Nealkoholické pivo Forman z pivovaru v Černé Hoře na Blanensku, které na rozdíl od ostatních neobsahuje vůbec žádný alkohol, expanduje na muslimské trhy, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Do dvou měsíců by se mělo začít prodávat v Indii, Malajsii a na středomořském ostrově Djerba, patřícím Tunisku. U běžných nealkoholických piv je obsah alkoholu povolen maximálně do 0,5 % objemu.

"Naší prioritou ale zůstává hlavně český trh a okolní evropské země, především kvůli nákladům na přepravu," řekl majitel pivovaru Jiří Fusek. Kapacita linky, která je schopna vyrobit za hodinu 3 hektolitry piva (ročně kolem 26 tisíc hektolitrů) bude po zahájení prodeje v Asii a Africe zřejmě zcela využita. V případě velkého zájmu také z dalších zemí proto Fusek nevyloučil rozšíření linky.

Důkladně odpařený alkohol

Alkohol se z piva Forman odpařuje pomocí unikátní technologie.Prodej nealkoholického piva roste také v Evropě. V Česku se vloni prodalo kolem 500 000 hektolitrů nealkoholického piva, největší 70procentní podíl na trhu drží plzeňský Prazdroj.

Černá Hora vyrábí pivo Forman v Česku unikátní technologií vakuové destilace, při které se za nízkého tlaku odpařuje alkohol. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. "Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," uvedl Fusek. Jako vedlejší produkt vzniká destilát s obsahem 40 procent alkoholu, který pivovar používá při výrobě pivní pálenky a bylinných likérů.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. Loni vyrobil 165 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více než v roce 2006. Zhruba desetina produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško a Estonsko. Na českém trhu se více než 80 procent výroby pivovaru spotřebuje v gastronomických zařízeních.

Zdroj: Týden.cz

Plateného spoločníka na ležérne popíjanie piva v krčme juhoanglického mestečka Winsor hľadá pre svojho 88-ročného otca britský štátny príslušník Mike Hammond. Píšu o tom dnešné noviny Daily Mail.

V dome dôchodcov žijúci Jack Hammond, ktorý už nemá ani jedného dôverného priateľa, plánuje v krčme každý týždeň stráviť dvakrát po dve hodiny.

Nechce však konzumovať pivo sám a tak prostredníctvom syna hľadá zhovorčivého spoločníka, odolného proti alkoholu, ktorý by si za každú hodinu družného popíjania mohol zarobiť deväť eur (približne 300 Sk).

Na oznam, umiestnený v priestoroch mestskej filiálky poštového úradu, sa doposiaľ prihlásili štyria záujemcovia, uvádza ako kuriozitu Deutsche Presse-Agentur.

Zdroj: Aktuality.sk

Neuvěřitelné! České pivo u nás pomáhá vařit Japonec. Shoji Yoshikawa (60) přijel do Česka jako turista, místo prohlídky pražských památek ale dva měsíce objížděl pivovary po celé zemi. Do našeho piva se totiž zamiloval.

Když bývalý manažer nemocnice v Kjótu Yoshikawa loni poprvé ochutnal české pivo, rozhodl se, že úplně změní svůj život. „Přišel k nám do Pivovarského domu a zajímal se o pivo. Dal jsem mu průvodce po pivovarech a on je celé dva měsíce poctivě objížděl,“ popsal Václav Potěšil z Pivovarského domu v Ječné ulici. Letos v lednu se nadšený Japonec vrátil a začal se svůj oblíbený nápoj učit vařit...

Zdroj: Aha

Česko má novou rekordmanku v pití piva na ex. Devatenáctiletá Olga Čunátová ze Skrýchova u Opařan na Táborsku včera v Mekce rekordů Pelhřimově, respektive v hotelu na vrcholu Křemešníku, vypila půllitr piva za 3,085 vteřiny.

„Pokořila tak dosavadní rekord Ivy Čadílkové z Nového Boru, která 10. června 2006 dokázala na pelhřimovském festivalu vypít 0,5 litru desetistupňového piva ze 4,95 vteřiny,“ řekl prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Pohledná studentka Olga přitom vůbec netrénuje! Za den vypije maximálně litr tekutin. „Ráda zkouším nová piva, těch nikdy není dost, nejlepší jsou asi Krušovice, ty mi nejvíce chutnají, jinak Gambrinus, ten je v každé hospodě. Ráda ochutnám piva s nějakou specifickou, novou příchutí,“ uvedla k oblíbeným značkám. Na pivo občas zajde s partou v Táboře. „Většinou se mě i bojí, jsou zvyklí, že chlapi mají vždycky ve všem navrch, a když přijde nějaká holka, která je překoná, tak je to kolikrát i mrzí. Kamarádi to ale berou, vždycky si z někoho uděláme srandu,“ popsala.

Jak přišla na to, že by mohla překonat rekord? Za všechno může výčepní, který se staral o pití na rozlučkovém večírku základní školy. Na nejmenovaném fotbalovém hřišti jí namísto jednoho omylem natočil piva dvě. Jedno proto vypila naráz a hostinský se nestačil divit, myslel, že ho někam vylila.

Olgu do města rekordů doprovodili spolužáci ze školy Informatiky a spojů. Nejdříve absolvovala výpočetní systémy a grafiku, nyní studuje bezpečnostní systémy.

V České knize rekordů je řada ženských pivních disciplin. Třeba desetičlenné družstvo žen dokázalo loni v září štafetovým způsobem vypít deset piv v čase 2:56,84 minuty. Byly v něm výhradně dospělé občanky jediné obce - Bratronice.

Zdroj: MF Dnes

Zdroj videa: i.vysočina.cz

Afrika právě zaznamenává reklamní kampaň na klášterské pivo. Pivovar Klášter totiž expanduje do Beninu. Klášterští tak stojí před prvními dodávkami, do Afriky míří jedenáctistupňové pivo jak tmavé, tak světlé.

Bezesporu zajímavostí budou pro české fajnšmekry pivní etikety, které se patrně stanou letošním sběratelským tahákem.

„Na etiketě jsou samozřejmě Amazonky, ženy, které jsou v Beninu takovým symbolem, jakým je v Čechách Švejk. Specifikou beninských králů bylo, že ochranku a osobní stráž jim tvořily právě speciálně vycvičené Amazony,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozuje.

Africké etikety nejsou ale jediným letošním sběratelským hitem z Kláštera. V prodeji lze ještě najít Vánoční ležák, speciální čtrnáctistupňové pivo. A před koncem roku přijde na řadu opět Vánoční ležák, opět se specifickou etiketou.

Petr Polášek, sběratel etiket, potvrdil zájem. „Každá nevšední novinka je z naší strany vyhledávaná.“

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Jiří Macek

Už v stredoveku bolo známe, že kúpele v kvasnicovom pive majú liečivé účinky a sú výbornou prevenciou. V Českej republike môžete navštíviť zatiaľ troje pivné kúpele. Čo majú spoločné a v čom sa odlišujú?

Písek u Jablunkova: Relaxujte na slame

Wellness hotel Bahenec, ktorý nájdete sedem kilometrov nad obcou Písek u Jablunkova, ponúka už rok a pol pivné kúpele Bier Bottich Bad. Súčasťou procedúry s liečivými účinkami je fínska sauna, kúpeľ s prísadami, z ktorých sa varí pivo, a regenerácia organizmu na lôžku z ovsenej slamy.

Pred pivným kúpeľom si môžete v saune prehriať telo a naštartovať metabolizmus, no ak chcete hneď skočiť do kade, nech sa páči. Kúpeľ si vychutnáte v jednej z troch dvojmiestnych drevených kadí. Hlavnou zložkou je voda s teplotou 35 až 37 stupňov. Je obohatená prísadami, z ktorých sa varí pivo – droždie, chmeľ, sladový šrot a podobne. Účinok pivného kúpeľa sa výrazne zvýši použitím vírivky a výmenníka tepla, ktorý zabraňuje vychladnutiu kúpeľa. Bráni mu aj špeciálne drevo, z ktorého sú kade vyrobené.

Z výčapných stojanov si môžete načapovať pivo – toľko, koľko za dvadsať minút procedúry vypijete. Po kúpeli vás zabalia do plachty, prikryjú dekou a na polhodinku zregenerujete svoje telo na lôžku z ovsenej slamy, ktorá vracia späť do tela teplo. Ak sa vám ešte nebude chcieť odísť, nemusíte. Na lôžku pri saune môžete hodinku odpočívať a počúvať hudbu.

Niečo navyše: Hotel Bahenec má k dispozícii aj vonkajší bazén so solárnym ohrievaním.

Cena za pivný kúpeľ: štandard – 1 400 Kč pre dve osoby; nadštandard – 1 100 Kč pre jednu osobu, fínska sauna pred procedúrou zadarmo

Chodová Planá: Doprajte si zábal v pivnom mláte

Pravé pivné kúpele, ktoré otvárali pred dvoma rokmi, nájdete v hoteli

U Sládka. Patrí súkromnému pivovaru v Chodovej Planej neďaleko hraníc s Nemeckom. Výnimočné sú v tom, že používajú minerálnu vodu, ktorá ako jediná v Českej republike obsahuje dvojmocné železo. Má tiež vysoký obsah kysličníka uhličitého, ktorý podporuje správne prekrvenie organizmu. Hlavnou prísadou do kúpeľa je tmavé kúpeľové pivo. Podľa chránenej originálnej receptúry ho tradičnou metódou vyrába hlavný sládek rodinného pivovaru. V pivovare vyrábajú vlastné kvasnice, ktoré sa pridávajú do kúpeľa. Ako peeling do vane sa používa drvený žatecký chmel. Nad pivnými kúpeľmi dohliada vyškolený personál, zdravotné sestry a lekár balneológ.

K dispozícii je päť titánovo-nerezových balneologických vaní pre jednu osobu a jedna dvojvaňa pre dve osoby. Počas pobytu vo vani môžete popíjať tri deci piva, rovnako aj počas zábalu. Ak pivo nechcete alebo nemôžete piť, ponúknu vám minerálku. Po kúpeli si v plachte a deke pri tlmenom osvetlení a príjemnej hudbe ešte dvadsaťpäť minút oddýchnete. Ak máte záujem o masáž, môžete si vybrať z bohatej ponuky: klasickú, reflexnú, lymfatickú, športovú, antistresovú, reflexnú masáž chodidiel či najnovšie aj masáž lávovými kameňmi. Horúcou novinkou sú zábaly v pivnom mláte, ktoré vám prehrejú svaly a kĺby, vyživia pokožku a zaručia príjemnú relaxáciu.

Niečo navyše: Ak si chcete urobiť pivný kúpeľ doma, môžete si kúpiť balenie kúpeľového piva, chýba však minerálna voda. Ide teda skôr o zaujímavý suvenír.

Cena za pivný kúpeľ: 600 Kč pre jednu osobu, 1 200 Kč pre dve osoby

Harrachov: Vykúpte sa v rezanom pive

Počas tradičných pivných slávností otvorili v júli minulého roka pivné kúpele aj v Krkonošiach. Procedúru si vychutnáte v horskej pramenitej vode zo 150-ročného prameňa s prísadou piatich litrov svetlého a piatich litrov tmavého kvasnicového piva a drveného chmeľu. Je tu šesť drevených vaní pre jednotlivcov a dve vane Lovestory pre páry a jedna vaňa Lovestory Privat pre páry.

Pred návštevou pivných kúpeľov sa môžete vybrať na exkurziu po sklárni, prezrieť si historickú brúsiareň skla z roku 1895, ktorá je poháňaná vodnou turbínou. Odborný výklad vám podajú v štyroch jazykoch: češtine, nemčine, angličtine a ruštine. Za návštevu stojí aj múzeum skla. Môžete si pozrieť kaplnku sv. Alžbety, v ktorej je unikátny funkčný sklenený zvon a oltár z benátskych zrkadiel, dovezených z Talianska. Po 20-minútovom pivnom kúpeli a rovnako dlhej relaxácii na lôžku dobre padne masáž. V ponuke sú tri druhy: celková, teda masáž chrbta, šije, nôh, rúk, hrudníka a brucha, 40-minútová a 20-minútová čiastočná masáž. Počas kúpeľa i relaxácie si pochutnajte na malom pive z miestneho pivovaru.

Niečo navyše: V pivovarskej reštaurácii si nenechajte ujsť ochutnávku piva z tamojšieho minipivovaru. Navštívte aj firemné predajne skla, v ktorých si môžete kúpiť výrobky.

Cena za pivný kúpeľ: 700 Kč vo vani pre jednotlivcov, 1 300 – 1600 Kč vo vani pre páry

Zdroj a foto: Šarm.sk | Autor: Lýdia Brabcová

Oblíbeného zlatavého moku vyrobí ročně v Hlinsku na osmdesát tisíc hektolitrů. Pivovar střední velikosti nabízí zpěněné zlato především zákazníkům ve svém okolí.

„Malá část výroby ale odchází i za hranice. Na Rychtáři si tak mohou pochutnat třeba i ve Švédsku,“ vysvětluje majitel pivovaru Milan Vedra. Hlinecký podnik roste a myslí na kvalitu. Nedávno tu zahájili provoz nové stáčírny lahví.

Jde o investici za sedm milionů korun, provoz obstarávají nejmodernější technologie,“ upřesňuje Vedra. V dubnu začne postupně fungovat i nová úpravna vody. „Tím bude zajištěna neměnná a perfektní kvalita naší nejdůležitější suroviny,“ dodává majitel k dílu za osm milionů korun.

Plány Hlineckých dokazují, že lidem pivo chutná. „Nelíbí se nám ale pití na veřejnosti,“ dokresluje zvyky některých konzumentů heřmanoměstecký starosta Aleš Jiroutek.

Město proto chystá na léto vyhlášku, která má tomuto nešvaru zabránit. „Nikdo přece nemusí poslouchat oplzlosti nebo tolerovat znečišťování a ničení prostředí. Pijáky chceme dostat hlavně z náměstí a od školy, provoz předzahrádek u restaurací nadále omezovat nebudeme,“ dodává Jiroutek.

Zdroj a foto: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina

Světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je značka Pilsner Urquell, vyhlásila již třetí ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Čeští hospodští tak mají šanci stát se v mezinárodní konkurenci mistry světa v čepování piva. Přihlášku je nutno poslat do 25. dubna 2008.

Všichni výčepní, kteří sdílí nadšení pro plzeňský ležák Pilsner Urquell, mohou v mezinárodní soutěži Pilsner Urquell Master Bartender dokázat, že ve svém oboru patří mezi absolutní špičku. Pilsner Urquell hledá v České republice charismatické osobnosti s odvahou změřit své síly s výčepními z celého světa. Předchozím dvěma ročníkům dominovali zahraniční výčepní. Čeští reprezentanti dosud v celosvětovém finále nezvítězili.

Česká republika je státem s nejsilnější pivní tradicí, proto chce i letos útočit na zlato a získat tak statut země s nejlepším výčepním na světě. I přes nesporné kvality „našich“ nebude souboj o prvenství vzhledem k počtu konkurentů jednoduchý. Jen loni se za výčepem utkalo na 1 000 výčepních z 15 zemí. Vzhledem k trendu každoročně stoupající popularity soutěže Pilsner Urquell Master Bartender lze očekávat překročení této hranice.

Od účastníků soutěže se neočekává jen zručnost při čepování piva. Důležitými argumenty pro vítězství je umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, charismatické vystupování, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj. Loňský mezinárodní vítěz Pilsner Urquell Master Bartender, Eric Jönsson z Norska doslova nadchl porotu především svými znalostmi a mistrným způsobem prezentace piva Pilsner Urquell.

V České republice proběhnou tři regionální kola a národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 25. dubna 2008 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách. Více informací bude možno najít na www.pilsner-urquell.cz/masterbartender.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

I letos je do systému hodnocení zařazen tzv. mystery shopping. Tajná odborná porota zcela „inkognito“ osobně prověří gastrozařízení, v nichž pracují finalisté národního kola, a ohodnotí vystupování výčepního a správné servírování piva.

Plzeňský Prazdroj apeluje na všechny výčepní, aby se zapojili do mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender a dokázali svoji profesionalitu. Všichni zúčastnění získají certifikát kvality

a vítězové jednotlivých kol hodnotné ceny. Pro národního vítěze je přichystán poznávací zájezd po evropských pubech. Vítěz světového finále, které se letos poprvé uskuteční v Praze, pak vyhrává zájezd do New Yorku. Jedinou podmínku pro účast v soutěži je mít na čepu ležák Pilsner Urquell.

Hlavním odborným garantem soutěže je starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje pan Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Jen pár týdnů budou moci štamgasti ochutnat speciální kvasnicové ležáky, které pro ně připravili mladí sládci v pivovarech skupiny Drinks Union. „Ve všech našich pivovarech jsou nyní mladí sládci kolem 30 let, kteří se chtěli ukázat, že také, stejně jako jejich předchůdci, umějí uvařit výjimečná piva. Rozhodli jsme se proto, že pro jarní měsíce připravíme pro naše restaurace speciální kvasnicová piva,“ řekl Milan Schramm, generální ředitel Drinks Union, která vaří značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Postupně se tak budou od dubna ve vybraných restauracích objevovat kvasnicové ležáky jednotlivých značek. „Tato piva však budou na toči jen po omezenou dobu. Protože jde skutečně o piva výjimečná, u nichž je nutné ještě důkladněji dbát na kvalitu výroby, uvařili jsme vždy jen několik várek dané značky,“ doplnil Schramm. Podle něj si lidé čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují od „běžné šedi“. „Právě kvasnicová piva si uchovávají kvalitu, kterou u ostatních, běžně vyráběných piv, zákazníci nenajdou,“ doplnil.

Kvasnicová piva se od těch ostatních liší především tím, že nejsou filtrovaná, stabilizovaná ani pasterovaná, takže se jedná o "živé" pivo. Obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou při standardní filtraci, stabilizaci či pasteraci odstraněny či zničeny. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který ve firmě projekt kvasnicových piv vede.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Lidé pomohli zdokumentovat, kam a jak se dřív chodilo na pivo

V prosinci 2007 se Pivovarské muzeum v Plzni obrátilo na veřejnost s prosbou o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu během uplynulého století. Do muzea nakonec dorazilo bezmála 100 fotografií a pohlednic z let 1900 - 1990, řada z nich s výrazným přínosem pro poznání dobových zvyků a reálií. Výběr ze získaných fotografií si může veřejnost prohlédnout na výstavě v Pivovarském muzeu od 1. do 27. dubna.

„Za pomoc při sbírce bych rád poděkoval veřejnosti, zaměstnancům Plzeňského Prazdroje i majitelům vybraných hospod a restaurací na Plzeňsku, kteří vyvěsili ve svých provozovnách plakáty s naší výzvou,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Vybrané příspěvky představí Pivovarské muzeum veřejnosti od 1. do 27. dubna 2008 na výstavě, která je i první akcí celoročního tématického programu Pivovarského muzea s názvem "Jak dlouho se točí, aneb Historie pohostinství v Plzni".

Zvláště zajímavé obrázky poskytli například Plzeňané Marta Langrová (hospoda U Husince v Plzni), Emilie Lejčková (denní hosté v Lejčkově restaurantu v Bolzanově ulici v Plzni) a Jiří Patík (německý restaurant Zur Hütte ve Spandau), Jaroslav Staněk z Nýrska (štamgasti a personál nýrské hospody z r. 1934), pan Kozák z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech) nebo PhDr. Milena Horálková z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou). Unikátní sérii fotografií babické hospody ze 70. let zaslala M. Šuranská.

Všichni poskytovatelé fotografií z řad veřejnosti získávají volný vstup do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií (J. Patík z Plzně, p. Kozák z Klatov a M. Šuranská z Babic) navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru, kde absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Connoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky.

Pivovarské muzeum je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Muzeum již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Hlavním cílem výzvy k veřejnosti bylo doplnit fotografie z druhé poloviny 20. století, z níž má muzeum zatím velmi málo obrazových materiálů zachycujících tehdejší pivní kulturu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Významného úspěchu v mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne dosáhl světlý ležák Radegast Premium z nošovického pivovaru Radegast. Na prestižním klání pivních značek ze dvaačtyřiceti zemí světa získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu. Úspěšný český den potvrdila i další bronzová medaile pro Radegast Birell v kategorii nealkoholických piv. „Velmi mě potěšil úspěch našich značek na australské soutěži. Dvě medaile potvrdily, že vaříme pivo špičkové kvality, které právem patří mezi nejoblíbenější na Moravě,“ říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Ročně produkuje více než 2,2 milionů hektolitrů piva typu klaiscký český ležák.

Od roku 1990 je Radegast součástí největší pivovarské firmy v České republice, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Deník.cz

Až trochu symbolicky, pár týdnů předtím, než začne být České pivo chráněnou značkou Evropské unie, koupil jeden ze světových pivovarnických kolosů, nizozemský Heineken, největší českou pivovarnickou skupinu Drinks Union s jejím Zlatopramenem, Březňákem, Lounským pivem a několika dalšími menšími značkami.

Jako by pojem české pivo odcházel do historie. Kdo pivní svět příliš nesleduje, musí mít pocit, že zbývá už jen „národněpodnikový“ Budvar, který tak jako tak čeká do roka či dvou privatizace. Prazdroj drží jihoafricko-americká společnost SABMiller, Staropramen zase patří původně belgické skupině InBev a Starobrno či Krušovice jsou ve stáji Heinekenu již nějaký čas.

A ten, kdo si v poslední době oblíbil Zlatopramen, patřící nepochybně mezi kvalitnější česká piva, nyní trochu s obavami čeká, co holandští sládci udělají s jeho oblíbenou značkou. Dopadne to jako se Zlatým bažantem, kdy se z úžasného, původně hutného, výrazně sladového piva vonícího po širých lánech Žitného ostrova stalo sice slušné, ale nepříliš výrazné lehké pivo jakéhosi univerzálního evropského typu? Nebo to skončí, nedej bože, jako s Krušovicemi, kdysi jedním z nejlepších českých piv, které německý pivovar Binding fakticky zničil jako značku, když z něj před lety udělal bledý patok s podivnou pachutí a naprosto katastrofální pověstí mezi českými pivaři. Němcům se podařilo marketingovými nástroji, především tím, že zadarmo poskytovali vybavení hospod hostinským, kteří se zavázali k odběru jejich piva, vyhnat výstav tohoto pivovaru na více než milion hektolitrů ročně. Dodnes však výroba klesla téměř na polovičku, přestože se kvalita trochu zlepšila, leč důvěra spotřebitelů je ztracena.

Není třeba propadat panice. Zahraniční manažeři snad již pochopili podstatu českého pivního trhu s jeho nároky na kvalitu. Nakonec to není zase tak těžké to pochopit. Český pivař rozezná dobré pivo od špatného velmi dobře a rostoucí životní úroveň mu dává šanci vybírat si. Malé pivovary jsou navíc nyní již kapitálově připraveny využívat moderní technologie a motat hlavu i velkým hráčům. Příkladem už dávno není jen humpolecký Bernard, ale také třeba fenomenální úspěch malého pivovárku Svijany, stojícího při liberecké dálnici, který ovládl region a nyní má úspěch i v pivně rozmazlené Praze.

Kromě toho trh dobývají se svým nepasterizovaným a zhusta velmi chutným pivem maličké restaurační pivovary rostoucí jako houby po dešti, byť jejich produkty stojí o něco více než obvyklé osmičky prodávané jako desetistupňová piva. Nakonec Prazdroj, který masivně zdražil a hodlá v tom evidentně pokračovat, také nezaznamenává žádné výpadky v odbytu, ačkoli cena půllitru v pražské restauraci už je kolem jednoho eura a třiceti eurocentů.

Právě konkurence a rostoucí ochota mlsných pivařů si za kvalitu připlatit jsou tím, co do budoucna udrží solidní úroveň českého piva. A tahle zkušenost povede snad i Heineken jinými cestami než kdysi Binding. Evropská ochranná známka opravdu takový úkol není schopna splnit. Lidé totiž nebudou pít nikdy České pivo, ale vždy budou žádat natočit Prazdroj, Budvar či - doufejme - Zlatopramen. Podobně by měli v Bruselu bojující potravináři pochopit, že si lidé nebudou kupovat český špekáček, a jejich úsilí o evropskou registraci receptury je zbytečnou námahou. Zákazník bude dříve nebo později stejně chtít davelský či vimperský špekáček konkrétního výrobce, protože zjistí, že je to zcela jiný výrobek než drogistická uzenina z hypermarketu za třicet korun kilo a půl v akci, která napíchnutá nad ohýnkem vydrží třicet vteřin, načež se nafoukne a rozprskne v beztvarou mazlavou hmotu odporné chuti. A dopadne tak, ať už se jmenuje eurošpekáček, nebo ne.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Pavel Páral

Turistickou zajímavost z bývalého zámeckého pivovaru chtějí mít do dvou let v Žirovnici na Pelhřimovsku.

Město už podalo na první výzvu žádost o dotaci na rekonstrukci zanedbané památky, pokud evropské peníze získá hned napoprvé, mohou začít práce na opravě nemovitosti v blízkosti zámku letos na podzim.

V Žirovnici jsou připraveni, projekt na přeměnu renesančního pivovaru mají hotový, čekají pouze na peníze. „Náklady na opravy jsou spočítány na 48 miliónů, bez dotace bychom se do toho nemohli pustit,“ zdůraznil místostarosta Žirovnice a současně poslanec Milan Šmíd (ODS). O úspěchu žádosti budou mít v Žirovnici jasno na konci dubna, z evropských fondů můžou získat až 92,5 procenta rozpočtovaných nákladů. Objem žádostí na zmíněnou první výzvu je ovšem trojnásobný proti možnostem fondu. „Když napoprvé neuspějeme, přihlásíme se na druhou výzvu,“ přiblížil Šmíd.

V posledním neopraveném zámeckém objektu byl v minulosti pivovar, původní funkce se ovšem památkově chráněná stavba nedočká. „Minipivovar s restaurací byl sice prvotním nápadem, ovšem tuto myšlenku jsme opustili, neboť v podmínkách Žirovnice by takové řešení zřejmě nemělo budoucnost,“ zdůraznil místostarosta. Tradice výroby piva v žirovnickém zámeckém pivovaru skončila už ve druhé polovině devatenáctého století, pivo se zde nevaří bezmála 150 let. Pak budova sloužila nejrůznějším účelům, naposledy jako bydlení sociálně nejslabších obyvatel města.

V opraveném domě v podzámčí najde zázemí expozice knoflíkářství, místo by zde měla mít sbírka šicích strojů, které jsou nyní k vidění v části zámecké prohlídkové trasy, připomínku zaslouží historie pivovarnictví. „Chtěli bychom tady pořádat také krátkodobé výstavy, mohly by se zde konat výtvarné dílny, počítáme s malým přednáškovým sálem,“ řekl Šmíd k budoucnosti bývalého zámeckého pivovaru.

Poslední opravený objekt završí už dříve dokončené rekonstrukce v areálu zámku, který patří městu. Před dvěma roky byl opraven historický zámecký špýchar, loni prošlo rekonstrukcí přírodní divadlo.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Jíra

Pivovar Stein dnes doobeda sťahoval z priestorov bývalej fabriky na Blumentálskej ulici v Bratislave 40-tonovú linku na plnenie pivových fliaš.

"Pivovar skončil prevádzku v decembri 2007. Noví majitelia presúvajú časť technológie na miesta, kde bude ďalej použitá a pomôže pri výrobe," uviedol pre TASR podpredseda predstavenstva a. s. Stein beverage Igor Richtárik.

Ide o nemeckú linku, ktorá je v Bratislave od roku 1997. Kvôli jej váhe boli použité 120-tonové žeriavy. Podľa slov Richtárika linka by sa mala presunúť do pivovaru vo Vyhniach. Celá technológia by z budovy mala zmiznúť do pol roka.

"Časť technológie majitelia predajú iným záujemcom. Niečo pôjde aj do šrotu, pretože pivovar má svoje roky," spresnil Richtárik s dôvetkom, že veci, ktoré majú aj vyše 50 rokov, možno aj do múzea.

Od roku 1873, keď Alexander Stein spustil chod vtedy novopostaveného pivovaru v Bratislave, sa výroba prakticky nezastavila, s výnimkou 2. svetovej vojny. Už v začiatkoch sa pivovar zaradil medzi najväčšie pivovary na Slovensku.

Zdroj: SME

Evropský soud první instance v Lucemburku dnes začal projednávat stížnost pivovaru Budějovický Budvar na evropský Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM). Ten přijal žádost amerického Anheuser-Busch o registraci ochranné známky "Bud". U druhého nejvyššího soudu v Evropské unii tak pokračuje dlouholetý spor, který si vysloužil nálepku "pivní válka".

Rival budějovického pivovaru chce značku "Bud" používat v unii pro celou škálu výrobků včetně piv. Budvar tvrdí, že ochranná známka "Bud" je označením původu, které je mimo jiné registrované ve Francii a Rakousku. Podle OHIM to ovšem není pravda a pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to porušení práva, kterým se v EU registrace ochranných známek řídí.

Šance Budvaru na úspěch zatím nelze odhadnout. Loni v červnu však u stejného soudu neuspěl v sérii sporů, které se týkaly používání označení "Budweiser" a "Bud" pro jiné výrobky než pro pivo. Soud první instance tehdy uvedl, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když odmítl námitky Budvaru proti registraci známky Budweiser a Bud například pro cukrovinky nebo oděvy.

Zdroj: ČT24

Prohlížet si zkamenělé trilobity nalezené v okolí Berouna a k tomu popíjet pivo z berounského pivovaru anebo víno z karlštejnských vinic mají ode dneška možnost obyvatelé a návštěvníci Bruselu. V centru evropského dění se vůbec poprvé v historii představí město Beroun. Prezentovat se bude v sídle Středočeského zastoupení v Bruselu po celý duben.

„Chceme Beroun představit jako moderní královské město, město cestovního ruchu s bohatou historií, kde se dobře žije,“ uvedl berounský místostarosta Tomáš Havel.

„Vezli jsme s sebou celkem půl tuny výstavního materiálu,“ potvrdila mluvčí radnice Jitka Soukupová. Chybět nebudou ani speciality z Berounska: domácí perníčky ve tvaru trilobitů, karlštejnské víno a jedenáctistupňové kvasnicové pivo Medvěd. To se v rámci oficiální prezentace bude za hranicemi čepovat vůbec poprvé. A to v roce, kdy pivovar slaví deset let svého obnovení.

Zdroj: MF Dnes (kráceno)

V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards uspělo hned několik značek Plzeňského Prazdroje. Gambrinus Premium bodoval bronzovou medailí v kategorii piv plzeňského typu. Radegast Birell si odnesl bronzové ocenění v kategorii nealkoholických piv. Loňská novinka, speciál Master, dosáhl na bronz v kategorii speciálních piv. Velkopopovický Kozel tmavý získal stříbro v kategorii černých piv, Česká piva uspěla v australském Melbourne v konkurenci 1084 přihlášených pivních vzorků ze 412 pivovarů a 42 zemí světa.

Letos se soutěže zúčastnilo deset českých značek, šest z nich patří do portfolia Plzeňského Prazdroje (Gambrinus Premium, Radegast Birell, Velkopopovický Kozel tmavý a Kozel Premium, Radegast Premium, Master). „Těší nás zejména bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní představují 70 % celkové světové pivní produkce a 99 % produkce piva v ČR. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou a australská soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V minulých dnech po vypáčení visacích zámků na 2 plechových vratech dílny vnikl neznámý pachatel do objektu pivovaru v obci Kout na Šumavě. Následně vnikl do vnitřních prostor dílny, odkud odcizil dvě nabíječeky na autobaterie, úhlovou brusku a jednu plynovou lahev s náplní CO2. Pachatel odtud dále odcizil osobní vozidlo zn. NISSAN Sunny, černé barvy, se kterým z uvedeného objektu odjel. Poškozeným tak způsobil škodu 16 200 korun. Vozidlo, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, bylo o dva dny později nalezeno v Rýzmberské ulici ve Kdyni. Kriminalističtí technici v něm zajistili maximální množství upotřebitelných stop. Po ohledání bylo vozidlo vráceno majiteli. Po pachateli krádeže policie pátrá.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Cena za české uskupení zřejmě výrazně přesáhne předpokládanou částku. Kupní cena se totiž po oznámení transakce měla podle spekulací médií pohybovat kolem půl miliardy korun.

Heineken, který kupuje ústeckou nápojovou firmu Drinks Union (DU), zaplatí jejím majitelům podle důvěryhodných zdrojů Euro online přibližně dvě miliardy korun. Některá média po úterním oznámení této transakce přitom spekulovala o ceně půl miliardy korun. Poradcem DU při transakci byla společnost UniCredit CAIB, uvedl internetový server. Největší pivovarnická skupina na světě Heineken si koupí uskupení Drinks Union upevní třetí příčku mezi pivovary v Česku.

Drinks Union produkuje pivo ve čtyčech pivovarech v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec, celkem produkuje 900 tisíc hektolitrů piva. Součástí nákupu by mělo být také deset hektarů chmelnic, které ústecká skupina jako jediný z tuzemských pivovarů na Žatecku vlastní. Potvrdili to včera zástupci obou firem.

"V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení Drinks Union. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30. června 2008," uvedl dříve manažer pro komunikaci DU Josef Vejlupek.

Podle předsedy představenstva a majoritního vlastníka Drinks Union Milana Hagana uskupení splnilo poslání. "Získali jsme výhodnou tržní pozici a přivedli jsme strategického partnera, který firmu bude nadále rozvíjet," řekl v úterý.

Heineken bude chtít více

Podle odborníků bude mít Heineken zájem získat v ČR další pivovary. "Skupiny, jako je nyní právě Heineken, usilují o přední pozice v zemích, kde působí. Koupě Drinks Unionu je jedním z důsledků," popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrzuje i mluvčí Heinekenu v Česku Kateřina Eliášová. "Rozšíříme pozice na republikovém i regionálním trhu a získáme značky z celého spektra."

Heineken podle expertů z oboru zřejmě výhledově uzavře dva ze čtyř závodů Drinks Union, v Kutné Hoře a jeden na severu Čech. Podinvestovaná skupina by potřebovala okamžitou injekci přes miliardu korun. Odborníci očekávají výhledově pouze zachování pivovaru v Krásném Březně v Ústí nad Labem a zbytek trhu pokryje Heineken dalším rozvojem moderních Krušovic, kde jsou připraveny rychlé investice na zdvojnásobení produkce na dva miliony hl ročně a jsou tam další volné pozemky.

Velmi silnou značkou z portfolia Drinks Union, kterou bude Heineken rozvíjet, je Zlatopramen, což je nejvíce vyvážené české pivo do Německa, i když v nižších cenách než Pilsner Urquell a Budvar.

Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě; na další trhy se soustředí pouze okrajově. Po nákupu Scottish & Newcastle dále posílil ve střední Evropě, jeho partner Carlsberg ve Velké Británii. Heineken vlastní v 65 zemích přes 115 pivovarů, které produkují 139 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: iHNed | Autor: Libor Akrman

Od roku 1957 spojil svůj život s Pivovarem Svijany František Horák. Nyní odchází z místa ředitele. Za jeho působení se podařilo podnik na poslední chvíli zachránit a pivovar navýšil svoji výrobu téměř desetkrát.

Jedna z největších osobností českého pivovarnictví - František Horák, v pondělí odchází z místa ředitele Pivovaru Svijany. Se svým životním posláním, pivovarem, se však zcela rozloučit nedokáže a se Svijany, kterým věnoval 50 let svého života, bude dál spolupracovat jako obchodní sládek. „Kdybych měl skončit úplně, to by pro mě nebylo dobré,“ říká Horák.

* Co nebo kdo vás přivedl před více než půl stoletím do pivovarnictví?

Byl to můj otec. Jednou v roce 1957 takhle přišel a říká: ve Svijanech shání do učení sladovníka. Měli jsme v té době malé hospodářství, a tak pivovarské mláto bylo jedním z dalších argumentů. Já jsem neměl vyhraněné zájmy jako některé dnešní děti, a tak jsem do toho šel. To pivovarství se mi stalo prakticky koníčkem, takže jsem se do toho zahloubal a měl jsem to rád. Za celý ten život jsem tu prošel všemi funkcemi, znám tu každý centimetr.

* Jak to tu tehdy vypadalo, jako v Hrabalových Postřižinách?

Vzpomínám na ty časy, kdy jsme ještě neměli pásové dopravníky ani sklápěčky, takže se všechno házelo ručně lopatama z vagonů. Měli jsme tu bednáře. Pamatuji dřevěné transportní sudy, to byly čtvrtky, půlky a stovky. V těch sklepích, co dnes máme nerezové tanky, tak tam byly velké ležácké sudy, které se koncem každé zimy, řekněme tak v únoru, vyndávaly ven. Stará smola se z nich horkým vzduchem sundávala a dávala se nová. Parta lidí pak sudy různě koulela po dvoře. Lahve se přivážely volně ložené ve vagonech, akorát chráněné skelnou vatou, a sami jsme je rovnali do dřevěných bedýnek. Dneska by tomu nikdo nevěřil. Byla to zkrátka úplně jiná práce. A hlavně dřina.

* Co všechno jste tedy v pivovaře dělal?

Dělal jsem ve sklepě, ve varně, vařil jsem pivo, chladil, filtroval, prostě úplně všechno. Pak jsem se stal podsládkem, to bylo tak kolem roku 1974, asi od roku 1980 jsem byl sládkem. No a od roku 1989 ředitelem.

* Svijany nepatřily vždy mezi dobrá piva. Proč?

Celou dobu jsem byli jen provoz, pod někoho jsme patřili a neměli o nás zájem. Takže jsme nebyli ani technologicky dobře zařízeni. Vodu na kvasnicích jsme měli nechlazenou přímo z vrtu, což je špatně. Měli jsme také teplé sklepy. Mimo to za minulého režimu byl v pivovarnictví kvůli nízkým platům nedostatek pracovních sil. Bylo tu zaměstnáno takových šest až deset nemakačenků a ochmelků, na které nebylo spolehnutí. Pivo jsme pak měli třikrát dobré, dvakrát špatné, kvalita se pohybovala.

* Během své éry jste pivovar dvakrát zachraňoval. Jak se vám to povedlo?

V roce 1985, kdy jsme patřili pod podnik Louny, se měl pivovar zavřít. Já už ho ale měl tak rád, že jsem se obklopil lidmi a kamarády, kteří byli ve funkcích různých ředitelů a měli dlouhé prsty na ministerstvu. Pivovar jsme zachránili. To bylo poprvé. Pak ho chtěli v roce 1998 zavřít Pražáci. Ono to tedy vlastně patřilo Angličanům. Chtěli to zavřít nejdříve tady a pak ve Vratislavicích. Začal jsem s nimi jednat, že to koupím. Říkal jsem jim, prodejte nám to, vždyť tady se dělá třicet pět tisíc hektolitrů, vždyť vás nemůžeme ohrozit. Protože pivovar Svijany byl založen již v roce 1564, tak jsem apeloval i na jejich vztah k tradicím. Nakonec se rozhodli, že mi to prodají. Tak jsem si vyjednával peníze, čas utíkal a peníze pořád nebyly. To bylo tak dva tři měsíce až najednou řekli, pane Horák, jestli tu peníze nebudou za tři týdny 28. dubna, tak to zavíráme.

* Tak to byl hodně šibeniční termín.

Já jsem ty peníze nesehnal, ale moji známí sehnali pány Kučeru, Kašpara a další. Peníze jsme tam vezli poslední den autem s ochrankou. Dva dny předem se ještě nevědělo, zda pivovar ještě pojede. Byl to takový zázrak, kdy jsme dvakrát utekli hrobníkovi z lopaty a daří se nám. Bude to asi díky tomu, že jsme to chtěli, člověk to měl rád, majitelé do toho dali nějaké peníze.

* Jaké byly nejhorší okamžiky kromě těch kdy pivovaru hrozilo uzavření?

Asi s těmi lidmi. V některých dobách se to nedalo vůbec uhlídat. Buď přišli do práce pozdě nebo vůbec, nebo alespoň něco zkazili. Když jsem nastoupil a zhruba tak do sedmdesátých let tu byli lidi ještě z první republiky. Jenže ty se kvalitně nenahradili a ještě se zvyšoval výstav. A k tomu ještě ta nesprávná technologie. No, nebylo to jednoduché. Dnes už tu je pracovní kázeň. Není možné, aby se v práci někdo opil. To ale neznamená, že zakazujeme napít se piva. Může se napít, já nevím, třeba pro žízeň, ale není možné, aby trpěl pivovar.

* Zdá se, že pivovar skutečně netrpí.

Dnes, bez nějakého velkého chlubení, protože se už nikde nedělá špatné pivo, nám ten kšeft jde pořád nahoru. Je to asi tím, že to těm lidem chutná. Posledních deset let se výstav stále zvyšuje. Začínali jsme na třiceti osmi tisících. Loni jsme udělali dvě stě šedesát devět tisíc a letos to vypadá na tři sta tisíc. Za první tři měsíce letošního roku máme proti loňsku sedmnáct procent navíc. Takže to jede.

* A není škoda to tedy opouštět?

Nikdo mě odsud nevyhnal, sám jsem se rozhodl. Novému řediteli Romanu Havlíkovi to předávám, myslím, na zlatém podnosu. Toho hocha znám deset let. Je to čtyřicetiletý inženýr. Pracoval v GEA-LVZ, kde Mirek Kučera (nynější většinový akcionář-pozn.red.), který mi pomáhal se záchranou pivovaru, dělal ředitele. Takže si ho sem vzal. Již se tu dva měsíce pohybuje, zařizuje, již si uvařil várku, je to chytrý kluk a ještě se určitě občas sejdeme.

* Jak bude vlastně vypadat vaše další práce pro pivovar?

Jednak zůstávám v představenstvu firmy a jednak jako obchodní sládek občas pojedu s těmi obchoďáky, abych dokoukl jak to naše pivo kde točí a ošetřují. Nebudu řídit, takže si budu moci dát malé pivo a říct, hele máš to dobrý, nebo hele měl by jsi s tím udělat to a to. Hlavně už nebudu mít na sobě ty starosti a zodpovědnost za celý pivovar. Ale kdyby mi nedali tuto možnost, to by nebylo dobré. To bych se z toho zbláznil. Já nemůžu být úplně bez pivovaru.

* Když už jsme probrali ty vaše nejhorší okamžiky v pivovaru, tak co ty nejkrásnější?

Ty úplně nejhorší, kdy se měl pivovar zavírat, byly zároveň i nejkrásnější. Když jsme ten pivovar zachránili, to byla nádhera. No a pak ten závěr mé kariéry, kdy jsme deset let šli pořád nahoru. Už nejsme regionální pivovar, ale kromě severní Moravy zavážíme celou republiku. Třeba kolem Brna máme asi 65 hospod a v dokonce v Plzni nás točí ve dvanácti hospodách. Je to zavazující a člověk musí o tu kvalitu pořád bojovat. Věřím, že ty lidi jsou tady na to vycvičení, jsou na něj hrdí. Všechno to jsou pivovarský lidi, kteří to budou dělat dál dobře, jako když jsem tu byl já.

* Neměl jste za těch padesát let zaječí úmysly? Jít někam kde mají třeba lepší vybavení?

Neměl. Po té co jsem sem přišel, tak jsem si tu namluvil holku, jejíž táta pan Tichý tu byl sládkem a také pracoval celý život v pivovarnictví. A já to po něm převzal. Byl to takový přátelský život v tom pivovaru.

* A jak brala rodina vaši práci?

Myslím, že dobře. Manželka od svého otce věděla, do čeho jde. Ráno brzo do práce a večer pozdě z práce Mnoho let jsem vstával v půl čtvrté a od půl páté byl v práci. V té době tedy nebyl ani čas na dovolenou.

* Když zbude nějaký čas mimo práci, tak ho věnujete nebo budete věnovat čemu?

No tak, protože hodně jezdím, tak si v práci moc pivo nedám. Pak si ale rád zajdu jednou dvakrát týdně do hospůdky posedět s kamarády a dát si pár třetinek. No a pak chodím na fotbal a samozřejmě také na liberecký hokej. A také na volejbal v Dukle Liberec. Mám i spoustu známých a příbuzných, které mohu navštěvovat. Takže koníčky mám a hlavně pivovarské poslání mi i nadále zůstává.

* František Horák narozen 1941 v Mašově od roku 1963 bydlí ve Svijanech vdovec, má syna, žije s přítelkyní od roku 1957 až na jeden rok, kdy pracoval pro nedaleký Pivovar Klášter, je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany duchovní otec Svijanských pivních slavností získal pro Svijany i pro sebe mnoho čestných uznání (například osobnost Libereckého kraje)

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jaroslav Hoření