jako malý, musíte malý i zůstat.

Jakým způsobem konkurujete velkým pivovarům?

Velké pivovary si mohou dovolit rozsáhlejší reklamní akce. My sázíme především na tradici a patriotismus. V každém případě nemůžeme nijak pospíchat s cenami. Navíc musíme spoustu věcí dělat zdarma. Dodneška například zdarma pucujeme trubky v hospodách. Za tohle si už velké a střední pivovary dávno účtují.

Jak vidíte budoucnost regionálních pivovarů?

Myslím, že bude dobrá, perspektivní. Nesmějí se ale dělat žádné chyby. Jak to budou dělat ti po nás, to nevím, ale jsem přesvědčen, že lidé na značku nedají dopustit. Jestli tady za deset let bude stát pivovar se stejně velkým výstavem, jaký máme teď, tak to bude dobře. (Mladá fronta DNES)

Nejmenší a přesto první přichází Pivovar RAMBOUSEK na náš trh s naprosto ojedinělou technologií, která dává jeho pivu novou nezaměnitelnou dimenzi chuti.

Objemově nejpodstatnější složkou piva je voda, tudíž jí věnujeme největší pozornost. Voda registruje škodlivé emisní vlivy z našeho okolí, které nelze lidským okem ani postřehnout (např. z radiových a satelitních záření, vysokonapěťových vedení atd.), ale především je i nosičem a předavačem kladných přírodních informací, tudíž ji můžeme bez nadsázky označit za jakousi „Krev Země“. Komunikuje se Sluncem, Měsícem i celým vesmírem a vzájemně si tak předávají energii – informace.

Rakouský badatel dokázal v laboratorních podmínkách takovouto „kosmicky živou“ vodu izolovat a založit na ní svoji technologii úpravy vody, kterou začal pivovar RAMBOUSEK jako první u nás ve spolupráci s ním používat. Základem této technologie je navrácení optimálního stavu struktuře vody a tím zajištění její stability a schopnosti samočištění.

Takto upravená voda tyto informace dokáže přenášet dále i na člověka, se všemi jejími blahodárnými účinky, čímž dochází ke zlepšení harmonizace celého lidského organismu. Na našem pivu se tyto vlastnosti projevují především ve výrazném zjemnění chuti, příjemnou a lahodnou hořkostí, zlepšením stability a zvýšením trvanlivosti. Využitím této nové, převratné technologie tak chce náš pivovar podstatnou měrou přispět k realizaci programů směřujících k ochraně lidského zdraví a přírody. Touto technologií upravovaná piva se dají nazvat pivy nového tisíciletí. (Milan Rambousek - sládek a majitel pivovaru RAMBOUSEK)

"Táhnete se jak smrad, holoto líná!" Rázná krčmářka mě strká po schodech do chmelem provoněných, nebo možná zapáchajících místností. Trochu drsný úvod. Člověk by čekal "dobrý den", nebo alespoň "pozdrav pánbůh". Několik zcela šokovaných tváří naznačuje, že někteří z této výpravy ani netuší, oč v Dětenicích jde. Právě jsme totiž vstoupili do středověku.

Malá ves nedaleko podstatně slavnějšího Českého ráje a jeho pomyslného centra, Jičína, na první pohled ničím zajímavá. Vlastně byste ji mohli minout a myslet si, že se nic nestalo. Uprostřed ničeho přece není o co stát. Tahle mýlka by vás však asi nejspíš mrzela. Dětenice si zasluhují pozornost. Je to příkladná ukázka toho, jak se dá v Česku podnikat. Je to také ukázka toho, co dokáže změnit soukromé vlastnictví. Ale zejména je to ukázka dokonalé iluze středověku, která bere dech a tahá ve chvílích naprostého nadšení značné sumy z kapes.

Všechno začíná v malém, ale zcela soběstačném pivovaru. Průvodkyně ve fortelně tkané sukni, s řádně hrubým a nepřístupným výrazem nás provede zdejší zrekonstruovanou a obnovenou budovou, kterou ještě před několika lety, stejně jako vedlejší dětenický zámek, zřejmě čekala propastná záhuba. Zachráněný a znovu zprovozněný klenot nyní dává světlý i tmavý mok. Ten černý, nebezpečně sladký, je takzvané pivo lásky. Podle tajného receptu, který v roce 1307 získal dle pověsti zdejší panovník Beneš z Dětenic aValdštejna od loupeživého rytíře Artura, připravovaly pivo vždy za úplňku po staletí pěkné panny. Při prohlídce je dovoleno téměř vše. Člověk se dotýká starodávných přístrojů a nástrojů, nahlédne do varny, kde se pivo několikrát v týdnu vaří, zasněně hledí na kvasící mok v příjemně nevelkých kádích. A hlavně - nemůže se dočkat, až pivo lásky, zázračný nápoj pro zvýšení potence, ochutná.

Dětenice jsou mimo hlavní dopravní tahy, uprostřed oblasti, již svírají silnice mezi Jičínem, Mladou Boleslaví, Nymburkem a Poděbrady. Leží přibližně 30 kilometrů od jižního okraje Českého ráje, jejich návštěvu můžete proto spojit například s poznáváním Prachovských skal. Za prohlídku zámku i pivovaru zaplatí dospělí 130 korun, mládež od 12 do 18 let a důchodci 90 korun, děti od 6 do 11 let 70 korun. Samostatná prohlídka pivovaru stojí 65 korun, respektive 45 pro důchodce, 35 pro mládež a 30 korun pro děti. O něco málo dražší je samostatná prohlídka zámku. V září je otevřeno od úterý do neděle od 10 do 17 hodin (pivovar do 18 hodin), v říjnu v tytéž hodiny, ale pouze o víkendech a o svátcích.

Rozhodně nevynechejte středověkou krčmu. Je to gurmánský zážitek, kterému se jen tak leccos nevyrovná. Věrohodně vytvořená iluze středověku dovedená do nejmenších detailů stojí za vidění i ochutnání. Připravte se však na to, že vás v hostinci nebude nikdo oslovovat pane. Krčma je zpřístupněna celoročně, denně od 11 do 23 hodin. S neuctivostí nejdál dojdeš. To pivo se podává nadosah rozpálených ohňů. V temné, zádumčivé místnosti s lebkami po stěnách a krvavými hlavami napíchnutými na ostré kůly usedáme ke kamenným stolům. "Co budete chlastat, loupežníci?" Bodrá šenkýřka s moderním objednacím přístrojem v ruce nás nemůže zmást. Jsme připraveni. Neuctivost je tady jediným způsobem komunikace. Právě přišedší skupinka naproti je však zcela paralyzována. Ústa otevřená dokořán a němé přikývnutí - pro zaměstnance středověké krčmy, kteří v dobových kostýmech obsluhují méně i více vykulené hosty, je to jistě velké pobavení. Stejně tak pro nás. Zvenku je krčma nenápadná, prostě jen opravená, vybarvená do červených tónů. Za dveřmi však čeká jiný svět. Svět drsných chlapíků, hořících plamenů a dávné, nenasytné krutosti.

Přesná kopie středověku uprostřed jedenadvacátého století. Jdeme až úplně dozadu. Do světa temnoty a násilné smrti, který ostře kontrastuje s jasným a slunečným dnem za jeho zdmi. Klopýtáme v příjemných předních místnostech o návštěvníky, kteří po esteticky i kulturně přínosné prohlídce zámku konečně dosáhli vrcholu dne. Usazeni na dřevěných stolicích s rukama hluboce zabořenýma do masa připraveného na horkých plamenech vychutnávají svoji hodinu pravdy.

Mohou se tady chovat tak, jak byli stvořeni. Přirozeně. Dokonalá iluze

Pivo lásky stéká do hrdel, čerstvě upečený chléb mizí z mísy za zvuku strhujícího rytmu. Zážitek je silný. Chtělo by se zůstat do noci a propít nerozvážnou hlavu, která černému moku nedokáže odolat. Iluzi lze snadno podlehnout. Do té doby, než elektronicky zpracovaný účet zchladí svou výší zjitřené city. A ještě dodatek - nezapomeňte se zastavit na toaletách. Středověk je středověk, ale teprve tady oceníte možnosti třetího tisíciletí. Ovšem tajuplně ukryté v hávu dní, kdy se čarodějnice pálily na hranicích. (iDnes)

Zlatopramen 11 podepsal sponzorskou smlouvu s prvoligovým fotbalovým klubem FK Chmel Blšany. Stává se tak generálním sponzorem. Smlouva byla podepsána na podzimní část sezóny 2004/2005 nejvyšší fotbalové ligy. "Jsme v roli generálního sponzora prvoligového fotbalového klubu. Nejvýznamnějším reklamním nosičem je nápis Zlatopramen 11 na prsou dresů hráčů", uvádí Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen.

Od sponzorství očekává docílení vyšší známosti značky Zlatopramen 11 díky v Čechách nejpopulárnější hře s nejvyšší sledovaností. "Chceme oslovit nejširší cílovou skupinu konzumentů piva - diváky a příznivce fotbalu. Navíc, po úspěšném vystoupení naší reprezentace na EURU 2004 se popularita fotbalu nyní ještě zvýšila. Chceme podporovat klub, aby hrál atraktivní fotbal a zůstal trvale v nejvyšší fotbalové soutěži" dodává Rajdl.

Pro spojení s fotbalovým klubem FK Chmel Blšany vidí Rajdl mnoho důvodů. "Menší regionální klub hraje nejvyšší celorepublikovou soutěž. Zde je podobnost se značkou Zlatopramen 11. Z původně regionální značky postupně budujeme celorepublikovou značku nejvyšší třídy. Kromě toho zakladatelem fotbalového klubu je družstvo, které pěstuje chmel. Pro nás je chmel více než důležitý, protože do Zlatopramenu 11 se přidává chmel, který pěstujeme na vlastních chmelnicích. V neposlední řadě nejvíce konzumentů piva je právě mezi diváky a příznivci fotbalu", uzavřel Rajdl.

"Jde o regionální spojení v ústeckém kraji. Regionálního fotbalový klub a významná regionální firma. Oba subjekty mají stejné ambice. Oba původně malí chtějí prorazit a být velcí. Jde o vzájemně výhodné spojení. Naši hráči budou mít na dresech logo Zlatopramenu a Drinks Union bude mít k dispozici plakáty na nadcházející sezónu s fotografií mužstva a s logem pro své obchodní využití. Součástí vzájemné spolupráce jsou i soutěže pro fotbalové diváky a zákazníky Zlatopramenu", dodává Lubomír Trnka, manažer fotbalového klubu. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Louny letos plánuje výstav 300 tisíc hektolitrů piva. Pětinu v Lounech uvařeného piva vyveze do zahraničí. "Prakticky veškerý export je určen do Německa, letos tam vyveze lounský pivovar téměř 60 tisíc hektolitrů piva. Zhruba tisíc hektolitrů vyvezeme do Španělska," sdělil Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union. Pivovar vyváží do zahraničí především pivo Louny světlý ležák a tmavý ležák, okrajově Louny světlé výčepní.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která sdružuje pivovary Louny, Kutná Hora a ústecké Krásné a Velké Březno. Skupina zaměstnává 620 pracovníků, z toho v Pivovaru Louny jich pracuje 170. Drinks Union v poslední době úspěšně proniká na německý trh a z českých pivovarů tam vyváží ze všech nejvíc piva. Za první pololetí tam vyvezl Drinks Union 107 tisíc hektolitrů piva. Na druhém místě mezi exportéry českého piva do Německa je Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Na německý trh jde asi 38% celkového exportu českého piva. Následuje Slovensko s 16%.

ČR je jedenáctým světovým exportérem piva. Je pravděpodobné, že v dohledné době dosáhne na desátou příčku. V Evropě je ČR na osmém místě. Česká republika vyváží kolem 10% celkové produkce. Největším českým vývozcem piva je Pilsner Urquell před Budějovickým Budvarem a Staropramenem. Skupině Drinks Union patří čtvrtá příčka, páté jsou Krušovice. (Deník Lučan)

Symbol pivovarnictví a pěstování chmele by měl stát na kruhovém objezdu pod papírnami V Žatci zřejmě v nejbližší době přibude další obří sud na kruhovém objezdu. Od května stojí dřevěný sud s objemem 11 tisíc litrů na Kruhovém náměstí, počátkem příštího roku by se mohl objevit také na kruhovém objezdu nad hlavní poštou pod papírnami.

"Existuje myšlenka, že tak jak sud na Kruhovém náměstí propaguje Žatecký pivovar, mohly by být i na dalších kruhových objezdech ve městě sudy. Ty by nesly loga pivovarů, které vaří pivo ze žateckého chmele," uvedl včera Vladimír Valeš ze sdružení Chrámu chmele a piva, které za myšlenkou stojí. Sdružení dosud podle něj jednalo o umístění loga na sud s Pivovarem Krušovice. "Záměr umístit sud na kruhovém objezdu pod papírnami jsme už projednali se správci sítí, další jednání nás čekají. Byli bychom rádi, kdybychom jej mohli slavnostně odhalit na Chmelfestu 2005, který se bude konat první květnový víkend příštího roku," dodal V. Valeš. Kruhový objezd pod papírnami v Žatci leží křižovatce silnic II/225 Louny - Kadaň a II/227 Žatec - Rakovník. Motoristům slouží od listopadu roku 2000. V současné době se nacházejí další kruhové objezdy ve městě pod domovem důchodců a u čerpací stanice Benzina a připravují se jejich stavby u Chmelařského institutu a u kostela pod muzeem.

Sud na Kruhovém náměstí nechal vyrobit a instalovat Žatecký pivovar a městu jej předal darem. "Výroba sudu a jeho instalace stála zhruba sedmdesát tisíc korun," uvedl včera Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Sud propaguje pivo, ale ve skutečnosti je to sud na víno. Je dlouhý 2,8 metru a u dna má průměr dva a půl metru. (Deník Chomutovska)

Už v příštím roce by měl v Chyši začít fungovat jediný pivovar v Karlovarském kraji. Historickou budovu rekonstruuje majitel zámku v Chyši Vladimír Lažanský.

"Bude se zde vařit pivo se značkou z Chyše, půjde však vlastně o pivo, které se vyrábí v Ústeckém kraji," řekl starosta Chyše Miroslav Dorňák. Pivovar si budou moci prohlédnout i zájemci z řad veřejnosti. "Lidé budou díky proskleným interiérům moci nahlédnout pod pokličku procesu vaření piva. Přiznám se, že se tady v Chyši na pivovar moc těšíme," dodal starosta Dorňák. (Karlovarské noviny)

Zlatavý mok, vařený z chmele podle receptury ze začátku minulého století, by se měl začít vařit na podzim příštího roku v chyšském historickém pivovaru. Ten na své náklady rekonstruuje potomek šlechtického rodu Lažanských Vladimír Lažanský. Jeho zásluhou už prošel gigantickou rekonstrukcí chyšský zámek a park, ve kterém proběhne zanedlouho kolaudace dvou rybníčků.

Jak vás napadlo obnovit pivovarnickou výrobu v Chyši? Vždyť zde se prý pivo přestalo vařit už někdy v třicátých letech minulého století?

Moje původní idea byla vybudovat zde spíše galerii. Navázat na historickou tradici chyšského pivovarnictví, o níž jsou první záznamy někdy z druhé poloviny 16. století, mě napadlo později. V budově bude otevřena i restaurace a celý objekt bude kromě jiného sloužit tak trochu i jako ekonomické zázemí zámku, který je nevýdělečnou záležitostí. Pivovar i restaurace by měly zámku prostě pomoci.

Jak další, už prakticky třetí rekonstrukci v pořadí financujete? Využíváte nějakých dotací?

Zatím ne, oprava je hrazena ze soukromých zdrojů. Víte, říkal jsem si, že už jsem využíval dotace při rekonstrukci zámku a parku, a chci být slušný a nechat příležitost zase dalším žadatelům. A upřímně řečeno, ani se nedomnívám, že by mě zachránily dotace ze strukturálních fondů EU.

Máme informace, že interiéry pivovaru budou přístupné i exkurzím, že lidé budou moci vidět, jak se pivo vaří.

Je to pravda, některé části budou i celé prosklené. Vaření piva je zajímavý proces a věřím, že lidé budou na něj zvědaví. Vše by mělo být ukončeno ochutnávkou, samozřejmě.

Říkáte, že se bude vařit chyšské pivo podle tamější původní receptury. Budete však v rámci technologií spolupracovat s nějakým stávajícím výrobcem?

Ano, know-haw a technologie nám dodá jeden z renomovaných výrobců piva, s nímž spolupracujeme.

Kdy bude rekonstrukce hotova a kdy by se mělo začít vařit pivo?

Jestli vše půjde dobře, mělo by to být na podzim příštího roku. Nechceme otevřít dřív, než budeme moci rovnou nabídnout i hotovou první várku piva. (Karlovarské noviny)

Chodovoplánský rodinný pivovar Chodovar dne 29.9.2004 načal další stránku kroniky své bohaté historie. V bavorském Störnsteinu (pět kilometrů severně od Weidenu) slavnostně otevřel obchodní zastoupení. Po více než šedesáti letech se tak vrátil se svým pivem do teritoria, kam ho v minulosti hojně dodával. Byla tím také uzavřena jedna z etap po léta rozvíjené příhraniční spolupráce české a bavorské strany směřující k podpoře cestovního ruchu. "Využili jsme možnosti vrátit se do dříve tradičního regionu pivovaru, a tím uzavřeli kruh odběratelské oblasti kolem komína, kterému dříve bránila hranice uzavřená železnou oponou," sdělil Jiří Plevka mladší, spolumajitel a jednatel pivovaru. "Společně jsme propagovali staletou historii a tradici výroby piva v oblasti Českého lesa a Horní Falce. Každoročním vrcholem naší spolupráce s německou stranou je koulení pivního sudu z Chodovaru do německého Störnsteinu na trase dlouhé 60 kilometrů, kterého se aktivně účastní kouleči z německé i české strany," dodal Jiří Plevka. Letošním vstupem České republiky do Evropské unie padly poslední administrativní bariéry, které bránily Chodovaru uskutečnit svůj záměr. Ve výběrovém řízení na vybudování obchodního zastoupení byla vybrána firma BEKA Gastro GmbH z už zmiňovaného Störnsteinu, zaměřující se na pořádání pivních slavností a zábav a rovněž na dodávky piva do gastronomie v daném regionu. Tato spolupráce je jednou z prvních aktivit v tomto regionu, kdy český podnikatelský subjekt aktivně začne podnikat v oblasti Horní Falce. Slavnostního otevření obchodního zastoupení se zúčastnili starostové obci Chodová Planá a Störnstein, pánové Vopat a Damzog, a také hejtman kraje Neustadt a.d.W. Wittmann. Za rodinný pivovar Chodovar pronesl slavnostní přípitek Chodovarem, 13 Zámeckým ležákem, Jiří Plevka ml., za firmu BEKA Gastro, GmbH promluvil majitel Berthold Kappl. (Tachovský deník)

Zdi Plzeňského Prazdroje skrývají tajné recepty. A nejde jen o pivo. Své speciality má i parta bednářů, která jako jedna z posledních v Evropě pečuje o dřevěné sudy. A právě včera pracovali na snad nejsložitějším úkolu každého roku - vysmolení sudů. "Nejdříve si připravíme smolu ze směsi pryskyřic a dalších příměsí. Sudy pak vyneseme ze sklepů ven, horkým vzduchem zbavíme vnitřky staré smoly. A začne být horko dvě stě stupňů horkou látkou sudy nově vysmolíme," usmívá se hlavní bednář pivovaru Ladislav Bešťák. Ten do pivovaru nastoupil před padesáti léty.

"Tehdy tu nás bednářů byly desítky a desítky. Jak šla doba, dřevěné sudy nahrazovaly ty moderní a práce ubývalo. Teď nás v Prazdroji dělá deset. Když teď chcete sehnat bednáře, nezbývá než přeškolit šikovného truhláře," vypráví Bešťák. Výuka bednářských učňů totiž v pivovaru skončila před téměř třiceti lety. Plzeňští pivovarníci používají v současné době k tradiční výrobě piva více než padesát čtyřicetihektolitrových sudů, přibližně stejný počet mají v zásobě pro případ potřeby. Zrání v dubových nádobách je však nyní, v éře moderní výroby v kovových tancích, jen zlomkem celkové produkce.

"Je to ale tradice, kterou udržujeme živou. Pivo vyráběné tradiční metodou například slouží k porovnávání s moderní produkcí. Chodby s dřevěnými káděmi a sudy, kde zraje pivo, jsou také součástí prohlídkové trasy v pivovaru," vysvětluje mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něho bylo od roku 1892 i v době před druhou světovou válkou v pivovaru na sto padesát bednářů, kteří se starali o šest tisíc sudů. "Sládkové to neradi slyší, ale my bednáři říkáme, že pivo z vysmolených sudů je lepší," nedá na tradici a svou práci dopustit Bešťák. V nejbližších dnech začnou bednáři vracet ošetřené sudy zpět do podzemních sklepů. Staré sudy se smolí dvakrát ročně. "Na vysmolení každého sudu potřebujeme přibližně pětadvacet minut, pak si sudy odpočinou a tak za týden už budou připravené na další várku plzeňského piva," prohlašuje Ladislav Bešťák. (iDnes)

Víte, jak se vyrábí pivo? A už jste někdy ochutnali plzeňské přímo z dubového sudu? Pokud vás to láká, udělejte si o víkendu výlet do Plzně. Prohlídková trasa ve zdejším pivovaru je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí západních Čech. "Dominantou haly je model pivovaru z přelomu 19. a 20. století, zobrazující průřez pivovarnickým domem. Návštěvníci vidí, jakým způsobem se vyrábí pivo. Výtvarná expozice je doplněna figurami historických postav i autentickým zařízením pivovarnického domu," říká Olga Korandová z návštěvnického centra.

V kinosále návštěvníci zhlédnou film, který je provede historií pivovaru od dob jeho vzniku. Další cesta vede přes starobylé nádvoří do nově zrekonstruované varny, kde průvodci návštěvníkům představí technologii vaření pravého plzeňského piva. V pivovarských sklepích - skalních chodbách - se dodržuje tradiční výroba piva. Mladé pivo kvasí v dubových spilečných kádích a ležák Pilsner Urquell zraje ve velkých dubových ležáckých sudech. "Pivo načepované z těchto sudů mohou návštěvníci ochutnat," prozrazuje Olga Korandová. Fakt, že Plzeňský Prazdroj je turistickým lákadlem, dokládají i čísla: branou pivovaru ročně prochází na sto tisíc lidí. (iDnes)

Letošní ročník měl opět rekordní návštěvnost a pohodovou atmosféru. Pilsner Fest svým letošním pátým ročníkem dokázal, že již má pevné místo v plzeňském kalendáři kulturních a společenských akcí. Opět nabídl kvalitní program nejširšímu spektru diváků. Všichni návštěvníci se, i přes občasnou nepřízeň počasí, dobře bavili. Nejvíce lidí přilákalo páteční vystoupení skupiny Tři Sestry a sobotní slavnostní ohňostroj s následným koncertem skupiny Chinaski. Hlavní scéna, která byla i letos umístěna v prostoru mezi varnou a bývalým výstavem, během celého programu doslova praskala ve švech.

„Letošní koncepce festivalu, která vsadila na kvalitu programu, nabídky gastronomie a poznávacích aktivit v pivovaru i v muzeu, se ukázala jako krok správným směrem“, shrnul víkendové dění na nádvoří pivovaru Vladimír Jurina, marketingový manažer značky Plzeňský Prazdroj.“A jsme velmi rádi, že příznivci nejrůznějších hudebních žánrů, kteří letos během víkendu na Pilsner Fest zavítali, mají přeci jen alespoň jednu zálibu společnou – pivo Pilsner Urquell.“

Kromě hlavního programu měli návštěvníci možnost posedět ve Spilka stanu, kde probíhal vedlejší program festivalu, prohlédnout si ukázky historických řemesel nebo ochutnat tradiční staročeské pochoutky. Pro děti byla stranou od hlavního areálu festivalu připravena speciální dětská scéna, kde se mohly pobavit na nejrůznějších atrakcích, nebo sledovat kejklíře. Na letošní ročník si také našlo cestu i mnoho zahraničních návštěvníků. Potřebám návštěvníků výborně sloužil prostorný informační stánek a úspěšně šly na odbyt i suvenýry vyrobené u příležitosti Pilsner Festu.

Celý festival se obešel bez závažných problémů, incidentů či nehod. Fakta o Pilsner Festu 162: Návštěvnost v průběhu celého festivalu dosáhla rekordních 60 000 lidí. Vyčepovalo se téměř 300 hl piva Pisner Urquell. Oblíbená a pozorně sledovaná soutěž v hodu pivním táckem ani letos nepřekonala rekord z roku 2002 – nejlepším výkonem bylo „pouhých“ 29,5 metru. Na prohlídce pivovaru se vystřídalo více než 3 tisíce lidí Pivovarské muzeum navštívilo 1 300 lidí, z toho 370 si našlo cestu na speciální noční prohlídky „…kterak první várka Pilsner Urquell na svět přišla“. (Alexej Bechtin , tiskový mluvčí PP a.s.)