Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Ústecký kraj

Ústecký kraj


Stavebnicové minipivovary



Žatce není nikdy dost

[úterý, 22. duben 2014]


V Lounech se opět vaří pivo

[čtvrtek, 7. listopad 2013]


Projekt Brána do Čech, který prezentuje Ústecký kraj jako turistickou destinaci a bude v budoucnu sdružovat čtyři destinační agentury (České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří), získává stále více příznivců.

Jeho nositel, internetové stránky www.branadocech.cz, se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti.

Chci vás srdečně pozvat k návštěvě oblasti Dolní Poohří, která se návštěvníkům při plánování výletu zatím možná nevybaví jako jedna z prvních destinací v Čechách, ale podle reakcí mnohých turistů, kteří k nám každoročně zavítají, si dovolím tvrdit, že budete naší nabídkou mile překvapeni, “ říká místostarosta Žatce Jan Novotný.

Co tedy očekávat od návštěvy Dolního Poohří?

Páteří další z turisticky zajímavých míst v Ústeckém kraji je řeka Ohře, na níž leží historická města Klášterec, Kadaň, Žatec a Louny.

Ti, kdo rádi poznávají krásy Česka na kole, mohou využít cyklotrasu Klášterec nad Ohří – Kadaň – Nechranická přehrada – Žatec – Louny – Lovosice.

Zastávkou, kterou by nyní v létě rozhodně neměli vynechat, je Nechranická přehrada. Vodní dílo Nechranice leží na řece Ohři mezi městy Kadaň a Žatec. Vyznačuje se nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě dlouhou 3 280 metrů. Samotná vodní plocha má rozlohu přibližně 1 300 hektarů.

Jižní břeh Nechranické přehrady v lokalitě Vikletice nabízí v současné době 7 kempingových zařízení s možností ubytování v bungalovech a chatkách, ale i ve vlastních stanech a karavanech s veškerým zázemím.

Jsou tu bohaté možnosti rekreace, rybolovu a vodních sportů. Vodní hladina je z důvodů mimořádně příznivých povětrnostních podmínek vyhledávána zejména jachtaři a surfaři.

Tradice chmelařství a pivovarnictví

Chmelařství na Žatecku ovlivňuje ráz krajiny i obyvatelstvo již 800 let. V Žatci se téměř 800 let pěstuje a zpracovává nejkvalitnější aromatický chmel na světě. Žatecký chmel (Zatec Hops, nebo také Saaz Hops) se stal základem pro piva světových značek, jakými jsou např. Pilsner Urquell, Budweiser Budvar, Stella Artois, Guiness, Žatec, Zlatopramen a další.

S trochou nadsázky lze říct, že kdekoliv na světě si budete vychutnávat vynikající pivo, tak je vysoce pravděpodobné, že obsahuje alespoň malé množství žateckého chmele. Žateckému chmelu byl udělen statut chráněného označení původu „Protected Designation of Origin“ Evropské unie, právě jako klíčovému elementu pro výrobu mnoha nejlepších světových piv. V rámci Ústeckého kraje se jedná o jediné takové chráněné označení původu, “ zdůrazňuje jedinečnost místostarosta Žatce.

V současnosti v oblasti fungují tři pivovary: Žatecký pivovar (založen 1801) s produkcí 8 druhů piv a výstavem 30 000 hl ročně, minipivovar U Orloje v areálu Chrámu Chmele a Piva se třemi druhy piv včetně piva Žatecký samec a minipivovar v Chmelařském institutu.

Nová mekka všech pivařů

Tradice chmelařství a pivovarnictví totiž dala vzniknout celé čtvrti centra města Žatce, kde se zpracovával a skladoval chmel. Tato zóna technických památek chmelařství v současnosti kandiduje na zařazení na seznam památek UNESCO.

Projekt Chrám Chmele a Piva, který vznikl v autentických prostorách této zóny, představuje historii i současnost světoznámé Žatecké chmelařské oblasti. Najdete zde restauraci a pivovar s produkcí regionálních pivních a gastronomických specialit, vyhlídkovou věž, orloj s chmelovou tematikou i naučnou a relaxační část expozice.

Chrám Chmele a Piva v Žatci se stává mekkou pivařů, kterou by tudíž měl každý milovník zlatavého moku alespoň jednou za život navštívit, “ je přesvědčen Jan Novotný.

Návštěvnická karta 3K

Dalším produktem, který dokazuje, jak lze vyjít turistům v oblasti Dolního Poohří vstříc, je Návštěvnická karta 3K. Jejím držitelům umožňuje čerpání volných vstupů i slev ve vybraných turistických místech severozápadních Čech i saského příhraničí. Existuje v zimní (listopad-březen) a letní variantě (duben-září). Dále je připravena pro individuální i organizované turisty s platností dva až šest dní. Kartu lze využít vždy v době platnosti, která začíná první návštěvou libovolně zvoleného cíle, pouze pro jednu návštěvu dané atraktivity. Opakovaný vstup není možný.

Spojením této nabídky byla dosažena součinnost mezi městy a podnikatelskými subjekty. 3K kartu lze zakoupit na všech vyznačených prodejních místech (infocentra, hrady, zámky, muzea), které navíc v drtivé většině kopírují místa akceptační, “ informuje zástupce žateckého starosty.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Ivo Chrástecký | Kráceno

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110812_ich_brana_do_cech_program.html


Žatecké pivo cup 2011

[středa, 26. leden 2011]

26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5, 3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz


Pivovar Velké Březno, který patří do koncernu Heineken, začal vařit patnáctistupňový speciál s názvem Regenerator. Už před třemi měsíci ale ohlásil záměr vařit pivo stejné značky také nový ústecký minipivovar Na Rychtě. Spor pravděpodobně skončí u Úřadu průmyslového vlastnictví.

FOto

Pivo s názvem Regenerator se na Ústecku vyrábělo před osmdesáti lety. Na začátku 20. století ho vařil ústecký měšťanský pivovar. Bylo to čtrnáctistupňové pivo, které pivovar prezentoval jako "nejjemnější pivní speciál".

Osobitá etiketa s bodrým pivařem podobným slavnému Victoru Cibichovi z etikety Březňáku provázela milovníky tohoto piva až do třicátých let. Tehdy značka zanikla.

"Když jsem přišel do ústeckých pivovarů v roce 2002 dokumentovat historii místní výroby piva a narazil na značku Regenerator, hned jsem upozornil majitele, že je to zlatá hřivna, kterou by měli rychle zvednout ze země. Ale dalších osm let se nic nedělo, " komentoval složitý proces znovuzrození Regeneratora historik české sekce společnosti Heineken Petr Žižkovský.

Osobitá značka pronikla do povědomí veřejnosti prostřednictvím replik historických reklamních cedulí, které nechaly ústecké pivovary vyrobit pro své hospody. Jakou sílu Regenerator má, se pak ukázalo letos v létě, když minipivovar Na Rychtě vyhlásil veřejnou anketu na pojmenování svého nového piva. Regenerator se umístil mezi předními návrhy.

Minipivovar zřejmě přišel pozdě

"Chtěli jsme samozřejmě vyhovět účastníkům ankety a vařit pivo pojmenované podle jejich přání. Proto jsme na Úřadu průmyslového vlastnictví požádali o registraci ochranné známky Regenerátor, aniž jsme věděli, že Heineken už velmi podobnou značku přihlásil dříve, " vysvětluje majitel minipivovaru Martin Prachař.

Přestože ústecké pivovary doposud značku nepoužily, už ji zaregistrovaly v roce 2006. Teď bude muset Úřad průmyslového vlastnictví rozřešit, kdo má na značku nárok.

Značky se liší jen v detailu, Heineken má Regenerator s krátkým a minipivovar s dlouhým "a". Menší šance má minipivovar, jehož žádost o registraci ještě úřad nepotvrdil.

V souvislosti s ohlasem na Regeneratora se možná milovníci piva brzy dočkají obnovy i dalších historických značek ústeckých pivovarů, jakým byly například Zlatoslad, Korunní pivo, Doppelbock či Burgquell.

Nové pivo Regenerator

Patnáctistupňové pivo vaří pivovar ve Velkém Březně na Ústecku způsobem tradičním v českých zemích. K výrobě pivovar používá výhradně tuzemské ingredience. Pivo má sametovou pěnu, zlatavou barvu a skvělý říz s výraznou chmelovou chutí. Pivovar navařil okolo dvou tisíc hektolitrů, což představuje čtyři sta tisíc piv.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec


Za západním nádražím vyrostl klimatizovaný sklad, chmel z něj půjde hlavně do Prazdroje.

Největší pěstitel chmele v Evropě, společnost PP Servis, včera odpoledne slavnostně otevřel klimatizovaný sklad chmele za západním vlakovým nádražím v Žatci. Postavila jej tam spolu se společností Arix, která patří mezi největší obchodníky s chmelem v České republice. Klimatizace má zajistit, aby se kvalita chmele při skladování nesnižovala.

V objektu se bude od letošní sklizně skladovat hlavně surový chmel v hranolech dovezených přímo ze sušáren u česaček chmele, v menší míře pak zpracovaný chmel ve formě granulí. Většina chmele z nového skladu půjde do Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů v Evropě, Rusku a Africe společnosti SAB, která Plzeňský Prazdroj vlastní. PP servis je totiž dodavatelem chmele pro SAB.

Kapacita: přes tisíc tun chmele

Celková kapacita nového skladu je 750 tun surového a 320 tun zpracovaného chmele. „Teplota ve skladu bude dva stupně Celsia. Chceme, aby chmel po usušení byl nejpozději do 48 hodin umístěn v klimatizovaném skladu. Docílíme tím tak toho, aby se vlastnosti chmele nezměnily, “ uvedl Jiří Smetana, který spolu se Stanislavem Roháčkem společnosti PP Servis a Arix vlastní. „Z hlediska pivovarnictví je důležité, aby se při skladování zastavil únik alfa hořkých látek z chmele. Toho můžeme v klimatizovaném skladu docílit, “ dodal S. Roháček.

Podle jeho slov se celkové náklady na výstavbu skladu chmele za žateckým západním vlakovým nádražím vyšplhaly na zhruba 40 milionů korun. „Z toho stavba vlastního skladu a jeho vybavení stály 22 milionů korun. Podařilo se nám na to získat z programu rozvoje venkova dotaci ve výši padesáti procent těchto nákladů, tedy 11 milionů korun, “ vysvětlil S. Roháček. Návratnost investice je podle něj čtyři až pět let.

Kromě skladu byla v místě rozšířena silnice, počítá se rovněž s výstavbou administrativní budovy. Do ní se má přestěhovat z Blšan sídlo společnosti PP servis. Ta je největším pěstitelem chmele v Evropě, celkem obhospodařuje čtyři sta hektarů chmelnic na Žatecku a Podbořansku.

Ve skladu bude umístěn jak chmel z produkce společnosti PP servis, tak i chmel od jiných zemědělců, který koupí společnost Arix.

V Žatci už jeden klimatizovaný sklad chmele je. V roce 2004 jej dokončilo Chmelařství, družstvo Žatec. V třináctipatrové budově objektu Chmelařství jsou na místě starého skladu od 4. do 13. patra skladovací prostory, kde se dá udržet teplota kolem plus čtyř stupňů Celsia. Klimatizovaný sklad má kapacitu 1200 tun hranolovaného chmele. Náklady na jeho zřízení vyšly na 33 milionů korun, Evropská unie na něj přispěla 13 miliony korun. Nový sklad chmele za západním nádražím postavený „na zelené louce“ je modernější. Jeho majitelé uvažují, že by elektrickou energii na jeho provoz do budoucna získávali ze slunečního záření pomocí malé fotovoltaické elektrárny.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Petr Kinšt


Babybox dostane 15 tisíc korun

[pátek, 6. srpen 2010]

Patnáctitisícová částka, tedy výtěžek Pivních slavností v Litoměřicích, bude odeslána na konto babyboxu, který má být v září vybudován v litoměřické nemocnici.

Pivní slavnosti, pořádané u příležitosti 290. výročí založení litoměřického pivovaru, navštívilo předposlední červencovou sobotu 1400 lidí, tedy vzhledem k nepřízni počasí poměrně překvapivě vysoký počet návštěvníků. Smyslem akce bylo navázat na tradici pivních slavností, a to i přesto, že pivo se v Litoměřicích již od roku 2002 nevaří.

Tradice Pivních slavností proto bude v Litoměřicích pokračovat. „Příští ročník se uskuteční poslední červencovou sobotu. Počítáme s rozšířením akce o další program, prostory i s početnějším zastoupením regionálních pivovarů, “ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

Veškeré náklady na organizaci Pivních slavností v Litoměřicích pokryly sponzoři, za což jim vedení města děkuje.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Eva Břeňová


Starostové obou měst včera podepsali prohlášení o spolupráci v cestovním ruchu.

Historie chmele a jeho pěstování, propagace piva i vína, cyklostezky pro vyznavače jízdních kol, chmelová dráha pro příznivce výletního cestování na železnici – to jsou jen některé z dílčích projektů, které chtějí společně prosazovat severočeská města Litoměřice a Žatec. Představitelé obou měst včera v Žatci podepsali prohlášení o dlouhodobé vzájemné spolupráci v oblasti cestovního ruchu a snahy o přilákání většího počtu turistů a návštěvníků do regionu Poohří.

Obě města mají řadu společných vlastností – jsou to historická sídla s památkovými zónami, obě jsou střediska chmelařství a stále sílícího zájmu turistů. Vzájemná spolupráce bude mít regionální i nadregionální přínos. Společně mohou obě sídla vyvinout účinnější tlak na krajskou samosprávu či další instituce, než kdyby o vše žádala jednotlivě, “ uvedl starosta Žatce Erich Knoblauch.

Pro město Litoměřice je to už třetí podobné memorandum o spolupráci v cestovním ruchu. První jsme podepsali s církevním biskupstvím v Litoměřicích a druhé se sousedním městem Terezín, kde je známý národní památník. Žatec byl hned třetí na řadě, “ uvedl starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Stezka podél řeky má spojit obě města

Obě města spojuje také řeka Ohře. Společně chtějí dosáhnout, aby podél ní – celou trasu mezi oběma sídly – vedla kvalitní cyklostezka s moderním značením a dobrými službami pro výletníky.

Spolupráci chtějí postavit také na vztahu pivo – víno, dvou celosvětově oblíbených nápojích. Litoměřice jsou střediskem vinařství v Čechách a vzniká tam Svatostánek českého vinařství, v Žatci je zase v provozu Chrám chmele a piva. Obě tyto instituce budou spolupracovat. „V Žatci budou moci turisté ochutnávat i víno z Litoměřicka a v Litoměřicích zase pivo ze Žatce. Produkty si budou moci odvážet i jako suvenýry. Obě města se budou i vzájemně propagovat a nabízet zájemcům možnost návštěvy, “ uvedl Jan Novotný, vedoucí turistického informačního centra na žatecké radnici. Prohlášení bylo včera podepsáno právě v prostorách Chrámu chmele a piva.

Ústecký kraj bývá u řady lidí ze vzdálenějších míst republiky neustále vnímán jako oblast průmyslová, zdevastovaná, se špatným ovzduším, turisticky nezajímavá. My, kteří tu žijeme, ale víme, že to už dávno tak není. I tento předsudek chceme změnit ve spolupráci se Žatcem a nabízet atraktivní programy pro turisty a návštěvníky, “ řekl Jaroslav Tvrdík, místostarosta Litoměřic.

V Žatci žije necelých 20 tisíc obyvatel, v Litoměřicích je jich 24 tisíc. Obě města leží na řece Ohři, jsou vzdálena od sebe asi 60 kilometrů. Ohře právě v Litoměřicích končí a vlévá se tam do Labe.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Libor Želinský


V úterý starosta i místostarosta Matek města Roudnice nad Labem podali Radě České televize i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stížnost proti obsahové stránce odvysílané reportáže publicistického pořadu Reportéři ČT Dne 19.7.2010 od 21:35hod. na televizní stanici ČT1 s názvem „Chráněný pivovar bez střechy“.

Oba považují odvysílanou reportáž za zcela neobjektivní, neposkytující vyvážené informace, když tvrzení a zveřejněné informace Město Roudnici n. L. i oba stěžovatele znevýhodňují a poškozují.

Oba žádají Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby tato v rámci svých zákonem svěřených pravomocí celou věc projednala a následně rozhodla, že byl porušen zákon a uložila provozovateli vysílání sankce podle zákona, a dále uložila provozovateli vysílání přiměřenou pokutu.

Současný stav bývalého roudnického pivovaru můžete posoudit z fotografií, které naleznete zde.

Zdroj: Litoměřický deník.cz


Novotou svítící orloj zdobí motivy z pěstování a sklizně chmele, dvanáct apoštolů nahrazují hrací karty, nechybí kostlivec se zvonkem stejně jako na pražském díle mistra Hanuše. Nápad architekta Vaníčka vybudovat v Žatci orloj uvedl v život pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Orloj tvoří ocelová konstrukce o rozměrech 4 krát 7 metrů potažená měděným reliéfem, rarita přišla zhruba na dva miliony korun. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele, takzvanou dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Pod nimi se otevírá peklo, jak si ho představují žatečtí pivaři, a latinský nápis Pamatuj piva z žateckého chmele. Nad postavami se rozprostírá pivařské nebe.

Nechybí mu zvěrokruh ani kostlivec

Nový hodinářský stroj bude součástí turistické atrakce Chrám chmele a piva, která se pro návštěvníky otevře na konci srpna. "Tak jako se v Praze chodí do slavné hospody U Fleků pod hodinami, bude se do Chrámu chmele vcházet pod chmelovým orlojem, " řekl Jiří Vaníček, architekt celého projektu. Moderní orloj ukazuje nejen hodiny, ale díky zvěrokruhu také astronomický čas, podobně stroje v Praze či v Olomouci.

"A pohybující se figurky symbolizují práce, jaké se v tom kterém čase právě mají provádět na chmelnicích. Třeba zavádění, česání nebo balení chmele, " vysvětlil architekt města. Každou celou hodinu se stejně jako na Staroměstském náměstí v Praze rozklinká zvoneček v ruce kostlivce. Místo apoštolů se ale zpoza dvířek ve dně sudu objeví mariášové karty; jen motiv zelených listů jejich tvůrci vyměnili za chmelové šišky.

Žatec už myslí na příští sezonu

Chmelový orloj je jen součástí rozsáhlého projektu, kterým chce město Žatec od příští letní sezony lákat turisty. Novou dominantou města bude Chmelový maják s unikátním výtahem a 3D projekcí letu nad Žatcem. Hned u rozhledny a naproti Muzeu chmele, kam se turisté podívat mohou již dnes, předělávají tvůrci projektu jednu ze sušáren chmele na Regionální informační centrum. To bude návštěvníky lákat na bludiště z chmelových žoků nebo největší křišťálovou šišku chmele na světě. Celkem projekt přijde na 210 milionů korun. Náklady hradí zejména Regionální operační program Severozápad, přispívá i město Žatec.

Chmelový orloj v reálu můžete shlédnout mj. i na tomto videu.

Zdroj: Hobby iDnes.cz

Unikátní orloj s chmelařskými motivy oslavuje pivo a odbíjí hodiny v Žatci

Žatec, Louny - Mezi nimi je ovšem velká konkurence, a tak bojují o zakázky i o zviditelnění v reklamě.

Teplé slunečné léto přeje spotřebě studeného piva a pivovarníkům zvyšuje tržby. Naopak když je léto chladné a deštivé, piva se vypije méně.

Letošní ráz léta výrobcům piva přeje, pivovary mají sice plno práce, ale na tržbách zase mají doslova žně. Zároveň je ovšem mezi českými pivovary velká konkurence a podniky se musejí předhánět jak v kvalitě nabídky, tak například i ve „zviditelnění“ formou reklamy či třeba sponzoringu veřejných událostí. To se týká i pivovarů v okrese Louny.

Počet značek i druhů piv v České republice trvale roste. Momentálně jich je na trhu přibližně 450, “ uvedl včera Jan Veselý, ředitel českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivní značka Louny například dlouhodobě spolupracuje s hipodromem v Mostě. „Pořádáme národní závod o Pohár piva Louny a dlouhodobě podporujeme místní jezdecký oddíl, “ uvedla Daniela Klančíková, manažerka značky Louny. Přímo v Lounech se přitom už žádné pivo nevaří, výroba v tamním pivovaru byla ukončena. V areálu vzniklo distribuční centrum pro rozvoz piva. Pivo s etiketou Louny se ve skutečnosti vaří v jiných městech. Jiný pivovar zase zve zájemce na letní turistickou návštěvu do Žatce, na prohlídku metropole chmelařství a pivovarnictví a na ochutnávku piva Master ve vybraných restauracích. „Po předchozí prohlídce města chmele – kam jinam než na pivo. Pojďte se přesvědčit o pravdivosti tvrzení Tadeáše Hájka z Hájku o místním chmelu a ochutnejte naše novinky, “ uvedla Lucie Neubergová, zastupující značku Master.

Pivovary se také doslova perou o to, kdo bude přes léto zásobovat tuzemské hudební festivaly.Během prázdnin jich v Česku proběhne téměř stovka a vytočí se na nich tisíce hektolitrů piva, “ napsal server Lidovky.cz. To je další zakázka s obrovským výdělkem, další pivovarské žně.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Libor Želinský


Pivovary zdražily pivo kvůli drahým surovinám i vyšší dani.

Pivaři na Děčínsku zatím nemusejí mít obavy z toho, že budou pít drahé pivo. Pivovary sice zdražovaly, ale hospodští v děčínských hospodách zatím vyčkávají.

V naší restauraci nevaříme, jsme závislí na prodeji piva a ostatních nápojů, ale zatím jsme nezdražili. Budeme bojovat o přežití, “ tvrdil František Líbal z restaurace Březinka v Děčíně Březinách.

Nezdražila ani hospoda Tropical v Jílovém. „Vyčkáváme. Budeme se snažit ceny udržet. Máme otevřeno od nového roku až do čtyř do rána, abychom nalákali více zákazníků, “ vysvětlila Ivana Matušková z restaurace Tropical v Jílovém.

Pivo zdraží všude

Přitom některé pivovary zdražily už před koncem roku. A to kvůli zvýšení cen surovin. Především současná cena jedné tuny ječmene se díky velké neúrodě blíží dvojnásobku ceny loňské. Od ledna se přidala ještě vyšší daňová zátěž.

Zdražování se dotklo také minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. „Ceny našeho piva budou vyšší z důvodů větší daňové zátěže. Ještě je upravujeme, “ řekl majitel pivovaru Josef Šusta. Kromě běžného piva vyrábí také speciální pšeničné pivo Wajtzbock a pivo anglického typu Ale. Většinu piva dodává do restaurací v české republice. Na Děčínsku je to například Pizzerie Sluníčko v Rumburku, Hotel Erlec ve Šluknově a především do varnsdorfské restaurace Noprosu.

Na tento rok také chystáme vybudování podnikové restaurace. Velký odbyt máme v Praze.“ dodal Šusta. Odběratel Kocoura hotel a restaurace Erlec ze Šluknova ke zdražení ještě nepřistoupil.

Budeme se snažit udržet ceny co nejdéle. Ale počítám s tím, že zdražovat budeme, ač neradi, “ uvedl majitel hotelu Josef Erlec.

Varnsdorfská restaurace Noprosu zatím pivo Kocour nezdražila, ale chystá se. „Zatím čekáme jak dopadnou výsledné ceny pivovaru, “ řekl vedoucí restaurace Noprosu.

Zájem je o pivo v plastových lahvích

Společnost Heineken, která vlastní značky Zlatopramen, Březňák a Louny zdražila od 1. ledna pivo také kvůli vyšší spotřební dani o 4, 6 procenta. Cena za sud se zvedla o padesát korun.

Heineken letos počítá s velkým nárůstem prodeje piv v plastových obalech o objemu 1, 5 litru. Ten již v loňském roce vzrostl pětinásobně a tvořil více než tři čtvrtiny produkce. Kromě domácího trhu získal velký ohlas i v Německu, kam se vyváží.

Na českém trhu začal pivo v plastových láhvích prodávat v létě například i Plzeňský Prazdroj, který se prodeji piva v plastových lahvích bránil řadu let. Začal do nich stáčet nejlevnější druhy piva Klasik a Primus.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a loni se dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary loni vyrobily 2, 8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autorka: Lenka Kopsová


V Žatci budou tři pivovary

[pondělí, 2. únor 2009]

V Žatci vyroste třetí pivovar. Dosud se pivo ve městě vaří v Žateckém pivovaru a Pokusném pivovaru Chmelařského institutu, nově přibude turisticky atraktivní pivovar v rámci projektu Chrámu chmele a piva.

V Žatci vznikne třetí místo, kde se bude vařit pivo. Vedle Žateckého pivovaru a pokusného minipivovaru ve Chmelařském institutu bude malý pivovar také v ulici Prokopa Malého.

Vyroste tam v rámci projektu Chrámu chmele a piva, který má v letech 2009 až 2010 tuto lokalitu přeměnit na turisticky atraktivní oblast s tématikou chmele a piva.

Pivovar má vyrůst v objektu, kde bylo hospodářské zázemí skladu chmele. „Hospodářské zázemí chmelového skladu je unikátně dochovaným objektem, který dokumentuje rozvoj žateckého chmelařství. V objektu sídlila před osmdesáti lety firma, která zabezpečovala přepravu a skladování chmele po celém regionu. Jsou dochovány úložné prostory i stáje, kterými formanství disponovalo, “ uvádí se v informacích o projektu Chrámu chmele a piva. Malý vzorkový pivovar bude mít roční výstav maximálně tisíc hektolitrů, je připravován na vaření tří druhů piv – na 10°, 12° a 14°. Vařit se tam mají piva z různých odrůd Žateckého chmele.

Vzorky piva z minipivovaru budou výhradně určeny pro návštěvníky objektu, neuvažuje se s prodejem piva v sudech ani v lahvích. Vzorky budou nabízeny pouze jako ochutnávka návštěvníkům v rámci prohlídky expozice a exkurse v minipivovaru. Při ochutnávce bude promítán instruktážní film. Ten bude o postupu vaření piva z aromatického Žateckého poloranného červeňáku. Na degustační místnost naváže místnost, kde se mají připravovat jídla – specialty z chmele a piva. Pro děti budou připraveny limonády s přídavkem žateckého chmele.

Velký projekt a spousta zajímavostí

V rámci projektu Chmele a piva bude zrekonstruována řada objektů kolem náměstí Prokopa Velkého. Vznikne tam 40 metrů vysoká vyhlídková věž v podobě kvádru s minichmelnicí na nejvyšším místě. Návštěvníky bude na vrchol vozit atypický výtah. Věž bude propojena 12 metrů dlouhou lávkou se sousedním objektem, po které budou návštěvníci přes Miléniovou ulici přecházet do regionálního informačního centra, které vyroste z bývalého skladu a balírny chmele. Poblíž vyroste dětské hřiště s motivy chmelnice a venkova přístupné také z ulice Komenského alej.

V sousedství chmelařského muzea, v místě kde dnes jsou plechové garáže, bude expozice česacích strojů chmele. V lokalitě dojde k rekonstrukci inženýrských sítí a komunikací. V rámci projektu dojde také k renovaci klášterní zahrady podle dochovaných historických pramenů tak, aby tam vzniklo odpočinkové místo pro obyvatele města. V Masarykově ulici bude přestavěn objekt historické renesanční sladovny. Vzniknout tam mají výstavní a přednáškové sály.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Krize nekrize, pivo se vaří dál

[pondělí, 2. únor 2009]

Pivovarům v okrese Louny produkce neklesá, upozorňují ale, že lidé pijí méně

Světová hospodářská krize se dotýká i tradiční české výkladní skříně, pití piva. Přestože výstav dvou pivovarů v okrese Louny neklesá, že mají lidé méně peněz a tím i méně pijí alkohol, je už prý patrné. Firmy bojují získáváním nových zákazníků.

I v době krize vaří Pivovar Louny stejné množství piva. „Finanční krize zatím na lounský pivovar přímo nedopadla. Zájem spotřebitelů o naše pivo je vyrovnaný, “ sdělil Deníku Josef Vejlupek, mediální zástupce společnosti Drinks Union, do jehož skupiny lounská značka patří.

Pivovar založený roku 1892, který dodává na trh pět druhů piv, nechystá zatím ani žádné personální opatření. „V současné době máme 156 zaměstnanců, “ přiblížil Vejlupek.

Také Pivovar Žatec problémy s odbytem nemá, dokonce zvyšuje výstav. V roce 2008 uvařili v Žatci 28 tisíc hektolitrů zlatavého moku. „Letos se výstav zvýší, ale jen díky tomu, že se nám daří získávat nové zákazníky, “ potvrdil Radek Vincík, obchodní ředitel Pivovaru Žatec.

Že je krize je ale přesto podle něj už patrné i v pivovarnictví. „Zaručená“ informace, že lidem, když je hůře, pomůže více alkoholu a tím budou i pivovary více vydělávat, je prý nesmyslná. „Už je znát, že lidé pijí méně. Mají méně peněz, kupují méně lahvového i točeného piva. První to poznají majitelé restaurací. Nám se zatím pokles ve spotřebě na trhu daří překlenout právě získáváním nových zákazníků, “ vysvětlil Vincík.

Žatecký pivovar, jež byl založen v roce 1801, vyrábí pro tuzemský trh pět druhů piv. Velkou část produkce ale také vyváží.

Vyvážíme přibližně dvacet procent naší roční produkce. Žatecké pivo pijí například v USA, Anglii, Austrálii, Finsku, Švédku nebo Rusku. Nově vyvážíme také na exotické Bermudy, “ dodal Vincík.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Obnovení výroby piva by se mohly dočkat bývalé pivovary v Děčíně a Litoměřicích. Výroba piva však nedosáhne takového objemu jako v době jejich slávy.

V areálu, který má vzniknout na místě děčínského pivovaru, bude nákupní a zábavní centrum s obchody, byty, kinosály, restaurací a malým pivovarem. „S obnovením výroby piva počítáme v rozsahu pro potřeby nové luxusní restaurace, případně pro odběratele v okolí. Využijeme přitom i kvalitní místní zásoby podzemní vody, “ řekl Martin Král, místopředseda představenstva společnosti Centrum Pivovar.

Foto

Historie pivovaru sahá do počátku 18. století, kdy jej v Podmoklech nechal postavit hrabě Thun. Pivovar byl úzce propojen s labskou plavbou. Výrobu páry dlouhá desetiletí zajišťoval lodní kotel. Plavbu připomínaly také názvy piv Admirál, Kapitán nebo Bukanýr, která se tu vařila do roku 1995.

Oživení vaření piva v Korunním pivovaru v centru města má v plánu i litoměřická radnice. Poslední várku tu uvařili v roce 2002, poté byla část areálu rozprodána nebo pronajata. Město chce zabránit tomu, aby zde nevznikla tržnice nebo provoz zatěžující centrum dopravou a hlukem. „Zastupitelé se shodli, že koupíme zbývající části pivovaru a budeme hledat nového investora, “ vysvětlil starosta Ladislav Chlupáč (ODS). Podle představ radnice by tu mohl vzniknout menší pivovar s výstavem do dvaceti tisíc hektolitrů ročně, pivovarská restaurace a také expozice o výrobě piva v regionu. Litoměřický pivovar vznikl v roce 1720 a vařilo se tu mimo jiné pivo Kalich nebo Fořt.

Zdroj: Regiony24 | Foto: Pivovary.zmz.cz


Němci chtějí lázně a pivovar

[středa, 19. prosinec 2007]

Potenciální německý zájemce o bílinské lázně přijel v pátek do Bíliny. Chce zachovat lázně a navíc v areálu zprovoznit pivovar.

Skupinka Němců se setkala s představiteli města a všichni jednali o možnostech, co si s lázněmi počít. Investor konzultoval své představy s vedením bílinské radnice. „Chtějí kombinaci lázní a pivovaru. Vše si prohlédli, nafotili a ještě tento týden by měli poslat vyjádření. Jejich zájem tedy rozhodně trvá, “ vysvětluje bílinský starosta Josef Horáček. Vysvětlil, že německý investor v současnosti opravuje i lázně v Náchodě a získal tak již mnoho zkušeností.

Řeč byla samozřejmě i o právní formě budoucích zprovozněných lázní. „V prvé řadě mají zájem na vytvoření akciové společnosti, “ přiblížil starosta zájmy investora, které korespondují se představami města. V každém případě má zájemce možnost vyjádřit se ke smlouvě o dlouhodobém pronájmu. Vše se teprve uvidí, až Němci pošlou svoje stanovisko. O lázně v Bílině se zajímají v posledních týdnech velmi intenzivně. Snad tedy konečně třeba jejich zájem bude novým odrazovým můstkem pro opuštěné bílinské lázně. (Teplický deník)


Největšímu ze současných čtyr pivovarů na severu Čech – pivovaru Zlatopramen, jsme se již věnovali, takže dnes upřeme pozornost na ostatní.

Pivovar Březnák

Psát v roce 2006 o tomto slavném pivovaru, je na první pohled snadnou záležitostí. Je totiž o cem! Sešlo se najednou pet kulatých výrocí.

První písemná zmínka o pivovaru na panství Velkobrezenském je datována rokem 1606 v kupní smlouve, v které Antonín ze Salhausenu prodává tvrz Velké Brezno spolu s chmelnicí a pivovarem za 30 500 kop míšenských grošu. To máme 400 let.

Roku 1856 se narodil Victor Cibich, zdejší prednosta stanice Severozápadní dráhy. Tento „Muž, který dal pivu tvár“ je nerozlucne spojen s pivovarem a bylo by mu letos 150 let.

Ochranná známka s portrétem tohoto spokojeného a usmevavého muže byla registrována u Obchodní a prumyslové komory v Liberci roku 1906 – takže výrocí v poradí tretí a hned 100leté.

Portrét se objevuje s prestávkami po celé století na etiketách, litých lahvích, reklamních cedulích, plakátech, inzercích a záhlaví úredních dokladu nejen domácího pivovaru, ale podobiznu Victora Cibicha užívají na svých etiketách pivovary v Itálii, USA, Uruguayi, Kostarice a Rumunsku po dobu více jak sedmi desítek let.

Ve stejném roce, tedy 1906, byla otevrena pivovarská restaurace, která tradicne patrila mezi nejznámejší a hojne navštevované v širokém okolí. Puvodne byla výstavním pavilonem pivovaru navrženým dráždanským architektem Wagnerem na prestižní výstave v Decíne roku 1902, kde byla vyhodnocena jako nejkrásnejší. Po výstave byl pavilon demontován a postaven na pozemku poskytnutém hrabetem Chotkem, kde slouží svému úcelu po celých 100 let.

Posledním, ponekud smutným výrocím je 90 let od smrti Victora Cibicha, který zemrel roku 1916 v necelých šedesáti letech.

Žatecký pivovar

Pivovarská literatura udává rok založení pivovaru 1261 v míste, které je jako opevnené hradište archeologicky prokázáno již pred rokem 935. Právo várecné Žatec obdržel od krále, který ve svých zemích založil na padesát mest. Tím králem byl Premysl Otakar II. A psal se rok 1265. První písemná zmínka o pestování chmele v okolí mesta je z poloviny století ctrnáctého. Skutecností je, že námi uvádený pivovar se zacal stavet 1798 a varil pivo od roku 1801. Pocátkem dvacátého století prodával 91 000 hl piva a spolu s druhým„Exportním pivovarem“ bylo ve meste vyrábeno celkem 180 000 hl piva. Patril právovárecnému žateckému meštanstvu až do roku 1948, kdy byl znárodnen. V následujících ctyriceti letech prošel nekolika reorganizacemi a privatizován byl jako jeden z posledních ceských pivovaru.

Po nekolika vlastnických zmenách se vrací roku 2001 k puvodnímu názvu a soucasne varí necelých 30 000 hl, které z 15 vyváží do Velké Británie, Itálie, Švédska a jinam. Vedle klasického sortimentu výcepního piva a ležáku, varí rovnež znacku Baronka 13° na pocest baronky Ulriky von Levetzow, lásky nemeckého básníka Wolfganga von Goetha.

Pivovar Louny

Pocátky lounského pivovarnictví jsou staré jako mesto samo a neliší se od osudu tohoto bohulibého remesla v ostatních ceských mestech. Charakteristickou budiž veršovánka z XV. století... „kdo te v Žatci nepomluvil, v Lounech neopil a ve Slaném nezbil...“, z které naše mesto vychází ješte nejlépe. Právo várecné bylo velmi výnosné a sladovníci byli nejbohatšími obcany. Ostatne mesto Louny se pred tricetiletou válkou radilo k nejvýznamnejším mestum a spolu s Plzní zaujímalo 5. místo v království podle výberu královské berne. V polovine století sedmnáctého však z puvodních ctyr set domu zbývá pouhých osmdesát a morová rána roku 1681 zahubí na 800 obyvatel mesta. Novodobá historie lounského pivovarnictví je datována rokem 1890, kdy kníže Adolf Josef ze Schwarzenbergu staví na hranici mesta behem 18 mesícu nový pivovar, který je roku 1892 slavnostne otevren. Jako první v Rakousko-Uherské monarchii je pivovar zarízen na umelé strojní chlazení. Rychle se stává nejvetším schwarzenbergským pivovarem se 100 000 hektolitry piva výstavu a z mesta Loun vytlacuje plzenské pivo, a to absolutne. Lounské pivo je od roku 1909 vyváženo na nemecký trh pod znackou „Knížecí Plzenské“. V tricátých letech zaujímá pivovar Louny 13. místo v celostátním žebrícku podle vystavených hektolitru piva. V roce 1992 je závod privatizován a o deset let pozdeji se stává soucástí nápojárské skupiny Drinks Union se soucasným výstavem kolem 300 000 hl piva. (MF Dnes)


K velkému snížení počtu pivovarů došlo také během plánovaného hospodářství socialistické republiky. Pro socialistické plánovače bylo pivovarnictví a sladovnictví na okraji zájmu. Válkou poničené nebo malé provozy se namísto potřebných investic rušily, nebo nechávaly dožívat. Racionalizace, tedy zavření, se neměla vyhnout ani pivovarům severočeského regionu. Nahradit je měl moderní pivovar v Mostě. Po zahájení výroby piva v novém Mosteckém pivovaru bylo skutečně několik menších pivovarů zavřeno. Výroba piva v Mosteckém pivovaru však byla provázena značnými technickými problémy. Tyto problémy vedly nakonec k tomu, že Pivovar Most nepřežil rok 2000. Oproti tomu pivovary určené k odpisu tedy Zlatopramen, Březňák, Lounský a Žatecký pivovar vaří pivo doposud.

Pivo se vaří stejně jako před sto lety

Plánované a naštěstí neuskutečněné zrušení zmíněných pivovarů jim paradoxně pomohlo. Tyto pivovary totiž z důvodu jejich budoucího uzavření nebyly zásadním způsobem modernizovány. Jedinou velkou modernizací byla záměna dřevěných kvasných nádob za ocelové. Ostatní části pivovarské technologie se tak zachovaly do dnešních dnů v původním stavu a umožňují vařit pivo stejným způsobem jako před sto lety.

Dnes obrátíme pozornost ke dvěma z dochovaných zařízení, která dodnes slouží k výrobě sladu. Prvním je sladovna pivovaru Velké Březno, ve které je výroba sladu rozdělena do tří etap.

Pivovar Velké Březno

První etapou je máčení ječmene. Provádí se ve velkých válcových nádobách, které se nazývají náduvníky, každá na 5 tun ječmene. Starý původ těchto náduvníků je patrný z jejich vzhledu. Nádoby nejsou svařované, ale jsou nýtované. K máčení se používá voda z artézského vrtu se stálou celoroční teplotou 9 - 10 °C. Tato teplota má velký význam, protože zrno po namočení začne klíčit a zahřívat se. V tento moment musí zasáhnout sladmistr a zrno včas propláchnout chladnou vodou a tím ochladit. Když to udělá pozdě, zrno se přehřeje a začne rychle klíčit. Piva vyrobená z takového sladu budou špatně pěnit a budou chuťově prázdná. Pokud sladmistr ochladí zrno příliš brzy, naopak klíčení zabrzdí. Piva vyrobená z takového sladu nebudou mít problém s pěnou, chuťově budou příliš plná až nasládlá, ale zase budou málo prokvašená a tudíž budou mít nízký obsah alkoholu.

Při správně zvolené teplotě přijme zrno zhruba po 3 dnech máčení dostatečné množství vody. Následně se namočený ječmen vypustí do sklepních prostor sladovny, takzvaných humen. Mokrý ječmen se na podlaze humen rozprostře v rovnoměrné vrstvě vysoké od 10 do 50 cm. Výškou vrstvy reguluje sladmistr teplotu klíčícího zrna, ze stejných důvodů jako při jeho máčení. Za chladného počasí musí být vrstva ječmene vyšší, aby teplo vzniklé klíčením zrna neunikalo. V teplejším období musí být pro změnu vrstva ječmene nižší. Tím se zaručí, že se klíčící ječmen nebude přehřívat. Pokud se nedaří uřídit teplotu klíčícího ječmene pomocí snižování vrstvy sladu, může sladmistr použít k chlazení okna humen. Zde je patrná zkušenost našich předků sladovníků. Podlouhlá budova sladovny v pivovaru Velké Březno je situována od severu k jihu. Tato poloha umožňuje během dopoledne větrání okny na západní tedy stíněné straně a odpoledne naopak. Takto předchozí generace velice jednoduše, ale účinně vytvořily předpoklady pro výrobu kvalitního sladu po celý rok.

K práci s klíčícím sladem se odnepaměti používá zásadně dřevěná lopata. Kovová lopata by svou ostrou hranou mohla mokré zrno poškodit a veškerou předchozí práci znehodnotit. Celá vrstva klíčícího sladu se musí během dne touto lopatou několikrát obrátit tak, aby zrno vespod a zrno navrchu klíčilo rovnoměrně. Za den tak sladovník může „přeházet“ až 50 tun sladu. Není divu, že si proto sladovníci dřevěnou lopatu umístili do svého znaku.

Klíčení ječmene trvá 6 - 7 dní. Kdyby zrno klíčilo na poli, objevil by se sedmý den první lístek. Co je dobré pro růst rostliny v přírodě je špatné pro sladovníka. Lístek by pro něj znamenal nekvalitní slad a tedy i nekvalitní pivo. Opět by bylo prázdné a bez pěny. Pokud sladmistr ukončí sladování předčasně, bude vyrobené pivo zase málo prokvašené. Klíčení se proto musí ukončit právě včas. Dělá se to pomocí odsušení sladu, kterému se říká hvozdění - proto, že se provádí na hvozdě. Komín hvozdu s charakteristickým kloboukem, ze kterého se valí husté chuchvalce páry býval dříve dominantou každého pivovaru.

Pivovar v Lounech

Druhou takřka již technickou památkou se může pochlubit pivovar v Lounech. Jsou jí klíčící bubny systému Gruber-Topf. Uvedeny do provozu byly v roce 1928 a bez vážnějších poruch slouží dodnes. Máčení ječmene se při použití klíčících bubnů provádí stejným způsobem jako na sladovně v pivovaru Velké Březno. Namočený ječmen se nerozprostírá na podlahu, ale napustí se do dlouhých ležatých válců. Válce, každý pro 7 tun ječmene, se pozvolna otáčejí a tím dochází k šetrnému obracení ječmene, podle stejného principu jak to dělají sladovníci lopatou při klíčení na humnech. Do válce je vháněn vzduch, který reguluje teplotu klíčícího ječmene stejným způsobem jako při větrání okny. Vzduch používaný k chlazení klíčícího ječmene musí být zvlhčen a vytemperován, aby zrno nevysušoval a udržoval potřebnou teplotu. Zvlhčování a temperace teploty se provádí na původních klimatizačních jednotkách jednoduchým způsobem. V zimě se do proudu vzduchu hnaného ventilátorem pouští pára, v létě je pak proud vzduchu sprchován studniční vodou.

Sušení sladu se provádí stejně jako v případě Velkého Března na hvozdě. Oba hvozdy byly již dříve modernizovány výměnou uhelných kotlů na ekologičtější kotle plynové.

Slad vyráběný na popsaných sladovnách po staletí ověřeným způsobem je dodnes používán pro výrobu piva pivovarské skupiny Drinks Union. A tak díky kumštu lidí, kteří zde pracují již po několik generací se bude pan Cibich z etiket piva vařeného v pivovaru Velké Březno usmívat pod vousy stejně jako kdysi a komín hvozdu sladovny Lounského pivovaru bude nadále jeho plnohodnotnou okrasou. (MF Dnes)



Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň