Ceny piva na svetoznámom mníchovskom Oktoberfeste stúpnu tento rok takmer o 2,5 percenta.

Každoročné zdraženie je však menej výrazné než v roku 2009. Oznámili to dnes predstavitelia bavorského Mníchova.

Informácia od majiteľov pivných stanov ukazuje, že tradičný litrový pivný krčah, takzvaný Mass, vyjde vychutnávačov zlatého moku na tohtoročných Októbrových slávnostiach viac - priemerne na 8,65 eura.

Vlani bola priemerná cena piva na Oktoberfeste 8,44 eura. Zdraženie v roku 2009 oproti predchádzajúcemu roku dosiahlo 31 centov, čiže takmer štyri percentá.

Tohtoročné obľúbené pivné slávnosti sa budú konať od 18. septembra do 4. októbra.

Nemecká inflácia bola v poslednom čase nízka, v apríli sa spotrebiteľské ceny zvýšili medziročne iba o jedno percento. Mníchovská radnica zatiaľ neuviedla, prečo je zvýšenie ceny piva väčšie než miera inflácie.

Zdroj: Čas.sk | TASR

Richard Chodora z Vrčeně u Nepomuku na jižním Plzeňsku si doma otevřel pivovarskou prodejničku. Když skončí šichtu v zaměstnání a otevře, můžete se u něj zastavit „pro jedno“. Rozhodně ale nečekejte láhve se zlatavým mokem z velkých pivovarů. Zaměřuje se naopak na produkty téměř neznámých malých a menších pivovárků z celé republiky.

„Nabízím piva, která chutnají mně. To je hlavní. Samozřejmě musí být pivovar ochotný mi pivo dovézt. Zrovna nedávno jsem se dopočítal, že jsem v nabídce měl nebo mám piva od 33 českých výrobců,“ směje se Richard Chodora. Dodává, že ve svém okolí má lidi, kteří zkoušejí nová piva, ale také věrné pivaře, kteří pijí jen Gambrinus a jiné pivo by snad ani neochutnali. „Třeba na letošní májku jsem protlačil Poutníka z Pelhřimova a ohlas byl na něj docela dobrý. Docela se tahle piva ujala, takže budou i na dalších akcích,“ dokazuje Chodora, jak mohou i v Plzeňském kraji téměř neznámá regionální piva konkurovat zdejším zavedeným značkám.

„Měsíčně prodám v mém obchůdku mezi jedním a dvěma tisíci piv. Záleží na počasí,“ říká Richard Chodora, který se podle svých slov podílí i na internetových stránkách www.pivni.info.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Kromě značky Pilsner Urquel ale všem podle panelistů chybí kreativní nápad.

Vyjma kampaní proti řízení po požití alkoholu na českém trhu není potřeba přísněji pivní reklamu regulovat a česká reklama na pivo se nám zdá špatná možná i proto, že českému pivaři je těžké se zavděčit, protože u nás rozumí pivu přece každý - reklamu na něj nevyjímaje. Takto by se stručně a s lehkou nadsázkou daly shrnout závěry, ke kterým panelisté bloku Případ pivo dospěli.

Na mé pivo mi nesahejte

Nejradikálnější ve svých názorech na kvalitu české pivní reklamy byl Eda Kauba, prezident ADC a kreativní ředitel Euro RSCG ČR. Podle něj je dokonce tak špatná, že je to jedním z důvodů, proč na českém trhu není potřeba další regulace pivní reklamy vůbec. "Na spotřebitele má totiž sama o sobě nulový dopad, skoro všechny české pivní značky mluví o pohodě, kamarádech a vypadají stejně, spotřebiteli tak nedávají naprosto žádný důvod k tomu, aby tu značku měl rád ani aby ji kupoval," říká Eda Kauba. Radek Dráb, šéf TBWA ČR, která pracuje pro Heineken, bránil kvalitu české pivní reklamy dvěma argumenty: "Masové značky v zahraničí komunikují velmi podobná témata jako se objevují v českých pivních reklamách, navíc od české reklamy nemůžeme chtít tak skvělou kreativu, protože do ní jde pochopitelně mnohem méně peněz." Českých výrobců piva se zastával i Mike Short, senior vicepresident industry affairs SABMiller UK, který působil donedávna jako generální ředitel Plzeňského Prazdroje: "Na českém pivním trhu je mnohem složitější měnit koncepci komunikace nebo image piva, protože většina českých značek má velmi dlouhou tradici a čeští spotřebitelé jsou na tyto změny velmi citliví. Rychlé změny by mohly vést k obrovským ztrátám."

Z piva se nekouří

Všichni panelisté se ale shodli na tom, že v ČR není téma přísnější regulace pivní reklamy na pořadu dne. Marek Hlavica, moderátor diskuse a managing director Piaf, se ale zamyslel nad situací, ve které jsou výrobci piva ve světě, a připodobnil je k tabákovým firmám před lety: "Tabákové firmy byly v podobné situaci jako výrobci piva, sice navázaly spolupráci s neziskovými organizacemi, hovořily o samoregulaci reklamy, ale dopadlo to nakonec zákazy jakékoliv reklamy na tabák na většině trhů, což mě vede k otázce, zda nedopadnou pivovary stejně." Laure Alexandre z European Advertising Standards Alliance (EASA) ale podobný příměr odmítá: "Je to naprosto špatně, protože cigarety jsou škodlivé vždy, kdežto pivo je v přiměřeném množství v pořádku, navíc je součástí tradice a kultury mnoha zemí, to samozřejmě podstatně odlišuje regulaci pivní reklamy od té tabákové." Podle Mika Shorta je další velký rozdíl mezi reklamou na pivo a na cigarety v tom, že výrobci cigaret velmi dlouhou dobu odmítali přiznat, že kouření poškozuje zdraví, a vyhýbali se zodpovědnosti, kdežto výrobci piva sami zavedli programy proti nadměrnému pití alkoholu ještě před tím, než je k tomu někdo vyzval, i tím mají podle něj situaci jednodušší.

Laure Alexandre z EASA říká, že by se více úsilí mělo věnovat sjednocování pravidel pivní reklamy na různých trzích i všech mediatypech.

Mike Short apeloval na velké pivovarské skupiny, že samoregulace pivní reklamy je hlavně na nich.

Pivo v reklamě

Nejvíce reklam na pivo se ročně vyprodukuje v rámci Evropy v Německu, Velké Británii a Španělsku Pouze 5 % z reklam na pivo porušuje pravidla

Nejčastějšími chybami v pivní reklamě jsou:

1. porušení zákonů o reklamě dané země (15 % případů)

2. zobrazování nevhodného chování ve spojení s konzumací piva v reklamě (11 %)

3. reklama zatraktivňuje pivo nedospělým spotřebitelům (8 %) Zdroj: EASA

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková

Do australské soutěže o nejlepší pivo a pivovar - AIBA - se v r. 2010 přihlásili producenti ze 40 zemí. Absolutním vítězem se stal malý pivovar z Grimstadu v Norsku.

Australian International Beer Awards (AIBA) je celosvětová soutěž o nejlépe hodnocené pivo pořádaná od r. 1993. Do ročníku 2010 se přihlásili producenti ze 40 zemí. K vyhlášení cen pro výrobky (podle druhů, včetně ovocných piv) a pivovary (různé velikosti a zaměření) v řadě kategorií došlo 20. května 2010 v Crown Palladium v Melbourne. O ocenění se ucházelo 1140 výrobků (622 australských a 485 zahraničních). Novinkou roku 2010 měla být cena za nejlepší bezlepkové (nebo s nízkým obsahem lepku) pivo „Champion Gluten Free Beer Trophy“, vzhledem k tomu, že to je jeden z trendů současnosti.

Absolutním vítězem soutěže se stal norský pivovar Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri (Grimstad), dále bylo oceněno 5 piv z USA, dvě z Nového Zélandu a po jednom z Dánska a Německa Australská piva získala 4 ceny.

V kategorii bezlepkových piv nebyl mezi pivy z rýže, prosa a čiroku vítěz vyhlášen.

Ceny a jejich noví nositelé

• Champion Lager – Hoss Rye Lager, Great Divide Brewing Company, Colorado, USA

• Champion Ale – The Runt, Feral Brewing Company, Western Australia, Austrálie

• Champion Porter – Hunter Chocolate Porter, Hunter Beer Company, New South Wales, Austrálie

• Champion Stout – Beer Geek Brunch Weasel, Mikkeller, Copenhagen, Denmark

• Champion Reduced & Low Alcohol Beer – Redoak Bitter, Redoak Pty Ltd, New South Wales,

Austrálie

• Champion Wheat Beer – Emerson’s Weizenbock, Emerson’s, Dunedin, Nový Zéland

• Champion Belgian & French Ale – The Sixth Glass, Boulevard Brewing Company, Missouri, USA

• Champion Scotch & Barley Wines – Samual Adams Longshot Barley Wine, The Boston Beer

Company, Massachusetts, USA

• Champion Hybrid Beer – Black Butte XXI, Deschutes Brewing, Oregan USA

• Champion Packaging Award – Scotts Pale Ale – 6 Pack Holder, Scotts Brewing Co, Auckland, Nový Zéland

• Premier’s Trophy – Voodoo, 2 Brothers Brewery, Victoria, Austrálie

• Gary Sheppard Memorial Trophy – Big Sky Brewing Company, Montana, USA

• Champion Large Brewery – Weihenstephan Brewery, Friesing, Německo

• Champion Small Brewery - Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

• The prestigious Grand Champion Exhibitor Trophy (nejúspěšnější vystavovatel) –

Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

Přehled dosavadních ocenění: http://www.beerawards.com/results.asp

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Ozzák z nejúspěšnějšího nováckého sitcomu Comeback nezůstal na zahájení pivního festivalu nic dlužen pověsti své seriálové postavy. Herec Martin Dejdar se s rolí tak zžil, že mu nestačil jeden půllitr zlatavého moku, ale nabral si ještě do zásoby.

Martin Dejdar v převlečení za televizní hvězdu Ozzáka společně s kolegyní z Comebacku Kristýnou Leichtovou a také silikonovou modelkou Hankou Mašlíkovou byli hvězdami zahájení tradičního pražského pivního festivalu.

„Tak ať nám slouží," připil si Martin Dejdar. „Strejda Ozzák mě sem vzal tajně, tak snad nám to doma projde," smála se Leichtová, která se vžila do své seriálové role, kde hraje Dejdarovu neteř.

Hanka Mašlíková se na akci objevila ve slušivém kroji a přítomným pivařům načepovala hned několik kousků zlatavého moku. „Nejsem klasická pivařka, ale po dobrém jídle je malé pivo na trávení ideální," prozradila Novinkám Mašlíková.

Na pivním festivalu v pražských Letňanech si hosté mohou až do 30. května vychutnat osmdesát druhů piva.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Gabriela Wolfová

Na tři desítky reklam na zlatavý mok z celého světa budou soutěžit v rámci prvního ročníku pražského reklamního festivalu PIAF. Ten začal ve čtvrtek odpoledne v pražském paláci Žofín a vrcholit bude během pátečního večera. Výsledky jednotlivých kategorií by měly být známy v pátek kolem šestnácté hodiny.

Vytvořit speciální disciplínu o nejlepší pivní reklamu bylo podle ředitele festivalu Marka Hlavici jasnou volbou. "Chtěli jsme, aby to bylo něco typického pro Česko a rádi bychom, aby se to zařadilo mezi prestižní evropské soutěže," říká Hlavica. Přesto jsou mezi přihlášenými tuzemské pivní kampaně v menšině. Tvoří asi jen necelou třetinu soutěžního pole.

Byť reklama na pivo bývá považována za českou specialitu, odborníci upozorňují, že tuzemské kampaně mezi favority nepatří. "Stejně jako si Češi myslí, že dělají nejlepší pivo na světě, a není to pravda, tak si také myslí, že mají nejlepší reklamy na pivo. Což také není pravda," říká člen poroty Eda Kauba, kreativní ředitel Euro RSCG.

Sám přiznává, že všechny kampaně ještě neviděl, už nyní ale favorizuje německé kreativce. "Německý design je dnes podle mého názoru nejdál, ale uvidíme, jak rozhodnou porotci," dodává Kauba.

V soutěži se utká 385 reklam

A podle čeho tedy budou porotci pivní reklamu posuzovat? "Neexistují žádná měřitelná kritéria, jde o kreativitu, kterou budou posuzovat porotci, kteří mají zkušenosti z různých evropských soutěží podobného typu," vysvětluje ředitel PIAF Marek Hlavica.

Festival, jehož součástí je řada seminářů a workshopů, hostí i zvučná zahraniční jména, například šéfem poroty je Tim Delaney, zakladatel, ředitel a kreativní ředitel agentury Leagas Delaney. Na festival je akreditováno na 250 účastníků, celkově bude soutěžit 385 reklam, kampaně se rekrutují z 28 zemí a ze čtyř kontinentů, zhruba polovina z nich je z Česka.

Kromě pivní ceny se soutěží v dalších devíti kategoriích. Mimo jiné v kategorii nejlepší videoreklama, nejlepší venkovní inzerát, reklama s největší invencí či nejlepší kampaň.

První ročník je přesto zatím ve znamení spíše poloprázdných sálů. Podle Hlavici to souvisí také s tím, že někdo přijde na jeden workshop a pak zase odejde. "Uvidíme v pátek až se účastníci sejdou pohromadě," říká k menší návštěvě Hlavica.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Pavel P. Novotný

O hasičích se s nadsázkou říká, že umí uhasit tak leda žízeň. Popravdě řečeno, pro sběratele pivovarských předmětů, zejména starých lahví, Romana Šperla z Měšic žízeň předků inspirující byla. Sám, jako hasič profesionál, v práci pít nesmí a doma jen výjimečně. Za to sbírku mu manželka Alena toleruje, dokonce mu s ní i pomáhá. A tak se má vskutku čím pochlubit, doma i na chalupě v Pocinovicích, blízko Domažlic.

Sbíráte pivní lahve a vše, co je spojené s pivovarnictvím. S tím jste ale nezačínal...

Otec sbíral bankovky a brával mě také na burzy na Střelnici. Takže jsem začínal s obaly a obrázky od žvýkaček, odznaky a plechovkami od limonád a piva.

A kdy se vám dostala do ruky první pivní lahev?

První lahev jsem objevil ve Vilové čtvrti, asi před deseti lety, když jsme rozebírali kamenný taras v Laudově ulici. Tam na mě vypadly tři flašky Pravovárečného měšťanstva táborského včetně porcelánových uzávěrů. Mně se to zalíbilo, tak jsem oslovil kolegy hasiče v práci a ti, co jsou z vesnic, mi dovezli nějaké ty relikvie. A nakonec jsem se specializoval na Šumavu, kde mám chalupu. Šlo to tak nějak samo od sebe.

Na jaké lahve se specializujete? Nebo snad sbíráte všechno od piva?

Ze začátku jsem opravdu žádnou specializaci neměl. To jsem si myslel, že musím mít každou lahev, kterou potkám. Teď sbírám jen lahve do roku 1945 a pouze okres Tábor. A na Šumavě, díky tomu, že mám chalupu v poslední chodské vesnici, tak se specializuji na centrální Šumavu a Domažlicko. Všechno se nedá obsáhnout. U nás největší sběratel Jirka Drvola má přes osm tisíc pivních lahví. Ale ono to také stojí pěkné prachy, protože pivovarnictví a vše kolem toho je pořád v kurzu.

A kolik lahví máte vy?

Držím asi tak dvě stě lahví. Jednak i kvůli prostoru, protože zaberou dost místa na policích a pak abych sháněl všelijaké odchylky – jestli má nápis čárku do leva nebo doprava, jestli je dno vypouklé nebo rovné, prolis či bez prolisu, odlišné barvy lahví, to bych musel mít ještě jednu místnost.

Pokud se tedy specializujete na Táborsko, tak kolik vlastně pivovarů tady bylo?

Co jsem nahlížel do seznamů, které sběratelé vytvořili, tak tu fungovalo asi třináct větších či menších pivovarů do roku 1945. A k tomu ještě stáčírny. Třeba v Malšicích, u Zemanů v Klokotech, hotel Nový a podobně.

A lahve byly označené, aby bylo jasné odkud pocházejí.

Lahve se dělí podle obsahu, tedy litrové, sedmičky a půllitrovky. Nic jiného neexistovalo, i když se občas se sice objevila i s obsahem 0,9. Dále se dělily podle nápisu, třeba Chotoviny s rovným nápisem Chotovin jsou nejcennější. Nebo Nemyšl, ta je ještě vzácnější. Pivovar patřil hraběcímu rodu Dejmů. Dále byly nápisy do obloučku a také zajímavé bylo, když byl nápis vzadu na láhvi (například Nikdo si nesmí ponechati, majetek pivovaru). Další bylo rozdělení podle barev. Hnědá, zelená, čirá a do bleděmodra. Hnědé jsou mezi sběrateli vzácnější, větší produkce byla těch zelených. A na deputát, co se dával v pivovarech, byly určeny lahve světlé, aby se pivo rychle kazilo.

I podle hrdla se dělily?

Klasika uzávěry na špunt a nebo na porcelánové uzávěry, hojně využívané v táborském pivovaře.

A jaké lahve jsou erbové?

Erbové lahve jsou chloubou každého sběratele. V Želči v pivovaru byl na lahvi erb Harrachů, v Chýnově pak Schwarzenberská korunka nebo samotný erb.

Které lahve vám chybějí a z kterých pivovarů?

Chybí mi nejstarší varianta pivovaru Chýnov, Přehořov, Dírná, Radvanov, Nemyšl, Mladá Vožice.

Nesbíráte jen flašky, ale také další pivovarské kousky. Například?

Vybavení starých hospod, pivní prvorepublikové půllitry s proužkem či nápisem majitele hospody, keramické podtácky, dřevěné soudky, pípy, narážeče, narážecí jehly s gintry, tlakové kompresory, vývěsní štíty, reklamní cedule pivovarů, deputátní známky na odběr piva a vše, co souviselo s pohostinstvím a hospodou na venkově do znárodnění.

Kde takové kousky nacházíte? Na burzách nebo ve starožitnictví?

Většina položek se draží přes internet na Aukru, něco přes inzeráty v tisku a tipy od dalších sběratelů, kteří mají jiné sběratelské zájmy. Na burzách se scházíme spíše na „pokec“ a pochlubit se novými přírůstky. V bazarech se občas též zadaří, neboť krize nutí lidi uklidit půdy.

Zmiňoval jste chalupu na Šumavě. Na fotografii to vypadá tak trochu jako muzeum. Jaké sbírky čekají návštěvníky tam?

Chalupa je po rodičích z otcovi strany v poslední chodské vesnici Pocinovicích. Již dvanáctý rok provádím rekonstrukci celého objektu za pomoci kamarádů. Z bývalé maštale jsem před třemi roky 17. září (na pouť u Dobré Vody) otevřel pro veřejnost pivní expozici zaměřenou na výrobu, distribuci a konzumaci piva na vesnici, kde bylo pět hospod na sobě nezávislých a s různou klientelou. Expozici vévodí výčepní stůl s pípou, množství dřevěných sudů, vývěsní štít z hostince „U Strojníků“, staré pivní lahve a lahve patentní od limonád, přepravní dřevěné bedny, hospodský stůl, pivní stáčečka, kompresory.

Většinu těchto věcí jsem získal jako dar od paní Juliany Sazamové, která měla vše uchováno z bývalé hospody „U Strojníků“ na půdě a ve stodole. Jako zpestření návštěvy (předem ohlášené), jsou ochutnávky nefiltrovaného 12% kvasnicového piva z blízkého pivovaru v Koutě na Šumavě, točeného do starého skla s keramickým podtáckem.

Jak vás oslovují slavnosti piva v Táboře?

Již druhým rokem jsem měl možnost zastupovat pivovar Kout na Šumavě při odborných degustacích při pivních slavnostech v Táboře. V loňském roce získal pivovar třetí místo v udělení České pivní pečeti za výčepní světlé pivo v konkurenci minipivovarů a ve velkých pivovarech druhé místo se speciálem 14% tmavým pivem. Letos zlatá medaile za kolekci vzorků piva ve Francii.

Prý mohla vzniknout expozice pivovarnictví v prostorách táborského hotelu Dvořák? Co o tom víte?

Při rekonstrukci táborského pivovaru mělo vzniknout tak zvané Táborské městské muzeum, v prostorách původních bytů ředitele a sládka pivovaru, kde jedna z expozic měla být zaměřena na pivovar Tábor a okolí. Exponáty měl připravené Jiří Dvořák ze Zárybničné Lhoty. Starosta města František Dědič byl ochoten sehnat peníze na tuto akci. Bohužel s výměnou vedení na radnici a současnou ekonomickou situací státu není toto možné realizovat.

Roman Šperl - Profesionální hasič, žije v Táboře Měšicích s manželkou Alenou, dcerou a synem a jezevčíkem Frodem.

Sbírky má nejen ve svém rodinném domě, ale i v chalupě na Šumavě, kam často jezdí. Právě v Pocinovicích vybudoval expozici pro veřejnost o výrobě, konzumaci a distribuci piva. Návštěvníci zde ochutnají i pivo z Kout.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Alena Řezáčová

Letošní sezóna pivních a pivovarnických festivalů nabídne lidem více než 140 akcí, jako například pivovarské slavnosti, dny otevřených dveří či hudební festivaly. Vyplývá to z analýzy Českého svazu pivovarů a sladoven, kterou zveřejnil ve středu.

Nahlášený počet akcí však nemusí být konečný, o pořádání některých ještě pivovary jednají. Na 60 akcí pořádají přímo pivovary, na dalších 80 pak dodávají hlavní nápoj. Tradiční doménou pivovarů i letos zůstává účast na velkých open air koncertech, kde se sejde až několika desítek tisíc návštěvníků. Podobně jako v uplynulých letech pivovarníci odhadují, že se akcí s pivem a hudbou v hlavních rolích zúčastní na 600 tisíc až čtvrt milionu osob.

"Skutečná účast návštěvníků může být ovlivněna spíše nepříznivým počasím než dopadem ekonomické krize. Je to dáno tím, že si pivní nebo pivovarské slavnosti za dobu své existence vydobyly pevné místo v kalendáři kulturních a společenských akcí, a to nejen mezi pivovary, ale zároveň se rozšiřuje počet obcí a měst, kde se akce s pivem jako hlavním nápojem konají," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Potěšitelné je, že pivovarské slavnosti pořádají bez rozdílu malé a velké pivovary a slavnosti piva se pořádají jak v malých obcích, tak v největších městech u nás, Prahu nevyjímaje," dodal Jan Veselý.

Více než 250 značek piv

Ze zveřejněné analýzy lze také vyčíst, že návštěvníci těchto akcí si budou moct vybrat z více než 250 značek piv, od těch nejznámějších až po pivní speciály a piva neobvyklá. Každoročně se rozšiřuje také nabídka jídla vhodného k pivu a doprovodných soutěží a aktivit.

Podle Veselého roste i zájem měst a obcí pořádat akce spojené s nabídkou piv. "Na mapě obcí, kde se tradice teprve vytváří, nalezneme například Vilémov. K místům s dlouhou tradicí naopak patří Chodová Planá, Hojsova Stráž či Roštín. Postupně pivní slavnosti také pronikají do větších měst. Tradiční oslavy v Brně, Ostravě, Olomouci, Třebíči, Plzni a Českých Budějovicích, rozšířila Praha, Mariánské Lázně nebo nejnověji Karlovy Vary," vyjmenoval Veselý a dodal, že přestože hlavní sezóna začíná až v květnu a červnu, začínají se pořádat akce už v dubnu. "Sezónu pak zakončí některé velké akce až v říjnu," řekl Veselý.

Kromě jednorázových akcí se rozrůstá počet tras pro návštěvníky pivovarů a roste i počet muzeí spjatých s pivem nebo pivovarstvím. Vedle nejznámějšího v Plzni a dalších městech s pivovarskou tradicí se nově připravuje otevření muzeí v Hanušovicích, Kostelci nad Černými Lesy nebo v Jihlavě.

Informace o připravovaných akcích se průběžně objevují na internetových stránkách měst a obcí nebo v kulturních přehledech a informačních turistických střediscích obcí a měst.

Zdroj: Naše adresa.cz

Celosvětový trh s pivem roste přes finanční a ekonomickou krizi (v r. 2008 dosáhl 1816 mil. hl ), i když v nižším měřítku (o 1,6 místo dřívějšího 3% růstu). Celosvětově je spotřeba na osobu kolem 327 l/rok. Existují však značné regionální rozdíly. Zatímco v Severní Americe a západní Evropě došlo ke snížení spotřeby, vzrostl výstav piva v Asii během 5 let o 30 % na 572 mil. hl, čímž předstihl Severní Ameriku (v r. 2008 544 mil. hl) a Evropu (586 mil. hl). Vysoký je růst spotřeba v Asii, i když z dosavadních velmi nízkých hodnot. V Oceánii je spotřeba na osobu odpovídající Evropě. Čína patří již řadu k největším světovým producentům (v r. 2008 410 mil. l); během 8 let (2001-2008) Čína zdvojnásobila svou produkci. V Africe je průměrná spotřeba jen 10 hl/osobu; výjimkou jsou však JAR a Nigérie.

V Evropě je největším producentem Německo (v r. 2008 103 mil. hl a spotřeba 111 l/osobu), které však bylo, pokud jde o produkci, předstiženo Ruskem (v r. 2008 114 mil. hl). V důsledku historických zvyklostí jsou ve spotřebě piva velké rozdíly: v ČR 158 l, v Německu, Rakousku a Irsku 100-110 l, ve Velké Británii, Polsku, Španělsku, Belgii a Dánsku 80-90 l, ve Francii a Itálii 30-31 l, v Turecku 12 l.

Podle zprávy The Barth Report za r. 2008 zajišťuje 10 největších výrobců piva 63 % světového výstavu a první čtyři výrobci 46 %. Mezi čtyři producenty na vrcholu žebříčku patří AB Inbrev, Sab Miller, Heineken a Carlsberg.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Nemci sú známi tým, že sú azda najvernejšími milovníkmi piva. Aj z toho dôvodu oň nie je v dejisku šampionátu núdza. Okrem stovák kolínskych krčmičiek si ho môžete vychutnávať takmer na každom kroku. Počas majstrovstiev sveta vám ho ochotne načapujú priamo pod nosom.

O pohodlie hokejových fanúšikov v kolínskej Lanxess Arene i jej blízkom okolí je v týchto dňoch dôkladne postarané. Ak náhodou nemáte chuť vystávať dlhé rady v bufetoch, ktoré sú v útrobách štadióna na každom kroku, pivo vám načapujú kdekoľvek, dokonca priamo na mieste, kde sedíte.

„Je to skvelé, že sa nemusím zdvihnúť zo sedadla dve minúty pred koncom tretiny a postaviť sa do radu na pivo. Každú chvíľu sa tu totiž objaví niektorý z výčapníkov so súdkom na chrbte. Je to super nápad, mohlo by sa také niečo praktizovať aj u nás,“ povedal nám Ivan, fanúšik slovenských hokejistov, ktorý pricestoval pred pár dňami do Kolína až z Humenného. Za trojdecové takto načapované pivo zaplatíte bezmála tri eurá, pri pollitrovom by ste museli vytiahnuť z vrecka ešte o euro a pol viac. Navyše, poháre sú zálohované, jeden vás vyjde na dve eurá. Zrátané, podčiarknuté – veľké pivo stojí takmer sedem eur...

Zdroj: Pluska.sk | Autoři: Marián Korbel a Andrej Smatana

Německý pivovar Oettinger z Bavorska uvádí na trh poprvé pivo v baňatějším typu lahve, který používají zejména pivovary v Belgii a některé další německé pivovary. Uvedený výrobce ho používá pro dva druhy z jeho sortimentu: pro pivo plzeňského typu a pivo exportní. Nové přepravky na dvacet vratných lahví o objemu 0,33 l budou prodávány nejdříve v severním Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci, Hesensku a Sársku.

Tyto nápoje budou vyráběny v pivovaru Braunschweig (dříve Feldschlösschen), pobočce pivovaru Oettinger, pro celou pivovarskou skupinu. Příslušné přípravy vaření piva podle standardů pivovaru Oettinger byly vytvořené v průběhu několika uplynulých měsíců také v Braunschweigu. V této době se investovalo kolem 4,5 milionů EUR do sanitačních a modernizačních prostředků. V této sumě je zahrnuto také celkem 300 000 EUR potřebných pro nové modré přepravky.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje je k vidění výstava nazvaná Bohumil Konečný "Bimba" – nejkrásnější reklamní plakáty. Právě reklamní plakáty jsou jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby plzeňského rodáka Bohumila Konečného.

Krásu Konečného reklamních plakátů, starých přes půl století, mohou obdivovat návštěvníci Plzeňského Prazdroje do 31. července denně od 8:30 do 18 hodin, vstup do Návštěvnického centra je zdarma. Plakáty pochází ze sbírky Františka Ulče. Výstavu připravil Jan Hosnedl.

K vidění je 23 originálních výtisků plakátů z 50. let, ukázky knih a časopisů ilustrovaných B. Konečným. Největším lákadlem jsou dva původní plakáty vytvořené pro Plzeňský Prazdroj nebo několik originálních kreseb Bohumila Konečného. Po celou dobu výstavy budou mít návštěvníci příležitost shlédnout dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře. Tento film získal v loňském roce ocenění na mezinárodním filmovém festivalu ARTS & FILM.

Bohumil Konečný, přezdívaný Bimba, vytvořil své první reklamní plakáty už počátkem čtyřicátých let v reklamním oddělení firmy Baťa. Bimba vyhrál konkurz na reklamního kreslíře a ve Zlíně asi dva roky žil a tvořil. Byl velmi dobře placený, peněz si však příliš neušetřil. Pamětníci např. uvádějí, že byl schopen na svůj soukromý sobotní mejdan klidně pozvat orchestr Karla Vlacha. Spolupráce s Baťou skončila kolem roku 1942. Tehdy bylo reklamní oddělení zrušeno kvůli postupující válce a nedostatku financí. Bimba z obavy před nasazením v Říši odchází na Střelu, kde je do konce války na oko zaměstnán v penzionu Lego.

Druhou vlnu zájmu o jeho plakáty a kalendáře zažil Konečný počátkem padesátých let. Kromě budovatelských plakátů rozesmátých horníků a rolnic, přehrad a továren se mu v době nejtužšího socialismu 50. let naskytla nevídaná možnost. Podniky zahraničního obchodu si u něj objednaly poutavé plakáty ve stylu tzv. americké reklamy pro firmy, které vyvážely své výrobky do zahraničí. Svůdné pin-up gilrls, jak vystřižené z amerických žurnálů, propagovaly na zahraničních trzích výrobky bižuterie z Jablonexu, plzeňské pivo z Prazdroje, piana Petrof a řadu dalších. Konečného plakáty tak obdivovali v Jižní Americe, Španělsku, Anglii a dalších západních zemích.

Zmíněné budovatelské plakáty většinou vznikaly jako týmová práce. Bimba tvořil postavy, jeho přítel – malíř Miloš Novák pak často doplňoval pozadí (doly, přehrady, elektrárny...) Za několik let vytvořil Bimba kolem stovky plakátů, které jsou sběrateli dodnes velmi ceněné.

Exportní plakáty byly u nás velmi málo známé. O jejich záchranu se zasloužil sběratel František Ulč. Sám na to v rozhovoru pro časopis Marketing Magazine vzpomíná takto: „Někdy v polovině šedesátých let jsem byl na návštěvě u Bimby. Tehdy bydleli Konečných ještě ve Varšavské ulici na Vinohradech. Paní Konečná žila již dva roky v Kožlanech u dětí, Bimba pracoval v Praze a do Kožlan každý týden dojížděl autem. Byl jsem u něj a on pomalu balil a připravoval své věci na převezení do západních Čech za manželkou. V místnosti byly balíky a pytle s různými věcmi, hlavně však knihy v krabicích. Všimnul jsem si, že v rohu u okna stála velká role stočeného papíru. S údivem jsem zjistil, že to jsou stočené tisky reklamních plakátů. Ptal jsem se, do kterého balíku to vše přijde. On odvětil, že se s tím nebude tahat do Kožlan, že se to dá do sběru! Podivil jsem se, jestli to není škoda. A Bimba tehdy řekl, že pokud chci, ať si plakáty vezmu! Pochopitelně jsem si je vzal a od té doby jsem měl doma přes šedesát plakátů, jeden lepší než druhý! Většina z nich u nás byla naprosto neznámá...“

Už v letech 2007 a 2008 se uskutečnil velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století, do jehož kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Projekt zahrnoval výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, výstavu v Obecním domě v Praze, monografii historika umění Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný a dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová | Foto> Bimba.cz

Na celé naší zeměkouli se dnes vyrábí kolem 20 000 značek piva 180 druhů. Od slabších piv (Ale) přes ležáky, černá piva, hořká piva, krémová piva až po ledová piva.

Pivo je oblíbený nápoj již po dlouhou dobu. V pozůstatcích obyvatel Babylonu byly nalezeny detailní recepty na výrobu piva, a to 4300 let před Kristem. Pivo také vynalezli Číňané a Inkové. V Egyptě byly nalezeny texty předepisující pivo na 100 různých způsobů jako léčbu. Před několika lety také anglický pivovar New Castle Brewery vypěstoval a prodal 1 000 lahví piva Tutankhamun Ale, které bylo vytvořeno dle 3200 let starého receptu nalezeného v chrámu královny Nefertiti.

Masový prodej piva začal až ve 12. století v Německu a lahvové pivo se prodává přibližně od roku 1605. A nezapomeňme také na známý fakt, že Češi jsou největšími konzumenty piva ve světě - 155 litrů na hlavu za rok, to je slušné.

Zdroj: letme.cz

Do netradičního klání se v úterý pustili budoucí číšníci a baristé. Středoškoláci z celé republiky se v Brně utkali například v čepování piva či míchání zlatavého mohu s jinými nápoji. Pivem ale okořenili i klasickou atletickou disciplínu. Běh.

Pivní klání brněnská Střední škola potravinářská a služeb v Charbulově ulici uspořádala letos už podeváté. „Soutěžení se letos zúčastnilo celkem osmašedesát studentů vyslaných jednotlivými zúčastněnými školami. Všechny tři disciplíny, v nichž změřili síly, měly co do činění s pivem. Vzhledem k věku soutěžících se však čepovalo zásadně nealkoholické,“ podotkl ředitel Střední škola potravinářská a služeb Brno Ladislav Černý.

Vítěze klání s názvem Radegast Birell Cup, na nímž ochrannou ruku drží i česká Asociace číšníků, ve znalostech o pivu, jeho čepování a servisu budou pořadatelé znát po čtvrté hodině odpoledne.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová

Jedinečná soutěž, která spojuje dívčí krásu s oblibou českého a moravského piva a chmelařství odstartovala v pátek 7. května v Žatci. Tato netradiční a jedinečná akce se uskutečňuje ve městě chmele a piva již po šesté. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 420 děvčat z celé ČR, z nichž bylo vybráno jedenáct. Poslední, dvanáctou, bude vítězka Miss Agro, kterou nominuje Česká zemědělská univerzita v Praze pro svoje pivo Suchdolský Jeník.

Celkem se tedy utká ve finále dvanáct soutěžících dívek, které budou zastupovat pivní značky:

Petra Pavlíčková z Duchova (25 let) - Bakalář (Czech Brewery Rakovník)

Petra Kabylová z Příbrami (22 let) - Březňák (Velké Březno)

Jana Kadeřávková z Prahy (20 let) - Bernard (Rodinný pivovar Bernard)

Jana Marešová z Hanušovic (24 let) - Holba Šerák (Pivovar Holba Hanušovice)

Simona Fabicovicová z Prahy (21 let) - Chrám chmele a piva Žatec

Guntherová Michaela z Prahy (18 let) - Podžbánské pivo (Mutějovice)

Martina Karkošová z Velimi (18 let) - Postřižinské pivo (Pivovar Nymburk)

Veronika Beňáková z Tisu (22 let) - Rebel (Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod)

(Až vítězka MISS AGRO) - Suchdolský Jeník (Zemědělská univerzita v Praze)

Monika Ruprichová z Turnova (24 let) - Svijany (Pivovar Svijany)

Jana Šimáčková z Roudnice n. L. (20 let) - Zlatopramen (Ústí nad Labem)

Tereza Novotná z Nového Boru (19 let) - Žatec (Žatecký pivovar)

Dívky v průběhu léta postupně navštíví pivovary, kde se seznámí s jeho historií a výrobou „své“ pivní značky. Zároveň budou pivo prezentovat ve svém kraji a regionu při různých akcích a slavnostech. „Vítáme, že se do této jedinečné soutěže postupně zapojují pivovary všech krajů, letos jsou to – Středočeský, Ústecký, Liberecký, Vysočina, Olomoucký i Praha. Tady všude se připojují k letošnímu sloganu naší soutěže: „Dobré pivo, děvy hezké – to jsou dary země České!“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. Soutěže o královny krásy mají všude na světě mnohaletou tradici. Zatím však nikde na světě mimo Žatce nebyla volena Miss zlatého moku a od roku 2006 s přídomkem České republiky.

Vlastní soutěž dívek ve finálových disciplínách bude spočívat:

- osobní šarm a kreativita

- ruční česání chmele

- základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví

- degustace a čepování piva

- tanec s korbelem plným piva na hlavě

- volná disciplina, kterou si zvolí dívka sama – tanec, hudba, zpěv, akrobacie, apod.

- představení v plavkách

Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu ve Stekníku v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Na soustředění od 22. do 29. září, které se uskuteční díky cestovní kanceláři EXIM tours ve SAE v Dubaji, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem října slavnostním večerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět herec Jan Čenský.

Co čeká na vítězku? Mimo jiné rekreační pobyt v cizině, účast na prezentačních akcích pivovarů, hodnotné ceny a na půl roku získá zdarma k používání osobní automobil od firmy AUTO KOPTA majitele Zdeňka Kopty. Samozřejmě, že hodnotné ceny čekají také na všechny ostatní finalistky této soutěže, která vzešla na oslavu českého chmele, sladu, piva a hlavně pracovitých českých rukou v pivovarnictví a chmelařství… Portrét pivní královny bude umístěn v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci.

Co čeká zúčastněné pivovary? Prezentace a reklama výrobku a celého pivovaru v zastoupení krásnou dívkou, která se stane jeho „tváří – Miss pivovaru, a kterou bude mít možnost využívat pro další prezentační a prodejní akce v průběhu celého roku. Prezentace a reklama v médiích proběhne nejen v jeho regionu, ale v celé ČR. Pivovar a jeho pivní značku, kterou bude finalistka zastupovat, čeká také účast na odborné degustaci ve Chmelařském institutu v Žatci v rámci Dočesné. Pivovar s vítěznou dívkou získá i diplom, jehož kopie bude umístěna v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci. Pivovary mohou na základě sjednaných smluvních podmínek s dívkami využívat jejich krásu a půvab při svých akcích a marketingových projektech. Tím bude v podstatě naplněn cíl soutěže - spojení krásy se všemi dalšími pozitivními vlastnostmi, které zdobí pivo.

Zdroj: E Region.cz

Vážení příznivci českého piva,

po úspěšném prvním vydání z jara loňského roku přichází naše nakladatelství již podruhé na český knižní trh s mapovou publikací Pivovary České republiky.

Naší snahou je aktuálně podchytit bouřlivé dění na české pivovarnické scéně, která se během posledních dvou desetiletí dramaticky změnila a neustále mění. Od data prvního vydání publikace, tedy během dvanácti měsíců, ukončily v naší vlasti výrobu tři historické průmyslové pivovary a zaniklo a naopak vzniklo několik minipivovarských provozů a restaurací s vlastní výrobou piva.

Mnohotvárný svět piva dnes však nepředstavují jen pivovary, sladovny, chmelaři, hospody, restaurace a obchody s pivem. Po desetiletích obnovené a nevybíravé tržní prostředí nutí výrobce piva přicházet nejen s novinkami a modifikacemi svých produktů, ale expandovat i do oblastí dříve opomíjených. Necháme-li stranou sponzoring sportovních a kulturních aktivit, typický dnes především pro velké hráče na trhu, pak se pivovary více či méně snaží profilovat nejen jako zodpovědní producenti a seriózní zaměstnavatelé, ale i jako významní činitelé turistického ruchu v regionech.

Nikdo se již dnes nepozastavuje nad každoročním konáním pivních slavností, festivalů a dnů otevřených dveří. Možnosti exkurze do provozu výroby piva spojené s ochutnávkou jsou běžné stejně jako nabídka pronájmu prostor pivovarů či sladoven pro společenské a kulturní akce. Žhavou novinkou posledních let je provozování pivních lázní a výroba pivní a chmelové kosmetiky. Řada historických pivovarů nabízí pro sběratele i vlastní turistickou známku.

Kdo jiný by měl široké veřejnosti zprostředkovat širokou nabídku atraktivit, spojených s pivní kulturou v naší zemi, než právě jedno z nejvýznamnějších kartografických nakladatelství? Oproti prvnímu vydání mapové publikace Pivovary České republiky se autorský tým zaměřil více na turistickou stránku českého pivovarnictví. Textová část, věnovaná největším dílem abecednímu seznamu pivovarských podniků, obsahuje řadu informací nejen o nabízených druzích a značkách piva, ale právě i o možnostech exkurze, ubytování, stravování, pivovarských prodejnách a muzeích, pivních lázních a kosmetice.

Slavnostní uvedení mapové publikace Pivovary České republiky na trh se odehraje v expozici Kartografie PRAHA na veletrhu Svět knihy Praha 2010, konaném na výstavišti v Praze -Holešovicích. Ve stánku P101 v pravém křídle Průmyslového paláce, v pátek 14. května 2010 ve 13:30, uvedené dílo slavnostně pokřtí za účasti autorů jeho patron a milovník piva, známý karikaturista, mistr sportu Petr Urban.

Všichni, kdo máte rádi české pivo, jste srdečně zváni!

Zdroj: Kartografie Praha

Levnější vstupné, jen jedna hudební scéna se sedmnácti kapelami a rekordní počet pivovarů: takový bude letošní ročník Beerfestu, který se od 12. do 15. května rozloží v areálu bývalé dostihové dráhy v Olomouci na Lazcích.

Na minulý ročník dorazilo odhadem přes dvacet tisíc lidí, program nabídl dvě hudební scény a třicet kapel. Letos bude Beerfest o poznání skromnější, což můžou vítat hlavně pivní fanoušci – pořadatelé jim totiž vyšli vstříc větším počtem pozvaných pivovarů a nižším vstupným.

Bez sponzorů

Letos zaplatí lidé za lístky 110 korun za den na místě, v předprodeji pak na 80 korun. Loni stála vstupenka na místě 150 korun na den. „Chtěli jsme vyjít vstříc těm, kdo sem míří za přehlídkou pivovarů, nejen za hudebním programem,“ zdůvodnil ředitel festivalu Pavel Spálený.

Dramaturgie letošního hudebního programu nabídne o víc než desítku kapel méně než loni a výrazným programovým tahem je i zrušení druhé scény. „Hlavním důvodem je to, že se nám nepodařilo sehnat jediného sponzora. Na druhou stranu jsme se na tu jednu scénu, kterou máme, snažili koncentrovat kapely jako je Kryštof, Mig 21, No Name, takže program bude hodně kvalitní.

Navíc nás příští rok čeká desátý ročník, který bychom určitě rádi udělali ve velkém stylu,“ doplnil Spálený. O tom, že se Beerfest 2010 snaží orientovat na své pivní a ne jen hudební fanoušky, svědčí i to, že letos se v areálu dostihové dráhy sejde největší počet pivovarů v historii festivalu.

Pivní premiéry

„Máme nahlášených 30 pivovarů, mezi nimi spoustu těch, kteří se tu ještě neprezentovali. Kromě velkých výrobců tu budou i menší varny. Ve srovnání s minulým rokem je tu kolem desítky nových firem a celkem zde bude k ochutnání okolo stovky druhů piva,“ vypočítal Spálený. Své brány otevře Beerfest 2010 ve středu 12. května ve 14 hodin a každý den nabídne čtyři až pět kapel. Letos se na programu objeví kromě stálic festivalu jako jsou Rock ´n ´Roll Marka Woodmana, Mig 21, Fleretů či Krištofů i Xindl X, Žlutý pes, Metalinda a další.

Program Beerfestu 2010

Středa 12.5.

14:00 Otevření festivalu

15:00 slavnostní zahájení

15:10 Rock ´n ´Roll M.Woodmana

17:00 Žlutý pes

19:00 Metalinda

21:00 Legendy se vrací

Čtvrtek 13.5.

11:00 Otevření festivalu

14:00 Turbo

17:00 Mig 21

19:00 Horkýže Slíže

21:00 Team Revival

Pátek 14.5.

11:00 Otevření brány

15:30 Charlie Straight

17:00 Fleret a J.Šuláková

19:00 Xindl X

20:50 Kryštof

Sobota 15.5.

09:00 Burza sběratelů

12:30 No Distance Paradise

14:00 The Again

15:45 Tereza Černochová

18:00 No Name

20:00 Kabát Revival

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Linda Lešikarová | Foto: Jiří Kopáč

Tradiční Chmelfest, jarní svátek chmele, piva a dobré nálady, proběhl v sobotu v Žatci.

Alegorické vozy a účastníci veselého průvodu nejprve přišli a přijeli na náměstí. Tam byl symbolicky naražen sud s májovým ležákem, kněz požehnal budoucí úrodě chmele, k nebi bylo v podobě velkého zeleného balonku vypuštěno chmelařské léto. Oslava potom pokračovala v areálu letního kina, kde probíhaly humorné pivní soutěže. Celý den bylo pro veřejnost otevřeno Chmelařské muzeum a poprvé ve zkušebním provozu také nově postavený Chrám chmele a piva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Čech a pivo, zdá se to být jako přirovnání vody a kapra. Tak to jsem si do včerejšího dne myslel i já. Jenže ouha, co se nestalo ve vedlejším bufetu v Dělnické ulici, kam chodíme téměř denně na obědy...

Ten den jsme s polednem vyrazili pro něco k snědku do přilehlého rychlého občerstvení, donesli jsme si jídlo a jednu desítku Budvar na spláchnutí kuřátka s bramborem. Když se moje spolupracovnice Iva napila, div odporem nevyprskla a hned na mě, co jsem to přinesl za břečku. "Vždyť je to n e a l k ó ó ó !" A hnala mně pro opravdové pivo.

Když jsem přišel do lokálu, upozorňoval jsem paní u pokladny, a to před pětičlennou frontou, že asi nebude něco v pořádku. Lidé se začali na sebe nedůvěřivě dívat a po chvíli se smát. Pivo jsem chtěl, ale ne nealko.

Na to jsem jí podával sklenici, ať sama ochutná a natočí nám to co dostáváme obyčejně – tedy alko. Sličná paní pokladní mi ale nato povídá, že pivu moc nerozumí, ale že si srkne. Pak natočila trochu do jiné sklenice a začali jsme porovnávat.

Vždyť to je taky nealko! "Přecijenom jsme trochu odkojení pivem, chodíme na košt do různých pivovarů, ale takto pořádné pivo nechutná", povídám již velmi pobaveně.

Pokladní tedy odběhla na kontrolu sudů: "No jóó, už je to jasný, máme obráceně trubky! Ježiši, jůůů, to ale znamená, že jsem včera vytočila 90 nealko piv. A nikdo se neozval a ani si nikdo nestěžoval!!??"

Ano, je to tak – zhruba 90 lidí si objednalo normální desítku a pili nealkoholické pivo. No a pak že jsme v tom pití piva jedni z nejlepších na světě!

Zdroj: České noviny.cz | Autor: Jan Asnar

Skupinu dvanácti finalistek zkompletovali v Žatci zástupci českých pivovarů. Šestý ročník soutěže zaznamenal rekordní účast. Přihlásilo se více než čtyři sta dívek a do soutěže se letos poprvé zapojí také rekordní počet dvanácti pivovarů.

Do výběrového kola postoupilo dvaadvacet kandidátek a z nich si zástupci pivovarů vybírali dívky, které je budou v soutěži reprezentovat.

„Miss zlatého moku je dlouhodobé klání. V následujících týdnech a měsících dívky absolvují přípravu ve svých pivovarech. V září se předvedou při ručním česání chmele a na žatecké Dočesné budou točit pivo. Další přípravu absolvují s cestovní kanceláří Exim Tour v Dubaji,“ sdělil ředitel soutěže Petr Šimáček.

Vyhlášení vítězek bude na galavečeru, který se připravuje na říjen do Žatce.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax