Listina rychtáře Michala ze 14. června 1336 dovoluje obyvatelům Českého Krumlova dělat slad i vařit a prodávat pivo. Od té doby mělo město vždy minimálně jeden pivovar, což platí až dodnes. O právo vařit pivo se vedly neustálé spory. Krumlov byl dříve dvěma městy s vlastními radnicemi i vlastními pivovary. Pod zámkem to byl Latrán, na druhé straně řeky okolo náměstí Krumlov. Nekonečné šarvátky ukončil až Vilém Vok z Rožmberka, když v roce 1555 spojil obě města v jeden celek s názvem Krumlov.

Za dob Viléma z Rožmberka, který nechal v roce 1560 vystavět nový pivovar v předhradí, činily výnosy z pivovarnictví polovinu veškerých příjmů celého Rožmberského panství. Není se čemu divit, neboť podle dobových pramenů byl tehdy každý osmý dům ve městě hospodou. V počátcích krumlovského pivovarnictví se vařilo i pšeničné pivo, které bylo tehdy dokonce oblíbenější než nám známé pivo ječné. (Českokrumlovské listy)