I přes nepřízeň počasí využila tuto sobotu řada cestujících zvláštního přímého zrychleného vlaku Liberec - Harrachov v čele se žlutočervenou lokomotivou firmy Viamont. Ten z Tanvaldu do Harrachova vytlačila motorová ozubnicová lokomotiva. Na harrachovské železniční zastávce přestoupila část cestujících do vláčku s gumovými koly jedoucího na pivní slavnosti v areálu Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. "Jednalo se o první jízdu organizovanou Železniční společností Tanvald, o.p.s., propojenou s akcí v harrachovské sklárně a minipivovaru," informoval systémový specialista Českých drah Jindřich Berounský. Již ve vlaku proto bylo k dostání točené pivo z harrachovského pivovaru. "Další spoje následovaly v průběhu celého dne," dodal Jindřich Berounský. Ozubnicová lokomotiva vyrazí na nejstrmější a jedinou ozubnicovou železnici v Česku letos ještě při třech víkendových akcích, a to 13. srpna, 10. září a 1. října. (Deník Pojizeří)

Maďarské burzovní sdružení obhajující zájmy malých akcionářů zažalovalo koncern Heineken kvůli pěticípé rudé hvězdě používané v logu firmy. Podle ekonomického internetového portálu FigyelóNet.hu sdružení tvrdí, že hvězda propaguje komunistickou ideologii.

Pokud je v souladu se zákonem použití loga Heinekenu, nic údajně nebrání tomu, aby se v regálech obchodních domů objevilo také zboží s fašistickými symboly.

Maďarské zákony totiž zakazují propagovat jak komunistické, tak fašistické symboly.

Podle FigyelóNet není žaloba sdružení proti Heinekenu první. Předchozí dva pokusy u soudů prvního stupně ale skončily neúspěšně. Soud tehdy své rozhodnutí odůvodnil tím, že nelze prokázat, že rudá hvězda v logu firmy představuje ztotožnění se

firmy s komunistickou ideologií.

Rudá hvězda je podle Heinekenu ikonou společnosti od samého vzniku v roce 1863 jako starý symbol pivovarníků. Během studené války však společnost hvězdu přemalovala na bílo s červenými okraji. Po pádu komunismu se k rudé hvězdě vrátila. (iDnes)

Letná festivalová sezóna je na Slovensku v plnom prúde. Už tradične sa aj Pivovar Šariš zúčastňuje prostredníctvom svojich značiek niektorých letných kultúrnych podujatí a ďalších regionálnych aktivít. Cieľom tejto podpory je pomôcť dobrým projektom, ktoré obohacujú letnú sezónu a sprevádzať ich v duchu kvalitného piva.

Už prvý prázdninový víkend sa v Nových Zámkoch uskutoční tradičný medzinárodný festival rockovej hudby Velkopopovický Kozel Klikkfest. Táto značka podporí i mnohé regionálne akcie ako napríklad 3. ročník hviezdneho hokejbalového turnaja putovného pohára primátora mesta Trenčianske Teplice - Gatorade Cup 2005, alebo 9. ročník Country folk fest-u Liptovskom Hrádku.

Dávnu slávu Detvianskych folklórnych slávností výborne dopĺňa značka Šariš. Druhý júlový týždeň sa bude konať už jedenásty ročník tohto famózneho podujatia, ktorý minulý rok navštívil okrem medzinárodných účastníkov aj samotný pán prezident. Najkvalitnejšia značka Pilsner Urquell nebude chýbať na golfových turnajoch na ihrisku Gray Bear na Táloch, alebo v rakúskom Schonfelde.

Vo štvrtok 30. júna sa začína v Nových Zámkoch na Sihoti trojdňový maratón dobrej hudby nazvaný Velkopopovický Kozel Klikkfest. Hudobné dianie si návštevníci budú môcť vychutnať až na piatich scénach naraz. Na hlavnej scéne vystúpia napríklad domáce rockové skupiny ako Desmod, Vidiek, finalista Superstar Robo Mikla a jeho Projekt Náhoda či Polemic. Medzi hosťami sú maďarská rocková skupina Beatrice, český Arakain či moldavský Zdob Si Zdub a ďalší. Okrem toho bude v prevádzke bluesové pódium, ktoré sa sústredí na dobrý blues, world music pódium poteší fanúšikov zaujímavej etnicky ladenej hudby a tanečné projekty s viacerými domácimi a zahraničnými DJ´s isto nenechajú stáť nikoho bez pohybu. Veľkosť medzinárodných rozmerov, hudba rôznych žánrov, energická show kvalitných účastníkov a kvalitné pivo k tomu ponúkajú skvelý zážitok na Velkopopovický Kozel Klikfest 2005.

Vo štvrtok 7. júla sa začína už tradičná akcia, ktorú sponzoruje pivo Šariš, a to sú Podpolianske folklórne slávnosti Detva. Tento rok je to okrúhly 40. ročník! Počas štyroch dní sa predstavia folklórne súbory zo Slovenska vrátane Lúčnice, detské súbory i amatérske združenia, ktoré majú veľkú radosť z toho, že môžu zachovávať hudobné a tanečné tradície. Okrem toho Detvu prídu pozdraviť súbory z Kanady, Rumunska, Poľska, Čiech, Maďarska, Srbska, Francúzska a ďalších kútov sveta. Súčasťou podpolianskych folklórnych slávností je niekoľko výstav ľudovej tvorivosti a remesiel, tvorivé dielne a stretnutia ľudí dobrej vôle, ktorí majú radi dobrú zábavu, ľudovú muziku a kvalitné pivo. (Pivovar Šariš)

Pivařům se ale začíná blýskat na lepší časy. Ve Zlíně by měl vzniknout nový malý pivovar

Ve Zlíně se možná po více než sto letech opět začne vařit pivo, výrobek, v němž je Česko světovou špičkou. I když baštou pivovarnictví zůstávají jižní a západní Čechy, chudou historii v tomto směru nemá ani Zlínský kraj.

Minulý týden oznámila společnost Černá Hora, že by ve Zlíně mohl v rámci nového sportovního a kulturního areálu vzniknout i malý pivovar. „Postoj města je vstřícný, bylo by to nesporné oživení,“ říká mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová.

Starý zlínský pivovar zanikl už začátkem minulého století, na jeho místě pak stával okresní soud.

Pivo má v kraji tradici

Oživení v podobě nového pivovaru by mohlo navázat na minulé časy. I když region nepatří mezi tradiční bašty, kde se pivo vyrábí, v historii se zde vařilo na mnoha místech. Z některých už však zůstaly pouze pomníčky bývalé tradice a úspěchů.

Počátky místního pivovarnictví sahají dokonce do třináctého století. Měšťanský pivovar v Kroměříži byl založen již v roce 1278. „Kroměříž už je přece Haná a Haná je proslulá ječmenem, který je jedním ze základů dobrého piva,“ popsal Jaroslav Horehleď, sládek největšího regionálního pivovaru Janáček v Uherském Brodě.

Pamětníkem Lucemburků na českém trůnu byl pivovar v Uherském Ostrohu. „Nejstarší zmínku o vaření piva v Uherském Ostrohu najdeme v listině císaře Zikmunda z 10. srpna 1435,“ píše se na internetových stránkách o historii piva. Panovník glejtem osvobodil měšťany od daní a mezi jejich nově nabytými právy bylo také vaření piva. Podle uherskobrodského sládka tak lze mluvit o pivovarnické tradici, i když v trochu jiném smyslu, než v jiných částech republiky. „Dobře víme, že lidé u nás mají rádi také slivovici a víno. Tedy produkty, které si mohou vyrobit sami. I to je rozdíl například oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení,“ soudí Horehleď.

Menší pivovary nepřežily

Patrně nejznámější, i když dnes již nefunkční, je budova pivovaru v Jarošově. „Léta tam stál, stát bude dál,“ zpívá se o něm ve známé písni skupiny Argema. A ve skutečnosti nestál léta, ale více než tři staletí. Jeho vznik se datuje k roku 1688, činnost ukončil v prosinci 1997.

K jeho modernizaci a prosperitě pomohlo, že se pivovaru v druhé polovině devatenáctého století ujal majitel realit z Uherského Ostrohu Salomon Braun, člen bohaté židovské rodiny. „Jarošovský pivovar byl pojmem. V devatenáctém století i za první republiky šlo o velký a významný podnik, který navíc přesahoval i hranice regionu. Prosperoval velmi dobře,“ uvedl Horehleď.

Právě Jarošov však byl také jednou z obětí nástupu tržní ekonomiky. V devadesátých letech svou činnost ukončila řada menších pivovarů. Podle brodského sládka z mnoha důvodů. „Majetkové vztahy, privatizační projekty, obchodní politika a investice - to vše vytvořilo začarovaný kruh. Mnoho menších podniků to neustálo,“ soudí Horehleď.

Plánovaný pivovar ve Zlíně by ale takový osud potkat neměl. „Ještě musíme počkat na finální návrhy firem. Ale pivovar má být součástí velkého nového areálu, od něhož si slibujeme kulturní a společenský rozměr,“ říká Dana Daňová.

A jak se na projekt dívá sládek úspěšného uherskobrodského Janáčka? „Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice,“ popsal Jaroslav Horehleď. (MF Dnes)

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen investoval bezmála deset milionů korun do modernizace své stáčecí linky. Jde o investici, která souvisí s přípravou pivovaru na hlavní sezonu a s rostoucí poptávkou po značce Ostravar. Ta je rok od roku vyšší.

"Před prázdninami jsme na 14 dní přerušili provoz ve stáčírně láhví a nainstalovali zde supermoderní novou prohlížečku prázdných lahví," uvedl vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Zařízení bylo vyrobeno v Německu a podle sládka kontroluje láhve před jejich naplněním.

Kromě investic do modernizace výrobních zařízení se Ostravar podle Kužely připravil na vrchol hlavní sezony tím, že se snaží o rozšíření letních zahrádek v Ostravě a začátkem července zahájil novou billboardovou kampaň.

Značka se především v Moravskoslezském kraji těší značné oblibě a v některých oblastech výrazně překonává před léty úspěšnější Radegast. Ostravský pivovar boduje především na venkově, kde ostatním značkám konkuruje hlavně cenou.

V posledních létech ale slaví úspěch také díky osobité chuti, která je podle znalců výrazně jiná, než jakou znali pivaři na začátku devadesátých let.

Pivovar Ostravar je největším regionálním producentem piva v Moravskoslezském kraji. Loni vyrobil 575.000 hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho novodobé historii. V roce 2003 uvařil 475.000 hektolitrů piva. Letošní prodej má opět vzrůst.

Společnost Pivovary Staropramen, kam kromě Ostravaru patří pivovary Smíchov a Braník, loni zvýšila meziročně prodej o 2,2 procenta na 2,84 milionu hektolitrů. V tuzemsku má společnost čtrnáctiprocentní podíl, což je nejvíce po lídrovi trhu Plzeňském Prazdroji. Pivovary Staropramen jsou součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew. (iDnes)

Kvasnicové pivo si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Ještě před časem ale bylo v místních restauracích k mání spíše výjimečně, přestože zájem o něj byl velký.

Kvasničák, jak se kvasnicovému pivu většinou říká, je nepasterované pivo s přirozeným obsahem neodfiltrovaných kvasinek. Svoji lahodnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasnicové pivo poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě, přičemž tato doba činí minimálně 40 dnů, konstatoval ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Zároveň uvedl, že díky rostoucí poptávce se plánuje rozšíření počtu hospod, kde bude kvasničák k mání, a to nejen v Přerově, ale i v okolí. Kvasnicové pivo však vyžaduje vysoké nároky na skladování a ošetřování. Právě to v minulosti způsobilo, že tento druh piva od výčepu téměř zmizel i přes skutečnost, že zájem o něj byl obrovský, zdůraznil Svoboda. Nyní však vše nasvědčuje tomu, že alespoň na střední Moravě se kvasnicové pivo, které je bohatým zdrojem vitamínů B, ke konzumentům vrátí. (Haló noviny)

Přerovský pivovar prodal do konce června 141 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Lidé pijí letos více piva než loni. Svědčí o tom alespoň nárůst spotřeby, který v prvním pololetí zaznamenaly v Olomouckém kraji přerovský pivovar Zubr a hanušovický pivovar Holba.

Za uplynulých šest měsíců prodal jen Zubr 141 tisíc hektolitrů piva, což je o šest tisíc hektolitrů více než ve stejném období loni.

„Vzrostl především prodej sudového piva, kterého bylo prodáno o sedm tisíc hektolitrů více než za první pololetí loňského roku. Celkem 74 tisíc hektolitrů,“ řekl ve čtvrtek novinářům ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Naopak export podle něj v porovnání s rokem 2004 o něco poklesl. Firma letos prodala v tuzemsku do konce června celkem 125 tisíc hektolitrů piva, v zahraničí pak 16 tisíc hektolitrů. V letošním pololetí utržila 200 miliónů korun, což je o tři milióny korun více než v prvních šesti měsících loni.

„Loni byl kvůli špatnému počasí slabší květen, vše se pak dohnalo v červnu. Letos je počasí naopak poměrně vyrovnané. Výrazně přitom zvýšila odbyt tropická vedra na konci května. Zvýšení prodeje o každé procento je však velmi obtížné, protože konkurence na trhu je velká,“ poznamenal ředitel. Podle něj vzrůstá mezi konzumenty pěnivého moku obliba vícestupňových piv. Zájem o desítku klesá.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle Svobody je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda.

Loni pivovar zaznamenal dvojnásobný nárůst exportu na Slovensko, kam se vyvezlo 16 500 hektolitrů piva, což bylo 45 procent veškerého exportu. Přerovského Zubra ale během loňského roku mohli ochutnat také lidé v Maďarsku, Polsku, ve Slovinsku, Švédsku, v Itálii, Řecku, Rusku, Anglii, ve Finsku, v Izraeli a také v Kolumbii či Turkmenistánu.

V letošním roce by již konzumenti přerovského piva neměli podle Svobody pocítit zvýšení cen. „Ceny upravujeme jednou ročně obvykle v březnu, letos už se k tomuto kroku nechystáme,“ podotkl Svoboda. Poměrně nízké ceny piva v ČR jsou podle něj evropským fenoménem.(Právo)

Zvýšit vývoz do zahraničí plánuje vyškovský pivovar. Ten začal v letošním roce dodávat své pivo na trhy ve Spojených státech, v Maďarsku, na Slovensku a v Německu. Zájem o ně nyní projevili také obchodníci v Bulharsku a Itálii.

" Pokud si chceme udržet výrobní kapacitu, musíme vycházet z toho, že více piva se na domácím trhu už asi jen těžko prodá. Navíc se mění životní styl, roste spotřeba vína a dalších druhů alkoholu právě na úkor piva. Musíme tedy hledat i odbytiště v zahraničí," vysvětlil rostoucí export ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

" Vše je zatím ve stadiu jednání. Nejslibněji se zatím jeví možnost dodávat vyškovské pivo do Bulharska. Zájemcem je dopravní společnost, která dováží zboží do České republiky a hledá vytížení pro svá vozidla na cestu zpátky. Do Itálie jsme dodali vzorky, které měly slušný ohlas," upřesnil ředitel.

Podle vedoucího marketingu pivovaru Pavla Pily se pivovaru sázka na export vyplatila. " Odhaduji, že na konci roku bude činit podíl vyváženého piva na celkovém obratu šest až osm procent, a to není zanedbatelné číslo," řekl Pila. Drtivá část vyškovského piva určeného pro tuzemský trh putuje k odběratelům z vyškovského okresu.

Největší zahraniční obrat dělá vyškovský pivovar v Maďarsku, nejobtížněji se prosazuje ve tvrdém konkurenčním prostředí v Německu. O další várku vyškovského piva projevil zájem i odběratel ve Spojených státech. " Novou zásilku dvanáctistupňového piva do USA jsme stáčeli tento týden, odejít by měla v pondělí nebo ve čtvrtek," řekl Piňos.

Podle něj nyní plánuje pivovar i rozšíření sortimentu o další produkty. " Začali jsme stáčet do sudů limonády ze sodovkárny ve Zlíně. Zájem je poměrně velký, takže plánujeme, že v areálu pivovaru vybudujeme novou stáčírnu limonád, které bychom tu sami vyráběli," uzavřel Piňos. (Rovnost)

Ve Zlíně se možná bude vařit pivo. Pivovar Černá Hora jedná s radnicí o tom, že by v centru Zlína vybudoval řádově za 200 milionů korun zábavní sportovní areál. Jeho součástí by se mohl stát i malý pivovar.

„Nabízíme městu spolupráci. Pokud se dohodneme, tak bychom mohli začít stavět ve druhém pololetí příštího roku a do konce roku 2007 by mohl být areál hotov,“ upřesnil záměr generální ředitel Pivovaru Černá Hora a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Pivovar projevil zájem o prostor pod zlínskou sportovní halou, radnici by se však podobné aktivity více líbily v továrním areálu. „Mělo by to být jakési polyfunkční centrum zábavy. Něco jako Stodolní ulice v Ostravě,“ konstatoval primátor Zlína Tomáš Úlehla. Počítá se zde se sportovišti, soláriem, saunou, kavárnami i restauracemi. Fusek předpokládá, že v areálu by mohlo vzniknout až 100 pracovních příležitostí. Pivovar by měl vařit podle zvláštní receptury nové Zlínské pivo, které by se prodávalo přímo v restauracích a částečně se i plnilo do láhví. „Stala by se z něj místní specialita,“ navrhuje Fusek.

Pivo by se ve Zlíně nevařilo poprvé. Právě před sto lety ukončil ve Zlíně výrobu tohoto nápoje pivovar, který sídlil v Soudní ulici, kde později pracoval až do roku 2003 okresní soud. (MF Dnes)

Dvanáct statných chlapíků ve speciálních pivních dresech brázdících moravské i české silnice na koloběžkách. A speciální čtyřapůlmetrová koloběžka Kvasarka postavená z dílů motocyklu Jawa 250. Přesně takový obrázek se může naskytnout každému, kdo potká účastníky Kvasarka Tour 2005.

Ti vyrazili v sobotu v sedm hodin ráno z Adamova na týdenní koloběžkovou pouť na jih Čech.

"V plánu máme návštěvy pivovarů i pamětihodností. Chceme ochutnat regionální piva, dozvědět se něco o technologii jejich výroby, poznat krajinu jižních Čech i lidi, kteří tam žijí. Zároveň jsme ale také jakýsi reklamní předmět pivovaru Černá Hora," popsal těsně před startem Kamil Vašíček, vedoucí výpravy, otec koloběžky Kvasarka a současně předseda Sdružení přátel piva Adamov, které podobné výpravy do nejrůznějších koutů nejen naší republiky pořádá každé léto už od roku 1998.

"Chceme, aby o nás lidé slyšeli a napříště věděli, že nejsme jugoslávské pivo, jak si stále mnozí myslí," vysvětlil Hubert Adámek z propagace Pivovaru Černá Hora.

Celodenní vysedávání u chmelového moku ale adamovské pivní koloběžkáře rozhodně nečeká. Denně musejí urazit zhruba padesát kilometrů. Ti z nich, kteří pojedou na Kvasarce, navíc budou držet v pohybu stodevadesátikilový stroj.

"Jsme sdružení přátel piva, nejsme ale sdružení přátel opilců. Propagujeme pohyb, pivem budeme spíš doplňovat vypocené tekutiny. Není nic horšího, než potkat opilého koloběžkáře," brání se Vašíček případným nařčením, že výprava bude porušovat dopravní předpisy.

Těsně před startem panovala mezi přáteli piva i přes brzkou ranní hodinu a dlouhou předodjezdovou přípravu dobrá nálada. Ke jmennému seznamu potřebnému pro vstup do jaderné elektrárny Temelín, který hodlají adamovští koloběžkáři navštívit, připisují výšky, váhy, věk či obvody pivního pupku. Týdenního koloběžkování po jižních Čechách, které podle svých slov vůbec neznají, se nebojí.

"Náročné budou první dva dny, pak si tělo zvykne. Nebezpečná bude hlavně jízda z kopce, brzdí se totiž brzdami, patami či skokem do trávy," popsal nejstarší účastník závodu, čtyřicetiletý Radek Peterek.

Doprovodné vozidlo na osmou Kvasarka tour výjimečně nejede. "Terén snad bude přívětivý a lidé vstřícní, neočekáváme větší komplikace," zadoufal Vašíček těsně před prvním koloběžkářským odrazem. (iDnes)

Návštěvníci Hedeinheimu ochutnají jihlavské pivo. Zástupci Jihlavy se o tomto víkendu zúčastní Mezinárodního pouličního festivalu Heidenheim „Straßenfest 2005“. Jako každý rok se zde budou prezentovat všechna partnerská města Heidenheimu a budou nabízet své speciality - tentokrát typický nápoj svého regionu. Jihlava bude nabízet zdarma jihlavské pivo Ježek 11%. Delegace do Heindenheimu veze čtyři soudky, celkem tedy 200 litrů piva. (Politikon, kráceno)

V roce 1991 vydražil v Humpolci místní pivovar Stanislav Bernard se svými kamarády Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem. Bernard dal pivu své jméno a na ceduli Připsal první rodinný pivovar v Čechách. Do znaku umístil dva bernardýny a začal s rekonstrukcí pivovaru a objížděním restaurací.

Původní stará chuť humpoleckého piva je pryč díky Bernardovu kamarádovi Vávrovi. "Ten do rodiny také patří, vždyť vaří pivo, které nese moje jméno," říká Bernard.

Vlastní rodinu Bernard do Humpolce přestěhoval až o něco později, ale jak sám přiznává, bylo to důležité rozhodnutí.

"Helena mě vždy podporuje a je mi v životě velkou oporou," říká Bernard. Aby ne. Stará se totiž o peníze.

Když ho žena Helena v červnu 1993 následovala do několik set kilometrů vzdáleného, pro ni tehdy cizího města, musela zapomenout na předchozí učitelské roky. "Naštěstí jsem nevěděla, co mne čeká. Dnes mi protékají rukama miliony měsíčně," říká Helena.

Finance dělá dodnes, ale postupně jí do toho stále více mluví i jejich syn Filip. Čerstvý absolvent VŠE má v pivovaru omladit pohled na finance a kontrolu. Před čtyřmi lety do té doby rodinná firma přibrala do party i dalšího vlastníka - belgický pivovar Duvel Moortgat. Na české poměry středně velkému pivovaru se tím ulevilo a mohl myslet nejen na přežití, ale i na další rozvoj.

V Humpolci si Bernard postavil dům a považuje ho za druhý domov, místní ho zvolili do zastupitelstva. Když ho někdo pošle do "háje", moc mu to nevadí. V Háji ve Slezsku má svůj první domov.

"Kuličky jsem v Humpolci s klukama necvrnkal. Když přijedu domů do Slezska, máme na co vzpomínat: chytání pstruhů v potoce, fotbálek, ale i holky. Mám dvě místa, kde jsem rád, a nijak to neřeším," říká Bernard.

Vlastní cestou se vydal další člen z rodiny, dcera Hanka. Svoji budoucnost nespojila s pivovarem jako bratr, ale vrhla se na zahradní architekturu. Vystudovala ji nejen v Česku, ale i v Barceloně a nyní se tím živí v Brně. (iDnes)

Ve městě se znovu pije dvanáctistupňové pivo, které se zde podle originální receptury začalo po mnohaleté přestávce vařit. Zatím je k dispozici pouze v pivovaru, do budoucna se počítá s oficiální distribucí. V obnoveném pivovaře lze posedět nad půllitrem ve stylové hospůdce, prohlédnout si pivovarský klenot - starou sladovnu, ale také si jít zahrát bowling. Malým návštěvníkům slouží dětský koutek a hřiště.

Přestavba pivovaru na zábavní centrum pokračuje podle plánu.

"Ještě letos hodláme v areálu otevřít další velkou restauraci s více než sto padesáti místy. Ta již funguje, ale pouze na vybrané akce. Pracujeme také na projektu pivovarského muzea, shromažďujeme materiály," uvedla provozní zařízení Radka Svobodová.

Sladovat se přestalo v polovině června.

"Máme dezinfekční pauzu, nová výroba bude zahájena v září," sdělila provozní. Hlinecká firma, která pivovar rekonstruovala, pro zájemce pořádá také celodenní exkurze.

"Program zahrnuje prohlídku starých sklepů, tradičního vybavení a samozřejmě nechybí ochutnávka piva," dodala Svobodová. (Krkonošské noviny)

Soukromý Pivovar Svijany na Liberecku díky investicím od roku 1998, kdy ho získali současní majitelé, zvýšil téměř pětinásobně výstav z původních 38.000 hektolitrů na loňských 178.000 hektolitrů piva. Podnik v posledních letech do modernizace technologie a rozšíření výroby vložil kolem 150 milionů korun. "Letos výroba dál poroste, předpokládáme, že uvaříme téměř 200.000 hektolitrů piva," řekl ředitel pivovaru František Horák.

Pivovar Svijany má tradici od roku 1564 a se svými 80 zaměstnanci patří k nejmenším českým pivovarům. Společnost, kterou vlastní skupina soukromých osob, loni realizovala zakázky za 200 milionů korun. Jen v letošním roce investoval pivovar do modernizace a rozšíření kapacity zhruba 40 milionů korun a dalších 30 milionů by měla stát modernizace Pivovaru Malý Rohozec na Semilsku, jejž firma koupila v loňském roce.

"Dokončili jsme dvě nové stáčecí linky na plnění sudů, které jsou schopny jich za hodinu naplnit 115," řekl Horák. Pivovar také podle něj vybudoval šest nových kvasných kádí a ležácký sklep rozšířil o dalších deset tanků, do nichž se vejde 6300 hektolitrů piva. "Výrobní kapacita pivovaru se tím zvýšila na 230.000 hektolitrů piva za rok. S dalšími investicemi zatím nepočítáme," dodal Horák.

Svijanský pivovar prodává většinu své produkce "kolem komína" - téměř 90 procent piva se spotřebuje přímo v Libereckém kraji, zbytek míří do Prahy a dalších regionů. "Vyvážíme minimálně, export nepotřebujeme, protože veškerou produkci prodáme doma," vysvětlil Horák. O místní trh se přitom pivovar dělí ještě se Soukromým pivovarem Hols Vratislavice. Přesto každoročně odbyt roste a svijanští podle Horáka dokonce musejí odběratele odmítat. "Letos jsme počítali s výstavem kolem 185.000 hektolitrů, ale už teď je jasné, že bude nejméně o 10.000 hektolitrů vyšší," dodal ředitel pivovaru. (iGenus)

Po úspěchu se svými alkoholickými nápoji se chystá Pivovar Svijany proniknout na trh s nealkoholickými pivy.

„Začneme ho vyrábět určitě ještě letos,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. „Chceme to zkusit, ještě jsme ho nikdy nedělali,“ dodal. Podle něj by se mohlo na trhu uchytit. „Myslím, že pro řidiče je to mnohem lepší než sladká limonáda,“ podotkl. Svijanský pivovar by se tak zařadil mezi čtrnáct českých výrobců nealkoholického piva. Podle statistik spotřeba piva s minimálním obsahem alkoholu mírně roste. „Mnoho pivovarů se tomu nevěnuje, je to jen okrajový sortiment,“ řekl Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladovnického.

Podle něj je výroba nealkoholického piva o něco složitější, než u normálního. „Jsou dva způsoby. Buď se uvaří a pak se různými cestami odstraňuje alkohol, nebo se kvašení vede tak, že pivo má maximálně půl procenta alkoholu,“ dodal Brynych. Jakou cestu zvolí svijanský pivovar zatím není jasné.

Pivovar letos investoval dalších čtyřicet milionů korun do svého rozvoje, celková kapacita už tak dosáhla 230 tisíc hektolitrů ročně. „Máme novou stáčírnu na sudy, spilku a ležácké sklepy,“ vypočetl Horák. Odbyt piva stále roste, letos zřejmě poprvé uvaří ve Svijanech více jak 200 tisíc hektolitrů. „Zatím tomu výsledky nasvědčují,“ dodal Horák. Ještě před sedmi lety hrozil přitom pivovaru zánik. (MF Dnes)

Největší pivní svátek čeká rekordní počet návštěvníků, v areálu zahrají i Tři sestry. Další vylepšení přichystali pořadatelé jedněch z největších pivních slavností v republice. Už šestnáctý ročník Slavností Svijanského piva proběhne v sobotu 16. července. „Asi hlavní změnou je výměna pódií. Hlavní kapely budou hrát na scéně, kde se hrálo country a jazz,“ řekl starosta Svijanského Újezdu Bohuslav Kratochvíl. „K hlavnímu pódiu se tak vejde více lidí,“ vysvětlil starosta.

Pro obec v Pojizeří jsou slavnosti vždy velkou událostí, na jejich organizaci se podílí prakticky celá vesnice. Zisky z organizace slavností si pak rozdělují mezi sebe hlavně místní spolky.

Tři sestry i Turbo

Na hlavním pódiu letos vystoupí například Tři sestry, Turbo, Hush nebo De bill Heads. Druhá scéna bude patřit „měkčí“ hudbě, především country a jazzu.

Slavnosti lákají každým rokem čím dál více lidí. Jen loni branami prošlo patnáct tisíc žíznivců. „Přidali jsme dalších deset píp, pivo poteče celkem ze šedesáti,“ řekl ředitel svijanského pivovaru František Horák. Jen loni tu vytočili přes 600 padesátilitrových sudů.

Pro řadu lidí z regionu i širokého okolí patří slavnosti k vrcholům léta. „Není to jen o pivě. Člověk tu potká za jeden den tolik známých, že bych sem jezdil snad i kdybych nemohl pít,“ říká Marek Dvořák z Turnova.

Na návštěvníky čeká kromě všech druhů piv také bohaté občerstvení, kolotoče nebo večerní ohňostroj. Oproti loňskému roku podražilo o desetikorunu vstupné na 70 Kč, pořadatelé však slibují větší komfort. „Přibudou další toalety, budou tu čtyři pokladny,“ vypočetl starosta. Podstatně lepší podmínky budou mít i motoristé: na silnici do Pěnčína vznikne další záchytné parkoviště pro 500 aut.

Svijanské slavnosti mají podle ředitele pivovaru mezi lidmi takovou oblibu hlavně díky dlouhé tradici. „Byli jsme první, kdo s tím přišel. Také nám roste počet zákazníků,“ vysvětlil Horák.

Dnes patří slavnosti regionálního pivovaru k největším v republice. Jejich úspěšný příběh není jen náhodou podobný úspěchu, jaký provází zmrtvýchvstání svijanského pivovaru. Stejně jako svijanskému pivu přibývá každoročně i příznivců slavností.

Těm zatím přeje prakticky každý rok počasí. Víkend, kdy akce probíhá, je vždy téměř jistě slunečno či polojasno, ale nikdy příliš velké horko nebo naopak zima či déšť. „Bude záležet na počasí, ale to nám vždy přeje. Máme to nahoře u svatého Petra jištěné,“ říká s nadsázkou Horák. „Když přijde opět patnáct tisíc lidí, budeme spokojeni,“ uzavřel starosta. (MF Dnes)

Kultovní české rockové skupiny Tři sestry a Turbo, několik druhů piva, pijácké soutěže nebo pouťové atrakace slibuje program letošních Svijanských slavností, které otevřou své brány v sobotu po poledni.

Od třinácti hodin mohou lidé vstoupit do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě, kde mají probíhat slavnosti až do ranních hodin. „Letos chystáme již šestnáctý ročník. Vloni jsme vytočili asi třicet tisíc litrů piva. Pokud vyjde počasí, očekáváme letos podobnou návštěvu,“ řekl ředitel svijanského pivovaru František Horák. Návštěvníci se mohou i letos těšit na všechny druhy zdejšího piva.

„Desítka bude za 13 korun, s každým stupněm pak poroste cena piva o korunu,“ dodal Horák. Návštěvníkům slavností bude hrát na dvou pódiích dvanáct skupin. „Půjde o různé žánry, od dechovky po bigbít. Hvězdami programu budou kapely Turbo a Tři sestry, které začnou hrát asi od sedmnácti hodin,“ řekl Horák. „Večer chystáme ohňostroj.“

Během sobotního odpoledne zajistí náštěvníkům cestu kyvadlová doprava z Turnova do Svijanského Újezda a zpět. Autobusy mají jezdit od 13 do 18 hodin. „Pro návštěvníky, kteří přijedou autem, jsme připravili dostatek parkovacích míst poblíž areálu koupaliště,“ podotkl Horák. Pivo poteče v sobotu na slavnostech ze šedesáti píp. K dostání budou i značkové sklenice a suvenýry. Vstupenka na slavnosti stojí 70 korun. (Právo)

Ještě v roce 1997 hrozilo Svijanskému pivovaru zrušení. Jeho majitel, společnost Pražské pivovary, se chystal, že posílí činnost vlajkové lodi společnosti, smíchovského pivovaru, a zmodernizuje branický pivovar. Svijanský pivovar měl jít z kola ven.

Naštěstí pro milovníky svianského moku k tomu nedošlo.Tehdejší a současný ředitel František Horák (na snímku) našel investory a společně pivovar od Pražských pivovarů odkoupili. O dobrém kroku svědčí současný roční výstav 200 tisíc hektolitrů piva. "Všechny peníze z prodeje piva jdou do modernizace a rozšiřování provozů, letos zřejmě magickou hranici 200 tisíc hektolitrů ročního výstavu překročíme," uvedl Horák.

Tím se sice svijanský pivovar vymaní z možnosti být členem Svazu malých nezávislých pivovarů a už nebude požívat úlevy na daních, ale úspěšný prodej a narůstající množství hospod, které od něj berou pivo, budou náplastí na tuto újmu. "Na náš zdar připijeme s návštěvníky 16. července na svijanských slavnostech," dodal Horák. (Českobudějovické listy)

Stovky návštěvníků si v sobotu dopoledne na Pivovarských slavnostech prohlédlo výrobu piva Březňák. "Nemáme co tajit, tajemství výroby dobrého piva spočívá v kvalitních lidech. Prohlídky pořádáme pravidelně a nyní, když jsme otevřeli novou exkurzní trasu, ještě přibudou," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel Pivovaru Velké Březno - od roku 1998 součásti společnosti Drinks Union. Sobotní lidová veselice s panem Zippichem - tvář Březňáku - nabídla dětské atrakce včetně minimotorek, kulinářské speciality i opečené vuřty, kapelu Ústečanka, country Kliďánko i show Las Vegas. Nejzajímavější ovšem byly právě exkurze po výrobní trase pivovaru, který příští rok slaví 400 let. Už v roce 1900 vyráběl 18 druhů piv, měl zastoupení v Londýně, Vídni, Hamburku, Kapském městě a desítkách dalších míst světa. V roce 1910 dokonce dodával pivo do anglické Sněmovny lordů. Na začátku trasy ředitel uvedl, že se ve Velkém Březně vyrábí pivo plzeňského typu. "Děláte tedy velkobřezenskou Plzeň," ptal se Petr Anotoška, který žije v Březně 35 let, ale v pivovaru byl poprvé. "Není to napodobováním Plzně, ale jeho charakterem," vysvětlil Rottenborn. Cesta vedla okolo sladovny do varny z roku 1933, nejstarší části pivovaru. "Pivo vzniká kvašením obilovin, vymyslela ho sama příroda. Postupem času se do něj začalo přidávat koření, v našem případě chmel," řekl ředitel. Přesto je základem výroby kvalitní voda - velkobřezenská 12ř jí má 88 procent. Ležák zraje ve speciálních tancích ve sklepě na úrovni hladiny Labe 50 dní. "Proto je tak zdravý," soudil další návštěvník.

Do sklepů vedla trasa přes spilku, kde vzniká při 7 st. C z uvařené mladiny mladé zelené pivo. "Nezbytná je při výrobě piva čistota a láska," uvedl ředitel. "Zajímalo mě, jak pivo vzniká. Nikdy jsem v pivovaru nebyla, je to poučné," tvrdila Šárka Machátová z Dolních Zálezel, pracovnice ústecké univerzity. Přišla s přítelem Petrem Antoškem. "Je super, že nás provází právě ředitel," řekl. Na návštěvu výroby Březňáku, končila v moderní, počítači řízené stáčírně láhví z roku 1995, zavítali i manželé Milena Kelichová a Zdeněk Francl z Veltěže u Loun. "Žena dělá ve firmě, která sem dodává ječmen na výrobu sladu," uvedl muž. Ředitel vysvětlil, že pivovar je jedním z mála, který si ještě slad vyrábí. Je to spíše nerentabilní, ale Velkobřezenští vědí, co dělají. Drinks Unionu patří Březňák i Zlatopramen. "Naše pivo se v Krásném Březně plní do sudů, my zde Zlatopramen stáčíme do láhví," prozradil Jaroslav Rottenborn. Pivovarské slavnosti si nenechal ujít, resp. vystupoval zde František Sysel, herec ústeckého divadla a bavič. "Je to pro mě rodinná záležitost, prvně jsem tu byl v patnácti.

Na brigádě v roce 1961 jsem sundával basy s pivem z pásu, abych si vydělal na tranzistorák," řekl bavič a moderátor, přistižený s půllitrem v ruce. "Naši předkové toto pivo dotáhli k dokonalosti, na tom už není co zlepšit. Ale špatný hostinský ho bohužel může zkazit," tvrdil. Sysel chce kandidovat na pana Zippicha. Přiznal to v přítomnosti toho současného - Vladimíra Beníčka z Těchlovic u Děčína. Také on s gustem popíjel Březňák, v ruce nezbytný doutník. "O podpis mě ještě nikdo nežádal, jste první," překvapil hosta Arnošta Pondělíka, pracovníka ústeckého magistrátu. "Na exkurzi mě asi nejvíc fascinovalo, jak nám šla ve sklepě pivovaru pára od úst," přiznal úředník. (Ústecký deník)

Původně to Vladimír Lažanský, majitel zámku v Chyši, prozradit nechtěl. Při povídání o pokračující práci na rekonstrukci pivovaru v sousedství zámku a následném dotazu, jaké jméno dostane chyšské pivo do vínku, konstatoval, že mluvit o jeho názvu by bylo možná předčasné. Nakonec však neodolal a pochlubil se.

"Nad názvem se pochopitelně zamýšlíme už delší dobu. Dopadlo to tak, že naše pivo zřejmě pokřtíme jménem Prokop," říká zámecký pán Lažanský. Podle něho totiž právě Prokop Lažanský jako první chyšský zámecký pán z rodu Lažanských v roce 1766 navázal na tradici vaření piva v pivovaru vedle zámku.

Renesanční pivovar v Chyši fungoval od roku 1580 a zanikl v roce 1932.

"V tomto období ukončila svoji činnost většina malých, rodinných pivovarů. Svůj podíl na tom měl především plzeňský pivovar, který přišel s pasterizací, díky které se plzeňské pivo stalo trvanlivějším a dalo se tak vyvážet na velké vzdálenosti," vypráví Lažanský.

Budova a vnitřní zařízení pivovaru v současné době prochází intenzivní rekonstrukcí. Podle Lažanského jako pravděpodobný termín uvedení chyšského pivovaru do provozu přichází v úvahu duben příštího roku.

"Otevřeme sice následně jednu pivnici v Karlových Varech, ale většina naší produkce zůstane v Chyši," přibližuje Lažanský plány Chyšských.

Pivo Prokop nebude ani filtrované, ani pasterizované. Podle majitele zámku to však neznamená, že bude kalné, ani nic podobného.

"Náš produkt nebude mít pouze tak zlatavou barvu, na jakou jsou lidé zvyklí z běžné domácí produkce. Co se týče životnosti, tak v sudech naše pivo vydrží přibližně měsíc," uzavírá Lažanský. (Karlovarské noviny)