Návštěvníci rakouské metropole budou moci ochutnat pivo z českých Strakonic

Rakousko sice nepatří k pivním velmocím, ale v kosmopolitní Vídni je možné volit mezi desítkami zahraničních značek. Je možné tady ochutnat i pivo z Měšťanského pivovaru Strakonice. Dvanáctistupňový ležák Dudák nabízí od předminulého týdne jedna z restaurací u zámku Schönbrunn.

Pivovar, který patří od minulého roku městu Strakonice, začal do Vídně dodávat lahvové i sudové pivo. Podle ředitele pivovaru Karla Sekničky jde o zkušební vývoz. Strakonické pivo se bude do rakouské metropole vozit jednou za dva týdny.

"Zájem v Rakousku je především o dvanáctistupňového Dudáka a nealko pivo. Majitelka restaurace má vztah ke Strakonicím a prodává výhradně české pivo. Máme domluveno, že pozve své známé na ochutnávku. Pokud se to rozeběhne, počítáme s další distribucí," řekl Seknička.

Pivovar již v minulosti zkoušel vyvážet do Itálie. Kvůli problémům s nevrácenými obaly ale od toho ustoupil. Nyní jeho vedení jedná o exportu do Anglie. Seknička předpokládá, že pokud se kontrakt podaří uzavřít, pivovar by mohl do Velké Británie dodávat až třetinu svého ročního výstavu. Loni ve Strakonicích vystavili 73.000 hektolitrů, letos mají v plánu uvařit ještě o 2000 hektolitrů víc.

"Angličané preferují netradiční piva. Uvažujeme o nealko pivu ve třetinkách a šestnáctistupňovém pivu v plechovkách. Máme spíše zájem dostat se do nějakého místního pivovaru," dodal Seknička.

Strakonický pivovar je nejstarším výrobním závodem ve městě. Vznikl v roce 1649 a před privatizací byl součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale nárok na podnik nezískali. Od loňského ledna je jeho vlastníkem město. (iDnes)

Měšťanský pivovar Strakonice, který vlastní město, dostal pokutu do pěti tisíc korun. Tu mu dal krajský živnostenský úřad za porušení zákona o regulaci reklamy. Na červnovou akci totiž pivovar na letácích lákal děti a zároveň zval na pivo.

To se nelíbilo občanskému sdružení Kontext, které podalo stížnost.

"V letáku zvoucím na akci pivovar láká na dětské soutěže či zápis do Guinessovy knihy rekordů v největším počtu dětí na skluzavce. Výrobci alkoholu každopádně zaměřují své aktivity na nezletilé osoby zcela vědomě a úmyslně, neboť velmi dobře vědí, že nejlepší reklamou je, když děti vidí popíjet svůj největší vzor - rodiče," řekl v červnu MF DNES Milan Berka ze sdružení Kontext.

Pivovar výši pokuty tají. Kontext nyní podal stížnost i na další akci, tentokrát pivní slavnost v Ražicích na Písecku.

V polovině srpna neuspěl Berka s protesty proti sponzorským akcím Prazdroje. Jihomoravský živnostenský úřad shledal, že sponzorská účast pivovaru na loňské Letní olympiádě dětí a mládeže v Brně nebyla v rozporu se zákonem o reklamě.

Úřad zamítl i Berkovu stížnost na Prazdroj v souvislosti s letním festivalem Brno - Město uprostřed Evropy.

Berka, několik let přísný abstinent, bojuje se svými kolegy ze sdružení Kontext proti pořádání pivních soutěží a propagace alkoholu od roku 2000. Za tu dobu podal asi stovku stížností živnostenským a městským úřadům i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Naprostou většinu ale úředníci zamítli. Pokutu zatím dostaly pouze Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. (iDnes)

Na jihu Čech má pivo dlouholetou tradici. Přestože dnes v kraji funguje už jen osm pivovarů, na začátku 20. století jich bylo kolem šedesáti. Malé pivovary byly téměř v každém městě i větší obci. Vařily jen pro své okolí.

Ještě před sto lety se vařilo pivo téměř v každém městě a větší obci. Na jihu Čech bylo na začátku 20. století okolo šedesáti pivovarů a teď se dají spočítat téměř na prstech jedné ruky - dva v Českých Budějovicích a po jednom v Třeboni, Protivíně, Českém Krumlově a Strakonicích. Dva malé pivovárky jsou ještě na Písecku v Záhoří a v Dražíči.

Na celém území České republiky bylo v roce 1901 789 pivovarů, v Čechách 643 a na Moravě 146. A v roce 1851 jich bylo dokonce 1056. Nyní je v Česku pouze okolo 50 pivovarů.

Pivovary byly například v Netolicích, Vodňanech, v Kaplici, v Lišově, v Kardašově Řečici, Táboře, Jindřichově Hradci, v Lomnici nad Lužnicí nebo Dačicích.

„V Kaplici byly dokonce dva, jeden městský a jeden soukromý. Ještě v prvních letech dvacátého století se pivo vařilo i třeba v obci Plavnice na Českobudějovicku,“ poznamenal archivář Budějovického Budvaru Ivo Hajn.

Například na území bývalého okresu Jindřichův Hradec bylo před rokem 1870 asi 22 pivovarů, v roce 1900 jich bylo 17 a nyní je zde pouze jeden - Regent v Třeboni. „Ve druhé polovině devatenáctého století začalo na českém území pivovarů ubývat, protože v roce 1869 bylo zrušeno takzvané propinační právo, které zajišťovalo bezpečnou existenci i těm nejmenším a špatně hospodařícím pivovarům,“ uvedl ředitel Muzea Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci Jaroslav Tikal.

„Tradiční filozofie pivovarů tenkrát byla, že pivovar si musí obhospodařit území takzvaně okolo svého komína. Nešlo jim o to, prodávat pivo do jiných měst. Vařily jen pro okolí a postupně krachovaly, protože ty velké moderní pivovary vyráběly hodně piva s menšími náklady a ty malé pak neunesly konkurenční boj,“ vysvětlil Hajn.

Další výhodou velkých podniků je, že pivo vaří ve velkém množství, a tím pádem má stálou kvalitu. Malé pivovary vyráběly v mnohem menších várkách a každá byla často jiná. To lidem vadilo, protože přišli do hospody na pivo a ono chutnalo pokaždé jinak.

Dalším černým obdobím pivovarů byla první polovina 20. století. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. Dělníci rukovali na vojnu, z vybavení, která byla z bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo pořádně z čeho vařit pivo, protože stát si bral zásoby ječmene, pšenice a cukru.

Ani následné období, kdy byla u moci komunistická strana, neznamenalo rozkvět pivovarů. Spíše naopak. Budvar - Český akciový pivovar byl znárodněný, Měšťanský pivovar byl zkonfiskovaný jako majetek kolaborantů. Jeho začleněním do Budvaru vznikl podnik Jihočeské pivovary, který spravoval několik menších pivovarů v kraji.

„Podobně to chodilo i v dalších krajích. Vždycky byl vybrán jeden velký pivovar, kolem něhož se sdružilo několik menších. A postupem času se některé provozy rušily,“ popsal osudy pivovarů ve druhé polovině 20. století Hajn. V této době zanikly například pivovary v Táboře nebo Jindřichově Hradci.

Většina pivovarů vařila pivo jen pro hostince a restaurace ve svém kraji, po celé republice rozvážely většinou giganty z Plzně, Prahy a Budějovic.

A jak dopadly areály bývalých pivovarů? Z některých jsou ruiny, z dalších sklady firem, jiné jsou zbourané. V kraji jsou i chátrající objekty, s nimiž mají obce plány do budoucna. Například bývalý pivovar v Lomnici nad Lužnicí zařadila Regionální rozvojová agentura RERA do seznamu objektů, které by se daly využít pro rozvoj cestovního ruchu.

V Jihočeském kraji je šest větších pivovarů a podle Ivo Hajna přesto mohou vzniknout některé další malé pivovárky, jako jsou například v Záhoří a Dražíči.

Malé pivovárky mohou uspět speciálními pivy

„Podobný by mohl klidně být třeba ve Vyšším Brodě, kde chátrá areál bývalého pivovaru. Mohl by vařit pivo pro hospody ve městě a okolí nebo jenom pro areál kláštera, kde se pivovar nachází. Kdyby se zaměřil na speciální druhy piv, které jsou v poslední době poměrně v oblibě, věřím, že by se uchytil. Bylo by to zpestření nejen pro turisty,“ naznačil Hajn.

„V posledních letech vzniklo plno minipivovarů, ale řada z nich rychle zanikla. Vybavení není levná záležitost, a kdo si myslí, že pivovarnictví je výnosné, tak po pořízení pivovaru zjistí, že se mu budou investice vracet deset i patnáct let. Mezitím je třeba dokupovat další zařízení,“ přiblížil sládek třeboňského Regentu Ivan Dufek.

S novými druhy piv musejí přicházet i zavedené pivovary. Například Budějovický Budvar začal prodávat černé pivo, Regent přišel v loňském roce s polotmavým třináctistupňovým pivem. „V Česku se vaří na 480 druhů piva. Jsou pivovary s více než deseti druhy. Pro milovníky piva je dobře, že se nabídka stále rozšiřuje, protože si každý může najít to, co mu chutná. Byla by škoda, kdyby byl vývoj opačný. Zůstaly by tady koncerny, které by dodávaly po republice deset druhů,“ řekl Dufek.

***

Pivo na jihu Čech:

České Budějovice

Pivovar Budějovický Budvar

Budějovický měšťanský pivovar

Český Krumlov

Pivovar Eggenberg

Protivín Pivovar Platan

Třeboň Pivovar Regent

Strakonice Pivovar Strakonice

Záhoří u Písku Pivovar Zvíkov

Dražíč Pivovar Lipan

(MF Dnes)

Přestože v horkých letních dnech pracují stáčírny piva v Budějovickém Budvaru téměř nepřetržitě, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v létě důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých tanků byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.

Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 14 týdnů v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. V červnu dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7% a v červenci dokonce o 16%. Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a partie, již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.

„Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ říká Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování vzniká kysličník uhličitý, který z piva laicky řečeno „vymývá“ nežádoucí aromatické látky a další sloučeniny. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru.

Kvalita výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy slad, chmel a voda. Budějovický Budvar je například jediným velkým pivovarem v České republice, který pro výrobu celé své produkce používá výhradně nejkvalitnější hlávkový žatecký chmel a nikdy nepřidává do piva levnější druhy chmele, případně chmelové preparáty (extrakty). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zastavila správní řízení s pivovarem Budějovický Budvar, n.p. kvůli reklamním spotům zimní kampaně „Hokejiáda“. RRTV rozhodovala z podnětu Českého olympijského výboru (ČOV) o tom, zda reklamy Budějovického Budvaru mohly být klamavé. Už v dubnu letošního roku stížnost ČOV ke stejné reklamní kampani zamítla Rada pro reklamu, která rozhodla, že kampaň není v rozporu s Kodexem reklamy.

České Budějovice, 31. července 2006 – Televizní spoty zimní reklamní kampaně „Hokejiáda“ pivovaru Budějovický Budvar, n.p. nebyly klamavé. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která tuto možnost od dubna prošetřovala, zastavila správní řízení v této věci. RRTV zahájila toto správní řízení na základě podnětu Českého olympijského výboru (ČOV). Rozhodnutí RRTV již nabylo právní moci.

„Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vítáme. Po předložení našich argumentů podpořila již druhá nezávislá a odborná instituce náš právní názor, že Budějovický Budvar kampaní „Hokejiáda“ neporušil žádné české zákony ani další právně závazné předpisy. Vedle RRTV náš názor nedávno podpořila také arbitrážní komise Rady pro reklamu,“ uvedl Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Správní řízení RRTV se týkalo možného porušení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Toho se měl Budějovický Budvar dopustit tím, že objednal v televizním vysílání reklamy, které mohly být klamavé. Konkrétně měly tyto reklamy u spotřebitelů vyvolávat klamnou představu o spojení pivovaru Budějovický Budvar, n.p., případně jím vyráběného piva, se Zimními olympijskými hrami v Turíně. RRTV mohla v případě vysílání klamavé reklamy udělit zadavateli, zpracovateli a šiřiteli pokutu až do výše deseti milionů korun.

Podnět k zahájení správního řízení s RRTV i stížnost k Radě pro reklamu podal ČOV. V obou případech se opíral o tvrzení, že reklamní kampaň Hokejiáda měla zneužít tzv. olympijská symbolika chráněná zákonem č. 60/2000 Sb. Porušení zákona se měl Budějovický Budvar údajně dopustit využitím hokejového brankáře Milana Hniličky, zneužitím symbolu olympijské pochodně, použitím slova „hokejiáda“ během reklamní kampaně a dokonce také upozorněním, že „Budějovický Budvar není sponzorem Olympijských her ani Českého olympijského výboru“.

Ke kampani „Hokejiáda“ byly v minulosti vydány další tiskové zprávy, které najdete na www.budvar.cz. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Parné dny v první polovině prázdnin se podepsaly pozitivně na prodeji piva národního podniku Budějovický Budvar.

V červnu dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7 % a v červenci dokonce o 16 %, informoval Právo Petr Samec z Budějovického Budvaru. Zdůraznil, že pivovar pracuje již 14 týdnů v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny.

Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. „Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo kvasící ve spilce a partie již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2484 kamiónů,“ doplnil Samec. „Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ konstatoval sládek pivovaru Josef Tolar. (Právo)

Americký pivovar Anheuser-Busch zablokoval vstup Budějovického Budvaru na čínský trh. Informoval o tom list Czech Business Weekly s tím, že Anheuser-Busch se odvolal proti rozhodnutí čínského soudu, které přiblížilo českou firmu k registraci ochranné známky Budějovický Budvar v Číně.

Americká společnost již má v Číně zaregistrovány ochranné známky Budweiser a Bud. "Domníváme se, že registrace ochranné známky tohoto českého pivovaru by narušila naše světově proslulé značky," uvedl šéf Anheuser-Busch International Stephen J. Burrows. Dodal, že firma v Číně od roku 1995 značně investovala a bude zde své značky agresivně chránit.

Značkový spor pivovarů v Číně trvá již od roku 1997. Čínský soud minulý měsíc rozhodl, že ochranná známka Budějovický Budvar není zaměnitelná s ochrannými známkami Budweiser a Bud. "Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh," uvedl tehdy mluvčí Budvaru.

Budvar do Číny nevyváží právě kvůli nedořešené registraci. Tamní pivní trh je přitom považován za velmi perspektivní. Je globálně největší a nejrychleji rostoucí. Zatím tam spotřeba piva na hlavu činí zhruba 20 litrů. Do roku 2010 by ale konzumace piva v Číně měla vzrůst až o 30 procent.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů a více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Budvar má nyní zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. (Finance.cz)

Pivovar Budějovický Budvar, n.p. se stal generálním partnerem nejvýznamnějšího tuzemského sdružení v oblasti cestovního ruchu a gastronomie – Národní federace hotelů a restaurací České republiky (NFHR ČR). Smlouva o partnerství byla uzavřena na jeden rok s možností jejího dalšího prodloužení.

Václav Stárek, generální sekretář NFHR k podpisu smlouvy říká: „Národní hotelová federace jako reprezentant českého hotelnictví a gastronomie hledala silného partnera, který by reprezentoval typicky český produkt a zároveň měl za sebou tradici pohostinství a gastronomie naší země. Jsme přesvědčeni, že Budějovický Budvar má světově uznávané renomé právě jako český produkt s bohatou tradicí. Věříme, že naše spolupráce bude prospěšná nejen pro vzájemnou podporu, ale také významně přispěje k vzdělávání a výchově kvalifikovaných odborníků, kterých je v gastronomii a hotelnictví trvale nedostatek.“

Rozsah spolupráce je široký. Obě instituce budou spolupracovat na domácích i zahraničních veletrzích gastronomie a cestovního ruchu. Díky svým rozsáhlým zkušenostem z oblasti ošetřování a servírování piva se chce pivovar také významně podílet na dalším zvyšování kultury podávání tohoto zlatavého moku. Ležák Budweiser Budvar se současně stane oficiálním pivem na všech akcích pořádaných NFHR ČR.

„Požitek z originální chuti našeho piva je vždy umocněn úrovní prostředí, ve kterém se pivo podává. Národní federace hotelů a restaurací svou činností usiluje o neustálé zlepšování úrovně gastronomických a ubytovacích služeb v České republice. To je dlouhodobě i naším cílem. Spolupráce bude přínosem pro obě strany, protože si navzájem máme co nabídnout,“ uvedl k podpisu smlouvy Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar má v oboru gastronomie dlouhodobé zkušenosti. Je mimo jiné vlastníkem a provozovatelem hotelu Malý Pivovar v Českých Budějovicích. Nejdůležitějším gastronomickým projektem Budějovického Budvaru je rozvoj sítě značkových restaurací „Budvarka“. V současné době jsou v provozu „Budvarky“ již v pěti českých městech a několik dalších se připravuje. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Jiří Paroubek obviňuje ODS, že chce privatizovat Budějovický Budvar. V rozhovoru pro MF DNES uvedl, že se při nedávných jednáních o nové vládě snažili občanským demokratům zabránit v privatizaci Budvaru. Občanští demokraté kauzu naprosto popírají a tvrdí, že Paroubkovi není záhodno cokoli věřit.

"Dostali nabídku ve výši 40 miliard korun. Pro nás je privatizace Budvaru nepřijatelná," uvedl Paroubek.

Vlastimil Tlustý z ODS: Paroubek je falešný hráč

Už letos v květnu při premiérské návštěvě jižních Čech Paroubek naznačil, že ODS se zabývá myšlenkou prodat státní podnik v Českých Budějovicích vyrábějící pivo Budvar. "Dokud bude moje vláda u moci, Budvar privatizace nečeká. Nechci podstoupit riziko, že skončí v rukou Anheuser Busch."

Šéf poslanců ODS a kandidát na ministra financí Vlastimil Tlustý jakékoli diskuse o záměru občanských demokratů prodat Budějovický Budvar rázně zamítl. "Za prvé, nikdy jsem to neslyšel. Teď to slyším poprvé. Za druhé. Falešnému hráči Paroubkovi nevěřím nic," komentoval Tlustý dotaz MF DNES.

O prodeji Budvaru prý nikdy neuvažoval, nikdy to nebyla priorita, kterou by řešil. "Mám spoustu jiných starostí a Budvar mezi ně naštěstí nepatřil."

Z dokumentu vedení ODS z 24. srpna navíc vyplývá, že naopak o Budvar měl zájem Paroubek. "Jeho požadavky na ovládnutí státních firem jako ČEZ, Čepro, Lesy ČR, Škodaexport, Česká pošta, Budvar jsme nemohli přijmout," stojí v dokumentu, který občanští demokraté zveřejnili poté, co vznikala dohoda ČSSD a KDU-ČSL.

Už tradičně se odmítl k prodeji Budějovického Budvaru do soukromých rukou vyjádřit ředitel pivovaru Jiří Boček. Stručně pouze prohlásil "Ne, nevím o tom."

Vrchní sládek pivovaru Josef Tolar byl sdílnější, i když ani on nezaslechl, že ODS nabízí pivovar. Připustil, že trvá zájem Anheuseru Busch o Budvar, který jej chtěl koupit už v dobách začínajících privatizací v Česku.

"Porovnám-li, co nabízeli Američané, že s podnikem udělají, tak musím říct, že my jsme dosáhli víc, než oni slibovali," zhodnotil management Budvaru sládek. Částku 40 miliard korun, o které Paroubek hovořil, Tolar zpochybnil: "Měl bych říct, že žádná není za Budvar dost dobrá, ale Američané jsou dobří počtáři, to je suma, která je na ně moc vysoká," míní vrchní sládek Josef Tolar.

Proti je i hejtman

Vyjádření Jiřího Paroubka o prodeji Budějovického Budvaru zpochybnil i jihočeský hejtman Jan Zahradník z ODS, který už delší dobu zastává názor, že privatizace pivovaru by byl nesmysl. I vzhledem k tomu, že by se otevřela možnost zpochybnit vlastnictví této pivní značky.

"Pan Paroubek má tendenci zveličovat věci. Byla by chyba spojovat významné jednání o vládě s privatizačními procesy. Já osobně o tom nevím a o takové informaci pochybuji," uvedl jihočeský hejtman Zahradník. Ekonomický poradce Martin Janoušek míní, že je těžké jednoznačně říci ano či ne privatizaci Budvaru.

"Když firma prosperuje, není nutné privatizovat. V případě prosperujícího pivovaru je třeba srovnat částku, kterou přináší do rozpočtu, a zisk z prodeje," řekl Janoušek z Budějovic. Upozornil, že je také podstatná forma privatizace a kdo by vlastně Budvar kupoval. (iDnes)

Velkopopovický Kozel nasazuje do vysílání nový TV spot s názvem Uzenář.

Reklama Uzenář se odehrává v typicky českém, příjemném prostředí malého města. Ukazuje tradiční trávení volného času - grilování s blízkými přáteli, na zahrádce u domku nebo na chalupě, s dobrým pivem od Kozla. V televizní reklamě se představuje i nový slogan značky Velkopopovický Kozel - Kdo umí, umí.

První vysílání můžete sledovat v úterý 1. 8. 2006, ve 20:30 na ČT1, po seriálu Ranč u Zelené Sedmy a před zábavným pořadem Možná přijde i kouzelník.

Reklamu připravila agentura Ogilvy&Mather, režíroval ji Jiří Hanych a produkoval Filmservice Productions. (Web Kozel)

Za 1. pololetí roku 2006 navštívilo Královský pivovar Krušovice téměř 14 tisíc turistů z 22 zemí světa. Nárůst proti loňskému roku je více než 5 000 návštěvníků. "Příliv zahraničních návštěvníků je - kromě jiného - odrazem úspěšného exportu Královského pivovaru Krušovice, který má opět ambice překonat loňský rekordní výsledek," říká manager marketingu ing. Josef Helebrant. Podle vedoucího exportního oddělení Královského pivovaru Krušovice ing. Kamila Krakeše vzrostl za období leden - červen export o plných 40 %. "Růst táhly především vývozy do Ruska a Německa, ale vyšší prodeje vykázala většina téměř 30 zemí světa, do kterých se dnes značka Krušovice vyváží. Nad očekávání dobré výsledky dosahujeme v mnoha zemích Společenství nezávislých států, ale třeba i v USA a Izraeli. Nově jsme letos zahájili vývoz do Kanady. Na krušovickém exportu se význačnou měrou podílí pivo Krušovice černé, které je dnes nejprodávanějším českým tmavým pivem v zahraničí. Náš pivovar je v současnosti 4. největším vývozcem piva z České republiky," upřesňuje Kamil Krakeš. (Web Krušovice)

Obec Kácov, která leží na řece Sázavě, v sobě ukrývá zámek, kostel s farou, školu a pivovar.

Zámek má bohatě zdobenou fasádu a v zazděných oknech jsou obrazy komtes. Budova je však pro návštěvníky nepřístupná. Nejstarší zmínka o škole pochází z roku 1692. Až do tohoto roku lze doložit posloupnost učitelů. Jména farářů jsou uvedena v seznamu v kostele, nejstarší jméno pochází z roku 1360.

V pivovaru se vaří deseti- a dvanáctistupňové Kácovské pivo. Pivovar pořádá prohlídky, při kterých se návštěvník dozví vše o jeho výrobě. Prohlídku je třeba objednat na telefonním čísle 327324693. (MF Dnes)

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci vyrábí nejvíce piva ve své dosavadní historii. Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci u Sedlčan patří mezi nejstarší pivovary v Česku. Vařit pivo začal přesně před 540 lety a toto výročí oslavil nejen slavnostmi piva, ale především největší produkcí ve své dosavadní historii.

„Jen pro srovnání. V 19. století se výstav pivovaru pohyboval kolem deseti tisíc hektolitrů ročně, začátkem 20. století to bylo zhruba třicet tisíc. V současnosti dosahuje výroba piva Lobkowicz 120 tisíc hektolitrů za rok,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Firma zaměstnává více než dvě stě lidí

Pivovar je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v kraji. Celkový počet zaměstnanců vzrostl v posledních třech letech o čtvrtinu a ustálil se na sedmdesáti. „Nejvíce potěšitelné je, že díky stabilně vytížené výrobě se podařilo více než zdvojnásobit produktivitu práce na jednoho zaměstnance. Proto můžeme pravidelně zvyšovat mzdy,“ uvedl ředitel.

Dvě třetiny obratu pivovaru pochází z exportu. Dlouhodobě největším odbytištěm je Německo, kde končí skoro polovina celého vývozu českého piva. „Jako jeden z mála trhů je specifický tím, že na prvních místech importérů figurují menší české pivovary, což je hodně ovlivněno celkovým uspořádáním maloobchodu. Dále vyvážíme do Švédska, Velké Británie, Francie a Kanady,“ poznamenal Petr Peniaštek. Připomněl však, že ačkoliv narůstající prodej lobkowiczkého piva ve Švédsku a Kanadě svědčí o zájmu o tyto výrobky, ani v jednom případě se nepodařilo přesvědčit státní úředníky, kteří v těchto zemích kontrolují velkou část distribuce alkoholu, aby mu dali větší prostor.

„Stále se potýkáme s tím, že pivovary mezi sebou nesoutěží jen kvalitou piva, cenou a službou, ale pořád vynalézají nové a nové legální formy kupování si exkluzivity prodeje jediného piva v jednotlivých restauracích,“ podotkl ředitel. Trápí ho také posilování koruny. Oslabováním eura vůči koruně ztrácí pivovar na tržbách čtyři až pět milionů korun ročně.

Dobré hospodářské výsledky se odrážejí také na životě celého regionu. Nejen proto, že pivovar již bezmála tři roky nezdražil, ale především v propojenosti s místními podniky. Všichni rozhodující dodavatelé jsou z okruhu zhruba dvou desítek kilometrů, k největším patří zemědělské společnosti v Kosově Hoře, Sedlčanech, Táboře, Dublovicích a Milevsku.

Dlouhodobá spolupráce se podle vedení vyplácí, neboť za posledních pět let nemuseli na Vysokém Chlumci ani jednou měnit své hlavní dodavatele. (MF Dnes)

Letošní horký červenec měl podstatný vliv na výrobu piva v místním pivovaru. Ten vyprodukoval druhé největší množství zlatavého moku za měsíc od roku 1898, kdy se pivo v Nymburce začalo vyrábět. Mezi žíznivce se v červenci dostalo 17 tisíc hektolitrů postřižinského piva. "Lidé i stroje jedou opravdu na maximum. Jak se říká, až na krev," řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Za velkým nárůstem výroby stojí kromě tropických veder také nová stáčecí linka, která byla namontována před několika týdny. Více piva bylo za více než staletou historii vyrobeno pouze v červenci 1994, kdy pivovar dodal do distribuce 20 133 hektolitrů piva. V procentuálním vyjádření se v červenci zvýšil meziroční prodej o 16 procent. Od začátku letošního roku se ve srovnání s rokem předchozím zvýšila výroba o sedm procent na celkových 93 tisíc hektolitrů. Daří se také exportu, který se nymburskému pivovaru v posledních pěti letech zdvojnásobil. V současné době tvoří export zhruba 22 procent z celkové výroby. Na postřižinském pivu si mohou pochutnat například Angličané, Švédové, Australani, a nově také Moldavci. (Nymburský deník)

V druhé polovině července zahajuje společnost Pivovary Staropramen novou aktivitu s názvem „Bezpečný spolujezdec“ na podporu nealkoholického piva Staropramen.

V průběhu akce, která bude probíhat na vybraných čerpacích stanicích, získá spotřebitel při koupi tří lahví nealkoholického piva Staropramen detekční trubičku na identifikaci alkoholu v dechu.

Touto aktivitou chce společnost také přispět k podpoře zodpovědného chování řidičů. Z tohoto důvodu se patronem akce stalo oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

„Segment nealkoholických piv vykazuje dlouhodobě rostoucí trend a jeho význam se neustále zvyšuje. Díky detekční trubičce mají spotřebitelé možnost ověřit si, zda mohou bez starosti sednout za volant,“ říká Jaroslav Vích, manažer rozvoje off-trade.

Nealkoholický Staropramen uvedla společnost na trh v únoru 2005. Pivo je distribuováno v láhvi o objemu 0,5 l. (Web Staropramen)

Pivo a sklo spojil dohromady třetí ročník Harrachovských pivních slavností.

Kromě pití piva či nezvyklých soutěží se tu také sešlo na šedesát sklářů z šesti českých skláren na sklářském sympoziu. Návštěvníci slavností si tak mohli zpestřit konzumaci piva prohlídkou sklárny a pozorováním sklářů přímo při práci.

Výsledky slavností zůstanou navíc uchovány do budoucna: nejlepší práce na téma Krakonošův půllitr obohatí sbírky zdejšího Sklářského muzea.

"Na podobném sympoziu se scházíme každoročně vždy v jiné sklárně. Pro naše lidi je to příležitost setkat se a vyměnit si zkušenosti," řekl majitel sklárny František Novosad. Dodal, že pro skláře je setkání také příležitostí odpočinout si od sériové výroby, která je živí, a uskutečnit své vlastní představy na dané téma.

Pivní slavnosti uspořádali v Harrachově potřetí, letos přilákaly více jak čtrnáct set lidí. " Účast byl dobrá, jsme spokojení," podotkl Novosad. Oproti jiným pivním slavnostem patří harrachovské k těm nejmenším. "Je tu taková pohodová atmosféra, vyhovuje mi, že tu nejsou takové masy," pochvaloval si Milan Vrabec z Prahy. V Harrachově nerušili pivní soutěže kvůli možné pokutě za porušení zákona o regulaci reklamy. Házelo se sudem, držel se Krakonošův půllitr s vodou na čas a nechyběla pivní štafeta. " Nevidíme důvod, proč by to mělo někomu vadit, neděláme to ze zištných důvodů, abychom zvýšili konzumaci piva, ale pro zábavu," poznamenal Novosad.

Pro sklárnu jsou podobné akce způsobem, jak udržet při životě unikátní výrobu, kterou trápí hlavně silná koruna, vysoké ceny energií a levná konkurence. I proto tu před časem vyrostl minipivovar s restaurací, lidé mohou do skláren chodit na placené exkurze. (MF Dnes)

Velkolepá oslava piva se rozběhne o víkendu v Harrachově. Již třetí ročník Harrachovských pivních slavností začne v sobotu od deseti hodin v areálu soukromé sklárny Novosad a syn.

Na návštěvníky tu nečekají pouze půllitry studeného piva, ale také řada soutěží, historické zajímavosti, koncerty nebo erotika.

"Pivní slavnosti zahájí v deset hodin slavnostní přípitek. Poté se rozběhnou první soutěže," uvedl pořadatel akce Libor Horáček. "Návštěvníci budou soutěžit v hodu třicetikilovým sudem, pití piva načas, jízdou na opilém kole, které má řízení naopak, nebo v držení tupláku nataženou rukou. Mezi nejtěžší disciplíny patří určitě jízda na opilém kole."

Slavnosti zahájí Krakonoš

Od jedenácti hodin bude pijáky bavit Krkonošská dechovka. Hodinu po poledni zahájí oficiálně slavnosti Krakonoš a chvíli po něm dorazí do areálu také historický hasičský vůz Praga 3. Od druhé odpolední začnou v Harrachově opět pivní soutěže za doprovodu jazzového dechového kvarteta.

Bigbeatový večer zahájí v Harrachově od půl páté turnovská skupina Nothingham. Hned poté přijde vyhlášení vítězů soutěží a na pódiu se objeví pražská metalová parta Last minute. "Metalový koncert proloží ještě břišní tanec skupiny Zaphyra a posléze také břišní tanec s pochodněmi," upřesnil Horáček.

"Poslední kapelou večera bude osvědčený Led Zeppelin Revival, který hraje od desáté večerní. Poté bude následovat strip - show a od půlnoci velký ohňostroj." Pivní slavnosti nabídnou pivo z místního malého pivovaru a rovněž piva Svijany a Konrád.

"Během celého dne bude probíhat také sklářské sympózium, kam se sjedou zástupci šesti severočeských skláren," řekl Horáček. "V Harrachově máme nejstarší fungující sklárnu v Čechách. V ceně vstupného je také prohlídka této sklárny. Sympózium bude mít téma Harrachův půllitr." Lidé se mohou na slavnosti dostat po silnici i vlakem. Nejvýhodnější bude podle pořadatelů zaparkovat na centrálním parkovišti. Mezi Tanvaldem a Harrachovem pojede tradiční zubačka, v Harrachově na nádraží ji vystřídá vláček na kolečkách. "Ve vlacích se bude točit naše pivo," dodal pořadatel. "Připravujeme také tombolu, mezi cenami budou zejména sklářské výrobky."

Vstupné na Harrachovské pivní slavnosti stojí osmdesát korun, děti zaplatí za lístek dvacetikorunu. (MF Dnes)

Nizozemský výrobce piva, společnost Heineken NV, dnes zvýšil odhad růstu zisku za letošní rok poté, co produkty firmy včetně piva Heineken Premium Light zvýšily jeho prodeje.

Společnost nyní očekává, že růst zisku bez započtení akvizic za letošní rok mírně převýší 10 procent, když společnost původně očekávala, že za tento rok nevykáže růst zisku vyšší než v rámci středního jednociferného pásma (4-6 %). Za zvýšením projekce dle vyjádření společnosti stojí silný růst objemu prodeje ve střední a východní Evropě, Americe, Africe a v jihovýchodní Asii.

Společnost Heineken, která je třetím největším producentem piva v Evropě, v únoru předčila své konkurenty Carlsberg A/S a Scottish & Newcastle Plc, když reportovala 56procentní nárůst zisku za druhé pololetí. Prodeje firmy v té době byly podpořeny akvizicemi ruských společností, když společnost v roce 2005 převzala čtyři ruské firmy. Firma zároveň investovala více prostředků do nových produktů jako piva Premium Light ve Spojených státech.

Akcie Heineken v reakci na zvýšení finanční projekce posilují o 3,9 procenta. (iPoint)

Tropická vedra, která vládnou v kraji už několik dní, přinášejí rekordní tržby vodárnám a pivovarům. Prázdninové horko zvýšilo spotřebu vody na severu Čech o deset procent. Ústecký Drinks Union zaznamenal dokonce největší prodej piva za posledních několik let.

„Plné zahrádky a otevřené sezónní restaurace v těchto horkých dnech výrazně zvyšují prodeje našeho piva. Kapacity pro jeho výrobu ve všech čtyřech pivovarech (Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora - pozn. red.) jsou téměř absolutně vytížené. Společnost si na přepravu piva najímá další externí dopravce,“ uvedl mluvčí skupiny Drinks Union Martin Jonáš.

Výroba piva proto jede podle výrobnětechnického ředitele společnosti Daniela Váši na plný výkon. „Máme žně. Je horké léto. Výroba jede na plný výkon,“ popsal lakonicky. Dodal, že se však lidé nemusí obávat, piva bude v restauracích i obchodech dostatek. „Máme dostatečnou zásobu obalů i automobilů na rozvoz,“ doplnil Čulík.

Právě kvůli výrazně vyššímu zájmu o pivo v posledních týdnech musela firma hledat další dopravní firmy, které by zajistily distribuci zlatavého moku i do nejzapadlejších hospůdek a obchůdků. (MF Dnes - kráceno)

O ceně a kvalitě českého piva, o nasycenosti českého pivovarského trhu a dalších otázkách jsme si povídali s Milanem Haganem, předsedou představenstva firmy Drinks Union.

Dobrý den, mohl byste nám na začátku našeho rozhovoru ve zkratce představit společnost Drinks Union? Co je vaší hlavní činností a na jaké produkty či služby se zaměřujete?

Společnost Drinks Union je čtvrtou největší pivovarnickou skupinou v zemi a zároveň třetím největším domácím výrobcem lihovin. Jsme největší soukromou nápojovou skupinou v Čechách s ryze českým kapitálem. Sdružujeme čtyři pivovary – Zlatopramen Krásné Březno, Velké Březno, Louny a Kutnou Horu. V Krásném Březně zároveň vyrábíme likéry a lihoviny. Myslím, že všichni znají naši Starou mysliveckou nebo Klášterní tajemství. Již z toho je zřejmé, že naší hlavní činností je výroba a prodej piva a lihovin.

Vaše společnost je tedy v současnosti již čtvrtou největší domácí pivovarskou skupinou. Jak to všechno začalo a co bylo třeba udělat k dosažení takového postavení na trhu?

Nejtěžší bylo přesvědčit lidi, že je možné vyhrát, zvlášť když se již cítili být na kolenou. Když jsem vstoupil do pivovaru Zlatopramen byl na něj podán návrh na konkurz kvůli stamilionovým dluhům. Předstoupil jsem tehdy, coby nový vlastník, před management a vyhlásil jednoduchý plán pro náš pivovar, nejdřív splatit dluhy, potom první na severu Čech, potom čtvrtí v celých Čechách, všichni si mysleli, že jsem přiletěl z Marsu a neznám český trh. Když jsme spolu s pivovarem Velké Březno a Louny vytvořili skupinu a ovládli trh v severních Čechách myslím, že už nepochyboval nikdo.

Je za tím hlavně snaha bojovat proti pivovarnickým gigantům, nebo něco jiného? A Plánujete další rozšíření vaší skupiny?

Základem našeho úspěchu se stalo ovládnutí trhu v severních Čechách spojením a rozvojem tří malých severočeských pivovarů. Nyní jsme ale v jiné pozici než před čtyřmi roky, trh se zkonsolidoval a sedm hráčů ovládá téměř devadesát procent trhu, zatímco zbývajících cca 30 pivovarů má jen deset procent. Jediná efektivní cesta vzhůru je pohltit některého ze svých bezprostředních konkurentů. To není jednoduchá úloha, vždyť našimi konkurenty je světová jednička Imbew (Staropramen), světová trojka SAB (Pilsner Urquell), světová čtyřka Heineken (Starobrno), a aby toho nebylo málo, tak ještě německá jednička Radeberger Group (Krušovice). Naším konkurentem je i ten komu nyní dýcháme na záda, tedy budějovický Budvar. Spojení s dalším menším pivovarem se však určitě nebráníme, ale jedině pokud splní naše velké nároky na kvalitu piva.

V loňském roce dosáhla vaše společnost rekordních výsledků. V minulosti jste sliboval výstav milion hektolitrů na konci roku 2005. Podařilo se vám to?

Ano podařilo, v loňském roce celkový prodej piva, včetně licenční výroby v Rusku, přesáhl milion hektolitrů. Na domácím trhu to bylo pak více než 920.000 hektolitrů. Růst v domácích podmínkách je nesmírně obtížný, vždyť spotřeba piva dlouhodobě mírně klesá. Drtivá většina domácích pivovarů se proto musí poohlížet po zahraničních trzích, to děláme i my. Tam kde nejsou velké bariéry pro vstup na trh exportujeme. Například do Německa, kde jsme jedničkou mezi českými exportéry piva a prodáme na tomto náročném trhu více než Pilsner Urquell nebo Budvar. Tam kde překážky jsou jsme zkusili vsadit na licenční výrobu. A i to se nám daří, jako například v Rusku, kde jsme hned v prvním roce našeho působení prodali 102 tisíc hektolitrů. Myslím, že rozhodujícím zdrojem úspěchu je vyhlášená kvalita našeho piva. Například v Rusku byl náš Zlatopramen hned v prvním prodejním roce vyhlášen jako nejlepší pivo na trhu a porazil všechna česká či německá piva.

Jak moc se změnily podmínky vývozu piva po vstupu ČR do EU?

Myslím, že nic zásadního se nezměnilo. Uplatnit se na trhu EU je stejně těžké jako předtím, zmizely jen překážky vstupu na trh kladené v minulosti nově přistupujícími zeměmi jako např.Polskem či Slovenskem. Ty v minulosti víceméně znemožňovaly export do těchto zemí.

Na jaké světové trhy se nyní specializujete? Plánujete expanzi i do dalších zemí?

Naším největším vývozním teritoriem je sousední Německo, kde máme úspěch především v nových spolkových zemích. Jak jsem již řekl, jsme největším českým exportérem piva do Německa. Naši přítomnost na tomto velmi náročném trhu chceme dále posilovat. Chceme však pronikat i do dalších zemí. Hledáme cestu zejména na velké trhy nebo rychle se rozvíjející trhy, jako je Polsko, ale také Čína nebo Brazílie. Daří se nám však i v jiných zemích, například ve Švédsku, kde se Zlatopramen prodává lépe než Plzeň, přestože je o dost dražší.

Myslíte si tedy, že český trh je již zcela zasycen a už neexistuje prostor pro další zvýšení odbytu?

Český trh je již nasycen a bude i nadále klesat. Myslím, že pro české pivovary je export jedinou cestou pro zvýšení prodejů. Čím déle si česká piva podrží svůj osobitý charakter, tím větší šance je udržet vysokou domácí spotřebu a udržet stávající tempo růstu exportu. Ostatně pivní turistika zahraničních návštěvníků je dokladem výjimečnosti našich piv. Málokdo ví, že česká piva vyráběná tradiční technologií obsahují více antioxidantů než červené víno, a to nehovořím ani o pozitivních účincích alfa hořkých kyselin. Ty se do piva dostávají z přírodního chmele a mají pozitivní vliv na trávící trakt a ledviny. A samozřejmě pivo obsahuje i vitamín B. Když pijete pivo s mírou, svému zdraví rozhodně prospějete.

Je alkohol, a tedy i pivo, v České republice ve srovnáním se západem stále levný? A jak se podle vás bude jeho cena v budoucnosti měnit?

V porovnání se světem je cena piva v České republice skutečně velmi nízká. Cena piva se bude do budoucna postupně zvyšovat, vzhledem k velké konkurenci na trhu však neočekávám nějaké razantní cenové skoky.

Nepřemýšlíte ještě o dalších alternativních produktech, například víno či nealkoholické nápoje?

V minulosti jsme již nealko nápoje vyráběli a prodávali, byli jsme dokonce pátí na trhu s roční produkcí okolo pětiset tisíc hektolitrů a v portfoliu našich značek byl například Top Topic. Přesto jsme naši pozici vzhledem k situaci na trhu vyhodnotili jako první v druhé lize a výrobu nealko nápojů jsme prodali jinému významnému hráči na trhu. O alternativních nápojích však stále přemýšlíme. S velkým úspěchem jsme vyzkoušeli kvašené jablečné mošty známé ve světě jako Cidery. Paradoxně právě nízká cena piva je však velkou barierou pro jejich větší rozšíření mezi spotřebiteli.

Má některý z pivovarů ve vaší skupině dominantní pozici? A probíhá mezi nimi vůbec nějaký druh spolupráce?

Z hlediska produkce je největší pivovar v Krásném Březně, ve kterém se vaří naše vlajková loď Zlatopramen. Každý z pivovarů vyrábí svou vlastní značku a tak spolupráci mezi nimi vymezujeme pouze v rámci stáčení piva do KEG sudů či lahví. Synergii však využíváme zejména v obchodní oblasti, kdy jednotlivé pivovary jsou přirozenou základnou pro naše obchodní zástupce, kteří mohou nabídnout našim zákazníkům portfolio různě profilovaných značek piva.

Kromě pivovaru vlastníte chmelnici a sladovnu. Je to vaše konkurenční výhoda nebo přemýšlíte o budoucím outsourcingu?

Pro výrobu piva používáme nejkvalitnější odrůdu chmele žateckého červeňáku, který pěstujeme v lounsko-žatecké oblasti. Veškeré práce na našich chmelnicích a při zpracování chmele však dodavatelsky nakupujeme, a tak na nákladech moc neušetříme. Výhodu vlastních chmelnic však vidíme jinde. Náš sládek , který je zavázán vařit pivo tradiční technologií z těch nejkvalitnějších surovin má tímto od jara až do podzimu pod kontrolou kvalitu chmele - základní suroviny pro výrobu piva. V ostatních pivovarech jsou sládci závislí na tom co jim po sklizni trh nabídne. Dost možná proto neriskují a používají pro výrobu piva chmelové extrakty namísto přírodního chmele, který používáme my. Pokud se týká sladování ječmene je to tradiční pivovarská prvovýroba. Slad je pro výrobu piva stejně důležitý jako chmel. Jeho kvalita a technologie jeho zpracování před a při výrobě piva určují další senzorické vlastnosti piva jako jsou plnost piva, jeho pěnivost či barva. Přesto, vzhledem k naší velikosti jsme již cca 50% sladu nuceni nakupupovat, stejně jako Plzeň nebo jiní naši konkurenti. Vlastní výroba sladu je však pořád o něco levnější. Slad vyrábíme z nejkvalitnějších odrůd moravských ječmenů, a proto je naše největší sladovna na Moravě. Ostatní slad rovněž nakupujeme od moravských sladoven.

Počasí v uplynulém roce nepatřilo právě k nejteplejším. Do jaké míry to ovlivnilo výrobu a prodej vašich produktů?

Počasí je především u piva jedním z významných faktorů, který ovlivňuje jeho spotřebu. Chladné počasí samozřejmě spotřebu piva snižuje a naopak. My jsme však prodali o 50 tis. hl piva více než v roce předcházejícím. Dařilo se nám zejména díky novým zákazníkům, jež jsme v průběhu roku získali.

Všeobecné povědomí je z hlediska obchodu velice důležité. Jaké způsoby propagace využíváte? Připravujete nějakou novou reklamní kampaň?

Podpora prodeje a reklama je pro každou značku velmi důležitá. Pokud o vás lidé nečtou, nevidí vaše produkty, neslyší o vás v rádiu, nevidí vás v televizi, jako byste z obchodního hlediska ani nebyl. Pokud chceme být skutečně silnou nápojovou skupinou, musíme dosahovat srovnatelné výkonnosti s těmi nejlepšími a nemůžeme proto podpoře našich piv věnovat méně pozornosti než naše konkurence.

Prozraďte nám, jaké má společnost Drinks Union plány do budoucna?

Dosáhli jsme v pivu čtvrté pozice na trhu a v lihovinách jsme třetí, nyní přemýšlíme o tom co je potřebné udělat pro to, abychom se dostali ještě výš a připravujeme si plány do roku 2010.

Jaké máte, jako většinový vlastník záměry se skupinou? V minulosti jste již několik zadlužených firem koupil a pak je finančně stabilizoval. Budete v tom pokračovat i v budoucnu? Bude Drinks Union brzy na prodej?

Koupit firmu před bankrotem, sanovat ji, postupně ji dostat do špičky v oboru a nakonec prodat strategickému investorovi je můj byznys. Přesto musím přiznat, že díky pivu jsem k Drinks Unionu více připoután než k jiným firmám ve kterých jsem působil v minulosti. Co udělám v budoucnu, zda prodám a koupím nějakou jinou firmu, o tom v tuto chvíli nepřemýšlím, více se soustředím na zformulování strategie Drinks Unionu do roku 2010.

***

RNDr. Milan Hagan vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor matematická fyzika a fyzika pevných látek a postgraduálně Krizové řízení podniku a personální řízení podniku na Sophia university v Tokyu. V letech 1986 až 1989 pracoval jako hlavní technolog v Královodvorských železárnách v Berouně. Poté v letech 1989 až 1994 pracoval na různých pozicích a nakonec jako ředitel a předseda představenstva ČKD Sléváren v Praze. V roce 1995 založil společnost Svarog, která se zabývá krizovým řízením a restrukturalizací podniků. V rámci této firmy převzal i Drinks Union, kde v současné době zastává pozici předsedy představenstva. Je ženatý, má čtyři děti a mezi jeho zájmy patří cestování, turistika a četba sci-fi a fantasy literatury. (Finance.cz)