Finanční a personální ředitel společnosti Drinks Union Miroslav Bretšnajdr:

* Na ostře sledovaném českém trhu s pivem jsou už vytvořeny pozice jednotlivých producentů. Jak si na něm stojíte?

V loňském roce jsme se díky prodejům v tuzemsku a exportu včetně licenční výroby Zlatopramen 11 v Rusku, stali čtvrtým největším tuzemským producentem piva, s celkovým výstavem vyšším než jeden milión hektolitrů. Tedy zhruba dvakrát vyšším než na konci roku 2002. Jednoznačně se potvrdilo významné postavení Zlatopramene 11 na domácím pivním trhu. V tomto segmentu jsme jasnými lídry a některé jiné velké pivovary se námi inspirují. Navíc jsme v roce 2005 obhájili pozici číslo jedna mezi českými dovozci piva do Německa. Podařilo se nám rovněž výrazněji prorazit v Bavorsku, kde jsou konzumenti piva jedněmi z největších patriotů. Již druhým rokem také aktivně působíme na polském trhu prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti.

* Uspokojily vás loňské hospodářské výsledky Drinks Union?

Loňský rok byl pro nás jedním z nejlepších z pohledu výsledků hospodaření a růstu celé společnosti. Vykázali jsme zisk 76 miliónů korun. Dosáhli jsme toho především díky přijetí řady úsporných opatření v oblasti nákladů a velmi zodpovědnému přístupu k realizaci každé investice. Počítáme s mírným nárůstem tržeb za prodej piva a s výrazným růstem tržeb za prodej lihovin. U piva vzrostly v prvních deseti měsících loňského roku meziročně tržby o více než dvanáct miliónů na 794 miliónů korun. Ve stejném období stouply naše tržby za prodej lihovin o 33,5 procenta na 173 miliónů Kč.

* Na trhu nabízíte jak pivo, tak lihoviny. Jak se tyto dvě komodity podílejí na celkové bilanci vaší firmy a jaké s nimi máte záměry?

V obou komoditách patříme mezi čtyři nejsilnější tuzemské výrobce. Společný prodej pomáhá zlepšit vnímání ze strany dodavatelů a samozřejmě nese i spojené efekty v oblasti nákladů. Důležité je samozřejmě zejména to, že našim zákazníkům dokážeme v obou oblastech nabídnout ověřenou kvalitu a garantovanou prodejnost našich výrobků. V loňském roce jsme navýšili podíl tržeb za lihoviny o osmnáct procent. Řadu obchodních partnerů pro prodej piva získáváme právě přes zkušenosti s výrobky v oblasti lihovin. V obou komoditách chceme zvyšovat podíl na celkovém trhu v tuzemsku a hledat stále nové příležitosti v oblasti marketingu, tedy nové spotřebitele. A budeme se samozřejmě také zaměřovat na zvyšování našich exportních aktivit.

* Po zvýšení spotřební daně došlo loni na trhu s lihovinami ke stagnaci. Jak se z tohoto pohledu jeví letošek?

Pro všechny výrobce lihovin, kteří řádně odvádějí spotřební daň, je důležité, že letos významně poklesl podíl nedaněných lihovin. Takto uvolněný trh umožňuje eliminovat nižší spotřebu lihovin, která se již v Česku stává zřetelným trendem. V poslední době se navíc významně mění preference spotřebitelů a tradiční „fernetový“ trh se rozpadá. Řada spotřebitelů opět hledá nové produkty. Pro nás je potěšující, že mezi nimi je i naše vlajková loď Stará myslivecká. Stále více se prosazují také ovocné destiláty a krémové likéry.

* Jaké máte rozvojové záměry?

Aktuálně klademe důraz na zvyšování výrobních kapacit při garanci špičkové kvality výrobků, ať již piva, či lihovin. V tomto ohledu je klíčová kvalita našich zaměstnanců a umění rychle a efektivně pracovat s informacemi.

* Situace bude výrobce nutit k stále výraznější expanzi do zahraničí. Jak jsou z tohoto pohledu pro vás zajímavé jednotlivé zahraniční trhy?

S předpokládanou stagnací spotřeby piva v České republice se pro všechny pivovary stává export skutečně čím dál důležitější. Pro nás jsou při posuzování atraktivnosti exportu prioritními faktory především velikost daného trhu a jeho růstový potenciál. Zpohledu velikosti jsou stále velmi zajímavé zejména trhy v Německu a Velké Británii. Z pohledu růstu je to Rusko, a stále větší výzvou pro všechny světové hráče je trh čínský. (Právo)

Export piv Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický z produkce společnosti Drinks Union bude nově řídit Viktor Audrlický (47).

Audrlický od Nového roku nastoupil na pozici manažera exportu firmy. "Pan Audrlický je expertem především na německý trh, ale nejen na něj v oblasti gastro. Jeho angažováním chceme dále posílit naši pozici jedničky mezi českými exportéry piva na německý trh," řekl Petr Herynek, ředitel marketingu divize pivo společnosti Drinks Union, která loni na německý trh vyvezla přes 230 tisíc hektolitrů piva.

Export se pro domácí pivovary stává stále více klíčovým. "Na domácím trhu předpokládáme z dlouhodobého hlediska spíše stagnaci prodejů piva. Šanci a potenciál pro růst, stejně jako další domácí pivovary, tak vidíme především v rozšiřování exportu, " řekl Audrlický. Dodal, že Drinks Union chce dále posilovat svou pozici na silném trhu v Německu. "Pozice největšího domácího exportéra na německém trhu si chceme dlouhodobě udržet. Chceme však zvyšovat objem exportu na tento trh," dodal.

Viktor Audrlický absolvoval hotelovou ekonomickou školu v Hamburku. V Německu žil 35 let. Je odborníkem na export do Německa především v oblasti gastro. Působil například v dánské firmě Es Food či švýcarské společnosti Oceán trade. V minulosti také řídil jednu z restaurací v severním Německu. (Ústecký deník)

Jedinou ocenenou slovenskou pivnou značkou na najväčšej prehliadke pív v susednej Českej republike v meste Tábor, bol koncom minulého týždňa Zlatý Bažant nealko z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko. Viac ako 60 sládkov a ďalších odborníkov z pivovarnického priemyslu ho počas „Reprezentačních slavností piva“ v Tábore ocenilo prestížnou Striebornou českou pivnou pečaťou v kategorii nealkoholických pív.

V kategórii 10stupňových svetlých výčapných pív sa stalo najlepším českým pivom Starobrno tradiční a získalo Zlatú českú pivnú pečať 2006. Starobrno sa od roku 2003, ako súčasť portfólia spoločnosti Heineken Slovensko, distribuje aj na Slovensku. Jediná česká značka v portfóliu lídra slovenského trhu s pivom si tak upevnila svoju pozíciu najčastejšie oceňovaného piva na odborných i laických degustačných súťažiach.

Tohtoročné slávnosti piva v českom Tábore boli v doterajšej histórii s účasťou celkovo 250 vzoriek v jedenástich kategóriách v počte súťažiacich rekordné a sú suverénne najväčšou súťažnou prehliadkou pív v ČR. Kvalitu pív hodnotilo počas štyroch dní celkovo viac ako 170 sládkov a pivovarníckych odborníkov.

Heineken Slovensko je s podielom stabilne nad 40 % na slovenskom trhu s pivom suverénnym lídrom. Holandský investor vstúpil na Slovensko pred desiatimi rokmi strategickou investíciou do pivovaru v Hurbanove. Do svojho portfólia získal ako prvú značku Zlatý Bažant. Dnes má v portfóliu aj Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (Tisková zpráva Heineken Slovensko)

Export sladu vzrástol medziročne zo 166 tis. ton na vlaňajších 212 tis. ton, čo je to doteraz najvyšší export v histórii slovenského sladovníckeho priemyslu

ivovary na Slovensku vyrobili v uplynulom roku celkom 3,96 mil. hektolitrov piva. V porovnaní s predchádzajúcim rokom, kedy dosiahla produkcia piva 4,217 mil. hektolitrov (hl), tak klesla výroba slovenských pivovarov o 6,1 %.

Ako ďalej tlačovú agentúru SITA informoval výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták, vlaňajší pivovarnícky rok sa vyvíjal podobne ako rok 2004. "Roky 2004 a 2005 boli v pivovarníctve v novodobej histórii Slovenska jedny z najhorších," skonštatoval R. Šusták.

Výroba sa znižovala a vlani po prvýkrát klesla produkcia piva pod hranicu 4 mil. hektolitrov. Tento pokles začal podľa jeho slov v auguste roku 2003, keď sa zvýšila spotrebná daň z piva. Ešte pred úpravou spotrebných daní vyprodukovali slovenské pivovary podľa SZVPS 4,85 mil. hektolitrov piva ročne.

Pokles vo výrobe piva má podľa výkonného riaditeľa združenia negatívny vplyv aj na znižovanie kapacít a na zamestnanosť v pivovarníckom priemysle. "Od augusta 2003 do konca minulého roka boli zatvorené dva pivovary a dve sladovne.

Počet zamestnancov klesol v priebehu posledných dvoch rokov o 500 pracovníkov, čo je viac ako 15-percentné zníženie," informoval Šusták.

Export piva dosiahol vlani 118 tis. hektolitrov, kým v predchádzajúcom roku to bolo 184 tis. hektolitrov. Vlaňajší pokles bol však podľa R. Šustáka spôsobený najmä zvýšením výroby slovenských značiek v zahraničných pivovaroch.

Produkcia sladu sa udržala v roku 2005 približne na úrovni predchádzajúceho roka a dosiahla objem 251 tis. ton. Výpadok pri odbyte sladu na domácom trhu však nahradil zvýšený export.

Ten vzrástol medziročne zo 166 tis. ton na vlaňajších 212 tis. ton. "Je to doteraz najvyšší export v histórii slovenského sladovníckeho priemyslu," uviedol Šusták a dodal, že sladovne exportovali vlani do viac ako dvadsiatich európskych krajín.

Prehľad o vývoji produkcie a exportu piva a sladu v SR za roky 2003 až 2005:

ROK 2003 2004 2005

Výroba piva 4,67 mil. hl 4,217 mil. hl 3,96 mil. hl

Export piva 133 tis. hl 184 tis. hl 118 tis. hl

Výroba sladu 278 tis. ton 250 tis. ton 251 tis. ton

Export sladu 209 tis. ton 166 tis. ton 212 tis. ton

(E-Trend)

Pivo z jediného pivovaru v kraji zachutnalo Slovákům * Vypili většinu produkce určené na export

Uherský Brod - Pivovar Janáček z Uherského Brodu v roce 2005 vyrobil 63 500 hektolitrů piva, což je meziročně o 19 procent více. Skokově vzrostl i podíl exportu, uherskobrodské pivo se úspěšně prodávalo hlavně na Slovensku. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se loni zvýšily o tři miliony na 71 milionů korun.

Pivo chutná nejvíc v Trenčíně a Trnavě

Na export loni směřovalo 8500 hektolitrů, tedy asi 13 procent výstavu. Většina z toho se prodalo na slovenském trhu, kam se pivovaru podařilo vrátit v roce 2004.

„Pivo prodáváme na Slovensku hlavně v regionech, kde jsem byli úspěšní ještě před rozdělením státu. Jde o oblast Trenčínského a Trnavského kraje,“ poznamenal ředitel pivovaru Ivan Pjevič. Od loňska také funguje na Slovensku dceřiná společnost pivovaru.

Janáček se přes růst exportu stále profiluje jako regionální pivovar. Hlavním odbytištěm je Zlínský kraj, Břeclavsko a Hodonínsko. V loňském roce firma zvýšila počet svých značkových restaurací na tři desítky. „Teď se chceme soustředit hlavně na zkvalitnění zázemí těchto zařízení, aby role pivovaru byla ještě výraznější,“ uvedl Pjevič.

Janáček? V kraji „poslední mohykán“

Uherskobrodský pivovar, který stojí od roku 1894, je ve Zlínském kraji jediným.

Ještě před několika lety se přitom pivo vařilo i ve Vsetíně, Uherském Hradišti, Jarošově a Brumově. Ve druhé polovině 90. let minulého století se ale všechny pivovary v regionu ocitly hlavně kvůli ztrátě východních trhů v těžké situaci. Jediný, kdo dokázal přežít, byl právě Janáček. „I my jsme stáli na pokraji krachu. Díky tvrdým úsporným opatřením a jasným majetkovým vztahům jsme to ale zvládli. Vloni se nám navíc podařilo společnost oddlužit, což nám umožní zvýšit investice, například do podpory prodeje. Nyní již můžeme čerpat dotace a úspěšně žádat o úvěry,“ uvedl Pjevič. Pivovar tak připravuje mimo jiné opravu objektu staré sladovny, kde vzniknou prostory pro pořádání kulturních akcí.

Současný sortiment uherskobrodského pivovaru, kde pracuje asi 60 zaměstnanců, tvoří dvě desítky druhů piv. Nejprodávanějším pivem a vlajkovou lodí pivovaru je jedenáctistupňový Patriot, který byl již několikrát oceněn na degustačních soutěžích. (MF Dnes)

Případná stavba automobilky Hyundai v moravskoslezských Nošovicích by mohla narušit výrobu v pivovaru Radegast společnosti Plzeňský Prazdroj, který sousedí s pozemky připravenými pro novou továrnu. Moravskoslezský kraj proto uzavřel s pivovarem smlouvu, která v případě odstávky způsobené stavbou zaručí Prazdroji vysoké odškodné. Smlouvu včera schválili krajští zastupitelé.

Pivovar by dostal za každou započatou hodinu výluky 833.333 korun. Závazek kraj přenese na stavební firmy, které budou zónu v sousedství pivovaru budovat, řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavel Drobil.

Kraj bude podle smlouvy odpovídat za výluky způsobené například přerušením dodávky elektřiny, vody nebo plynu. Podle podmínek smlouvy by kraj zřejmě musel platit i za dopravní kolaps, který by ochromil zásobování, nebo za přerušení telekomunikačních sítí, jež by znemožnilo řízení společnosti.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina výši odškodnění vypočítali znalci. "Částka se může zdát hrozná, ale je to na základě znaleckých posudků a ohodnocení možného dopadu. A to na výrobu a také provoz celého komplexu nošovického pivovaru," řekl Bechtin.

Kraj podle Drobila požadavky pivovaru a jeho obavy o kvalitu vody chápe. "Našim úkolem je zajistit, aby k žádnému ohrožení tak zavedené značky piva nedošlo. Pokud by ovšem taková situace přece jen nastala, krajskou pokladnu a daňového poplatníka to nezatíží," řekl Drobil. Každá stavební firma, jež získá zakázku pro práce v zóně, totiž bude muset složit na účet kraje několik milionů korun. Peníze by kraj použil na úhradu škody.

Zastupitelé se zároveň ve smlouvě s Prazdrojem zavázal na náklady kraje přeložit vodovod i náhradní vodovod pro pivovar a zajistit vedení kanalizace pro odpadní vody mimo areál Pivovaru Radegast. Zároveň s výstavbou cest pro průmyslovou zónu musí kraj podle smlouvy vybudovat nové dopravní napojení pivovaru.

Společnost Hyundai zatím oficiálně nepotvrdila, jestli svou automobilku postaví právě v Nošovicích, podle informací z vlády i Moravskoslezského kraje je to ale velmi pravděpodobné. Rozhodnutí by mělo padnout do konce února. Hyundai chce do stavby nové továrny investovat 800 milionů eur (23 miliard korun) a ročně vyrábět asi 300.000 vozidel. Továrna by měla přímo zaměstnat kolem 3000 lidí, v dodavatelských firmách by mohlo podle CzechInvestu vzniknout více než 10.000 pracovních míst. (Morava 24)

Pivovar Ostravar v posledních mrazivých dnech upravil rozvážku piva po restauracích a obchodech. Nákladní automobily nyní vozí menší množství piva, aby tyto jízdy byly kratší a pivo bylo na mrazu kratší dobu. (MF Dnes)

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)

Středomoravská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel zatím nezdražila svoji produkci, její vedení ale zvýšení cen nevylučuje. Rozhodnutí padne po vyhodnocení nákladů vstupů, řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil. Pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli naposledy zvýšily ceny loni na jaře. Další z velkých hráčů na domácím trhu s pivem, Plzeňský Prazdroj, zdražil od 1. února o 60 haléřů točené desetistupňové pivo Gambrinus a černého Velkopopovického kozla. Dvojka trhu, Pivovary Staropramen, podražila už loni, a to o 5,3 procenta. "Samozřejmě sledujeme kroky konkurence, nikdy to ale pro nás nebyl rozhodující moment. Již několik let rozhodujeme o případném zvýšení cen po vyhodnocení nákladů. Zatím nemáme uzavřené veškeré záležitosti, například dodavatelské smlouvy,"uvedl Chytil. Skupina v minulosti zdražovala v březnu či v dubnu. Loni navýšila ceny u sudových piv v průměru o 30 haléřů, u láhvových zhruba o deset haléřů. Skupina Zubr, Holba, Litovel loni vystavila, stejně jako v roce 2004, téměř milion hektolitrů piva. "V celkovém objemu výroby jsme v tuzemsku na pátém místě, na domácím trhu si ale držíme třetí příčku, protože ostatní pivovary více exportují,"uvedl Chytil. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. (Olomoucký den)

Pivo Starobrno koupí lidé v nových lahvích s užším hrdlem. Změna stála pivovar desítky milionů korun a podle ředitele Františka Krakeše kvůli změně pivo nezdraží. Od nových lahví si slibuje nárůst prodeje o pětinu.

"Lahve budou vratné stejně jako ty původní. Za tři koruny. Nebude je však možné vrátit všude," sdělil Krakeš. Podle něj mohou lidé vracet tyto lahve jen v místech, kde lze pivo koupit.

Snižování prodeje se neobává. " Díky novým lahvím počítám s nárůstem prodeje až o dvacet procent. Pokud se očekávání naplní, vrátí se počáteční investice během pěti let," řekl Krakeš.

Další výhodou nových lahví je o šedesát gramů nižší váha. Tím se podle Krakeše ušetří na dopravě a pozitivní dopad očekává i pro životní prostředí, protože firma spotřebuje méně skla. Podle Krakeše je sklo nejlepším obalem, protože plechovky se prodávají jen málo a PET lahve mají úspěch jen v zemích, kde nemá pivo dlouhou tradici. (Brněnský deník)

Letošní ročník pivních slavností v Táboře už zná vítěze všech kategorií. Mezi světlými výčepními pivy dominovalo Starobrno, které předstihlo světlý Braník a desítku Staropramen. Degustačních soutěží se na 16. ročníku táborských slavností zúčastnilo rekordních 60 pivovarů. Celkem vybíraly degustační komise vítěze ve třinácti kategoriích. Mezi nimi byla i piva se sníženým obsahem cukru, nealkoholická piva či minerální vody.

Slavnosti až na Plzeňský Prazdroj neignoruje prakticky žádný významný český pivovar. Ti nejlepší dostanou tituly Česká pivní pečeť, nejlepší minerálka si odnese ocenění Zlatý český pramen. Slavnosti navštíví za čtyři dny minimálně 3200 hostů, kteří seženou v táborském hotelu Palcát místa ke stolům. Další pivaři si ale kupují vstupenky na stání. (agris)

Růst ceny piva přináší pokles spotřeby silnějších alkoholických nápojů

Zdražení piva z produkce velkých pivovarů se stává realitou. Milovníky pěnivého moku nepotěší. Dalešický pivovar, který jako jediný vaří pivo na Třebíčsku, zdražení plánuje také.

Ceny energií rostou

"Nic jiného nám nezbývá,"konstatoval spolumajitel pivovaru Marek Tichý. Připomněl, že se výroba v malých pivovarech, ke kterým dalešický patří, se oproti postupům velkých výrobců liší. "Přistupují při výrobě k urychlování procesu zrání piva. To u nás neexistuje. Náročnost na energii proto máme daleko vyšší,"vysvětlil Tichý. Dalešický pivovar pro vaření využívá plyn, pro chlazení elektrickou energii. U obou cena roste. "Přepokládáme, že cena za půllitr dalešického piva se zvedne do koruny,"zauvažoval Tichý. Vzápětí nastínil i vizi do budoucna. V horizontu přibližně dvaceti roků přepokládá, že se cena piva vyrovná s cenou v Evropě. Pivaři za půllitr oroseného džbánku zaplatí dva a půl až tři eura. "Cena technologie je už srovnatelné. Ceny energií se vyrovnávají. Jen nižší mzdy by mohly cenu o něco snížit. Ale i ty se budou vyrovnávat,"spočítal Tichý. Neztrácí však optimismus: "Snad v té době už na to budeme mít." Provozovatel restaurace Radnice v Rouchovanech Pavel Pospíšil upozornil, že zdražení piva v nejbližších dnech se nečeká jen z důvodu zdražování piva samotného. "Rostou ceny za energie, platíme daně a zaměstnanci nám také nebudou pracovat za pár korun. Nutí nás nejen cena piva od výrobců, abychom je zdražili,"řekl. (Noviny Třebíčska)

Dvě stříbrné a jednu zlatou pivní pečeť si přivezl Malostránský pivovar Velké Meziříčí z 16. reprezentačních slavností piva v Táboře.

Pivo Harrach, které Meziříčští vaří, nejenže v konkurenci obstálo, ale ještě navíc obhájilo loňské úspěchy. Před rokem totiž zlatavý mok zabodoval se světlým a tmavým ležákem, a získal zlatou a stříbrnou pivní pečeť.

„Minipivovary, kde se vaří pivo přímo v restauracích, mají svou kategorii. Loni jsme uspěli po půlroce provozu a letos jsme jeli obhajovat. Povedlo se to více než na výbornou,“ pochvaloval si Bohdan Vítek, vedoucí provozu hotelu a pivovaru v meziříčské Jelínkově vile.

Vůně, hořkost, říz a chuť piva zaujaly degustátory natolik, že v kategoriích minipivovarů velkomeziříčský Harrach opět převálcoval konkurenci. Světlý special skončil zlatý, světlý a tmavý ležák stříbrné.

„Táborské slavnosti jsou velmi prestižní, schází se tam největší odborná veřejnost. V degustační komisi zasedají také sládci z velkých pivovarů. Významná je i účast na slavnostech. Letos se do degustací přihlásilo přes šedesát výrobců piv,“ popsal Vítek.

Soutěží se v jedenácti kategoriích, od výčepních piv po ležáky, přes nealkoholická piva. Každá kategorie se dělí na světlá a tmavá piva. Meziříčský pivovar získává díky slavnostem jméno. V kategorii světlých piv z minipivovarů čelil konkurenci dalších deseti soupeřů, tmavé pivo se porovnávalo s dalšími sedmi, které minipivovary vaří.

„Jedeme více na kvalitu než na kvantitu. Vaříme vyloženě pro náš hotel a dodáváme jen do několika podniků ve městě,“ řekl Vítek.

Harrach podle něj zaujal i na veletrhu Regiontour v Brně. „Jsem rád, že náš pivovar má úspěch,“ reagoval starosta města František Bradáč. I on na Harracha občas zajde. (MF Dnes)

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)

Tmavý ležák Rebel z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru je druhým nejlepším tmavým pivem v republice. Shodli se na tom odborníci na Slavnostech piva v Táboře, odkud si pivovar prestižní ocenění přivezl. Pivo vyráběné tradiční technologií podle starých receptur ocenili především za jeho karamelovou nasládlou chuť, jemnou hořkost a tmavější granátovou barvu. První letošní úspěch slibuje navázání na trojici loňských ocenění. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 16. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2006. Soutěž se konala ve dnech 31.ledna - 3. února tradičně při Reprezentačních slavnostech piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek triumfovalo v soutěži tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již popáté v řadě od roku 2002.

Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: „Soutěže se zúčastňuje rok od roku stále více pivovarů, letos již šedesát. Bernard opět potvrdil svoji vysokou kvalitu, jako jediný z pivovarů Vysočiny dokázal získat vítězství. Černý speciál patří dlouhodobě mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem.“

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 276 vzorků, převážně českých značek piva. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Začátkem letošního roku dosáhl Rodinný pivovar Bernard dalšího významného úspěchu, když obdržel jako jediný pivovar v České republice, již druhý certifikát kvality KlasA. Tentokrát se certifikátem pyšní Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasnic.

První certifikát KlasA obdržel pivovar za Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasnic již v roce 2003.

„Pro získání certifikátu KlasA musí pivovar splnit velmi přísná kritéria hodnocení daná Ministerstvem zemědělství. Podíl národní práce na výrobě výrobku musí být 100%, tzn. že výrobek je vyroben zcela na území ČR.“říká vedoucí laboratoře pivovaru Ing. Iva Vávrová.

Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KlasA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), viz www.eklasa.cz. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard meziročně zdvojnásobil vývoz piva na čtrnáct tisíc hektolitrů, v zahraničí prodal desetinu výroby. Humpolecké nepasterizované pivo slavilo největší úspěch na Slovensku, v tamních restauracích jej zákazníci vypili přibližně jedenáct tisíc hektolitrů. Menší zásilky však zamířily do dalších sedmi zemí včetně Japonska či Austrálie. Podle tiskového mluvčího pivovaru Zdeňka Mikuláška se na vzrůstu vývozu projevuje kvalita tradičního českého ležáku stejně jako stabilizace jeho značky na trhu. Přičiněním pěkných čísel exportu stoupl také celkový roční výstav piva o více než osm procent na bezmála 140 tisíc hektolitrů. Protože pivovar již dosáhl hranice svých výrobních možností, pokládá za nutné investovat další prostředky do navýšení kapacity pro kvašení piva a rozšířit prostory ležáckého sklepa. (Listy Pelhřimovska)

Většinu milovníků zlatavého moku při závěrečném účtování hospodskými čeká nemilé překvapení. Dodržování pitného režimu vyjde o něco dráž. Ti, kdo si rádi pochutnávají na pěnivém zlatavém moku, sáhnou od března o něco hlouběji do kapsy. Většina pivovarů v České republice zvedá prodejní ceny piva. Na Pelhřimovsku zvolil tento nepopulární krok pouze jeden ze tří pivovarů.

Pelhřimovští pivaři si připlatí od března

"Neustále rostou náklady vstupních energií. Zdražují se pohonné hmoty, elektřina, pára i plyn. S tím jde ruku v ruce zvyšování cen chmelu a sladu,"vysvětluje vedoucí obchodu pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek. Ke zvyšování cen pravidelně dochází na přelomu února a března a odstartuje ho plzeňský pivovar. "Zvyšujeme pouze cenu sudového piva, a to po dvou letech. Jeden půllitr vyjde o šedesát haléřů dráž. V pohostinstvích si pivaři s největší pravděpodobností připlatí jednu korunu. Ceny jim neurčujeme,"přibližuje Jiří Vacek. Většina větších pivovarů upravuje ceny směrem vzhůru každým rokem.

Humpolecký Bernard takticky vyčkává

O zdražení piva uvažuje i humpolecký rodinný pivovar Bernard. Termín, kdy cena poletí vzhůru, ani výši zdražení prozatím neurčil. "Ceny určitě zvedneme, ale nejprve provedeme analýzu trhu a zjistíme cenové hladiny veškerých vstupů. Také prověříme, jak na zdražení piva ostatními pivovary zareaguje trh. Naše cenová politika se však neodvíjí od zdražování ostatních pivovarů,"informuje tiskový mluvčí Zdeněk Mikulášek. Milovníci této značky si naposledy připlatili při koupi piva v loňském roce.

Želivský klášterní mok fajnšmekrům nepodraží

"Za třetinkovou láhev zákazníci zaplatí průměrně jedenadvacet korun, což je hodně vysoká cena. Nevyrábíme však ležák, ale pivo klášterního typu, které vzniká specifickým způsobem. Používáme speciální druhy kvasinek. Pivovar lze nazvat manufakturou, protože pěnivý nápoj vyrábíme ručně,"vysvětluje jednatel Klášterního pivovaru Želiv Libor Pavelec. Želivský sládek distribuuje do obchodů a pohostinství exkluzivní piva s různými příchutěmi. Ty nikdo jiný v celé republice nevyrábí, proto zájemci zaplatí při jejich koupi o něco více. Některé pivovary se v těchto dnech rozhodly pro okamžité zdražení zlatavého moku. Rodinný pivovar Bernard vyčkává, jak dopadne expedice u konkurence. Je možné, že se budou sklady nadité pivními sudy pomaleji vyprazdňovat. Pelhřimovský pivovar Poutník sáhl ke zdražení po dvouleté přestávce. (Listy Pelhřimovska)

Zatímco většina památkových objektů v zimě své brány zavírá, dětenický zámek je do jisté míry výjimkou – totiž alespoň v případě zájmu o pronájem, svatební obřady, plesy, koncerty, rauty či firemní prezentace. Koresponduje to se sílícím trendem komerčního využívání památek vlastněných státem a dvojnásob pak v případě těch, jejichž držitelé se začali sdružovat v Asociaci soukromých majitelů hradů a zámků: jakkoli na to u nás ještě nejme moc zvyklí, jde fakticky o optimální kompromis mezi komercí, zachováním kulturní památky pro veřejnost a získáváním prostředků na obnovu, rekonstrukci a další možnosti využívání historických objektů. Ostatně, všude v okolní Evropě je to dávno vcelku běžné… Při příjezdu do vcelku fádní vsi člověk nečeká žádné překvapení. Pak ale sotva mine komfortní venkovský hotýlek Rustikal s příjemným interiérem - nedílnou součást lákavé nabídky pro množící se domácí i zahraniční turisty. Je tu zjevná (neskrývaná) logická spojitost s incomingovou cestovní agenturou, jejímiž majiteli, stejně jako majiteli celého dětenického komplexu, jsou manželé Ondráčkovi. Zajímavý fenomén: v téhle části Českého Ráje se už lidem podařilo zachránit před demolicí i nedaleké Staré Hrady… Dětenice byly díky jistě finančně náročné, odborníky však vesměs solidně hodnocené rekonstrukci - znovu zpřístupněny veřejnosti v roce 2000. Poskytují exkurzi do historie, možnost návštěvy pivovaru a středověké krčmy, kde, jak zjistíte, zdaleka nejde jen o jídlo a pití, a dál s výběrem už zmíněných služeb či relaxace v hotelu Rustikal, jež bude brzy rozšířena o bazén. Komplex obklopuje anglický park s prastarými dřevinami a sochařskou výzdobou, mezi níž kupodivu najdeme i Braunovu Sv.Barboru a půvabnou Rousovu fontánu s kentaurem a nymfou.

Uvnitř zámku evokuje zajímavou epochu sbírka zbraní maltézských rytířů . Dětenice byly totiž jediným zámkem v Čechách, který tento řád vlastnil. Setkáte se tu s ukázkami života šlechty ve většinou zrestaurovaných místnostech a v parku možná dokonce narazíte na německé sportovní koně, kteří prý brzy rozšíří zdejší paletu možností vyžití o parcours. Zámečtí páni vědí, že k turistickému komfortu patří i gastronomie. Odrazilo se to v revitalizaci zámeckého pivovaru, kde se pivo vaří starou metodou z konce 18. století. Varna je na otevřeném ohni, kvasné kádě a ležácké sudy jsou z dubového dřeva. Ostatně, o tom se můžete přesvědčit sami při prohlídce pivovarského provozu i muzea, kde potkáte nemálo docela půvabných exponátů. Nejen během oficiální sezóny je otevřena Středověká krčma, která si za relativně krátké období své existence získala dobrou pověst u gurmánů. O letních víkendech tu dokonce probíhají tématické „středověké večery“s tanečnicemi, šermíři, žebráky a kejklíři. Letos na podzim získal gastronomický koncept Středověké krčmy v Dětenicích cenu odborného časopisu Food-Service – bronzovou plaketu JaroslavaVašaty, - za to, že „zcela naplnil pojem 'zážitková gastronomie´ …“ Atmosféra pivovarské restaurace vzdálené jen 70 km od Prahy si vás určitě získá: klenuté sklepy krčmy jsou impozantní, ve dvou patrech je tu i s venkovní zahrádkou neuvěřitelných 650 míst! Neomítnuté stěny, sláma na podlaze, stoly z fortelných fošen dobová mluva, hudba a výzdoba, to vše vás vtáhne do atmosféry středověku. Kolem matně plápolají svíce; jen možná chvíli potrvá, než vaše oči uvyknou příšeří a vaše uši neotřele „středověkému“ slovníku místního personálu: „Táhnete se jako smrad, holoto líná! – A co ty, dožrals´pacholku?...“ Objednat si lze jen dobroty právě kouřem zauzené a ohněm ohřáté. Pochutnáte si určitě na grilovaných žebírkách, stehýnkách, klobásách, pečených jablkách či plackách, což doprovází místní ještě teplý chléb, pečený ve zdejší peci. Jíst radím jen rukama, jinak si můžete vysloužit mírný posměch… Samozřejmě – nejde tu o středověk, ale o prožitek určitého druhu. Stejně tak památkářští puristé mají možná pár výhrad jak ke způsobu obnovy zámku, tak k míře jeho komerčního využití. Jakkoli si však vážím ryzí odbornosti, zdá se mi, že je na čase, aby mezi naším kulturním dědictvím a veřejností vznikaly právě mosty toho druhu – a v takových proporcích – jaké volí „noví zámečtí páni na Dětenicích“. (Geografické listy)