Správca konkurznej podstaty banskobystrického Pivovaru Urpín BB, s.r.o. vyhlásil tento týždeň ponuku na predaj majetku spoločnosti. Ide pritom o prevádzky pivovaru vrátane vnútorných zariadení v Banskej Bystrici, v Polomke, v Mýte pod Ďumbierom, v Závadke nad Hronom, v Krupine, v Oslanoch, vo Valaskej Belej a v Závode. Pivovar v konkurze však napriek vyhlásenej ponuke na predaj prevádzok bude fungovať naďalej podľa plánu, na ktorom sa dohodli veritelia spoločnosti v decembri minulého roka. Jeho cieľom je skonsolidovať pivovar a predať ho ako fungujúcu firmu.

"Ponuka na predaj konkurznej podstaty spoločnosti Pivovar Urpín BB je plne v súlade s veriteľmi schváleným plánom speňaženia a svedčí o pokračujúcej konsolidácii majetku spoločnosti. V tomto kole speňažovania správca konkurznej podstaty predáva súbory majetku, jednotlivé prevádzky, ktoré priamo nesúvisia s hlavnou výrobnou činnosťou podniku, teda výrobou piva a boli dlhodobo stratové," uviedol na margo vyhlásenej ponuky Martin Polák, investičný manažér finančnej skupiny Penta Group, a.s., ktorá na Slovensku zastupuje najväčšieho veriteľa Pivovaru Urpín BB spoločnosť Vinaco Holding Limited. Predaj majetku podľa neho jednoznačne odľahčí ekonomickú záťaž, ktorú znáša hlavná výrobná činnosť financovaním a údržbou prevádzok neprinášajúcich zisk. "Napomôže tiež urýchliť konsolidáciu prevádzky výroby piva a tým jej prípravu na budúci predaj strategickému investorovi," dodal.

Z ákladným cieľom všetkých súčasných krokov správcu konkurznej podstaty týkajúcich sa reštrukturalizácie podniku je teda podľa uzavretej dohody efektívny predaj neproduktívneho majetku. "Cieľom je aj optimálna príprava prevádzky hlavnej výrobnej činnosti podniku na predaj s ohľadom na dosiahnutie čo najvyššieho výnosu z predaja, v čom má správca konkurznej podstaty z pohľadu veriteľov podporu," dodal Polák.

Na zachovaní a postupnom zvyšovaní výroby, ako aj zvyšovaní podielu predaja produktov pivovaru na trhu sa veritelia Urpínu dohodli začiatkom decembra minulého roka. Spoločnosť Vinaco Holding Limited nadobudla pohľadávku voči banskobystrickému pivovaru ako súčasť balíka pohľadávok Slovenskej konsolidačnej v auguste roku 2001, kedy zvíťazila vo verejnom výberovom konaní. Pohľadávka voči pivovaru predstavovala čiastku 329 mil. Sk a po doúčtovaní úrokov, sankcií a ostatných zmluvných nárokov sa Vinaco stalo najväčším veriteľom Pivovaru Urpín. Druhým najväčším veriteľom spoločnosti je Daňový úrad v Banskej Bystrici. (orangeportal.sk)

Bratislavskému pivovaru Stein, ktorý predvlani v rámci konkurzu získala slovenská firma T.A.P. International a niekoľko fyzických osôb, sa darí znovu mierne zvyšovať svoj trhový podiel. Do roku 2008 chce pritom zdvihnúť svoj predaj na 200 000 hl piva ročne. Potom, čo sa akciová spoločnosť Stein beverages, kde A.T.P. vlastní 52 % akcií, stala vlani jediným distribútorom piva Stein, predala z neho vyše 136 600 hl a svoj trhový podiel tak mierne zvýšila o 0,1 % na 2,7 %. Kríza v pivovarníckom segmente, ako priblížil predseda predstavenstva Stein beverages Marián Beňo, sa však podpísala na medziročný pokles objemu predaného piva o približne 5 %.

Celkový odbyt Stein beverages, do portfólia ktorého patrí aj pivo značky Horden, dosiahol vlani 172 500 hl a tomu zodpovedajúce tržby 175,02 milióna Sk. Celkové tržby pri zisku z hospodárskej činnosti na úrovni 402 000 Sk predstavovali 223,92 milióna Sk. Majetok spoločnosti vyčíslili ku koncu roka na 38,95 milióna Sk a základné imanie na 1 milión korún. Do zahraničia sa v minulom roku podarilo spoločnosti umiestniť 18 600 hl piva Stein, pričom celý tento objem smeroval do susedného Maďarska. "Podaril sa nám aj výrazný prelom v segmente obchodných reťazcov. Dodávky do medzinárodných a domácich obchodných sietí sa oproti roku 2002 zvýšili o 60 %, zatiaľ čo predaj cez hotely a reštauračné zariadenia klesol o 10 %," skonštatoval Beňo.

Pod novým majiteľom investoval pivovar v minulom roku 10 miliónov Sk na skvalitnenie výroby a ďalších 15 miliónov Sk do ekológie a v tomto roku zavedie aj inovované logo, ktoré má zdôrazniť jeho kvalitu a tradíciu. "Máme záujem byť lokálnym regionálnym pivovarom so silným vzťahom k Bratislave a v priebehu troch až štyroch rokov sa chceme dostať na úroveň produkcie zhruba 200 000 hl ročne, teda asi 4-% podiel na trhu," načrtol stratégiu pivovaru v najbližšom období Beňo. Spomínaný objem je podľa neho daný momentálnou odbytovou kapacitou trhu, hoci pivovar je schopný v nezmenenej kvalite vyprodukovať až 500 000 hl zlatého moku za rok. V tomto roku je cieľom umiestniť na trhu 145 000 hl piva Stein.

Kedysi problematickú, dnes mimoriadnu kvalitu a stálosť všetkých druhov piva zaručuje podľa Beňa prísna kontrola technologického procesu vo fabrike, ako aj jedna z najmodernejších plniacich liniek na Slovensku, ktorých akosť potvrdili aj audítori Európskej únie. Pivo Stein, ako zdôraznil predseda, navyše už nie je ani najlacnejším na trhu a on sám nepredpokladá, že by cenu bolo nutné v budúcnosti znižovať. Pivovar, ktorý by mal aj naďalej zostať výhradne v slovenských rukách, momentálne zamestnáva vyše 126 pracovníkov, čo v porovnaní s obdobím, keď bol v konkurze, predstavuje nárast okolo 30 ľudí. Navyše, v sezóne od mája do septembra závod zamestnáva ďalších 15 až 20 ľudí formou brigád alebo čiastočného úväzku. (hnonline.sk)

Dobrého sládka si určitě považuje každý výrobce piva. Jan Dohnal ze Vsetína problémy se sládkem nemá. Pivo pro svůj pivovar si totiž vaří sám. "Naše pivo je dost hořké, hodně chmelené, ale chutná jemně. Hořkost nezůstává v krku," hovoří s láskou o svém produktu sládek Jan Dohnal. I když část produkce na žádost hospodských filtruje, vyzdvihuje chuť tradičního kvasnicového, tedy nefiltrovaného piva. "Kvasnicové pivo je jemnější na chuť. Filtrované je ostřejší," vysvětluje. Vzpomíná také na článek v odborném časopisu, kde nedávno nějaký lékař tvrdil, že kvasnicové pivo je zdravé. "Tvrdil jsem to vždycky, že pivo je zdravé. V pivovaře nikdo filtrované nepije, jedině kvasnicové," říká. Jan Dohnal vaří pivo už přes třicet let. Z toho většinu piva uvařil ve starém vsetínském pivovaře, který před několika lety skončil svou výrobu. Sám pochází z Bílovic na Uherskohradišťsku. Na výrobu ležáku Valášek, tak si své pivo pojmenovali vsetínští milovníci pěnivého moku, používá sládek tradiční technologii. "Pivo se vaří z vody, sladu a chmele. Voda musí být měkká. My máme velice dobrou vodu ze Stanovnice," pochvaluje si vsetínský sládek. Slad se musí podle něj zešrotovat, rozpustit ve vodě a zahřát. Potom se oddělí sladový výluh od mláta a vzniká takzvaná mladina. Proces trvá 12 hodin. "Mladina se zchladí a přidají se pivovarské kvasnice. Mladé pivo se pak prokvašuje," prozrazuje sládek. Ležák Valášek se dostane ke svým milovníkům až po dvou měsících. První rodinné pivo vařil sládek v srpnu 2002 v ještě rozestavěném pivovaře. "Bylo to takové nervózní. Všude se ještě stavělo. V srpnu jsme vařili a začátkem prosince jsme poprvé čepovali," vzpomíná na hektický začátek. Stálo to podle něj ale za to. "První pivo mělo devadesát dnů. Dlouho leželo, bylo proto vysoce kvalitní," pochvaluje si Jan Dohnal. (Mladá fronta Dnes)

Pokud by se pivo značky Radegast vyrobené v uplynulém fiskálním roce ve stejnojmenném nošovickém pivovaru, který je součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, všechno stočilo do sudů a ty se postavily to řady, vytvořily by sudy kolonu odpovídající vzdálenosti z Nošovic až do Říma. Piva značky Radegast se loni prodalo 1,188 milionu hektolitrů. "Pokud by se toto množství stočilo do lahví a ty se postavily na sebe, tak za šest let budeme na Měsíci," ilustroval objem ročního výstavu piva značky Radegast Dušan Holý, šéf prodeje na Moravě. Celkem nošovický pivovar vyrobil za uplynulý rok 2,234 miliónu hektolitrů piva osmi značek. To představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta.

Pivovar Radegast v nastávajícím fiskálním roce, který v souladu s praxí mateřské společnosti SABMiller začíná 1. dubnem a končí 31. března následujícího kalendářního roku, plánuje investovat do technologií 76 miliónů korun. Jak řekl manažer závodu Ivo Kaňák, rozvojové záměry se týkají především dokončení modernizace varny, která začala již minulý rok, a výroby páry.

Blížící se vstup ČR do EU by pro pivovary neměl přinést výraznější změny. "Žádný šok české pivovarnictví neočekává, ani náraz nebo vliv na cenu piva," řekl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. "Přínosem pro nás bude, že do EU vstupují i Polsko a Maďarsko. V Polsku totiž máme určité zábrany v tarifech a v Maďarsku v kvótách. To padne a otevře se tak větší prostor pro vývoz. Kapacity máme dostatečné," dodal. (Právo)

Pivnímu trhu čím dál víc vládne velkovýroba. Malých pivovarů, které by nabízely místní piva zcela neopakovatelné chuti, ubývá. V Moravskoslezském kraji už zbyly takové podniky jen dva: v Hlučíně a v Rýmařově. Třetí minipivovar, který zásoboval ležákem Žabeňák hospodu U čápů v Žabni na Frýdecko-Místecku, před třemi týdny skončil. "Nemělo smysl pokračovat. Ne, že bychom vysloveně prodělávali, ale bylo to moc práce za málo peněz," říká sedmadvacetiletý Lumír Klich, který v jednom z žabeňských rodinných domků se společníkem René Pracuchem místní specialitu dva roky vařil. Oba se prý teď asi vrátí ke svým původním profesím automechanika a autokarosáře: "Uživit se vařením piva v naší vesnici se šesti stovkami lidí nejde. A na to, abychom koupili dům, otevřeli hospodu a přenesli výrobu třeba na Hukvaldy nebo aspoň do nějakého většího města, nám nezbývaly peníze. Je to škoda, bavilo nás to," říká Klich. Po desítce a dvanáctce Žabeňáku, jež se U čápů prodávaly o dobré tři koruny levněji než Radegast a Kozel, které tu jinak mají na čepu, se přitom leckomu stýská. "Bylo to dobré pivo, ne moc hořké, prostě jiné. Je ho škoda," říká tamní servírka. Na Žabeňák si zvykli jezdit při svých víkendových vyjížďkách hlavně cyklisté z Ostravy a Frýdku-Místku . "Jenomže cyklisté jezdí dva měsíce v roce, ti nás neuživí," krčí rameny Lumír Klich. (iDnes)

Přesně před dvěma lety mohli milovníci zlatavého moku poprvé zkusit kvasnicový Žabeňský ležák. Ti, kteří jeho chuť ještě neznají, mají v těchto dnech poslední možnost. Minipivovar v Žabni na FrýdeckoMístecku končí a jeho majitelé, Lumír Kliš a René Pracuch, se dají na úplně jiný druh podnikání. "Jeden vzdálený příbuzný je z pivovarského oboru. Tak nás tehdy napadlo, že bychom mohli zkusit vařit pivo. V rodinném domku jsme s kolegou zřídili malý pivovar s kapacitou 250 litrů na jednu várku," řekl Kliš. Od obce si pronajali hostinec U čápů a tam Žabeňský ležák čepovali. První pivo z vlastního pivovaru začali v žabeňském pohostinství prodávat 1. dubna 2001. "Snažili jsme se dostat i do jiných hospod, ale to se nechytlo." Lidé v regionu jsou totiž zvyklí především na nošovické pivo. "Radegast je velmi oblíbený. Někteří místní začínali chodit i na naše pivo. V létě s odbytem problém nebyl, často se v hospodě stavovali cyklisté. Horší to bylo v zimě," uvedl Kliš.Je přesvědčen, že pro založení malého pivovaru si nezvolili vhodné místo.Žabeň má necelých 600 obyvatel. "Bohužel, peníze docházejí a nemáme na to, abychom se přestěhovali do jiné obce. Takže s vařením piva jsme skončili. Máme poslední dva sudy," řekl. Žabeňský ležák si přitom mohli štamgasti dát za velmi příznivou cenu. Starostu Žabně Vítězslava Klegu (nez.) informace o tom, že se v minipivovaru přestalo vařit pivo, překvapila. "Byli nadšení, že zkusí něco neobvyklého. Je mi to líto, že po dvou letech končí, místní pivovar mohl zviditelnit obec. Asi nebylo jednoduché přitáhnout hosty na novou značku piva. Nemělo to tady tradici. Navíc jsme malá obec," řekl starosta. "Na úřad práce určitě nepůjdeme, budeme podnikat v něčem jiném," uvedl Kliš, původně automechanik. Jak dodal, také jeho kolega se dříve věnoval autům, takže patrně i jejich nový podnikatelský záměr bude z tohoto oboru. Poslední dva sudy Žabeňského ležáku budou dočepovány v hospodě U čápů. (Právo)

Vítězem soutěže FIRMA KRAJE se v olomouckém regionu stal přerovský pivovar Zubr, který tak předstihl Olmu a Solné mlýny. Výsledky byly vyhlášeny dnes v hotelu Imperial v Ostravě za účasti hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského, managerů významných firem krajů Olomouckého a Moravskoslezského a zástupců CzechInvestu. V rámci tohoto oficiálního setkání proběhla také panelová diskuse na téma Osobnost managera anebo Proč jsou úspěšní.

Cílem soutěže FIRMA KRAJE je vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem ke komunitě regionu a jeho rozvoji. V každém kraji byly vyhodnoceny firmy, které nejvíce pomáhají svému regionu, ať v jeho propagaci, podporou rozvoje, charity nebo zaměstnávají handicapované pracovníky.

Pro tyto důvody si nad soutěží vzala patronát agentura CzechInvest a hejtmani některých krajů.

Do prvního ročníku se přihlásilo 278 firem ze všech krajů České republiky různých velikostí a zaměření. Ve dvoukolové soutěži pak byly vyhlášeny 3 firmy příslušného regionu, které získaly nejvyšší hodnocení.

Dle vyjádření ředitele pivovaru Pavla Svobody je podpora regionu dlouhodobým cílem společnosti. „Podílíme se na projektech rozvoje sportu, kultury i společenského dění. Nezapomínáme ani na charitativní projekty, ke kterým patří i podpora zlepšení kvality života handicapovaných občanů. Těší nás, že můžeme spolupracovat s městem na významných lokálních projektech. Nyní je to například rekonstrukce známé historické památky Michalov. Pivovar zaměstnává 170 pracovníků a také to vnímáme za situace neustále se zvyšující nezaměstnanosti jako významnou skutečnost,“ vyjadřuje Pavel Svoboda.

Pivo Zubr úspěšně reprezentuje region v domácích i zahraničních degustačních soutěžích . Jen v loňském roce získal Zubr celkem 4 ocenění a stal se Českým pivem roku 2003. Do Přerova putovala i letošní medaile ze Zlatého poháru Pivex. Tradičně získává ocenění také na největších zahraničních pivních přehlídkách a řadí se k nejlépe hodnoceným pivům u nás. (Pivovar Zubr)

Prezident dvou organizací sdružujících malé nezávislé pivovary, tedy české a evropské, Jiří Fusek (59) nyní vlastní 68,75 procenta Pivovaru Černá Hora na Blanensku. Tento stavební inženýr pocházející z Kyjovska do roku 1992 pracoval jako ředitel odboru stavebních hmot ministerstva průmyslu a obchodu ČR a pak začal podnikat. Býval nadšeným ochotníkem, má tři děti a tři vnoučata. Ale také dva infarkty a tři srdeční příhody. "Není to z počtu vypitých piv, ale z pracovního přetížení,"tvrdí Fusek, který nyní bydlí v bezprostřední blízkosti černohohorského pivovaru. Přinášíme jeho odpovědi na nejčastější a nejzajímavější otázky, které zaslali čtenáři Rovnosti.

- Kolik bude stát pivo v roce 2010?

Určit cenu jednoznačně nelze. Pokud by byl vývoj inflace, mezd, trhu a nákladů jako v posledních letech, tak maximálně bude stát o čtyřicet procent víc než dnes. Ujišťuji každého, že malé pivovary jsou natolik rozumné, že mají zájem kopírovat inflaci a životní úroveň obyvatel.

- Jak se budou vyvíjet ceny lahvového a čepovaného piva? Budou se zvětšovat rozdíly?

Vývoj bude stejný jako v celé Evropě. Čepované půjde rychleji nahoru. Ne proto, že tak rozhodnou pivovary. Je třeba zvednout kulturu hospůdek.

- Přežijí malé pivovary rok 2015?

Ano. Kdyby to šlo, tak to prosím vytiskněte tučně a hodně velkými písmeny. Má to zásadní důvod. Staví na historii, kultuře, staré receptuře, tedy klasické technologii a bohatosti chuti. Nyní se malé pivovary stále víc stávají centrem zájmu turistů.

- Proč malé pivovary skoro vůbec nedodávají pivo do marketů?

Markety mají zájem nakupovat pouze levné výrobky, což rozhodně výrobky malých pivovarů nejsou. Jen ojediněle mají zájem o regionální výrobky. Spíše dovážejí pivo za velmi nízké ceny, někdy za dumpingové, například z Německa.

- Kolik vypijete piv týdně?

Průměrně dvě denně. Pro zdraví.

- Jak velké procento z nákladů u malých pivovarů zpravidla tvoří prostředky na podporu prodeje?

Od pěti do dvaceti procent, podle toho, jak se pivovar zabývá rozvojem vlastní sítě restaurací.

- Proč na Vysočině stojí desítka v hospodě dvanáct korun a kolem Brna patnáct?

Závisí to na kultuře prodeje, na vlastnictví restaurace a na dalších faktorech. Máte- li hospůdku na Vysočině v rodinném domku, což bývá dost časté, máte jako její provozovatel menší náklady. Chceme- li však zvýšit kulturu prodeje, bude muset jít cena nahoru. Vedle toho budou existovat stále víc pivní stánky s levnějším pivem, které však nebudou mít takovou kulturu prodeje.

- Co je to malý pivovar?

Je vždy s výstavem do 200 000 hektolitrů ročně. Je to dáno právními předpisy, které jsou stejné u nás i v Evropské unii.

- Kolik stojí postavení menšího pivovaru? Má šanci se nový subjekt uplatnit na českém trhu?

Náklady na minipivovar s roční produkcí 500 až 700 hektolitrů jsou 3,5 milionu korun, a to bez objektu. U průmyslového většího pivovaru je třeba počítat s náklady 2,5 milionu korun na tisíc hektolitrů ročního výstavu. Srovnatelnou částku je třeba investovat na jeho rozběh, tedy na uvedení značky na trh. Uplatnění nové značky na trhu pak závisí na ekonomické zdatnosti vedení.

- Který z malých pivovarů kromě černohorského dostal dotaci z fondu EU?

Svijany, pokud vím.

- Jak vám chutnají piva z jiných zemí? Například z Německa, Holandska, Anglie, Irska. Testoval jste i výrobky z Afriky nebo Mexika?

Jím a piji vše, co se produkuje. Vážím si každého speciálu bez ohledu na zemi pivovaru. U klasických piv dávám zásadně přednost českým a moravským, pšeničná piva piji v Rakousku, u černých piv si vážím speciálních technologií. Pil jsem i africká a mexická piva, ale neoslovila mě.

- Jak se díváte na skutečnost, že v EU je povoleno menší množství alkoholu u řidičů?

Vše by se mělo dělat s mírou. Byl bych pro srovnání na hranice obvyklé v unii. Nutné je však je dodržovat.

- Jste také prezidentem Evropského sdružení malých pivovarů. Jak jste tento post získal? Proč jste dostal přednost před někým z Německa, které je pivovarnickou velmocí?

Svaz tvoří producenti Německa, Švýcarska, Polska a České republiky. Svazy z těchto čtyř zemí volí prezídium a to pak prezidenta. Česká republika dostala přednost vzhledem ke své tradici. Vyjadřuje to i skutečnost, že organizace má zájem, aby v čele nestál jen ten největší, ale že každá zapojená země má svou váhu.

- Co si dáváte v neděli po obědě? Pokud pivo z jiného pivovaru než z Černé Hory, tak jaké?

Doma černohorské. Na cestách kvůli degustaci piji piva konkurence, protože mám- li něco vědět, musím také něco poznávat.

- Budou se pít pivní speciály i třeba za deset let? I když již dnes jsou dost drahé.

Budou a stále víc. Speciály mají budoucnost. Vyplývá to z celkového vývoje. Zejména mladí lidé již nezvládají objem, ale chtějí hodnotu. Ostatně vyplývá to ze statistických přehledů posledních let.

- Pil jsem pivní pálenku nabízenou jedním z pivovarů. Moc mě nenadchla. Jaký máte na tento nápoj názor?

Každý z nás má jinou představu o různých chutích, i o takzvané duši piva. Pokud je kvalitní, má šanci se uplatnit na trhu. Pivovar Černá Hora přijde s tímto výrobkem na trh v dubnu a jeho základem je ležák. Vkládáme do tohoto nápoje velké naděje. Zkoušeli jsme ho již dávno v minulosti a asi jsme trochu předběhli dobu. Nazvali jsme ho tenkrát pivovice a byl jeden pivovar, který si to nechal patentovat jako ochrannou známku. Ať nyní zváží, co udělal.

- Každý Čech prý vypije kolem 160 litrů piva ročně. Jsme v tomto směru jedničkou. Není to mnoho?

Ne, v žádném případě. Žádná statistika totiž neukazuje, kolik vypijí piva zahraniční turisté. Pivní turistika je pro Českou republiku dominantní. Ovlivňuje to kvalita i cena piva. Však se podívejte kolem sebe, kolik vidíte v Praze a dalších českých a moravských městech cizinců, jak si pochutnávají na pivu.

- Nežárlíte na vinařské cyklistické stezky? Neodebírají vám zákazníky?

Žárlím pouze z jediného důvodu. Vytvořily se za peníze, které v rozhodné části za ně zaplatily české pivovary. Ptám se všech, kteří je podporovali, zda se nestydí. Místo toho měli udělat kroky, aby podpořili české pivo.

- Kolik zaměstnává Pivovar Černá Hora lidí?

Sto třicet. Nevyrábíme však jen pivo, ale také 30 000 hektolitrů limonád ročně. U nealka předpokládáme zvýšení. To znamená, že budeme nabírat i další pracovníky.

- Nikdy jsem nebyla v pivovaře. Znám jen film Postřižiny. Je to taková idylka vyrábět pivo?

Ano, s podmínkou, že se vám na trhu daří. To může být ale dost těžké. Musíte neustále přemýšlet a budovat. Výroba musí být propojená s obchodem.

- Jsou Češi pivní barbaři? Umějí pít pivo?

Nejsou žádní pivní barbaři. To asi říká člověk, který o českém pivu a jeho vlastnostech nic neví. Který neuznává tradiční hodnoty, ke kterým pivo rozhodně patří. Nechceme však po nikom, aby pil hektolitry piva.

- Kolik korun stojí pivní půllitr? Rozbil jsem ho v hospodě a musel jsem zaplatit stovku.

To je ovšem nesmysl. Stojí od dvaceti do třiceti pěti korun. Pokud někdo zaplatil víc, měl by požádat hospodského, aby mu dal účet.

- Chutná vám nealkoholické pivo?

Nechutná. Někdy ho ale piji, pokud nemám limonádu.

- Které jídlo považuje za ideální k pivu?

Speciální ostré sýry nebo vepřová žebírka.

- Proč je v Belgii tak drahé pivo?

V Belgii jsou drahé služby, a to i v restauracích. U nás však také budou stoupat s úrovní služeb i ceny pokrmů a nápojů v pohostinstvích.

- Jak se člověk může stát majitelem pivovaru?

Jedna možnost je, když stát za zajímavých či podivných podmínek prodává svůj majetek. Zářný příklad je případ Investiční a poštovní banky, která vlastnila rozhodující podíl českých pivovarů a tento majetek světu prodala či rozdala. Takže, co si máme o tom myslet? Tyto dary proběhly v době, kdy jsem já jako spolumajitel pivovaru platil té samé bance 27,8 procenta úroků z úvěru. To je tedy druhá možnost. Přesto český stát zaplatil ztráty této české banky. (Rovnost)

Pivovar v Dalešicích zaznamenává stále větší výstav piva. "Máme z toho oprávněnou radost. Zásobujeme už čtyři hospody v Brně a návštěvníci velice kvalitu oceňují. Už se nám podařilo pivo celkem chuťově stabilizovat, "říká majitel třebíčské firmy Archatt, která pivovar uvedla do provozuschopného stavu. V letošním roce majitelé předpokládají, že se v areálu uskuteční asi sedm až osm kulturních akcí. Projekt Horácké moře zaměřený na rozvoj okolí přehrady Řehořka zná, s názvem projektu BONO PUBLICO se ještě nesetkal. "Vím, že se záměr Horáckého moře zaobírá také rozvojem Dalešic včetně pivovaru. Zatím nás nikdo nekontaktoval. Pokud tak někdo učiní, rozhodně se nebudeme bránit spolupráci. Vím, že Dalešice vstoupily do mikroregionu Horácko,"je v obraze Řehořka. Pivovar v Dalešicích ukončil svoji činnost v roce 1977. Několik let prostory sloužily jako sklady a pak už jen objekt chátral. Jeho slávu se podařilo na přelomu 70. a 80. let minulého století vzkřísit režisérovi Jiřímu Menzlovi, který zde natočil hlavní záběry jednoho z nejznámějších filmů Postřižiny. Podkladem díla se stala literární předloha Bohumila Hrabala. Ve filmu zazářily tehdejší hvězdy československého filmu Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer a Rudolf Hrušínský. Dalešického starostu Jaroslava Zadražila stav objektu trápil. Nakonec se mu podařilo budovy prodat třebíčské firmě. Nejednalo se o žádnou spekulaci, ale firma dokázala v budovách obnovit výrobu piva. Budovy uvedla do původního stavu a vytvořila tady místo pro volný čas. Záměry restaurace a muzea pivovarnictví se již podařilo naplnit, ale majitelé věří v další rozvoj celého areálu. "Máme z celého díla obrovskou radost,"neskrývá radost Řehořka. Nyní jej, kromě provozu pivovaru, těší také příchod jara. "Přiznám se, že letošní zimu jsme vnímal velice záporně. Když vysvitne na obloze sluníčko, hned je člověku lépe na světě. I u piva,"směje se Řehořka. (Vysočina)

Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě vstoupí do Evropské unie připraven čelit konkurenci a využít nových možností rozvoje. Jako do této chvíle jeden z mála českých malých či středních pivovarů získal certifikaci systémů řízení i jakosti.Velkou výhodou Rebelu, jak se Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě zkráceně nazývá podle svého nejpopulárnějšího nápoje, je tunelový paster na lahvová piva, který zvyšuje trvanlivost zboží. Pivovar tak může počítat s rozšířením svého exportu do zahraničí, protože nabízí obchodníkům stejné podmínky jako velké pivovary.

Ve středu 28. dubna by například jeho zástupci měli podepsat smlouvu se silným slovenským partnerem na výhradní dovoz svého zboží do oblasti Trenčína a Bratislavy. Rebel vyváží pivo do řady zemí světa, největší podíl - kromě Slovenska - má export do USA, kde také Rebel získal v roce 2002 druhé místo v soutěži World Cup Beer. Celkový podíl exportu z výstavu, který v minulém roce dosáhl 109 000 hektolitrů piva, je 10 procent. V letošním roce se má zvýšit na 20 procent.

"Zaměstnáváme v současné době 100 lidí, ale kromě toho dáváme příležitost i českým zemědělcům, aby u nás uplatnili své výpěstky," řekl Právu předseda představenstva akciové společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Jaromír Hlaváč. "Orientujeme se výhradně na české suroviny, slad si vyrábíme sami. Sladový ječmen odebíráme od zemědělců z Vysočiny, z okruhu čtyřiceti až padesáti kilometrů, používáme chmel žatecké provenience a budvarský kmen pivovarských kvasnic ze svého oborového výzkumného ústavu," dodal Hlaváč.

Havlíčkobrodský pivovar si chce udržet a pokud možno zvýšit svůj podíl i na regionálním trhu. Proto i přes stoupající ceny vstupů nezdražuje, vyřešil to zvýšením produktivity. Před několika dny také uvedl v souladu s přáním zákazníků na český trh novou značku. Jedenáctistupňový Rebel Beer se vaří podle stejné receptury jako pivo oceněné v USA a je to typ světlého ležáku. (Právo)

Malý pivovar v Poličce má mezi znalci piva velmi slušný zvuk. Není to ale tak dávno, co tento podnik byl jen neudržovaným a nijak zajímavým pivovarem. Až se v roce 1994 vrátili do firmy právovárečníci. Po deseti letech práce mají být na co hrdí. Za úspěchem pivovaru stojí bývalý muzikant Karel Witz. Zastaralý, neudržovaný podnik dostali potomci právovárečníků, mezi které patří, zpět do vlastnictví v roce 1994. Pod jeho vedením se povedlo téměř každý rok zvyšovat výstav piva a pivovar se stal časem známý i za hranicemi kraje. Witz se také stal víceprezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a snažil se pro ně vybojovat co nejvýhodnější podmínky. "Stát se v současné době k malým pivovarům už nechová macešsky. Naopak jednání parlamentu je velice slušné, nepřidal nám ani korunu na spotřební dani, malé pivovary mají možnost využít některých výjimek a nemusíme platit některé zálohy,“ popisuje Witz současnou pozici malých pivovarů.

Malé pivovary musí konkurovat kvalitou. Přesto není podle něj situace malých pivovarů ideální. „Nyní je v provozu čtyřicet čtyři pivovarů, zatímco před deseti lety jich bylo přes sedmdesát,“ tvrdí. Podle něj existuje i možnost, že další firmy ještě zaniknou. „Buď prostě malé pivovary uvaří konkurenceschopné pivo a přežijí, nebo skončí. Nevěřím však, že by hrozil úplný konec výroby v malých pivovarech,“ dodává. Poličský pivovar loni uvařil přes osmdesát tisíc hektolitrů piva a stává se jedním z poznávacích znamení města. „Jsme velmi rádi, že tu pivovar je. Ze zastaralého podniku se podařilo vybudovat firmu, jejíž výrobky jsou známé i v zahraničí. Také je to důležitý zaměstnavatel ve městě,“ říká starosta města Miroslav Popelka a zároveň potvrzuje, že velkou zásluhu na rozvoji pivovaru má předseda představenstva KarelWitz.

Tradice řemesla právovárečníků. Do pivovaru přišel Witz jako jeden z potomků původních právovárečníků. Pivo vařil v Poličce i jeho děda. „Tradice je v našem pivovaru zakotvena a vazba k právovárečníkům je na fungování pivovaru cítit,“ dodává starosta. „Vaření piva je prastaré řemeslo, které nám zbylo po předcích, a nezbývá nám, než ho poctivě udržovat. Za socialismu se rozhodlo, že se u nás už pivo vařit nebude. Stal se ale malý zázrak a po roce 1989 se pivovaru ujali potomci lidí, kteří tu dříve pracovali,“ popisuje Witz začátek novodobé historie pivovaru.

Chutné a čerstvé pivo je víc než reklama. Pod jeho vedením pivovar vsadil především na tradici. "Na velkou reklamu nemáme peníze. Jsme spíše úspěšní přes pověst rozšiřovanou mezi jednotlivými zákazníky. Také sázíme spíš na chutnější pivo bez dlouhé trvanlivosti. Pokud se totiž pivo prodává rychle a dobře, je to rychlý obchod. Když vaříte dobré pivo, tak si s nějakým marketingem či exportem nemusíte dělat zase tak velké starosti,“ míní Witz. Pivovaru se daří průběžně zvyšovat výstav a jeho pivo se točí nejen v okolí Poličky. ale také v Novém Městě na Moravě, Hradci Králové a Praze. "Když vaříte v celoměděné varně Novak & Jahn z roku 1930 s fortelem našich dědečků s trochou nadhledu a lásky, nemůžete uvařit špatné pivo," tvrdí Witz. Přitom před rokem 1989 by ho zřejmě ani nenapadlo, že se bude jednou starat o pivovar. „Živil jsem se jako muzikant. Hrál jsem hlavně ve slovenských kapelách jako Modus nebo Collegium musicum,“ dodává. S legendárním klávesistou Mariánem Vargou natočil například v roce 1978 desku Continuo. (iDnes)

Pivovar v Poličce má za sebou téměř pětisetletou tradici. A zatímco některé velké pivovary se po roce 1989 staly majetkem nadnárodních společností, poličský podnik se naopak po mnoha letech vrátil do rukou potomků původních rodin, které v roce 1517 získaly právo vařit pivo. Právo várečné získalo na základě rozhodnutí zemského sněmu celkem sto třináct měšťanských domů uvnitř hradeb věnného města Poličky. Roku 1771 se ve městě začalo dělat pivo průmyslovým způsobem. Ovšem kvalita uvařeného piva zůstávala velmi rozdílná. Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo takzvaného plzeňského typu. „To znamená pomocí spodního kvašení a chlazené ledem,“ vysvětluje Karel Witz. Ještě stále se však dnešnímu pivu nepodobalo, nebylo totiž filtrované. I přes další rozvoj zůstal podnik jen malým pivovarem s výstavem pod deset tisíc hektolitrů. V roce 1930 se pivo začalo vařit v nové varně, která funguje dodnes. V roce 1938 byl pivovar znárodněn komunisty a roku 1950 bylo rodinám odňato právo várečné. Pivovar však zůstal nadále v provozu. V roce 1985 ale hrozilo, že podnik zanikne. Provoz potřeboval další investice, ale stát se rozhodl podporovat raději pivovar v nedalekých Svitavách. „Uvažovalo se o likvidaci. Po roce 1990 se tak pivovar vrátil do rukou potomků právovárečníků a stát zřejmě ani nepočítal s tím, že provoz uspěje,“ říkáWitz. Z původních sto třinácti vlastnických rodin jich dnes už zůstala jen polovina, akcionářem pivovaru je i město Polička. (Mladá fronta DNES)

Přesně před dvěma lety mohli milovníci zlatavého moku poprvé zkusit kvasnicový Žabeňský ležák.Ti, kteří jeho chuť ještě neznají, mají v těchto dnech poslední možnost. Minipivovar v Žabni na FrýdeckoMístecku končí a jeho majitelé, Lumír Kliš a René Pracuch, se dají na úplně jiný druh podnikání. "Jeden vzdálený příbuzný je z pivovarského oboru.Tak nás tehdy napadlo, že bychom mohli zkusit vařit pivo. V rodinném domku jsme s kolegou zřídili malý pivovar s kapacitou 250 litrů na jednu várku," řekl Kliš. Od obce si pronajali hostinec U čápů a tam Žabeňský ležák čepovali. První pivo z vlastního pivovaru začali v žabeňském pohostinství prodávat 1. dubna 2001. "Snažili jsme se dostat i do jiných hospod, ale to se nechytlo." Lidé v regionu jsou totiž zvyklí především na nošovické pivo. "Radegast je velmi oblíbený. Někteří místní začínali chodit i na naše pivo. V létě s odbytem problém nebyl, často se v hospodě stavovali cyklisté. Horší to bylo v zimě," uvedl Kliš.Je přesvědčen, že pro založení malého pivovaru si nezvolili vhodné místo.Žabeň má necelých 600 obyvatel. "Bohužel, peníze docházejí a nemáme na to, abychom se přestěhovali do jiné obce. Takže s vařením piva jsme skončili. Máme poslední dva sudy," řekl. Žabeňský ležák si přitom mohli štamgasti dát za velmi příznivou cenu. Starostu Žabně Vítězslava Klegu (nez.) informace o tom, že se v minipivovaru přestalo vařit pivo, překvapila. "Byli nadšení, že zkusí něco neobvyklého. Je mi to líto, že po dvou letech končí, místní pivovar mohl zviditelnit obec. Asi nebylo jednoduché přitáhnout hosty na novou značku piva. Nemělo to tady tradici. Navíc jsme malá obec," řekl starosta. "Na úřad práce určitě nepůjdeme, budeme podnikat v něčem jiném," uvedl Kliš, původně automechanik. Jak dodal, také jeho kolega se dříve věnoval autům, takže patrně i jejich nový podnikatelský záměr bude z tohoto oboru. Poslední dva sudy Žabeňského ležáku budou dočepovány v hospodě U čápů. (Právo)

Pivo je jako vaše dítě, tvrdí sládek svijanského pivovaru Petr Menšík. "Celý den se o něj staráte, pořád ho kontrolujete a neustále se bojíte, aby se kolem něj něco špatného nezvrtlo. Každý sládek také ovlivní, jakou má nakonec pivo podobu. Já jsem hrdý na to, že jsem se na některých recepturách mohl vůbec podílet," říká. Kdo si však myslí, že sládek tráví svůj den při pivu u van a tanků, měl by si svou představu poopravit. "K mé práci patří i ochutnávání piva, ale že bych tady nasával po půllitrech, se říct nedá. Navíc, dnešní sládek, to už je víceméně úředník. Většinu času tráví v kanceláři." Pivovar projde Petr Menšík za den tak desetkrát: "Kontroluji filtraci piva, stáčení, zkouším, zda má pivo tu správnou kvalitu. V pivovaru jsem jedním z mála lidí, kteří mají ze zákona dané, že mohou v práci pít pivo a to dokonce průběžně. Složení piva se během dní mění a my nemůžeme dopustit, abychom jej uvařili špatně," uvedl. Střeží si sládek nějakou tajnou recepturu? "To ani ne. Spíše se snažíme dělat pivo tak, jak ho dělávali dřív. To znamená, že dodržujeme jeho klasickou, tedy nepasterizovanou výrobu," sdělil Menšík. "Měnit moc nemáme co. Složení piva určitě ne, občas upravujeme chuť. Děláme zkoušky a snažíme se trefit lidem do chuti. Novinka nemůže chutnat jenom sládkovi." Tvrzení, že kvalitní pivo se neobejde bez jedinečné vody, odmítá. "To jsou marketingové tahy. Většina pivovarů vaří vodu, kterou odebírá z vodovodu, tak jaká to je specialita? My používáme vodu ze studny. Voda to je tvrdá a podle všech příruček pro pivo nevhodná. My z ní vaříme. Každou vodu si totiž upravíte podle potřeby," řekl Menšík. Pro svijanského sládka jsou nejlepším pivem Svijany. "Nejlepší však nejsou ty, které tečou ze sudů nebo z lahví. Nejlepší pivo je to, které si natočíte přímo z tanku. To je ještě kalné a plné kvasinek," doplnil Menšík. "To ale lidé nechtějí. Těm ho musíme filtrovat. Zákazník chce pivo čiré." (Mladá fronta DNES)

První muzeum historických automobilů v Libereckém kraji vzniká od začátku roku v prostorách pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou. Městská část Liberce, kde přišel na svět před bezmála sto třiceti lety slavný konstruktér Ferdinand Porsche, se tak má již v létě pyšnit rozsáhlou expozicí automobilismu. Vratislavický pivovar, který je také investorem akce, se rozhodl muzeum umístit do dvoupatrové budovy bývalé kotelny. Ta se podle zaměstnanců pivovaru desítky let nepoužívala. Podle zakladatelů otevře muzeum své brány nejdříve 1. května, konečnou podobu bude však mít až koncem června. (Pivní kurýr)

Pivní patriotismus - hrdost na svou značku a zásada, že ke každé oblasti patří místní pivo, stále platí. Jeho hranice je ale značně posunutá. Ani místní pivovary už neberou jako ostudu fakt, že v hospodách dostávají mnohem větší prostor značky celorepublikově známé. Je to samozřejmost. "Patriotismus funguje, bez něj bychom tady nebyli, nemůžeme si ale nalhávat, že by všichni kolem našeho pivovaru pili jen naše pivo. Přímo před naší bránou je hospoda, která nás neodebírá. Točí se hlavně plzeňské pivo. Naším úspěchem je, když se vedle jejich pípy objeví také pípa s naší značkou," řekl sládek vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš. V Libereckém kraji jsou tři pivovary. Svijany, Malý Rohozec a vratislavický Hols. Jejich pivo v kraji odebírá přes pět set hospod. Celonárodně známé značky jich v oblasti zásobují přes tisíc. "Pivo vozíme zhruba do čtyř set restaurací. Každým rokem nám jich ale řada přibývá. Můžu říct, že se nám daří," poznamenal ředitel svijanského pivovaru František Horák. Spokojené jsou pochopitelně i nadnárodní pivovary. Do kraje míří hlavně Prazdroj, a Staropramen. "Máme u vás přes osm set hospod. Chtějí nás hlavně ve větších městech a čekáme ještě nárůst. Nejvíce žádaná je desítka Gambrinusu," uvedl mluvčí plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Každý pivovar má své výspy. "Svijany točíme v Liberci, Jablonci, ve Frýdlantě nebo v Hrádku. Tam to jede hodně dobře," řekl Horák. Vratislavice se prosazují hlavně v Liberci. "Liberec, Frýdlant, Varnsdorf - tam jsme silní. V Jablonci, i když jsme hned vedle něj, ne. Zaprvé tam byla vždy rivalita s tamním pivovarem, takže lidi z Jablonce by nás nikdy nepili, zadruhé nás tam hodně zastavily Pražské pivovary, které nás v devadesátých letech zrušily. Dva roky, co jsme nefungovali, nás stály hodně hospod. Zabrali je jiní," sdělil Hostaš. Malý Rohozec se drží na Turnovsku, kde vozil pivo zhruba do dvaceti hospod. Jak se mu ale bude dařit dál, je otázkou. Pivovar je v konkurzu a bojuje o svou záchranu. V celokrajských počtech je poněkud bokem Českolipsko. Malý Rohozec ani Vratislavice tam moc neznají a o mnoho lépe na tom nejsou ani Svijany. "Tam nijak moc nejsme. Ještě tak třeba kolem Sloupu. Jinak tam vítězí pivovar Velké Březno a pak Plzeň," uvedl Horák. Na patriotismus zdejší pivovary sázejí. "Samozřejmě. Patriotismus je důležitý. Nejvíce ten vyloženě nejbližší. Proto také naprostá většina produkce končí kolem našeho komína," konstatoval Horák. "Tady taky podporujeme různé bály, točíme na poutích, děláme vlastní slavnosti piva, na něž lákáme každým rokem tisíce lidí." Vratislavice patriotismu přisuzují své znovuzrození. "Po našem znovuobnovení jsme se zvedli jen díky tomu, že na nás lidé nezapomněli a začali si nás, byť pod novou značkou, opět kupovat," připomněl za Vratislavice Hostaš. "Zůstali nám hlavně fajnšmekři a pak taky vyloženě patrioti, již se nedokázali smířit s tím, že by někdo měl zrušit jejich pivovar." Celostátně známé pivovary ostatně patriotismus také nepodceňují. "Na severu Čech mají tamní pivovary silnou pozici a my je považujeme spolu s Plzní za největší konkurenty. Lokální patriotismus tam je opravdu silný," řekla za Pivovary Staropramen Simona Krutová. K tomu ale, aby se patriotismus zhroutil, stačí málo. "Lidé chodí do hospody hlavně za prostředím. To, jakou tam najdou značku, je až na druhém místě," přiznává Hostaš. Lidé jeho slova podporují. "Jsem rád, když mám v restauraci pivo, na něž jsem zvyklý. Pokud by ho ale hospodský vyměnil za jiné, tak jinam nepřejdu. Takový patriot není asi nikdo. Prostě bych změnil značku," řekl v liberecké restauraci Kůlna Jan Malý. Atak největšími patrioty zůstávají pivovarští sládci. Ti by své pivo neopustili. "Já určitě ne," mínil vratislavický Hostaš. Svijanský sládek Petr Menšík hovořil obdobně: "Sládek, který přejde, je špatný sládek. Navíc, pivo se nesmí dělat pro výplatu, ale pro to, že ho člověk má rád." A čeho by v pivním patriotismu chtěly pivovary dosáhnout? Snad každý škodolibě sní o tom, mít svou hospodu v místě druhého pivovaru. "No, do Svijan bychom se se svým pivem dostali rádi. Oni jsou před naší bránou taky," doplnil s úsměvem Hostaš.

Jaké pivo se točí v hospodách Libereckého kraje? Převahu v hospodách Libereckého kraje mají nadnárodní pivovary, spokojené jsou ale také pivovary místní. Do kolika hospod kdo vozí své pivo? Plzeňský Prazdroj - 800 hospod, se značkami Prazdroj a Gambrinus; Pivovar Svijany-400 hospod; Pivovar Staropramen - 200 hospod; Pivovar Hols - 130 hospod se značkou Konrád; Drinks Union - pivovary Velké a Krásné Březno - 70 hospod se značkami Březňák a Zlatopramen; Pivovar Malý Rohovec - 20 hospod. Počty hospod vycházejí z údajů pivovarů a jsou přibližné hodnoty. (Mladá fronta DNES)

Žatecký pivovar je opět jedním ze symbolů žateckého regionu. Poté, co se v roce 2002 zachránil takřka v hodině dvanácté před uzavřením, dokázal se v roce 2003 úspěšně vrátit na svoje tradiční trhy. Svědčí o tom 52 % - ní nárůst prodaného piva oproti roku 2002. Jedná se o jeden z nejvyšších nárůstů prodeje mezi českými pivovary v loňském roce. Tržby pivovaru vzrostly meziročně o 70%.

„Nejvíce si cením skutečnosti, že se zvýšil prodej prémiových ležáků, tedy piv ve vyšší cenové hladině, což potvrdilo náš odvážný předpoklad, že je-li pivo opravdu kvalitní, svojí cestu si ke spotřebiteli vždy najde. Ani v budoucnu tedy nepůjdeme cestou laciného piva vařeného ve velkých objemech, protože bychom mu nemohli dát takovou péči jakou chceme“, komentoval úspěch pivovaru jednatel společnosti Ing. Tomáš Lejsek.

Výrobní program Žateckého pivovaru je tvořen klasickou řadou světlých piv Žatec Světlé (10%), Žatec Premium (11%) a Žatec Export (12%), vyráběných z nejkvalitnějších surovin, především světově proslulého žateckého chmele a českého a moravského sladu bez použití chmelových extraktů.

I podle obchodního ředitele společnosti, Ing. Radka Vincíka je možné rok 2003 hodnotit jako povedený. „Sázka na kvalitu se vyplatila. Myslím, že neustálá snaha některých výrobců o co nejlacinější výrobek tak trochu zavání podceňováním spotřebitelů. Věřím, že se nám podařilo přesvědčit zákazníky, že kvalitní výrobek a služby umějí poskytnout i malé firmy, s kterými se navíc zákazníkům velmi dobře komunikuje“, dodal Ing. Vincík.

Pro rok 2004 počítá pivovar s nárůstem produkce piva o cca 20% ve srovnání s rokem minulým. Získání prvých úspěšných zkušeností s exportem na náročné trhy EU se promítá v plánovaném růstu prodeje ležáku. Po výrazných investicích do oprav výrobní technologie a administrativních prostor by měl být rok 2003 rokem finanční stabilizace. Krokem k tomu bude i plánované a avizované zvýšení cen o zhruba 5%, které proběhne v únoru letošního roku.

V Žateckém pivovaru však nechtějí usnout na vavřínech. Podle slov Ing. Lejska na konci ledna přijde na trh pivo uvařené za použití nových surovin ze sklizně 2003 a dosavadní průběžné ochutnávky ukazují na úspěšnou spolupráci se soukromými sladovnami v Benátkách nad Jizerou a Mšenu a s Chmelařským institutem v Žatci. (deník Lučan)

Rodinný pivovar Chodovar otevře 1.října ve svém areálu tříhvězdičkový hotel s devadesáti lůžky, jehož součástí budou od příštího roku také první pivní lázně na světě. Příští rok zahájí stavbu levnější turistické ubytovny pro dvě sta hostů. Řekl to Jiří Plevka, spolumajitel pivovaru, který vidí perspektivu zejména ve spojení výroby tradičního českého ležáku s turistikou. Hotel vznikne z bývalého statku z roku 1887, který se nalézá v sousedství výrobny piva. Dalších čtyřicet lůžek přibude do dvou let v navazujícím objektu. Ubytovnu, v níž budou také bowlingové dráhy, představí firma z bývalé sladovny. "Chceme mít v Chodové Plané takový Pivoland", uvedl Plevka. (Pivní kurýr)

Další generaci zákazníků si prý chce malý pivovar Chodovar vychovat pomocí pivního džemu v barvě zlatavého moku, jehož první várku dne 22.3.2004 vyrobil. Složení je tajemstvím pivovaru, ale jedna ze surovin je dvanáctistupňový tradiční český ležák. Obsah alkoholu je však zanedbatelný. Firma začne džem vyrábět až pro budovaný hotel Sládek v areálu pivovaru, který chce otevřít 1. října. „Když si děti napatlají k snídani na chleba s tenkou vrstvou másla hodně džemu a snědí denně čtyři krajíce, tak tu závislost na pivu Chodovar vybudujeme,“ řekl s nadsázkou sládek a spolumajitel západočeského rodinného pivovaru Jiří Plevka. Podle něj však chce podnik džem nabízet zejména k příjemným snídaním v menu svého hotelu. Děti si už brzy budou moci dopřávat se svými otci chmelovou pochoutku. Jen místo tradičního ležáku jim rodiče budou muset koupit pivní džem. S ním chce západočeský pivovar Chodovar oslovit budoucí generace pivařů. (Mladá fronta DNES)

Nejmladší, ale nejdynamičtěji se rozvíjející letní akcí nebo spíše soubor akcí v Plzni je Léto ve světě piva. Jen čtvrteční koncerty na nádvoří plzeňského pivovaru loni navštívilo přes 22 tisíc lidí. Jestli jich letos přibude, si nikdo netroufne odhadovat. Koncerty sice zůstanou na pořadu čtvrtečních večerů, jejich seriál ale začne až v červnu.

Podle organizátorské skupiny pracovníků Plzeňského Prazdroje budou jiná kritéria výběru interpretů. Snahou samozřejmě bude přilákat lidi na známé kapely. Pořadatelé ale nechtějí ty úplné špičky. Chtějí se totiž vyhnout tomu, aby areál navštívilo více lidí, než je jeho kapacita, jak se to stalo loni při vystoupení Divokýho Billa. I při velkém počtu lidí by ale letos neměl být problém hudebníky lépe vidět. Na nádvoří se totiž už na sklonku jara objeví promítací plátno. Uvažuje se, že by se na něj promítal obraz z jeviště.

Plátno bude mít ale mnohem důležitější význam. V době konání letošního mistrovství Evropy ve fotbale na něm přítomní uvidí většinu televizních přenosů. V případě, že vstřelí český tým branku, pak dostanou všichni hosté pivo zdarma. Nápoj za úspěch našich sportovců už mohli hosté vychutnat v sousední restauraci Na Spilce během semifinálové série plzeňských hokejistů se Zlínem a už za pár dní se bude bezplatně servírovat za góly české hokejové reprezentace. (Plzeňský deník)