Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Zlínský kraj

Zlínský kraj


Stavebnicové minipivovary





Roštín provoní pivo

[čtvrtek, 5. srpen 2010]

Roštín na Kroměřížsku bude o víkendu hostit tradiční Slavnosti piva, na které míří tisíce návštěvníků. Letošní ročník je ale trošku komplikovanější. Ve vesnici totiž silničáři opravují průtah, platí tam tak kompletní uzavírka.

Do tamního rekreačního areálu Kamínka, kde se slavnosti konají, budou lidé moci přijet jen ve směru od Zdounek, ze Střílek ne, “ upozornila kroměřížská policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Kvůli akci bude pro lepší průjezdnost také posunuta uzavírka. „Omezení bude platit až za křižovatkou s cestou vedoucí na Kamínka, “ vysvětlila.

Dvoudenní roštínské Slavnosti piva začínají už v pátek odpoledne a nabídnou vystoupení mnoha kapel a zhruba desítku druhů pěnivého moku. „Čepovat se bude Budějovický Budvar, Velkopopovický Kozel, Svijany, Bernard, Černý Orel či Pernštejn. Sudy narážíme v osmnáct hodin, “ láká Jarmila Dozbabová z Kamínky. Z kapel budou podle ní největším lákadlem slovenská Tublatanka a Desmod.

Kráceno. Další informace o této akci zde .

Zdroj: Kroměřížský deník.cz | Autor: Jarmila Kuncová


Tři z pěti hospod v regionu ovládá Plzeňský Prazdroj. Pivovarnická skupina K Brewery, pod niž spadá uherskobrodský Janáček, drží pět set ze tří tisíc míst, kde se ve Zlínském kraji točí pivo.

Když si vyjdete ve Zlínském kraji do hospody, s největší pravděpodobností v ní budete pít pivo vyráběné Plzeňským Prazdrojem - „plzeň“, Gambrinus, Radegast nebo „kozla“. Ale velkou šanci máte i na „domácí“ produkci z uherskobrodského Janáčku.

MF DNES zmapovala, jaká piva hospodští v kraji nejčastěji točí.

Plzeňský Prazdroj se svými značkami ovládá kolem 60 procent místního pivního trhu. To je o něco víc než celostátní průměr, ale zdaleka ne tolik jako v jiných regionech. Například v domovských západních Čechách dosahuje až 80 procent.

O zbylý podíl soupeří další hráči. Jejich přesný podíl nelze určit, většina pivovarů totiž odmítá uvést, kolik litrů piva loni ve Zlínském kraji vytočila.

Nejznámější regionální pivovar, uherskobrodský Janáček, dodává pivo asi do tří set z tří tisíc restaurací, hospod a barů v kraji. „Nejsilnější jsme v okruhu dvaceti kilometrů kolem Uherského Brodu. Ale už jsme se prosadili i jinde, třeba ve Zlíně, “ podotkl obchodní ředitel Pivovaru Janáček Tibor Nechala.

Pivovarnická skupina K Brewery, která uherskobrodskou výrobnu stoprocentně ovládá, má však podíl větší. Díky březnové akvizici jihomoravského Pivovaru Černá Hora jí patří šestina pivního trhu v kraji a pivo točí v pěti stovkách provozoven.

Podíl Janáčka na trhu loni vzrostl. Zatímco prodej piva se loni propadnul o 5, 9 procenta, Janáček jej vytočil o sedm procent víc. Dohromady přes 83 tisíc hektolitrů, nejvíc jedenáctistupňového ležáku Patriot. Poměry na trhu se přitom celkem pružně mění. Pokud hospodský změní dodavatele, většinou o hosty nepřijde.

Podle hospodské Květoslavy Gurtlerové z Tečovic na Zlínsku se zákazníci dokážou rychle přeorientovat. „Pivovar jsem měnila dvakrát a pokaždé se dost lidí divilo. Ale po pár týdnech zjistili, že pivo není špatné a jeho cena je nižší, “ řekla majitelka hostince U Květy. O něco bezpečnější je měnit dodavatele piva na vesnici nebo v malých městech. Zjednodušeně řečeno: ve městě máte na výběr, kam zajít na pivo, které vám chutná.

Na vesnici je to jinak. „Řadu let jsem točil Gambrinus, ale lidé, kteří sem chodí, chtěli vyzkoušet něco jiného. Přešel jsem k Janáčkovi a testuju různé značky piva. Zařídím se podle toho, co bude štamgastům vyhovovat, “ uvedl Jiří Galetka, majitel hospody v Bratřejově, vesnici s osmi stovkami obyvatel.

I hospodští se totiž musí kvůli krizi víc snažit. „Rozmohl se trend, který lze označit jako garážové pití piva. Zákazníci si nakoupí lahvová piva, která pijí doma. Tržba hospodských jde dolů o dvacet až čtyřicet procent, “ podotknul Nechala.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


Zlatá devadesátá léta, mohou jen vzpomínat milovníci piva na Zlínsku. Na sklonku minulého tisíciletí fungovalo v regionu hned devět pivovarů. Ve třítisícových Slušovicích vznikly dokonce dva - Salvet a Bavor.

Zřejmě nejznámějším podnikem však byl Jarošovský pivovar, který v polovině 90. let přivedla místní rocková kapela Argema až na vrcholky hudebních hitparád.

Jarošovský pivovar se v předminulém století dostal až na císařský dvůr. V roce 1900 dokonce získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Přežil dlouhá léta, až v roce 1997 přišel šok - tehdejší majitel rozhodl, že kvůli ekonomickým problémům pivovar zavře.

Jako by to byla předzvěst blížícího se soumraku. Byznys s pivem se koncentroval na velké pivovary, které skupovaly nadnárodní koncerny. A malé pivovary, které byly navázané na místní odběratele, jejich tempu nestačily.

Konkurence je kosila hlavně na přelomu tisíciletí. V roce 1997 vedle Jarošova či Slušovic zanikl i pivovar ve Vsetíně nebo Rožnově pod Radhoštěm.

Minipivovarům v regionu přeje konec 90. let

V roce 2000 se přestalo pivo vařit v Uherském Ostrohu, rok poté došel dech pivovaru v Brumově-Bylnici, který vařil pivo Brumovský ležák, Gerhard nebo speciální Diesel s příchutí coly.

Krizi přežil uherskobrodský Janáček, hlavní hráč na pivním trhu v regionu. Od roku 2007 patří pod pivovarnickou skupinu K Brewery. V posledním desetiletí se ale začínají objevovat první minipivovary.

Už v roce 1998 vznikl v Uherském Brodě pivovar Balkán, který poté následovaly minipivovary na Valašsku. Vsetínský Valášek začal vařit kvasnicový ležák nebo pivo s kávovou, mandlovou, višňovou či borůvkovou příchutí, minipivovar Bonver v Zašové je známý svojí značkou Bon. Loni v listopadu se rozjel i pivovar U Černého orla v Kroměříži.

Na tradici pivovarnictví ve Zlíně, která se datuje až do 15. století, navazuje rodinný pivovar v Sazovicích, který vaří pivo Zlínský švec.

Málokdo přitom ví, že pivovar ve Zlíně fungoval v budově bývalého okresního soudu v centru Zlína. Šenkovalo se zde pivo z napajedelského pivovaru, který ovšem skončil v roce 1911. Ve Zlíně se usídlil Jarošovský pivovar. Budovu, ve které provozoval pivovar, však v roce 1921 koupilo město Zlín. Sloužila jako sídlo okresního soudu. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


Pivovary sází na pouto k regionu

[čtvrtek, 22. říjen 2009]

Ke čtyřem pivovarům Janáček, Valášek, Bonver a Balkán ve Zlínském kraji v prosinci přibude pátý. V Kroměříži se bude pivo točit U Černého orla. Investor by v něm chtěl nabídnout až osm druhů zlatého moku.

Jeden velký pivovar a čtyři malé. Tak bude od prosince vypadat mapa pivovarů ve Zlínském kraji. K Pivovaru Janáček a minipivovarům Bonver, Valášek a Balkán přibude kroměřížský podnik U Černého orla, který své brány otevře 1. prosince. Čekají moravské pivaře, kteří žijí pod nadvládou vinic a pálenic, konečně zlaté časy?

Zatím to vypadá, že stávající „rozložení sil“ se moc nezmění. Zjednodušeně jej lze popsat následovně: Janáček, který během uplynulých desetiletí ve Zlínském kraji osiřel, si udržuje značku i stálý okruh klientů, současně s tím však vyváží piva do Čech i na Slovensko.

Pivovar musí být vidět na regionálních akcích Minipivovary zase sází spíše na to, že v konkurenci restaurací a hospůdek ve městě či obci dokáží přitáhnout pivaře právě tím, že pivo vaří a nenakupují jej od velkých dodavatelů. Co všechna místa, kde se na Zlínsku pivo vaří, spojuje? Hlavně regionální patriotismus, se kterým k němu přistupují pivaři. „Vztah k regionu hraje důležitou roli, pokud pivovar je aktivní a ve svém okolí je vidět na regionálních akcích, “ je přesvědčen marketingový ředitel skupiny K Brewery, do které patří i Pivovar Janáček, Libor Navrátil.

Uherskobrodský pivovar s tradicí od roku 1895 v posledních měsících roste. Za prvních devět měsíců prodal o více než pět procent výrobků než ve stejném období loni. V Česku přitom oproti loňsku klesl k prvnímu pololetí prodej piva o 7, 8 procenta. „Oproti celkovým trendům na pivním trhu lidé v restauracích žádají stále častěji naše pivo, “ říká Navrátil.

Janáček loni prodal 74 171 hektolitrů piva, nejprodávanější značkou byl jedenáctistupňový ležák Patriot. Pivovaru pomohlo, že se etabloval na Olomoucku a severní Moravě. „Letos se o dvě procenta navýšil i export na Slovensko, které je naším prioritním zahraničním trhem, “ doplnil manažer Navrátil.

Pomáhají soutěže i tři sta let staré recepty na vaření piva

U rodinných minipivovarů nemůže být o žádém vývozu do zahraničí řeč. K tomu, aby se uživily, jim musí stačit otevřená restaurace, maximálně vozí vlastní uvařené pivo do jiných hospůdek v kraji. Na reklamu či propagaci moc peněz nemají. „Většina lidí, kteří k nám přijdou, ví, že pivo vaříme sami, “ uvedl Roman Dohnal ze vsetínského minipivovaru Valášek. „Jenže v dnešní době je těžké uživit se podnikáním v pohostinství.“ Jednou z cest, jak na sebemenší pivovary mohou upozornit, je účast na různých soutěžích. Díky nim se jim otevřou dveře do pivnic v celé zemi. „Pomáhá nám to. Dodáváme pivo i do Prahy nebo Olomouce, “ potvrzuje Bruno Bednář, vedoucí minipivovaru Bonver ze Zašové. „Někam vozíme pivo pravidelně, jinam třeba jednou za rok. Ale vyplácí se to.

Bonver vaří pivo podle tři sta let starého receptu. „Nedá se to srovnat s těmi europivy, která se nevaří klasicky a na závěr se musí doředit, “ poznamenal Bednář.

***

* Pivovary ve Zlínském kraji Existující Pivovar Janáček, Uherský Brod založen 1652 a znovu 1894 Rodinný minipivovar Valášek, Vsetín založen 2002 Minipivovar Bonver, Zašová založen 2004 Restaur. pivovar Balkán, Uh. Brod založen 1998

Chystané Minipivovar Černý orel, Kroměříž otevření: 1. prosince 2009

Zaniklé Pivovar Jarošov založen 1688 - uzavřen 1997 Pivovar Vsetín založen 1663 - uzavřen 1997 Minipivovar Bavor, Slušovice založen 1996 - uzavřen 1997 Rodinný pivovar Salvet, Slušovice založen 1997 - uzavřen 1999 Pivovar Valašský beran, Slušovice založen 2000 - uzavřen 2001 Pivovar Brumov-Bylnice založen 1573 - uzavřen 2001 1. valašský hostinský pivovar, Rožnov, založen 1994 - uzavřen 1997 Pivovar Uherský Ostroh založen 1592 - uzavřen 2000 Pivovar Kroměříž založen 1226 - uzavřen 1987 Panský pivovar Zlín založen 1565 - uzavřen 1948

Zdroj: www.pivovary.info

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


Zlatá devadesátá léta, kdy se na Zlínsku pivo vařilo na řadě míst, jsou definitivně pryč. Porevoluční pivovarnický boom, který pomáhal vzkřísit zašlou slávu tohoto odvětví na východní Moravě, přežil jen jeden významný pivovar - uherskobrodský Janáček.

Jenže v posledních letech roste počet rodinných minipivovarů. Existují ve Vsetíně, Zašové, Uherském Brodě - a od prosince i v Kroměříži, kde na Velkém náměstí vznikne minipivovar U Černého orla.

Část peněz na stavbu získal z eurofondů. „Budova je zapsána jako kulturní památka, “ uvedl zástupce investora Boris Zubík. „Pivovar spojený s restaurací a hotelem má budoucnost.“ Jeho názor sdílí i další lidé, kteří se vařením piva v kraji zabývají. „Výstavba minipivovarů napomáhá rozvoji pivovarství obecně, “ myslí si Libor Navrátil, manažer Pivovaru Janáček.

Malé regionální pivovary jsou podle něj ve výhodě: jsou flexibilnější, znají místní trh a mají svoji stabilní lokální klientelu. „Navíc chuť regionálních značek nemůže být nahrazena velkými a univerzálními značkami, “ podotkl Navrátil.

Nevaříme totiž žádné europivo s téměř stejnou chutí, jak to dělají velké pivovary, “ líčí Bruno Bednář, vedoucí minipivovaru Bonver v Zašové, který se svým vlastním pivem posbíral několik úspěchů na tuzemských soutěžích.

Lidé oceňují, že naše pivo má specifickou chuť a vůni. Když si dáte nějakou klasickou nadnárodní značku, výrazný rozdíl nepoznáte, “ vysvětluje Bednář. Minipivovary běžně dodávají pivo i do jiných hospod a na požádání dodávají i sudy piva s pípou jednotlivým zájemcům. Problémem ale pro ně je, že moc lidí o nich neví. „Nemáme peníze na velkou reklamu. Znají nás hlavně štamgasti a místní lidé, “ vysvětluje Bednář.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


S jedinečnou službou pro pivaře přišel na trh Jan Jaroščák ze Zlína-Prštného. Nejen že se coby obchodník zaměřuje na prodej často nedostupných piv malých českých pivovarů, ale také na požádání sud piva zdarma vychladí. V tropických vedrech je to pro zákazníky služba více než vítaná.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Aleš Fuksa


Asi patnáct druhů piv a přesně stejný počet vystupujících nabízí už čtrnáctý ročník Slavností piva, který o tomto víkendu ovládne rekreační a sportovní areál Kamínka u Roštína.

Letos jsme rozšířili prodejní místa, máme jich po regionu hned šest. I proto se možná zatím prodalo víc lístků, než například loni, “ pochvaluje si za pořadatele Jarmila Dozbabová.

Důvodem jsou pak podle ní samozřejmě také vystupující interpreti a široká pivní nabídka. Milovníci zlatavého moku budou moct okusit například i kvasnicové nepasterované a nefiltrované pivo. „Už v pátek to mohou zkusit třeba za zvuků hlavních hvězd: Tří Sester a Horkýže Slíže, “ láká pořadatelka.

S pivem pak budou propojené také nejrůznější soutěže, kterými diváky navíc provede přímo oblíbenec z televizního seriálu Comeback. „Martin Dejdar jakožto Ozzák vystoupí v sobotu od jedenácti dopoledne. Z hudebních formací pak v sobotu láká určitě také David Koller, Doga nebo Clou, “ vyjmenovala Dozbabová.

Dalšími účinkujícími jsou například My Wave, Reflexy, Tublatanka revival, Kosovci nebo Zabillow.

Všechny tyhle formace si milovníci rocku a středního proudu na Kamínce užijí po celý pátek a sobotu.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Šárka Vavříková


Pivo už na Zlínsku nevaří nikdo

[středa, 26. březen 2008]

Milovníci pěnivého moku si mohou v hospůdkách ve Zlíně a okolí objednat nepřeberné množství tuzemských i zahraničních druhů piva. Místní značku ale ne. Pivo už totiž na Zlínsku nikdo nevaří. Poslední malé pivovary zanikly před několika lety. Jejich majitelům se technologicky a organizačně náročná živnost nevyplácela.

"Ve Slušovicích vařily pivo dva pivovary. Salvet přestal fungovat před třemi, čtyřmi roky a pivo už nevaří ani Bavor. Pivovar by tu každý přivítal. Obecně je to ale složité, “ posteskl si starosta Slušovic František Pavelka.

Podobnou zkušenost měl i místostarosta Brumova – Bylnice Václav Bližňák. „Měli jsme tu Brumovský ležák a potom pivo Gerhard. Pivo se už u nás ale nevaří minimálně patnáct let. Z ekonomických důvodů. Nebylo to udržitelné, “ sdělil.

Podle obchodního ředitele nejbližšího pivovaru Janáček Uherský Brod Jiřího Malocha se menší pivovary v republice slučují s většími. „Velké vytvářejí tlak. Menší ho ekonomicky nemohou ustát, “ vysvětlil.

Zdroj: Zlínský deník


Pivovary v kraji: tradice zvolna mizí

[pátek, 22. červenec 2005]

Pivařům se ale začíná blýskat na lepší časy. Ve Zlíně by měl vzniknout nový malý pivovar

Ve Zlíně se možná po více než sto letech opět začne vařit pivo, výrobek, v němž je Česko světovou špičkou. I když baštou pivovarnictví zůstávají jižní a západní Čechy, chudou historii v tomto směru nemá ani Zlínský kraj.

Minulý týden oznámila společnost Černá Hora, že by ve Zlíně mohl v rámci nového sportovního a kulturního areálu vzniknout i malý pivovar. „Postoj města je vstřícný, bylo by to nesporné oživení, “ říká mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová.

Starý zlínský pivovar zanikl už začátkem minulého století, na jeho místě pak stával okresní soud.

Pivo má v kraji tradici

Oživení v podobě nového pivovaru by mohlo navázat na minulé časy. I když region nepatří mezi tradiční bašty, kde se pivo vyrábí, v historii se zde vařilo na mnoha místech. Z některých už však zůstaly pouze pomníčky bývalé tradice a úspěchů.

Počátky místního pivovarnictví sahají dokonce do třináctého století. Měšťanský pivovar v Kroměříži byl založen již v roce 1278. „Kroměříž už je přece Haná a Haná je proslulá ječmenem, který je jedním ze základů dobrého piva, “ popsal Jaroslav Horehleď, sládek největšího regionálního pivovaru Janáček v Uherském Brodě.

Pamětníkem Lucemburků na českém trůnu byl pivovar v Uherském Ostrohu. „Nejstarší zmínku o vaření piva v Uherském Ostrohu najdeme v listině císaře Zikmunda z 10. srpna 1435, “ píše se na internetových stránkách o historii piva. Panovník glejtem osvobodil měšťany od daní a mezi jejich nově nabytými právy bylo také vaření piva. Podle uherskobrodského sládka tak lze mluvit o pivovarnické tradici, i když v trochu jiném smyslu, než v jiných částech republiky. „Dobře víme, že lidé u nás mají rádi také slivovici a víno. Tedy produkty, které si mohou vyrobit sami. I to je rozdíl například oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení, “ soudí Horehleď.

Menší pivovary nepřežily

Patrně nejznámější, i když dnes již nefunkční, je budova pivovaru v Jarošově. „Léta tam stál, stát bude dál, “ zpívá se o něm ve známé písni skupiny Argema. A ve skutečnosti nestál léta, ale více než tři staletí. Jeho vznik se datuje k roku 1688, činnost ukončil v prosinci 1997.

K jeho modernizaci a prosperitě pomohlo, že se pivovaru v druhé polovině devatenáctého století ujal majitel realit z Uherského Ostrohu Salomon Braun, člen bohaté židovské rodiny. „Jarošovský pivovar byl pojmem. V devatenáctém století i za první republiky šlo o velký a významný podnik, který navíc přesahoval i hranice regionu. Prosperoval velmi dobře, “ uvedl Horehleď.

Právě Jarošov však byl také jednou z obětí nástupu tržní ekonomiky. V devadesátých letech svou činnost ukončila řada menších pivovarů. Podle brodského sládka z mnoha důvodů. „Majetkové vztahy, privatizační projekty, obchodní politika a investice - to vše vytvořilo začarovaný kruh. Mnoho menších podniků to neustálo, “ soudí Horehleď.

Plánovaný pivovar ve Zlíně by ale takový osud potkat neměl. „Ještě musíme počkat na finální návrhy firem. Ale pivovar má být součástí velkého nového areálu, od něhož si slibujeme kulturní a společenský rozměr, “ říká Dana Daňová.

A jak se na projekt dívá sládek úspěšného uherskobrodského Janáčka? „Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice, “ popsal Jaroslav Horehleď. (MF Dnes)



Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň