Dva nepříjemné incidenty provází festival Summer in the City, který v pátek obsadil českobudějovický Měšťanský pivovar.

Hlavní tahák, kapela Mig 21, nedostala od pořadatele zaplaceno. Po zvukové zkoušce sbalila aparaturu a odjela. Navíc museli policisté kvůli více jak třiceti telefonním stížnostem festival v půl jedné v noci předčasně ukončit.

„Několik měsíců před koncertem jsme s pořadatelem sepsali řádnou smlouvu, kde stálo, že kapela dostane zaplaceno hned po zvukové zkoušce. Na místě však pořadatel prohlásil, že nemá peníze,“ řekla Dana Skalová z agentury Live Production, která Mig 21 zastupuje.

Divákům, z nichž většina přišla hlavně na Mig 21, se z pódia omluvil za zrušení koncertu osobně zpěvák Jiří Macháček. Řadu rozhořčených fanoušků musela při odchodu z areálu hlídat desítka městských strážníků. Zprávu jako první přinesl Deník.

„Navíc nám organizátor tvrdil, že akce je zdarma a pořádá ji pivovar. Pak jsme se dozvěděli, že to nebyla pravda. Budeme požadovat právní postih,“ dodala Skalová. Pořadatel festivalu Marek Toman z agentury 4 People Production včera celý den nebral telefon.

Z noci na sobotu přijali strážníci okolo třiceti telefonických stížností kvůli rušení nočního klidu. „Hlídka několikrát vyzvala pořadatele, aby zvuk ztišil. Tvrdil, že tak učinil, ale rozdíl v hluku nebyl žádný. V půl jedné strážníci akci ukončili,“ popsala mluvčí budějovických strážníků Kateřina Schusterová.

„Byl to hrozný řev, nedalo se vůbec spát,“ stěžovala si Miroslava Urbánková, která poblíž Měšťanského pivovaru bydlí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Budějovický měšťanský pivovar, výrobce značek B. B. Budweiser Bier a Samson, snížil loni ztrátu na 12,5 milionu ze 17,2 milionu korun v předchozím hospodářském roce. Společnost zároveň zvýšila výnosy o 18 procent na 296,7 milionu korun. Pivovar ročně vystaví okolo 150 tisíc hektolitrů, předloni dodal na trh 160 221 hektolitru piva. Větší část produkce je určena pro tuzemsko, vývoz směřuje především na evropský trh.

Zdroj: MF Dnes.cz

Vrchní soud v Praze zamítl v odvolacím řízení žalobu na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Žalobu podal Budějovický měšťanský pivovar (BMP), městský konkurent známějšího pivovaru. Soud tak potvrdil rozhodnutí českobudějovického krajského soudu, který ke stejnému závěru dospěl v prosinci 2006.

Žalobu BMP podal už před pěti lety. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka jí podnik od počátku pokládal za spekulativní, účelovou a postavenou na uměle vytvořených argumentech. "Nesmyslnost argumentů nyní v odůvodnění rozsudku potvrdil i Vrchní soud. Soud již ve druhé kauze rozhodl o tom, že právní subjektivita Budějovického Budvaru je nezpochybnitelná," řekl Boček.

V roce 2004 se městský rival Budvaru domáhal výmazu národního podniku z obchodního rejstříku. I tehdy Vrchní soud jeho požadavek zamítl. Návrh měl údajně otevřít debatu o nejistém právním postavení Budvaru a tím podpořit jeho urychlenou privatizaci.

Návrh na zrušení a likvidaci Budvaru BMP postavil na argumentaci, že se zrušením někdejšího hospodářského zákoníku automaticky zanikl i národní podnik Budějovický Budvar, který byl podle této právní normy v roce 1966 zřízen výměrem ministerstva potravinářského průmyslu. Takové vysvětlení soud nepřijal. V odůvodnění rozsudku se údajně mimo jiné uvádí, že "sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům."

Zdroj: iHNed.cz

Novým výkonným ředitelem Budějovického měšťanského pivovaru a.s. se stává od 1. února 2007 Ing. Daniel Dřevikovský, který působí v pivovaru od roku 2004 na pozici finančního ředitele.

Po sedmiletém působení ve funkci generálního ředitele se stal Miroslav Leština spolumajitelem pivovaru a zůstává dále předsedou představenstva pivovaru. Za 7 let se pod vedením Miroslava Leštiny podařilo pivovar stabilizovat, rozšířit počet exportních trhů, získat pro BMP chráněné zeměpisné označení Budweiser Bier, Budweiser Bürgerbräu a registraci ochranných známek B.B. Budweiser Bier, Samson Budweiser Bier a Pito Budweiser Bier.

„Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se stal spolumajitelem pivovaru a zastávám statutární funkci předsedy představenstva je dobré předat operativní řízení nové generaci manažerů s mezinárodními manažerskými zkušenostmi. Kromě posílení pozic pivovaru na českém trhu chceme dále významně rozšířit naše exportní aktivity,“ sdělil ke změně ve vedení pivovaru Miroslav Leština. (Tisková zpráva BMP)

Spor českobudějovických pivovarů kolem označení jejich produktů pokračuje dalším kolem. A zdá se být nekonečným . . .

Připomeňme si, že začal v roce 1992. Tehdy se Budějovický Budvar dožadoval, aby Pivovary České Budějovice upustily od označení Budějovický nebo Českobudějovický, a to i v cizojazyčných mutacích. Tím, že žalovaný začal koncem roku 1991 distribuovat pivo s označením Budějovické pivo Samson, prý parazituje na dlouhodobě vytvořené dobré pověsti Budvaru. Krajský soud žalobě nevyhověl s tím, že žalobce neprokázal, že by onen goodwill českobudějovického piva vytvářel sám.

V opačném gardu

Pak iniciativu ve sporech převzal nástupce Jihočeských pivovarů, Budějovický měšťanský pivovar (BMP). V roce 2001 se dožadoval výmazu práva ochranné známky Budweiser, zapsané Budějovickému Budvaru. Argumentoval tím, že toto označení začala používat firma Budějovičtí právovárečníci - Měšťanský pivovar České Budějovice, za jejíhož nástupce se Jihočeské pivovary, resp. Budějovický měšťanský pivovar, považují.

V roce 2003 podal BMP návrh na výmaz Budějovického Budvaru, n. p., z obchodního rejstříku - podle Obchodního zákoníku jej prý nelze považovat za právnickou osobu. Soud návrh zamítl.

Bürgerbräu na scéně

Mezitím zčeřilo hladinu objevení se nápisu Budweiser Bürgerbräu na výrobcích a reklamních předmětech někdejšího Samsonu v průběhu roku 2001. Budějovický Budvar požádal soud o vydání předběžného opatření, kterým by byla konkurentovi z jižního předměstí uložena povinnost zdržet se distribuce takto označených výrobků. Podle Budvaru je to nekalosoutěžní jednání.

Než soud "předběžko" vydal, doplnil BMP etikety písmeny B. B.

Ve věci samé jednal krajský soud v únoru 2004. Rozhodl, že BMP je povinen zdržet se distribuce a prodeje piva pod značkou Budweiser Bürgerbräu uváděné na hlavní břišní a krčkové etiketě. Musí se zdržet užívání této značky v reklamě a marketingu.

Soud ale zamítl žalobu na to, aby se BMP zdržel užívání této značky na jiných místech výrobků, aby zničil produkty, etikety, účtenky, vývěsní štíty s touto značkou a aby zaplatil Budějovickému Budvaru zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun. Soud konstatoval, že přes přidaná písmena B. B. jsou slova Budweiser Bürgerbräu, umístěná ve středu etikety a tedy nahrazující značku - název piva, schopna vyvolat záměnu s výrobkem žalobce. Takovéto užití označení není v souladu s dobrými mravy hospodářské soutěže.

Vrchní soud v Praze rozsudek první instance letos v květnu, tedy po dvou letech, potvrdil až na rozhodnutí o zamítnutí poskytnutí milionového zadostiučinění.

Ještě jednou

Zákaz užívat pojem Budweiser Bürgerbräu jako název piva, tedy zjednodušeně řečeno s nejvýraznějším provedením písma na etiketě, nabyl rozhodnutím Vrchního soudu v Praze právní moci a do Českých Budějovic se vrátil požadavek Budějovického Budvaru na zadostiučinění ve výši jednoho milionu.

Zástupce žalobce na návrhu trval. K dotazům, proč zrovna milion, řekl, že Budějovický Budvar pokládá takové zadostiučinění za přiměřené "i vzhledem k ekonomické situaci žalovaného". Znalecký posudek hodnoty ochranných známek náležejících žalobci, do jehož práva k nim žalovaný půldruhého či dva roky zasahoval, aktuálně vypracován není, ale právní zástupce podpůrně zmínil nový zákon o právech k duševnímu vlastnictví č. 221/2006 Sb. Ten stanovuje náhradu škody a újmy v minimální výši rovné dvojnásobku poplatku, který by žalovaný při vědomí nedovoleného zásahu platil jako řádný uživatel licence na dotčenou známku; pokud pak nemohl o poškozování práv jiného vědět, pak nejméně ve výši onoho licenčního poplatku.

Právní zástupce BMP rozporoval v žalobě uváděnou dobu napadeného užívání známky Budweiser - resp. žalobce podle něho neprokázal, že žalovaný tak činil již v prvním čtvrtletí 2001. Poukazoval na to, že žaloba včetně návrhu na odškodnění mířila na údajně neoprávněné užívání pojmu Budweiser žalovaným absolutně, ale pavomocná soudní rozhodnutí mezitím potvrdila, že jako užívání místa původu, tedy nikoliv jako značka výrobku, je v případě BMP zcela přípustné. Kromě toho prý byla výše zadostiučinění odvozena od jednoho procenta obratu žalobce v dané době; ten prý byl ale vzat v úvahu včetně exportu, zatím co konkurenční boj obou pivovarů se odehrával jen v ČR, prakticky pak převážně na Českobudějovicku.

Jak vyčíslit škodu?

Na dotaz soudu, jaká konkrétní nemajetková újma vznikla Budějovickému Budvaru počínáním žalovaného, zástupce žalobce uvedl, že tím, že BMP začal užívat známky Budweiser Bürgerbräu, začali spotřebitelé jeho produkt asociovat jako výrobek žalobce a po určitou dobu je zaměňovali. "Protože nešlo o pivo stejné kvality, ve vnímání spotřebitelů to snižovalo dobrou pověst žalobce," dodal.

Otázku soudu, o jaký kus trhu tedy Budějovický Budvar přišel, jeho zástupce řekl, že je to složité, odbyt piva v oněch letech všeobecně stoupal, nadto Plzeňský Prazdroj rozjel masivní reklamní kampaň, ale že Budvar stejně nežádá náhradu způsobené škody, ale nemajetkové újmy.

K odročenému jednání měl žalobce dodat důkazy mj. o procentu domácího trhu na celkovém obratu a o tom, že BMP expedoval Budweiser Bürgerbräu i jinam než po Českobudějovicku. Byla snaha dokazovat "neškodu" i optimistickými články vedení Budvaru v tisku v dané době apod., ale k tomu už krajský soud nepřihlížel.

Rozhodl, že podle již pravomocných rozsudků se BMP dopustil nekalosoutěžního jednání tím, že od prvního čtvrtletí 2001 do vydání předběžného opatření 6. června 2002 uváděl na trh pivo s označením Budweiser Bürgerbräu. Budějovický měšťanský pivovar přitom prokazoval, že vyexpedoval jen kolem 2000 hektolitrů takto označeného produktu. Soud uzavřel, že tím způsobil Budějovickému Budvaru nemajetkovou újmu.

Její výši určil v relaci s požadavkem na milion korun tak nízkou proto, že přihlédl k tomu, že BMP měl u Úřadu průmyslového vlastnictví zapsané označení místa původu "Budweiser" od 21. dubna 1992; není proto vyloučeno, že se domníval, že je v později napadené formě může použít.

V českém právu není vztah těchto dvou zákonů - o ochranných známkách a o označení místa původu - dosud projudikován. Krajský soud proto ve volné úvaze rozhodl, že oba subjekty mohou pojmu Budweiser (s navazujícími Budbräu, Budbräu, či na druhé straně Bürger Bräu či Bürgerbräu) na svých produktech užívat, ale ne tak, aby vyvolávaly záměnu těchto výrobků.

Budějovický měšťanský pivovar se zkrátka při užívání napadeného označení mohl domnívat, že prostě "jede" podle svého práva. Proto mu krajský soud stanovil povinnost náhrady způsobené nemajetkové újmy jen ve výši, která by pro něj měla toliko "výchovný" efekt.

Rozsudek není v právní moci.

Z Úřadu průmyslového vlastnictví:

Budějovický Budvar získal jako první 10. dubna 1934 právo přednosti pro známku Budweiser Bier Bräu, později si nechal chránit značky Budweiser Beer a Budweiser Budbräu, od 31. března 1960 slovní podobu Budweiser, v roce 1970 Budweiser Budvar.

Jihočeské pivovary, resp. BMP, mají od roku 1992 zapsánu ochrannou známku Budweiser Bürger Bräu administr. insigl. 1795, od prosince 1993 známku Samson Budweiser Bürgerbräu. V lednu 2002 požádal BMP o ochranu známky Budweiser Bürgerbräu, v červnu téhož roku o ochranu B. B. originál světlý ležák Budweiser Bürgerbräu (a obdoby se třemi a čtyřmi "B".)

Úřad průmyslového vlastnictví tyto známky BMP zaregistroval. Podle zpráv v tisku chce Budějovický Budvar rozhodnutí úřadu napadnout správní žalobou. (Českobudějovický deník)

Polský patentový a známkový úřad uznal právo Budějovického měšťanského pivovaru (BMP) k prodeji piva s označením Budweiser Bier a Budweiser Bürgerbräu na polském trhu. Soud zohlednil to, že BMP použil v roce 1802 jako vůbec první na světě označení Budweiser pro pivo z Budějovic. (MF Dnes)