Dobrý časy v Pise

Itálie se v očích vševědoucího českého pivaře rozhodně nehonosí nijak zvláštní reputací. Jelikož mě služební povinnosti zavály do Pisy v Toskánsku, před cestou jsem se snažil zjistit, co vlastně mě může na místě pivního čekat. Nedávno zde proklamovaný web Ratebeer.com naznačil, že ačkoliv přímo ve městě žádný minipivovar není, situace nemusí být zdaleka beznadějná. Seznam „P.I.V.“ obsahoval několik podniků, kde si lze potenciálně pochutnat na produkci italských minipivovarů. Nakonec jsem měl příležitost jich pár navštívit.

Chmelová věž

Na prvním místě je třeba zmínit pivotéku La Torre del Luppolo (Chmelová věž) na adrese Via Renato Fucini 13. Podnik nabízí žíznivému návštěvníkovi široké množství lahvových piv z italských, dánských, norských, belgických, německých a kdo ví jakých minipivovarů a není tak problém sáhnout po jakémkoliv druhu dle aktuální chutě. České pivo v nabídce nemají. Kromě lahvového piva mají vždy dvě pivka na čepu. Podnik je to nesmírně příjemný a během svého krátkého pobytu jsem ho navštívil celkem třikrát.

Je z čeho vybírat

Na čepu byly po celou dobu Stoner z Birrificio Brúton, Lucca, Belgian Strong Ale (7.2%), a Gatta Nera z Piccolo Birrificio Clandestino, Livorno, Black IPA (6%). Stoner byl na můj vkus sladší (přece jen jsem za poslední roky moc ejlů v belgickém stylu nepil a tak jsem si odvykl), ale Gatta Nera byla vynikající. V lahvové podobě jsem ochutnal Extra ReAle (IPA, 6.2%) a Hoppy Cat (Black IPA, 5.8%) z minipivovaru Birra del Borgo, Borgorose, a Stupid Monkey, Birra Mastino, Verona (stout, 5.2%). Všechna piva byla velmi dobře pitelná, nejvíc mi chutnal Extra ReAle, který byl příjemné hořký, na vůni krásně aromatický, prostě IPA.

Jeden z italských sektorů

Tmavá piva nebyla na můj vkus zas tak černá, jak bych čekal (platí to hlavně pro Hoppy Cat), ale přesto velmi solidní. V La Torre del Luppolo otevírají již v šest, což je na místní poměry brzo, pro našince zvyklé vyrážet ven dříve než průměrný Ital je to výhoda. Na místě je wi-fi zdarma, pivo stojí (točené) 3,5 E za třetinku a 5 E za půllitr, vesměs třetinkové lahváče stojí 4 E a víc. Od příjemných mladíků - provozovatelů jsem se dozvěděl, že jen v Toskánsku je na 70 mini a v celé Itálii asi 500, a že tento rozmach nastal během posledních 10-12 let. Sami pivotéku provozují asi půl roku a dosavadní průběh hodnotí jako „not bad“. Držím jim palce.

Hoppycat – ne zas tak černá Black IPA

O dvě ulice vedle se nachází podnik Orzobruno, Via Case delle Dipinte 6. Toto je skutečná hospoda, kde čepují pivo z minipivovaru Birrificia Artigiano „Orzobruno“, Bientina, v době mé návštěvy bylo k dispozici 6 druhů. Minipivovar se nachází na východ od města, ale pivo prý dodává pouze sem. Dokonce se mi poštěstilo pohovořit se sládkem vzezření medvěda (že by původce jména pivovaru/hospody?), který zrovna plnil funkci výčepního.

Hnědý medvěd v akci

Vaří pouze svrchně kvašená piva. Ze studijních důvodů jsem ochutnal Valderarossa, dle chuti anglický ejl, dost zemitý až trávový, chmelený mj. EKG, 5,5%, Macchianera, vynikající stout, který by se dal pít po hektolitrech (5,2%), a Yeti, silné pivo (7,5%) s přísadou pomeranče, které si v hospodě dával skoro každý, ale pro mě to byl dost těžko stravitelný kousek i v podobě třetinky. Pivo zde stojí 3E třetinka a 4E půllitr. Menu je omezené, ale pro pijáky nabízejí různé varianty bruschetti zdarma (tácy na baru průběžně doplňují – pozor na pepřovou variantu!). Je to velmi rušný podnik s příjemnou atmosférou, stojí za návštěvu. Otevírají v sedm.

Ejl anglického typu

Hned za rohem se pak nachází podnik The Brewmaster (Vicolo del Poschi 7), kam jsem se dostal až na několikátý pokus – otevírají v osm a v pondělí mají zavřeno. Na čepu je pět piv (např. Leffe, London Pride, Stella Artois), zajímavé je pouze pivo La Castagna z minipivovaru Birrificia dell’Amiata, Arcidosso (Strong Ale, 8%). Dle popisku by snad 20% sypání měly zabrat jedlé kaštany. Pravdou je, že chuť tohoto piva byla neobvyklá, až nakuřovaná. Hospoda je jinak spíš snobsky zařízená, sterilní, ale La Castagna za ochutnání stojí. Připravte si 3E za 0,2 l. Našince může potenciálně zaujmout historická cedule PU na zdi.

Návod, jak si efektivně objednat pivo

Z návštěv zejména prvních dvou podniků jsem měl pocit, že pivo zažívá v Itálii velkou renesanci. V La Torre del Luppolo i v Orzobruno mají radost z každého zájemce o dobré pivo a rádi si o pivu povídají, je-li čas. ČR má sice i mezi pivními fajnšmekry stále pověst země ležáků, zprávy o našem minipivovarském vzepětí však přijali s potěšením. Pokud se tedy někdy do Pisy vypravíte, buďte připraveni, že po návštěvě těchto podniků nemusí šikmá věž vypadat zas tak šikmá…

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Weetek

pátek, 9. leden 2015
10:05

Orzobrunno je skutečně jediným místem, kde lze piva ze stejnojmenného pivovárku pravidelně ochutnat. Sto lidí, sto chutí; já se naopak do piva Yetti na první napití zamiloval a věnoval se mu možná až přespříliš... Podnik má neopakovatelnou atmosféru, mimo jiné i díky blízkosti univerzity, pochutiny na baru zdarma jsou milou pozorností (jak by to asi vypadalo s podobnou věcí u nás...?) .
Jinak na upřímný zájem o fortelné řemeslné vaření piva a velký zápal a nadšení lidí okolo něj člověk narazí po celém Toskánsku a také v jiných regionech Itálie. Dokonce i ve "Věčném městě" Římě jsou úžasné hospody s mnoha pípami, výtečně zásobené pivní bary a specializované pivotéky. Apeninská pivní revoluce duní už několik let a přináší i tak extravagantní počiny, že člověk jen zírá

---

napsal(a): Weetek [Odpovědět]