Podobně jako v jiných českých královských městech, tak i v Nymburku vařili měšťané pivo prakticky od založení města.

„Prvním dokladem, kdy se tato skutečnost nepřímo uvádí, je obnova práv a výsad města Nymburka z rozhodnutí krále Jana Lucemburského ze dne 26. prosince 1328. K mnoha privilegiím patřilo i právo mílové, které městu umožňovalo udržet si monopolní postavení ve výrobě a prodeji piva,“ uvádí František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Doklad o vaření zlatého moku se také nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan. Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k bohatnutí měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast Nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město poté ztratilo mnoho venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva.

„V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva měly sídlo v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary této konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za oběť požáru,“ dodává František Sýkora.

Novým místem, kde se začalo vařit pivo, byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla prusko-habsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem různí sládkové.

Vdalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské pivo na trhu těžko prosazuje.

K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk-Poříčany. Jeho poloha umožnila skvělý rozvoj do budoucna. Instalované zařízení bylo ve své době na špičkové úrovni a umožnilo vysokou pracovní produktivitu. Období 1. světové války přetrhlo nadějnou novodobou existenci pivovaru, protože nastal nedostatek chmele a ječmene. V dobách první republiky se pokračovalo v modernizaci. Bez zajímavosti není skutečnost, že na rozvoji nymburského pivovaru se podílel František Hrabal, otec známého spisovatele Bohumila Hrabala. V pivovaru pracoval v letech 1919-1929 jako účetní, v letech 1929-1948 jako správce. Od roku 1948 do roku 1953 zde pak působil jako národní správce. (MF Dnes)

Pivovar, který proslavil především Hrabal, si nemůže letos stěžovat na nepřízeň osudu. Kromě toho, že nymburská piva získala několik ocenění na celostátních degustátorských soutěžích, projevila zájem o spolupráci s pivovarem monacká společnost Propaganda Products. V lednu by mělo být jasné, zda se Monačané budou podílet polovinou na investici do nové výrobní linky. Rozsah investice odhadl ředitel pivovaru Pavel Benák na dva až tři miliony korun. "Chtějí po nás, abychom pro ně stáčeli nápoj s exotickými přísadami na bázi piva s obsahem šesti procent alkoholu. Pokud se zkušební produkty osvědčí, budou se podílet na výstavbě nové stáčecí linky. Nápoj má být určený především pro mladé spotřebitele mezi 18 a 25 lety," nastínil Benák. Roční výstav nymburského pivovaru se pohybuje stále pod 150 tisíc hektolitrů a společnost se podařilo stabilizovat. Ředitel Benák prozatím o zvýšení výstavu neuvažuje s ohledem na spotřební daň. Zvýšení by se vyplatilo až při dalším nasmlouvání zakázek o objemu 20 tisíc hektolitrů. (Nymburský deník)

Chcete doplnit vitamin B, a nechcete polykat umělé vitaminy?

Nedostatkem vitaminů skupiny B totiž trpí většina žen. Tento vitamin se totiž nemá příliš rád s hormonální antikoncepcí, která nejenže mírně brání vstřebávání těchto vitaminů, ale i je z těla ve vyšší míře odvádí.

Trvalý béčkový deficit je tedy víc než pravděpodobný. Totéž se týká i kyseliny listové, která se doporučuje při plánování těhotenství.

Pokud tedy tento nedostatek nechcete řešit konzumací piva, protože i to je bohaté nejen na vitaminy skupiny B, ale i na různé enzymy a minerální látky, máte jinou možnost.

Ale stále zůstaneme v pivovaru. Už víte?

Z kvasnic byla totiž izolována látka, která dostala název vitamin B15 a jméno kyselina pangamová. Od ní je odvozen název proslulých pivovarských kvasnic, které na základě patentu již od roku 1958 vyrábí pivovar Braník.

Ano, řešením jsou sušené pivovarské kvasnice.

Kvasničná buňka je přírodní minilaboratoř, která obsahuje lehce stravitelné a biologicky cenné látky vhodné pro doplňkovou výživu. V proměnlivých množstvích, která odpovídají přirozené variabilitě suroviny, obsahuje:

Vitaminy: B1, B2, B6, B12, kyselina pantotenová, panamová a listová, niacin, biotin, cholin.

Minerální látky: vápník, fosfor, draslík a hořčík

Stopové prvky: železo, měď, zinek, mangan.

K dostání jsou v různých variantách, a to dokonce i s přídavkem bifidogenních bakterií nebo pupalkovým olejem. Stejně tak můžete dostat kvasnice s přídavkem Glukavinu, který posiluje přirozenou imunitu těla.

Pokud vám vadí kvasnicová příchuť těchto tablet, tak nezoufejte. Pro vás existují stejně účinné tobolky v dražé.

Doporučují se nejen nemocným a rekonvalescentům, ale i těm, kteří chtějí posílit organismus zatížený zhoršeným životním prostředím a těm, kdož se chtějí chránit před nemocemi.

Pivovarské kvasnice jsou šancí pro pleť stiženou akné, ale zlepšují celkový stav i citlivé pleti, zvyšují její odolnost. Zlepšuje se kvalita vlasů i nehtů.

Jediným možným negativem užívání tohoto vitaminu je fakt, že u některých jedinců způsobuje zvýšenou chuť k jídlu.

Doplnila bych, že občas je to přímo nenažranost, protože je vám v tu chvíli jedno, co jíte, hlavně že něco jíte…

Prostě pivovarské kvasnice vám dodají chuť nejen do života… (Žena-in)

V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek, plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006.

Spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. začne v najbližších dňoch v petrohradskom pivovare Heineken Brewery s výrobou piva značky Zlatý Bažant, ktorú má vo svojom portfóliu.

"V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek," uviedol pre agentúru SITA hovorca firmy Heineken Slovensko Peter Švec. Dodal, že plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006. Týmto krokom ukončí Pivovar v Hurbanove export fľaškového piva značky Zlatý Bažant na ruský trh.

Dôvodom začatia licenčnej výroby Zlatého Bažanta v Rusku bol podľa Šveca výrazne sa zvyšujúci dopyt po tejto značke a neustály nárast exportu zo Slovenska. Zlatý Bažant bude po značkách Heineken a Buckler len treťou značkou z celosvetového portfólia skupiny Heineken N.V. vyrábaným lokálne v Rusku.

Spustenie licenčnej výroby bude sprevádzať aj marketingová podpora, ktorá má za úlohu zvýšiť akceptáciu značky. "K zvýšeniu konkurencieschopnosti Zlatého Bažanta nepochybne prispeje aj jej zaradenie do ponuky kompletnej distribučnej siete Heineken Rusko. Doteraz sa jeho distribúcia zabezpečovala prostredníctvom troch nezávislých importérov," vysvetlil Švec.

Ako pokračoval, spoločnosti Heineken Slovensko sa okrem Zlatého Bažanta darí na ruský trh v segmente prémiových pív úspešne umiestňovať aj pivo Kelt. Ten sa však bude pre ruský trh naďalej variť na Slovensku a exportovať vo fľaši a v plechovke.

Rusko je podľa Šveca jedným z najdynamickejšie rastúcich pivných trhov na svete. Aktuálne figuruje v prvej päťke podľa objemu predaného piva za USA, Čínou, Nemeckom a Brazíliou.

"Po intenzívnejšej sérii akvizícií v rokoch 2004 až 2005 je sieť Heineken Rusko so svojimi už desiatimi pivovarmi tretím najsilnejším hráčom s ambíciou naďalej rásť," komentoval Švec. V roku 2004 dosiahla podľa neho spotreba piva na obyvateľa 58 litrov a postupne sa bude zvyšovať na úroveň obvyklú v krajinách s pivovarníckou tradíciou.

Skupina Heineken N.V. je na Slovensku zastúpená spoločnosťou Heineken Slovensko, ktorá na slovenskom trhu pôsobí od roku 1995. Do portfólia spoločnosti Heineken Slovensko patria značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner, Gemer, Heineken, Amstel, Desperados a Starobrno. (e-Trend)

Před Vánocemi se objeví v některých hospodách speciální piva.

Jakou dobrotou vybočit na Vánoce z běžných pochutin? Výrobci na střední Moravě to vyřešili za vás. Na předvánoční trh chystají například speciální malinovici či pivo. I k němu se bude možné zakousnout do speciální variace pocházejí z loštické tvarůřkárny.

Sváteční speciály už zrají i v pivovaru v Litovli či hanušovické Holbě. "Sváteční speciál je vlastně třináctistupňové pivo, které obsahuje kolem šesti procent alkoholu. Byl o něj velký zájem, tak jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících, neboť takto silné pivo zahřeje," slibuje ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. Ležák se bude prodávat od prosince do května.

Hanušovičtí už uvařili Holbu Šerák Speciál 13,51 stupně. Jeho síla se podle tradice odvíjí od výšky jesenického vrcholu Šerák. "Aby získal správný říz, zraje dva měsíce v ležáckých sudech," tvrdí Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. Před Vánocemi se do hospod dostane kolem osmi set hektolitrů a pivovar předpokládá, že na čepu vydrží do konce tohoto roku.

Pivovary vaří speciální piva v limitovaných sériích pouze několikrát do roka. "Oblíbili si je především znalci. Etikety speciálů jsou také vyhledávaným sběratelským artiklem," podotkl mediální zástupce litovelského pivovaru Miroslav Slaný.

Pozadu nezůstávají ani další firmy. Například prostějovská palírna U Zeleného stromu nabídne speciální malinovici a tvarůžkárna v Lošticích vyrábí sváteční tyčinky (iDnes)

Heineken ho do tejto krajiny presúva len ako svoju tretiu novú značku

Po dávnejšom spustení licenčných výrob hurbanovského piva Zlatý Bažant v Maďarsku a Česku rozbieha holandský Heineken produkciu tejto svojej slovenskej značky už aj v Rusku. Koncern začal Bažanta od začiatku tohto mesiaca variť vo svojom petrohradskom pivovare Heineken Brewery.

Predpokladaný úspech projektu má zabezpečiť to, že Heineken do Ruska dlhšie vyvážal Bažanta aj priamo zo slovenskej výroby. Navyše, značka bola v tejto krajine známa ešte z čias, keď oba štáty patrili do socialistického bloku.

Z hurbanovského pivovaru, dcérskej firmy Heinekenu Slovensko, sa v posledných rokoch vozilo do Ruska vždy niekoľko desiatok tisíc hektolitrov piva.

Najdôležitejším zahraničným trhom však stále pre Heineken Slovensko ostáva susedné Česko, kde ročne predá zhruba stotisíc hektolitrov piva. Rusko sa však tiež priraďuje k prioritným oblastiam.

Táto svetová veľmoc patrí k najdynamickejšie rastúcim pivárskym trhom a aj predaj Zlatého Bažanta sa tam za prvých deväť mesiacov tohto roku zvýšil takmer o dve tretiny. Holandský koncern okrem slovenskej značky priniesol do Ruska už iba dva nové brandy – Heineken a Buckler. (eTrend)

Napriek 7-% poklesu spotreby piva na Slovensku sa bratislavský Pivovar Stein, a. s., neobáva hospodárskeho výsledku. Od januára do októbra Stein predal 121 417 hektolitrov (hl) piva, čo predstavuje 84,91 % ročného plánu. Ako uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Marian Beňo, index rastu v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roku je 104,5. Očakáva, že koncoročný plánovaný hospodársky výsledok Stein mierne prekročí.

Spoločnosť Stein je majetkovo plne vo vlastníctve slovenského kapitálu, čo v konkurencii dvoch kľúčových medzinárodných reťazcov, vyrábajúcich pivo na Slovensku, vytvára zložitejšie konkurenčné prostredie. Trh však neváha obohatiť o nové segmenty. Pred Vianocami prichádza Stein so 14-stupňovým svetlým Ležiakom špeciál, ktorý by mal osloviť najmä labužníkov kvalitného piva. Odporúčaná maloobchodná cena za pol litra je len 13,90 Sk. (Orange)

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus s.r.o. (jediný společník: Jarmila Kociánová, Rakouská republika). Společnost se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť bývalý majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve. Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupil minipivovar od dodávek pro hypermarkety. Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Dérer však dál dodávají do Německa, kde si našlo své konzumenty. (MF Dnes)

Před 108 lety byl v Ostravě založen pivovar Ostravar. „Tak bohatou historií a tradicí se už dnes ve městě může pochlubit málokdo,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. První pivo se v Ostravaru začalo stáčet na jaře roku 1898. Od té doby se roční produkce více než zdesetinásobila. V současné době uvaří pivovar Ostravar ročně kolem půl miliónu hektolitrů zlatavého moku.

Základ produkce pivovaru tvoří značka Ostravar, která je nabízena ve třech variantách: Premium, Originál a Strong. Dále pivovar vaří také pivní speciály - sametový Velvet a tajemný černý Kelt.

Před měsícem dostal pivovar Ostravar k sto osmým narozeninám od Českého svazu pivovarů a sladoven ten nejhezčí dárek. Pivovarští experti mu udělili titul České pivo roku 2005. ”Je vidět, že naše receptura spodního kvašení se silnějším řízem, plnou chutí a středně hořkým dozníváním stále i po více než 100 letech oslovuje zákazníky, a na to jsme velmi pyšní,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Kužela. (Agris)

Hanušovičtí pivovarníci začali ve čtvrtek stáčet do sudů vánoční Holbu Šerák Speciál. Jedná se o pivo o stupňovitosti 13,51 s jedinečnými chuťovými vlastnostmi. V pivovaru Holba ho vaří pouze při výjimečných příležitostech a v omezeném množství.

Letos jsou to čtyři várky, tedy 800 hektolitrů piva, které bude v restauracích k mání od začátku prosince. „Je to náš vánoční dárek všem milovníkům čepovaného piva a štamgastům našich hospod,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Celkový odbyt pivovaru za deset měsíců letošního roku představuje 366 tisíc hektolitrů piva, z toho 146 tisíc hektolitrů v sudech, ostatní pak v lahvích a plechovkách. Většinu produkce prodává pivovar na domácím trhu, především na střední Moravě a ve východních Čechách. (Právo)

Ochutnáváním vánočního třináctistupňového ležáku tráví již několik týdnů četař sklepa a degustátor Kamil Šlancar z litovelského pivovaru. O pivní speciál uložený ve 180 hektolitrových tancích se stará po dobu nejméně 80 dní. K zákazníkům se specialita dostane začátkem prosince. Čtyřiatřicetiletý Kamil Šlancar pracuje v litovelském pivovaru patnáct let. V roce 1990 začínal jako pomocník vařiče. "Později jsem se věnoval také vaření a spílání, což je vlastně chlazení mladiny. Četaře dělám už osmým rokem. Je to tradiční pivovarská funkce. Zřejmě se jí tak říká proto, že mám pod sebou četu několika pracovníků,"vysvětlil Šlancar. Protože pivo zraje při velmi nízkých teplotách, je už na "studený odchov"za léta praxe zvyklý. V ležáckých sklepích tráví většinu pracovní doby. "Teplota v nich po celý rok nepřesáhne jeden stupeň nad nulou. V prostorách, kde probíhá filtrace, je asi o čtyři stupně víc. Revma zatím nemám, angínu maximálně jednou ročně,"usmál se četař- degustátor. Kvalitu a průběh zrání pěnivého moku kontroluje několikrát denně. Jednou týdně pak společně se sládkem posuzují, která várka už je vhodná k filtrování a stáčení. "Někdy si lidé mylně myslí, že degustátor jen popíjí pivo a ještě za to bere peníze. Denně ale v práci dohromady nevypiji víc jak jedno nebo dvě piva. Každý vzorek totiž obnáší jen asi deci,"řekl Šlancar. Vždy po pěti letech si musí obnovovat odborné degustační zkoušky. "Rozlišujeme při nich stopová množství různých přísad přidaných do vody. Celoročně si proto dávám pozor například na vyšší konzumaci cibule nebo pálivé papriky. Mám zkušenost, že ostrá jídla dokáží moje chuťové buňky na další den úplně odrovnat. Na takové lahůdky jako je vánoční ležák si je musím šetřit,"usmál se Šlancar.

Práce degustátora Kamila Šlancara není o pití piva, ale o jeho ochutnávání. Tedy nic pro ty, kteří jich za večer "urazí"deset. (Olomoucký den)

Milovníci klasických českých piv budou mít nejen o vánočních svátcích jedinečnou příležitost vychutnat si pivní lahůdku. Litovelský Sváteční speciál, který byl poprvé uvařen v loňském roce u příležitosti 111 let od založení pivovaru, už opět zraje v ležáckých sklepích.

Uvařené várky již prošly hlavním kvašením a mají za sebou přes šedesát dnů zrání v ležáckém sklepě. Ještě si zde poleží až do začátku prosince. Speciální ležák zde zraje při teplotě jeden stupeň Celsia nad nulou, a to minimálně 80 dnů.

Odborníci očekávají opravdovou lahůdku

„Podle průběhu hlavního kvašení na spilce lze usuzovat, že speciál bude opravdovou lahůdkou,“ řekl sládek pivovaru Petr Kostelecký. „Sváteční speciál je vlastně třináctistupňové pivo, které obsahuje kolem šesti procent alkoholu. Vzhledem k jeho velikému úspěchu na trhu jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících. Jeho prodej plánujeme od prosince do května,“ prozradil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Speciální piva jsou jedinečnými originály. Pivovary je vaří v limitovaných sériích vždy pouze několikrát do roka. Oblíbené jsou především u znalců piva, kteří si je vychutnávají při svátečních příležitostech. Také etikety speciálů jsou vyhledávaným sběratelským artiklem. (Právo)

Zhruba pět milionů korun investoval přerovský Pivovar Zubr do nové stanice na množení kvasinek. Pivovar se stal soběstačný, co se týče produkce kvasinek. První dvě várky z této stanice již šly do výroby, hotové pivo budou moci lidé ochutnat na konci roku.

"Hotové pivo bude na konci letošního roku. Jsem přesvědčen, že pivo nezmění svůj charakter," řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda uvedl ředitel. Dodal, že pivovar nyní nakoupí mateřské buňky ve Výzkumném ústavu v Praze a poté si je již sám kultivuje.

Pivovar Zubr letos investoval do nákupu technologie i rekonstrukce interiéru přes 70 milionů korun. Mezi nová zařízení patří například nová technologie vířivé kádě. Mezi nejrozsáhlejší investice patřila během uplynulých pěti let úplná rekonstrukce varny ze 60. let, oprava technologického povrchu na spilkách, a především rekonstrukce kvasničárny.

Pivovar Zubr tvoří společně s pivovary v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 téměř milion hektolitrů piva. Podobný výsledek očekává její vedení také letos.

Na českém pivním trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl. Přerovský pivovar Zubr je podle velikosti produkce v Česku na 14. pozici.

Ležák Zubr Premium nedávno získal Cenu absolutního vítěze v soutěži European Beer Star 2005 (Evropská pivní hvězda 2005) v Německu, kde porazil přes 400 vzorků pivovarů z celé Evropy.

Nejvyšší ocenění získal za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian Style. Stejné ocenění se podařilo přerovskému pivovaru získat i vloni. (iDnes)

Ocenění ležáku přisoudili návštěvníci veletrhu v Norimberku * Pivovar investuje do kvality

Titul Best of the Best (Nejlepší z nejlepších) má ležák Zubr Premium z přerovského pivovaru Zubr. Získal jej na veletrhu piva, který se uskutečnil v německém Norimberku.

O titulu rozhodovali hlasováním jeho návštěvníci. Přerovský ležák na veletrhu obhájil v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style také loňský titul European Beer Star (Evropská pivní hvězda), který udělují odborníci.

Hlavním smyslem akce v Norimberku je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti, a to zejména produkty malých a středních výrobců. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti potvrzuje i zájem o účast v soutěži, do níž bylo letos přihlášeno více než 400 druhů piv nejen z Evropy, ale i z USA. Loni jich bylo 270.

„Dosáhli jsme velkého úspěchu, protože jde o velmi prestižní soutěž. Potěšilo nás přitom, že naše pivo zvítězilo jak u odborníků, tak i u konzumentů, většinou Němců, přičemž na veletrhu bylo mimo jiné zastoupeno množství německých pivovarů,“ řekl v úterý novinářům ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Klasická technologie

O tom, že kvalitě piva, které vyrábějí klasickou technologií, věnují Přerovští velkou pozornost, svědčí to, že v posledních pěti letech investoval pivovar zhruba 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů korun do technologií.

V minulých letech patřila mezi nejrozsáhlejší investice kompletní rekonstrukce varny ze 60. let minulého století. Pivovar také vynaložil značné prostředky na opravy povrchů kádí a tanků ve spilce, investoval do nové myčky sudů a provedl mj. i rekonstrukci kvasničárny.

Letos již například uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů tzv. mladiny. V těchto dnech byla v pivovaru uvedena do provozu nová, tzv. propagační stanice, v níž dochází k pomnožování kvasinek. Díky ní bude pivovar soběstačný z hlediska jejich produkce. První hotové pivo, při jehož výrobě budou kvasinky vyrobené v této stanici asistovat, budou moci konzumenti ochutnat na konci roku.

„První dvě dávky kvasinek již šly na spilku, kde prokvášejí mladinu. Hotové bude pivo na konci roku. Jsem přesvědčen, že nezmění svůj charakter,“ uvedl ředitel. Nová stanice přišla pivovar na více než pět miliónů korun. „Umožňuje nám získat mikrobiologicky čistou kulturu ve výborném fyziologickém stavu,“ poznamenala sládková pivovaru Nataša Rousková.

Areál i pro veřejnost

Letos končí i projekt modernizace a výstavby areálu pivovaru, který se následně opět otevře veřejnosti. „Již nyní připravujeme nový program exkurzí pro návštěvníky. Pivovarů s klasickou výrobou už není mnoho, takže zájem podívat se pod pivovarnickou pokličku je veliký,“ konstatoval Svoboda.

Pivovar Zubr je součástí čtvrté největší pivovarnické skupiny v ČR. Tu kromě něj tvoří pivovary v Litovli a v Hanušovicích. Loni tato skupina vystavila stejně jako v roce 2003 zhruba milión hektolitrů pěnivého moku. Na českém pivním trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl. Přerovský pivovar Zubr je podle velikosti produkce v ČR na čtrnáctém místě. (Právo)

Přerovský Zubr Premium obhájil své loňské vítězství v evropské pivní soutěži vyhlašované v Německu, ze které si také letos odvezl zlatou medaili a titul European Beer Star 2005 (Evropská pivní hvězda 2005). Nejvyšší ocenění získal za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style. (MF Dnes)

Do černohorského pivovaru často chodíval na pivo básník Petr Bezruč - a to pěšky až z Brna. Pětadvacet kilometrů tam, dobře popil v tamní Pivovarské restauraci, a pak zas stejnou cestou zpátky. „Granátem na Černé Hoře můžem zapít každé hoře,“ tak ocenil kvality zdejšího zlatavého moku. Bezručovo jméno proto nese i turistická pivní stezka, která každého spolehlivě dovede z brněnských Řečkovic až k bráně černohorského pivovaru.

Milovníci tekutého chleba musí dát básníkovi za pravdu. Ostatně není divu, vždyť se tu vaří pivo už od r. 1530. A dnes včetně pivních specialit.

„Na našich pivních produktech si určitě pochutnají velcí i malí. Pánové třeba na některém ze světlých ležáků, ať už nejmladším Páterovi, či naopak na Ležáku, jehož recepturu si sládci předávají 600 let. Dámy jistě podlehnou delikátně nahořklému Black Hill, řezanému pivu z tmavého ležáku Granát, světlého piva Kvasar s přídavkem medu a bylinného výtažku, kde nechybí lékořice či koriandr,“ tvrdí Hubert Adámek z pivovaru Černá Hora.

I malí, poptali jsme se nedůvěřivě. To jim snad chcete nabídnout alkohol? „Jim jsou určeny chmelové limonády,“ nehne brvou H. Adámek. „V těchto ovocných nápojích není ani promile alkoholu, pivní část zastupuje malý přídavek chmele.“

Kpivu patří i dobré jídlo. A co by to bylo za pivovar, kdyby zde chyběla restaurace. Ta v Černé Hoře se jmenuje příznačně Sladovna a její kulinářské majstrštyky se, jak jinak, neobejdou bez piva.

Kraluje mezi nimi pivovarské koleno, dva dny naložené do marinády z koření a tmavého ležáku, v níž se pak upeče hezky do křupava. A což teprve vepřové medailónky. Tak ty se za naprosto úžasné vůně grilují na čerstvých bylinkách společně s anglickou slaninou a rajčaty. A všechna tahle lahoda se podlévá sósem z polotmavého piva Kern.

„Chuťové pohárky nalomí už ono skvělé aroma, aby po prvním zaboření vidličky host zcela propadl kypré šťavnatosti, jíž křehounké plátky grilovaného masa něžně polaskají jeho ústa. To všechno má na svědomí právě pivo,“ dušuje se provozovatel Sladovny Aleš Hauzar. (Právo)

Poslední pivo se ve Zlíně uvařilo ve starém pivovaru začátkem minulého století. Na jeho místě pak stával okresní soud.

Ve Zlínském kraji mají lidé rádi také slivovici a víno - produkty, které si mohou vyrobit sami. To je hlavní rozdíl oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení. Přesto se nyní Černá Hora rozhodla do stavby minipivovaru, který by obklopovalo i sportovní a zábavní centrum, a teď vybírá nejvhodnější místo.

"Máme vytipovaná čtyři místa. Pokud se na některém z nich dohodneme, příští rok zahájíme přípravu a dokumentaci a v roce 2007 stavbu," prozradil své plány majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. O lokalitě pro pivovar by mělo být rozhodnuto do konce tohoto roku.

Do zlínského areálu chce Černá Hora investovat celkem 255 milionů korun. V areálu s pivovarem, zábavními středisky, sportovišti a nákupními pasážemi by podle něj mohla vzniknout pracovní místa zhruba pro sto dvacet místních lidí.

Také proto město nápad vítá s otevřenou náručí. "Postoj města je vstřícný. Bylo by to nesporně oživení kulturního a společenského života," ohodnotila Fuskovy plány mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová. Pro radnici by to navíc byla ideální příležitost využít nedokončené obchodní centrum na sídlišti Jižní Svahy.

Pivovar Černá Hora už po Zlínu pokukuje delší čas. Několik let se tu totiž úspěšně prodává černohorské pivo a firma pronikla se svými minipivovary i do okolních regionů - do Přerova, Boskovic nebo Slavkova u Brna. Nyní stavbaři pracují i na projektech v Třinci, Valašském Meziříčí a v Bělé pod Bezdězem.

"Navíc Zlín je poměrně veliké podnikatelské město, ve kterém žijí bohatí lidé. A ti se musí někde bavit. Podobné aktivity městu zatím chyběly. Ve Zlíně máme také spoustu přátel, protože já jsem Kyjovják a manželka pochází z Rožnova pod Radhoštěm," doplnil Fusek.

Už nyní se tedy připravuje speciální receptura piva šitá Zlínu přímo na míru. "Bude se trochu odlišovat od klasického černohorského piva. Valašský pěnivý mok musí mít výrazný charakter a musí odpovídat degustační chuti místních pivařů," řekl.

A jak se na projekt černohorského pivovaru dívá sládek největšího regionálního pivovaru Janáček z Uherského Brodu Jaroslav Horehleď? "Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice," řekl. (iDnes)

Export je pro malé pivovary jen doplňkem, hlavním předpokladem úspěchu je prosadit se na regionálním trhu a vydobýt si rovné podmínky v konkurenci s velkými firmami, tvrdí Stanislav Bernard. Jako spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard se stal neznámějším obhájcem menších nezávislých firem v oboru.

HN: Malé pivovary teď hlásí výrazné exportní úspěchy. Je pro ně orientace na vývoz tou správnou cestou, jak přežít v konkurenci?

Není to zdaleka to nejdůležitější. Výhodou těchto firem jsou přece hlavně jejich nízké náklady na reklamu a dopravu produkce do nejbližšího okolí. Toho musí využít především. A také potřebují transparentní prostředí v oboru, aby je velké firmy nezlikvidovaly.

HN: Narážíte na to, že velké firmy leckdy vnucovaly restauracím výhradně své zboží. Ale zákon už přece těmto firmám neumožňuje například požadovat, aby hostinský točil jen jejich značku.

Zákon se teď dá obejít třeba tak, že restauraci ve smlouvě stanovíte, kolik hektolitrů té vaší značky musí vytočit. Takže pro jiné pivo už nebude mít odbyt.

HN: Co s tím mohou dělat malé pivovary?

Například tlačit na antimonopolní úřad, aby rovný přístup na trh pro všechny značky zajistil. Dosud toho úřad moc neudělal.

HN: Vývoz tedy není pro menší firmy potřeba?

Ale určitě ano, vždyť české pivo má ve světě pořád výborný zvuk. Ale nárůst exportu je bohužel způsoben do velké míry tím, že se vyváží pivo za nesmyslně nízké ceny.

HN: Jinak se ale zejména do obchodních řetězců firmy s dodávkami neprosadí....

Ať si ale přitom dobře rozmyslí svoji strategii. Pokud konkurují jen cenou, tak se často stane, že je třeba za dva měsíce bez problémů nahradí jiný dodavatel, který cenu stlačí o padesátník ještě dolů. Podbízet se cenou nemá podle mého názoru perspektivu.

HN: Potřeba prodávat za nízkou cenu může pivovary nutit k tomu, aby tolik nedbaly na kvalitu. Může tak současná obchodní politika "levného exportu" poškodit i pověst českého piva v zahraničí?

Pokud se takové pivo prodává pod privátní značkou nějakého řetězce, tak to nevadí. Ale když je na etiketě spojeno s naší zemí, tak je to samozřejmě velice špatná reklama.

HN: Ale vaše vlastní firma také začala před dvěma lety s exportem...

Jenže nevyvážíme pod cenou, jdeme opačnou cestou. Budujeme prémiovou značku a patříme na exportních trzích mezi nejdražší.

HN: Jak se vám s takovým přístupem k cenové politice daří?

Zvýšili jsme letos prodej meziročně o devět procent, z toho v Česku o 1,5 procenta. Expandujeme na Slovensku, vyvážíme do Švédska a Ruska a dlouhodobě se připravujeme na vstup do Spojených států. Už dnes dělá vývoz 15 procent z celkového prodeje. (iHNed)

1. Pivo čepuj na vícekrát, pěna zhoustne, je krémová, přebytečný kysličník uhličitý stačí "utéct" a pivo nenadýmá.

2. Pivo ve sklenicích podávej hostům vychlazené na teplotu 5 - 8 oC.

3. Pivní sklo měj chladné, vymyté správným přípravkem a dokonale opláchnuté, aby pěna krásně "kroužkovala".

4. Pivo tlač do pípy Biogenem (doporučená směs kysličníku uhličitého a dusíku v poměru 50:50)

5. Tlak ve výčepním zařízení udržuj mezi 2,3 - 3 bary. Platí zásada: čím vyšší teplota piva v sudu - tím vyšší tlak.

6. Každý večer po ukončení čepování piva propláchni pivní vedení čistou vodou pomocí proplachové hlavy a přes noc ho nech pod vodou.

7. Výčepní zařízení udržuj čisté. Sanitaci svěř odborné firmě a prováděj ji nejlépe 1x týdně.

8. Pivní sklad měj čistý, s omyvatelnou podlahou a teplotou 5 - 15 oC.

9. dbej na to, aby logo na sklenici, čisté podtácky a ubrusy odpovídaly čepované značce piva Bernard.

10. Pivo čepuj s láskou a hostům ho podávej vždy s úsměvem.

(Propagační materiály pivovaru Bernard)

Pivovar Primátor dosáhl dalšího úspěchu. Po nedávném vítězství tmavého ležáku v soutěži, která byla součástí 8. ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival ve Švédsku, si nyní odváží z německého Norimberku stříbrnou medaili za své speciální šestnáctistupňové pivo Primátor Exklusiv v soutěži The European Beer Star Award 2005.

"Naše pivo uspělo v degustační soutěži v konkurenci 400 značek z Evropy a USA hodnocených ve 28 kategoriích," řekl nám manažer pivovaru František Meduna. Ocenění bylo pivu uděleno za vynikající chuť a výbornou kvalitu. Rozhodla o tom mezinárodní komise pivovarských odborníků celé Evropy.

Ziskané uznání je již 76. oceněním (20. zahraničním), které pivovar jako akciová společnost vlastněná městem Náchod, získal. Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv u nás. Náchodský pivovar v posledních měsících bodoval se svým pivem i na dalších významných soutěžích. Vysokou kvalitu své produkce potvrdil na soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec Dočesná 2005, kde získal ocenění hned ve čtyřech kategoriích. První místo získalo náchodské pivo v kategorii Nealkoholická piva, další první místo patřilo speciálnímu 16% pivu Primátor Exkluziv. V kategorii Výčepní světlá piva se umístilo pivo Primátor v konkurenci 33 piv na třetím místě. Vítězství v soutěžích by podle slov generálního ředitele pivovaru Josefa Hlavatého mělo především přispět k posílení pozice pivovaru při jednáních s potenciálními zahraničními obchodními partnery a samozřejmě i k posílení exportu jako celku. (Hradecké noviny)