Jednu z nejslavnějších českých značek vede už více než patnáct let. Celou tu dobu šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček čelí právním bitvám s americkým gigantem a bojuje o místo mezi zhýčkanými českými pijáky piva. A teď do třetího tisíciletí přivedl další jihočeskou legendu, slavnou pivnici Masné krámy.

Právě jste v Českých Budějovicích po pěti letech znovu otevřeli slavnou pivnici Masné krámy. Co pro vás tohle místo znamená?

Pro hodně lidí, a nejen z Budějovic, to je srdeční záležitost, kde se budoval vztah ke značce přes půl století. Tedy od počátku padesátých let, kdy se středověké Masné krámy změnily z prodejny masa na pivnici. A jiné pivo než budvarské se zde nikdy netočilo. Proto si určitě tenhle pivní chrám přijdou prohlédnout.

V čem budou Masné krámy jiné?

Památkáři si tuhle středověkou stavbu sice pečlivě hlídali, ale vývoj nikdo nezastaví. Každý box, každá kóje má svou klimatizaci, pro zimu i s přívodem teplého vzduchu. V každé je vlastní ozvučení pro televizní přenosy a bezdrátové internetové připojení. Prostě do památky z 16. století přišlo třetí tisíciletí. Co se nezmění, bude určitě tradiční česká kuchyně a koneckonců i naše pivo. U výčepu si budou moci lidé dát pořád pivo "na stojáka", proti němu zase budou stoly štamgastů. Všichni, co jsme se podíleli na rekonstrukci, jsme mysleli na spokojenost zákazníka. To musí být někde vidět.

Vzpomenete si ještě, kdy a kterého piva jste se poprvé napil?

V každém případě to musel být Budvar. V tom-hle pivovaru dělal i můj otec a já v něm vyrostl. Nedovedu si proto představit, že bych se k jinému pivu dostal dřív. Ale víc než tohle si pamatuji, že rodiče mi nikdy žádné pivo ani jiný alkohol nezakazovali. Snad i proto jsem podobným kratochvílím nikdy nepropadal. Stejně jsem vedl i své děti. Cesta striktních zákazů nikam nevede. To je až ta poslední brzda.

Rozumíte všemu, co se týká piva?

Nikdy nemůžete říct, že rozumíte všemu. Zvláště v dnešním informačním světě. V něm je nutné neustále přijímat zprávy, analyzovat je, připravovat rozhodnutí. Nezakrývám, že i tomu věnuji dost času. Zvláště když se připravuji na nějaká jednání nebo třeba zastupování podniku před soudem v případě známkoprávních sporů.

Kormidlem Budvaru točíte už přes patnáct let. Jste na to pyšný?

Takhle o tom nepřemýšlím. Snažím se být za všech okolností realistou, který se starostlivě dívá dopředu. Neohlížím se, abych si užíval úspěch. To je zrádné. Navíc úspěch bývá někdy smrtelný.

Když jste se stal ředitelem, bylo vám čtyřiatřicet. Vzpomenete si ještě, co jste zaměstnancům poprvé říkal?

To už vážně nevím. Ale protože se na svět dívám realisticky, určitě jsem jim nesliboval nic zvláštního. Už proto, že v té době jsme začínali po odtržení od Pivovarů České Budějovice jako samostatný právní subjekt a situace nebyla zrovna jednoduchá. I když jedno jsem slíbil. A to, že odměňování bude úměrné výkonu pivovaru a jiné kritérium pro to není. To koneckonců platí dodneška.

Jakou zkušenost jste si během těch let odnesl?

Že ten, kdo řídí, musí i kontrolovat.

O co vám vlastně v práci jde?

To je zřejmé: dělat dobrou práci.

O co vám naopak nejde?

Dokazovat si, že jsem nejchytřejší.

Udělal jste nějaké rozhodnutí, o němž dnes víte, že bylo chybné?

Neznám nikoho, kdo je v řídící funkci a dělal by jen správná rozhodnutí. Jsou proto i špatná. Jde jen o to, aby jich bylo co nejméně. Nejhorší však je neudělat rozhodnutí žádné. Tvářit se, že se nic neděje třeba proto, že by se člověk něčeho nebo někoho zrovna obával.

Co vám v poslední době udělalo radost?

Postavení v českém žebříčku nejhodnotnějších obchodních známek, který koncem listopadu zveřejnily vaše Hospodářské noviny. Budějovický Budvar v něm skončil druhý hned za Škodou Auto. Potěšilo mě to, protože šlo o první podobnou anketu, která seřadila značky nikoli jen podle známosti, ale také podle ceny. I když ta cena tam nikde nezazněla.

Jaká je hodnota značky Budweiser Budvar? Náš list ji odhaduje na několik miliard korun, ministr průmyslu a obchodu Říman už mluvil dokonce o cifře až kolem třiceti miliard korun.

Nebylo by ode mne vhodné se k tomu vyjadřovat. Nechám to bez komentáře.

Proč?

V době, kdy se připravuje analýza transformace Budvaru z národního podniku na akciovou společnost, to je jistě zajímavý údaj. Ale jakékoliv oceňování je předčasné. To by přicházelo v úvahu až v okamžiku, kdy se vlastník rozhodne odprodat své akcie. Ale už anketa vašich novin ukázala, že naše značka jednoznačně v Česku patří mezi ty prémiové. Myslím, že to je důsledek dlouhodobé práce se značkou a celkového postavení našeho piva v Česku, v Evropě i ve světě. Značka nikdy nežije sama. Je úzce spojena s výrobkem a výrobcem. Nejdůležitější je však zájem zákazníka. V tomhle kontextu se to všechno musí posuzovat.

Máte z něčeho strach?

Možná z úspěchu, jak už jsem říkal. Úspěch prostě může být i smrtelný. Každý top manažer vám řekne, jak je těžké úspěch stále opakovat a potvrzovat. Čeká se to, ale když se na věc podíváte realisticky, historie jasně ukazuje, že jsou léta hubená a léta tučná a těžko to bude jinak.

V čem může být úspěch podle vás smrtelný?

Globalizovaný svět je strašně rychlý. Na pivním trhu stále převažuje nabídka nad poptávkou. Pak stačí pár chyb a jedete z kopce dolů. To není prostředí pro sladký spánek na vavřínech. Když si řeknete, takhle jsme to dělali dřív, tak proč to měnit, jste na nejlepší cestě ke konci. Zní to možná otřepaně, ale na potřeby trhu a zákazníků se musí reagovat neustále. Je třeba zajímavé sledovat vývoj chutí a psychologii spotřebitele. Pivo je nápoj, který usnadňuje komunikaci, vytváří společenské nálady. To platí nejen pro Česko, ale i jiné země, kde je pivo nositelem příjemné nálady a nevázané, uvolněné diskuse.

Jaký teď panuje trend "chuťových nálad"?

Nová generace si přinesla jiné chuťové zvyklosti, protože vyrostla na nápojích cocacolového typu. Proto preferuje logicky sladké nápoje a ty hořké jí moc nechutnají. Některé pivovary v Evropě na to zareagovaly výrobou míchaných nápojů - piva s limonádou, piva a coly, nebo vaří méně chmelená piva, která nejsou tolik hořká. To je trend, který momentálně běží.

Jak na to budete reagovat?

Určitě nebudeme měnit hořkost našeho piva, protože jeho charakter je právě těmto konzumentům dost blízký. Budweiser Budvar se vyznačuje nižším obsahem hořkých látek, než mají jiná česká piva. Navíc naše hořkost je jemná a dráždivá, vybízející k další pitelnosti. Vidíme to na tom, jak se mění věk našich cílových skupin právě směrem k mladší generaci.

Co znamená pitelnost?

To je termín pro pivo, kterého se napijete a máte chuť si dát další. Doušek prostě vybízí k dalšímu půllitru. Mimochodem, pro naše pivo to je typická vlastnost.

Lze to chemicky vysvětlit?

Pitelnější pivo má víc polyfenolů. Ty způsobí srážení aminokyselin, které máme ve slinách. Tím se vzbuzuje dojem, že máme v ústech sucho a tím i další žízeň. To pro česká piva platí obecně. Budvar má však navíc od nepaměti štěstí, že i když představuje vysoce prokvašené pivo, přesto zanechává dojem sladové a plné chuti s jemným chmelovým aroma. Není to prostě sodovkové, prázdné pivo. A protože jsme v republice už asi jediní, kdo chmelí kvalitním hlávkovým žateckým chmelem, který obsahuje právě větší podíl polyfenolů, má naše pivo větší předpoklad k vyvolávání dojmu větší pitelnosti. My s ní samozřejmě kalkulujeme. Ostatně ona je výsledkem vaření skvělého a poctivého českého piva.

Leckoho jste z počátku roku překvapili obchodní smlouvou s americkým Anheuserem, tedy vaším hlavním konkurentem v boji o registraci známek Budweiser. Jak k tomu došlo?

Možná to bylo překvapení, ale hlavně šlo o racionální rozhodnutí. Pro ně byla klíčová situace na americkém trhu, kde chce Anheuser- -Busch zůstat importérem číslo jedna. A to při zájmu Američanů o cizí pivní značky znamená mít patřičné portfolio. V rámci těchto úvah jsme byli osloveni a dotáhli jednání do konce.

Jenomže vy se s Anheuserem přete o Budweiser už víc než sto let. Kde se najednou vzalo takové oteplení vztahů?

Možná to po eskalaci soudních sporů počátkem třetího tisíciletí pokládáte za oteplení, ale tady jde o klasickou obchodní smlouvu. A s ní nejsou spojena žádná jiná ujednání.

Dobře, ale jasné je, že počet sporů klesá...

Obě strany pochopily, že to je byznys dobrý tak pro právníky. Tam, kde spory jsou, dobíhají. Na tom se nic nemění.

Logicky se ale nabízí úvaha o zájmu Američanů privatizovat Budvar...

O tom spekuluje hodně novinářů, ale při obchodních jednáních se šéfy Anheuser-Busche to neřešíme. Jestli to řeší někde jinde, opravdu nevím. (iHNed)