Díky reklamní kampani, kterou v minulém roce spustil Pivovar Velké Březno, se do povědomí milovníků piva opět dostala tvář vousatého chlapíka s půllitrem zlatavého moku. Málokdo však ví, že tento vousáč skutečně žil a pomohl proslavit velkobřezenské pivo i v zahraničí. To rodina Chotků, které patřil zdejší zámek, má díky hraběnce Žofii, provdané za následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, zápis v učebnicích světových dějin jistý.

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo 195 tisíc hektolitrů.

Zdroj In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula | Kráceno