Nedá mi to, abych aspoň trochu neglosoval degustační soutěž Pivo České republiky 2017. Ani ne tak její výsledky, jako spíš cesty některých pivovarů k úspěchu. V tomto ohledu mě zaujaly 3 věci.

1. Kobercový nálet. Mohutná ofenziva frýdlantského pivovaru mě při procházení tabulek s výsledky upoutala jako první. Frýdlantští mají opravdu široké portfolio piv a spoustu z nich poslali na start. Nejvíc zaútočili na kategorii „Pale Ale, India Pale Ale“, kam poslali hned sedm ejlů o stupňovitosti 13–24 % EPM. Výsledkem bylo jedno čtvrté místo. Tradičně silní jsou v silných svrchně kvašených pivech, v kategorii „Stout & Porter“ medailově zabodovala hned dvě z jejich tří přihlášených piv. Celkem jsem napočítal 27 (!) startů frýdlantských piv, což ale možná není všechno, neboť u některých kategorií jsem neměl k dispozici tabulky z prvních kol (ty finálové najdete tady ).

Pestrá nabídka frýdlantských piv je potěšující, o to víc, že se podle všeho jedná vesměs o kvalitnější kousky. Zmiňovaných 27 záznamů v tabulkách bylo ale dosaženo i díky tomu, že se několik jednotlivých piv účastnilo ve více soutěžních kategoriích. Tak například Albrecht 11% Valdštejnský speciál paralelně soutěžil v kategorii „Kvasnicové a nefiltrované pivo“, „Světlý ležák z minipivovaru a „Světlý ležák (11%)“. Stejně tak jejich 13% i 14% světlý speciál bojoval každý ve třech různých kategoriích (2 piva, 6 pokusů). Čímž se plynule dostáváme k druhému bodu.

2. Soutěžní kategorie. Opakované pokusy jednoho piva o zabodování v různých kategoriích nebyly výsadou jen Albrechta. Podobně postupoval třeba i pivovar Jadrníček z Náměště. Pravidla to pravděpodobně umožňují, přišlo by mi ale logičtější definovat jednotlivé kategorie tak, aby obyčejná jedenáctka jasně věděla, kam patří. Chápu, že je to obtížnější u svrchně kvašených speciálů, kde je široký rozptyl parametrů piva. Taky třeba kategorie „Stout & Porter“ není úplně nejšťastnější – předpokládám však, že až bude soutěžit víc stoutů a porterů, přijde čas jejího rozdělení.

3. Bernardův sukces aneb Vlastní trapnou cestou. Vůbec nejmazaněji na to šel pivovar Bernard. Jeho Břeclavská jedenáctka, Třebíčská jedenáctka a Říčanská jedenáctka se umístily na prvním, druhém a čtvrtém místě. Pokud to měla být zkouška schopností degustační komise, vyšli z toho degustátoři se ctí. Ze skupiny totiž před finále odpadla jen Prostějovská jedenáctka.

Tohle neměl být pokus o zdrcující kritiku – spíš mě to svým způsobem baví pozorovat. Pivovary chějí tituly, organizátor co nejvíc účastníků (= vyšší prestiž a snad i výnos), tak proč si nevyjít vstříc.