O pokračování tradice uvažuje i rychnovský pivovar, který získal zpátky v restituci pražský právník Jan Mikš. „Tento nápad je zatím ve stadiu jednání. Pokud vím, tak pan Mikš vyhlásil výběrové řízení na zařízení. Chtěl by ve městě začít vařit pivo v malém množství, které by se stalo takovou lokální specialitou,“ reagoval včera na dotaz rychnovský starosta Jiří Rokl, který tuto iniciativu podporuje.

„Dokonce i zastupitelé první informaci přijali s nadšením, a tak je možné, že by do budoucna mohla vzniknout i městská společnost, která by tuto aktivitu podporovala. To je ale třeba ještě projednat se zastupiteli,“ naznačil starosta. Rychnovský pivovar by do budoucna mohl vařit i originální malé dávky piva pro zákazníky v rámci Mikroregionu Rychnovsko ad. Mohly by tak vzniknout nenapodobitelné série jako např. Lukavické pivo, Javornické pivo apod.

Zdroj: Hradecký deník

V regionu se pivo v současnosti nikde nevaří. Zatímco ve Staročeském pivovárku Dobruška se po dvou požárech uvažuje o spuštění provozu nejdříve v průběhu června, o vaření piva v Rychnově nad Kněžnou se zatím jen mluví.

Na oheň nemyslí

Přesně před dvěma roky se sladovna místního pivovaru ocitla v plamenech. Přestože tu na smutnou událost nikdo ze zaměstnanců už nechce vzpomínat, ohořelé, zčernalé dveře si tu jako memento nechávají dál. „Bylo to tu jedno velké spáleniště. Původní masivní trámoví, unikátní systém výtahů i zásoby ječmene a sladu skončily v ohni. Z budovy zbyly jen obvodové zdi,“ vzpomíná ředitel pivovaru Milan Vedra.

Krátce po rozsáhlém požáru sladovny propukl v areálu další, tentokrát ve varně piva. Založil ho jeden z tehdejších zaměstnanců pivovaru. Celkem způsobil škody za 10 milionů korun. V současné době se v Dobrušce připravují k tomu, aby se zde opět vařilo pivo. Celá budova prošla rekonstrukcí za téměř 12 milionů korun.

„I když už nejsme v památkové zóně, tak jsme se při opravách snažili přiblížit původnímu vzhledu pivovaru,“ uvedl ředitel. Sladovna je už v provozu.

Zdroj: Hradecký deník

Třináctistupňové Eliščino královské a další speciality si zatím běžný konzument nekoupí. Situace by se však mohla brzy změnit

Po zániku hradeckého pivovaru v roce 1999 se pivo do krajské metropole přece jen vrátilo, a to zásluhou malého pivovaru Milana Rambouska v Regiocentru.

Na zakázku zde vaří speciální druhy piv téměř půl roku a jak říká, o zájem není nouze.

„Zájem je tak velký, že máme zakázky na tři měsíce dopředu. Někteří lidé však stále nemohou pochopit, že jde o formu zakázkové výroby, kdy pivo vyrábíme až na základě objednávky firem nebo institucí. Není tedy možné přijít a koupit si třeba třetinku piva. Velikost pivovárku a ekonomické podmínky to nedovolují,“ říká Milan Rambousek, majitel nejmenšího českého komerčního pivovaru.

K běžným konzumentům se pivo zatím nedostane. Podle pivovarníka Milana Rambouska pivovar v současnosti jedná s několika restauracemi, kde by mohlo být pivo k dostání i pro širší veřejnost. „Máme obavy z toho, že to výrobou nepokryjeme. V restauracích asi bude docházet k tomu, že pivo kvůli nízké výrobní kapacitě dojde, takže bude záležet spíše na štěstí zákazníka, jestli zrovna bude k dostání. Majitelé se samozřejmě bojí, aby jim to nepoškozovalo jméno, takže ještě budeme jednat,“ informuje Rambousek.

I z toho důvodu se kapacita pivovaru možná bude zvětšovat, a to ve třech etapách.

„První bude trvat asi dva měsíce a zbývající v horizontu jednoho, dvou let. Tím zvedneme výrobu o 60 litrů, což je pro nás potěšující,“ míní Milan Rambousek.

A jaký mají na malé regionální pivovary názor milovníci zlatého moku? Nedají dopustit na „své“ značky. „Pokud je možnost, raději dávám přednost malým rodinným pivovarům, můžu například pochválit pivo, které se vaří v Dalešicích. Naopak třeba pardubické pivo mi nechutná, přitom je to taky regionální pivovar,“ říká třiadvacetiletý Tomáš Rohožka. „Různé speciality ochutnám ráda, běžné značky moc nemusím. Obdivuji lidi, kteří se do výroby piva v malém pustí,“ prozradila 36letá Jana Kunová.

Zdroj: Hradecký deník | Foto: David Taneček

Soumrak českého piva? Zahraniční investoři posilují svoji pozici v českém pivovarnictví.

Osm z deseti „českých“ piv je ve skutečnosti zahraničních. Cizí kapitál totiž není přítomen jen ve velkých pivovarech jako Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. Také mnoho menších pivovarů přijalo pomocnou ruku ze zahraničí.

Heineken po čerstvém nákupu Drinks Union nevyloučil, že bude chtít svou pozici v České republice i nadále posilovat. „Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje,“ řekla mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Podle některých zdrojů by totiž Heineken mohl mít vedle posledních velkých českých pivovarů Budějovického Budvaru a PMS Přerov také zájem o Staropramen. Druhý největší pivovar na tuzemském trhu ale tyto informace označil za spekulace.

Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka Večerníčka je tak daleko pravděpodobnější, že Heineken bude chtít ovládnout menší pivovary jako je Černá Hora nebo Svijany. S oběma pivovary přitom Heineken už jednal.

„Na takovou dohodu by museli být dva a já na Heineken zálusk nemám. Nic takového ale rozhodně není, a ani nebylo předmětem jednání,“ uvedl Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora.

Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vlastněný jihoafrickým koncernem SABMiller, kterému na domácím trhu patří zhruba čtyřicet pět procent, nechtěl zvýšenou aktivitu Heinekenu na českém trhu blíže komentovat.

„V České republice podnikáme již léta ve vysoce konkurenčním prostředí. Přítomnost globálních pivovarnických společností vytváří situaci podobnou ostatním trhům, kde je společnost SABMiller přítomna,“ konstatoval pouze mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Fúze a skupování českých pivovarů přitom podle mnoha odborníků, ale i konzumentů ničí kvalitu piva. Z tradičního českého nápoje se stává „europivo“. Platí proto přímá úměra: čím větší výstav pivovar má, tím více šetří na nákladech. „Místo kvalitních surovin nakupují velké pivovary ty s průměrnou kvalitou, aby při tak vysokém objemu výroby nedocházelo k výkyvům chuti piva,“ říká Večerníček. Kvůli snížení nákladů se rovněž nakupuje méně sladu, který je poté ředěn ve větším množství vody.

Velkým problémem je rovněž okysličování piva kysličníkem uhličitým. Aby totiž pivo vydrželo déle čerstvé, po pár dnech se provětrá a prosprchuje, což znamená, že se do piva opět vstříkne CO2. Původní chuť piva se tak unifikuje.

Pivovary si také oblíbily svá piva výrazně podchlazovat. „Člověk tak nemá šanci rozpoznat skutečnou chuť. I proto se nejexkluzivnější světová piva pijí při pokojové teplotě,“ říká Večerníček.

***

Triky při velkovýrobě piva

* Velké pivovary chtějí ušetřit na výrobě piva, nakupují proto menší množství surovin, které ředí ve větším objemu vody. Navíc nakupují méně kvalitní suroviny - chuť piva je proto neměnná a unifikovaná. * Opakované okysličování piva kysličníkem uhličitým - ničí se tím původní charakter piva. *Výrazným podchlazením se maskuje skutečná chuť piva. Odborníci přitom doporučují pít kvalitní pivo při pokojových teplotách.

Komu patří české pivo

Skupina Heineken Nizozemská skupina Heineken bude po schválení koupě Drinks Union v ČR ovládat tři velké pivovarnické společnosti (ještě Starobrno, a. s., Královský pivovar Krušovice). Jejich celkový výstav ji zařadí na třetí místo mezi výrobci piva v ČR.

Plzeňský Prazdroj, a. s. Největší pivovarnická skupina v Česku i střední Evropě je součástí druhé největší světové pivovarnické společnosti SABMiller. Loňský výstav činil 8,915 milionu hektolitrů piva a tvořil 44,8 procenta celkové produkce pivovarů v ČR.

Budějovický Budvar, s. p. Donedávna třetí největší český pivovar stále ještě ovládá stát. Pivovar s loňským výstavem 1,253 milionu hektolitrů (6,3 procenta loňského výstavu v ČR) vede vleklý známkoprávní spor s americkou společností Anheuser-Busch.

Pivovary Staropramen, a. s. Druhý největší výrobce piva v Česku provozuje dva pivovary - Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar). Loňská produkce: 3,207 milionu hektolitrů piva (16,1 procenta českého výstavu). Pivovary Staropramen jsou členem skupiny InBev.

Skupina PMS Skupinu tvoří majetkově propojen moravské pivovary v Hanušovicích (Holba), Přerově (Zubr) a Litovli a akciová společnos PMS Přerov. Pivovary loni prodaly bezmála milion hektolitrů piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm

Roste kultura pití piva. Už i v supermarketech lze koupit značky malých pivovarů, říká Jaroslav Novák Večerníček, šéfredaktor Pivního magazínu.

* LN Zahraniční pivovarské skupiny podle mnohých odborníků i laiků ničí chuť tradičního českého piva. Vzniká takzvané europivo...

Ano, máte pravdu. Čím větší výstav pivovary mají, tím méně kvalitních surovin využívají. Navíc technologie výroby piva jsou stále dokonalejší. Současné tanky výrazně zrychlují celou výrobu, a tím i unifikují chuť piva.

* LN Jaké jsou v současnosti největší neřesti při výrobě piva?

Vedle používání méně kvalitního sladu jde o okysličování CO2. Každý piják piva si určitě všiml, že pivo dnes chutná jako sodovka a vypít ho na ex prostě nejde. Velkým problémem je rovněž podchlazování piva, protože čím studenější tekutina je, tím méně jsme schopni rozeznat její chuť.

* LN Co tedy skupování českých pivovarů zahraničními skupinami znamená pro český trh?

Některé menší nerentabilní pivovary budou uzavřeny. Naopak velká pozornost bude soustředěna na prémiové a výrobní značky. V případě Heinekenu se bude jako prémiová značka propagovat Krušovice a jako výrobní či firemní značka nejspíše Starobrno.

* LN Nemůže tato propagace jedné značky na úkor chuťové rozmanitosti piv menších pivovarů utlačovat a likvidovat tyto malé pivovary?

Ne. Ročně vzniká například až deset nových mikropivovarů. Kultura a kultivace pití piva se rok od roku zvyšuje. Tohoto trendu si všimly i supermarkety. Mnoho z nich už má ve své nabídce značky malých pivovarů. A tato piva mají u zákazníků velký úspěch.

* LN Nehrozí kvůli zahraničním akvizicím, že bude český trh zaplaven cizími značkami piva?

Nehrozí. Naopak. I do Česka už dorazil trend rozšiřování nabídky pivních značek v restauracích a hospodách. Už nyní skoro každá hospoda nabízí minimálně dva až tři druhy piva. A to i ty značky, které nepatří do dané pivovarské skupiny. Samozřejmě největší zájem je a bude o česká piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm

Traduje se, že se u nás všichni vyznáme ve fotbale, v politice a v pivu. S fotbalem jsme spokojeni jak kdy, podle toho jestli vyhráváme.

S politikou skoro nikdy. Jak to bude s pivem, se teprve uvidí. Vypadá to totiž tak, že když má někdo v zahraničí moc peněz a neví co s nimi, koupí si v Česku pivovar.

Nejnověji teď další pivovary kupuje Heineken od jedné z posledních českých pivovarských skupin, jež se skrývá za anglickým názvem Drinks union. Hezky česky by to bylo „Spojené nápoje“ anebo „Společenství drinků“, což by ale komplikovalo komunikaci s nadnárodním kapitálem, který vesměs mluví anglicky.

V našich hospodách se teď bude řešit, co takového má Heineken za lubem. Kupuje pivovary, aby je zrušil? Začne v nich vařit své vlastní pivo? Anebo bude na pivo uvařené v Krásném a Velkém Březnu, Kutné Hoře či Lounech lepit vlastní etikety?

Nejspíše nic z toho, po bouři ve sklenici piva zjistíme, že kupec pokračuje ve fungujícím byznysu. Dokud budou lidé věrni regionálním značkám, dostanou to, co chtějí (a za co platí!) se svou oblíbenou nálepkou. Pod většinou z těch regionálních nálepek se ovšem mimochodem už nějakou dobu skrývají takzvaná europiva bez vitamínů, která už neznají tradiční kvašení v otevřených kádích a ekonomicky zrají poloviční dobu ve svislých kuželových (cylindrokonických) tancích. Tím se dostáváme k otázce, co vlastně Heineken kupuje.

Určitě je to české pivo? Není to spíše český pivař, který, jak říká nepříjemná statistika, pije nejvíce to, na co nadává? Ne Heineken, ale český pivař rozhodne, zda přežije české pivo z malých českých pivovarů vařené tradiční technologií.

Heineken o ně zdá se nestojí: Vsadil na české europivo.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ivan Hoffman

Dnes vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh. V první zásilce do švédského Orebro putuje lahvový Gambrinus a Pilsner Urquell v 0,5l plechovkách a třetinkových láhvích, další vlaky budou brzy následovat. Export po kolejích do Švédska může ročně nahradit jízdu více než dvou set kamionů. Jedná se o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Plzeňský Prazdroj zváží možné rozšíření železniční dopravy na další vzdálené země.

„Rychlostí je železniční přeprava víceméně srovnatelná. V případě Skandinávie je sice oproti silnici cca o dva dni pomalejší kvůli vyššímu počtu překládek, zato se pivo doveze na 1380 kilometrů vzdálené místo určení v lepší kvalitě, aniž by se během přepravy rozbila jediná láhev. Pozitivní vliv na životní prostředí není třeba připomínat,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje.

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj do Švédska 32 000 hektolitrů piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představuje jízdu cca 235 kamiónů, které ujedou 325 000 kilometrů. „Švédský pivní vlak“ nyní tyto kamiony nahradí.

Doprava piv Plzeňského Prazdroje do distribučního skladu ve švédském Orebro je v rukou společnosti Scandfibre Logistice AB. Své celoevropské dopravní „ostruhy“ si vydobyla zajišťováním a rozvojem železniční dopravy i logistických řešení pro velké švédské dřevozpracující firmy.

Export po kolejích do Švédska bude v dubnu pokračovat dalšími vlaky. Z celoevropského pohledu jde o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Plzeňský Prazdroj zváží případné rozšíření železniční dopravy pro export do dalších vzdálených zemí.

Obliba piv Plzeňského Prazdroje ve skandinávských zemí roste, jen v roce 2007 se jejich vývoz zvýšil o 22,1 %. Následná distribuce piva na severu Evropy přitom vyžaduje speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V Plzni, která je sídlem pivovarského kolosu Plzeňský Prazdroj, už dávno neplatí, že by ve většině hospod čepovali pouze plzeňské pivo. Nabídka se stává čím dál rozmanitější. Hospodští se shodují, že jiné druhy piva táhnou.

Pardál, Svijany, Eggenberg...

„Vůbec by mě nenapadlo nemít v nabídce plzeňské, ale zároveň jsem chtěl hostům dopřát větší výběr,“ říká Pavel Turek, provozovatel restaurace Karolína, kde si lze kromě Gambrinusu dát Platan a nově také speciál Pardál. „Zatím se chytil výborně. Máme ho přes týden. Na jeden vytočený sud Gambrinusu jsou dvě bečky Pardála. Lidé jsou zvědaví a řada těch, kteří ho ochutnají, u něj zůstanou,“ doplňuje Turek.

Českokrumlovský Eggenberg můžete ochutnat v Plzni v Club Baru nebo například v hospodě Pod Kopcem. „Máme tu i Gambrinus. Eggenberg si vybírají především lidé mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, co už si v životě něco vypili. Chtějí zkusit něco jiného, než na co jsou zvyklí,“ vysvětluje Jaroslav Koranda z hospody Pod Kopcem.

Několik značek piv už prostřídali v pivnici Casa de Locos. Na začátku zde čepovali slovenské pivo Zlatý Bažant, holandský Amstel a Gambrinus. „Bažant příliš na odbyt nešel. S Amstelem to bylo jiné, někteří zákazníci k nám chodili kvůli němu, protože jsme byli jediní v Plzni, kde se dal sehnat. Bohužel Amstel se z českého trhu před nedávnem stáhl,“ lituje provozovatel pivnice Jan Kantner.

V současné době si sem mohou lidé kromě plzeňské desítky zajít na pěnivý mok z pivovaru Kout na Šumavě a na Svijanský máz. „Někteří lidé tahle piva vyzkouší a pak se vrátí zpět ke své tradici. Druhé naopak zaujmou natolik, že už u nich zůstanou. Každopádně si myslím, že konkurence je užitečná,“ pokračuje Kantner s tím, že i někteří štamgasti, kteří nechtěli pít nic jiného než Gambrinus, přešli na Svijany.

Podobně to vidí také provozovatel hospody Na Libušíně Bončo Ivanov. „Několik zákazníků začalo najednou chodit do jiné hospody, že tam točí Svijany. Rozhodli jsme se, že je přidáme do nabídky. Teď je to tak, že šedesát procent z piva, které vytočíme, je právě to svijanské,“ dodává.

Na chuť mu přišel také Plzeňan Jaroslav Horák. „Chtěl jsem to jen vyzkoušet, ale zachutnalo mi, tak si ho dávám pravidelně. Navíc je levnější,“ svěřuje se.

Někdo by naopak plzeňské pivo za žádné jiné nevyměnil. „Zůstávám věrný Gambrinusu. Jsou teď v Plzni k dostání i jiná piva, ale žádné mě zatím nepřesvědčilo,“ říká Martin Tenk.

V Plzni se vaří více druhů piv

Kromě značek mimoplzeňských se v krajské metropoli objevují i místní piva, která ovšem nevyšla z Plzeňského Prazdroje. Už pět let vyrábí kvasnicové speciály U Rytíře Lochoty.

„Zájem o ně rozhodně je. Často k nám chodí party lidí rovnou z práce právě kvůli tomu, že čepujeme něco netradičního,“ doplňuje vrchní Richard Koňařík.

V loňském roce přibyl pivovar Purkmistr. Nyní nabízí šest druhů piv. „Jsme překvapeni, že je o naše pivo velký zájem. Mysleli jsme nejdříve, jestli to není příliš troufalé otevřít pivovar právě v Plzni, ale vyplatilo se,“ uvedl sládek Josef Krýsl.

Pivovary umí hospodské zlákat

„Za minulého režimu se pivo zaváželo na základě územního rozdělení většinou jen v okolí pivovarů. Gambrinus se původně prodával v Plzni a okolí jako silná lokální značka. V devadesátých letech padly administrativní bariéry, a Gambrinus je tak k dostání ve výčepech a restauracích v celé republice včetně měst s pivní tradicí, jako jsou České Budějovice nebo Praha,“ konstatuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Podle něho má naopak většina českých pivovarů zájem dostat svoje značky do západočeské metropole. „Nabízí hospodám výhodné podmínky. Provozovnu, kde čepují jejich pivo, pak představují jako výkladní skříň své značky,“ dodává Mareček.

Zdroj: Rokycanský deník | Autor: Ladislav Vaindl

Milovníci pěnivého moku si mohou v hospůdkách ve Zlíně a okolí objednat nepřeberné množství tuzemských i zahraničních druhů piva. Místní značku ale ne. Pivo už totiž na Zlínsku nikdo nevaří. Poslední malé pivovary zanikly před několika lety. Jejich majitelům se technologicky a organizačně náročná živnost nevyplácela.

"Ve Slušovicích vařily pivo dva pivovary. Salvet přestal fungovat před třemi, čtyřmi roky a pivo už nevaří ani Bavor. Pivovar by tu každý přivítal. Obecně je to ale složité,“ posteskl si starosta Slušovic František Pavelka.

Podobnou zkušenost měl i místostarosta Brumova – Bylnice Václav Bližňák. „Měli jsme tu Brumovský ležák a potom pivo Gerhard. Pivo se už u nás ale nevaří minimálně patnáct let. Z ekonomických důvodů. Nebylo to udržitelné,“ sdělil.

Podle obchodního ředitele nejbližšího pivovaru Janáček Uherský Brod Jiřího Malocha se menší pivovary v republice slučují s většími. „Velké vytvářejí tlak. Menší ho ekonomicky nemohou ustát,“ vysvětlil.

Zdroj: Zlínský deník

Pivo z jižní Moravy měli podle původních plánů prodávat na blížící se olympiádě v Pekingu. Zástupci pivovaru Černá Hora totiž v Číně podepsali už čtyřiadvacet dodatků ke smlouvě na dovoz piva na čínský trh. Čínští pivaři si však na jihomoravský „tekutý chléb“ ještě počkají. Obě strany se ještě nedohodly na tom, v jaké měně budou obchodovat.

„Jsme těsně před podepsáním smlouvy. Číňané však nechtějí přistoupit na eura a navrhují dolar. Ten je však pro nás natolik riziková měna, že na něj nemůžeme přistoupit. Pokud čínská strana názor nezmění, tak kontrakt neuzavřeme,“ prohlásil majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.

Do Číny mělo z jižní Moravy každoročně putovat padesát tisíc hektolitrů piva. „Plán stále zní, že bychom měli rozjet prodej ještě před zahájením olympijských her, abychom tam mohli naše pivo představit jako nový výrobek. Snad to stihneme. Do čtrnácti dnů bude jasno, zda se domluvíme,“ dodal Fusek.

Na nejrychleji rostoucí trh na světě zatím podobný malý pivovar z Česka své pivo nedodává. „Není tu žádný takový, který by si to sám vydřel a smlouvu vyběhal jako pan Fusek. V tomhle ohledu je u nás první a jediný,“ tvrdí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Podle něj se do obchodování s Čínou pivovarníci nehrnou hlavně proto, že je to daleko. „Musejí zaplatit cestu, a to se projeví na ceně. Proto se do toho podnikatelům moc nechce. Expandovat na cizí trhy ale musejí, pokud tedy chtějí růst. Český trh je totiž už zaplněný,“ říká Veselý.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Barbora Kurcová a Filip Sušanka

Vlastní pivovar! Sen mnoha mužů a příznivců zlatavého moku. Martin Karavianov však neváhal a ve svém rodinném domě si soukromý pivovar vybudoval.

„Vaření piva se věnuji již dvanáct let. Jedná se o můj velký koníček,“ popsal Martin Karavianov.

Návod na výrobu nikomu neřeknu!

O výrobě piva se sládek rozpovídal: „Základ je slad, chmel a voda. Dále jsem musel dlouze zkoušet přidávání dalších ingrediencí, aby pivo dosáhlo správné kvality podle mých představ. Přesnou výrobu piva vám neřeknu,“ řekl s úsměvem Martin Karavianov, který pivovar provozuje jako živnost. „Samozřejmě platím spotřební daň, snažím se, aby mi vaření piva zaplatilo alespoň provozní náklady. O financích, které jsem vložil do vybudování technického zázemí,“ popsal sládek.

Aukce piva...

Vedle vaření piva Martin Karavianov pracuje jako strojař. „Pivo nabízím na internetu v aukci. Kde se hlásí zájemci o koupi,“ konstatoval majitel pivovaru. V současné době je výrobní kapacita minipivovaru dvě stě litrů piva za pět týdnů. „Jeden den trvá příprava, další den se vaří a pět týdnů pivo leží,“ upřesnil Martin Karavianov. Sládek připravuje rozšíření pivovaru na čtyřnásobek. Do pivovaru lze přijet i na exkurzi. „Jednou za měsíc se někdo ozve. Domluvíme se na čase a je to. Jedná se o patnáctičlenné skupinky lidí. Samozřejmě nechybí také degustace. Zájemcům pivo na místě prodám,“ řekl Karavianov. Majiteli pivovaru se nezdá výroba u strojově vybavených velkých pivovarů. „Nerozumím, jak mohou velké pivovary zajistit roční dobu spotřeby. To o něčem svědčí. Osobně dávám přednost menším pivovarům,“ nastínil sládek. Podle jeho názoru mnoho lidí považuje pivo jako prostý nápoj. „Když si lidé chtějí v restauracích dopřát něco na přilepšenou, objednají si víno. Pivo považují za méně cenné. Přitom výroba piva je mnohem složitější,“ postěžoval si.

Méně alkoholu, výraznější chuť

V polepském pivovaru Martin Karavianov vaří méně alkoholické pivo s výraznější chutí. „S vinaři jsem zadobře. Když jsem přijel do vinného sklípku, ptali se mě, zdali nevezu pivo na ochutnávku,“ pronesl na závěr nostalgicky.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Kolínský deník | Autor: Tomáš Husa

„Koupí Drinks Unionu jsme posílili své postavení na českém trhu,“ říká mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová

Zmizí z Českého trhu oblíbené značky piv Zlatopramen a Březňák? Nepřestanou se vařit regionální piva Louny a Dačický? Pokud zůstanou, budou se dál vyrábět ve svých pivovarech na Ústecku, v Lounech a v Kutné Hoře?

I takové otázky si kladou odborníci působící v českém pivovarnickém průmyslu poté, co nadnárodní koncern Heineken včera potvrdil, že kupuje společnost Drinks Union, která výše zmíněné značky vyrábí. A stejné otázky si zřejmě budou klást i tisíce konzumentů tradičního severočeského piva.

Jasnou odpověď nedala ani mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová. „Takové otázky jsou velmi předčasné,“ uvedla.

* Jak ovlivní koupě Drinks Unionu postavení skupiny Heineken na českém trhu?

Tato transakce posílí pozici Heinekenu na českém trhu. Nyní zde navíc budeme mít výhodnější geografické rozložení svých pivovarů. Pozice Drinks Unionu v regionu severních a východních Čech se skvěle doplňuje s naší dosavadní pozicí na Moravě (zde firma vyrábí piva Starobrno a Hostan - pozn. red.) a v okolí Prahy (Krušovice).

* Má skupina Heineken v plánu ještě nějaké další akvizice v Česku? Chcete se stát dvojkou na trhu a předstihnout Staropramen?

Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje. Naší ambicí je být jedničkou nebo dvojkou v celé Evropě. Platí to ve většině zemí, kde máme zastoupení. Některé trhy se ale teprve konsolidují.

* Heineken nyní bude v Česku vlastnit tři silné značky - Krušovice, Starobrno, Zlatopramen. Která z nich bude mít výsadní postavení?

O výsadním postavení žádné ze značek se nedá hovořit. Každá bude mít své místo - ať už jako regionální nebo národní značka.

* A které značky považujete za „národní“?

Národními značkami jsou jasně Zlatopramen a Krušovice. Heineken je pak značkou prémiovou. To, že ostatní označujeme jako regionální, ale neznamená, že jsou méněcenné.

* Chcete u některé ze značek Drinks Unionu výrazně posílit export?

Export všeobecně je naší prioritou. Po akvizici Drinks Unionu se staneme druhým nejsilnějším exportérem piva z Česka. Drinks Union má skvělou pozici v Německu, což je pro nás samozřejmě výhodné.

* Bude zachována výroba ve všech čtyřech pivovarech, které od Drinks Unionu kupujete? Nebude se časem většina značek vařit v Krušovicích?

Nejprve musí proběhnout schválení transakce antimonopolními úřady. Až pak provedeme důkladnou analýzu stavu a výrobní kapacity všech pivovarů. Na úvahy o případném rušení pivovarů je proto příliš brzo. Rozhodně lze ale říci, že se budeme snažit zachovat všechny značky. Jejich portfolio se nyní totiž skvěle doplňuje.

* Piva Zlatopramen a Březňák si marketingově zakládají na tom, že jsou vyráběna pouze ze žateckého chmele podle tradiční receptury. Může se nyní něco změnit ve složení či výrobním procesu?

Společnost Heineken plně respektuje receptury a postupy při výrobě regionálních značek.

***

* Heineken Fakta o pivovarské společnosti Vznik: Pivovar byl založen v roce 1864 zakladatelem rodu Gerardem Adriaanem Heinekenem. Sídlo: Amsterodam Počet zaměstnanců: 54 000 Hospodářské výsledky: Provozní zisk v roce 2007 činil 1,5 miliardy eur (38,7 miliardy Kč). Produkce: Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarnickou skupinu na světě z hlediska objemu. Značky: Klíčovými značkami pivovaru jsou Heineken a Amstel. Vlastník: Holding se 115 pivovary v 65 zemích světa je stále majoritně v rukách zakladatelské rodiny Heinekenů. ČR: Heineken v ČR vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken. Po schválení koupě Drinks Unionu bude Heineken ovládat tři velké pivovarnické společnosti v ČR, jejichž celkový výstav (2,7 až tři miliony hektolitrů) ji zařadí na třetí místo mezi tuzemskými výrobci.

Zdroj: MF Dnes

Nejznámější pivovarník v kraji, šéf Pivovaru Svijany František Horák, končí ve funkci ředitele. Od dubna jej nahradí čtyřicetiletý dopravní inženýr a dosavadní obchodní manažer firmy GEA-LVZ Roman Havlík. Horák strávil v pivovaru, který se pod jeho vedením stal největším v kraji, půl století.

„Se Svijany ale budu stále v kontaktu,“ říká Horák. „Vlastně budu něco jako Frantin v Hrabalových Postřižinách. Budu jezdit po hospodách jako obchodní sládek a kontrolovat, jak s naším pivem zacházejí a radit jim, jak to dělat líp,“ těší se Horák. „Ale bez té obrovské odpovědnosti za celý pivovar.“ Své zkušenosti by měl uplatnit i v nově vznikající skupině menších pivovarů, které spojuje vlastnická struktura kolem společností K Brewery Group a.s. a LIF a.s.

Do Svijan nastoupil Horák v roce 1957 jako dělník a prošel všemi funkcemi přes úředníka, podsládka, sládka až po ředitele, kterým se stal v roce 1989. „Když jsem ve svých šestnácti do Svijan přišel, nenapadlo by mě, že tu zůstanu tak dlouho, a že jednou budeme vařit tolik piva,“ přiznává Horák. Dvakrát byl pivovar těsně před zavřením. „Hřeje mě, že mohu říci, že jsem se přičinil o jeho záchranu,“ dodává.

Poprvé měly Svijany zaniknout před třiadvaceti lety. „Tehdy jsme spadali pod Louny. Měl jsem vlivné známé, a tak jsem je tak dlouho otravoval, až se povedlo z nich vyrazit slib, že nám dají ještě šanci,“ vzpomíná Horák. Podruhé to bylo před deseti lety. Svijany patřily Pražským pivovarům, které tehdy vlastnili Angličané. „Nechtěli malý pivovar. Chtěl jsem ho koupit, ale neměl jsem peníze. Povedlo se sehnat dnešní majitele a já se stal podílníkem.“

Podle něj se tehdy situace zásadně změnila. „Pivovar se dostal do rukou lidí z regionu, ti měli zájem ho rozvíjet. Tehdy jsem Angličany před prodejem přesvědčoval, že se svými šestatřiceti tisíci hektolitry ročně je nemůžeme ohrozit. Netušil jsem, že se dostaneme až na téměř tři sta tisíc,“ poznamenal Horák.

Zdroj. MF Dnes

Již zítra se rozhodne zda devatenáctiletá Nikol Krmenčíková začne o víkendu vařit pivo ve varnsdorfském minipivovaru Kocour. Minipivovar čeká kolaudační řízení. „Doufám, že vše dobře dopadne a já se budu moci konečně chopit svého řemesla,“ zasnila se Nikol. V minipivovaru by majitelé rádi lidem představili pro Čechy netradiční zahraniční piva. Jedním z jejích cílů je rozšířit pivní kulturu.

„U nás pivaři nejsou moc zvyklí pít jiná piva, než od velkých koncernů, ale chci jim dokázat, že i piva neobvyklá jsou zajímavá a chuťově lahodná. Budeme vařit tipy belegických a anglických piv ležáky, to jsou těžší piva většinou s nějakou příchutí, vícestupňová piva a svrchně kvašená piva,“ vypočítala Nikol.

Pomoc s vařením zahraničních piv bude hledat u zahraničních sládků. Jako první by měl Varnsdorf navštívit sládek skotského pivovaru Inveralmond Ken Duncan. „Tímto způsobem se naučíme vařit piva z míst, do kterých by se nemůže vypravit. Veřím, že se zahraniční piva naučím vařit dokonale a českým spotřebitelům budou k chuti,¨“ řekla mladičká sládková.

Minipivovar Kocour má v plánu nabízet jak piva sudová, tak láhvová. „Doufám, že naše pivo se dostane i za hranice Varnsdorfu, rádi bychom ho nabídli restauracím, které mají takzvanou čtvrtou pípu. To je pípa určená pro malé pivovary,“ uvedla Nikol.

K vaření piva se Nikol dostala náhodou. Po absolvování základní školy ji nepřijaly na gymnázium, a tak se přihlásila na Střední průmyslovou školu obor kvasná technologie. „Šla jsem tam, protože tam měli volná místa. V prvním ročníku jsme si o pivu pouze vyprávěli, to mě moc nebralo, ale ve druháku jsme začínali vařit ve školním pivovaru a v tu dobu jsem si tu práci zamilovala,“ vzpomíná Nikol. Její otec je šťastný, že má v rodině sládkovou, ale maminka si musela chvilku zvykat. „Teď už jsou oba rodiče spokojení, hlavně když zjistili, že nemám problém najít si uplatnění,“ vysvětlila Nikol. Mezi jejími předky nikdo k pivovarnictví netíhnul. „Byli jsme taková klasická rodinka, co si po nedělním obědě dala skleničku piva. Nevím, kde se ve mně tyto vlohy vzaly, ale jsem za ně ráda,“ podotkla sládková.

Náhodou se také dostala do varnsdorfského minipivovaru, ten zaplní poslední volné místo na mapě České republiky. Kocour bude totiž prvním minipivovarem v Ústeckém kraji. „Na jednom kurzu vaření piva jsem se potkala s jedním z provozovatelů varnsdorfského minipivovaru Janem Kočkou a ten se mě tenkrát zeptal, zda bych neměla zájem o místo sladkové. Slovo dalo slovo a já z Prahy utíkám na sever Čech,“ vylíčila s úsměvem Nikol. Dodala, že v celé České republice jsou podle jejich zjištění pouze tři ženy, které se živí tímto řemeslem. „Myslím, že u mnoha chlapů stoupáme v ceně. Kolik ženských má oblibu v tomto moku? Ve svém okolí se spíš setkávám s tím, že ženy svým mužům zakazují pití piva, ale já ho naopak doporučuji,“ uvedla milovnice piva.

S jejím umem se budou moci zájemci seznámit i osobně. „Restaurace není přímo v areálu pivovaru, ale jen o kousek dál. Každý kdo bude mít zájem, se může po dohodě, do pivovaru zajít podívat. Není problém lidem ukázat, jak se pivo vaří, kde zraje a co obnáší práce sládkové,“ lákala na závěr Nikol.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michaela Hlinková

Herečka Jiřina Bohdalová (77) prodala svůj podíl v pivovaru Svijany! Za své akcie, které odpovídaly zhruba 4 % pivovaru, dostala pořádný balík! Odhadem 5 milionů korun!

„Odhaduji, že cena za čtyřprocentní podíl se pohybovala kolem pěti milionů korun. V potaz beru velikost pivovaru a ceny, za které se v posledních měsících prodaly podobně velké pivovary,“ řekl deníku Aha! pivní expert Jaromír Čeleda.

Koupi minoritního podílu od slavné herečky potvrdili i lidé z okolí podnikatele Miroslava Kučery, který od Bohdalové akcie koupil. „Vedle Bohdalové vykoupil Kučera i další minoritní akcionáře a v současnosti má ve Svijanech majoritu,“ potvrdil jeden z Kučerových spolupracovníků.

Bohdalová tak potvrdila instinkt dobré obchodnice. Když před lety podíl kupovala, zaplatila za něj zhruba 400 tisíc korun. „To pivo mi chutnalo a říkala jsem si, že určitě bude chutnat i jiným lidem. Proto jsem si část pivovaru koupila,“ vysvětlila svou investici Bohdalová. Pak už ale o pivovaru příliš mluvit nechtěla.

Zdroj: Aha

Původně strojaře Miloše Vorlíčka přivedl přibližně před deseti lety k výrobě piva zájem o technologii vaření zlatavého moku. Postupem doby založil v bývalé restauraci U Konvalinků malý kladenský pivovar Vorel. Zajímavostí přitom je, že sám už pětadvacet let pivo nepije.

„Před několika roky bylo v České republice asi dvacet malých pivovarů. Dnes je jich kolem pětašedesáti. Tento obor se rozvíjí, neboť konzumenti postupně přecházejí od množství vypitého piva ke kvalitě,“ říká Miloš Vorlíček.

Výrobu zlatavého moku považuje za svého koníčka, ačkoli mu na něj zatím při jeho podnikatelských aktivitách nezbývá tolik času, kolik by si představoval. „Prvotní myšlenkou pro mě jako strojaře bylo udělat provoz, až potom pivo. Zajímal jsem se o technologii výroby, četl odbornou literaturu, navštívil řadu pivovarů,“ popisuje získávání zkušeností Vorlíček. Jeho dcera má koncesi na výrobu piva, nicméně pivovar Vorel zatím tento nápoj ve větší míře neprodukuje. „Za měsíc jsem schopen vyrobit asi sto padesát litrů kvasnicového, pasterilizovaného nebo černého piva. Dělám ho pro vlastní potřebu, zatím spíše proto, abych se ho vařit naučil. Není to kšeft, ale hobby. Byl bych schopen ho vyprodukovat i více, ale jak už jsem zmínil, nemám na to v současné době tolik času, kolik bych potřeboval,“ popisuje Miloš Vorlíček a dodává: „Když někdo přijde a projeví zájem, dám mu samozřejmě ochutnat.“

Do budoucna však majitel jediného kladenského pivovaru plánuje mnohem větší výstav. Má připravenu technologii, se kterou by byl ročně schopen vyprodukovat i několik tisíc hektolitrů. K tomu ale podle svých slov musí věnovat i spoustu času propagaci a celému managementu. Prozatím však vaření piva považuje za koníčka.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský

Březnickému Heroldu se obzvláště daří v Marylandu ve Spojených státech amerických. Lobkowicz sází na kvalitu regionálního piva, ale vyváží také do Ruska či Anglie

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele, tedy i s kojenci a dětmi. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. V okrese Příbram jsou v současné době dva pivovary. První je Herold Březnice, který byl založen roku 1506. Pivovar Herold se v současné době snaží své produkty nabízet především v Americe.

Podle internetových stránek pivovaru je největší zájem o březnické pivo v Marylandu v USA, kde se dá sehnat ve čtyřiatřiceti barech, obchodech a restauracích.

Dalším pivovarem je Lobkowicz ve Vysokém Chlumci. Ten byl založen už v roce 1466 a po restitučních procesech byl jeho majitelům, rodině Lobkowiczů, v roce 1992 vrácen. Jeho produkty jsou v současné době piva Lobkowicz a Démon.

„Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky a že image a značka ne vždy přinese takovou radost jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ řekl Rainer Schroth, jednatel a majitel pivovaru.

Až 35 procent produkce vyváží pivovar Lobkowicz do zahraničí. Vysokochlumecké pivo díky tomu mohou ochutnat například v Německu, Švédsku, Francii, Anglii, Kanadě nebo Rusku.

Zdroj: Příbramský deník | Autor: Jiří Votruba

Jednoho dne v roce 2005 si Petr Fišera z Kladna četl noviny a zaujal ho inzerát na koupi domácího minipivovaru. „Jsem asi trochu pošahanej, ale takových věcí se hned chytnu. Nadchlo mě to a hned jsem firmu ze Šenova u Ostravy kontaktoval.

Čtyřiadvacátého srpna téhož roku jsem si vyrobil první vlastní pivo,“ popisuje své pivovarské začátky muž, který zlatavý mok vyrábí na chodbě svého bytu.

Návod je poměrně jednoduchý. Zakoupený koncentrát přelije do fermentační nádoby a přidá maltózu, 3,5 litru horké vody a vše do 23 litrů doplní studenou vodou. Následuje přimíchání kvasinek. Poté fermentační nádobu uzavře a nechá její obsah při teplotě 18 až 20 stupňů Celsia osm až devět dnů kvasit.

„Když se vyrovnají hladiny v kvasné zátce, stočím obsah do připravených pivních lahví, ve kterých nechám pivo dalších devatenáct dní sekundárně dokvasit, když ještě přidám fermentační drops, který vytvoří pěnu a nápoj vyčistí,“ popsal další kroky Fišera. Podle jeho slov nevzniká při produkci zlatavého moku žádný zápach, ani se nejedná o nějak časově náročnou práci. Není proto problém si pivo vyrábět doma.

„Svoje pivo jsem nazval Bucák, neboť jeho první várka vznikla u Bucku, kde máme chatu,“ prozradil domácí sládek, který si dokonce nechal vyrobit vlastní etikety zdobící pivní lahve.

„Vyrábím třiadvacet litrů měsíčně pro svou potřebu a známé. Jiné pivo už vůbec nepiji,“ říká Petr Fišera.

O všech vyrobených várkách si pečlivě vede deník. Z nabídky čtyřiatřiceti druhů piv nabízených firmou ze Šenova jich vyzkoušel už devětadvacet. „Zatím mi nejvíce zachutnala značka Continental Pilsner,“ dodává Fišera, kterého potěšilo, že dodavatel koncentrátu sortiment rozšířil i o třídu českých ležáků.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský

Tuzemský pivní trh má po dnešku za sebou asi nejvýznamnější změnu letošního roku.

Příznivce ryze českého kapitálu ale zřejmě příliš nepotěší. Mezinárodní pivovarský gigant Heineken totiž koupil jednu z posledních českých pivovarských skupin Drinks Union (DU), která vlastní pivovary v Krásném a Velkém Březně, Kutné Hoře a Lounech.

Do portfolia skupiny patří značky piv jako je Zlatopramen, Březňák či Dačický. Obě společnosti se vzájemně dohodly, že cenu obchodu nesdělí, jisté však je, že spojením obou skupin posílí Heineken na pozici trojky na tuzemském trhu, hned za Plzeňským Prazdrojem a Pivovary Staropramen.

„Heineken je velký hráč na evropském trhu. Doufáme, že nadále bude rozvíjet naše značky a pomůže nám při exportu našich piv zvláště na německý trh,“ řekl včera Deníku mluvčí DU Josef Vejlupek.

Podle něj celý obchod ještě musí posvětit antimonopolní úřad a k samotnému převodu pivovaru dojde zhruba v polovině roku. O prodeji šestého největšího koncernu na domácím trhu se mezi odborníky spekulovalo už v průběhu minulého roku, k prodeji do vlastnictví Heinekenu však definitivně došlo až v minulých dnech. Nizozemská skupina Heineken už v Česku vlastní pivovary Starobrno, Krušovice či Hostan a po nákupu dalších pivovarů zvýší svůj celkový výstav na 1,9 milionů hektolitrů piva ročně.

Ačkoliv představitelé koncernu zatím deklarují, že chtějí zachovat stávající značky a pivovary, odborníci jsou v odhadu na budoucnost velmi opatrní. Heineken totiž nakoupil pivovary, které jsou relativně blízko u sebe a mohou si vzájemně konkurovat. „Když jsem se o tom bavil s lidmi ze zahraničí, kteří znají chování Heinekenu, tak se zasmáli při představě, že by provozoval dva pivovary v jednom městě,“ řekl v narážce na dva dosavadní pivovary v Březně Jan Kočka, šéfredaktor serveru svetpiva.cz.

„Navíc Louny jsou 40 kilometrů od Krušovic, takže nejpesimičtější odhady mluví o tom, že ze značek zůstane jen Zlatopramen a ostatní pivovary se budou využívat jinak,“ dodal. K takovým úvahám se zatím Heineken nechce vyjadřovat. „Máme zájem o zachování všech značek v portfoliu. Co se týká budoucnosti pivovarů, detailní analýzy provedeme až po jejich převzetí,“ reagovala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Po včerejším nákupu už v Česku zbyly jen dva větší české koncerny. Moravská společnost PMS, která vlastní pivovary Litovel, Holba a Zubr a dále společnost K Brewery Group, která má podíly v pivovarech Platan, Černá hora či Svijany. Celkem je nyní v Česku zhruba 48 průmyslových pivovarů a dalších zhruba 69 restauračních minipivovarů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Jarní cena českých sládků

15. Března 2008

Soutěže se zúčastnilo 121 piv z 31 pivovarů

Světlá výčepní piva (9 piv)

1. Výčepní pivo Stříbrňák (Rodinný pivovar U Rybiček)

2. Zlatá Labuť (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Koutská 10 (Pivovar Kout na Šumavě)

11% světlé ležáky (10 piv)

1. Podskalská Koza (Školní pivovar v Podskalské, Praha)

2. Velkorybnický Hastrman (Domácí pivovárek Velký Rybník)

3. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

12% světlé ležáky (21 piv)

1. Modrá Hvězda (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

2. Světlý ležák Argent (Rodinný pivovar U Rybiček)

3. Javořický ležák (Pivovar Kozlíček Horní Dubenky)

Polotmavé ležáky (10 piv)

1. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

2. Novoměstský ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Polotmavý ležák (Pivovarský Dvůr Chýně)

Polotmavá speciální piva (14 piv)

1. Grošák 14% (Minipivovar Koníček Vojkovice)

2. Dobřanský Dragoun 16% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Svatý Norbert 13% (Pivovar Strahov)

Tmavá speciální piva (16 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Permon 13% (Minipivovar Permon Lomnice u Sokolova)

3. Gradl 15% (Minipivovar Belveder Železná Ruda)

Pšeničná piva (10 piv)

1. Pivovarský Dům (Pivo Praha)

2. Bašta (Pivovar Bašta Nusle)

3. Zvíkovský Rarášek (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

Tmavé ležáky (11 piv)

1. Lipan (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Novoměstský tmavý ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Tmavý ležák 11,7% (Pivo Praha)

Světlá speciální piva (15 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Zlatá Labuť 13% (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Kvasar 14,5% (Domácí výrobna piva Sentice)

Extra-speciální piva (17% a víc)(5 piv)

1. Koutský extra speciál 18% (Pivovar Kout na Šumavě)

2. Dobřanský sekáč 14% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Kaltenecker India Pale Ale (Restaurační minipivovar Kaltenecker Rožňava)

Zdroj a foto: Pivovarský dvůr Zvíkov - hotelpivovar.cz