Toužimský historický pivovar postupně rekonstruuje toužimská radnice.

Před třemi lety toužimská radnice získala první tři miliony korun z prostředků ministerstva kultury, konkrétně z fondu pro obnovu historických památek.

„Nyní je hotová střecha, jsou opravené klenby a nyní se vyměňují podsednice,“ informuje starosta Toužimi Antonín Vrána.

Ještě před zahájením investice bylo jasno, že půjde o náročnou akci, tak říkajíc běh na dlouhou trať. „Jsme odkázáni na dotace, protože z městského rozpočtu bychom na to finance nesehnali,“ doplňuje starosta města Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník | Autor: Silvie Risová

I letos se příznivci zajímavých piv a pivních speciálů mohou těšit na vánoční pivní trhy. Letos se uskuteční v prostorách hotelu Mandarin Oriental. Návštěvníci budou moct ochutnat desítky různých piv z celého světa velkých i těch malých pivovarů.

Letos se můžete těšit jak na ukázky ze zahraničních pivovarů, pivních festivalů, tak na ukázky vaření piva. Kromě lahodného moku si zde budete moci dát i něco dobrého na zub, a to z české i asijské kuchyně, sýry i sladkosti.

Každý den budou dvě seance, první od 13. do 17. hodiny, druhá pak od 18. do 22. hodiny.

Vánoční pivní trhy. Hotel Mandarin Oriental, Nebovidská 459/1. Od 20. do 22. prosince. Vstupné činí 150 Kč, v ceně je opět sklenice a pivo zdarma. Více na www.pivnidenik.cz.

Zdroj: iDnes.cz

Spoločnosť Heineken Slovensko už tradične každý rok prináša na trh originálne produkty, ktoré sú pripravené špeciálne pre obdobie vianočných a novoročných sviatkov. Cieľom je uspokojiť náročných spotrebiteľov a spríjemniť najkrajšie sviatky v roku niečím výnimočným.

Koncom roka sa na trhu zvyšuje záujem o produkty, ktoré bežne počas roka nie je možné kúpiť, a ktoré pre obdobie sviatkov prinášajú určitú pridanú hodnotu. Zlatý Bažant pšeničné pivo, sviatočné balenie čapovacieho súdku Heineken a silvestrovská fľaša Heineken doplnia trh špeciálnych vianočných produktov.

Pšeničné pivo tento rok samostatne

Pšeničné pivo mali spotrebitelia možnosť ochutnať po prvýkrát počas minuloročných Vianoc, kedy bolo pridané k päťbaleniu Zlatého Bažanta ako vianočný bonus. Po úspechu tejto novinky prichádza tento rok na vianočný trh sviatočné pšeničné pivo Zlatý Bažant samostatne. Limitovaná edícia v atraktívnom vianočnom balení obsahujúcom štyri twist off fľaše s objemom 330 ml bude v predaji len do konca roka 2008.

Pšeničné pivo je pomerne rozšírené najmä v Belgicku, Nemecku a Rakúsku, na Slovensku je však netradičnou špecialitou. Je vyrobené z kombinácie jačmenného a pšeničného sladu a vyznačuje sa charakteristickou svetložltou farbou, typickou ovocnou arómou a jemne kyslastou, korenistou chuťou. „Sviatočné pšeničné pivo v sebe spája tradičnú vysokú kvalitu značky Zlatý Bažant s originalitou a netradičnou chuťou. Naši priaznivci budú môcť na Vianoce ochutnať naozaj výnimočný produkt", dodáva Zuzana Putalová, senior brand manager značky Zlatý Bažant.

Sviatočný čapovací súdok

„Nie je nič lepšie, ako načapovať si vlastné". S týmto sloganom sa Heineken prihovoril všetkým pivárom v apríli tohto roku, keď na slovenský trh uviedol päťlitrový čapovací súdok Heineken. Odvtedy si tento spôsob podávania piva získal mnohých priaznivcov, o čom hovoria aj výsledky ankety, ktorú Heineken Slovensko uskutočnil počas letných mesiacov na svojej webovej stránke. „Z ankety vyplynulo, že takmer polovica respondentov vyskúšala čapovací súdok Heineken na oslave s rodinou či priateľmi", hovorí Natália Ormandy, brand manager značky Heineken.

A keďže koniec roka je pre stretnutia s priateľmi ako stvorený, Heineken sa rozhodol na Vianoce prezliecť čapovací súdok do „sviatočného". „Až takmer 60 % účastníkov ankety uviedlo, že pivo si počas oslavy čapovali sami, pretože si tento zážitok chceli vyskúšať. Sviatočné balenie čapovacieho súdku preto určite bude zdrojom zábavy počas tohtoročných sviatkov.", dodáva Natália Ormandy.

Pivo namiesto šampanského

Pri rozlúčke so starým rokom milovníci piva nemusia ani na sekundu opustiť svoje obľúbené pivko. Silvestrovská fľaša Heineken má tvar šampanského a nechýba jej ani vystreľovacia zátka, s ktorou môžu pivári tradičné koncoročné odpočítavanie zažiť s nápojom, ktorý majú najradšej.

S objemom 1,5 litra umožní podeliť sa s blízkymi a spolu so sviatočným dizajnom môže byť fľaša ideálnym koncoročným darčekom pre rodinu alebo priateľov. Oslavná fľaša tak svojou pridanou hodnotou doplňuje ponuku špeciálnych sviatočných produktov značky Heineken.

Zdroj: SME.sk

K vyškolování profesionálních výčepních restaurací a barů, kde se čepují pivní značky společnosti Heineken, posloužila v minulých dnech prezentace holandského odborníka Franckse Everse v pražské restauraci Solidní nejistota. Ten předvádí po celém světě správné čepování piva s odborným výkladem v prostředí mimo jiné originálních sklenic Heineken, kde je kontrolní ryska ve tvaru hvězdy, načepování sklenice se vyžaduje na jeden ráz a pivo má mít teplotu od nuly do pěti stupňů.

Zdroj: Právo.cz

Budějovický Budvar, n. p. kromě výroby a prodeje piva rozvíjí i poskytování turistických a gastronomických služeb. V poslední době získal v této oblasti několik ocenění. Velký zájem je mezi turisty o prohlídky pivovaru. Za prvních jedenáct měsíců letošního roku se prohlídek zúčastnilo 40 833 lidí, což je číslo srovnatelné s návštěvností hradu Zvíkov či zámku Třeboň. Multimediální expozici shlédlo 3 523 lidí.

Pod oddělení Gastro Budějovického Budvaru, které má na starosti turistické služby pivovaru, spadají Návštěvnické centrum, hotel Malý pivovar, restaurace Masné krámy a pivnice Budvar. „Dnes jsme schopni turistům nabízet plný turistický servis formou balíčků, které kromě prohlídek pivovaru zahrnují i kvalitní gastronomii a ubytování. Proto věnujeme pozornost i účasti na turistických veletrzích a soutěžích kvality. Ze získaných ocenění máme velkou radost,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru.

Oddělení Gastro Budějovického Budvaru získalo letos několik ocenění. V říjnu získala restaurace Masné krámy certifikát „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Hotel Malý pivovar obsadil 2. místo v kategorii „Gastronomická expozice“ na nedávné mezinárodní výstavě Gastrofest v Českých Budějovicích. Expozice byla připravena jako prezentace Budějovického Budvaru a její součástí byla slavnostní tabule „Vánoce v pivnici Budvarka hotelu Malý pivovar“. Kromě toho obdržel Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru cenu ředitele Gastrofestu 2008 za spolupráci v letošním roce. Současně s Gastrofestem probíhal v Českých Budějovicích veletrh turistických zážitků, možností a vizí – Jihočeský kompas. Expozice Budějovického Budvaru tam získala mezi 55 vystavovateli první místo v anketě návštěvníků veletrhu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pardál – první pivo vyladěné samotnými pijáky - zve všechny příznivce dobré zábavy starší 18 let na Pardálovu besídku. Pro návštěvníky bude v pátek 5. prosince od 20:00 hodin připraven celovečerní program v KD Vltava v Českých Budějovicích.

„Značka Pardál je pivo vyladěné samotnými českými pijáky. Proto nechybí tam, kde se čeští pijáci scházejí s kamarády a kde příjemně tráví svůj volný čas,“ říká Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Pardál proto letos nechyběl u otevírání řek, na turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice, u výlovů rybníků a ve vybraných regionech asistoval i u tradičních zabíjaček. „Návštěvníci se mohou v pátek těšit také na doprovodné soutěže o ceny, speciální módní přehlídku pro pány nebo karate show. Hudební kulisu obstarají kapely Visací zámek a Happy Band a také Radio Kiss Jižní Čechy se svou diskotékou,“ doplňuje Alena Mazancová. Vstup na akci je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Českobudějovická restaurace Masné krámy oslaví v pátek 5. prosince přesně rok od okamžiku, kdy byla po celkové rekonstrukci znovu otevřena pro veřejnost.

„Pro návštěvníky jsme připravili speciální narozeninovou nabídku, abychom jim poděkovali za celoroční přízeň a zpříjemnili jim sváteční posezení v Masných krámech,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Hosté si budou moci mimořádně pochutnat na pečeném selátku nebo uzené šunce od kosti, které se budou porcovat přímo v prostoru restaurace. Porce včetně pečiva bude k dostání za zvýhodněnou cenu 49,- Kč. Ke každému hlavnímu jídlu dostane navíc každý zákazník jako dárek láhev speciálního piva Bud Super Strong. Při útratě nad 1000,- Kč obdrží hosté pamětní minci s motivem Masných krámů. „V průběhu dne bude atmosféru v restauraci dotvářet živá hudba. Kolem oběda to budou lidovky, odpoledne swing a večer jazz,“ dodává Tomáš Olejník, vedoucí restaurace Masné krámy.

Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a během uplynulého roku se těšily velkému zájmu zákazníků. Letos tam hosté vypili přes 1360 hektolitrů čepovaného piva. Většinu objemu piva tvořil „kroužkovaný ležák“ Budweiser Budvar z pivních tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Na Strahově mohou fajnšmekři ochutnat 20stupňový tmavý speciál, v Nuslích tmavé medové a v Pivovarském domě vanilkové s rohlíčkem.

Před Vánocemi obecně stoupá výstav piva ve všech pivovarech a společně s ním se zvyšuje chuť lidí více experimentovat a dopřát si něco výjimečného, co nemohou po zbytek roku ochutnat. Takoví lidé vyhledávají vánoční piva.

„Zákazníci si na vánoční pivo již zvykli a sami ho vyžadují,“ říká Zuzana Sklenářová z Klášterního pivovaru na Strahově.

„Speciální vánoční pivo Svatý Norbert nabízíme již pátým rokem a stalo se již tak oblíbeným, že na něj před Vánocemi chodí i hosté, kteří k nám obvykle nezavítají,“ pokračuje Sklenářová. Na Strahově tak od 4. prosince mohou návštěvníci ochutnat speciální tmavé 20stupňové pivo.

Vánoční koření i med

Příchod vánočních piv je v pivařsky vyspělých státech vždy velikou událostí. Na Vánoce se připravují piva silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. V pivovaru U Bulovky se od začátku prosince čepují hned dvě polotmavá 17stupňová piva s jemnou příchutí vánočního koření a bylinek, například skořice.

V pivovaru U Bansethů v Nuslích uvařil sládek Jan Kroužek polotmavé 15º a tmavé medové pivo. „Na rozdíl od našich běžných piv, při jejichž vaření se používá směs chmelů, jsem na výrobu vánočního piva použil výhradně speciální poloraný červeňák ze Žatecka,“ popisuje své pivo Kroužek.

Uvaří vanilkové i tokajské

V Pivovarském domě v Ječné ulici uvařili již tradiční vanilkové pivo, které se podává s vanilkovým rohlíčkem. „Po zkušenostech z minulých let jsme nechali upéct více než tři tisíce vanilkových rohlíčků,“ říká spolumajitel Pivovarského domu Václav Potěšil.

„Letošní premiérou bude výjimečné tokajské pivo, vyrobené z tokajské esence a akátového medu,“ pokračuje Potěšil. Neobvyklá piva se tady točí od 1. prosince až do konce adventu.

V sesterském Pivovarském klubu v Karlíně se kromě vanilkového ležáku budou v předvánoční době čepovat i speciální vánoční piva z dalších tuzemských i zahraničních pivovarů, například 17stupňový Opat z Broumova, 18stupňový Bakalář z Rakovníka nebo Delirium Christmas z Belgie.

Pražské minipivovary lákají hlavně rozmanitostí chutí

Česká republika je šampionem ve spotřebě piva na počet obyvatel a Pražané netvoří výjimku. Konce socialistického hospodaření se v metropoli dočkaly tři velké a jeden restaurační pivovar.

Z těch velkých pivovarů přečkal do dnešní doby jen jeden, pivovar Staropramen na Smíchově. Zde se dnes vyrábějí i piva dříve vařená v pivovarech Braník a Měšťan v Holešovicích.

Lidé chtějí rozmanitost

Na rozdíl od velkých průmyslových pivovarů, jejichž počet se po razantním úbytku v první polovině 90. let ustálil až před několika lety, roste již více než 15 let počet restauračních mikropivovarů.

Dříve jediný restaurační mikropivovar v Praze i v celém tehdejším Československu U Fleků doplnilo v metropoli dalších osm pivovárků. Těm ještě sekundují minipivovary těsně za hranicí Prahy v Chýni a v Průhonicích.

„Lidé žádají větší rozmanitost a kvalitu, a proto roste počet malých pivovarů,“ říká Václav Potěšil z Pivovarského domu v Ječné ulici, kde je stabilně na čepu osm druhů piva a každý měsíc ještě další speciál.

„Malé restaurační pivovary navíc zaručují čerstvost piva, které netrpí převozem a většinou je na pípu vedeno přímo z ležáckých tanků,“ pokračuje Potěšil.

Sládkové mohou často měnit chutě

Kromě Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník při České zemědělské univerzitě v Suchdole, který slouží hlavně k výuce studentů, ostatní minipivovary vznikly jako zajímavé zpestření na gastronomickém trhu. Nabídka vlastního specifického piva, které nemůžete ochutnat nikde jinde, láká do restauračních pivovarů turisty i stálé zákazníky.

Samozřejmě i minipivovary se mezi sebou liší, ať již rozmanitostí sortimentu nebo nabídkou restaurace. Některé metropolitní mikropivovary jsou zaměřeny hlavně na zahraniční klientelu, většinu ale navštěvují pravidelní tuzemští zákazníci. Aby si je sládkové udrželi, často mění sortiment vařených piv a vaří piva příležitostná, například vánoční a velikonoční.

Ženy experimentují raději

Specifickou skupinou zákazníků jsou ženy, které navštěvují mikropivovary stále častěji. Preferují však sladší piva s příchutí nebo piva pšeničná. „Ženy mají také mnohem větší chuť k experimentům,“ říká Potěšil a dodává: „Počet pražských minipivovarů určitě není konečný,“ tvrdí.

Historie zlatého moku je stará jako město samo

První písemná zmínka o vaření piva v Praze a v celém státu pochází z roku 1088, ale pivo se vařilo již dříve. K vaření se využívaly různé druhy obilí a divoce rostoucí chmel.

Cechovní řád

Pivo bylo považováno za základní potravinu a jako takové se vařilo skoro v každém měšťanském domě.

Panovníci i šlechta brzy pochopili finanční potenciál vaření piva a právo vařit pivo bylo nadále udělováno. Měšťané, kteří toto právo získali, pak vyráběli piva více, než spotřebovali, a proto ho začali prodávat. Tak vznikaly první pivnice.

Roku 1407 vznikl Pražský sladovnický cechovní řád, do něhož od druhé poloviny 15. století museli povinně vstupovat všichni měšťané s právem várečným a podřizovat se tak určité regulaci.

Různé časy, různá kvalita

Později začaly měšťanským pivovarům konkurovat šlechtické a církevní pivovary, které měly jistotu odběratelů v poddaných, povinně odebírajících pánovo pivo.

Kvalita, chuť a vzhled pražských piv byly v minulosti různé, často se stávaly terčem sarkastických stížností, například z pera Bohuslava Balbína. Situace se však nelišila od ostatních českých měst.

Zlaté časy devatenáctého století

Desítky malých pivovárků začaly ve druhé polovině 19. století doplňovat a postupně nahrazovat nově vznikající průmyslové pivovary.

Malým pivovarům v mnoha případech zlomily vaz potíže v průběhu obou světových válek a za ekonomické krize. Další pak zanikly za komunistické éry.

Z pivovarů jsou luxusní byty

Cenné technické stavby bývalých pivovarů posléze chátraly, v lepším případě byly využity jako skladiště. Až po revoluci pochopili mnozí developeři výjimečnost těchto staveb, a tak jsou dnes mnohé přestavovány na exkluzivní lofty, byty a kanceláře.

Příkladem může být areál pivovaru v Holešovicích a podobný osud možná potká i dnes už bývalý branický pivovar.

Video zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Piroch

Velkopopovického Kozla, jedné z nejoblíbenějších pivních značek na trhu, se již v letošním roce koncem listopadu prodalo více než 1 milion hl. Této hranice Kozel dosáhl o měsíc dříve než vloni. Oblibu tradiční značky dokládají nejen rostoucí prodeje, ale také řada ocenění, která v průběhu roku získala. Příkladem je titul České pivo 2008, který získala varianta Velkopopovický Kozel Medium, nebo titul Beer of the World, který si z britské soutěže World Beer Awards odvezla varianta Velkopopovický Kozel Premium.

Jubilejní sud s pivem Velkopopovický Kozel předal pivovar Velké Popovice jako ocenění nově otevřené značkové restauraci Kozlovna v Praze. Sto piv zdarma je pro návštěvníky Kozlovny připraveno v pondělí 15. prosince.

“Jak dokazují letošní prodeje, obliba Velkopopovického Kozla jakožto značky tradičního poctivého piva neustále roste. Meziročně jeho prodej stoupl o více než 10 %. O tyto úspěchy se zasloužila především vynikající kvalita piva vařeného s řemeslnou péčí popovických sládků, přesně v souladu se sloganem značky „Kdo umí, umí“. K dobrým výsledkům přispěl také rozvoj sítě imageových Kozloven a řada ocenění, která značka získala v domácích

i zahraničních soutěžích,“ řekl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Za rok 2008 vzrostl prodej čepovaného piva Velkopopovický Kozel o 15%. Požitek z čepovaného piva včetně autentického prostředí a atmosféry mohou okusit návštěvníci značkových restaurací s názvem Kozlovna. První z nich byla otevřena v květnu 2007 v Bystřici nad Pernštejnem, letos následoval v srpnu Havlíčkův Brod a předminulý týden proběhlo slavnostní otevření pražské Kozlovny v Lidické ulici.

A právě Jan Moravec z nové pražské Kozlovny, převzal z rukou Anny Rybářové z marketingu značky Velkopopovického Kozla, jubilejní sud Velkopopovického Kozla. Na návštěvníky čeká oslava v podobě 100 piv zdarma v pondělí 15. prosince od 16 hodin.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Strakoničtí radní chtějí převést nemovitosti, které patří městu, do vlastnictví Měšťanského pivovaru. Ten by tak mohl uplatňovat odpisy i odpočet daně z přidané hodnoty. Má to ale jeden háček: radnice bude muset ze svého platit za podnik, který vlastní, sedmdesátimilionový úvěr.

Město koupilo pivovar na břehu Otavy v roce 2005 od státu. Zaplatilo za něj sedmdesát milionů korun, což je zmiňovaný úvěr. Ten dosud radnice splácela z nájemného, které účtovala pivovaru za nemovitosti. Toto chce nyní změnit. „Pokud vložíme nemovitosti v areálu pivovaru do majetku pivovaru, bude moci uplatňovat odpisy i odpočet daně. Úvěr zůstane městu a to jej bude muset platit. Chceme ale vytvořit takové podmínky, aby vznikly nové zdroje, které toto v budoucnu vynahradí,“ říká starosta města Pavel Vondrys. Z čeho konkrétně radnice zaplatí úvěr, zatím neví. Roční splátky jsou zhruba 6,5 milionu korun, což je i výše nájemného. Hodnota budov, které radnice chce vložit do pivovaru, je pak 60 milionů.

Městu budou na účet přicházet pouze dividendy, ale ty oproti placenému nájemnému nejsou tolik výhodné. Pivovar je vyplácí z čistého zisku, tedy zisku po zdanění. Vlastní dividendy se musí pak znovu danit. Radní hledají způsob, jak ročně miliony korun z pivovaru legálně dostat. Do úvahy připadá například sponzoring městem organizovaných akcí, kdy by pivovar byl hlavním partnerem. „Přesně o této formě jsme se bavili, pivovar by mohl být sponzorem například dudáckého festivalu,“ říká ředitel Měšťanského pivovaru ve Strakonicích Jaroslav Tůma.

Ředitel pivovaru Tůma tvrdí, že když zastupitelé neodsouhlasí převod budov do majetku podniku, bude pivovar na každé investiční akci prodělávat.

„Nyní máme naplánovány opravy za devatenáct milionů korun. Z toho tři miliony jsou DPH. Takže když budou budovy v našem majetku, dokážeme je opravit za šestnáct milionů, když budou radnice, bude to stát devatenáct milionů, protože ta si nemůže daň odečíst,“ vysvětluje Tůma. Pivovar má v plánu i další modernizace a rekonstrukce za desítky milionů. Například novou plnicí linku lahví a opravu budovy, v níž stojí.

Návrh na převod budov zastupitelé příští týden s největší pravděpodobností odsouhlasí. Objeví se ale i hlasy proti - například opoziční zastupitelky Hany Roudnické z politické strany 4 vize. Ta už před měsícem na zastupitelstvu navrhovala, aby se radnice pivovaru zbavila.

„Než abychom investovali desítky milionů do oprav, tak pivovar prodejme. Mohl by vydat volně obchodovatelné akcie, které by si mohl kdokoliv koupit,“ navrhovala. Teď slibuje, že přijde opět s protinávrhem, protože se obává, aby společnost vydělala dostatek peněz jak na modernizace a investice, tak i na sponzoring městských akcí.

Zdroj: iDnes.cz| Autor: Václav Janouš

Vedoucí exportního oddělení společnosti Heineken ČR Kamil Krakeš:

* Export je solí každého podnikání, jak jste na tom s vývozem českého piva?

Heineken ČR je jedním z nejvýznamnějších exportérů piva z ČR, naším cílem je stát se z hlediska objemu v příštích letech exportní jedničkou. Vyvážíme pivo do více než třiceti zemí, v jejich čele je Německo, následováno Ruskou federací, kde je krušovické pivo absolutně nejprodávanějším dováženým pivem vůbec, Švédskem a dále Slovenskem, Ukrajinou, Bulharskem a Rakouskem. Celkově lze říci, že do uvedených zemí míří více než tři čtvrtiny našeho vývozu.

* A zbytek?

To jsou všichni naši zbývající partneři. Tam už to je velmi různorodé, značka od značky. Značka Krušovice je ve střední a východní Evropě velmi dobře zapsána, zejména ve státech bývalého Sovětského svazu, kde dodnes jasně dominujeme. Kromě Ruska jde třeba o Kazachstán nebo Arménii, začínáme exportovat do Gruzie, samozřejmě nás znají v celém Pobaltí, ale i v Moldávii. Pro další z portfolia našich značek, Starobrno, jsou zajímavé trhy například ve skandinávských zemích, ale i Rakousko nebo Bulharsko.

* Nedávno se staly součástí českého Heinekenu i značky Zlatopramen a Březňák. Jak je to nyní s jejich vývozem?

Značka Zlatopramen, vařená v licenci, si nejlépe stojí opět v Ruské federaci, Březňák aspiruje na nejprodávanější dováženou značku v SRN. Tyto značky však vyvážíme i do tak exotických zemí, jako je Togo nebo Vietnam.

* Kam jste se zatím se svým pivem nedostali?

Rádi bychom zahájili vývoz do Francie, Belgie a na Nový Zéland.

* Jak jste tam na tom se svými značkami na německém trhu?

Jak jsem již uvedl, zdaleka nejúspěšnější v Německu je Březňák, avšak do klubu nejprodávanějších českých piv by se vešly i značky jako Starobrno, Louny a samozřejmě Krušovice.

* Německo je zasaženo hospodářskou stagnací s nulovým růstem. Co to pro vás může znamenat?

Tam očekáváme výraznější dopad ekonomických problémů, na rozdíl například od ČR, kde stále pociťujeme dopad krize jemněji než v jiných státech. Němečtí spotřebitelé jednoznačně začínají šetřit na takzvaném zbytném zboží, k nimž patří i pivo. A to nikoliv, že by ho přestali zcela konzumovat, jen sáhnou po cenově dostupnějších značkách. Proto tedy v západní Evropě, v USA, ale i v Ruské federaci v příštím roce očekáváme spíše stagnaci nebo dokonce mírný pokles tržeb.

* Projevuje se to už ve vašich obchodech?

Naše společnost na tom zatím v Německu není nějak špatně, protože například právě v této zemi jsme zastoupeni více značkami a pokrýváme tak téměř všechny segmenty trhu.

* O jaké trhy budete mít do budoucna zájem?

Naší vlajkovou lodí jsou Krušovice, které za poslední desetiletí zažily skutečně raketový nástup. Z někdejších 15 tisíc hektolitrů ročně se letos v exportu dostaneme na zhruba 300 tisíc hektolitrů. Zatím nejsem spokojen s tím, jak jsme momentálně zastoupeni v Polsku, určitě bychom rádi rozšířili distribuci do dalších států bývalého Sovětského svazu, kde je naše značka poměrně silná. Máme také zájem vyvážet do Řecka, znovu rozjet export do Irska. Z hlediska objemů je před námi velký kus práce ve Spojených státech nebo Velké Británii, kde je i do budoucna pro česká piva dostatek zákazníků s odpovídající kupní silou.

* Jak byste vystihl pozici Krušovic na domácím pivovarnickém trhu?

Z hlediska českého trhu je značka Krušovice velmi mladá. Je to paradox, protože rokem založení 1581 je zároveň z velkých českých značek nejstarší. Tuto značku ale až do poloviny devadesátých let málokdo znal: na českém trhu působí necelých patnáct let. Její pozice je však do budoucna velmi slibná. Po vstupu Heinekenu do Královského pivovaru Krušovice došlo k výrazné změně obchodní strategie a podíl, který si chceme touto značkou na českém trhu ukrojit, nelze označit jinak než jako výrazný.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Václav Tuček

Přestože městem už několik měsíců hýbe záměr prodeje Pivovaru Náchod, ten stejně jako v minulosti bez ohledu na vývoj této kauzy sbírá významná ocenění na mezinárodních soutěžích.

Tentokrát to byla Zlatá Evropská pivní hvězda, kterou obdržel světlý ležák Primátor Premium v kategorii Pilsner na pátém ročníku degustační soutěže The European Beer Star Award 2008. Ceny se udělovaly v souvislosti se 48. ročníkem Evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2008 v německém Norimberku. Pivovar Náchod tak navázal na úspěchy v této soutěži v minulých letech. Prestižní ocenění zde získal i tmavý ležák Primátor Premium Dark hned dva ročníky po sobě.

Klání v Norimberku pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku společně s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. V degustační soutěži jsou hodnoceny nejchutnější piva z celého světa.

Letošního ročníku se zúčastnilo 32 zemí a vybíralo se z 688 piv ve 42 kategoriích.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Od poloviny listopadu se do lahví v havlíčkobrodském měšťanském pivovaru Rebel stáčí nový výrobek. Sváteční speciál Rebel je s pěti a půlprocentním obsahem alkoholu vhodné na vánoční stůl.

„Sváteční speciál Rebel je světlé speciální pivo vařené tradičním postupem a technologií výroby, navazující na oblibu světlých speciálů v regionu kraje Vysočina. Pivo charakterizuje jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz,“ popsal ředitel pivovaru Jiří Hušek.

Nové pivo získalo zcela novou etiketu, která už obsahuje jako jedna z prvních pivních etiket v republice symbol Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo.

Registrace této značky byla České republice přiznána po několikaletém úsilí v letošním roce. Značka garantuje spotřebiteli, že pivo je vyráběno tradičním postupem výroby s použitím těch nejkvalitnějších surovin.

Kritéria k udělení prestižního označení splňují všechna piva vyráběná v brodském pivovaru. „Do konce roku prodělají změnu všechny etikety, které budou opatřeny nejen novým symbolem, ale dojde také k významnému redesingu stávajících etiket,“ přiblížil ředitel Hušek.

Novými etiketami tak pivovar korunuje velice úspěšný rok. Pivo Rebel letos získalo už deset ocenění za kvalitu jak v kategorii světlých, tak tmavých piv. Stejně jako v roce 2007 patří výrobky pivovaru k nejoceňovanějším pivům republiky. Právě proto brodský pivovar obdržel, na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva, titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

Růst prodeje sudového piva značky Rebel letos přesahuje deset procent i přesto, že celorepubliková spotřeba sudového piva klesá o pět procent. Za roky 2007 a 2008 si to vyžádalo investice do výroby za více než 20 milionů korun.

Počátkem tohoto roku byla v pivovaru dokončena jedna z největších investičních akcí v novodobé historii, moderní stáčení linka na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu byla dokončena další skladovací hala a listopadu začal pivovar po čtyřech letech opět vyrábět svůj vlastní slad. „Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislí na dodávkách dalších stran a budeme si moci do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ řekl Hušek.

Zdroj: MF Dnes.cz

Rada reprezentantov charitatívneho programu Občianska voľba Pivovaru Šariš na svojom včerajšom zasadnutí odobrila hlasovanie občanov a slávnostne vyhlásila výsledky piateho ročníka tohto programu. Sumu vo výške viac ako 660 000 Sk si medzi seba rozdelí osem víťazných projektov.

Program Občianska voľba Pivovaru Šariš je určený mimovládnym neziskovým organizáciám zo šarišského regiónu. Jeho cieľom je podporovať aktivity smerujúce k rozvoju regiónu v oblasti zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia. Do programu sa mohli zapojiť mimovládne organizácie z okresu Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš je špecifický tým, že o podpore regiónu rozhodujú podľa svojich želaní a potrieb samotní obyvatelia.

Do piateho ročníka Občianskej voľby sa zapojilo 20 organizácií. Do užšieho finále vybrala Rada reprezentantov Občianskej voľby 11 projektov, o ktorých ďalej rozhodovali hlasovaním samotní občania. Prostredníctvom 6.114 hlasov rozhodli o 8 organizáciách, ktorých projekty budú podporené finančnou čiastkou 662 041 Sk.

V programe Občianska voľba Pivovaru Šariš získali finančnú podporu nasledovné organizácie, ktorých projekty budú realizované v priebehu roka 2009:

Olympijský klub regiónu Prešov - Plážová hádzaná 2009 – majstrovstvá SR, 75.000 Sk

Športový klub nepočujúcich detí - XVII. ročník medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov do 16 rokov, 70.000 Sk

Vyrovnávanie šancí - Poďme spolu do rozprávky, 140.000 Sk

Občiansky klub (OK) Veľký Šariš - Šarišské gavaľíre – zvykoslovné tradície a práca našich predkov, 52.100 Sk

Rákociho cesta - Hradná brána opravená, 87.000 Sk

Barlička - Záhrada bez bariér – Záhrada radosti, 99.750 Sk

Progress FM - Leto pod hviezdami (2009), 58.800 Sk

MabajEnergy - Mobilita bez bariér, 79.391 Sk

„Veľmi nás teší vysoký záujem občanov o prostredie, v ktorom žijú a ich snaha aktívne prispieť k jeho rozvoju. Svedčí o tom aj viac ako 6 tisíc hlasov, ktoré občania udelili jednotlivým projektom,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a.s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo vrátane aktuálneho ročníka prerozdelených takmer 3,8 milióna Sk a podporených 44 prospešných projektov.

Zdroj: Change net.sk

Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v letošní degustační soutěži České pivo 2008. Po úspěšné premiéře v loňském roce měl i letošní ročník pět kategorií. V tradičně nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kterých bylo posuzováno 23 značek, vyhrál Velkopopovický kozel Medium z produkce Pivovaru Velké Popovice, který patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, na druhém místě skončil Velkopopovický kozel Premium od stejného výrobce a na třetím se umístil ležák Litovel Premium z Pivovaru Litovel, patřícího do skupiny PMS Přerov. Do kategorie světlá výčepní piva bylo přihlášeno 19 značek a vyhrál Zubr Gold z Pivovaru Zubr ze skupiny PMS Přerov, jako druhá byla vybrána Holba Classic z Pivovaru Holba ze stejné skupiny a třetí skončil Janáček Patriot z Pivovaru Janáček.

Jak to vidí odborníci

Mezi sedmi přihlášenými tmavými ležáky obsadil první místo Rebel černý z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod. Na druhém místě byl tmavý ležák Černá Hora Granát z Pivovaru Černá Hora a na třetím místě potom Pernštejn, tmavý ležák z Pivovaru Pernštejn. V kategorii tmavé výčepní pivo soutěžilo šest značek a degustátory nejvíce zaujalo pivo Janáček, tmavé výčepní, z Pivovaru Janáček, druhý se umístil Zubr Classic, tmavé výčepní, z Pivovaru Zubr patřícího do skupiny PMS Přerov a třetí místa byla udělena dvě - pivu Dačický, tmavé výčepní, z pivovaru Kutná Hora ze skupiny Drinks Union a dále Litovel Dark, tmavé výčepní, Pivovar Litovel, opět ze skupiny PMS Přerov. Ve stále populárnější kategorii nealkoholických piv, kterých soutěžilo devět, vyhrál Radegast Birell, který vyrábí Pivovar Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj. Na druhém místě skončil Svijanský Vozka z Pivovaru Svijany a třetí místo obsadil Litovel Free z Pivovaru Litovel ze skupiny PMS Přerov. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky.

„S trochou nadsázky lze říci: Co lepšího si může český konzument přát, než když pivovarští experti vyberou mezi vítězná piva ta, která produkují malé i velké pivovary. Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Jedná se o jedinou soutěž, kterou pořádá náš svaz. Je to soutěž dvoukolová, organizovaná Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, navíc podpořená přítomností notáře, což jen potvrzuje objektivnost soutěžení a podtrhuje tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocování soutěžních piv. Je to jediná soutěž, kde vzorky soutěžící neposílají, ale kde si je pracovníci VÚPS vybírají náhodně, přímo v pivovarech," dodal Jan Veselý.

Co chutná novinářům

Celkem 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, druhý nejvyšší počet v historii, se letos zúčastnilo novinářské ankety popularity piv Naše pivo 2008. Nominovali 67 značek, což je nejvyšší počet v dosavadní historii ankety. Nejpopulárnějším českým pivem mezi žurnalisty je již tradičně Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, následovaný pivem Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, pivem značky ze stejné pivovarské skupiny. Na třetím místě se umístil Gambrinus z Plzeňského Prazdroje

„Nejpopulárnější značky se mezi novináři příliš nemění, roste však počet nominovaných piv a to považujeme za velmi dobrý signál o tom, že povědomí o pivních značkách se neustále rozšiřuje," uvedl Ing. Jan Veselý. „A platí to, co jsme již konstatovali v uplynulých letech. Média si všímají širokého spektra značek, což je pozitivní signál pro naše pivovarníky," doplnil Jan Veselý.

Soutěž České pivo roku i anketa popularity piv Naše pivo jsou součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a rovněž zlepšovat image piva.

Zdroj: Czecot.com | Autor: Josef Vacl

V pivovaru Platan Protivín došlo k zásadní změně. Pivovar zakoupila ryze česká společnost, která v rámci svého dlouhodobého záměru má své aktivity i v dalších menších pivovarech v České republice. Protivínský Platan je z těchto pivovarů největší.

O krátkou informaci jsme požádali obchodního ředitele Josefa Moulise.

Jaké máte plány a co nového čeká příznivce piva Platan?

Mám pro ně jednoznačně dobrou zprávu – pivo se v Protivíně bude vařit dále a ještě lepší.

Do protivínského areálu se bude koncentrovat veškeré dění spojené a efektivním využitím všech prostorů pivovaru, jeho vybavení a technologie. Budou zachovány klasické značky, které se těší největší oblibě zákazníků a spotřebitelů. Toto portfolio značek budeme prezentovat v rámci celé republiky a budeme vycházet ze znalostí a technologií výroby, které jsou v Protivíně na velmi dobré úrovni. Navážeme na dobrou tradici, kterou v jihočeském regionu pivo Platan má a zcela jistě s ním budou jeho příznivci i nadále spokojeni.

Rádi bychom značky z produkce pivovaru Platan ještě více přiblížili našim zákazníkům a spotřebitelům. V tomto směru již nyní vytváříme nemalé aktivity v oblasti lokální marketingové podpory, čeká nás však ještě spousta práce. Chceme více provázat spojení výroby a obchodu, a to nejen v pivovaru Platan, ale i v ostatních pivovarech v rámci celé skupiny. Chceme se s naším pivem přiblížit k zákazníkovi – jak kvalitou, službou, tak i rozumnou cenou. Našim cílem je spokojený nejen zákazník, ale i spotřebitel. Naše společnost chce do rozvoje pivovarů investovat a v současné době jsou tyto investice pečlivě zvažovány a připravovány. Navážemetak na dlouholetou tradici 410 let, kdy se v tomto pivovaru pivo vaří.

Jaké změny tedy čekají provozy pivovaru? Odpovídá technický ředitel Jaroslav Kovaříček.

Tak, jak deklarují noví vlastníci, je jejich záměrem udržet, rozšířit a významně podpořit výrobu klasického českého piva ležáckého typu. To znamená změny a opravy proběhnou jak v technologické části, tak v obchodní. Pivovar má velmi dobrý růstový potenciál, a to z toho důvodu, že je zde dostatek prostoru pro rozvoj, vlastní zdroje – ať už vlastní voda, čistírna odpadních vod, vlastní kotelna, vlastní sladovna.

Jsme jeden z mála pivovarů, který má svoji sladovnu. V rámci skupiny se tedy vytváří surovinová a materiální základna proto, aby se jednotlivé pivovary mohly rozrůstat a každý pivovar mohl vyrábět kvalitní, standardizované, ale české pivo.

V našem pivovaru v současné době připravujeme velikou investici, která bude realizovaná na přelomu ledna a února příštího roku. Budeme kompletně měnit celou lahvárenskou linku. Je to proto, aby pivovar ve své technické vybavenosti nezaostával a byl na špici mezi deseti nejlepšími pivovary v České republice. Budeme tak plnit požadavky obchodní skupiny na balení, kvalitu a ošetření piva. Skupina zakoupila pivovary s dobrou technickou vybaveností, které bude možno spojit a společně řešit obchodní a marketingovou politiku.

Vždy, kdy dojde ke změně vlastníků, bojí se spotřebitel, co bude s jeho oblíbeným pivem...

Chci jen ujistit, že veškeré změny povedou jednoznačně k dodržení všech standardů tak, aby vysoká kvality piva Platan byla ještě vyšší a aby byl spokojen jak zákazník, tak spotřebitel! Jednoznačně pivovar bude dále vařit dobré pivo.

Doplňuje obchodní ředitel Josef Moulis:

Nový vlastník chce a bude tyto potřebné změny realizovat postupně, primárně s využitím současných pracovníků. Naším přáním je, aby značka Platan byla zárukou tradice, kvality a dobré chuti a našla si své nové či staronové příznivce.

Nechceme jít cestou agresivní obchodní politiky ani cestou masivních reklamních kampaní. Naopak: chceme zákazníkovi přiblížit naše piva – ať ochutná a vybere si. Jsme si jisti, že umíme vyrobit produkt, který bude pro spotřebitele chuťově i cenově přijatelný, minimálně srovnatelný s ostatními značkami na tuzemském trhu. Pokud mohu mluvit za sebe, pracuji v pivovarnictví skoro dvacet let a jsem velice rád, že pracuji opět pro českou společnost. Znám naše vlastníky a mohu s nimi otevřeně komunikovat v mateřském jazyce, je to ohromná deviza pro mne a myslím i pro naši zemi. Máme skvělé české pivovary a jsem hrdý na to, že mohu pomoci, aby se dostali tam, kam historicky patří.

Pokud se vrátím ještě k pivovaru Protivín, jen málokterý pivovar má tak bohatou a dlouholetou tradici.V místním zámeckém pivovaru se vaří pivo již od roku 1598, což přímo vyzývá k tomu na tuto tradici navázat a dodávat našim zákazníkům to nejlepší, co umíme.

Lidé se mohou těšit na spoustu novinek, které zatím neprozradíme, ale intenzivně na nich pracujeme. Pivo nebudeme zásadním způsobem měnit, ale neustále zlepšovat jeho chuťové i senzorické vlastnosti. Naši zákazníci a konzumenti se mají opravdu na co těšit. O všech novinkách budeme čtenáře Deníku nadále průběžně informovat.

Ing. Jaroslav Kovaříček doplňuje:

Doufám, že postupně přesvědčíme lidi, kteří pochybují a mají různé názory – proč skupina vznikla, co a kdo to je? Co chtějí udělat s pivovarem? Zruší výrobu? Pochybnosti jsou vždy a já doufám, že se nám je podaří velmi rychle a velmi jasně rozptýlit. Ano, jde o českou skupinu – má své pivovary a jasný záměr v podobě jejich dlouhodobého rozvoje. Těžko by asi v pivovaru investovali, kdyby chtěli podnik uzavřít.

Velkou zárukou toho je i vedení společnosti včetně komerčního ředitele ing. Otakara Bindera, který má dlouholeté zkušenosti v oblasti nápojového průmyslu, v poslední době hlavně v oblasti prodeje a distribuce piva.

Závěrem dodává obchodní ředitel Josef Moulis:

Nyní nám zbývá jen vyzvat všechny zákazníky a konzumenty piv z produkce pivovaru Platan, nejen ty, kteří naše piva znají, ale i ty nové, aby se sami přesvědčili, naše piva ochutnali, neboť bez vás, vážení zákazníci a spotřebitelé, můžeme naše úsilí jen těžko naplnit.

Zdroj: Pivo Platan.cz

Jaromír Franzl, nestor českého pivovarnictví, oslaví poslední listopadový den své devadesáté narozeniny.

Málokdo dnes ví, že specifickou nahořklou chuť, která je pro Radegast tak typická, „vynalezl“ pan Jaromír Franzl, který do tehdy nově budovaného pivovaru na počátku sedmdesátých let nastoupil jako sládek. „Však nás za to tehdy také štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, když si na něj zvykli, již na něj nedali dopustit,“ vzpomíná dodnes s úsměvem.

„Už když jsme chodili do sklepa ochutnávat, věděl jsem, že to bude dobré. Na Moravě se tehdy vařila sladší piva než v Čechách. Chtěl jsem, aby zdejší pivo bylo alespoň tak hořké jako plzeňské, které vždy patřilo ke špičkám. Věděl jsem, že hořkost, která se zdá zpočátku nepříjemná, nutí pít další. Teprve druhé zachutná a na třetí se pak již těšíte,“ vypráví pan Franzl, který je přes pivo a všechno, co se jej týká, skutečným odborníkem.

„Pan starý, jak se panu Franzlovi přezdívá, je mimořádná osobnost pivovarského světa, která se obrovským dílem zasloužila o rozvoj vaření piva na Moravě,“ přibližuje svého předchůdce manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Jaromír Franzl je představitelem již šesté pivovarnické generace slavného rodu Franzlů. Prvním pivovarníkem byl jistý Matěj Franzl, panský sládek v Ostrově, který se narodil v roce 1758. Od něj se odvíjí pěkně košatý strom Franzlů, kteří měli vždy něco společného s pivovarnictvím. „Dědeček byl sládkem v Moldávii, tatínek v Rusku, odkud jsme se pak vrátili do České republiky.“ Když odešel mladý Jaromír Franzl studovat medicínu, zdálo se, že tím rodinná tradice končí. „Hitler však zavřel vysoké školy a já se po pátém semestru lékařských studií přeškolil na pivovarského,“ vzpomíná. Pivu pak již zůstal věrný po celý život. Od roku 1942 do roku 1969 prošel celou řadou moravských pivovarů. Vrcholem jeho profesní kariéry byla práce v tehdy nově budovaném pivovaru Radegast v Nošovicích, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1981. I později však ještě pomáhal jako poradce při zavádění technických inovací.

Za své celoživotní zásluhy byl před třemi lety byl uveden do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství, čímž se zařadil mezi největší osobnosti v oboru.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Samoobslužnou pivnici v Poličce si štamgasti pochvalují. Povyšuje pivní kulturu.

Pípa čnějící uprostřed stolu, kolem něhož sedí hosté, kteří si čepují zlatavý mok sami, podle svého gusta. Samoobslužnou pípu vyzkoušeli v Poličce.

Pivaři si chválí, že nečekají nad nedopitým půllitrem. Nevadí jim ani příliš rychlý výčepní, který sází jedno pivo za druhým, aniž by stihli předcházející vypít. Odpadají stížnosti na špatnou míru či spadlou pěnu. Jaké pivo si natočí, takové si vypijí.

Na této novince je založen princip samoobslužných barů, jejichž průkopník v České republice obdržel ocenění. Ačkoli pivní samoobsluhy jsou doménou především velkých měst, objevují se již v regionu. V Poličce naleznete restauraci vybavenou stolem se samostatným výčepním zařízením. „Samoobslužnou pípu jsme instalovali už v květnu, a hosté se na možnost samostatného čepování hodně ptají,“ shodly se obě servírky za barem Herešovy krčmy. V místních podmínkách je tato služba dostupná předem objednaným hostům, kteří se s hospodským domluví na druhu i množství piva, které jim narazí.

Pivní samoobsluha je podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava N. Večerníčka skvělý marketingový tah. Navíc s sebou nese nesporné povýšení pivní kultury, a to hned v několika oblastech. „Pivní samoobsluha je etická, protože každý zaplatí jen to, co doopravdy vypije. Je ekonomická, protože šetří pracovní sílu, je ekologická, protože šetří vodu a saponáty na mytí sklenic, je praktická. Natočíte si právě tolik piva, kolik chcete a také, kdy chcete,“ vypočítává Jaroslav N. Večerníček výhody samoobslužné pivnice.

Zvláště pak pokud jde o dámy. Pro mnohé je třetinka málo a půllitr moc. Není nad to, když si každý natočí pivního moku tolik, nakolik má právě chuť.

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Sylva Horáková

Výrobci alkoholu obecně, včetně výrobců piva, nemají vždy kladný vztah k vyhlášením vlády o nežádoucí konzumaci alkoholu různými zájmovými skupinami. Nealkoholické značky nápojů se ukazují jako řešení konstruktivního dialogu.

Na konci roku 2007 byla britskou vládou vyhlášena kampaň s heslem UVAŽUJ!, která měla zahrnovat spoluodpovědnost výrobců nápojů, mimo jiné i společnosti vyrábějící nápoj Beck´s Alcohol Free. K tomuto tématu byla navržena reklamní kampaň vytvořená tamějším ministerstvem dopravy, vyhlašující varování motoristům, kteří si příliš dopřávají alkoholických nápojů. Měla za cíl upozornit je na možné důsledky jejich nezodpovědné činnosti.

Pití alkoholu není v souladu s řízením motorových vozidel, proto se přísně vyžaduje kontrola obsahu alkoholu v krvi tak, aby se ve Velké Británii uvedly v činnost restrikce vůči těmto prohřeškům. V průběhu roku 2008 se také očekává řešení v rámci vztahů mezi výrobci a vládou k naplnění požadavků akce UVAŽUJ!

Beck´s Alcohol Free je vyvrcholením vlny aktivit vedoucí k výrobě nízkoalkoholického piva. V současné době bylo zveřejněno, že byl zaznamenán astronomický nárůst podílu objemu prodeje za dvanáct měsíců do konce roku 2007, kdy produkce oproti předchozímu roku stoupla o 85 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ivana Hviždalová

Klatovy se po dlouhých desetiletích mohou opět dočkat vlastního vařeného piva. Se záměrem přišla místní obecně prospěšná společnost Úhlava. Tímto počinem chce rozšířit své aktivity.

„Zatím jde pouze o záměr, vše budeme ještě posuzovat. Jsme v přípravné fázi,“ informoval předseda správní rady Pavel Honzík. Zařízení s minipivovarem by mělo vzniknout v historickém centru Klatov nedaleko původního měšťanského pivovaru. Víc než o pivo jde ale o výuku. „Naším záměrem je vytvořit technologické výukové zařízení oboru pivovarnictví,“ dodal.

Nejlépe by k tomu posloužil objekt č. 57 ve Vančurově ulici vedle bývalé sodovkárny. Společnost se přihlásila do výběrového řízení na jeho využití a vyhrála. Zastupitelstvo odsouhlasilo předběžně jeho prodej za 4,1 miliónu korun.

„Pivo ke Klatovům vždy patřilo. Bylo by příjemné výrobu obnovit a doplnit tak nabídku, která by přilákala do našeho města turisty,“ míní starosta Rudolf Salvetr (ODS). Sám pamatuje jen stáčírnu piva, která se časem přeměnila ve značku Klimo. „Objekt se nachází v historické části města, je určen pro propagaci regionálních výrobků a minipivovar. Společnost teď bude mít zhruba tři roky na to, aby záměr uvedla do života,“ dodal.

Společnost Úhlava spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou a už šest let pod její hlavičkou zajišťuje výuku v Klatovech, obor veřejná správa a regionální rozvoj. „Současně se snažíme naše aktivity rozšiřovat, výukový pivovar by měl být jednou z možností,“ upřesnil Honzík. „Chceme tím vlastně převzít jejich model a know-how. Podobný pivovar má univerzita v pražském Suchdole už dva roky,“ vysvětlil.

V návaznosti na vysokoškolská studia a podporu středního školství spolupracuje společnost Úhlava úzce i se Střední školou zemědělskou a potravinářskou v Klatovech. Právě toto školicí zařízení by mohlo být zázemím pro žáky a jejich výuku. Podle slov Honzíka má v objektu vzniknout také muzeum a přehlídka ukázek technologických postupů.

Finanční náklady na rekonstrukci objektu půjdou do miliónů. Jednou z možností jejich získání je využití různých evropských fondů. Podle předsedy jsou i další alternativy, mluvit o nich je ale předčasné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jindra Pašková